Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Sept. 6, 1916)
Ruzne zpravy. Italie vypovedela valku Nemecku a Rumunsko Rakousku a reeky kral jmenoval pritele spojer.eu vrchnim velitelem fecke arma dy a propustil velitele naklone neho Teu'tonum, coz znamena, ze i Recko bude brzo ve valce 21a strane spojencii. Z toho vseho nejdulezitejsi co nn ma. asi tali Piumunska. jez bu de nyni moei napadnouti Rakous kn z boku a Bulhary ze zadu. Yy povedeni valky Italii Xemeeku, bade miti za nasledek, ze jeji voj sko, jehoz neni tfeba na rakous : keni pomezi. bude inoci byti po .:Mano n a pomoc spojencum do y-Francie nebo na Balkan. A desta g r.e-lj se do "toho"' i recko posle rsve vojsko proti Bulhanim. kte rJ"in jiz jednou pomohlo napras kat. Ycerejsek byl cernym dnem , jv.- i-uiKouu euuuei. necKC a Ittmiunsko ve spojeni se spojenee vkymi vojsky v Maeedonii biulou nioei byti s Bulhary velice brzo liotovya pak mlatit Teutoni ze , Srbska a Albanie a pokrotit Tur kytak, ze jim zajde ehuf na dal- si valceni. Zda se ze balkai.ska sokee valky vstupuje do sveho ko lieeneho stadia. vase dite neeo zleho, patrejte nej prve po pfieinach, nez je budete volati k zodpovednosti. Casto by va svedeno ke zlenm jinymi det mi. Proto dbejte pfedevsim toho a by vase deti byly vzdy v dobre nnravni) spolecnosti. Byloli ke zb'iuu svedeno jinymi, staci mirne napomenuti. aby se opakovani po klesku ehranilo. Pfedevsim musi se hledeti k tomu. aby dite dove dlo rozeznavati dobre od zleho. Pfijde-li se diteti na nejaky po klesek. neni dobre se ho po nein vyptavati. Vi-li dite ze jeho otec .jest o jeho pfeeine jiz zpraven, bude se chraniti aby jej pfelhalo. Ucini-li tak pfece musi so ukazati na jeho nepekne chovani. Ize-li da le potrestej ho pohrdanim. a kdyz ani to nepomaha. jest na miste ra koska. nebot" jest tu jiz dite zrale pro trest.. Toto vsak mame po nechati pro nejkrajnejsi pfipad. Pohled na bolest a zarmutek nad pfecinem ditete jest obycejne do sti vydatny. ve vaznejsich pfipa- dech trestej vzdy jen pohrdanim. i Xa miste jest tu vzdy zacbovani moudre miry. Inozi otcove a mat ky zaohazi v nemem pohrdani nad nezvedenym ditetem tak daleko, ze st' jim dite odeizi. Pak vsak je rodieum ccsta k srdci ditete na prosto uzavfena. Deti nesmi nik dy rodicu pfistihnouti pfi lzi. at ze zertu nebo z nouze. ''Matka ne ni doma". i-ikaji mnohe deti ne vhodne navsteve. Ilodilo by se do lire kdyby dodaly: '4Prave to fekla." 0 vitezstvi spojencu dnes nikdo nepochybuje. Ale co potom zbvt de 2 Rakouska? Halice east si vezmou Riisovo. cast druh.'i pripadne k Polsku, Iialove dostanou Jizni Tyroly, ta ke Terst a pfimon a snad i kus Dahnacie, Srbove rakouskv jh. Kdo Jest citovejsi muz ci zena? Piimuni Bukovinu a Sednibrad- 0 teto otazce uvazuje francou.": sko a IMad'afi jiste se od Rakm- jsky autor Jean Finot a dospiva k ska odtrhnou a pvohlasf svou. sa- temto zaverum: Zena se cervena Ti.ostatnost. A Rakousko roztrha-ja place, zlobi se a rozhofeuje, je t' a zbavene pf.tuj u k mofi, zba zachvacovana zurivosti nebo tez Tr..'. svych nej i .! atuei; a uej;,. komyslnosti mnohem snadneji ne Todnr-.sich proM'pcii. nebude miti j zli muz. Ponevadz jest u ni vetsi ymon volbu, m.v; pfimknouii se,schopnost dojmu. atake jeji duch lr svemu germanskemu spojenei a jest dojmy vice zneklidnovan ; v yplynouti s Ne-:e."i:em hospodaf-' tomto ohledu jest zena bliz dite- it v Ky a za cas i po": cky. 1 sj.o- ti nez muz. Die doktora Essuirola vyskytuje se epilepsie easteji tri krate u zen nez u muzu. Snad z toho duvodu jest zena soucitnejsi nezli muz ponevadz jeji cit obe- 9.tjn Italfi a Iviimtinu. Polaku a ma smery pfekypuje, jest vsak Jihoslovanu, ale i Cechoslovanu. nutno srovnati pohnuty zivot mu kteri musi byti zbaveni pout, va-Jzu s mnohem klidnejsim zivotem zicich je k Rakousku, aby ho- j zeny abychom mohli vysvetliti ve