Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, March 06, 1917, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    lam,
Poutavy roman z nasich dnu.
".Tak se zda. velmi obraMiym.
tTiiiy byl by prisel do mpakn.
"Pobre tedy! Uznavam, z1 jest
mne hovofiti s vami iipihmieji.
"Yyslechnete-li mne pozorne a pri-stonp;te-li
pak na mfc.i navrh. za
bczpeeite si slnsnou vyhotlu. -Isem
ochotna uslulm vsisi uobre oome
iiit'. snad nikoli dU- zas'uuy ale
-aspofi die ujednam. Dovolite-li.
nabidnu vam ihned maly zavda
vek. Prosim prijmete tyto ban
Tsovky." A vytasivsi maly zapisnieek ze
anadri, podala Garciovi tfi sto
lirove bankovky.
Bvvalv navladni, nechte-li "vy
padnouti'5 ze sve sluzebnicke ulo
"hy, byl ovsem skoro uucen prij
mouti uplatek, ale ponevadz byl
"Vlachem, chnapnul po nicb az pri
lis rychle. Ostatne o nejake vys
i ctizadosti nedalo se u neho do
bre hovofiti.
"Madonno!'' pravil, znovu se
tiklaneje, "racite se vyznamenava
ti velmi roztomilym a sviidnym
nadanim, ziskati si verne sluzeb
niky. Jsem premozne a vzdavam
se vam na milost a nemilost telem
i dusi. Mohu-li vam poslouziti
"Chci, abyste mi slouzil,' pre
rrusila ho, "nebot' preji si vedcti
o lordovi vsecko, rozumite? Vse.
co dela, kam chodi, s kym se sty
lea." "Za tak mnoho penez tak malo
sluzby, madonno?'' zasmal se, "po
slouzim vam ihned. Vypovim kaz
dy krok, kazde hnuti. Prejete-li si,
oznamim vam kazdeho dne vse
cko "
"Dobre! Povezte predevsim,
-proe pfijel do Neapole?"
"Proc? Libi se rau mesto. dice
e bavit, plavit po mofi, stoupati
Tia Vesuv, navstevovati koncerty,
-divadla, vojenske slavnosti, koke
"tovati s damami pardon ! jen
mladymi a slicnymi "
"Mluvko! Sotva jste zacal. jiz
Tnne chcete obelhati? Darcymu se
uejedna o krasu a krasky Neapo
le, nybrz spise jen o jedinou kras
"ku." "Oh! Mfij velitel snad madou
tiu zna ! Ale nedivte se ! Jest mlad
;a bohat. Nebylo by divu, doby se.
chtel baviti."
"Znam lorda lepe, nez si my
slte,,, pravila dama. "pfijel do
Neapole za divkou, ktera spolecen
ky nedosahuje mu ani po kolena
a nehodi se k nemu naprosto. Tim
to urcite ! Nuze?"
"Hrome! Vi vskutku neco vie.
nez jsem si myslel?" zamumlal
Oarcia.
"Co pravite?" tazala se dama.
"Nic. madonno! Komar mi za
bzucel okolo ucha."
"Odpovezte!" velela urcite.
"Nevim, kterak. Madonna se
zmifiuje o divce nejake. Ktera by
-to byla?"
"Jeji jmeno chci vedeti od vas,
pane! Znam je sice, ale trvam na
torn, abyste mi je fekl."
"Ubezpecuji vas "
"Nechte toho! Nevymlouvejte
te ! Vite prave tak dobfe. jako ja,
oc se jedna. nebot' jste se vetfel
lordovu pfizen a duveru a on vam
rekl, co zamysli. Muz. jenz se s
nim denne styka a jemu 'slouzi a
aroven s nim obedva, jest jeho
duvermkem, ba vice jeste ! Jest je
lio pfitelem!"
"Ano. Mohu se vskutku pochlu
biti pfatelstvim sveho velitele."
