ZAPMDU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV
Clarkson, Nebraska, ve stfedu. 9. s-rpna (August) 1916
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo-Number 3
OZYENA
Z Evropske valky.
Londyn. Na fece Somme doci-
3eno bylo opet noveho velkeho vi
tezstvi. Druha hlavni linie
nemeckeho obranneho systemu by
la prolomena na fronte dlouhe
2000 yardu na sever od Pozieres
britickym vojskem. Ufedni zprava
o torn byla prave vydana
Syrakusy, Sicilie. Vychazi na
jevo, ze potopeni parniku Letim-
l)ro nemeckou nebo rakouskou po
norkou jest pfipadem velice vaz
T-ym. Je to opakovani utoku na
Anconu v listopadu m. r., ktery
president Wilson nazval v ufedni
note" do Vidne "nelidskym a bar-
barskym." Dvacet ctyfi zachra-
neni lide vypravovali zde, ze po
norka, kdyz lod' napadla, stfilela
z del na zachranne cluny, do nichz
cestujici vstupovali. Lod Letim
bro vezla 120 cestujicieh a 58 na
mofniku. Ztrata zivotu byla veli
ki, ale nrcita cisla nejsou znama.
Zachraneni pravi, ze Letimbro
hned po napadeni vyvesila bily
prapor a zastavila jizdu, ale neby
lo to nic platne, ponorka stfelbu
nezastavila.
Stockholm. svedsky parnik
Commerce, nosnosti 638 tun, nalo
zen sindely a lafkami a plujici do
Anglie, potopen byl nemeckou
ponorkou blize Soederhamu. Zbo
zi, ktere vezl, neni zadnym kontra
bantem a pro to svedska vlada pri
pravuje ostry protest proti tomuto
fideni nemeckych ponorek, jimz
svedsky namorni obchod mnoho
trpi.
lAtiiju. Danska 'Viida ozna
mila Anglii, Francii, Rusku, Ne
mecku a Bakousku, ze jest ochot
na vriti si do opatrovani vetsi po
cet ranenych zajatcu, jak se ozna-
muje z Kodane. Ocekava se, ze
prvni oddeleni zajatcu pfijede
tarn ve dvou tydnech.
Amsterdam. Z Bukuresti do
sla sem zprava, ze tamni zahranic
ni minisir poslal bulharske vlade
ostry protest proti poslednim na
silnostem bulharskeho vojska na
liranici, jako byl nedavno pokus
zabrani rumunskeho ostrova na
Dunaji. Pravi, ze "pfipady takove
jsou pfflis caste a ze nejsou nijak
T souhlase s dobrym pomerem me
zi obema zememi."
Pafiz. Francouzsky president
Toincare odpovida na telegram
lsrale Jifflio, zaslany nacelnikum
spojeneckych narodu v den druhe
ho vyroci anglickeho zakroceni ve
valce, telegrafoval nasledujici:
"Nebylo by mozno, aby spojenec
lta vojska uspesne valcila, kdyby
nemela plnou jistotu vitezstvi. Mo
hu ubezpeciti vase velicenstvo, ze
Francie, vzdor tezkym obetem
jest odhodlana jako Anglie a jini
' spojenci vesti valku ai k opravne
nemu vitezstvi."
Jokohama. V Jokohame ohla
seny byly tficet dva pfipady asij
ske cbolery i vyslovuji se obavy,
ze se nakaza rozsifi. Mesto Tokio
vyhlasilo proti Jokobame karan
tenu. Viden. Rakouska ufedni zpra
va z ruske fronty udava: 'Nepfi
tel jest na vetsine mist na bojisti
. znacne klidnejsi nezli dfive, coz se
pocita jeho ztratam." Rakusani u
delaji dobfe, kdyz vyckaji casu.
Vladnoucim kruhum v Berline za
lezi na torn ohromne, aby v neu
tralnich zemich panovalo pf e
svedceni, se vzdor blokade spo
jenecke je v Nemecku vseho
hojnost.
