OZVfcNA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
B A V N V
I Y D L N N
PUBLISHED WEEKLY
Vjchizi kaidou stfedu. Published Wednesday
" vdavatele
J.vA.RKA BROTHERS.
Publishers
CLARKSON. NEB
an
fj-dplatne na rok $1.50 Subscription SI "
A-
jednoduse:
ARKA BROS.
CLARKSON. NEBR
D O P I S Y
: SCHUYLER, NEB.
: Ctena redakce pfijmetc pfedem
. od nas srdecny pozdrav a pfedne
vam pfejem stesti v tomto novem
.. roce. abyste jej ve stesti a zdravi
uzili a hodne odberatelu ziskali
(Poz redakce. Dekujeme srdecne)
Zasilam vam pfilozene $1.50 eo
pfedplatne na rok 1017. Jiz jsem
nryslel ze nine eteni nesvedci a ze
musini noviny pustit, ale kdyz me
pfedplatne docbazi, nemobii se jen
pfece s vasim easopisem rozlou-
citi. A tak zda-li poskytujete take
nejake premie muzete nine zaslat
a resit tez. S pozdravem
Anton Jedlieka.
YUKON, OKLAHOMA.
Ctena redakce cas rycble ubiha
a nam pomalu docbazi eas na pfed
platne na tento list proto vam po
vinne pfedplatne zasikime. C'aso
i)is tento se nam velice libi. neb
lUiirae v okoli Clarkson mnobo pfa
tel a znamych a proto s dyebtivo
sti cekame na tento list. Jelikoz
jest to miij prvni dopis. doufam
ze jej ct. redakce iivefe.ini. Pocasi
zde jsme meli velice pekne az do
8. prosince. Nyni vsak mame do
statek zimy, a severak fici dost a
dost. V mesici zafi pofadala
v Yukon odboeka Narodniho Sdru
.zeni zabavu, ktera se nad oeekava
in vydafila. $140 byl eisty vyte-
zek. Ani to zapovezene ovoce ob-
cerstvujiei nescbazelo, ale ze to
-hylo pfed volbami, tak to proslo.
"Ano i serif a jini kandidati byli
pfitomni. Due 6. prosince mel p.
'jucitel Benes pfednasku v Yukon.
Zdravime vsechny etenafe a cte
nafky jakoz i ct. redaci zustava
me vase Jobn a Frantiska Divis.
BLOOMFIELD, MONT.
, Ctena redakce! Jest tomu jiz
hezka chvilka, co jsem zadny do
. pis z nasi dediny nezaslal, a tak
' jsem sobe uininil, vam jeste nez
. se rok s rokem sejde neco napsati.
Opravdu se ani jeden nenada jak
ten cas ubiha. pfi torn vsem lopo
eeni a pfi vsecb tech zpnivaeh,
.ktere nam nejsou velice mile neb
zajiste . jest jicb velike procento.
''kdo by nemel nekoho v te stare
4vTlasti a aby na ne nevzpominal
' jak a kterak s nimi jest. Clovek se
nic nedovi aneb ne mnobo. Mel
jsem tez jednobo pfibuzneho kte
, py dlel pfed valkou ve Francii a
jelikoz se mu tarn lepe zamloiivalo
oproti tern pomerfim lam doma,
-zustal tain jako tisfce jebo druhu
a pfidelil se tez -k eeske legii a bo
ijoval proti Teutonum. Obdrzel ja
nekolik dopisu v kterych nine sde
? 111, ase tesil az bude ten Nemec
"zkrusen. jen ze se tobn chudak ne
jdpckal, neb tenkrate byli C'esi na
-fronte a take i on jako mnobo ji
nych drubu padlo. Byl jsem o torn
zpraven francouzskym konsulem.
