mm,
m
Poutavy roman z nasich dnu.
Tva dcera Julietta bdi nad te
bou a prave nastoupila nejsprav
nejsi eestu, aby ti na svobodu po
rn ohla.
Chlipneho strycka otocim si o
kolo pistil. Stfecha, ktera se nad
nim klene, rozprostira se i n ad
Juliettou Musolinovou ! Beda to
be, pane fediteli trestniee porto
longonske. ublizil-lis memu otci !'
Divka ryehle vyklouzla z ces
tovniho odevu a pfevlekla se do
lehkeho roueha domaciho, dosud
slozeneho v rucni brasne. Pak
yysla z komory a odevzdala sluz
ce listek pro postovni iirad s pfi
kazem, aby byla jeji zavazadla do
trestniee dopravena.
Julietta Musolinova pfipravila
se nalezite na pobyt v domacnos
ti feditele Doriniho.
Kapitola 71.
Dokonaly sluha Pane.
Povsechnou snaliou nasi doby
jest vyrovnavani soeialnich pro
tiv, ktere zasil hloupy, nevzdela
ny a surovy stfedovek.
Padaji hradby feudalismu, zni
euji se, byt' i zvolna, vysady jed
notlivyck vrstev spolecnosti, zrair
nuji se nesrovnalosti aristokratis
mu, plutokratismu a klerikalisniu.
Obcan jest aspon na papife
stejne opravnen pfed zakonem
s obcanem druhym, bez rozdilu
nabozenstvi, narodnosti a stavu.
Oysem uplyne mnolio jeste vody,
nez ideal svobody obeanske nalez
ne vsude a ve vsera stejneko poro
zmueni ve vsech vrstvach.
Vedle svobody obeanske razi
sobe eestu vsemi smery spolec
nostnimi Immanita, umirnenost.
laskavost, dobrocinnost. Vzdyt' i
.trestniee jsou dues rizeny duchem
shovivavejsini, nez druhdy.
Samo se rozumi, ze jsme jeste
velmi daleci one zadouci dokona
losti v zivote obcanskem, kteni v
budoucnosti vyrovna protivy ves
kere. Aby se tak nestalo zahy. o
to pracuje prave reakcionafstvi
vrstev vysadnieh. ale jisto jest,
ze boj nynejsi skonei pfeee jen
vitezstvim prave svobodomyslno
sti, rovnosti a demokratickeho
zbratfeni vsech narodu.
Y tomto snazeni povsechnem
naleznou se ovsem mnozi. ktefi
tvrdi, ze tato snaha zabiha pfilis
daleko, se touto- snaliou porusuje
poradek. Nafku techto, vychaze
jicich z naproste sobeckosti, kte
ra jest podkladem lidske povahy
netfeba vsak dbati.
Pokrok nepopiratelny proti tak
zvanym starym. dobrym casum",
ktere nikdy nebyly dobrymi, jevi
se v soudnietvi a jeho dusledcich,
y uprave trestnic a lined take
slyseti narky na to, ze chudy poc
tivy clovek ma starost o svuj den
iii ehleb. kdezto padouch, zavfe
ny v trestnici, jest teto starosti
zbaven.
BIEN AIMENO. 18163
jest Belgcky importovany hfebec
knedy s lisinou, vahy 1S00 lb.fi
(Jest to nejtezsi hfebee v tomto
okoli.) Bien Aime stati bude kaz
ky pondeli,tutery a ve stfedu na
farme Franka Hledika, 7 mil se
verne a 1 zapadne od Leigh ; ostat
ni dm doma na farme majitele.
2Y2 mile severen od Clarkson.
