OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVN?
TYDENN1K
PUBLISHED WEEKLY
Vychiii kazdou itredu. Published Wednesday
Vydavatele : :
tDVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB
fredplatne na rok $1.50 Subscription $1.50
Adresa jednoduse:
DVRKA BROS.,
CLARKSON, NEBR
"BUFFALO BILL"
elky slavny amerieky junak
"Wm. Cody, lepe vsak znamy co
"Buffalo Bill," o kterem clcnafi
nasi tolik cetli. dokoncil svou zi
votni pout'.
Prosluly hranicar a zved vyde
chnul na posled ve stfcdu minule
ho tydne a s tim zasel i stary ame
rieky zapad, v jehoz historii slav
ny tento indianskv valecnik hral
tak pozoruhodnou lilohu. Otrava
mocovymi kyselinami byla ozna
movana jako pfieina jeho skonu.
. Vsichni phi tele plukovnikovi, na
lezali se u jeho luzka. Zesnuly po
pochovan byl v nedeli v Denveru.
Zemfel v obydli sve sestry. pani
May Cody Dockerove. v tonito me
ste, kde po nekolik tydnu lezel
vazne nemocen, bojujice nejtezsi
zapas ve svem zivote. Pfed neko
lika tydny lekari vzdali se jiz na
' deje, ze bude moci se zaehraniti z
' konplikace chorob, ale stary plu
.kovnik odeprel se vzdati. Nechal
ti dopraviti do Clenwood Springs
nadeji ze podafi se mu nabyti
jztraceneho zdravi, ale stav jeho se
zhorsil do te miry, ze bylo nutno
(dopraviti jej zpet do Denveru.
Dva dny pfed svym skonem sta
Yy plukovmk zvedel, ze jeho smrt
jjest otazkou nekolika hodin. Ale
jjeho niysl ktera dovedla zustati
klidnou v tezkych zapasech a ne
jbezpecich. ani tentokrate se neza
Ichvela. Rozmlouval klidne o nad
chazejiei smrti so svvmi pfibuz
inyinr a dokonce i uspofadal svoje
jpohrebni plany. Celil smrti statec
jhe jako pri ruznych .pnlezitostch
!ve sve pestre a dobiodruzn :kari
eJe
. Buffalo Bill, byl by due -26 u
norja. 72 roky .star. Byl zosobnenim
divokeho americkeho zapadu, kte
ry patri jiz minulosti. Mel mnoho
( pfatel a mezi nimi byli neupfimej
j si ti, ktefi znali jej z dob miim
' lych a ktefi si jej zamilovali pro
, duribre jeho ciny. Yetsine ainerie
j kehu lidu bvl znam z nescetnvch
! ronuwrtickych povidek. vazenych
) v. doby, kdy zapad byl Eldoradem
Indianu a pastvistem stad buvolu
Je pjfirozeno ze touha americkeho
: lidu po uovem cteni o Buffalo Bi
. Hovi. svadela spisovatole a by uehy
"lovali se od pravdy a vymysleli
-ruzne historic. Ale at!tomu bylo
. sjakkoliv. Buffalo Bill, byl jcdmm
,z nejopularncjsich Amerieanu.
V poslednich lctcch hlavne zaine
stnaval se .scenovainm vvicvfi z
Moby americkeho divokeho zAa
'du pro pohyblivc obrazky.
" . Aby naznacil uznaiii klre za
pad mu dluhujc. stat Colorado pfi
jme telcsjie j)ozustatky jeho do
sveho kai)itolu. kde vystaveny by
ly po.ctyri hodiny. Pohreb ztsnu-
"leho plukovinka konal se v nedeli
'.odpoledhe. kdy telesne jeho pozu
statky ulozeny byly )rozatmine v
krytbe na tamnim hrbitove. ale
pozdeji, nepoehybne na den zdo
beni hrobu telesne jeho ))ozustat-
"fty ulozeny budou v hrobce. vyte--ts;ane
-ye skale na vrcholku Look-
out h'ory. nedaleko tohoto mesta.