Mam tain jeste jednobo pfitele jen
. ze, ten jest na jinem nnste a jak
"ten nine sdeluje v dopiseeb. tot" jo
iikrutne a take neuvefitelne a pfe
ce jest to tak. Co vse ten uboby
; lid tain musi zakouset. jest jiz
pfes mini neb si tobo neni vinen
'.a take nezaslouzi. Vykrvaeet za
' jine pro ktere se po cely zivot
-dfel a sam nie neuzil. To ze ma by
ti ta spravedlnost ? Xu za takovou
bycb se vzdy podekoval. Ti lotfi
;ktefi jsou te valky puvodci by me
. li byti fadne odmeneni, eim drive
stim take lepe. Jeden-jiz tomu usel
a ten druby ma asi tolik myslenek
ze:se mu blava toei jak to s nim
jvlastne dopadne. Na nas Cesicb.
z'de v te jak so nka svobodne Ame
ice jest, abj'cbom podporovali a
"-nenepbali zabynouti nase bratry a
sestry v te stare nasi vlasti. Tot'
iest ukol nas neb nicjinebo podni
kati nemuzeme.. Musim se tez
zimniti ze tecb dopisu nasieb pa-
nn beclaku ubvlo. Tak mam neja -
ke tuseni zda-li se tez nedali na
vojnu, na pfiklad Pepik z "Ruzove
bo plaeu ten neustale byl zamest
nan s tim Htnnim a tak si myslim
iest-li snad bo nekterv ten Zene-
lin nepobladil a poslal na odpoei nadnlo uznavan jako takovy. do
uelc. doufan! ale jako vyslonzilee jkud neslozi pfisabu. vlzici joj po
ze se sam bivo zase ukaze s neja-! sloucbati rozkazu presiVnta i jru-
kou novinkou nas potesi.. Yzpoini
nam tez nasebo beelaekebo basni
l-a. kde asi ten nyni dli a jak se
mu vede. Zda-li dostant se mu ton
to dopis do ruky. pfeji mu mnobo
zdaru v torn novem roce. by nas
opet troebu pobavil a potesil. Y
rody byly obstojne neb jest kaz
dv s)okojen. Nvni mame bezke po
easi a snebu lezi take pul stfevice
misty jest bo vice neb jsou zde
vtry ktere rady delaji zaveje.
Take se tesime ze sem dostaneme
drabu, neb jest, jiz vymefeno na
nekolika mistecb a to ke vsemu
rozlicne draby. ktera vsak drive
postavi ukaze nam cas. Jakmile
zde bude draba. tak bude zivo neb
iest tu dosti farmeru a dobra pu
da a take se vse zacne jinak vele
bit neb kazdv bledi na to. Yolbv
jsou tez odbyte, a take Montana
nezustala po zadu, voliti totiz pro
"sucbo" a to jsem si ibned pomy
slil neb ty agytatofi a agitatorky
si mobly jejicb buby z pantu vy
lomiti od samebo feeneni. Bude-li
neb pujde-li to tak dale a lid bu
de voliti neustale jen proti sobe.
Tak se muzeme doekati nemilvcb
veei. Die mebo nabledu. musi miti
jisty ten drublidi potazeny mo
zek blanou. tak ze by ho ani Ne
mee s tim velikym delem nepro
stfelil. neb necbee ani zmoudfet.
Musim pfestati aby to naposled
nebylo mnobo a aby s tim pan re-
daktor nemel obtiz. Procez kon
cim a jifeji vsem ctenafum a cte-
nafkam stesti v tomto novem roce
a redakci bojne novycb odbera-
tehi.. Frantisek Kopacek.
Nove pravidlo tykajici se narod-
rodni obrany bylo vydano spol
kovou vladou ve Washingtonu.
Yyslovne jjfipominme ze to neni
zakon, nybrz pravidla pouze, vy
dane valecnym odborem Spoje-
nych Statu a zni. ze kazdy teles-
ne scbopny muzsky obcan ve Spoj
Statecb ve veku od 18 do 45 roku
jest povinnen vojenskou sluzbou
v narodni garde v dobe valky, a
niz by bylo potfebi dalsibo aktu
kongresu. na zaklade regulaci de
partmentu valky pro spravu mili
ee. vydanycb die zakona o narod
ni obrane. Y rozkaze ktery byl
pfipraven pfed dvema mesici, ale
uvefejnen teprve nyni. milicni
kancelaf nafizuje, ze tarn kde phi
ivy milice povolany jsou k valee-
ne sluzbe. zalozni cvicebni )ia-
)or k nabrazeni mezer ve fronte,
ma byti sorganisovan zenloliy na
rodni gardv a s dobrovolniku.
