Zazivani rostlinnych
jidel.
Pro t. 1. pise Dr. Miloslav J.
Breuer, Lincoln, Nebr.
Jidla tfidena jako rostlinna se
ruzne mezi sebou lisi od sebe. Ze
salatu neb zeli jime lnpena rostli
ny; z rajskyeh jablek a oknrek
jime botanicky nazvany ovony
plod ; z fazol a lira elm ,")ime spme
no; z cibule bohuli, z bramboru
hlizu, z mrkve koren, z eeleru lo
dyhu, ze spenatu lodylm a lupe
no. Veecka tato jidla se nazyvaji
rostlinna jidla. neb nekdy zeleni
ny, ackoliv jejich potravne ceny,
a ucinkv na zaludek jsou ruzne.
Uvadime dukazy pro a proti po
uzivani tohoto drulm potravin.
. Daji-li sirove rostliny, jako si
rova mrkev neb zeli, zaludku vi
ce prace v zazivani nezli kdyz
jsou uvafene? Nikoli. Ye skutec
nosti, sirova mrkev. zeli, neb raj
ska jablka vyjdou ze zaludkn dfi
ye nezli uvafene. Tomuto podot
knuti se muze vyrozumeti jako
schvaleni kulty siroveho jidla. A
vsak otazka siroveho jidla ma dve
strany. Kdyz jinie sirova j'dla.
podlehame take nebezpeci ze sni
me sirove bakterie; a myslim. ze
retsina nas byehom radsi jedli
bakterie vafene, jestli je vitbec
jisti niusime. Musime si pamato
vati ze zaludek obsalmje vyborny
prostfedek k usmrceni bakterii a
bacilfu; avsak neni sehopen zabi
ti. vsecky bakterie za vsech okol
nosti. Y sirovych rostlinnach se
nalezaji latky ktere eh rani proti
kurdeji; kdyz se jidlo uvafi,
mnozstvi techto latek jest velice
zmensene. Avsak ovoce, jako po
merance, take mohou tyto latky
poskytnouti. Silny argument pro
vafene jidlo, jest zlepseni chute:
a silny argument proti vafen:.
jest ztrata vyzivnyeh latek spfiso
bena vafenim. Jista jidla se nam
lepe libi vafena maso, ryby, skro
bovite rostliny jako brambory
atd,, hrach. fazole coeky. pasti
nak, a fepu. Jine. zase, jako ustfi
ee. musie, mrkev. zeli, jablka, raj
ska jablka, eeler, cibule. se mo
hou jisti bud sirove neb vafene.
Experimenty se dokazalo ze pu
trefakce, totiz rozkladani bilko
vych latek bakteriemi. s vyvola
nim skodlivych latek. je o mnoho
zmesena u kraliku kdyz se krmi
troehu mrkvi. Avsak to neni zad
nym dukazem ze potrava sirove
mrkve by konala tu samou sluzbu
v lidskem strove : neb kralik mil
vetsi zalihu v sirove mrkvi nezli
vetsina nas. Jakkoliv tomu jest,
chceme-li jisti sirove rostliny. ma
me dohlednou na to aby byly do-
bfe vycistene. a jest lepe kdyz
vnne odkud pfisly.
Jest to pravda ze spenat jest
dobny pro krev, a proc? Zadna ze
lenina se neji protoze je bohata
ve vyzivnyeh latkaeh. jako bilko
vine; neb protoze poskytuje silu,
jako skrobovite latky. Y skutku.
Blanchard No. 24880
plnokrevny French Draft hfebec
registrovany u National French Draft Horse
Asso. Uznan vladou Spoj. Statu. Vypesto
Tan Harvey Keys z Blandinsville, 111. Zplozen
6. kvetna 1910. Cerne barvy. Vaha 18001b.
lincense: Vyse uvedeny hrebec Blanchard
24880 byl prohlidnut zakonnitym inspektqw
rem hrebcu a ma povoleni k verejnym sluz
bam ve statu Nebraska a jest z cistokrevneho
pleneme a uplne ve zdravotnim stavu.
Nebraska Stallion Board.