PoiifeJy se bude nalezati v peci El-
-i iifiiiiinri nil until riiKijin tttiT
ne organisace. Take federalni voj-
.t.vjuniK.a.u ou uuue v ptiivuuu.
Scott" "o'k'resu v IoAve, dne 26 unora
1846. .Jiz v patnaeti letech jako
niladifc neobycejne vyvinuty byl
i
;asHKem. nosiem a sireicein. ie-
mxxz- liialo kdo .sevyrovnal. Pod
generalem Johnstonem videlprv-
ni syuj boj s Jndiany. V obcans.ke
vaice llbnzil jako fadovy vojak' v
ifedaiem 'jizdeckem pluku z KVn-
sasuaipo vice jak deset.-let po ob
jcanskc valce slouzil jako zved a
posleze jako n.aeelnik zvedu v bo
jich s Indiany. Mezi jeho veliteli
nalezali se generalove Sheridan,
Sherman, Miles. Custer, Carr, G.
Crook. Ord a Pry, vesmes proslu
ly valeemci s Indiany. X dobe kdy
byl naeelnikem zvedu, pod gene
ralem Crookem ziskal si povest'.
kdyz v zapase nozem proti toma
lunvku usmrtil prosluleho indian
skelio nacelnika, Zlutou Ruku.
V roee 1867 ziskal si prizvysko
Buffalo Bill .Bylo to v dobe kdy
1.200 muzu kladlo trate pro drahu
Kansas Pacific pfes planiny a po
tfebovali cerstveho masa. Cody na
bidl So ze maso opatrf, a v osm
uncti mesicu'h konaje vypravy na
vein koni Brighamu. usmrtil cfy
rv tisice dve ste osmdesal buvolu.
V ruznych dobach byl pnrucim se
rifa a smircim soudcem v jednom
mcsterku v Xebrasce a take byl
r-lenem nebrsske zakonodarny. Po
te byl jiruvodcem Ruskeho velko
knizete Alexeje na jeho love-eke
eeste na dalnem zapade.
V letech sedmdesatych zfidil si
Cody jeho proslule "divadlo di
vokeho zapadu'". ktere vice nez-li
ookoliv jineho irispelo k jeho po
pularite po Spojenyeh Statech.
Prviu divadlo usporadal v 0
maze 17. kvetna 1S83. Vic jak pet
tisic lidi prislo, aby s)atfili tuto
novinku. Divadol prosperovalo a
Buffalo Bill mel dobre vytezky.
V roee 1SS7 vzal divadlo svoje do
Evropy a .docilil znacneho uspe
chu s nhn v ruznych mestech ev
ropskych. pozdeji vykonal jeste
jednu cestu po Evrope.
Divadlo svoje pak doplnil jeste
lehkou francouzskou a nemeckou
jizdou, anglickymi kopiniky a p.
V roee 1910 vykonal rozlucnou ce
stu se svym divadlem po Spoje
nyeh Statech. Zakoupil si velikou
renc ve Wyominku nedaleko me
sta, ktere pojmenovano bylo po
nem a zde casto jeho pfatele kona
li lovy. Ye veku 70 let vyjel si je
ste jednou se svym divadlem, kte
re stalo se majetkem Ringling Br.
Y roee 1916 cestoval s divadlem
zniynym podejmenem "Wl renc"
jako jedna z hlavnit-h jeho atrak
Ci.
Hlayni svoji cinnost ukazal ale
ve yalkach proti Indianum, ve
kreryeh slouzil opetne jako skaut
Zacalo to valkou proti .Indianum
Sioux a Cheyene 18681872. Jed
nou dostah -'1.000 odmenv za do-
dani depe.v z Fort Hays do Fortjne zapadl jsem do spodin oby va -
Dodge. 05 mil dalekeho. 1872 bvl
zvolcn do zakonodarny v Nebras
ee. Toho roku take byl pruvodcem
ruskeho knizete Borise, jenz pfi
jel do Amerik- na lov buvolu. Po
Borisovi si ho vyzadali za pruvod
Cc k tomu sjiortu bohati vynikaji
ci Xewyoreane. pozvali ho do New
Yorku. vydana o nem kniha pod
nazvem Buffalo P.ill. kral divoke
ho zapadu". die kterez to knihy
j)fipraveno bylo divadlo.. Keditel
nabizel C'odymu $500 t.ydne.jen za
to, aby se )fedstavil pfi kazde life
na jevisti. Cody nabidkii tu nepfi
jal. jelikoz byl dosud ve vladni
sluzbe. Na jeviste vystoupil az' v
riiieagu roku 1873 ale za rok opet
sel na zapadin prele" a za tfi le
in )fi vzboufeni Indianu ueinen
naee.lnikem skautu i"od generalem
Cookeni.