spodafsky a olichodne i poVrlcky i tsi moznost rozcileni u zeny. Po bobate zeme 0, -ke nepa'v !o nevadz muz byva vice vystaven chrtanu Peilina. '-vupem R-umu i j zmenam osudu nez zena snasi je ska do valky byl rsud Rakov- wa '. ho rs'mv mnnliPm ii.Klnro'f Poef- rost pocitu a dojmu, ktere zivot prinasi. rychlost, s jakou dojmy se stfidaji, zpusob praee a zme n a v zabavach chrani muze pred tim. aby propadl vlade eitu. Zeny "JConecne se take v Americe .neco rozcilovanim a drazdemm nu'ne podnika proti puvodcum les-! otupene, daji se snadneji premoci mch pozaru. i'akty a dojmy. Prichazejicimi z sTedaviio byly v Pensylvanii za 4 ven"- iestli-ze jim nejakv di.jcm vedeny zikony proti lidem, ktefi vnikne onh do vedomi. zakofx venku zanecuji ohen, aniz by se se ta,n h',n sil?ji. o uhaseni jich starali, kteri odm-! inu2e h'tl dojmy oslaben. zuji sirky a doutniky a tak ohen To -iest Po". I"'? laskn a ne ' K49 Vcasne seti psenice. zimu, nez obili male a slabe. Pse- Odbornici pripominaji. ze vcas- nice, ktera jest pozdeji seta, ma ne seti psenice jest nejdulezitejsi byti seta husteji, ponevadz oby cejne mene j'MiC-i jiste doi.ro vt. li a ne'cM i. fiTy porazene Nemecko anekto-i 2im Rakousk-i js-i vice sesililo. .vjiaii Rakourik.i osvo:)zeni zpeceten a dny jeho existence se- cteny. Nikdy nebyla nadeje na osiimostatneni emi ceskych ir.k pevna a silna jako nyni. bee vsechny dobre a spatne silo- trebnejsi nez znalost knih, v pra ny duse zeniny maji mnohem vet- vb? si tyto dve znalosti napoma si schopnost vyvoje nez muzoy: , haji, a zadny clovek nebude doko Dovede tedy, ci mjze zena vioe ( na' v jedne. nebude-li miti obe. 1 otazkou. neb mnozi seji pozde a milovati nebo nenavidet, nez muz j Znalost sveta lze nabyti jen ve tim je psenice poskozovana, pone- Pozorujeme-li bez pfedsudku ci- J svete a nikoliv v ustrani. Z knih ! vadz kofeny neproniknou piidu Zkusenost miva na vetsinu tovy zivot obou pohlavi pozname. j se ji nikdy nenaucis, ale ony ti , dost hluboko a spise mohou byti Hdi tez ucinek. jako stafi na husy ze vetsi laska neb neimvist roje- napovedi mnohe veci a povzbudi j poskozeny suchem a horkymi vet- ne je cgj Uzitecnejsimi. V! se tu u muze a jindy zase u ; k pozorovani toho. co by ti jinak ry. Mimo to pozdeji uzrava a ve zeny. Zda ji-li se zeny ponekml ci-, bylo uniklo. Sve vlastni pozoro- j vyehodnich castech statu muze tlivejsi nez muzi. vezi pficina v je vani o lidech muzes porovnavat ' tim spise byti poskozena. Na jich zpusobu zivota. Muz do"vede , s tim, ktere naehazis v knihach ! proti tomu kde seje se brzy, muze zrovna tak silne milovat nebo ne-! a to ti bude pomfickou. abys je ci navidet. ale jen za predpokladu j nil spravnym. ze se da svym eitem ovladnouti : Poznavat lidi vyzaduje prave to- vvmani-li se z jeho nadvladv pra-Nik pozornosti a prieinlivosti jako Puda le mu. Nezavisf tcdy poznavat knihy, a snad jeste vice k set ci, nepodlehne nadvlada citu na pohlavi, ale na jednotlivci jaky jest. Citovy zi vot kterv jest u muze pokrmem k ocekavati ze psenice bude posko zena hesenskymi mouchami a od borniei odporucuji nasledujiei : ma byti v cas pfipravena a seti pfikroceno, kdvz je v do- Odmefeiia vaznost neni zrov na tak dukazem nijoulrosti, jako papirovy limee zarukou, ze pod nim jest kosile. Nespavost cili bezesnost jest velmi znamym ostrovtipu a dumyslu. Znam nyni sti dobrem stavu, aby bylo zaru- pnznakem u lidi nervosnich. Na- mnoho starsich lidi. ktefi vesmes ztravili cely zivot svuj ve velkem zanecuji a eimz povstavaji zhou bne pozary na preriich a v lesich Podle zakonu techto byly jiz za-! dany zaloby, proti mnoha lidem. j ktefi lesni pozar spusobili a to v okresich Blair. Lehierh. a iinvch. Shleda se ma-li stat priivo trestat j lidi. ktefi sirky a doutnikv odha zuji a tak pozar zavini. 