Ivdyby .s nejakebo duvodu nebylo
dosti reservistu nebo dosti pfibla-
sek dobrovolniku," pokracuje se
rozkazu, "aby zalozni prapory
byly udrzovany v pfedepsane sile
dostateeny jiocet neorganisovane
mince bude povolan presidenteni.
aby takovy prapov nebo n-.-nsi j(i
d'.iotky udrzeny byly v j)fedepsa
ih' sile."' Text rozkazu sboduje
se temef uplne se zne'iim zakona
o narodni obrane, v nemz se jiravi
ze do orgnisovane milice patfi
vsicbni telesne sebopni obeane. ne
bo pfistebovalci, ktefi ?i vvzedli
prvni papiry. Celkem neoznamuje
tento rozkaz nic novelio. jczto ik"'
ktcre ("asojusy jiz tenkrarc upo
zornovaly. ze timto zakonem za
vadi se ve Spojenych Statecb kon
skripce. vec kterou nema ini ICa
nada, jsouei ve valce. a ktera byl a
nedavno )orazena v jine valeici
zemi. v Australii. vseobeem'm bla
sovanim lidu. Ve Spojeiiyeh Sta
tecb vsak nebyla dana lidu pfile-
zitost. aby se vyslovil o teto veei mluvy tohoto druhu byly by ne
dotykajici se tak hluboee jebo -?. o; s- -uioo.i p.ud aiio.kIzo(
pi-av a zivotu. patrne z tobo duvo t-i dobrou. seznamiti sirsi vefej-
du ze bvla iistota. ze bv konskrii)
ce byl a )orazena. Regulaee milic
ni. jez budou pozdeji oznamejiy.
jiodrobneji. dotykaji se rovnez
problemn rodin. zavislyeh na voja
cicb, jozta!a jiz vhidu ninoho: mi
lionu dollaru, nasledkem mobili
sace na branicicb Mexika. Rekrut
ni dustojnici milicLt dostali rozka
yy. a by bledeli vybnouti se pfi ji
jmani muzu zenatyeb nebo tako-
yob, na nicbz zavisi pfibuzni a
vyjmuti jsou pouze takovi muzi,
ti'to tfidy, ktefi se cbteji stati du
'tojniUy. V reirulacieb so stanovi.
.v zfidny dustojnik miliee nebude
'."rnera svebo statu.
Pfes S2.250.000 v cekach, smen
kach, peneznich poukazkach a
jinych cennvch listinach naleze
no v ufadovne mrtvych dopisu
v dopisech nedodanych za posle
dni rok a v ufadovne nahroma
denych. jez vetsinou zasilate
lum vraceny.
Prvni vypomoeny vrcbni post
mistr Daniel C. Roper ve sve vy
rocni zprave oznamuje, ze v odde
leni mrtvych dopisu nabromadeno
za posledni rok 10.839.9S0 dopisu
a balicku. mensi pfirustek roti
loni. Jedna tfetina dopisu a ba
licku dodatecne dodany. 101.485
obsabujici cenne veei, jez nemaji
stopu )o zasilateli, vyckavaji, ze
se o ne zasilatel pfihlasi, 7.019436
znieeno a 41.775 se dosud vysetfu
je. Spajne adresovanycb bylo
(577.700 do)isu, bez adresy 115766
a 22S.700 zadrzenych pro postov
ne. 440.200 dopisu psano na papi
fe hotelu lidmi majitelum liotelu
neznamyeh a 104.700 maji vymy
slene podpisy.
Ve statu Washington byl pfed do
bou odsouzen jakys Paul Haf
fer na ctyfi mesice do kaznice
protoze v tisku nazval Jiriho
Washnigtona opilcem.
