Zpravy z celeho sveta
Mohutne napory na nemecke linie
podnikane armadou francouz
skou a anglickou, zdaji se na
svedcovati tomu, ze se konecne
valka blizi k svemu rozhodnuti.
Nehlede ani k zachrane Verdu
nu jest patrno, ze spojenei se sna
zi prorazit dlouha opevneni Nem
cu ve Franeii a pfenesti valku na
pudu Nemeeka. Jestlize se jim to
podafi. inuze mit jejicb offensiva
piny uspech: pakli ale seize zase
jako v loni v zafi. bude asi na za
padni frtonte zase pomerne klidno.
lee by snad pfece padl Verdun a
Nemci tim neeo ziskali. Nejnovejsi
zouf ala ofesin ma prave za u
cel zabraniti padu pevnosti jm'
xiovane. Je to zvlastni. ze dues po
dvouletein valeeni jest obtiznejsi
pfedvidat konec valky nez na sa
mem jejim poeatku. Nikdo se tak
dlouhe valky nenadal. Yojensti
znalci pfedpovidali, ze valka potr
va nejdele ctyry mesice. Dues uz
trva sestkrat etyry mesice a je ve
ru malo nadeje. ze brzy skonci. 0
be strany dosud jsou piny dvive
ry ve sve konecne vitezstvi. Po
kud toto pfesvedceni bude pfevla
dat, neda se oeekavat brzky mir.
Jedine iiplne vycerpani sil muze
pfivest valciei narody k zdravemu
rozumu. Az do nedavne doby me
lo Nemecko vseehny vyhody na
sve strany. Dnes uz spojenei poci
naji si uvedoinovat chyby, jichz se
v minulosti dopousteli. Dnes rus
ty napor na vychode jest spojen
se soucasnou ofensivou na zapade
Zdali tento spolecny utok povede
spise k cili nez utoky jednotlive
farmafskych bank, fizenych vlad- Rodina pana a pani F. J. Sadflkovych,
ni rada o peti eleneeh. Yedle tobo j .sllr0niazdeiia v jejicb domove ve Wilber., pfi oslave
zfizuji se zvlastni spolky pro puj- rfiatku.
eky. Farnnu' muze se vypujeiti
peirizf 7. banky prostfednietvim 1
takov'bo spolku. a to na morkyc. J
ktery se vydava na del si dobu. od
peti do triciti rokn. Panka ovsem
morgyee v pokladne nedrzi. nybrz
vydava je do obebu ve spusobu
bonda. kiere si muze koupiti kaz
dy. kdo chce uloziti penize na do
brou jistotu. ae ovsem ne. na urok
vysoky. Tim spusobem se stane, ze
pfijde snadno do obebu kapital.
ktery byl dosud ve farmafskych
pozemcich vazan. Evropa ktera je
v socialnini zakonodiirstvi daleko
pfed Amerikou. ma tento system
jiz davno. Ve Franeii a Nemeeku
se sbledalo. ze zakon takovy napo
maha k tomu. a by se lide na far
maeb drzeli a proti tomu, aby je
pronajimali. Vede to k lepsimu bo
spodafeni, kdvz farmaf nozna. ze
muze snadno zpeneziti svfij maje- jsmf se odvaziti )osunout sve voj- to otazku rozlustiti. navstevoval
tek. V Evrope se to vsude osved- sko od jednobo konce bojiste ke , ruzne zavody. kde delniei od kusu
cilo. Zakon americky neni tak li- drubemu, nybrz musi udrzovat vo- j praeovali a zaznamenaval si. mno
beralni, jako jsou zakony v nekte jiny ve stejnem poctu na vseeb jboli praee za kazdy mesic bylo vy-
fvontiieb a utrpel porazkv velmi konano. Cele ctyfi rokv zabvval se
ji nii se aby potfebne penke praei
40. vvroci -iskal. Po vanocicb nedolebaji na
' cloveka zadne zdastni starosti a
' itzto v prosmei znacne vycerpa'
svoje sily, nyni v praei oehabuji
Kt'yz vsak blizi se jaro. po'jne o- 'inu v eborobach zaludecnieh: Tr-
Dobra chut' k jidlu
zavisi blavne na dobrem zaludku
a dobry zaludek ziivisi na spravne
praei zazivaeibo fistroji. Ctete o ti
eluku Severova Zivotniiio balsa-
, it j)i!iir )-aco ti. aby ouatfil
'i poti-eby letni a zaroven pomysli
na to. aby v ijiiim parnu n .'musil
p'-aeovati a niohl ci prazdniu do-
i;f!.