Za tim ucelem hoteliefi nemusi
se fidit ustanovenimi o porcich
chleba a masa a mohou hostum z
cizihy pfedloziti vsechno, zac si
'-Capiat!. Krome toho uspofadana
byla pro neutralni diplomaty vy-
jizd'ka do rolnickyeh krajin, a by
se na sve vlastni oei pfesvedcili o
stavu urody. Ovsem, ze diplomate
ti nejeli tain, kam bylo jim libo,
nybrz ze zavezeni byli do krajft,
kde uroda jest nejlepsi. Proc tyto
komedie Nemei provadeji, Ize tez
ko pochopiti. Jejich nepfatele o
pravem stavu veci v fisi jsou do
bfe zpravenf, vedi. jake ucinky
blokada ma. a nedaji se myliti
zpravami neutralft, jimz bud' do-
stalo se spatnych informaci nebo
ktefi sympatisuji s Germany a
proto zumyslne do sveta rozsifu-
ji zpravy jim priznive.
Cisaf Vilem, jak se oznamuje z
Berlina, vydal k nemeckemu
vojsku a namofnictvu nasledu-
jici provolani :
"Kamaradi! Druhv rok valkv
prave uplynul. Jako prvni rok, i
tento druhy byl )ro Nemeckc ro
kern slaw. Na vsech frontach roz-
dileli jste mezi nepfatele tezke u
dery. At jiz nepritel ustoupil pod
tizi vasich utoku anebo at jiz po-
silen cizim pfispenim, sehnanym
ze vsech koutu sveta. pokousel se
olGupiti vas o ovoce dfiveisich, vv
jste se vzdycky osvedcili silnej
simi. I tam, kde anglicka tyranic
nemela odporu. na sirveh vlnach
more, bojovali jste vitezne proti
obrovske pfesile. Uznani vaseho
cisaf e a vdek vlasfi jsou vain od-
menou za tyto skutky, za vasi ne
oblomnou oddannost" a vytrvalou
?tatecnosl Tak jako pamatka na-
oh mrtvvch ln'dinu. i vase slava
pfctrva veky. Vavfiny, jichz si
uase vzdy duvefive vojsko dobyic
proti nepfiteli. Vzdor zkouskam a
nebezpecim, jsou nerozlucne sp -.ieny
s oddanou a neunavnou praci
doma. Ale sila a odhodlanost ne
pvitele nejsou zlomeny. Musinio po
kracovati v zapasu. abychoin za
jistili bezpecnjst sv drahe vlasti
a velikost' rise. Tovede-li npfitcl
valku silou zbrani anebo ch!ad
f.m. vypoeitavou -omyslnosti. my
liudeme pokrcovati v tomto tfo
lim roce valky jako drive. Slavs',
pro povinnost" k vlasri a nezlomna
vule k vitezstvi bud on pronikati
nase domovy i na.v- zapasiei sily
lines iako v nvvhich dnech valky.
m0Q boha c-t0brotiveho jsem
presvedcen. ze vase einy budouci
vyrovnaji se minulym. V hlavnim
stanu vojenskem Vilem, eisaf a
kml-,?
Poklesnuti evropskych penez.
New York. Pfed vypuknufim
valky v Evrope anglicka libra
sterlingu mela ceny $4.86 v nasich
penezieh. Francouzsky frank mel
cenu 19.4 centu, italska lira asi
stejnou cenu. a rusky rubl 51.5
centu. Nyni anglicka libra ma.
cenu .$4.50, frank poklesl na sedm
nact centu. italska lira na patinV-t
centu a rusky rubl na tficet centfi.
Nemeeka marka mela pfed valkou
cenu 23.S centu a v pfitomne do
be ma hodnoutu osmnaet centu.
Yetsi poklesnuti mozno uzname
nati pfi rakouskych penezich.
