ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 20. zafi (September) 1916
'Entered as Second-Class, matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number 9
Z Evropske vaiky.
Berlin. Bulharske vojsko na
macedonske fronte, jak bylo ozna
meno v nemeckem hlavnim stanu
zmocnilo se nove posice kdyz by
lo v bitve se spojenci ztratilo navr
si Malkanidze.
Sofia Uf edni zprava bulhar
ska oznamuje: "Rumunska fron
"ta. Na Dunaji nepfitel stfilel bez
iispechu na Kaldevo a na vesnici
Valdevou. Slabe nepfatelske od-
dily dvakrate se pokusili pronik
nouti do vesnic ale byli zahnani.
V Dobrudzi nas postup pokracuje
Bojovani ktere se vyvinulo podel
byvale rumunske hranice, ma pru
heh pro nas uspesny. Zmocnili
jsme se tak dalece dvaceti ctyf
Tychlopalnych del. Nepfitel byl
odraien byl s velikymi ztratami
Boje pokracuji. Macedonska fron
ta: Na jezere ostrovu doslo k ma
lym bojum pechoty. V udoli Ma
glenice prudkost boju roste. Ne
pfitel podnikal stale ale nezdafe
ne ntoky na vrch Bahovo na vysi
ny Kovilu a Bajukce, vsechy u
toky byly odraieny s tezkymi
ztratami. Na obou stranach Var
daru a na fronts na Strume trva
prudka delostrelba.
Lodyn. Jak oznamuje se z
Amsterodamu, odvolali Nemci
svoji pohranicni straz u Holand
ska, jak u hranice belgicke, tak
i nemecke. Nasledkem toho mno
lie belgicke rodiny, ktere se dlou
Tio marne domahali dovoleni k vy
stehovani do Holandska. houfne
pfes hranice prchaji. Nemci jim
nebrani. Ruzne znamky svedci o
-yfipravach Nemcu k opusteni Bel
gie.
. .Rim. Mesto Bitolje (Mona-
styr) zakladna bulharske armady
a jr MAn t,i j!nak zbude v rukou nenritele ne-,
slych zprav bulharskym vojskemtok strojovyeh pusek. a ty pro-:
wklizeno.
, I voiska dilo tak straslive. ze se ' proto bv se dalo oeekavat. ze pen-Londyn-
Mezi Spojenymi Sta,' .tok zar;uit K(ly? vg.ik (1?.:sist- bu(lu rapidll-, nh.vilt yUi,
ty a vladami spojeneckymi muze' imnr.tolunll rn7(1rHl5, ! t?, vw ficn-a .
propuknouti novy sPor nasled-
Tiem utuieni blokady proti Ne-i
mecKu. jaK oyio neaavno
meno, rozsifily vlady spojenecke
veaene iingucany DioKaau laxe
na Holandsko, Dansko, svedsko
a Norsko, vzavse do vlastni zpra
vy dodavky zbozi do techto zemi.
Nasledkem podezfeni, ze sve pfe
"bytky prodavaji do Nemecka, po
drobeny jsou zeme tyto restrik
pim, podle nichz se jim dovoluje
dovoz ruzneho zbozi, jen v mire
pfesne vymezene a pod dohledem :
vlady anglicke. Tim asi bude tez-1
ce poskozen obchod americky, ne-1 narodove na ne musi platit ,iako
bot ze Spojenych Statu se do Ho- mourovati I nas v Soustati se
landska a zemi skandinavskych plati pense iouze vojenskym a
nejvice zbozi vyvazi. Mezi pfed-; namofnim veteranum a pak oso
mety dohledu podrobenymi, jest bam. jez byli nejak zavislymi na
maso, sadlo, zavafeniny a potra-jteeh, kdoz prisli ve valce o zivot.