Kdyz obe strany staly proti .so- j
be na Bonnet Creeku. stalo se ne
co jiozoruhodneho :
Nedaleko americkeho vojska
ukazala se totiz. nahle hlava In
diana, jenz na Buffalo Billa, (kte
ry nosil vzdy dlouhe vlasy). volal
'Ja te znain dlouhovlasv. lioid
na inne."
Mluvil to povest ny bojovny na
eelnik "Zluta ruka ". Dfive nez
general Cook mold zabraniti Cody
proti naeelnikovi ujizdel. pistoli
zastfelil pod nim kone, ale skoro
v torn okamziku sam spadl. proto
ze kun jeho slapl do jamy. pfeva
lil se. Oba proti vniei zatim byli
na nohou, zenouce se roti sobe k
zapasu, o nemz bylo jisto. ze skon
ci smrti jednoho. Zluta ruka se ro
zebnal tomahawkem po hlave
skauta, ten ale bleskurychle za
chytil sekerku levou rukou za to
purko a pravou vrazil rudochovi
lovecky nuz do srdce.
Byl v mnolia bojich a ziskal si
od generalu. jichz se nad nim vy
stfidalo 32, te nejvetsi chvalj' pro
pohotovost a statecnost. Take jed-
nou velel pluku milice, proti In
dianum poslane. Roku 1888 se pu--til
do obchodu divadelnilio a cir
kus. tak zvany divoky zapad, za
lo.il pozdeji. Pomohl si tim fi
nancne, i zalozil velikou dr.bytM
ranc u North Platte, Neb., kdez
b; 1 spolecnikem do smrti. Pozde
ji zahajil zavodnovani )ozcmku
ve TVyomingu, kdez povstalo mes -
to Cody, jez jednoho easM n.-io az
5.000 obyvatel.
O dmanzelky sve. se dlouho
namahal vymoci si rozvod. maje
v umyslu se ozenit s K. Clemmon
sovou. kteraz se pozdeji srah:
manzelkou milionaf1 ("Joulda. ale
ten si od in vymohl roed pro
jeji naramnou marjioiratnost. Ta
to jej marnotratnost privedla
'inffalo Billa na pokraj bankrotu.
Vfrn;i jeho manzelka cekala tr-
iw'live a kdyz se muz
suirila se s inm.
whoii!'!!.
Jack London o svem
Pred sedmnaeti lety, M. L. Os -
borne, jeden z redaktoru '"Na
tional Magazine," pozadal Jacka
Londona. aby mu jiovedel neco o
svem zivote. London, jak jsnie se
ve zpravach tez zminili. zemfel
uv,ed nekolika tydny. a Amerika
ztratila v nem sveho nejplodnejsi
ho a nejgenialnejsiho spisovatele.
Nikdo neumel tak Heiti zivot na stuhlu spatfil poprve bh'zi'ci se ko
vysokem severu. jako London. j moUl Y (unm minuleho roku a
Na dotaz svrchu znnneneho re-, pnspisil si, aby novinu tu telegra
daktora, tehdy Jack London od- f0Val vsern observatofhu ostat
povedel: . ; nim. Prohlseni. ze nova tato kome-
Prosim. neeinte tu chybu. jez ta bude obrovitou. je zalozeno na
nekolikrate se jiz stala, vzhledem skutecnosti. ze byla objevena v
k memu rodisti. Narodil jsem sc v dobe. kdy nalezala se 400,000,000
San Francisku a jsem Kalifornan m (K ZOme. Vsechny komety zls
roilem. jakoz i bydlistem. Bylo ( kvaji na sve velikosti a na sve jas
mne 24 roku v minulem lediiu. ' nosti pfi bHzeni se k slunci. '
Zil jsem na kalifornskych reiicich wyui kometa naleza se na druhe
az do sveho desateho roku. kdystrane slunce. jehoz svetlo ji za
moje rodina se odstehovala do ' kiyva. V nekolika nasledujicich
Oakland, mesta, jez cita nyni asi mesicich ale kometu bude mozno
80,000 obyvatelu. V pfestavkach videti pouhym okem. Kometa bli
nabyl jsem vzdelani, jez skyta l se k zemi rychlosti 1,000,000
gramarni skola, avsak drsny zi- mi denne. ale nikoliv prime linii.