Ilodnota koruny pfed valkou byla
20.3 centu a nyni je pouze dvanact
centu. Poklesnuti tureckych a bul
harskych penez bylo jeste znatel
nejsi. Je lord Kitchener mrtev anebo zi
je? Vyskytly se povesti, ze zpra
va o jeho smrti byla vypocitana
na oklamani Nemcu.
New York, N. Y. Novinafsky
korrespondent. ktery prav? pfi
jel do mesta tohoto z Londyna.
pfinesl z)ravy o povestech, ktere
vytrvale udrzuji se v Anglii, ze
lord Kitchener neni mrtev a ze
zrava o jeho tragicke smrti byla
vyslana do sveta, aby Nemci byli
oklamani. Povestem temto pfikla
da se v nekterych anglickych kru
zich vira, nebof je tu fada okol-
Fazole lepsi nez pumy.
I
nosti, ktera ji sesiluje. Povesti o
torn, ze lord Kitchener je ziv do-
sly do Spojenych Statu jiz pfed
nekolika dnv. ale nepfikladalo se
jim mnoho viry. Nyni z.ijem o ty
to povesti byl obnoven korrespon-
dentem, ktery ucinil je zajimavej-
simi ruznymi podrobnostmi.
Petrolejovy magnat John D. Roc
kefeller ma okrouhle asi jeden
billion dollaru a kterysi obratny
poctaf si dal praci s kalkulova-
nim, co by se za ty penize dalo
vsechno pofiditi a co takova hro-
madka mamonu vlastne pfed-
stavuje.
Tak zjistil na pfiklad. ze Rocke-
fdler bv mohl financovati tfi ta
ove valky, jako byla kampaii
i)rusko-rakouska roku 1866, mohl
y sain svym luikladem zbudovati
tfi panamske kanaly a deset pru-
)lavu suezskych a kdyby si ehtel
zahrat na vlastence, veficiho v na-
mofni pohotovost. mohl by Spoje
nymi Statum pofidit obrovskou
flotilu o padesati super-dread-noughtech,
z nichz kazdy stoji
420.000.000. Za jeho penize dala
by se koupiti cela jedna petina le
tosni urody v Soustati a kdyby
byly invi'stovany do farmafskych
pozemku. ziskalo by se za ne tolik
pudy, jako staty New York. New
Hampshire a Massachusetts do
hromady. Kdyby melo byt jeho
bohatstvi rozdeleno mezi obyva
telstvo Spojenych Statu, dostali
byehom kazdy .$10 a kdyby se na
dilka vztahovala na obyvatelstvo
celeho sveta, pfipadlo by na kaz
dou hlavu prumerem 50 centu. Ro
ckefeller by mohl ze sveho jmeni
zaplatit celou tfetinu narodniho
dluhu Soustati, mohl by ze stfibr
nych dollaru postavi pilif do vyse
248 mil anebo vydlazdit jimi pe
sinku z New Yorku do Salt Lake
City. Ye st fibre by jeho kapitalek
vazil celkem 31.250 tun a kdyby
mel byt dopravovan do mincovny,
bylo by k tomu zapotfebi 2080 na
kladnicli zeleznicnich kar. taze
nych 104 lokomotivami. Y papiro
vych'dollareeh l).v to zase pfedsta
vovalo takovou hromadu, ze by k
jeji zvednuti bylo tfeba spolecne
ho usili 16.300 muzu, pocitame-li
na kazdeho prumerne 200 liber. K
takovym titernym kalkulacim sva
di poftafe pohadkovite bohatstvi
tarritownskeho magnata. Zda-li
pak by dovedl ale nekdo take od
hadnouti, mnoho-li znicenych exi
stenci. ubite konkurence a lidske-
" "
Bronstrup in San Francisco Chronicle.
ho stradani bylo zapotfebi, aby na
techto troskaach besem jednoho
lidskeho veku vzrostlo takove ba
jecne jmeni, o kterem mozno sme
le fici, ze neni nicim jinym, nez-li
lupem, potfisnenym cizim potem
a krvi? To by byl take zdibee zaji
mave statistikv.
