ZRPADU
THE WEST
Rocnik-Volume IV
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 17. ledna (January ) 1917
'Entered as Second-Class matter mrust 4. 1H3. at the post office at Clarksou. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo-Number 26
OZuENfl
Z Evropske valky,
j va nyni den co den 28 millionfi
Samostatnosti ceske dotyka se ' dollaru. Nemecko ma vydani za
A. R. Decker, zpravodaj chicag-, iiste ne o mnoho mensi nezli An
skeho listu Daily News, ktery o- glie, i kdyz o nem do vefeinosti
znamuje z Pafize svoji rozmluvu spravnych cislic neodava. Fran
s vysokym statnim uf ednikem ; ma iiz dhdi $10 000.000.000.
francouzskym, jenz mu mezi ji- Rusko bezmala $12,000,000,000.
nym jinym pravil: "Odpoved' de- Odhadu.ie se, ze do konce roku
seti vlad je v podstate pouhym 1 1 01 6 vynalozily vsecky zone bo
programem, ktery ma byti pro-jjujiei pfiblizne sedmdesat milli
pracovan v budoucnosti. Konkret-jrd 'lolbirn. To isou eHa. Wera s
ni prohlaseni ukolu spojeneckych ! vymvkaji kazde pfedstave nej
"bylo umyslne ponechano neuul-; smelejsi obra7otvor"o:ti. J- -nym
nasledkem cboulostivosti ny-: tak velika, ze je tezko poehoni
nejsi vojenske situace. Ale priclovek ohveeinv. pro Hereto
torn jsou vlady stejne pevne od-. pouhy million pfesahuje vseoku .
nodlany prosaditi zasady vytecne ; nfedstavu. Rozumi se samo sebou, !
a vymoci body v programu vy-,?e se vylohv tvto nenlati ien tV
jmenovane. "Reorganizace Evro-lehko. Obtize pfi shanem penez
py' jest vyrazem nejvyssi dule-ji-ostou kazdy mesic. Finanem
zitosti. Spojenci ani z daleka ne-1 ministri stale zdvihaji varovne
touzi po torn, aby vybubili nebolhlasv. ze to st;'ie neivMp n .
narody ustrednich vlad, ale veri, i musi uver konecng vycerpatl. ale
ze Evropa nikdy nebude bezpec- j proti nim stoii ministri vaK- a
lia, pokud bude trvati nyneisi po-! nainoniictva. ktefi zadaii nenive
liticke rozdeleni a kombinace. nove a nove. Zda se. ze vyeerpn
Kdybychom se dnes vratili ku sta-1 in toto. i kdyz .iednou nevyhnutel
tu quo, pomerum. jake bvly wed ne pfijit musi. dosud nevi v do
valkou, tu Rakousko splyne s NS- ldedu.Na pfiklad Ansrlie se iv-i-meckem
a stanou se horsi'm ne-! praviije k nove. treti iiz valcio
peci'm pro Evropu nezli byly dfi- j liujcce. kfera bude iodle vseho
ve. Reorganizace muze byti poz-: obnaseti obromnon sumu. Nv
deji tak rozsifena. ze by way-1 neiprve jirevziti dluhopisy z pfij
mala dohody k udrzeni irriru, o-, cky prvni v ohromne r-.h-o -i." .
chrane hranic. ano -i kontrole zbro j "n noo.noo a k tomu konvertova
jeni. K tomu vsak bylo by treba ti dale $4,500,000,000 dlnhok- -souhlasu
vetsiny sucastnenych a j puicky druhe. Tedy deset milli
prozatim neni vec to nalehavou. V ! ard na zaplaceni dhilm stareho. a
odpovedi obsazen jest umysl Fran
cie dostati zpet Elsasko a Lotrin
sko. "Osvobozeni narodu" zname
na v pfipade 6ecbu, ze ma byti
pretvofeno i stfedni Rakousko a
take znamena to osvobozeni Ar
menia od persekuce. Frase "reor-
ganzace a osvobozeni narodu" ne-
ndava specificky nove,' deleni u
zemi, ale nevylucuje tajnych u
mluv mezi spojenci. "To je vy
znamne." Petrobrad. Rumunske vojsko
v sousedstvi f eky Kasina v Mul
lansku po bitve s nemecko-rakou-skym
vojskem zahnalo nepfatele
nazpatek a dobylo jejich zakopu,
jak pravi uf.edni zprava, ktera
byla prave vydana. Na sever od
Teky Slanice vetf elci zanudili rus
ke vojsko z jedne vyvyseniny.