Podminky: $15.00 za hfibe kdyz
se mi k zivotu. Dobra pozornost
bude se vsemu venovati, ale v pa
du nejakeho nestesti, nebude ma
jitel hfebee za nic zodpovedny. V
padu, ze by kobyla byla prodana
aneb odstehovana, z okresu, bude
poplatek splatny ihned. (18-3m)
Emil HIedik, majitel,
Clarkson, .Nebraska
dcera
Musolinova
Napsal J. Sokolovsky
ii
Zajiste! Neni prece nic priro- byla nnristena dva sahy pod po
zenejsiho nad to a zaslulmje vrchem nadvofi. osvetlena jedi
vstkutku naselio lidivu, ze se to m'm nzkyin okenkem, )et kroku
neuznava. Zbavim-li nekoho svo- dlouha. pet kvoku siroka. pet kro-'
body, znemoznim-li mu volny po-
hyb a snaliu po vydelku. jsem pre-
ee povinen dati mu ostatni pod-
miiiky existeneni.
Dusevni mrzaei. kteri zeliraji
na ubohe trestance., ziji ve stras-
nem klamn, zavidejice temto nej-
vetsim ubozakum skvyu chleba a
pfistfesi nucene a zapommajice,
ze spoleenost tresee pobloudile
sve eleny nejhorsim trestem. jaky
jest mozny na svete ztratou
svobody.
tit-si na suie btaiivu v.ut'sciit;,)-
siho a lepsilio nad osobni svobo-
du? Jak mozno ziti bez svobody?
Kdo neuznava tuto pravdu, jest
v pravde reakcionafem nejhorsi-
ho zrna. nem.
Mozno snad zvati zivotem, je-li Na stesti vyznamenaval se Mu
clovek uveznen v pevne kleci, solino zeleznym zdravim, takze
necht jiz drevene. zelezne nebo mu v prvnich dobaeh "statni o
kamenne, kde se mu podtiva den- patfeni" pfilis nekodlio. Kedi
ne odmefeny kus ehleba bez vol-telovi Dorinimu bvlo to znamo a
neho pohybu?
Ostatne jest na serednem omy-
lu nezkusenee takovy, ktery se noc v Porto Longone mel se kaz
domniva. ze se fstatnim stravni- deho due aspon pul hodiny pro
kum" ve velkych ci mensich trest chazeti v nadvofi. ale tohoto do
nieich dobfe clafi. jbrodini nebyl Giusipe Musolino li-
Jak mozno fici nebo mysleti ne- fasten. Ani jednou nebyl vyveden
podobneho? Jak mozno si mysleti. na eerstVy vzduch.
ze by byla na svete statin spolee- Dlouho byl Musolino trpeliv. ne
nost, ktera by hyekala trestance, chteje svym mueitelum zavdati
je-li vseobeeng znamo, ze neni do- pf ieinu ke stiznostem, ale konee
sud ani jedineho statu na svete, ' ng pf eee jen nadesla ehvile, kdy
ktery by se v pravde staral o bla-1 se zmenil v dravce.
hobyt obcana volneho, trestem ve-; Zasluhu o tuto promenu mel
zein nestizeneho? jduchovni spravce veznice.
Neco podobneho muze si mysle- j Nazyvali ho paterem Bonifa
ti vskutku jen hlupak, obmeze- eem a byl knezem, ktery nedelal
nec, dusevni zmrzauenec. fest svemu stavu do trestniee
Ztrata svobody jest nejvetshn byl vlastne poslan z trestu.
nestestim. ktere cloveka stilmouti j cital asi etyficet let a farafoval
muze. Co znamena proti tomu po-1 druhdy ve vetsi vesniei jihoital
hodli, ktere se domnele dostava ske na slusne a vvnosue farnosti,
trestaneovi?
M.noho-li jest tech, kdoz vyj
dou zdravi z dnesnich trestnic?
Yelmi malo.
Ale jisto jest, ze trestanci houf
ne li3rnou. podlehajiee )rave ne
ilostatkem svobody vseruznym
zhoubnym nemocem. ktere podrv
vaji ducha i telo.
Ostatne : zavidi-li nekdo ubohe
mu trestanci zvanec chleba denni
ho a suchy slamnik, necht' to zku
i sam, jak ehutua takovy ehleb
a takove pohodli za mf izemi !