viny naMadne, kava, caj, ryze a , ale vzdor tomu dosahuje i tady
a pod. Spojenci jednani omlouva- j pensijni vydani obrovskych roz
31 tim, ze zeme ruzne toto zbozi jm eru. Skoro se zda jakoby pen
inportuji v mire daleko vetsi nez sistu neubyvalo, ale spise priby-
pfed valkou, z cehoz jest patrno,
ze "Dfebvtkv nrodavali Nemcum
Atheny. Recka krise stale ne 176 kdy nove utvorenemu Sou
ni jeste rozfesena. Odstouply mi- stati predlehala povinnost peeo-
nistr pfedseda Zaimis byl dnes 0- rati o zmrzaeene vojiny nekdejsi j nim v Sangatte nedaleko Calaisu.
pet u krale na porade a pravi se kolonialni armady. R pravidel-, Xicmene k provedeni obroviteho
ze mu odporucoval povolani Ve-' nym vyplaeenim pense zapoealo , tohoto projektu nedoslo a sice
nizela. Krai patrne neni tomu na- se jiz 0 dve leta pozdeji a od tehavne z jiolitickych pricin. A
klonen a povolal si des na svuj,oby vyplaceno bylo z narodni ; Anglii povstala silna opjosice a
letohradek na poradu Nicolase iokladny na tyto ucele nejmene jakkoli nekteH z nejle)sieh an
Callagvyeropoulose, ktery jest tu nez et billionu dollaru. Yalka za j gliekvch statniku jako Gladstone,
pravnikem a pfedsedou banky io- neodvislost stala americky lid na Lansdowne a lriglit byli myslen
nicke. Jest 0 nem znamo ze je do-'i)ensi okrouhle n 70 mil. dollaru , ce zbudovani tunelu vrele naklo
Tsrym pfitelem spojencu. Krai jej pensiste z valky roku 1S12 vy-j neni. plan ztroskotal se temer v
zadal aby se pokusil 0 utvoreni bra li eelkem 45 mil. doll, kdezto , sainych poeatcich. Y Anglii se to
ministerstva. Byvaly ministr fi- veteranum s indianskych kampa-tiz bali mozne francouzske inva
nanci Dimitracopulos, ktery mel ; ni bylo vyplaceno 6.500.000 doll j kdyby mezi obema zememi me
sestavit kabinet drive, mel poza- Od roku 1790 az dovypuknuti ob- i0 nekdy dojit k vypuknuti ne
davky pfemrstene. Soudi se ze te eanske valky obnaselo vydani v; , pratelstvi a tento strasak. ktery
to prilezitosti chtel vyuzitkovati, , pense asi sto milionu doll, ale na- j se datoval jiz od dob Xapoleono
aby si vybudoval osobni stranu sledkem ctvrteho konfliktu mezijvych, byl na konec rozhodnjicim.
o nnnmnlil si k moci. Sliboval. ze i
se pricini aby se Recko pfidalo ku
spojencmn, ale pfi torn si vyhrazo !
val neobmezenou moc v politice.
Spojenci naproti tomu zadaji, aby
meli vliv i na vnitfni pomery fec
ke a pozaduji vypsani voleb.
Bitva u Verdunu, nej vetsi uda
lost v teto valce a snad v deji
nach lidstva vubec, jest jenom
ve vetsich rozmerech tim, co
se deje na vsech bojistich a na
vsech frontach.
Bitvu tuto vedou velika dela. I
Kamkoli padne velika stfela.
vsude km so vojaci k zemi jako
hmyz na vyprahle pude. cekajici
a staio jen cekajici. az budou vy
stfidani anebo az je nejaky strep
srapnely zabije. Dela provadeji
vsecku praci. pechota hraje pfi :
torn ill oh u dosti podfizenou. Pe.si i
vojsko jest bud' hnano ku predu
anebo srazeno k zemi kuleini a za
haneno zpatky, ale vitezstvi sirlo
in se na tu stranu, ktera dovede
uplatniti vetsi silu v delostfelec
tvu. Ponevadz vseeko po krajine
je rozstfileno a na praeh rozdrce
no kuleini, ktere neusetfily jedi
ne Hide zeme. neni nikde neimen-
siho iikrytu. a proto eerstve voj- j
sko muze se posilati ku predu jen
za temnoty noeni. a i potom ma
velike ztraty z nepivitelske stfel
by. ktera ani za noci neustava.