i
pel jsem skoro dva roky. ale jsem
led' na eeste k uzdravem'. Mam do
brou chut" k jidlu mobu one! pra
eovati a eitim se dobre, v.2 to vse
i dekuji Severovu Zivotnimii balsa-
" i 1 1 1 o T i r.i
j!ito nosm
k
ma pravdu. pres to vsak. zda se ze j
auvody onolu professora jsou o '
inu. Odporucji jej vfele vsem sla-
I bym osobam." Ondfej Koren, Lo-
! gansport. Pa. Severuv Zivotni
mncbo spravnejsi.
V prve i-ade od hora: Walter Sadilek. Dr. 0. sfastna. Karel : si obstarali zasobu pfed vi'dkou, a
Sadilek. V drube fade: Pi. Irma Mundilova, Victor Sadilek,
pi. Sylva Cbaloupkova. V tfeti fade: Pi. A. Foldova. pan F. J.
Sadilek. pani Sadilkova. Frank Sadilek ml.
jPalsam (Severa's Balsam of Life)
j jest velice cennym lekem v leceni
TarokyI TsrokyS ! nezazivnosti. nestravnosti, zac.py,
Maine velkou zasobu pravyeh ', zlenivelosti jater a jejicb pfizna-
vropskyeli tarok. kteryeh jsme kfl. iako pokrvtebo iazvku ztratv
ebuti k jidlu. vseobeene zmalame
iosti a slabebo zaludku. Cena 7-5e
ve vsecb lekaniacb, anebo pfuno
od W. F. Stvera Co., Cedar Rap-
rych zemicb starelio sveta. ale pre
ce bez ucinku nebude. Osvedei-li
se neni pochybnosti, ze budou k
nemu zavedeny opravy a dopliiky.
ktere jej pak ucini jeste ucinlivej
sim a pusobivejsim.
Pfi vsi sve zhoubnosti valka ev
ropska nespusobila narodum
jest takovou pohromu jako ob
canska vilka americka, ktera o-
ciiPlne. Xa vyebodnim bojisti Rn
sove vytrvale a rychle postupuji.
XC-mei mobli by snadno dobfe u
stcupiti az k Rynu. kde by se zee
la dobfe udrzeli s niensim poet em
vojska. snad o cely jeden milion a
pet set tisic muzu a toto muzstvo
moblo by byti vrzeno proti En
sum. Avsak Franeouzove by z u
stupu nemeckeho vojska k Rynu
meli znamenite vvbodv a tomu
su-o ,; vidensrn'eir 'a nemeekveb." ;
i
Zasleme je kamkoliv za inisledu- j
jiei eenr: Videnske za $1.40: ne
mecke za $1.25. Adresujte :
Odvarka Bros., Clarkson, Neb.
ids. Iowa.
vsem trvala ctyry roky.