-odpovedel Garcia, "a ponevadz
vidim, ze jste znamenite obeznarne
31a s pomery a ponevadz dobfe pla
tite. nenahlizim. )roc bych popi
ral skutecnost nejakou. Ale nemo
liu byti drive upfimnym, dokud
vas neznam, madonno ! Kdoz vi,
zda bych neposkodil zajmy sveho
velitele "
"Jsem zenou, dcerou Evinou a
velmi zvedavou. A nestaci-li vam
to, jsem zenou, ktera vaseho lorda
niiluje. A ponevadz jste zvedav
az pfflis. tedy vezte. ze jsem Ad
rienna hrabenka de Chavanne."
dcera
Musolinova
Napsal J. Sokolovsky
i
"Ah!" zvolala Garcia, "vskut-ku-li?
Vase jmeno znam."
"Odkud?"
"Z vist sveho velitele.'
'Tedy si na nine pfece nekdy
vziomina?" smala se dama roz
marne. "a co vam o nine vypra
vel?" "Mhm! Ledacos! Odpusfte ma
donno ! Mel s vami kdysi styky
velmi caste a a ''
"Duverne!" doj)lnila bez osty
clm. "mluvil jen pravdu ten vas
lordik. Aspoii vite. signore, ze
mam ponekud pravo starati se o
jeho zalezitosti a pfedevsim pra
vo, abych divku, o niz jsem se zmi
nila. od neho oddalovala."
Garcia, jemuz se otevfel novy
zdroj pfijmii, videl take, ze v Ad
rienne nalezne snadno spojenku
proti Juliette. A krome toho se
mu zamlouval vsecek Adrennin
ziev. Bvl tudiz rvelile rozhodnut
k ziskani teto zenv
"Madonno!"' pravil. "jevite by
strost a duvtip. Davam vam xipl
ne pravdu. Lord Darcy vskutku
miluje divku, ktera se mu spole
censky rovnati nemuze. Jest hlu
boce, velmi hluboce pod nim, jak
neobratny Nemec. Ale kterak
se zove tato divka?"
"Nevite?" tazala se.
"Vim a vy vite?"
"Julietta."
"Spravne! Zove se Jnlietta. Ale
znate take jeji rodove jmeno, ma
donno?" "Znam je, ale abych mela jis
totu, ze chcete byti mym upfim
nym sluhou. chci je slyseti z va
sich ust."
"Nuze Musolinova."
"Dekuji vam, signore!" pravi
la Adrienna, vztycivsi se a podav
si Garciovi ruku k polibku, "vim
nyni, ze se mohu na vas spoleh
nouti. Zaplatim vam mesicne pet
set lir, pomuzete-li mne tuto Juli
ettu od lorda vzdalovati. Nectne
toto stvofeni nesmi se vysinouti
na jeho milenku, nefku-li snad
manzelku, nebot jest dcerou drav
ce, bandity, sama jsouc horsi ot
ce. nebot' vztahuje docela neeis
te sve drapy po lordovske koru
ne. '
"Ano, odvazno jest az pfes pfi
lis toto devce loupeznicke, ale vef
te nine, madonno ! Dokud budu ja
v lordove sluzbe. nebude jeho mi
lenkou a tim mene jeho manzel
kou." "Jsme tedy za jedno?"
"Jsme. madonno!"
"Dosti tedy pro dnesek," pra
vila Adrienna.
"Mam jeste neco na srdei," pra
vil Garcia, postoupiv o pill kroku
a zadivav se zhave na Adriennu,
"spojencum nalezi. aby si navza
jem osvedcili duveru v kazdem
smeru."
"Uznavam. Proe mi to pfipo
minate?" tazala se udivene.
"Protoze vas zboznuji," zvolal
Garcia, pokleknuv a objav jeji 110
hy v kolenach tak prudce, ze by
la nucena rychle usednouti.
Teprv za hodinu opoustel Garcia
maly letohradek. ubezpecen, ze
ziskal nejen vernho spojence, ale
skoro tez otrokj-ni. Nehodil se za
sluhu a pani Adrienna nemela to
lik energie, aby vuei nemu dlouho
si hrati mohla na velitelku. Po
kofila se svemu mistrovi velmi za
hy. Adrienna de Chavanne vskutku
stihala lorda. Obratnymi pojitav
kami a placenymi slidici zvedela,
ze jest v Pafizi a stfezila ho taj
ne. A jakmile se odebi'al do Ttali
e. byla mu v patacb.