Berlin. Briticke vojsko na
padlo znovu Nemce na f ece Serre,
na sever od Ancre, na fronte som
ske. Usadilo se v jedne posici, ale
vsude jinde bylo zapuzeno, jak o
znamuje nemecke ufedni zprava.
Boj byl velmi krvavy.
Pafiz. Seina vystoupila o tri
nact palcu a odrozuje nize polo-
zene casti mesta Pafize. PHstavis-'
"te jsou zatopena a pod vodou se
octly velike zasoby ubli, o ktere
maji Parizane nouzi.
Wasbington. Statni odbor do
stal zpravy z Berlina, ktere doka
zuji, ze vyslanec Gerard mluvil na
"banketu, jenz byl na jeho oslavu
pofadan, skutecne t?ik, jak noviny
idavaly. Pravili totl::, ze "pomer
mezi Spoj. Staty a Nemeckem ne
Tjyl jestS nikdy tak pfatelsky ja
ko nyni." Vlada nechtela vefiti,
ze by byl scbopen neco takoveho
fici, ale pfesvedcila se. Prozatim
bylo oznameno, ze bude statni ta
jemnik jeho fee "studovati."
Kdyz nynejsi valka trvala pul ro
ku, mnozi lide spinali nad ni
nice a moudfe prorokovali, ze
nemuze trvati pul roku dalsibo,
"ponevadz obromna bf emena na
rody vycerpaji.
Od te doby uplynuly dalsi dva
Toky, valecna bfemena se nezmen
sila, naopak vetsuji se kazdym
dnem. ale konec neni jeste v do-
bledu. Nyni se vylohy citaji v cis- j
lech ohromnyeb. Yelka Britanie j
mela pfed valkou narodni dlub
I $3,700,000,000, nym ma sestnaet
tisie millionu dollaru a dosud ne
ni s jeho vzrustem liotova. Yvda-
teprve eo nad to zbude. muze .ii'ti
a v:'ilku. Bude to pujeka, jaka za
tlaci daleko do poza'li vseckv dn
veisi kdekoli ve svete pc-dniknu-te.
a pfece ji vlada Lloyd Georpre
ova neboji a pusti se do ni beze
vscch obav. Prvni briticka pu.icka
nesl a pul tfetiho procenta iiroku,
druha pul ctvrta irocenta a ta
to posledm bude uzavrenana pul
pat. mozna dokonce na sest pro
cent. A na kolik mesieu staci pe
nize takto ziskane? Nejvyse na
tri. Potom se bude vlada dluzit
znova.
Podle nasich nejpfednejsich stat
niku presidenta Wilsona, ko'lo
nela Roosevelta a jinych nema
nase nebezpecnejsich nepfatel,
nad "carkovane pfistehovalce, to
tiz takove ktefi tibnou ku stare
vlasti a nezapomgli na zemiv
niz se narodili.
Proe? Ponevadz tak se nam pra
vi tito lide mohou nam byti nebez
pecni, kdyby hrozila mezinarodm
zapletka, valecna krise. Takova
krise hrozila v teclito dnech. kdv
president Wilson posilal svou no-
tu do Evropy a hie ! kdo vv
vedl nam blamaz a skandal za kte
! ry se pfed celym svetem Amerika
jstydi? Nebyli to ti nemivideni E-
vropane, ktefi na pude Spojenveh
Statu ziji. byli to bursovni krkav
ci, cistokrevni Amerikani. ktefi
maji lasky k vlasti plna tista, ale
u nichz jest dollar bohem jedinym
S nejposvatnejsi veci pfi niz s0 je
dnalo o cest naroda. opatfili si
)rostfedek k zboliatnuti. Zatim co
president sva tajemstvi peclive u
kryval. vystarali mu je lide z nej
blizsiho okoli a prodali bursia
num, aby mohli provadeti finan
cni machle a bohatnouti ze stoupa
m a klesani cen. Jest na case aby
si president "Wilson a ti ostatni na
hied o cene a skodlivosti pfisteho
valcu opravili a aby pfisli k na
hledu. ze neni spatny clovek ten,
ktery lasku ku sve stare otcine ci
ti, ale ten ktery nenni vlasti zad
ne. ktery zmi jen svou kapsu a
prahne po dollaru. A takovych je
v Americe mnoho a mnoho. Zde se
narodili a cely zivot zili a vyhla
suji se za nejlepsi americke vlas-
tence
Richter's Anchor Pain-Expellor.