vol vzdycky nine vabil. moji pjjed- One" 1. Iedna nalezala se kometa
kove vesmes nieli takovou 00,000,000 mil od nasi zeme. Nej
klonnost (patrne jejich urceiuin ize slunci bude kometa v cerv-
43vl0 mnoziti se a zalidnovati ze-
miV tudiz v 15 letech ja roynez jfcsno vyznaeen. ale nekolik hvez
vyrazil jsem do sveta. Neutekl tjafn praeuje jiz na tomto proble
jsem z domova. Moji lide vcdeli, ( nm. Nejznamejsi z posledinch ko
ze takova uz jest nase krev, a sel; met, ktere objevily se na nebesi'ch,
jsem tedy s jejich souhlasem. Frv-
tlu jn-i zalivu
v San Francisku
kde dostal
e uosiai jsem se co ne.ionze
mozno k nahym faktum zivota.
Byla to nanejvyse dobrodruzna
zkusenost. a jako vsech ostatuich
nikdy jsem ji nelitoval. Tarn jsem
pocbytil prvni zaklady lavectvi.
az mold jsem fiditi meiisi lod' za
toho nejbouflivejsiho )oeasi a v
torn mesici, kdy nine bylo 17, mo
ld jsem se postaviti pfed stezen,
jako pine vyueeny namofnflc. 0
debral jsem se do Japonska. lo
vil tulene na ruske strane Beh
ringova more. atd. Byla to nejdei
si plavba jakou jsem kdy jiodnikl
sedm mesicu")
zivot jest pfilis(
kratky. nez a by eh mold si jich
dovoliti vice. Avsak podnikl jsem
mnohe kratke plavby a zastaval
snad kazde misto na loci i a jsem
doma vsudc.
Kdyz nine slo na 18.. zacal jsem
se zajimati o narodohospodafstvi
a so(tiologii a jako tramp proces
toval jsem Spojene Staty a Kana
du. Od te doby )okracoval jsem v
teehto studiich. ale jiz ve vice ob
vyklem a theoretickem zpusobu.
Chodil jsem do stfedni skoly,
zaskoeil na statni uuiversitu.
avsak nedokoncil jsem prvni rok
a spechal s prvnini navalem do
Klondiku. Tabofil a hledal zlato
v Sierrach a jinych mistech. atd.
Jeto nikdy jsem nebyl dosti mou
drym. abych .se naueil nejake fe
meslo. konal jsem tezkou praci
uejruznejsiho druhu.
Kdyz jsem byl v Klondiku. otec
muj zemfel a ja se vratil, abych
si zval na starost rodinu. Nikdy
jsem nebyl tak ukvapenym. abych
spustil kotvu v podobe zeny. (To
to psal London pfed sedmnaeti ro
ky, od te doby se ozenil dvakrate
a jednou byl rozveden). Kdyz
jsem se vratil z Klondiku. rozhodl
jsem se podniknouti zapas sveho
zivota a vydehivati si zivobyti pe-
rem. To bylo truchlive, nebot' mo-
je aktiva byla nicka a mych dlu
hu fada. Byl jsem rovnez zacatec
nik, nevedel niceho o trzich, me
thodach redaktoru, o potrebach
neb zpusobu zaopatfiti tyto potfe
by. Muj literarni zivot jest tudiz
asi 14: mesicu stary. behem. kterez
doby snazil jsem se najiti sama
sebe, od psani pojednain az po
, skutecne proj)raeovane kratke po
vidky. Nasledkem toho nadelal
jsem mnoho kvapne pracc A ma
lo prace trvale hodnoty.