V Neapoli nebylo ji za tezko
najmouti letohradek. ale zatim se
neodvazovala lordovi cestu zkfizi
ti. Vedela. ze by ji znovu zamitnul.
dokud by mel v hisce Juliettu.
Teprv pak. az by divku odstra
nila, chtela se mu objeviti a k to
niu ji mel byti Garcia napomocen.
Vytezek pafizskeho prorokovani a
zbytky jmeni dfivejsiho umozuo
valy ji dosud pfepychove bloudeni
po svete.
Garcia ovsem chtel teziti z Adri
enny, eo se jen dalo, aniz mTslel
dopomoci ji k pfizni lordove. Ad
rienna mela mu byti pouhopou
hym nastrojem k jeho vlastnim za-
merum.
ITodilo se mu vyborne toto spo
jenectvi, ktere mu jeste poskyto
valo vydelek a zabavu. Chtel Ad
riennu iiplne zotrociti, pfi cemz
byl ovsem odhodlan kazdou chvi
li ji obetovati svym zamerum a
soucasne zameziti Juliette kazdy
styk s lordem.
Dafilo se mu to az do osudneho
pfeliceni. Vymlouval lordovi do
posledni chvile jeho choutku, su
eastniti se pfeliceni toho. ale ten
tokrate trval Harry na svem a
nedal se pohnouti k ustujiu. ani
kdyz Garcia vystrazne namital :
"Vec neni bezpecna. Soudruzi
Musolinovi jsou odhodlani k zou
falemu pokusu. osvoboditi sveho
mistra. Snad dojde na pumovy
atentat, cimz by povstala pani
ka "
"Neniam strachu." pferusil ho
lord, "a zvlaste ne pfed fautasii.
ktere chybi vseliky podklad. NTac
pumy? Aby zabili Musolina? Tak
hloupymi pfece nebudou."
"Mylord se dosud vzdaloval
vseeh spolecnosti neapolskych a
nyni se vystavi tolika znamym li
dem. Inkognito bude ztraceno
"Nevadi. Nezakladam si na
nem.
"Proc?"
"Protoze z Neapole odjedu."
Timto vyrokem zbavil se dal
sich doternosti Garciovych a ry
chle si opatfil vstupenku do po
rotni sine prostfednictvim konsu
latu. A sorvaze usedl na vykazant'i se
dadlo spatfil '.stupovati Jiu;
ettu v talaru advokatskem. 0 ma
lo hl by wl;5kl, ale byl pn'.'.s
tXnglieanem, nez aby se by! pp'o-
vedl opanovati.
Jakmile vsak byla ohlasena pf e-
stavka a Julietta odesla ze sine
soudni, chvatal za ni a hledal ji
po cele budove. Pozde dost dove
del se, ze meska v malem kabine
t, za sini advokatu a podplativ
sluhu zjednal si vstup.
Nalezi ji ve spanku, tak libez-
nou, tak krasnou. Dlouho nod ni
stal, nez se odvazil k polibku.
Pfichod Bartoluv ho vyrusil ze
sladke chvile. Byla nucena s presi
dentem utulny kabinet. opustiti,
takze se s ni lord nemohl dohod-
nout.i Mrzut, odebral se do porot-
u sine a po vyneseni rozsudku vy-
sel ven. ab' se ochladil.
Na ehodbe setkal se s Garciou.
"Xuze? Musolinova ziilezitost
skoncila fiaskem, jak doufam," o
siovil ho Garcia duverne.
Na miste odpovedi tahl ho lord
tlo pfedsine za sloupy a septal
mu :
"Ticho! Ani muk ! Videl jsem
ji. mluvil jsem s ni!'"
"Koho? S kym?" tazal se Gar
cia ustrasene, nebot' ho zachvati
!a zla pfedtucha.
