Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (July 26, 1916)
'34 Az prijde cas. Strudne dejiny naroria jjeskeho. t Nervosni lide BE Podavame v dobe kdy cesky na rod ma dociliti osamostatneni. Sestavil Martin Hoffmann. budou zajiste s radosti 6isti, ze zdravotni jejich stay Ize velmi rychle zlepsiti a cele nervov6 ustroji zname nite posiliti, budou-li brati Po padu Valdsteinove prejal ve - leni vojsk syn cisaruv Ferdinand, Jemuz pridelen byl Callas jeden z nejvetsich vudcii Valdstejna. Ferdinand porazil opet v Bavo rieh !ved zlomil tim moc jich v Nemecku a zastrasil take spo - jence a privrzence jich. I smluven mir v Praze roku 1635, die nehoz postoupena Kurfirstu saskeniu Lu zice dedicne jakozto leno koruny ceske. Ferdinand HI. (1637-1657). touzil jiz po miru ale nepfatele to mu nechteli. A tak hubeny jeste po jedenact let nejen Nemecko ale hlavne Cechy. Morava a Sle.ko a na zkazu privedeny. Zvlaste zle povesti v toin dosli Baner a Torn stenson, vudcove vojska svedske ho, jez po smrti krale Gustava A dolfa v nejkorsi se zvrhlo. Cisar pak jim odporoval az do sveho zemdleni. Teprve roku 1648. pra ve kdyz Svedove dobyvali Prahy. pfi ceniz statecne se obrany siica stnilo studentstvo vedene Jirmi Plachyin, skoncena jest hrozna valka mireni Westfalskym. Nasledky valky tricitilete. Vai ka tricitileta privedla narod nas na pokraj zahuby a zeme uase n cinena pustinou. V Ceehaeh bylo pfed valkou asi tfi miliony. po val ce jenom asi osm set tisic obyva tel. V mesteeli byly domy pobore ne a puste, vsi vetsinou vypaiene urodna pole za valky v lada pro menena, aneb losy porostla. St dlaci nemeli ani potalm, ani nara di. ani osiva. Chtiee pudu zdelati. nezridka i sami se zapfahovali. by pluhem klopotne brazdu vyo rali. Nemoci a hlad trapili lid a k tomu jeste zostf ena robota povolA van lid nemecky s nimz okol. oby vatelstvo ceske se misilo a narod nosti sve pozbvvalo. Jako zemeV delstvf,deslo take hornictvi. zvla ste pak soukenictvi a platenietvi ceske skoro zaniklo. Pisemietvi ee ske za valky hluboee pokleslo. Je suite ve sve fanaticke starosti, aby lid nebyl odvaden od viry kniha mi protestanskymi, shaneli se po skfinich v mestecb i po venkove a palili ceske knihy, jediny to pra men v nehoz lidova ces. kronika Vaclava Hajka z Liboean nebyla zabavovana, jelikoz se nesla du chem katolickym a zustala tndiz jedinou cetbou lidu ceskemu v te srautne dobe. Teprve nyni prove deno v podstate obraceni protes tantu, ceskych a moravskych hlav ne pficinemm jesuitu, ktefi dosa hli velike moci v zerai. Cisar Fer dinand TIT. spojiv iiniversitu Ka rlovu v jedno, nazval ji Karlo Ferdinandskou a odevzdal j spra ve "jesuitu. I znamenitejsi skoly mestske (gymnasia) odevzdany jich vedeni. cimz take Aychovani mladeze octlo se v jejich rukou. Leopold I. (1657-1705 Syn Ferdinanda III. a budouci dedic trunu. Ferdinand IV. koru novany jiz za krale ceskebo a u herskeho, zemfel jeste za zivota otcova, a proto nastoupil po neni jebo druhorozeny bratr Leopold. Jsa teprve sedmnactilety. ridil se radou svych ministru. Byl sam uceny a dobry, lec bez raznosti a odhodlanosti. Ac valek nemiloval prece doba jebo byl a pin a valek. Zeme valkou tficetiletou velice se slabene potfebovali sice dloubebo miru ku zvelebeni. ale nasledkem novych valek, pfidrzovano obyva telstvo k vetsim dannim a k sta- lemu odvadeni branneho muzstva. Odtud vzalo puvod u nas vojsko stale a vojinove cesti tvofili do brou tfetinu vojska cisafskeho. V Uhrach nucen Leopold valciti se slechtou a Turky. Tito od casu Eudolfa drubeho nepodnikali zje vne valky proti zemim Habsbur skym; teprve z navodu francouz skeho vystoupili proti Leopoldovi I. Byvse vsak porazeni