V roce 1860, rok pfed vypukir.i- jNemci necbti. Pozorubodno je. ze
tim obeanske valky, obnaselo celelna devadesat procent ranenych
narodni jmeni v Ameriee podle nemeekveb vojinu vraci se znova
drive podnikane, ukaze teprv bu-1 eensovnibo odbadu $16,000,000.- p0 easnem uzdraveni do boje, tak
doucnost. V kazdem pfipade vsak j 000. Xa valku pak vynalozily sta-jze ztratu Ize pocitati jedine v nez v fijnu. v listopadu.
tento mesic nebo nektery pfistijty severni pfimo v penezicb $3,- j mrtvych a zajatycb vojineeb. Ty- j v )rosinci clovek vykona
bude svedkem strasnebo pobijeni ; 250.000.000. Jibane pak jiste $1,- to ztratv vsak jsou pry nabrazova
lidstva; to ovsem v teto evropske , 000.000.000. ackoh urcita cisla ne.i,nv kazdebo roku novacky. jichz
valce neni nicim novym. Ale snad SOu znama. nebot' vlada Jeffersona
se pak jiz ukaze, na ei stranu se
kloni vitezstvi.
Davise zadnyeb pfesnycb iictu ni-
vola.no jest na 500.000 kazdy rok.
Nemecko ma znacnv uzitek z uze-
Duvod, proc dovedlo Nemecko o
panovati pole cliemickeho prii
myslu, nelezi v torn, ze by tarn
delniei dostavali niisi mzdy a
"itudiz byla tarn levnejsi vyroba.
Mzdy jsou sice v Nemeeku niz
si nez v Ameriee ale to jest pravda
v oboru chemickem jako oborecb
jinycb, ku pfikladu v oboru stroj
nickem. A pfece Nemecko se svy
mi nizsimi mzdami nekonkurova
lo Ameriee v oboru vyroby psa
cieh stroju, (typewriteru) anebo
sicich stroju, v tecbto oborecb A
merika mela pfednost. Proste pra-
kdy nevedla. Z tobo je jasno. zeimf franeouzskeho. ktere dosud za
primo v penezicb vynalozila se j bira. Pracuje se tarn v dolecb uhel
na v;'.lku eela etvrtina tobo. Cde!nych 24 hodin denne bez pfestani
narodni jmeni na jejim poeatkn I a oddecblu. V nektervch pfipa-
odhadnuto. V Evrope daleko jeste
k tomu nedoslo. Vyloby json o-
lustenim teto otazky, a jak ve sve
prave kterou prave vydal. uvadi.
jest nejmensi vykonnost delniku
v mesiei lednu a po tomto pfijde
eervenec a srpen. Zpi-ava tato mi
neni vseobeene zvratila, ze behem
zimnicb mesicu jest schopen clo-'
vek ku praei nejvyssi. '
Professor tento uvadi ze prave
jako velke teplo tak i tuba zima
pusobi na cloveka a jebo vykon-!
nost. Behem mesice zafi kdy po-
casi jest celkem pfimefene. Ize po
'-corovati. ze vykonnost cloveka je '
vetsi nez za letnicb mesicu a rov-,
a hlavne
nejvice.
Kratce pfed vanocemi ale vykon
nost jebo po torn klesa a v lednu
ochalmje iiplne. Teprve v polovine
meice unora Ize pozorovati ja
kousi vzpruhu, ktera potrva az do
mesicu, kdy slunce pocina tepleji-j
si paj)rsky vydavati, naeez ocha-'
blost opet se dostavuje a dostou
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kuflavy tabak,
nejlepsi toho druhu- Na prodej je ve vsech. ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jizni Dakote, Iowe a tez i v ji
nych statech. ZKUSTE JEJ ! Vyraben jest ceskou f irmou
Tez vyrabime vseho dmhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
dech Franeouzove pronikli skrze I pi iveho vrcbolu. v dobe parnych
linie nemecke, avsak nedovedli u-3 JiX. coz byva v mesici cervenci.
bromne. ale take majetek zensi!j?iti tecbto uspechu. Nemeli ani s ''fz professor uvadi ze nejvice
valcicich je pomerne veliky. Zaj(0statek muzstva. aby vyslali skr- prace Aykon;i clovek pfi tempera-
kticka Amerika ve svem "Hurry
Up" ducbu hledala pfistroje k
americke viilky obeanske slouzilo
na vojne dobry cb 8 procent vseho
cbyvarelstva na severu. kdezto na
jibu brali kazdeho nasilim a sluz-
ze prulom nemecky. Rnsove postu
mji vsak v uvaze ze maji veliky
ture
asi 4 stupnu a neni-li rozdii
teplotv behem dne vetsi nez-li de-
poeet vojska. Itfusi se usoudit. ze ' set az patnact stupnu.
iedine Pusove budou postupovat. Jakysi posmevacek docnava, ze
be vojenske jediny zdravy clovek 1 7dna Rakousko a potom strbnou j udani toto moblo by se zakiadati
Kdy clovek wkB3a
nejvice prace.