"S Juliettou! S budouci lady
Darcyovou."
"Nemozno!" zasipel Garcia,
"mylord se myli."
"Te!"
V Garciovi byla mala dusicka.
"Proklate!" pomyslel si. "b'lo
bv vse ztraceno? Co tomu fekue
Adrienna?"
A naslouchal s uzasem, co mu
lord o svem setkani s Juliettou
vypravel.
"Mam pro vas rozkaz, Vittorc!'
koncil lord.
"Racite porouceti?"
"Povite kocimu, aby zajel k
protejsi kolonade a tarn mne oce
kaval." "Die rozkazu "
"Jakmile Julietta vyjde. zasta
vite ji a pozadate, aby sla do ko
lonady." "Ano."
"Poznate ji?"
"Podle talaru, zajiste! Jak
bych nepoznal zenskou?"
"Druzi ji take nepoznali."
"Hlupaci! -J a vsak vim "
"To se rozumi samo. Nejspis ji
obecenstvo uspofada oslavu. Dbej
te, abyste se k ni prodral."
"Rac-te byti bezpecen. Pfivedu
.11.
' ' Specham napfed ! '
"Pospisim si."
A rozesli se. Garcia letel k po
vozu a jiz take spfadal zradny
zamer. Lorda zahledl kraceti ku
kolonade a proto se mu vyhnul.
Vklouznuv do budovy. nacrtnul v
rychlosti dopis. jejz ctenaf jiz
zna. Dopis ten odevzal vyrostko
vi s nalezitym objasnenim. Pak si
setfel s cela pot.
"To by nine bylo chybelo!" za
smal "se jizlive. "nyni jsem jiz kli
dem. Zasil jsem semeno roztrzky
a postaram se o dalsi. Table Juli
etta nesmi nine skfiziti cestu."
Poseckal jeste a pfesvedciv se
o ucinku dopisu sveho. spechal k
lordovi. jenz v povoze sedel a ee
kal. a miste Julietty dockal se
vsak jen sveho komornika.
Garcia ho ubezpecoval. ze s Ju
liettou mluvil, ze vsak se zdrahala
vyhoveti jeho jiobidce a na dalsi
jeho nalehani ze ho pfikfe odmit
la. A jeste teze noci zaslal padouch
Adrienne tuto zpravu:
"Odvratil jsem dues od Vas
velke nebezpecenstvi. madonno!
Lord Darcy nalezi Juliettu, ale
postaral jsem se o to. aby se zase
rychle rozesli.
Doufam, ze Musolinova dcera o
pusti Neapol. nebot' jest prilis hr
da. aby se lordovi vnueovala. A
tato hrdost bude tez jeji zkazou.
Jsem vitezem na cele cafe."
Vittore Garcia kalkuloval sprav
ne. Julietta byla strasne urazena
a roztrpcena. Po tolikerem rozci
leni. po tolikere namaze dockala
se dvojiho zklamani: jeji otec byl
odsouzen. jeji milenec se ji zfikal.
Kapitola 63.
Horecka zalu.
Hhiboky smutek, strasna skies
lost duclia zahostila se v Musoli
nove jeskyni. Odvazni soudruzi
Juliettini chodili bludne s hlava
mi svislymi, nemluvice, tazave a
starostlive na sebe pohlizejice.
Byla vskutku pficina zjevu to
hoto vazna? Obyvatele jeskyne
byli by dotaz ten zcela jiste zod
povedeli kladne.
V kamenne sve konmrce na tvr
dem, nedostatecnem liizku, skla
dajicim se jen ze shimy a houni,
lezela JulietaMusolinova a smysly
jeji obestfeny byly jiz pine dva
tehodny horeckou, mozek jeji
zmital se blouznenim a vnadne.
vdekuplne tilko vadlo a hubene
lo. Tezko se da vyliciti, s jakou na
mahou, s jakym sebezapfenim
pfenesli clenove roty tezce one
mocnelou divku do sve skryse
az z Neapole. Od okamziku, kdy
pfed justicnim alacem do mdlob
klesla, nenabyla jiz jasneho vedo
mi. Timbal. Pietro a malif Ilofmann
dopi-avili ji do vozu a zamifili s
ni pfedevsim do osterie Loretto
vy. vedeli vsak dobfe. ze se tain
dlouho drzovati nemohou.