0 torn nikdo nepochybuje. ze je mnoho lesnich pozaru, zavineno podob nou nedbalosti. Nejedna se tu ani tak o skutecm potrestani jako o zastrazeni jinich lidi. ktefi se o torn dovedi a pfiste si daji pozor. Ale jsou u jeste jini skudcove, proti nimz jest tfeba vystoujiiti podobne. Jsou to zeleznice. kten' by snadno mohly zabraniti ioza rum. kdyby u lokomotiv zavedly opatfeni proti vyletujieim jisk ram, proti nedbalemu vysyjiava iii zhavych uhlu z kotlu a pod. Neni feba aby sev Americe olik majetku nicilo. navist mirnost a hruznost a vu- obedu jeho existence, jest pro ze- svete, ale tnk lehkovazng a nepo nu casto zivotem samym. Ale tim ! zorne. ze o nem nevedi nie vice ny nema byti feceno. ze muz neni ni, nez kdyz jim bylo patnact let. schopen citit s touze silou a hlu- ' Jest tfeba nazirat nebo nahlizet bokou jako zena. j do lidi prave jako se na ne divat " j Skoro vsichni lide rodi se do jiste j miry se stejnynu vasnemi. ale u ! kazdeho cloveka vvsk"tuje se jed Xemysli, ze ta znalost kterou na v.efl hlavni. ktere jsou ostat- I'll 10lllN-l . ii raiv autk-iive aopoructgi, .ie oD- nj podfizeny. Patrej u kazdeho u ; mezena na knihy. jakkoliv jest t,; ieho pf-evladaik-i vasni: zkou Znalost sveta. ceno kliceni a dobry vzrust. pravte tuto poruciiu. uzivejte be Do Kohate a dobfe pfipravene pu veruv Xervoton (Severa's Nervo dy muze byti seto pozdeji, nez do ton). Jak jiz jmeno naznacuje je mene urotlne a spatne pfipravene to silivka pro nervy a ma vytecne pfuly. Ranne a dukladne pfipra-, ueinky v leceni skleslosti mysle, veni pudy znici mnoho much a ' nespavosti cili bezesnosti, nervo k tomu pf ispeje k rychlemu a buj , veho vysileni. histerie a nervosy. nemu vzrustu. neb silna pseenice ! Coiia $1.00. Xa sklade ve vsech jes mene jioskozena hessenskymi f lkarnach. aneb pfimo. W. F. Se mochami a spise snese prudkou . vera Co., Cedar Rapids, Iowa. tato znalost rozmila. uzitecna a potfebna. ja tim minim tu velkou znalost sveta, ktera jest jeste po- Chleb stale stoupa. Lez. Lez jest jak jiz drive feceno pudou pro ostatni neenosti a spa-j tnosti. Proto dite stfez se lzi. Ro dicove dbejte toho byste nevycho- vavali sami dite ke lzi! Pfede vsim: XTetrestejte pfilis krute! traeh-pfed trestem muze nejhod nejsi dite svesti ku lzi. Provede-li I mej zahyby srdce jeho a pozoruj ' ; j rozlicne ueinky tetez vasne u roz- .lienveh lidi. Ab jestli jsi vystihl j j mavni vasen neKiereno cjucivu, ((( bud' toho pametliv. abys mu nik-1 j j dy neduvefoval. jest-Ii se j.vlna o ; tuto vasen. Hied' si pomoci teto v;Uiie ziskat na nebo vliv, je-li ti to vhod. ale sam mej se pfed ni ' na pozoru. at' se ti stavi do oci jakkoliv. Zkoumal jsem tvoji povahu a ! dikv bohu nenasel jsem dosud za , dn' nejiravosti v tvem srdci nebo i nejakou slabot v tvem duehu. Po ' stiVhl jsem jen zahalcivost. nepo !zornot a netecnost. Tyto nedo statky lze omluviti u starsicb. lidi j ktefi na sklonku sveho zivota.. 1 kdy jim selhava zdravi i svezest j maji jakysi narok na tento drub ukli'iuenosti. Ale mlady mu ma byti )roniknut cti.adostivosti by vynikl a se skvel. ma byt bdely eii;ny a neunavny eo se tyee pro i stfedku k dosahnuti vysiho cile. .Zda e ze se ti nedostava te zivou ; ci sily duse vivida vi animi ! ktera pohani a j)Ovzl)uzuje vetsi- nu mladych muzu, aby se libili. I vynikali a se vyznamenavali Pez dychtivosti a praee. ktere jsou ne vyhnutelny, chceme-li neceho do-sahnouti. PALDA'S CIGAR CLIPPING kuiiavy tabak, nejlepsi toho druhu. Na prodej je ve vsech ceskych a i ji nych obchodech po Nebrasce, Jizni Da&ote, lowe a tez i v ji Bych statech. ZKUSTE JE J ! Vyraben jest ceskou f irmou Tez vyrabime vseho druhu doutniky. GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS, Jos. Burianek, majitel. Nad 219-222-223 3rd Ave West CEDAR RAPIDS, - IOWA. n Evans in Baltimore American. Uspech je koketta : pitomy milovnik nikdy ji nedostane. Na prodej v prednich tiostinclch,