Oj, vzhuru pestry Sokole!
Tfeti cislo pnive vysle Revolucni
Yvzvv. ufinasi eo titulni vvobra-
zeni kresbu Americana Feda Chap
inona, )fedstavujici Sokola. zenou
ciho s nasazenym bodakem k uto
ku. Y textu jsou zajimave clanky
o zlate rumunske neutral ite histor
nastin rumunske politiky, z nelioz
jest zfejmo. ze zasazeni Rumun-
ska do valky jest jiz jen otazkou
easu. liceni tureckych niimluv An
glii a jine. Dale jest zde reprodu
kce rukopisu Karla Horkeho bas
ne ''Ztracene veno"' a fada drob
nych jeho sprymu "sasek krale
AYielava.' s upozortMiim na tuto
novou originelni sbirku Horkeho
imo toho jest tu basen Jaroslava
Yrchlickelio. S. Kratochvila a jine
pozoruhodne stati. Neodvisly poli
ticky mesicnik ;'R. Y."' vychazi
vzdy prvniho kazdeho mesice. cis.
10 eentu. rocne $1.00 Pfedplatne
pfijima Ceske lidovt' knihkupec
tvi, 400 E. 72nd St. New York.
N. Y.
Kolik jest v zemi muzu schopnych
nositi zbran.
Y posledni dobe, kdy se v zemi
nemluvi o nicem jinem nez jen o
zbrojeni a vseobecne branne povi-
nosti, byla i censovni ufadovna po
vobina na pomoc. aby vysetfila ko
lik jest v zemi muzu schopnych
ktafi b ymohli byti v padu potfe
by povolani do zbrane. Ufadovna
nema moznosti aby zjistila. kolik
jest v zemi lidi zdravych a sluzby
schopnych. ale udava ze muzft me
zi 18 45 jest pfiblizne kolem 21
milionu. Tento odhad eini se na
torn zaklade ze od posledniho sei
tani pfibylo v zemi obyvatelstva
10 procent. Kdyz se konal census
posledni x roce 1910, bylo v zemi
muzu IS 45 lety pfes 10 milionu
Z toho bylo pfes 14 milionft belo
chu v zemi narozenyeh a pfes 2
miliony narozenyeh v ciziiie ktefi
vsak meli obcanske listy druhe ne
bo prvni. 2.052.000 bylo cernochft
a 50.000 Indianu. Belochii v zemi
narozenyeh bylo 74 procent, v ei
zine narozenyeh 15 proc. cernochft
skoro 11 proc, Tndianft 0.3 proc.
Pfed 50 lety za valky obcanske,
mely staty severni jizni do toho
ncpoeitaje mene nez-li etvrtinu
obyvatelstva, eo ma nyni zeme ce
la. V severni armade slouzilo pak
pfiblizne pultfetilio milionu muzu
i kdyz odpocte se pfimefene pro
cento, spadajici na ty. ktefi slou
zili ve vojsku vice nez-li jednou.
Zemedelsky odbor Spojenych Sta
tu vydal v techto dnech zvlast
ni bulletin, v nemi jsou obsirne
popisovany vyhody i slabe
stranky traktoru a rolnici, kte
fi chteji traktor koupiti, meli
by si dotycny bulletin pfecisti,
an podava velice dulezitev a po
kud mozno nestranne informace.
