ZflPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 26. cervence (July) 1916
Cislo -Number 1
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
OZVEINfl
Z Evropske valky,
Nemecko jak tomu vsechny pfi
znaky nasvedcuji, zacina se pro
bouzeti ze svych snu.
Rotterdam. Nikdy jeste co Pfrlud ohromneho vyboje. kte-
valka trva. nebvlo v HolaTirl l.v opajel lid ve Faterlandu od po-
tolik uprchliku z nemecke arma-rJltku valk.v- bvl rozptylen nah-
dy civilistu jako nyni. Jsou hlavne 1011 zmenou udalosti. Jiz se v ne-
z Belgi. Hranice belicko-holaud luock.veh "ovinaeh nepise o noseni
ska byla do nedavna stfezena star- kllltf,rv do sousednich barbarske
simi zalozniky, ale i na ty nym do- zemi ale za to se iQiih slonpce pl-
slo a musi vyplnovati profidle fa- ni lanku miru za 2cela skrom-
dy armady pfed Verdunem a na ouckych podminek. Po dva roky
fiomme. Proto utikaji, kdykoli se liromadilo Nemecko vitezstvi na
jiin naskytne pfflezitost'. Svlo w- vitpzstvi a jeho armady zdaly se
dano nanzeni, ze zadny nemecky h'tl "opremozitolny. ale ted' se
voiak na strazi nesmi se ku hran- ein( Nfrneinn rozbfeskovat v
ci pfibliziti na 200 stop. Mezi u- hlav5- ze skutecne zatim co jejich
prchJiky je i mnozstvi zajatych generaiove vyhravali bitvy pro-
Rusu, ktefi v Belgii pracovali na liraval1 lou vaIk"- Aepratele Me
tezkych pracech, byli mofeni hla- mecka povazovani za vycerpane a
dem a zachixeno s Trimi jako s o- porazene. stoji tu naiile v Pln? sve
troky. Vsichni vypravuji, ze vo- sile a utocnosti a zda se. ze boj kte
jenske urady provozuji nyni nad rS' bude I'ozhodujici. teprve zaci-
civilnfm obyvatelstvem pravou ua- keneralm stab nemecky to citi
hruzovladu, jake nebylo od zacat- a vyzyva nemecky lid. a by mel du
ku valky, i dochazf k castym sou- veru ve sve vojenske vudce. Kdy-
dnm a nnnravim by meli Nemci duveru ve sve vud
Londyn. V Londyne vyslovu- ce nebyl ' treba takov.vcl1 v-v"
je se pevne presvedceni, ae ponor- z''mu l IUKtIU u u-wu iabkUVl
kova kampafi proti obchodnim v-vzvani v Nmeck Pln6 zb.vte
lodim bude se strany Nemecka ob- Soucasne prominentni muzi ne
novena behem doby nejkratsi. Ne- me organisuji "nemecky narod-
mecke vefejne rnineni toho zada,' 111111 pro za.psiein wwwno
obvinujic vladu, ze pfed presiden- niiru- Vtl tomu .v
tem Wilsonem ustoupUa, aniz jej 11UCKU uruna bliaua' Kltia lu
pohnula k zakroceni Troti Anfflii. l)ro bezohledne vedeni dalsi valky
Dukaz k tomu vidi se ve spusobu a annektovani zabraneho uzemi.
psani poloufednich novin nemec- P toil Jest Vltletl ze emecico .nesi
kvch a ve vzrustu ofioadu. kdv rozaeieno a ne .pz iuk jeanuiut-,
bvlv obchodni lode v Doslednich Nako byl0 lia zacatku valky. Ano
dxwch beze vseho varovani poto- Nemecko se probouzi ze sna. vidi
skutecnost a zacina ji chapati. Vi
di ze Francie nikdy pfed nim ne-
klesne na kolena. ze Rusko nelze
pfemoci a vysiliti. ze otimilionova
armada Kitc;,.enerova nebylo pou
livm biafem.