Kdyz se dostane vojsko na nristo.
uemari casu budovanim zakopu,
ktere bv beztoho bvlv ihned ne-
pfitelem rozdrceny. ale ulehne do fileda vzrostly pensijni vyloliy o
jam, vyhlodanyeh nepratelskymi eelyeh sto procent. totiz na 60 mil
kuleini, ktere jsou tak eetne a j lionu a kdyz zasedl na presideut
hluboke, ze poskytuji ukryt do-j sky prestol Benjamin Harrison,
statecny. Tarn ceka, az jeho vlast- j vykazovala j)ensijin vyplatni li
m delosti-elba rozbije nepratelske stina roeni vydani jiz 130 mi'.li
posiee a pripravi pudu k utoku. onu dollaru. Xejvetsi vyse dosa
Delostfelba nahle ustane a utok j zeno bylo za ufedni lhuty presi
zapoene. Yojaei vyskoel a zenou , denta Tafta, nebof roku 1912 vy
se ku predu. jak jen jim to roz-1
orazuena luma iiovoni. t'. .mku-
nala-li jejich dela praei poradne. '
j vaae.p v radaeii ")osniui.peiiio .
wn ... r,. kft x Ynk
;o n r,UelsUho z5kopn a ;
t-eh nkok niAo na;ldeslo na to ne,tava ,rovn., V(li
,ivll'zbyyelu ktoM js0ll obvP.gneike nadeje.
! beze smvslu a ani se nebrani.
Nejvetsim bremenem pro poplat
nictvo stareho sveta, jest vedle
vydrzovani obrovskych armad
i vyzivovani armady ruznych
pensistu.
Y Rakousku na priklad jest
pod ensi kazdy stj'itni zrizenec
od diurnisty vzhuru a milovani .
jvalo rok od roku. Pensijni zakonjPo sesti leteeh doslo skuteene k
, nriiat bvl kongresem due 26 srp. j utvoreni dvou spoleeiiosti a sice
Sm - fiviti a . i UMii vzrostio toio .
dani do zavratnych cislic a ty zvy
seny pak byly take jeste valkou
Zase mrtev.
i 1
... Mi- m m
j
' spanelsko-americkou. Od olu-an
sko valky jevi vyplaeein pense
vfibec stalou vzestupnou rendenei.
Za Grantovy prviii presidentske
Ihuty platilo se pensistum asi 30
millionu dollaru roene. za Gar-
placeno bylo pensistum 175 miili-j
imiu (iuhjw u. uusieiniien ui'mm i
roku nebylo vydani na penso v-
bee nizsi nezli 140 mil. dollar'".
roene. Od obeanske valky uplynu- j
10 ,pz vice nzesi paiiesar roku a
kmij(i .Q tomu pi.. nank
bv ponsijni VV(1Ani tak hvxy p0.
Az bude sknocna nynejsi valka,
dojde nepochybne k uskutecne
ni projektu, jirnz se zabyvali in
zenyfi jiz po cela desetileti
a to jest spojeni Francie s Vel
kou Britanii podmofslym tu
nelem. Myslenka tato neni zrovna no-
von. nebot jiz roku 1802 pouka-
zoval franeouzskv inzenvr Mathi-
eu na praktickou moznost zbudo
vani tunelu v nejuzsi easti kana
lu La tranche, totiz mezi Dove
rem a Calaisem. Plan nenasel
vsak ohlasu, az teprve roku 1869
oziven byl poznovu inzenyry
Batemanem a Revym. kteri navr
hovali zbudovani tunelu mezi obe
ma bfehy pro zeleznicni dopravu.
briticke a francouzske a jiz roku
1876 uciiuMiy prvni jiokusy s vrta-
nhe snolecnosti se tak roznadlv a
vzdor tomu. ze se s iokusnym vr
tanim zapocalo jeste nekolikrate.