Bude stati tuto sezonu nasledov
ne: kazdy patek a sobotu na far
me Jos. Janecka. 1 mili v'chodne
a jizne od Clarkson; kazdou
stfedu u Jakuba Janecka, 1 mili
jizne od Heun; ostatni domu na
farme majtele, 1 mili severne a
l32 zap, od Heun.
Podmiinky: $18.00 za zive bribe;
za kazde nasledujici bribe $17.00
V padu, ze by byla kobyla proda
na neb pfestehovana z domaciho
piista. tak vyse uvedeny obnos
jest lined splatny. Velkal opatrnost
se venuje, ale v padu nestesti, ne
ni majitel hrebce za nic zodpoved
ny. Piste neb telefonujte si o dm.
J. W. Konfcek, niaj.
Cltrkson. Nebraska Boute 1.
hlavni ueel techto zelenin se na
h'va v torn ze obsahuji neztravi
telnou latku. jmenem cellulosa
(papirovita, ei dfevnata latka)
ktera naplni stfeva a povzbuzuje
peristals!, eili pohyb stfevni. Ze
leniny tedy hrajou ulolm pfiteze
neb jako hruba pice pro dobytek.
a jsou velice dulezite v udrzovani
stfev v pravem pofadku. Cena ze
lenin jest o to vetsi ponevadz ob
sahuji mineralni soli, a vitaminy,
eili latky potfebne k vzrustu zi
vocisiieho tela.
Vztah spenatu 'ku krvi naleza
se v torn ze obsalmje mnohem vi
ce zeleza nezli kterakoliv jina
rostlina. Telu jest zelezo velice
dulezite; kazda bunka jeho potfe
buje zelezo, a cervene barvivo
krevni. ktere hraje dulezitou u
lohu v pfenaseni kysliku vsem
tkanivum, obsalmje mnoho zeleza.
Kdyz je v tele initio zeleza v pfi
pade vzrustajicieh deti, kdy2 ne
maji dostatecny vyber potravin.
Kdyz jest jiz nedokrevnost do
stavila do silne miry, nelze ji vy
leeiti spenatem; jest potfeba le
kafe. Avsak ab' se ji pfedeslo.
jest vhodno jisti zeleniny mnoho
zeleza obsalmjici. Jina jidla s vel
kym obsahem zeleza jsou maso,
zloutek z vejee, fazole, lira eh, -joc-ky,
olivy, a vetsina ovoei.
Zasluhuje si brambor pi'vni
misto mezi rostlinnymi jidly?
Kdyz mame ohled na vseobecnou
cennost rostlinnych jidel, neueini
me lepe. nezli pfipevniti modrou
stuzku na brambor ; to vsak vyne
ehava obilni jidla, jako ryze. joe
men, atd. Brambor jest dulezity.
hlavne jionevadz obsalmje tolik(
skrobu. lineralni obsah brambo
ru jest tez velice eenna vlastnost.
Brambor jest zvhistne bohaty na
soli draselnate a zelezne. kdezto.
ziiroven s jinymi rostlinnymi j?;'
ly. obsah obyeejne soli jtsf n?z
ky. Kdokoliv iokusil se jisti ne-
soleny brambor nepotfebuje dalsi
j-fesvedeeni o pravdivosti tohoio !
tvrzeni.
Xedbale loupani bramboru nP -
kdv zavinuje ztratu 20 procenta
vyzivne ceny jejich. Z toho dfn'O-
du. v hladovem Xeniecku jst lou-
pani bramboru zakazano. Toto
ji'st moudre narizeni. neb brai".
bor se snadno uvari v.- svem ka-ina
batu. Tato slupka bramborov;": mil
saiia vyzivnou cenu : a kdyz jest
na bramboru upecena. pfidavn mil
lohre eimte. rruiavani mieka a
nu'isla k l'ozmaekanym braiv.bo-
rum jest vhodne, ponevadz bram
bor ma maly obsah bilkoviny a tu
ku. Zahfivaci cena brantbora jest
zvysena smpzenim. poi:ovf:dz sma-
zeny brambor obsahujo ires 'JO
proeent tuku. kdezto sirovy, pou
ze 1 procento. A'ime z rekordu. ze
cele rodiny byly dloulio doby zi
vy na nieem jinem nezli brambo
Tech. Toto neni odnorueovajio ja
ko dobry potravni spusob. ale jest
to dobry dukaz didezitosti bram
boru co potrava. iMouka z bram
boru se muze pouzivati k peeeni
chleb.i.