Tolik vyjimame z onoho doyi
su, v nemz Jack London sam vy
ravi o svem zivote. Za tTh-Ii sfilm
nact roku. ktere od te t'oiiy uply
nnly, napsal -lack Loik'o!'. 1ou
radu knih a praei drobnejsich
mnozstvi. a jsou to vesmes veei
trvale hodnoty.
Velka kometa pfijde na jafe. Do
stavi se asi v kvetnu a posky
tovati bude neobycejne zajima
vou podivanou na nebi.
Pristiho jara bude svet sved-
kem zajimaveho ukazu na nebi.
: Objevi se opetne velka kometa s
nioeiiym ohonem. jez bude postra
chem pro povereive a bude nnti
velkou zajhnavost j)ro Iivezdafe.
''Komenta B 1916" je jmeno to
hoto nebeskeho tulaka. Byla tak
pojmenovana, jionevadz byla dru
hou kometou, objevenou v minu
lem roee. Prof. AYolf z Koenic:-
mi. c?mer kometv uebvl donosud
bvla Ilallevova kometa. ktera
' zpusobila sensaci v roee 1010. Ko-
' metu. jejiz beh rave hvezdafi po-
corne ie sledovan. budeme moci
1 spatfiti jiz v kvetnu. V eervnu ale
, ne))ochybne bude mozno videti ji
' nejlepe. Jeii ohon bude. die nro-
hlaseni hvezdafu. neobycejne vel
ky. vetsf nez vsech komet v pos
lednieh letech. Nejvetsi ohony
mely komety z roku 1843 a 1882.
jichz delku hvezdafi odhadli na
1000.000.000 mil. coz je vice nez
vzdalenost zeme nasi od slunce.
Sensacni vynaies.
Na universite ve Berkeley. ('n..
. oznamuje velmi dulezii.V objev.
totiz objevni hmoty, kteraz lidem
ma )omoci k dosazeni zj'ulouci vy
sky a telesne sily. kdyz pfiroda
jim toho odepfela. Zaroven se my
sli ze tento objev poslouzi kontro
le rakoviny. Ze na objevu neco je.
romu nasvedcuje ta okolnost. ze
byl oznamen na statni universite
Jadrcm objevu jest issolace hmo
ty (theolinu), ktera jest vytvafe
na u kofeiie mozku. Dr. T. Robert
son, professor biochemie, tvrdi ze
tato hmota piisobi telesny vzrust.
S isolaci teto hmoty pfichazi pfi
rozene domenka. ze se ji bude mo
ci uziti k dosazeni zadouci vysky
a sily pfi lidech zakrslych a j)fi
lis slabych, dale k obnoveni teles
ne sily. Dodatecne experimenty,
konane doktorem Burnetem, ozna
cuji ze taz hmota. tetholin. je od
povedna za rakovinu a ze svym
casern s( podafi rakovine pfede
jiti. Pfidejte trochu soli do vody
v ktere perete bile neb cerne bavl
nene latky, vyperete je lepe a po
vyprani budou lepe vyhlizeti.
Dosti casto se stava ze lahve
se zavafeninou se dosti casto spat
ne oteviraji. Ponofite-li hrdlo do
horke vody otevfete lahev velice
snadno.
Longin Folda, pfedseda J. M. Mundil, misto pfedseda
Clarkson State Bank
(Zalozen pfed 25 roky.)
CLARKSON. NEBRASKA
Bankovm obchod by vyhovel nasemu okoli a vsechny
jine prace se konaji die zkusenosti a opatrnosti.
Pem'ze vzdy u nas k dostani a nase vklady jsou zarucene. .
EMIL FOLDA, kasir
F, Jelfnek a Jos. Mundil, vyp. kasirove.
FARMER
Kapital a pfeb3tek $30,000.00
Jest pripravena vam vy
hoveti ve vsern co spada
do barakovsiaho oboru.