Patrick in New Orleans Times-Picayune.
rozhodneho nebylo podniknuto
nieeho. Podnikavost musela vzdv
ustupit politice. Teprve nyni na
stalo mezi Francii a Anglii sbli
zeni a jak vse nasvedeuje. budou
pratelske pomery mezi nimi po
valce jeste vice prohloubeny. Ne
hlede ani k tomu. ze tunelem do
eileno by bylo rychleho a nanej
vyse ju-aktickeho spojeni. poskyt
lo by jeho kopani zamestnani o
broyskemu mnozstvi lidi. kteri po
Vi'dee. budou zcela pochopitelne
bez )race aspon do te doby. nezli
se; pomery zase ustali. Kdyby byl
byval tunel )rokopan jiz drive
mouiv z Toiio ouema zomim v
nv-
nejsi valce vzejit vyhody. kfe
ryeh je onravdu tezko domyslit.
Aspon valeeiiyeh lodi. ktere mu-
,sely (ioprovazet transporty a ko-
iat v kamlle patrolni sluzbu. mo-
hlo bvt s uspeehem jiouzito jin-
de
j Stavime pomniky, abychom
prodavali.
Kdyz stavi se eeska sin spolko
va; z pravidla oukazuje se na ni
jako na narodni pomnik. Jak to
s takovymi pomniky ve skutec
nosti dopada, vysvita z nasledu
jici zpravy Denniho Illasatele :
Zmumi ceska spolkova sin Ladi
mir Klacel na 19. a Leavitt ul. v
Chieagu "festane v kratkosti byti
majetkem ceskych spolku. Jak se
nam sdeluje, byla zakoupena jed
notliveem. Kdyz pfed mnoha lety
byla sin Ladimir Klacel budova
na. byly Yapenky ci Klatovy. jak
okoli tez nazyvano. dosti velkou
ceskou osadou. takze v tech do
bach byla potfeba sine vseobecne
uznavana. avs.ik od te doby poca
lo ubyvati ceskeho obyvatelstva.
a konecnym dusledkem tohoto
pfevratu bylo. ze clenove Patro
natu pocali )omyslet i na proilej
budovy. Sin koupil polsky pozem
kovy obchodnik liystrzynski z
cisla 2207 zap. 18. Place, a pravi
se. ze celkova eena bude obnaseti
asi $20,000. Sin Ladimir Klacel
byla zbudovana s nakladem asi
33.000 a zakladni kamen k ni jio
lozen due 23. cervence roku 1893.
Stary rtenarsky Solek. jenz
pred lety byval jednou z nejein
nejsich narodnieh organisaci v do
tyenem okoli. se z poeatku nejvic
a obetave zasazoval o postaveni
narodniho stanku a skoly 'u va
penek". nacez i Klatovsky Sokol
byl v torn ohledu velice cinnym.
Bvl zalozen Patronat svob. sko-
Iv Ladimir Klacel. jehoz eleny sejvislyin pfibuznym. od te doby cokovati totez. co se stalo v listo-
staly fady a spolky z dotycneho
okoli. jakoz i fady plzenske a jine
Y -rvnich leteeh dokud okoli by
lo pfevazne obydleno krajany. te
sila se budova znacne prosperite,
av&ak ryehlym ul)yvannn ceskeho
obyvatelstva. poeal podnik finan
ene klesati a pomery se stavaly
vzdy nepfiznivejsimi az posleze
Patronat uzna'. ze neni jineho vy
ehodiste. nez aby byla budova pro
dana, eiinz snad jedine mold vy
vsiznouti z neutesenych pomeru.