Opakujeme takovym nespoko
jencum. ze nikde na svete neni
zalaf blahobytnym raj em
vzd.yt' i femeslny zlodej, vrah.
podvodnik, kfivopfiseznik i vse
liky jiny zlosyn strasne se boji
trestniee.
A jest pfece vice mene zkuse
ny !
A ze by byly trestniee italske
skvelvm A'zorem moderniho huma-
manismu. to muze vtrditi jen bla
zen. Trestancum. kterych se zba
vuje spoleenost jako obtizneho
hmyzu, dafi se Tarn nepfilis skve
le. Zkuseny zlosyn. odsouzeny k
nekolikaletemu pobytu v trestnici
italske. chveje se strachem a sly-si-li,
ze mu byl vykazan pobyt v
Porto Longone. bledne hruzou.
To pfece staei snad. anebo by as
lioil staciti mohlo onem nespoko
jenym zavistnikum. ktefi zehraji
na "blahobyt" trestnickv.
Ostatne ucm ukolem spisu to
hoto, aby byli nezkusenci tom
to smeru poueovani. Nechf zkusi
sami, maji-li chut'!
Mezi nesfastniky v Porto Lon
gone svobody zbavenymi nemohl
jifece byti st'asten nikdo a nejme
ne ze vsech Giuseppe M.usolino.
Keditel" Dorini povazoval za
svuj zivotni ukol a otazku sve u
fednicke horlivosti, "oslazovati"
pobyt trestancum, peci jeho sve
fenym, jak jen bylo mozno na
Musolino vi smlsnul si nejlepe.
Chtel prokazati vlade dobrou
sluzbu tim. ze "zkracoval" vazbu
dozivotne odsouzenelio. aby ho
stat nepotreboval dlouho ziviti.
Musolinovi jif-ikazana byla sa
movazba. Ze to nebylo v salone,
pochopi snad ledekdo a kdo nepo
chopi. neina veru tolik eeny, aby
byl poueovan. Muze jiti a pre
svedciti se.
Kamenmi klec. jeiiz podlaha
kfi vysoka tedy jakasi rakev
pro zivouciho tvora.
Xa noc bylo do tohoto lirobu
spusteno prostieke luzko. tak zva-
ne "samoshazovaci." Kdyby se
byl rano totiz vezen omeskal se
vstavanim, pfekotilo se luzko a
vyneslo se ke stropu
A strava !
Jyl prikazano. aby vezen do-
staval denne polevku a zeleninu,
dvarkat za tyden maso. Ale to, co
mu davali. bylo jakousi spinavou
smesici oapaciKu, jimiz oy oyi i
pes opovrhoval.
A ehleb? Nebyl-li zrovna ztvrd-
ly jako kost. byl aspon plesnivy.
Yoda cpela stuchlinou a bah-
proto jeste "pfituzil."
Pfedpis znel, ze kazdy tresta-
nosti. kde se mu dobfe dafilo.
Palila ho dob re bydlo snad
proto irave. ze mel pfilisny bla
hobyt. eimz jeho ehoutky vzrusta
ly. rim dal horsi stfznosti docha
zely na neho, stiznosti. ktere se
pneily celibatu.
Zprvu se j)fimhufovaly oei. po
zdeji se jiz nedala vee ututlati a
mily p;'iter Bonifac pfelozen. Zmi
zel z fary jako dueli a objevil se
v trestnici portolongronske.
Takove zalezitosti vyfizuji se v
celem svete kfesfanskem, a zvla
ste samospasitelnem, bez hluku a
vefejneho poliorseni.
Nac take laikovi pfilis otevirati
oei?
Y Porto Longone "pusobil" k
vseobecne spokojenosti jiz tfi ro
ky a byl nejlepsim pfitelem fedi
tele Doriniho.
Pracovali si "navzajem do ru
ky jak so fika a temef se pfed
stihoyali ve snaze znej)fijemniti
komukoliv poliyt v trestnici, jak
jen dovedli.