Osterie byvala casto navstevo
vaua polieii a mimo to zadal kre
maf. aby uvezneny Bastiano na
svobodu propusten. A pak neby
la vhodnym mistem pro utlou pa
cientku. Na stesti smluvili se loupeznici
zahy s rybafem. majitelem barky,
ktery druhdy obstaraval cleniim
roty Musolinovy prodej ukofiste
nych pfedmetu. Rybaf dal se po
hnouti za slusnou odmenu k pfe
vezeni soudruhu i jejich hejtman
ky do Regiia.
Ilruzna plavba ! Kadil tehdy
prave prudky vichr zapadni, pfi
cemz barka silne se naklanela, ti
zena jsouc )lachtou a tlaken vzdu
chu na bok. A kajuta pro Juliet
tu byla praspatna !
Skoro za zazrak bylo lze pova
zovati. ze barka bez urazu dospe
la k Reggiu. ale odtud bylo pfe
nesti nemocnou az do hor. az do
PI ANA
a
Samohracs
piana.
jeskyne, mezi soudruhy. A Juliet
tou zmitala horecka cim dal huf !
Ne vedela o nicem, blouznila,
kficela a plakala, vyskakovala z
luzka, volala Harryho a otce tak
srdcelomne, ze i chlailnemu Tim
balovi i tuhemu Pietrovi slzely o
ci. Utlocitny malif byl jiz sam
vsecek zmofen nestestim milova
ne velitelky.
Konecne podafilo se Pietrovi
. sehnati dva osly, mezi nez npee-
na byla nositka, do kterych ulo
zili Juliettu na mekke houne. A
le pfes to vse byla doprava obtiz
na a nebezpecna, jezto hyo lupi
cum stfici se styku s polieii.
Po nevyslovnych svizelnostech
dorazili konecne do jeskyne, stra
vivse na ceste deset dni. Tarn jiz
pomohli soudruzi vysilenemu troj
listku a Julietta byla ulozena ve
sve oddelene komurce.
"Hohudik. ze mame konecne
stfechu nad hlavou." septal Tim
bal. sedaje k ohni a jidlu, na ry
chlo pfisedsim soudruhum sehna
nemu, "zemfe-li velitelko, zemfe
aspoii tarn, kde duch Musolinuv
rad prodleva, kde vudce vas druh
dy miloval a trpel, doufal a sobe
hovel.''
Druzina -doufala, ze Julietta
procitne ze sveho blouzneni, na-bude-li
v jeskyni klidu, ale zahy
uznali. ze nemoc jeji jest vaznej
si, nez se zprvu domnivali.
Krasna divka pohfizena byla v
nepokojny spanek. jenz ji vysilo
val a vsemi nervy otfasal. Kolisa
la spise mezi spankem a bdenim,
nez aby spala, ale nepfijimala po
travy. slabla a hubenela povazli
ve. A z cele druziny nebylo nikoho.
jenz by se vyznal v umelem ziveni
mladeho jejiho tela. Setfili osty
chave jejiho pohlavi, bali se pro
hfesiti proti jeji eudnosti kte
rak mohli pomysleti na osvezujici
lazen, massaz udu, upra zaziva
ni a jine telu choremu nezbytene
potfeby ?
Sedeli cim dal smutneji a zaml
kleji u sveho ohniste, strachujiee
se o zivot mladeho stvofeni. ktere
uznavali za sveho vudce, za jedi
ny tmel. spojujici jejich zajmy.
Uznavali. ze jest tfeba zakrociti
radikalne, energicky, nemela-li ce
lii jejich akce navzdy se ztrosko
tati. Ale jak jen?