Obdrzi jej zdarma pakli dopisi
Dept. of Agriculture, Washington,'
D. C. o bulletin c. 719. Odbor po
thiva zpravu o praci traktoru na
200 farmaeh a udava. ze hlavni
yhodu traktoru jest moznost ko
nani tezke prace a k tomu velmi
rychle. dale usetfeni znacne prace
a konecne moznost orati do znac
ne hloubky. zvlaste v parnern do-
casi. Hlavni nevyhodou traktoru
jest, ze je obtizno dobfe s nim ope
rovati a pak ze pfilis nahazuje
hlinu, kdyz je vlhka. Nejdidezitej
sim bodem jest, aby byl koupen
traktor jaky se na farmu hodi a
v torn ohledu eini jeden zkuseny
majitel traktoru v llhnoisu toto
odporuceni: na farmu o 200 nebo
mene akru pod pluhem hodi se
nejlepe traktor o tfech pluzich,
od 200 do 450 akru o ctyf pluzich
atd. die velkosti farmy. Farma o
140 akreeh jest nejmensi, na jake
je maly traktor pouzivan a dvou
pluhovy muze se dobfe osvedciti.
QVaktory prostfedni eeny1 se pru
merem osvedcily nejlepsimi. K zo
rani jednoho akru pudy do hloub
ky 7 pal eft jest prumerem zapotfe
bi dva a pftl gallonu gasolinu a
jedna petina gallonu oleje. Pluhy
hnane traktorem konaji pruiuerne
lepsi praci, nez tazene koiimi a die
zkousek oraly o jeden a pftl palce
hloubeji. nez koiiske. Ani dvou
pluhovy traktor nemiize se die
nahledu znaleft vyplaceti na far
me mensi, nez 140 akru. Die na
hledu nekterych rolniku pfispiva
uzivani traktoru k lepsi urode. a
vsak bulletin pravi. ze nikoliv v
takove mife. aby se rolnik mel v
tom ohledu na nej spolehati. Pro
to jsou v bulletinu uvadeny vsech-
ny dobre i sjiatne stranky trakto-
in. a,e eeiweni j,.m uuu. u,u u. .
rolnikum. u nichz by veiiKost ta
rem to dovolovala.
!
President Wilson opetne prohlasU.
z?e nesouhlasi s ustavnim dodat-:
kem o zenskem hlasovacim pra
vu a opakoval svuj dfivejsf na
hled, ze o teto otazce by mely
rozhodovati jednotlive staty.
Stejny nahled byl projeven i v
demokraticke narodni konvenci a
take republikanska konvence se
pfidrzela teto vlastne demokratic
ke zasady. ale kandidat president
stvi Hughes prohhisil, ze jest pro
dodatek k iist'ave Spojenych Sta-
j" T i'
ill a Tim aspou v .leane oiazce pro-
jevil ui
cite nazorv.butrazetkv nv-
ni vedi. jak oba presidentsti kan
didati smysli. Yedi ze oba jsou pro
zenske hlasovaei pravo a "Wilson
to jiz dokazal. kdyz v New Jer
sey hlasoval j)ro statni ustavni do
datek a rozdil mezi nimi jest jedi
ne v torn, ze je kazdy dice docili
ti jinou cestou. Pfi torn zbyva je
dine otazka, ktera eesta by byla
nejkratsi a nejjistejsi.
Americti vojackove pocinaji uz
poznavati, co by to mohlo zna
menati, kdyby skutecne byli po
slani do Mexika a zakusili, co je
opravdova valka.
Dosud se nalezaji pouze na hra
nicich a jiz se ze vsech stran oz
namuje, ze jejich zivot v tabofe je
Nasim ctenarum!
V poslednim case byli jseni nu
eeni zastaviti nas list vsem tem,
ktefi dluzi delsi eas, bez ohledu na
to. jake sumy kdo ma. na banku.
Byli jsme nuceni uciniti a to z vaz
nych pficin. Zasilali jsme upomin
ky a ve psani naehazel se tez ma
ly listek jake duvody nas k tomu.
nuti list zastaviti. Nesmirne stou
pani papiru. ktery dnes musune
jiz tf ikrate tak draho platit. Snad
byehom prominuli leccos kdyby
cliom si stali skvele, ale takto
byli jsme donueeni ku kroku to
mu. Procez kdo muzes, zaplat dluh.
svuj abychom i mv mohli povin-
nostem svym dostati, kdo vsak o
pravdove nemuzes a nemas statku
pozemskych, oznam nam Hstkem
a my snad jeste cas nejaky posho
vime. "Chudoba cti netrati!' Ale
mnolio jest tech ktefi oplyvaji
skutecne bohatstvim a ti by mohli
nam zaplacenim sveho dluhu po
moei. Odvarka bratfi, Vyd.