Bonifac. jakmile zvedel, ze byl
Musolino do trestniee dodan. za
pfisahl se. ze hfisnika tohoto o
brati na pravou eestu.
Dokazi," fekl Dorinimu. ze kle
ceti ))iule dnem i noci na modlit
bach a vzyvati vseeky svate o
)fimluvu. aby mu bull hfichy od
pustil." ''Dokazte to, pfiteli. ale os
peste si," opacil tehdy Dorini vel
mi vyznamne, "nerad bych ho
dlouho stravoval."
."Jest odsouzen dozivotnt." io
znamenal pater.
"Prave proto."
"Ah tak!" usmal se Bonifac.
"ueinnn, see mohu. Jest znamo.
ze v trestnieieh od zboznosti a ka-
jicnosti k silenstvi jest jen malyj
krok. Jakmile se stane zboznym.
zbavi se ho trestniee velmi zahy."'
Odebral se tudiz k M.usolinovi
s nejlepsim umyslem obraeeti ho
na pravou viru
Z opatrnosti postavil se vzdy
tak, aby se na neho vezen vrhnou
ti nemohl a spustil pak sva mra-
Letni poasi
zYysuje profclem vVzivy
vaseho decka,
Neprosplva-li z jakekollv pflciny va
se decko pfi nynejsi strave zkuste
to s
BRAND
CONDENSED
MI LK
nr. ELS QnicifUA
Tohoto ctsteho vyzivneho mleka uzi
valo se s uspechem po sedesat roku.
Kdekoliv se nachazfte. doma neb
jinde skyta vara lehce dosazitelnou,
snaano upraviteinou, bezpecnou pod
statnou stravu.
Odffznete toto a poslete k
BORDEN'S CONDENSED MILK Co
New York.
ZJednejte si zdarma nlvod, jak po-
vokarna kazani.
("inil tak rano. k polednimu a
pfed veeerem, pozdeji i v noci.
Probudil vezne a daval mu mrav
ni nauceni.
Stale a stale snazil se uvezne
neho pfesvedciti, ze neni liicim
lee padouchem, na nehoz peklo
tlamu rozevira a mel vskutku
znacnou vymluvnost, hodnou lep
si veci.
TTmel mluviti st'avnate, kvetna
te, barvite pfi vylieovani slasti ne
beskyeh a strasti pekehiych po
smrti i za ziva.
"Peklo te oeekava!" volaval
easto. "a vef nine, pohane zatvr
zely. ze by tobe byvalo lepe, kdy
by te nebyla matka zrodila !
Xedomnivej se. hfisnice v hfi
sich tonouci, ze jest peklo vymy
slem poblouzeni lidskeho ! T'znas
to, az te uchopi obluda pekelua a
bude te rvati kus za kusem !
Dosud jest eas ! Dosud muzes
dusi svou zaehraniti, jestlize puj
des do sebe a budes vazne rozji
mati, jestlize litovati budes svych
h fichu a kati se. jestlize ueinis
vse, co svata cirkev pfikazuje.
Yelike a neobsahle jest milo
srdenstvi nebes. nekoneenou jest
hovivavost bozi. ale jen vuei
tern, kdoz se podrobuji )fikaza
nim jeho a dbaji o sjiasu sve du-
se. i
Tak a pod o hue splyvaly vy
mluvne hrozby proudem z jeho
ust a Giuseppe Musolino klidne
naslouclial. aniz co namital.
A nac take? Xeehal kneze mlu
viti. tesilo lio mluveni jen ne
kdy pohodil ponekud raiunnein a
zaehfestil fetezem na noze. p-'i
eemz sluha Pane vzdy uskocil az
ke dvefim.
To zase ovsem pobadalo patera
Boniface k novym a novym uto
kum na vezne. Ponevadz se mu ne
molil mstiti jinak, okradal ho o
spanek soustavne.