smluvili sice dvacetilety mir ale nedodrze li jej a znovu k Vidni roku 1683 pritrhli. Ale Videii statecne hrab. 1 Rudigerem ze Starhemberka a ces j kym panem Zdenkeni Kaplirem ze Sulevic hajena a prispenim polske "0 krale -Tana Sobeskeho osvobo zena. V nasledujicieh valkach pro- slavil se zvlaste znamenity voje- '.viulce princ Eugen Savojsky, ten Turky naporad porazel, az se ko necne odrekl sultan v miru Karlo veckem r. 1699 Uher i Sedmihrad, podrzev toliko malv dil zeme u- herske s mestem Temesvarem. Po vypuzeni Turku z Uher nucen Le opold vesti novou valku s kralem franeouzskvm Ludvikem XH7". o dedictvi spanelske, na nez oba na- roky si cinili po vymfeni starsi vetve rodu Habsburskeho ve Spa uelich. Lec kouce valky te se ne dockal. Za Leopolda dostoupilo v Ce chach ukrutne nakladani s poda nym lidem od vrchnosti vyse ne- byvale. Utiskovany lid nemoha ni kde ochrany proti nasilnostein na lesti. povstal proti svym tyranum Avsak tajni radcove vylicili cisavi povstani velike jako razu politic keho. o jehoz udrzovani dbala cizina. tak. ze panovnik neseznav pravou pficinu a stiznosti sedlaku jemu zaslanych vubec neobdrzev. vojenskj- vzpouru potlacil nyni te prve zhorseno selske poddanstvi, neboC cisar povolil jeste slechte a prohlasil zvlastnim patentem vse chna prava poddanych za neplat- na. a jen ta mela' byti zachovana, ktera byla po bitve belohorske od novych vrchnosti stvrzena. Pozde ji teprve Leopold, dozvedev se ze sami slechtiei povstani zavinili, u lehcil bfemen. ale pfi nedostatku dozoru nedbali toho vrchnosti. Ji ne jeste rany stihly nebohe echy. Strasnv mor pred ninlz cisar ze sidelniho mesta do Prahy ujel, roz sifil se i do Cech a pohubil tu kol sto tisic lidi. ' H Francouzsky kral Ludvik KW. neoslychal se ve svem nepfatelstvi k Leopoldovi posilat do Cech zha fe. ktefi zapalovali dediny a pu sobili nesmirne skody za tim uce- lem aby obwatelstvo nemohlo od- vadeti berni. Tak vypalena mesta Broumov. Trutnov, Klatovy, a na Xovem a Starem meste prazskem pfes 400 domu lehlo popelem, jak pise tehdejsi kronikaf cesky Jan Beckovsky. Y dobe valky cisafe Leopolda, zili mimo zmineneho kronikafe je ste jini zaslouzili muzove o pise mnictvi ceske. Jesuita Boleslav Balbin poucuje vsechny vrstvy na rodu o jebo minulosti, pozvedal na rodnost ceskou k novemu zivotu. 0 utvafeni pisemnictvi lidoveho, smeru nabozenskeho nejvetsieh za sluh sobe ziskal IMatej Stajer, za lozennim Dedictvi svatovaelavske ho. Toto od roku 1669 pecovalo o vydavani knih pro lid v jazyce jemu srozumitelnem. lacinych. ve tsinou i zdarma rozdavanych. Sou casne zil pestitel historie morav ske kanovnik Tomas Pesina z Ce chorodu a slavny malif Karel Skreta. (Pokracovani). Dvojcatka jedno cerne a jedno bile. Denver. Colo. Mabel Owen ova, beloska, jez odkazana je na vefejnou dobrocinnost a naleza se nyni v okresui nemoenici, napsala novou kapitolu do historie matef stvi, davsi zivot dvojcatkum, z nichz jedno je cerne a jedno bile. Cerne je ehlapec. ktery nese vsech ny znamky nizsiho fadu intelli gence a vvvoje. Bile ditg je hol- cieka. ktera ma. pekne modelova nou hlavu a rovne hnede vlasy. Kdyby tato ditka byla zrozeua v ruznych koncinach sveta, jedno v chysi africkeho divocha a jedno v palaci usedleho Anglicana, ne mohla by vyhlizeti rozdilneji. Je to prvni pfipad, kdy zrozeua by la dvojcatka rozdilneho plemene. Zaslete nam jmena vasich sou sedu. a mi jim zasleme cislo toho to casopisu na ukazku. B j Jisto jest, ze pfitomna valka uci ni nadvlade nemeckeho prumy slu konec. Nebude to vsak lehka prace, jak se nektefi domnivaji. Avsak tim ze zajem lidstva byl obracen na toto pole, ktere se ukazalo tak vynosne. mozno s jistotou oceka