Jisty profesor z Yale university
neusel. v evrope se pocuaji v: , ,.an)nT 7ipi?,,k
zbran? nejvyse etyry proeeuta o-
bvvatelstva. Kdvbv mela ted' w-
ropska valka skoneiti iiplnym vy-
i silenim narodu. museli bychoin pa
:rne ieste dloubo cekati. Narodo-
urycleni prace, vynalezala psaci ajve vydrzi vice, nezli si finanPirici zabyval se fesenim zajimave ota
sici stroie a stavela obrovske dra- a tatitikove mysli. zky. v ktere dobe scbopnost pru-
hy.Toto vse pr inaselo okamzity 1 merneho cloveka ku praei jest nej
zisk. Trpelive a theorisujici Neme- RuSOVe fOZhodnOU ! vydatnejsi. Aby mohl spravne tu-
cko studovalo ehemii nejprve !valku
cistou vedu a kdyz prumyslnici u-1
videli moznosti teto vedy, zapoca
ly se staveti tovarny a najmuto
bylo sta mladyeh chemikii. jichz u
na pravde. a soudi ze neni to aj
vedro ani zima. ktere takovou me
rou na vykonnost eloveka by pu
sobily. PiT.v'I ze na podzim Mat-ta-va
kazd'Miiu starost, aby teplym
satstvem na zimu se zaopatfil. a
proto hledi aby pokud mozno nej
ice vydelal . Pfed vanocemi potfe
tuje kazdy ho due penez na dcirky
?i jeste vice napne svoje silr a pfi-
celem bylo pokracovati na praei
universitnich professoru. Vyzku
my a patenty se mnozily liromadi-
la se
Dustojnici generalniho stabu a-
'merieke armady jsou toho pfesve
dceni ze spojenei na zapadnim
bojisti nedobudou rozhodneho vi
tezstvi proti nemecke armade. Sle
duji velmi pilne cely postup ope-
Je to sen aneb nebe.
. !,.o. o .Inmm'v'lii' P ?P TPflblfi TV-
zkusenost a prakse, ktera r"1 f K ' V , -V
ktera se patentovat ani odkoukat
neda. Nemecky chemicky prumysl
neni vysledkem nejake zvlastni ge
nialnosti nemecke. Prvnlm vynale
zcem umelycb barviv byl Angli
can, a mezi pfedni chemiky dnes
ni doby mozno pocitati mnobo I
talfi, Francouzu a Rusu. Ale Nem
ci venovali se tomuto prumyslu s
trpelivosti zatim co jini narodove
hledali bohatstvi jinde Nemci
ho hledali a nasli v ehemii .
usnadni postup ruskych voju, kte
re tanou se ve valce rozhodnym
cinitelem a koneenym vitezem.
vsech front a eh
iiOM'i-nv
utok ::a
byl rozvazovan po nekolik mesicu
a jest provaden znamenite. jak u
suzuji znalci vojensti. Jen v jed
nom pfipade mohli by byt Fran
eouzove a Anglieane uspesni o to J
kdyby vyhledali na nekterem mi- i
ste slaby bod a mohli proniknout ;
f ady nemeckeho vojska a vrhnout j
za zady tohoto vetsi povpt muz-;
t..' t T r, S ATiiiin Siva, la o.u xi.v..
kach farmafum, ktery prosel v
techto dnecb kongresem a byl po
depsan presidentem, prospeje
velice farmarum a upevni jejich
postaveni.