Mohl-li, navstivil ho tfebas tfi
krat za noc. ale Musolino zvykl
ryehle i temto navstevam a klid
ne dfimal i pfi kazanich patero
vych. Ostatne prodrimal lunohou
hodinu i ve due. takze ho navste
vy Bonifacovy neunavovaly.
Konecne pfipadl knez ve :e
zloviil na mocnejsi jiomueku. kle
ra vskutku na vezne pusobila.
Dostavil se znovu do podzemni
ko))ky a ponevadz vezen zpozoro
val. ze ho dice knez opet mofiti
svymi vyklady, sedel tise na sve
lavce a jen hlavu ke stene obra
cel. " ridim," spustil knez svym ob- j
vyklym tiehym zpusobem, ze
travis svou jirazden neuziteenym
a
note!
piana
F
A
N
Sag
hloubanim oh kdoz vi, kde
ekaji zase tve myslenky nej
spis pfi onech nescislnych zloci
nech. kterveh jsi se dopoustel.
Ale vseeky tyto hfiehy mohou
ti byti odpusteny, nebot" soudce
"a neliesich jest netoliko spraved
Hv. ale tez shovivav a milosrden.
Jen jediny hfich nemuze ti byti
odpusten, zlosyne. a pro tento
hfich jediny budes take svrzen do
nejhlubsi propasti pekelne, do le
dove pouste, kde sam Satan ohry
rcuje kosti takovy ch hfisniku, ja
kvmi byli Jidas Tskariot, Martin
Luther a Savonarolla. zradeove
vsech zradcu.
M.usolino, zvykly na podoLne
utoky, zakaslal tise a zamumlal :
"Zvan ri. eo dices, knezoure !
SHram se o to tak m:ilo. jako o
luaslo, ktere se ti na hlave roz
hfiva. Az te to omrzi a unavi.
sklapnes hubu i bez meho zakro-
eem.
"Co pravis. nest'astnise?" op.'i-
1 1 V u
en knez nan.iav usi.
"Xic! Zdalo se mi cosi."
"A eo?"
"Ze ti rostou osli usi."
"Kacifi!" zahromoval Bonifac
strnule, "jsem posvecenym slu
hou Pane."
"Pfi tvem vysveceni jsem ne
byl a nemohu ted3r za to, ze te
vy.svetili. Aie chces-li, posad1 se
e lle mne.''
"Ne! S padouchem tveho razu.
s proklateem nesmim sedeti na te-
ze hivce. Pravim. ze ti nemuze by
ti odpusteno, protoze 's v bahno
vlastni nefestnosti strhnul tez ei
ste uslechtile stvofeni, protoze Js
pohubil a zkazil dusevne i telesne
jemnou, slienou zenu, uciniv z ni
spolecnici svych zlocimi a ini jsi
pfivodil i jeji ztraceni na veky
vekiiv!"
"Xevedel byeh." prohodil Mu
solino s chladnou neteenosti.
"Jakze? Netusis snad, o kom
se zminuji? Nedava te vlastni sve
donii v obzalobu?"
"Ne!"
"Xepravi ti tve srdce zkazene.
koho tak trpce zelim a pro toho
v tuto hodinu me slzy tak hdjne
tekou?"
"Slzis leda po chlastu."
"Bidnice ncpolepsitelny ! Na fi
ka m nad mladou krasnou f.enou,
kterou jsi strhnul ve svou nieotu
z povznesenosti Phici nad knize
ei deerou. ktera ti venovala diive
ru a kterou jsi hanebng zklamal."
"Xeni nine o torn nic znamo."
prohodil vezen chladne.
"Zapirils? Xeznal's Juliettu.
ueeru knizete Borghese . "
MusoIino vztyeil se prudee, tak
ze knez uskocil a narazil hfbetem
na dvefe.
Xikdy dosud nezminil se Boni
fac o Juliette, milovane zene, kte
ra jiz davno nezila. Co s tim
chtel?