Yrchni soud rozsudek potvrdil
a Ilaffer musi do vezeni )ro tisko
vou urazku otce vlasti. Jifi "Wa
shington ma sotva zapotfebi, aby
soudy cbranily jebo reputaci a od
souzeni nemeckeho stfestence sot
va nekomu prospeje. O Washing
tonovi jest znamo. ze nebyl pro
hybicakem a sklenka vina byl a
mu vitanou pochoutkou, ale k vil
li tomu nemusi byti pfed irikym
obhajovan, krome snad pfed pro
bibicniky. Ti jiste tezce nesou, ze
z AVashingtona a zadneho jebo vy
nikajicibo vrstevnika nemohou u
ciniti stoupenee svyeb suehych za
sad. Kde bydli pravi Amerilcane.
New York. V Century Maga
zinu popisuje R. L. Hartt nasle
dovne staty novo-anglicke, ktere
uemaji zadneho pfistehovaleotva :
':Po deseti generaeich pocinaji se
lide bati. ze statfun novo-anglic-kym
dosel zivot. a skutecue. l:do
vyjde z mest a navstivi venkov,
uplne by s tim souhlasil. Jsou tu
opustene fanny, ale i opusteni
farina fi. Jsou tu rybafskc vesni
cc, kde po ctyficet roku nebyl u
zavfen jediny snatek, a farnuifske
Aesniee. kde se manzele rozejdou
bez soudniho rozvodu a vstoupi
ve. natek novy. bez kneze a .vend
ee. Yidite mnobo lidi slabyeh.
zmrzacenyeh, blbych a nacliyl
nyeh ku zlocinu. Castp so jedna
o otazce. jak chraniti mesta pfed
venkovem. Chuda pfida a bohate
vodni eesty uspusobuji krajinu
tuto jedin k prumyslu. Mesta na
horaeh. kteni so nyni rozpaduva-
ji. nikdy nemela byti stavena. Pu-
da skalnata. neurodna, lezici na
stranich, nedovoluje uzivaji bos-
podafskycb stroju a napomaha k
modernimu otroctvi. t. j. otroe'vii
(ieti, bez nicbz by rodiee nie ne
svedli. S lirodnym. pokrocilym
zapadem se neda -vychod mefiti.""
Alfred Capus ve Figaru pfedpo
vida bojovani daleko prudsi a
zhoubnejsi v roku 1917, nez-li
jako videla Evropa ve dvou le
tech pfedchozich.
Pise o mirovem jednani: " Roz-
host s moznymi podminkami miro
vymi. Ponevadz navi-h vysel od ne
pfitele. jsou dues pomery obra ce
ny. To neznamena ze nepfitel na
sich )odminek pnjme. Nez-li s,? po
drobi .yyuzije jeste vsecb moz-
nycb prostfedku diplomatickyeh
i vojenskych, jake ma jeste po ru
ce, i da se ocekavati. ze udefi na
nas jeste mnohorate zoufalym
spusobem. To bude asi hlavni clia"
rakteristickou crtou roku 1H17.
Ze vseho tobo se na konec vyvine
mir. ktery budeme moci povoliti.
Kazda ze zemi spojeneekyeh pfi
sla k poznani. co zada pro sobe ja
ko mini nejnizsi, aby byl a bezpec
na. Rusko oznamilo )oza?lavIy
svoje. odjioved' spojoneu pre-i-dentovi
Wilsonovi naznaei co po
zaduji jako celek. Franeie Yelka
lritanio a Ttalie promluvi. Pak
az dojde k bojum rozbodnym. ob
zor so vyjasni a my vsichni bude
me videt. ka mse nesou nase sna
by a pozadavky.
Vek matefsky,
"Dve male ditky rozmlouvaly
spolu.
"Jak stara je tvoje maminka?'
tazala se modrooka.
'Me tak stara, jako jsou vsecky
maminky". odvetila hnedooka.
"Ty hloupii, maminky pfece ne
jsou stejneho st.'ifi!" pravila
modrooka. "Tvoje maminka a mo
je maminka jsou stejne stare, ale
podivej se na pani Prochazkovou.
maminku nasi ucitelky, ta jest na
raiiie stara."