Tak jako zakon o vladni reser
ve bankovni, ktery byl pfijat na
pocatku administrace TVilsonovy.
ucinil nemoznymi bankovni pani
ky a vzal kontrolu financi z ru
kou velikych penezniku na Wall
Streetu. tak tento novy zakon u
mozni, aby farmafi opatfili si puj
cky stejne snadno jako lide ktefi
obchoduji jinym spusobem. Podle
x4kona toho bude zfizeno dvanact
piti daleko od bitevni cary. Az do
sud Nemci bojovali tim spusobem.
ze vrhli v jeden smer mnozstvi voj
ska opevnili se amohli udrzeti li
nii bitevni az do te chvile. nez se
moblo zase vojsko atit znova k
k novt'mu utoku. kdyz bylo na
jine strane dobyto znacnycb uspe
ehu Znamenita komunikace usnad
novala nemeckemu vojsku. ze mo
blo byti pokazde jinde v nejvet
sim poctu. Z tech duvodu spojenei
radili se, jak zacit s ofensivou na
vsech stranach aby bylo nemecke
armade znemozneno toto posuno
vani voju nemeckych. To se jim
zdafilo tolik ze dnes Nemecko ne-
i . fiii'f-E u tot ryrff c
V
Na prodej v pfednfeh hosfincich.
Berryman in Washington Star.
Ctete, jak se leci
RE V MAT ISM!
Tabor, South Dakota.
Ctena pani Otoupalikova !
Pf ijmete srdecny pozdrav a vfele diky za revmatickou na
plast', ktera miie pomohla. Trpela jsem velikymi bolestmi v ko
lenou a mela jsem hrozne lamani. Nejhorsi to bylo za noci, kdy
jsem ani nemohla spati. A hie, dnes mohu nohy ohybat a zad
nych bolesti vice necitim.
Mela jsem take vasi nervove masti a zapujcila jsem ji jed
ne ze svych sousedek, ktera rovnez trpela revmatismem. A
mast ji skutecne pomohla, takze si teae objednava vice. Srdec
ne Vas pozdravujic a pfejic vseho dobreho, zustavam Vase
oddana Anna Kalakova.
Wilber, Nebraska.
Ctena pani Otoupalikova!
Racte nam laskave zaslat zasilku Valich leku. Musim do
znati, ze jsou ve svych ucincich zrovna zazracne! Znamenite
Vase leky nemely by chybet v zadne domacnosti. Bylo by pro
kazdeho s prospechem, kdyby je mel stale po nice. Pfejic Vam
veskereho zdaru, jsem Vase vdecna Katefina Paskova.
Rice Lake, Wisconsin.
Vaiena pani Otoupalikova !
Pfijmete ode mne srdecny pozdrav. Kdyz jsem od Vas ob
jednavala lelrv, zaslal jste mi na zkousku krabici the pro ciste
ni krve. Za tuto Vasi ochotu Vam co nejsrdecneji dekuji, ne
bot' uaivanim onoho the zbavila jsem se uhru.
V. Vlachova.
Gladvin via Theodore, Sask. Canada.
Ctena pani 0 otoupalikova!
Nejprve pfijmete muj srdecny pozdrav a dik za Vase do
bre the, ktere dela cloveku velice dobfe. Jak jsem Vase the uzi
la, hned se stala se mnou velka zmena, hlava me tak neboli, ani
okolo pasu. Telo se mi drive tfaslo a krev ta mne v usich jen
bubnovala. Zkratka, ted' se citim volne a bolesti pfestaly a ne
musim se bat, ze detem zemfu, za cez Vam, mila pani, tisickrat
dekuji a odporucuji Vase leky vsem trpiefm. Tak Vas jeste
jednou zdravim a zustavam Vase pntelkyne
Marie Kotasova.
Piste pfimo na
Mrs. Fr. Otonpalik,
DAVID CITY, NEBRASKA.