"0 kez by's ji byl nikdy nepo
znal!" pokracoval pater, vzpama
tovav se a uznav, ze ho zlosyn ne
muze dosici, "kez by's byl nikdy
nevidel teto kvetiny. kterou jsi
zlomil v nejkrasnejsim rozpuku!
Co jsi z ni ueinil?
Ilfisnici prokletou. ktera ti po
skvtla rozkos sveho tela "
J, , A . '
Prlfd'fe do miho obsfiodis!
Frijd'ta ups!
Usetfime vam od
$50 do $100 nakou
pe piana.
Dovolte nam to dokazati.
mmm,
"Bodejt" b' ji byla poskytla ta
kovemu plesnivci chlipnemu, ja
cym .si ty.
"Znemravnely lotfe! Zil's s m
v nedovolene lasee. cirkvi nepo
zehnane !"
"Yida. vida!" zasmal se Mu
solino, "byl tedy knez, ktery nas
oddaval zrovna takoxym znesve
cenym pohanem, jako etihodny
pater Bonifac? To jest nine no
vinkou. ' '
"Lotfe bi'dny! Snatek tvuj byl
uznan neplatnym! Cirkev ho ne
mohla uznati, protoze jsi ucinil z
! prineezny praobycejnou pobehli-
ci. devku prodejnou, zrovna tak
spatnou. jak jsi byl sam."
(Pokracovani.)
ZSir3 Platime nejvyssi trzni ceny
za prasata. Zkuste nas.
Nye Schneider Fowler Co.,
Clarkson. Neb.
NA PRODEJ!
Prodam mlaticku s veskerym za
fizenhn, druhu "Avery" s paro
strojem o 18 kon. silaeh. Mlatic
ka jest v rozmerech 32x60 s nej
novejsim zafizenim. Yse jest v u
plnem pofadku. Pficina prodeje
jest moje stafi a mnoho jinych
starosti. Kdo by si zafizeni toto
pfal koupiti necht' se pfihlasi aneb
mi dopise co nejdfive, 6-21
John Pospiclial,
E. 3., Clarkson, Neb.
AUTOMOBILISTB POZOE!
Oznamuji, ze jsem otevfel au
tomobilovy zavod v budove Gil
bertove v Dodge, vychodne od
Ynukoveho garaze a venovati se
budu vyhradne spravkam rafu
vsech druhu jakoz i obnovovani
batterii atd. Kazda prace jest za
rucena. Zvlastni pozornost venuji
spravkam rafu a batterii z venko
ra. Zaslete mi vase spravky. Do
pfizne vsech se odporucuje
Jos. Musil, Dodge, Neor.
JOHN F. SCHAFFER
kontraktor a stavitel
CLARKSON, NEBR.
Mohou vam dati rozpocet na ja
koukoliv stavbu a zarucim ze pra
ce bude k vasi spokojenosti.
CHARLIE
jest plnokrevny a registrovany
hfebee. piemen "Shire" ve stari
S rolai. vahy 1S60. Pochazi.z vel
mi dobreho plemene a jest to nej
lepsi hfebec v tomto okoli.
Stiiti bude ponze doma u maji
tle, v severo-zapadni easti mesta.
Podminky: $15.00 za hfibe kdyz
se ma k zivotu. Nejlepsi pozornost
bude vsemu venovana, avsak ma
jitel hfebee nebude zodpovednym
pfihodili se nejake nestesti. Y
pfipadu. ze by byla kobyla pfe
stehovan.a z okresu aneb prodana
penize se museji ihned splatiti.(16
John Novotny majitel
Clarkson, Nebraska
Ml
Svoiioda
majitel umeleckeho
pomnikovelio
..zavodu..
v CLARKSON, - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na ruce zapadnS
od Omahy. Proc byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muzete koupiti
pfimo od vyrabitele.
Howelis,
Nebraska S
FRANK I
HAMPL J
CJ iazj UGZl uci uo i ir l uj uei u&i ut i ui ui i mi
5 .