Jaka je cena sladkych brambo
ru. Kdyz porovmime slad
ky brambo- s obycejnym. n-akce
valudku jest jionekud pHuivejsi
v pripade obycejneho brsn'born.
r'o so tvee mnozstvi vyzivuveh la--ek.
v sladkem bramboru jib
vice, stoji prvni ve vsem mimo
iilk"inv. Obsahrj"' vice skrobo
MiiV. tuku, a mir.eralnirh soli,
nezli bily brambor. Chut" a obsah
obou druhu zalezi do velke miry
vany. To jest illustrovano tim ze
brambory pestovany v jiste pude
isou mouenate kdyz se uvari.
kdezto ten samy drub pestovany
no jine pude, neni moucnaty, ac
kjliv potravni sila ol)ojieh jest
iedna a ta sama. Obycejise. bily
brambor obsalmje asi dvakrat to
lik zeleza jako sladky.
Jest ryze dostateenou nah'az
kou za brambory? Oboji, ijvze i
brambory jsou dobrou potravou
kdyz jsou spravne pouzivAny. Xej
-on vsak v zadnem ohledu snupe-r-i.
Vetsina hmoty rvze sestava se
7 bilkoviny, tuku, skroboviny a
'Mineralnich soli (87.7 prorrentl
kdezto vetsina bramboru (78.3
tnveent) jest vodou. V ryzi jest
fikrat tolik tuku. vice nezli tri-'-riix
tolik bilkoviny, a ctyrykra
e tolik zahfivaci sily, jako bram-
bor. Tyto rozdily jsou znaene, ale
jest jeste dulezitejsiho. Hlavni
!uee! naseho jidla jest aby oosky
tovalo telu teplo eili energii. Telo
;ili potravinu, prave tal: jako pee
pali uhli. Kdyz v teto lidske pcci
hofi ryzi' neb jine obilni jidla,
vytvofi se pfi torn pfebytek ky
selin ; kdezto kdyz se pali bram
bory, jest vytvofen pfebytek al
kalickyeli latek. Ysecko ma svou
potfebu, ale jest to skodlive ko
nati rozdilne njihrazky. Ryze a
brambory jsou oboji dobre potra
viny, avsak neda se pouzivati jed
na na miste druhe. Brambory ma
ji nizky obsah bilkovin. a maji se
jisti zaroven s masem, ktere ma
mnoho bilkoviny. a tvofi kyseliny
kdyz v tele shofi. Kdjrz jime s ma
sem ryzi namisto brambor. jime
dvoje kyselinoplodna jidla.
Jest stejiui reakce zaludkn k
nehlazene (puvodni, tmave) ryzi
jako k hlazene neb obyeejne bile?
Hlavni rozdil jest, ze obycejna bi
la ryze vyjde ze zaludkn ponekud
pomaleji nezli nehlazena. Avsak
svedectvi neni uzavfene z vycho
(lem za zaludkn. Musime pohled
nouti na lidi a zvifata, ktere ma
ji zkazene nervove systemy, ue
moci "beri-beri"' neb rozsifeneni
nervovym zjipalem. nasledkem po
zivani vyhradne hlazene ryze. A
by ryze hezky na pohled vypada
la, zevnejsi hneda slupka jest od
stranena hlazovacim spusobem.
Timto mame ryzi ktera uspoko
juje nas krasocit, ale nervovy sy
stem za to zaplati. Mimo mineral
nieh soli, obsalmje tato zevnejsi
slupka male mnozstvi latek ktere
jsou nutne k spravne vyzive. eili
vitaminu. Puvodni tmavo hnela
ryze jest dobrou potravinou. po- j
nevadz vitamin a mineralni soli!
jinyeh zdroju. tedy jejich nedo
statek na nej tak neiicinkuje jako
na lide ktery se spoleha skorem
vyhradne na ryzi.