vati, ze ne jini narodove zapoenou tlaciti do tohoto pole. Nutnost je matkou vyzkumu. Prulom nebude ucinen tentokrate, az stare paten ty nemeckych firem dojdou, nebo vypovezenim pfitomne obchodni smlouvy Nemecku. Fakt, ze nemee ke pateuty na vyrobu umelych barviv jsou dopodrobna popsany ve Washingtone. a ze by tudiz mo hli byti pouzity, nema velike dii lezitosti. Yyroba plzeii. piva neni patentovana a neopira se o zadna zvlastni tajemstvi a pfece ho Aedo vedou nikde napodobiti. KuHik nema take svou hru na hou tentovanou at' ho nekdo dobi. Hlavni faktor v tak vedec kem prumyslu jako jest chemicky jest zkusenost a prakce vyrobcu Dlouholetou praci jak chemikove tak i delnici stali se virtuosy ve svych oborech a kdo s nimi dice konkurovati, musi jiti na to s pra ve takovou trpelivosti a musi dlou holetou praci ziskati prave tolik zkusenosti co ziskali Nemei. Ne ktere veci nedaji se proste lamat "naf)6-1'' pfes koleno. Pan Ford vyrobi tisic ztraty a budou nuceni cenu zvy osm set automobilu denne ale k siti na dva centy. Pokud jsem do- vyrobe champagnskeho tfeba ne- kolik roku a kdo to chce urychlit obdrzi bfecku. Stare nemeeke pa- tenty nemaji vetsi ceny nez stare patenty na vyrobu psacich stroju. Kdo dnes chce konkurovati s Un- derwoodem nebo Remingtonem, musi pfinesti na trh neco, noveho tfeby vsechny pro tiskafe, kov in lepsiho a levnejsiho nez co vyra- koust a jine ale to vsechno by ne bel3r zminene firmy pfed dvaceti melo takovy vyznam jako zdrazo lety. Totez i s nemeekym prumy-. vani papiru. kterv jest pro casopi slem. Pochybuji ze dnes se vj'ro- sy materialem hlavnim a pohlti ba kterekoliv obchodni barvy, tie- je spusobem vice jak 15 roku sta- rvm. Yse se neustale zlepsuje. j I Nova kniha. Domaci pfiprava vin, likeru a ruznych napoju. jest nazev nove ho spisu, ktery upraven byl redak-. ci Hospodafe a vydan v knihku- valka. Pfedne pry neni dostatek pectvi Narodni Tiskarny. Obsahu-, dehnku v Kanade a jinde, kde so je velkou fadu vybornych pfedpi-. tjnM porazi a papirova massa )fi su na domaci vina z rfizneho ovo- J pravuje. vsecko je na vojne, za ee; Angrestu, bezinek. boruvek. z ( tjruhe neni pro dostatek l'atek che hroznu, hrusek, jablk, jahod. jefa in;ckych. jichz se pfi vyrobe uzi bin, malin morusi ostruzin. pampe va a konecne coz je nejhlav lisetk, rebarbory, rybizu, sipku,, . n5jsi, je pry obrovska poptav sliv, svestek a visni. navod na pfi Vd p0 papiru v Evrope. kde jsou pravu vina hofkeho, kofeneneho, sk0ro iiplne dkazani na dodavky z vlasskeho, sampanskeho, na slad- j Ameriky. Jak je u nas papir dra kou vinou st'avu, dale jsou tu t y tvrdi tovarnici. ze je v Anglii pfedpisy na vyrobu anvzoveho a v Rusku jeste petkrate drazsi. kordialu, broskvoveho. citronove-. Libra, kteni zde stoji pet centu. ho, hfebickoveho, jahodoveho, ko- j prodava pry se tarn za 27 az 80 riandroveho, visfioveho, na vyro--j centfi. Kdo muze vedet. kolik je bu kofalek: anyzovky, broskvov ky. cytronovkj'-, jalovcovky, kmin ky, malinovky, orechovky. pome rancovky, visiiovky, na likery any zovj gergamotovy, cj'tronovy. o meraucovy, skofieovy, na limoini dy obyeejne, s vinem, ovocne s vej ei a ananysove a na ruzne napoje Dallas News. C4rog, jahodoadu., kumis, malinov ku mandlove mleko, Mint julep, z ruzneho ovoce, na napoj zencu. na ocet cernicovy, jahodovy, malino vy na rybizoaddu, rybizovy punc a zazvorove pivo. Rovnez jest zde dobry navod jak zhotoviti doma lis na vino. Knizka tato nazvana "Domaci pfiprava vm". prijde zajiste vhod zvlaste v "suchych krajinaeh" jelikoz mozno die tech to pfedpisu snadno ze vselikeho ovoce pfipraviti a vyrobiti ruzne napoje cli utne na okamzitou letni spotfebu. i na zimu. Cena