Konecne. zoufalstvim dohnani.
sesli se v pfednim oddilu k roz
prave. jejiz smysl mel vyzneti v
"bud?. anebo." A Timbal, clovek
duchajilny. uznal. ze jest mu za
ostatni chopiti se iniciativy.
"Pfatele," ozal se, "dolehlo
"1
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kurlavy tabak,
nejlepsi toho druhu- Na prodej je ve vseeh ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Dakota, Iowe a tez i v ji
nych statech. ZKUSTE JEJ ! Vyraben jest ceskou f irmou
Tez vyrabime vseho druhu doutuiky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
Prijdte do meho obchodu!
Frijdte nyni!
Usetfime vam od
$50 do $100 nakou
pe piana.
Dovolte nam to dokazati.
na nas vazne nestesti. Hejtmanka
nam zmira nezapirejme si toho!
Nadhern'e devce. ktere znovu zbu
dovalo. co bylo za jejiho otce ztro
skotano, zapasi se smrti! Kdyby
nadesra katastrofa. co ucinime?
Nanejvys ji pohfbime a rozprch
neme se do vseeh koutu. Vetsina z
nas jiadne do drapu bificu. Chce-me-li
zachovati sebe, jsme nuceni
postarati se o zachovani nasi Juli
etty. Kdo poraditi muze a umi.
orad. Neostychej" se nikdo! Byt
nebyl navrh jeho pfijat, pfece se
snad da aspoh neco kloudneho
porady provesti. Mluvte. kdo
chcete. ale neskakejte drub dru
hovi do feci !"
Malif povstal.
(Pokracovani.)
NA PRODEJ!
Prodam jeden neb dva resi
dencni loty ktere jsou velmi kras
ne. Nalezaji se jeden blok od ces
keho kostela. kolem vede ceraen
tovy chodnik. telefon a elektrieke
osvetleni. Vychodni " front 77 .
! Jos. P. Zacek, majitel. HoAvells.
NA PRODEJ ! Mam na pro
dej nekolik dobrych taznych ko
ni ve stjifi od 5 do 7 roku. Kdo
by potfeboval spolehlive kone pro
veskerou farmerskou praci, nechC
se hlasi co ne.jdfive.
Jos. Kot'an, Clarkson, R. 3.
Pokyn pro letite. Kdyby bylo
lze pfimet lidi pfes sedesat roku
stare aby sli do postele, a kdyz se
nastudi, a zustali tarn den neb
dva. uzdravili by se mnohem rych
leji, zvlaste kdyby pfi torn pouzili
Chamberlain Js Cough Remedy.
Pak take by bylo meng nebezpeci
ze budon nasledovat jine vaznejsi
nemoci. (f)
Brzy se zbavil nastuzenl Vsich-
n." chvali Chamberlain's Congh.
Remedy, kdyz toho lekn pouzilL
Pi. Geo. Lewisova z Pittsfieldn,
N. Y., ma toto k poznamenanj t
"Minule zimy muj maly chlapec,
petilety. byl nemocen nastuzenim
po tfi t.ydny. Lecil jsem jej a uzEt
jsem ruznych leku, ale nic mu ne
pomahalo, az jsem pocal uzivat
Chamberlain R Cough Remedy.
Pak se pocal lepsit rychle a v nS
kolika dnech se zbavil uastuzenL
Padaji Vam vlasy???
Delame copy a fetizky z vye
sanych vlasu. Poilete vlasy poi
ton. E. Stopka & Co., Schuykr.
PH nastuzeni
natfe is ddkladn krk, prm a ebodUte
PAIN-EXPELLERi
tT.Unlrajs ihned, bc!eti nstanoa a zaiA.
4tn prarf s registroTanon znimk.
"KotTou"
25c. a 50c. l&her, ve viech iekarnach anebo pHato o4L
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Woahlngton Street. New York, N. Y
Vojt. Svoboda
majitel umeleckeho
pomnikoveho
.zavodu..
v CLARKSON. - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na nice zapadni
od Omahy. Proc byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muzete koupitl
pfimo od vyrabitele.
I
FRANK i
HAMPL
Ho wells,
Nebraska