Nejmodnejsi
1
J
' W . rjr
President Wilson jest velikym ! pak byly konany zkousky s jiny
znalcem historie, sam napsal vel ; mi ki-avami a rovnez neshledano
ke djiny Spojenych Statu a ji- zadneho podstatneho rozdilu. Yy
na dila bistoricka, mohl by tu-' svita z toho ze se nevyplaci niiti
diz vedeti, ze zakroceni'm neu- spatnou kravu, ponevadz se ncda.
tralu neskoncila se jeste jedina zlcpsiti.
velka valka a opravdu dulezia. !
Ye stoleti osmnaetem meli jeste Situace na vychodnim bojisti jest
neutralove male slovo. Yalky Na
poleonske trvaly skoro dvacet ro
ku a v zadne z nieh nikdo nea
krocil. Americka revoluce vybo
jovaJia byla az do konce. valka
sedmileta cili prusko rakouska, a
pfedchazejici valka anprlo-fran-couzska
vedena na americke mVe
take skoncila bezevseho 'froce
ni. Tyto vsechny byly vedeny ve
stoleti osmnaetem. Bismark vedl
sve tfi valky, proti Dansku. proti
Rakousku a proti Francii. s veli
kou diplomatickou obratnosti a
pfekazil kazde cizi vmcsovani jak
ciziny tak i domacich stran poli-
tickych, ale president Lincoln ne
chtel nikdy o nicem takovem slv
seti. Podobne skoncily i valka
Krimska a boerska. Busove byli
jedini, ktefi s0 dali vlivem ciziny
dvakrate zasti'asiti. prvne v roco
1878 ve valce turecke zakrocenim
Anglicanfi, ktefi jim vnutili ber
linsky kongres, podruhe v roce
lOOo zakrocenim presidenta Roo
sevelta. Ale neco takoveho nesta
ne se nvni.
Missourska stanice kona jiz po
nekoHk roku zkousku s dvema
kravami, z nichz jedna jest ve
Hce dobra a druha velice cbuda
na mleko.
Jsou skoro stejne stare, maji
skoro stejnv cas telata a obe jsou
krmeny stejnym krmivem, ktere
jest jim davano v takovem mnoz
stvi. aby udrzely skoro stejnou va.
hu. Dobr.i krava pfi torn dava asi
dvaki-iite az tfikrate tolik mleka
a masloveho tuku, co spatna. By
la ucinena zkouska jak dobfe za
zivaji krmivo. tu shledano. ze v
torn neni zadny rozdil. Posleze by
la ucinena dalsi zkouska. k zji
steni mnoho-li ma kazda za po
tfebi. aby se udrzela pfi sile a hy
lo shledano, ze i to jest stejne. A
zimniustroj.
pro spojence vazna a skyta malo
nadeji na dobry obrat v dobe
brzke.
Na vychode bojuji Xemci za u
x.erjii. ktore chtt-ji pod.eti anebo
I'.icy sve spojence, rozdeliti. Na
v.'m.jfle -e jen udrzuji. aby si za -
chovaii to co maji. kdyby doslo na
-"ienu. ze by Xemci chteli p
drzcfi Belgii anebo cast Francie,
nikdo nevefi. ieiich rozboduiici
'itatnici videli to od sameho zacat-'-u.
A1 na vvehode ':ibiraji kraji
ny. jimi5 hodlaji rozsifiti svoje dr
'.ay anebo ktere ehteji upraviti
f;d". aby meli nad nimi rozhodr
iici kontrolu. Jest pochopitelno.
v.; ze zapadnich drzav neodejdou.
pokud nebudon vypnzeni. olo vy
"boilnf povazuii za -''"'b-zit eisi. nr
boV tarn hledaji ro'-cJifeni a lU'iev--'
ii rveho panstvi. Rmnunsko mu
si byti porobeno nejen profo. ze
(im iialivvaii Nemci kontrolv na-1
celym Dunajem. odknd vede ces
ta na ("'erne mofe, ale i proto aby
mohlo byti jeho uzemim odsko-1-neno
Bulharsko. jak Nemci stale
-ic?te doufaji. Nemecko je tedy na
vychode mnohem nehezpecnejsi
nex'i na zapade. Na zanade zle
zkusenosti spojencu roku lonsk.'
ho a pfedlonskeho dokazaly. ?e
neni mozno zasaditi XTemcum rami
smrtelnou, aspo" ne pfimo. ale kdy
l)v bvli noi-azeni na vvehode. sknn .