John D. Wolf, pfedseda
John Sousek, mi3to-pred.
Zima jiz
Zaopatfte se w cas dobry
mi zahfivacimi kamamil
Velky vyb6r!
Za posledni cas prodali jsme velke mnozstvi dobfe zna
mych " RIVERSIDE" vaficich i samo-vytapecich kamen,
ktere byly uznany vesmes za ty nejdokonalejsi.
Abychom mohli nasim odkupnikum lepe poslouiiti a use
tf iti jim penez pfi kupovani, rozhodli jsme se koupiti celou
dlouhou f adu kamen, cim jsme uspofili na doprave a jinak
proto jsme hotovi vam tez to same uspofiti.
Kamna tyto jsou jedny z nejlepsich v trim a jsou uplne
tovarnou zaruceny. Jsou zpracovany pravymi,. odborniky
ktefi maji za sebe. dlouha leta zkusenosti.. Tento druh
kamen prodavame jiz po mnoho let a to ku vseobecne spo
kojenosti nasich odkupniku. Mimo teehto druhu mame
tez nekolik jinych druhu, ktere jsou uznavany za velmi
spolehlive a dobre.
WOLF
Clarkson,
a
a a
Csla tato stirka za $1.00
Sokove. - Pomsta krve. - Prekazel -Petra
Petrolina. - Genovefa.
9
To jest obsah jednoho svazku a jak na nazvech videti,
jsou to povidky vesmes velice zajimave a zvlaste pak posled
nejsi jest briliatni dejepisna povidka, ktera uvede ctenafe v
opravdovy tidiv. Puvodni cena tohoto svazku .50
Nevinne popraven. Puvodni cena .75
Tento roman z francouzskeho, upouta kazdeho do nejvetsi
miry. Samotny nazev o torn svedci. Puvodni cena .75
Chyze strycka Toma. Cena .25
(Uncie Tom's Cabin.) Zajiste slyseli jste o teto povidce
mnoho, ktera ctenafe zavadi do dob otroctri a lici se v ni utr
peni otroku. Puvodni cena .25
Odvarka Bros., Clarkson, Nebraska.
HENRYHO JANDY VEREJNA DRA2BAI
Nizepsany jirodavati bude ve vefejne drazbe na farme Ant.
Te;l'ho st.. 2 mile severne a V lime vychodne od Clarkson; 5 mil
zapadne a l1- mili severne od Howells.
v pondelf, dne 22. Iedna 1917
pocinaje v 10 hodin dopoledne, nasledujici majetek:
8 koni, 8 kusu dobytka, Hospodarske stroje;
1 hnedou kol)ylu do 5 roku starou, vahy 14001b.. 1 hnedeho valacha
6 roku stareho, 1 hnedou hfebnou kobylu 8 roku starou, 1 ryzaveho
valacha 4 roky stareho, 1 cernou kobylu 3 roky starou, 1 jarni hfibe,
1' hnedeho valacha 7 roku starou, 1 simla, valacha 6 roku stareho
1 stelnou kravu, 1 dojnou kravu, 2 jarni jalovice, 3 jarni telata, U
belohlaveho byka 9 mesicu stareho, 2 dojne kravy, 1 jalovici do 2 ro
ku, 1 Poll Angus byka 10 mes. stareho, veskere stroje a jine veci
POnMINKY: Obnosy do $10.00 hotove. Na obnosy pfes $10.
bude povoleno 10 mesicu casu pfi dobrych bankovnich zarnkaeh na
10 proeeir uroku. Za vse niusi byti vyrovnano v den drazb-y.-,
V poledne zdarma dobry zikusek!
Henry Janda, majitel,
PHIL. ROETHER, licitant CLARKSON STATE BANK, klerk
Chcete-li vymesti saze z pod
lahy. aby se vam nezamazala. po
sypte je .soli
STATE
3ANKA
NEBRASKA
Adolf Dudek, kasir
E. E. Dudek, vyp " .kasir.
nastala!
Ceny velmi oizke!
a VITEK,
i Nebraska.
1
2f
Trpite-li zacpou uzivejte na
lacny zaludek rano dve neb tri
lzickv medu. -
1