Lide kupuji automobily
misto domovu.
isevr York, N. Y. Pocet vlast
r.ikf; obydli sc ryehle meiisi, za-
Ii ii eo poeet maj.'eiii a .roinobilu
vri'.sta o tisice. Stara touha po
vl-itneni domovj, ustii)uje touze
po vlastneni automobilu. rxodiny
uyiu nespofi na zakoupeni domo-
a. nybrz na zakoupeni automobi-
lii. Ponevadz neni prj Minohe moz
no vydrzovati automobil i vlast-
ni domov. davaji prednst uajiina
ni obydli. Xew York stava se rych
le velikou osadu najemeu. Z sesti
n.ilionu obyvatel vice je: polovi
na zije jako najemci v teuement-
nuh domeeh. Yedle toho bylo u
ziiatiienano, ze ninozi se markvte
na domovy. Lide vypujcuji si pe
nize, aby zakoupiti si mohli auto
mob'i v.
Detska paralysa zjistena u psa.
X'ew York. Ze take psi mohou
byti stizeni detskou paralysou a
tim napomahati sifeni teto zhoub
ne choroby. zjisteno prave dr. J.
J. Ilertzem. bakteriologem ne
mocnice Beth Israel, na jednom
z psu, jiz mu dod.ini ku prohlidce
zverolekafem dr. Louis Griess
manem. Odbornici byli jiz davno
toho m'diledu, ze psi jsou siriteli
teto nakazy. jen ze az dosud ne
mohlo byti zvire podobnou nemo-
ci stizene. dopadeno. Kdyby vice
podobnych pfipadu se bjevilo, tu
musila by byti ucinena nova pfi
sin'i opatfeni proti sifeni se naka
zv. V Kasasu plati zenam dobfe.
Topeka. Kansas. Xekolik kan-
sasskych obchodniku plati zenam.
ktere zamestmivaji. $6.00 tydne.
lined pfi nastoupeni prace. Jsou
vsak v kansaskvch obehodech ze-
ny. jirnz plati az $f).00 tydne. Xetl
mensi plat. $3.00 tydne. maji dev-;
eata pfi nastoupeni prace. Ob-,
chodnici chti zenam poskytnouti I
i ulevu, pokud se casu tyce. Snazi j
se prosaditi, aby zeny smely byti ,
zamestnany denne jen devet ho-l
din
Vrchni statni soud v Iowe bude
rozhdovati o otazce, jeli holeni
a stfihani vlasu v nedeli pou
hou praci aneb skutecnou nut-nosti.
O takovych otazkach jiz soudylsfu kde?to Wilson 51.000 a jedine
mnohokrate rozhodovaly, ale na 1 tfl okoinost yQ dva r0pnlliksiiii se
takovy argument jeste nikdo ne- j uebAeli 0 presidentstvi'. vehnalo
pfisel. jako pravnik jednoho ho- . (1 f T de,nokl.atiekvch.
lice v Davenport, la. Holic byl
zalovan. ze ma svuj obchod oto-
vfeny v nedeli a jeho pravnik do- j
vozoval. ze mali clovek prav0 o-
stfihati v nedeli mulu. proe by
take nemel pravo oholiti neb o
stfihati cloveka. Yousy rostou v
nedeli. jako ve vsedni dni a od
straiuMii jich jest zdravotnim o
patfenim. potfebnym pro jejich
majitele i ostatni. obecenstvo.
Jak na takovy argument odpovi
soiui. neize ovsem uism. ue mu.-
na. ze take zapovi nedelni .tfiz
mul.
Zapad dava zdravejsi vojaky. j
h .imiuii;iuu. wiiuvi "'"v ;5".'znivy. iepui)iiKane iriu.
vydal zpravu z niz vysvita ze asi , l0 Jiam0fl.'. -jite vitezstvi v listo
jedna devitina mirodni obrany by1(.,.iu a VtMokrate ujist'uji. ze ma
la propustena ze sluzby pro teles vepubxikanska vetsiir. v ntery
uou nesehopnost. nebo k villi za-: pf-edzvesti. ze se bude opa-
byla presidentem do federal ni slu j
zby )red tremi mesici povolana.