Jsou pafene zeleniny lepsi va
fene? Neni velky rozdil v zaziva-J
ni zelenin pfipravovanych temito
1 tlv5,lli spflsoby. Avsak. jest pfece
he nhy b-yI-v PPravovaiiy pare-!
nim nezli vafenim. Kdvz se vari
ve vode. rozpusti se a ztrati se
mineralni soli a jine rozpustne
)otravsni latky, a o tolik ubyde
vivn cen5- U "5kteryeh ji-
del se ztrati vehke procenta vy
zivy vafenim ve vode. Brambory i
ztrati asi 18 proeent mineralnieh
latek a od 8 do 16 proeent bil--koviny
vafenim; mrkvi ubyde 40
proeent bilkoviny a 26 proeent
cukru vafeni zeli okrade je o 5
az 10 proeent bilkoviny, 30 pro
eent skroboviny. a 50 proeent mi
neralnieh soli. Takoveto ztraty se
nenanlezaji pouze u vafenych ze
lenin ; ku pfikladu vafene maso
ztrati 37 proeent na tuku, 67 pro
eent mineralnieh latek: a peeeni
zmensi obsah jeho o 57 proeent
techto latek. Ponevadz vafeni ji
del spusobuje takove procento
ztraty, dobra hospodyne to muze
vyuzitkovati na polevky a omac
ky. (Dokonceni pfiste.)
Kdo musi mit povoleni.
Sjiolkovy marsal John J. Brad
ly vydal prohlaseni ohledne povo
leni. jimz se musi ATykazat pfi
slusniei nepfatelskeho naroda.
kdyz ehte.ii bydliti v zakazanem
obvodu. nebo do nej doelmzeti. V
prohlaseni se pravi: ""Za pfislus
niky nopfatelskeho naroda pova
zuji se nejifiobeeni Xemei muz
skeho pohlavi, starsi 14 roku.
Poddani Rakousko-I'herska. Tu
reeka a jinyeh zemi nepovazuji
se za nepfatelske eizinee, pone
vadz valka byla prohlasena pou
ze Xemeeku. Zakazany obvod roz
klada se na pfd mile od kazdeho
fortu. tabora. arsenalu. staniee
aeronlanove. tovarny nebo dilny,
v niz vyrabi se valeena munice,
nebo jakekoliv vyrobky, pouzi
vane vojskem nebo lod'stvem va
leenym. Formulafe zadosti musi
byti vypln("Miy ve spolkove budo- j
ve. Jest nutno. aby kazdy zada
tel prinesl si tfi sve podobizny. po
nrsi, v rozmeru pfi 3 paleich
nezaramovane. Kdyz nemeeky pod
dany pfeje si, pracovati v zakaza
nem obvodu, jeho zamestnavatel,
nebo opravneHjV zastupee tohoto,
musi jej doprovazeti a podespati
zadosti za povoleni. Kdyz nemee
ky poddany dice provozovati ob-
chod nebo bydliti v zakazanem o
krsku. musi byti provazen vaze
nym obcanem, ktery podepise je
ho zadost. Yylohy jsou jedine s
obstaranim fotografii.
Zavrat' od zacpy.
pochazejiei jest rychle. odstrane
na. jestlize ziskate pravidelnou
stolici a k tomu ucelu berte Se
verovy Pilulky pro jatra (Seve
ra's Liver Pills). Pan Tomas Sit
ko, z Manifold, Pa., nam napsal :
"Po uziti Severovych Pilulek pro
jatra, in el jsem pravidelnou stoli
ci." Tak a podobne se vyjadfiiji,
kdoz zkusili Severovy Pilulky pro
jatra. Uzivejte je v leeeni jater
nich chorob, zvlaste pfi zlenive
losti jater, zacpe, boleni hlavjr, za-A-rati,
zloutence a zlucnatosti.
Cena 25 centu Y lekarnach. Od
mitejte padelky. Zadejte vyhrad
ne jen Severovy Pilulky pro ja
tra. Nemuzete-li jej tim obdrzeti,
objednejte si je pfimo od "W. F.
Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.
&& &&
Dr. F. G. Kolouch,
Cesky lekar a
chirur 1
$ Nastupce Dr. E. Capita
8 SCHUYLER, NEBRASKA
Dr. S. G, Allen I
LEKAR A RANHO.IIC
3 v Clarksnn. Nebraska
K najiti v li'ch ufadovrie nad
lekirnou Kozovounebv ikirnp
Dr. F. J. KALAL,
Cesky lekar a I
operator
Die lekarske etikely neoznamujl sve pa- t
cienty v casopisech. Tel. urad 45.