Hnedook;i divenka pfemitala.
"Ne", fekla, "opravdu pani
Prochazkove nemohla bycb se sve
fovati jako me mamince. Ta uz
noni maminkou. jest starou pani.'
Chudak, pani Proehazkova ztra
tila sve matefstvi nekde pfed
chazejicich let'v?h. Hnedook;': div
ka mela pravdu. Fz nebyla nm
minkou, stala so mrzutou. sobec
icou, v sobe zanjatou, neteenou ku
zajmum jinych i clenu sve vlastni
rodiny.
Prave matefstvi neziia vek:i
rotoze poziistava z lasky a bis
I:a ;est vecnou. Y. :ia s pnvni ma
tfffkym srdcem q citem zf.stava
matkou za vsecb okolnosti. Vlay
mobou sesedivet a telo ,e sesebu?
a ohne, ale srdce muze zusrati v'je
r.e mlacle lasKou lc detem a deti
'(. vycit'uji.
Jc- na svete th s-ti "mafi.k ' kte
rez liikdy nemelv svych vlastnich
deti. Nektere nich jsou st ire pa
2iy. jimz zivoiiii )ovinnosti zjic
moznily uskutecneni idealu o las
ee a rodine. zeny veznene nelitost
nymi okolostmi. A eoz "male ma
minky tenementu divenky sotva
desitilete, ale jirave matky. Opa
truji sve sourozenee, nekdy i male
ditky ze sousedniho bytu. venu
ji jim nejen potfebnou obsluhu,
nybrz take vfelou lasku. A tak se
muze fici, ze matefstvi neobmezu
je se stafim ani stavem.
SIROTEK.
Euzenka byl a sirotek. Taticka
svebo nemela. Maticka zemfela ji
pfed nekolika dny. Ruzence bylo
pet let. Ani pfatel jiz nemela. Co
I'bohe devunee zbyvalo: nezli
zebrati? Chodila v rodne sve ves
nicce od staveni k staveni, a lrflyz
v.- vesnici nemohla niceho do.-.tati
pusrila s. do blizkeho mesieCkri.
Bvl krutv mraz a vaniee neuta-
vala. lluzenka mela na solie eha- I
true satecky, a bose nozky jeji
cupaly ve snebu. Zimou s0 tfasla.
Nejdfive chtela navstiviti brob
sve maticky a pak prosit i u do
brych lidi o kousek chleba. ne
bot' hlad trapil devecku ubohon.
Vi-ativsi se ze bfbitova, zastavila
se u vystavnebo domu a nesmele
zaklepala na vrata. Dum ten pa
tfil bohatym panum. ktefi nemeli
zadnyeh deti. Stary, mrzuty vrat
ny sel otevfit. ale jakmile. spaifil
Kuzenku. vyjasnil svoji tvaf, no
hoi' mel od sve pani )fikazano, a
by kazde dite pustil do vnitf. Do
vedl tedy Kuzenku ibned nahoru.
Ruzenka se domaci pani zalibila.
Kdyz uslysela Ruzenein osml.
vzala si ji za vlastni. Ruzenka me
la se dobfe v novem domove. Ale
rnzicky na jeji tvafiekach bledly
vie a vice. Ani rok nebyla RAzen
ka u drubycb svyeb rodicu.
T'vadla ruzicka zemfela liu
zenka. Die pfani dobrodincu svyeb po
chotana bvla vedle matiekv.
Dopisujte do tohoto listu.
nime jej tim zabavnejsim.
Uci-
1
Longin Folda, pfedseda J. M. Mundil, misto pfedseda
Ckii kson State Bank
(Zalozen pfed 25 roky.)
CLARKSON, NEBRASKA
Bankovni obchod by vyhovel nasemu' okoli a vsechny
jine prace se konaji die zkusenosti a opatrnosti. Procez nas
zkuste.
EMIL FOLDA, kassr
, Jelfnek a Jos. Mundil, vyp, kasirove.
ARIWERS STATE BANKA
Kapita! a pfebytek $30,000.00
CLARKSON, - NEBRASKA
Jest pripravena vam vy
hoveti ve vsem co spada
do bankovniho oboru.