Vyzva zmela pro muzi a ne zbabelci,
I, -'i
Patrick
net-nou fadu hofkvch chvil a kte-
n mnozi lide povazovali za bezu
celny. Ale bez ucele doeela nebyl
Jednalo se na prvnim. miste o to
aby byla mexicka vlada zastrase
na a pfivedena k rozumu k nast-a-
vajicimu vyjednavani. Mexikani.
vlada stejne jak0 lid. byli pfesve
deeui. ze Spojene Staty nemaji
vojsko s nimz by se mohly do
valky se sousedem tak bojovnym
pustiti. Mobilisae statni milice vy
vedla je z toho klamu a zpusobila
ze Carranza brzo couvnul a svolil
k vyjednavani, ktere brzo bude u
vedeno v prakticky plan a jimz
muze byti valka navzdyeky odvra
cena.
vsem. kapitalismus to vv-zaduje a
jednotlivec to nikdy nepfedela.
Skoda v torn smeru pfemyslet a
proto radeji neco jineho. Panf
Otoupalikova podala vaznou ota?.-
k'i. ku pfean'sleni. ale zel, veliee
malo jest z odpovidana. Ani ja
nemohu na to nic odpovedeti ac
byeh veliee rada slysela usud
ky jinyeh. mam 5 ditek ale podo-
bna vec se mi nestala a proto nie
nevim. Jsem vsak jista. ze pant
Otoupalikova zna mnohe jiz bv 5
un,rj zdelit mohla a tak nam byt
radkyni. Pocasi mame krasne, pra
ve si pochutnavame na piceseeh a.
svestky zraji. No. pane redak-
ore. to jsem Yam toho nacarala.
ze vas z toho bude hlava bolet Iec
zpomente si, ze to pisi se synac-
em na kling a ona vas pfestane
S pozdravem na vsecky
Frantiska Yanickova.
Pozada o jednocentove postovne,
budou-li vylohy zmenseny.
Washington. D. C. Vrchni post- bolet
mistr Burleson f ekl v konvenci na ctouci.
rodniho sdruzeni postmistru. ze
i: .1 i-'
UUUUU-ll JLlJIllt JC juatv IU UilKS 111- PHITjTjIPS IS
Vjtena reaaKce : rnp i7im sp
lion, politiekou sluzbu" ve venkov x--f; un -
' f zaclosti byste mne temito parmi
SKem POo" sysiemu oome mky zafadm do &nskg
no a platy zeleznicim za dopravu n;brik kter & . & hva
posty die noveho zakladu rozm?- ctgnou redakci vvhrazena. Poeha-
'i y l n "f
roveno snizeny. ouae on moei pn- - Karv:nSi 7A nfa
in New Orleans Times-Picayune.
Ministerstv odbyvalo schuzi pfi
pad to neobycejny v Anglii, kde
ift obota polovicnim svetkem a
vovalo se, ze se jedna o veci mimo
fidne dulezitosti, hlavne o otazku
Irskou, ktera hrozi vyvolati roz-
tr&u mezi cleny vlady.
. .New York. Firma J. P. Mor
gan a Co. uzavfela knihy na upi-
sovani francouzske pujcky.
To co sedejeny ni na bojisti, jest
vysledkem porad a dohod uza-
vfenych mezi sttniky spojenec
kych narodu.
Spojenci jsou teprve nyni spo
jenci opravdovymi. Dobre vysled-
ky na bojisti ukazujk ze meli jiz
Chicago plati nejvyssi sluzne
majoru.
Washington. D. 0. Chicago ma
nejlepe placeneho mayora v zemi.
Die sdeleni statisticke ufadovny
censu. Jeho sluzne jest $18,000 ro
cne a slouzi ctyry roky. Na dru-
hem miste naleza se New York,
kde mayor ma sluzneho $15,000
a jehoz Ihuta jest take ctyfi roky
Treti misto ma Philadelphia, kte
re plati svemu mayoru $12,000 ro-T-ne
po etvfi roky. Boston. St.
sti rok doporueiti kongresu. by po
stevne na "lopisy snizeno bylo na
jcden cent.
aniz
visle na nepohodlnych liniieh ko
munikaenich. pfichazi ruska rma
da zpet a zasadila svou smrtici ra
nu rakouske armade, kterou ury
chli konecne rozhodnuti, splse nez
nemeeti vojevudei svou strategii.
Jinou podobnou otazkou jest Srb
sko. Cele uzemi Srbske bylo zabra
no nepfitelem, ale 100.000 srb-
svych nahledech jen malo se lisi
muj byl delnikem. zemfel
ho byla poznala. Zaneehal nas
sest ditek l)ez jedineho krejcaru.