'"ily by tak jejich sny o vlade nad
Evropou jednim razem. Ze Anglic
a Francie na Balkane tak malo
delaly. jest ku podivu. Je to za
hada. ktera se vysvetli snad az po
valce. ale ktera zajiste byla jed
uou z hlavnich pficin. proe se sta
ly ve vladach spojeneckych a ve
vrchnim veleni tak velike )f;vra
ty. Francii muze se davati vina
mala, nebof ona ucinila, sec. sily
ieji stacily, ale Anglie mela pod
nikati vice. 2e jsou v Anglii stra-
-y pro Balkan a proti Balkanu, jest zcela neskodny. Timto lece
icst dosti patrno. a jejich luidky mm zbavime se hleim v hrdle a za
zpusobily, ze se u Solune udrzuje 1 pmlime nepfijemny zapach deehu.
armada dosti velika, aby se eitli ;
nedostatek vojska jinde, ale mala , Z teSafe R3 UHiefce.
k tomu. aby se moblo neco podni-; Vule cloveka dokazala divv v
Vati. To jest take pfedmet. ktery , zivote. Ona ffkazala se v mnohem
byla hlavne pfetrasan na poradS j ohledu silnejsi a platnejsi nez na
v Rime. Bylo by jiz na case, aby j dani a ucenost v oboru snaeni a
nastal nejaky obrat, nebof pratele , prace. Silna vule to bvla, ktera
veci s.pojenecke nemohou na po- j Vedla mnohe muze ze skrovnvcb
tup Nemeu v Rumunsku hledet pomeru houzevnatym zapasem az
unak nezli s nejvetsimi obavami. j na llejvyssi mista lidskeho uspe
Prave vychod jest nejbolavejsim i !iin.
mistcm veci spojenecke.
Smrt vojaku v Evrope pfijde pry
draze.
San Francisko. Die prohla
seni jjenerala M. Fukuty, japon
skcho lekare, ktery zde prave me
ska na sve zp;tecni ceste z evrop
skelio bojiste. usmrceni jednoho
vojaka na bojisti stoji dotvenou
v
adu $37,000 kdezto zraneni pfij
de na $3,800 Tyto cislice pry byly
sebrany v Pafizi a Petrohrade.
Zatmeni v roce 1917.
Z Washingtonu se oznanmje ze
rok 1017 bude miti sedm zatmeni j teto zeme a zde cmornou .praci
nejvyssi to pocet jaky jest v jed-; vysinuli se vysoko.
nom roce mozny. Budou tu ctyfi Petersonovi bylo sestnaet let.
zatmeni slunce a tfi mesice. Pouze kdyz ocitl se na pude americke.
dve z nich budou viditelna v se- kam oderbal se z rodne vlasti,
verni Americe. sest v Evrope. tarn j gvedska.. Odebral se do Chicarra,
kde s0 nyni bojuje. tak xQ lide po-'rozene nadani kreslifske pudilo
vercivi meli by pfilezitost uvesti ( kde pracoval jako tesaf. Jeho rfi
to ve spojeni s valkou a proroko- ( h0, by se v tomto oboru vzdelaval.
vati Evrope spatne vyhlidky. ZejDostala se mu nahodou do ruky
ctyf slunecnieh zatmeni nebude ; brozura. popisuji'ei kreslifskon
am jedme uplne, jake prave ma
pro hvezdafe velikou cenu. Slune
cni zatmeni neuplna maji cenu ma
lou, mesicni vubec zadnou. Uplna
zatmeni mesice budou dve, 7. led
na a 2S. prosince. Obg budou vidi
telna v Americe. Prvni z nieh pfi
nada na pozdni noc a to jiz minu
lo. asi od dvou do ctyf hodin ra
tio, i bude asi malo lidi.tak zveda-
vych. ktefi by si dali praci s jeho , ng you. in post-office order, the
pozorovamm. Uv0 colnrs for my first lessons.