Uradovna nad obchodem A. J. Karla.
CL ARKS ON, NEBRASKA
Dr.O.P.Schnetzky
lekar a operator
Cfadovna v budove First Nat. Bankn
Zkusena osetrovatelka vzdy pfi ruce.
SCHUYLER, NEBRASKA
.Dr. H..D. Meyer,
lkaf a ranliojic
I V KOWELLS. NEB.
a
ft
t
ft
ft
ft
Jeho uradovna Daleza se v do
mS p. Jos-B.Svobody t.j.dru
hd dvefe polednS ou obebo
du p. J. E. Sindelife. ::
28?
THE UNIVERSAL CAR
Muze. by i jen jedina )ficina proe Ford kar jest vice prodano a sice
od )et do deseti na kazdou jinou karu a ton jest : ze jest to lepsi I I
kara v kazdem ohledu at' v strojniekem. Zaznamy vice jak patnact
Itisic Ford kar toto dnkazuji. Velky radiatorem a uzavfenym veji- III
fern, "streamline'' telo, korunove postraniee pfedni i zadni, eerne
zhotovene, niklove okolky eini karu tuto jednu z nejmoderenejsi.
Devet tisie Fonl jednatelu poskytnou vam sve sluzby. Turisticka
kara $360 ; Runabout :?34.r,; Coupelet $505; Mestska kara $595;
Sedan $6-15 f. o. b. Detroit. Na prodej u
PRAZAK MOTOR COMPANY, CLARKSON, NEBRASKA
LEIGH STATE BANK,
Kapltdl $20,000.00
Prebytek 3,000.00
Vyrizuje vekery bankovni a penezni obchod.
Vypldci vysoky urok na Casovd vklady. - Rui
za tyto svymi podilniky zaruCena" Guarantee Fon
dem Stdtu Nebr. - Hledi vzdy v kaSde'm ohledu
Vis uspokojiti Mluvime esky
NIELS OLSON, pfedseda
R. H. GOODGE, mfsto pfedseda
Thos. Mortimer, pred. Fred Rabeler, st.f m. pred.
FIRST NATIONAL BANK,
Leigh, Nebraska.
Zalozena roku 1886. :: Kapital a pfebytek $70,000.00
Bankovni obchod ve vsech oborech vykonavame k
uplne spokojenosti nasich pfiznivcu. Penize zasflame
tez do stare vlasti. Obstaravame abstrakty. Dohlizrme
na pozustalosti a vyhotovujeme posledni vule. Zdar
ma vybirarae dane, vyhotovujeme notarskou praci.
Platime urok na penize na cas. U nas se mluvi cesky.
Fred Rabeler, ml., kasir
John H. Mueller, vyp.
Predplatne na tento list obnasi $1.50
Adolf
Willi '&Md1M
jest vzdy pfipiaven kazdemu poslouziti se vsim co do jeho od
boru nalezi. Drive nezli koupite Va nabytek jinde navStivte
jej a schledate, ze pfi koupenini od ntho usetrite si penSz.
venuje tu nejlepsi pozornost.
nco z jeho odboru, vyplatf se
Geny mirne
Leigh, Nebraska
E. M. NELSON, kasfr
F. L. VLACH, vp. kasfr
kasfr
Alex Rabeler, vypomoeni kasir.
Ed. Rozmarin, vypomoeni kasir.
Bukacek
t majitel rozsaWelio
naljylkovelio
obchodu
spojeny s
pohrobnickym
zavodem
I
Tez ma vzdy na sklad vyhlasene"
"Schulz" a "Bush a Lane" piana a
3vtozname" "Edisonovy" fonografy a
rekordy. PnjcTte a poslechnete ty nej
novSsi kusy, ve kterych ma velky vy
ber. "Singer" a "New Home" i
ci stroje mi. stdle na skladS za ceny
mime. Pohrobnicke"mu oddSleni
Jak mile budete potfebovati
Vam to kdyz jej navtivite.
Obslulia vzorna.
I