- 1 nesnesitelny. Napred si stezovaU,
ze jim nebyly obstarany Pullman-
ovy spaei vozy na cestu na jih,
pak ze nejsou jejich stany dost
pohodlne zafizeny, strava ze je
nedostateena a ze musi za umor
neho vedra konati dlouhe pocho
dy. Snad je to vsechno pravda,
ale sotva je to k porovnani s timy
co by je ocekavalo. kdyby byla
podniknuta skutecna vojenska
vypraya do Mexika, kam by je
nevezly spaci vozy a ani by neby-
li stravovani, jako v hotelu. Mili
cni vojaci, ktefi stale touzili po
valce, dokud byli v mestech, jiste
pfiehazeji nyni k jinemu poznani,
co by valka mohla pro ne zname
nati a budou vdecni presidentovi
ze je od valky s Mexikem zaehra
nil. Stavka na zeleznicich po celych.
Spoj. Statech zda se byti neod-
vratnou.
To eiti zamestnanci a to nejlepe
vedi spolecnosti. odhodlane nepo-
voliti spravedlivemu pozadavku
zfizecu, aby zavedena byla osmi
hodinna doba pracovni a jeden a
pftl nasobny plat za pfes cas. Vy
sledek hlasovani zfizencii o stavce
bude oznamen dne 5. srpna, ale je
jisto,. ze obrovskou vetsindu hla
sft budou ufedniei bratrstev zplno
mocueni, aby vyvolali stavku, kdy
koliv uznaji to za nutne. Zeleznice
ovsem neleni a hledi se na boj se
zamestnanci pfipraviti. Za tim u
celem pomoci kapitalistickeho ti-
I sku snazi se ziskati pro sebe vef ej
ne mineni. Y torn jim napomocny
. vgoehv velke obchodni orga
nisace. Ale hlavni kampaii bude
zalunena tenrve tehdy, kd.vz ufed-
niei bratrstev oznami. ze nevidi za
hu, ..n, k u2n,ni zmm5liycll
nnzndavkft. nez abv stavkou zelez-
i 1
! nice donuceny byly ku povolnosti
Yelike zeleznicni oznamky v caso
pisecli anglickych. ktere se v po
slerlnich dnech objevily maji svftj
vyznam. Za ne otevfeny jsou cele
sloupce casopisu tech clankum. H
cicim jakemublahobytuse zeleznie
ill zamestnanci tesi, jak mnoho
jich vlastni ma jetky a jakou by to
bylo posetilosti. kdyby se vydali
na stavku. Noviny dale pisi o ar-
.. o
Dlliaei S lie VCUSlll lliuniniu ci mi-
di obecenstvo pfemluviti aby tak
1, ,
dopomohlo delnikftm zeleznicnim
ke zlepseni pracovnich pomeru a
ke zvyseni platu. Ani zminky se ne
eini v nich o trikach. jakymi se o
znaeovala posledni lonska arbitra
ce. konana v Chicagu. ktera zame
stnancftm vice vzala. nez jim dala
a ktera zahnala jim chuf na novo
zkouseni. Zeleznicni zfizenci vedi,
ze kdyz dode ku stavce. budou mit
proti sobe veskeren kapitai a cely
veliky tisk zdejsi. Ale spolehaji na
svoji pevnou organisaci a na pod
poru veskereho uvedomeleho delni
ctva. Jsme pfesvedceni ze se v zit
nem nesklamou a ze domohou se.
vitezstvi, jehoz zasluhuji a jimz
posileno bude veskere delnictvo a-mericke.