toho no veho spisu o vyrobe vin a likerii jest 25 centu. Objedmivky adresuj to : Narodni Tiskarna, 406 S. 12th Street, Omaha, Nebr. Ministr obchodu Redfield se vy slovil: Noviny v cene jednoho centu za cislo budou brzo nale zeti minulosti. Ceny ustavicne stoupaji nyni na vsech stranach a v poslednich ne kolika mesicich se stale zvysovaly ceny materialu, z nehoz se vyrabi papir. Soucasne stoupla po papiru poptavka. Ysechny okolnosti dava ji tusiti, ze na pocatku podzimku aneb na koncem leta, kdy se vet sin a kontraktu na dodavku uzavi vL bude tiskovy papir jeste drazsi vydavatele nebudou prodavati noviny za cent cislo bez velike stal zpravy budou mnozi nuceni zvysiti i ceny oznamek. ponevadz pouhe zvyseni ceny listu by jini nenahradilo ztratu, kterou se zdra zeni maji. K tomu podotykame pouze tolik. ze ministr obchodu ni kterak nepfehani. Zdrazuji se po- nejvice penez. Ministr obchodu neudava cisla. Pravda jest, ze se v nekolika mesicich cena papiru jiz zvysila o 150 procent. Libra ktera (yivt stala pfiblizne dva centy. sto cnes pet centu. Papirnicke tovarny svadeji zdrazovani na ;,mnene pomery. ktere vyvolala ua torn pravdy? Potrvaji tyto po mery az do konce valky? 5idyko33v mate neco j na prodej7 ozmante to v tomto SSstMn- Qznsum ky uctujeme ievne. ft ft ft SEVERUV NERVOTON (Severa's Nervoton) a sice ihr.ed na zacatku podobne" nervov6 poruchy. Lek tento byl dostateenfi vyzkoulen v Ieceni ner vovych chorob a ukazal svoji vytecnou lecivou vlastnost pri skleslosti mysle, nespavosti iili bezsennosti, ner vovem vysfleni, hysterii a nervosa. cena $1.00 Piste si o cirkula? "Soveriiv Nervotoa. Kdy a jak jej u2ivati." Jest zdarma. ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft Saverovy Leky jsou r.a prodej ve vsech 16kamach. Zadejte vak vyslovne jen Severovy leky a odmitejte napodobeniny. Nema-li va lekarnik Severcvy isky na akladS. objddnejte si je pnmo od nas. W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, Iowa WALTER C. HRONEK pravni zastupce Vsem pravnickym zalezitostem venuje se ta nejlepsi pozoraost. Telefon 90. (9) Schuyler, Nebraska W. B. Sadiiek, Cesky pravnik a bondovani abstraktor SCHUYLER, NEBRASKA Room 2. P. O. Building FRANK HASVIPL, registrovany OPT statu Nebraska. Jsem vzdy pfipraven kazdemu poslouziti se vsini co'do oboru toho to nalez:. Navstivte tnne v mem zlatnickem obchodu v HoweSIs, - Nebraska DR. J. J. WARTA, cesky specialista v nemocech oci, usi, nosu, hrdla a upravo vani brejli. 51 322 Rose Building OMAHA, :: NEBRASKA. 5f R. S. HARTV M. D. lekaf a ranhojic I Zvlastni pozornott vennje pfiprayova ni bryli a protlidce oci. Tel. 982. SCHUYLER, NEBRASKA j ivory mydlo jest tak jemne a vysoke hodno- IK ty, ze nyni treba zadneho pnlisneho namahani, kdyz chceme veci avesti do nejiep siho pofadku. Zkusie jednou Ivory mydlo a v nejkratsim case stanete se jeho obdivo.va te!em. Zkuste jej v pradelne a v nejkratsim 5 3 Potf ebujete-Ii neco z rneho odboru, navstivte mne. Mam velky sklad leku a lu cebnin vsehc druliu. Tez mam ten nejvetsi vy ber v nastennem papiru, varnisi a vynlasenych Ro- gersovych barvach. Prasku a jinych pfikrmu pro kone, hovezi dobyfeKa" drubez mam vzdy na sklade. Tez mam lek proti skrkav kam u prasat, ktery se vse obecne osvedcuje. O Va st prizen vzdy zadam. JOHN W. KOZA, cesky lekarnik Howelis, Nebr. Dr. J. W. Koutsky tESKt LEKAR Praks: svou obmezuje vyhradnS na nemoenici a prostfeuky labonitofe k rozpozndn( a leceni nemocf V7iitfnfch a opera5nfch. Ordinuje dopoledne v nemoenici a odpoledne od 2 do 6 hodin v ufadovnS 5. 405 Ko 24. Str. SO. OMAHA, NEBR. n N u I case budete jej pouzivati v koupeine. ivory jeste pro- dela sobe cestu, IVORY SOAP 99& PURE