A zprava udava napadne svedee-
tvi. ze zapad dodava telesne zdra
vejsi vojaky nez vychod. Z 9926
vojinu propustenych pro telesnoo.
nesehopnost S578 pylo jich z vy
chodnich departmentu. Ovsem ne
smi se zapomenouti ze vychodnl
department dodava k narodni o
brane 60 procent.
Zachranne zafizeni pro kone.
Y Californii pouziva se v pfipa
du ohne zvlastniho zaehranneho
opatfeni pro kone. Kdyz teplota
vzduchu ve stajieh stoupne do jis
te miry., otevfe se zaklopa, ktera
samocinne otevfe zaroven dvefe
Y torn okamzeni zavzni zvuky ji
miz se kone polekaji a tlaci se
ven. Zminena p4ka muze se tez
rukou coz se take deje za ucelem
cviceni koni, aby naucili se co to
vse znameml.. a v pfipadu ohne
byli jaksi pfipraveni. :
To uz bylo vejce.
Na farme u Park Ridge.. HI. sne
sla slepiee plemene bilych Leghor
nek vejce, obsahujici ctyfi zloud
ky. mefici ctyry a pill palce del
ky a vaziei skoro pul libry. No
sicka. jez toto vejce snesla. vazf
pouze pid tfeti libry, a kazdy den.
snese vejce normalni velikosti.
Vlada se stara o pfistehovalce.
Yladni department pfistehova
lecky pripravuje pfitomne, eitan
ku v niz by ti, kdoz zamysli ueha
zeti se o obcanske pravo nalezli
potfebne k obcanstvi vedomosti.
Y eitance bude pojednano o an
glicke feci, obcanskych proble
meeh a podobnych veceeh. Citan
ky budou pfedevsim urceny pro u
citele a doufa ze tito je dostanou
jeste v tomto skolnim obdobiT
pfed zahajenim vyucovani ve ve-
; eernieh skolach. Bale dostanou
knizecku o obcanskem kursu. a
zaklad ziikona o americkem obcan
stvi. zdarma.
Vysledek volby ve statu Maine
nespusobil ani tolik pfekvapeni
jako spise radosti mezi republi
kany kteri ze sveho vitezstvi
vyvozuji, ze v listopadu bude
Hughes zvolen presientem.
n Aftiino f-iKtn ffksiva ze "ift
.akous. pidzy-stl jak dopadne
listop;uloV1 yolba a k(lo pry v Z;V
y y Ksto
padu yQ vge(fh stfite(.lu A p?. tom
vgeobecng nrhmo 2e jest Mai
ropublik&nskvra st&tem. jen2
AnA. n,.ae:AanA ihS
se odchylil od sveho pravidla. Re
publikanska" vetsina obnasiva pra
videlne do 75.000 hlasu a jedine
pfed ctyfmi roky tarn Wilson zvi
tezil. nekolika tisici hlasy nad T.
Rooseveltem. ale Roosevelt a take
Taft meli dohromadv 75.000 hla-
Avsak i kdyby byl Rosevelt nebo
Taft bvl zvirezil v Elaine byl by
wilson pr.eee presidentem. takzc
ani v tom pfipadu by se nebylo
osvedcilo. Roku 1892 vyhrali re
publikane v Elaine vetsinou 12.
500 hlasu a pfece v o nasledu-ji-i
presidentske volbe zvolen (Jle
veland. Az na AVilsnnovu vollm
pfed etyfmt roky a nasledujiei
j.ak volbu statni vyhrali v AFaine
vzdycky republikani a ze z-.ite-zili
i teniokrate. nemusi liikoho
pfekvapovati. Xejzajimavejsi pfi
torn jest, ze obe srrany spatfuji
v tom pofesitelny ukaz a obe pvo-
hla - suji. ze vysledtdc je pro ne
pa-(n roku 1S92, kdy by! Grover
Cleveland zvolen za prrsuler.ia.
Dopisujte do tohoto listu. Uci
nime jej tim zabavnejsim.