John D. Wolf, pfedseda
John Sousek, misto-pfed.
Zima jiz
Zaopatfte se v cas dqbry
mi zahrivacimi kamamil
felky vybBr! Ceny velmi nizke!
Za posledni cas prodali jsme velke mnozstvi dobfe zna
mych "RIVERSIDE" vaficich i samo-vytapecich kamen,
Irtere byly uznany vesmes za ty nejdokonalejsi.
Abychom mohli nasim odkupnikum lepe poslouiiti a use
triti jim penez pfi kupovani, rozhodii jsme se koupiti celou
dlouhou fadu kamen, cim jsme uspofili na doprave a jinak
proto jsme hotovi vam tez to same usporiti.
Kiimna tyto jsou jedny z nejlepsich v trhu a jsou uplne
'tevacaa zarucenv. Jsou zpracovaipraKsbiiiodbonuky.
ktefi maji za sebe dlouha leta zkusenosti. Tento druh
kamen prodavame jiz po mnoho let a to ku vseobecne spo
kojenosti nasich odkupniku. Mimo techto druhu mame
tez nekolik jinych druhu, ktere jsou uznavany za velmi
spolehlive a dobre.
WOLF a VITEK,
Clarkson,
Cela.tato sMrka za $1.00
Sokove. - Pomsta krve. - Prekazel -Petra
Petrolina. - Genovefa.
To jest obsah jednobo svazku a jak na nazveeh videti,
jsou to povidky vesmes velice zajimave a zvlaste pak posled
nejsi jest briliatni dejepisna povidka, ktera uvede etenafe v
opravdovy udiv. Puvodni cena tohoto svazku .50
Nevinne popraven. Puvodni cena .75
Tento roman z francouzskeho, upouta kazdeho do nejvetsi
mirv. Samotnv nazev o torn svedci.
Chyze strycka Toma. Cena .25
(Uncle Tom's Cabin.) Zajiste slyseli jste o teto povidee
mnoho, ktera etenafe zavadi do dob otroctvi a lici se v ni utr
peni otroku. Puvodni cena .25
Odvarka Bros., Clarkson, Nebraska.
Proti snizeni postovneho na
dopisy.
Snaha generjilnibo postmistra,
aby postovne na dopisy se snizilo
na jeden cent a za to se zvysilo
postovne na casopisy, bude nepo
chybne porazena a sice nasledkem
pficineni velkyeh vydavatelu. No
vy plan ustanovoval maximalni
i zone s postovnym sesi eeniu za
ilibru. eoz vyilavatele prohlasuji
za po)latek nicivy. Protesty proti
zmTMie se jen hrnou. Mnohe easo
)isy dokazuji ze by tim liyly fi
nnceiiv zaniknouti. Take mnohe
vlivne mesienikv
o svuj majetek.
dnlcsizini ze bvla
lo nelioz penize
investovany s ohledem na zakon
stavajiei, by pfisly. kdyz by ve
like vyhody takovym publikacim
se odiialy. Generalni postmistr
proti tomu mysli. ze casopisy by
mely zn dodavku platit tolik, co
Adolf Dudek, kasir
E. E. Dudek, vyp .kasir.
nastala!
Nebraska.
Puvodni cena .75
dodavka skutecne stoji. Nyni vla
da na jejich dodavku musi kazde
ho roku mnoho doplaceti.
Barva s oken da se odstrani
ti horkym oetem. Obalte ctvrtdol
lar nejakou latkou, namocte v bor
kern octe a barvu s okna seskrab
te. Horkym oetem da se znameni
te odstraniti.
Leeive byliny. jichz ehcete
j)ouziti jako lecivych )rostfedkii,
dluzno sbirati. nez zapocnou kve
sti. Suste je v papirovych saccich
eboveite kazdou z meli zvlast.
Xenechavejte okna tesne U
zavfena dnem i noci. Vase obydli
potfebuje zdraveho vzduchu, aby
se vam v neni zdraveji a leheeji
zilo. ?--'-H