j T have, for to show my talent in
Male mestecko Paris ve statu Te- drawing, sent you a few pictures
xas jiz nekolik roku ma svoje wnich I have drawn. I am seven
ia,tky. jteen years old and have never
Tyto zvlaste v nynejsich dobach , lia(i a lesson in drawing before,
vvtecne se osvedcily pro ty kdo , and I wish to know vour thought
venuji se chovu dobytka, ponevac
isou neodvislymi od trustovych
in;ironil a za sve zbozi obdrzi lep-
i ny. kdezto obyvatelstvo me-;
jstecka dostane cerstve a lacine
zbozi. Y jatkach tech porazi se
'lenne 35 kusu hoveziho dobvtka
a naklad na praci s tim spojenou j T'vadime dopis tento v angli
nfijde na $1.25 kus. Casopis ktery j ckem zneni, ponevadz lepe nez co
rfinasi tuto zpnivu. tvrdi ze kdy- jineho vystihuje tehdejsi postave
bv bylo jenom dve ste mensich a ! n nmelce. Peterson psal pravdu,
vetsich mest ve Spojenveh Sta- j y.e pise velmi spatne anglicky, ale
tech s podobnvm zafizenim. bylo, take Pulitzer a jim mladici. ktefi
by po vepfovych kralech. jatec- j pfistehovali se do teto zeme, ne
nich trustech. coz dojista lze pf i-1 znali anglickv. to vsak jim neza-
vnati, ale jenom kdyby nebylo
nrave takove mnozstvi lidi. ktefi
maji nejvetsi zajem na torn, aby
se podobne obecni podniky neza-
fi.ovaly a kdyly se jieh zfizoviim j to mladikem. Za tfi mesice na to,
nehranilo i cestou zakonu, ktere j co zacal studovati kresbu, ztra
ovsem za stavajicich pomeru jsou j til pravou ruku, kterou pfi pr6ci
ienom tfida kapiialisticka v strcil do stroje, jenz ruku rnr
vlastnim svemu vyrabi na ukor t hal, ze zbyl na ni jen palec. Kdyz!
tech. ktefi pod jeji vladou trpeti )0 nekolika mesicich rana se 7a-
musi.
Sul proti ryme.
Y kazde domacnosti zajiste po
nice jest obycejna kuchyiiska sul.
nez neni vseol?ene zniimo, ze sfil
iest nejjednodussi a nejucinnejsi
b'k proti ryme a katarru. Rozpust"
spetku soli ve ctvrt paintu vody
teple, vlej neco roztoku toho na
dlan ruky pfiloz k nozdram a
vdechni roztok do nosu tak, aby
neco roztoku vniklo na sliznici do
trubci vedoucich z nosu do list.
'Opakujte to nekolikrate, pak vy-
ckejte 10 neb 12 hodin a opakujte
leceni, po tak dlouho, az uleva se
dostavi. Roztok solny nesmi byti
silnym. ponevadz hy pfivodil bo
leni hlavy, ale slabsi teply roztok
Zadna zeme pak neposkytuje
tolik pfilizitosti k takovemn vy
niknuti, jako zeme tato, kde take
prikladu vyniknuti v tezych po
merech jest vice nez kdekoliv pod
sluncem. Pole v tomto smeru jest
tit temef ilplne volne. Lide tu do
vedli dokjlzati ze sebe temef vse
cko. co si iimmili.
Jednim z nejpfednejsich umel
cu v obchodni kresbe v teto zemi
j jest dnes W. Peterson, jehoz hi
storie jest v mnoliem ohledu pra
ve tak zaiimava jako Josefa Pu-
hitera. a jinvch. ktefi jako chudi
pfistehovalei pfed letv pfisli do
gkolu, Acme School of Drawing.
v Kalamazoo, Mich. Peterson byl
tehdv, v teto zemi asi rok. a iho
dopis, ktery pak jmenovane sko
le poslal, byl nasledujici :
Chicago; 111.;- July 24' 1904r
"Acme School of Drawing.
Gentlemen : I received your
Art Brouchre and letters this
morning, and I am herewith send-
about my talent. I have only been
in this country a year, so T am
I SI Y pUUr 111 Wlltlllg JJJJJgllSU.
"With enthusiasm waiting for the
first lessons.
Yours verv
truly
"W. Peterson! "
branilo. vyniknouti az na prTii
mista ve svem povolani. Peterson
met podobneho ducha.
Nez osud krute si zahral s tim-
hojila. Peterson nemohl byt ani
Yzdor tomu Peterson i se zmr
zacenou rukou dosahl vytcenho
cile. Pokracoval ve studiich. ve
kterych utrpena rana jako by ho
byla jeste vice povzbuzovala. Pe
terson graduoval z umelecke sko
ly a zahy stal se jednim z nej
pfednejsich umeleu toho druhu v
cele zemi.
Tak z pouheho tesafe. k tomn
zmrzaceneho na cely zivot. staljse
umelee prve tfidy.
Proti rozpukane kiizi na ru
kou pouziva se s uspechem medu,
kterv se smicha s nesolenym mjs
lorn. Ruce dobfe natfiti tehdy,
kdyz jiz jsme vecer s praci hoto
vi pfed ulozenim ke spanku.