Co pak isme s matickou nasi vv-
od evropskych. Maji vysoke mine Lulumilnost. tato nezna. vzne- t -ti ;u - tf , visova
in o vojacicii praviueinycn. na mi- cicua uii. u- ti to ka2dy snadno g: mu?e
....... . . . It w i , vi. I'
hci hied! s patra. Nekteri z nieh sua porozumem. aie to vsaK .ion stavit; ?0 gmrti otcovg jgme ge
j Ion tak daleko. ze vyslovuji mine u jistych lidi. u mnohyeh nema odst5hovali do Mor 6straVr.
vi. ze uy americta viado sna.tno Uflei1 i,ulUM,1!lcm- kdez jsem poneivice slouzila. Y"
mohla pfemoci Mexiko jedine pro Jakmile pocnes souditi elo-Q 22 jsem se provdala za Jana
sM-flnit.vi!ii armnrlv stilp a 70 liv veka. pomni. abys nerekL o nem
Baranka. vvslouzileho voiaka. sta
ll ilice vubec nepotfebovala. Yoj- nic spatneho. vis-li urcite o necem L.ho to "feidbebla." Za 4 rokv o-
skych veterami. skvele vyzbi ie-io pravidelne pry jest v stavu. spatnem. tim spise vsak tehdy. pustila jsem Evropu. Zde v Ame-
, -i M.wnati kazdou mexickou krisi ue is.-u o mm a upuKuj-u Jt-u ri zkusila dosti nesnazt a.
nych a vypravenych, cekaji na
leziost. abv vvdnbvli
vlast za pomoci svych francouz
skych a britickvch spojencu. Srb-
sko zije. dokud jeho armada zije !
o sobe. .Tisto jest ze vec nej- cki slova. Tolstoj.
le pfed sedini lety pfibyli jsme do
,. in - . , Lous, Newark. N. -T. Cincinati.
davno delati, co delaji nyni. totiz ""
Lleveiand a ritsourg piau &vvm
bojovati ve spolecne dohode na
vsech bjistich najednou. Nemci se
dopustili velike chyby utokem na
Verdun, ale spojenci chybovali je
ste vice, kdyz dovolovali nei)fite-
mayorum po $10,000 rocng po cty
fi leta Unity.
Indianopolis a Seattle plati may
orum $7,500 rocne. San Francisco,
-6.000
za dobre uznal. Nemci se dopustili
take velike chyby tim, ze sve ne
pfatele podcenovali. To delaji je
ste nyni. Zatim co jejich armady
na vsech frontach ustupuji, ute
suje generalni stab v ufednich to
zpravach narod. ze Verdun kone
cnfr pf ece padne. a ze tim Francie
utrpi hroznou pohromu. Jeste po
catkem cervna byly v Berline pfe
svedceni, ze Rusko jest initelem
bezvyznamnym a z lonske poraz
ky ze se nikdy nevzpamatuje. Pro
to byla velika armada cisafova u
poutana k Verdunu. Rakousko od
dalo se klamu jeste vetsimu. ze mu
ze sve armady obratiti proti Italii
jako by Rusove nebyli na svete.
Major Morath. ktery jest duhem
svatym nemecke armady psal je
ste pfed mesicem. ze se Anglicane
o ofensivu nepokusi. sice by se zni
cili. Za tfi tvdny psal jiz ze angli
cka ofensiva ''zasluhuje pozorno
sti". Cely svet vedel o anglickych
pfipravach, vsechny noviny o nieh
psaly. jen Nemci o nieh nechteli
nic vedeti. stale jeste podnikaji u
toky na Verdun, zatim co na ji
nyeh casteeh bitevni cary bylo by
jieh nevyhnutelne potfeba.
Nase valka obcanska pfed pade
sati lety, pfivodila take pome-
ry neocekavane.
Kdyz Jihane vzali utokem pev
nost Sumter, povolal presideut
Lincoln 75.000 dobrovolniku a to
na tfi rokv. Po roce zaveden bvl
odvod nuceny tim zpusobem ze ka
zdemu statu a kazdemu vojenske-
mii okrsku bylo urceno. kolik ma
lidi dodati. Na konec se vystfi-
dalo v armade severni 1.500.000
muzu, eislo to na tebdejsi pomery
ohromne.
Ve valce byla nejvetsi nouze o
schopne a cvicene dustojniky. Ve
vjilee obcanske dodal sedmy pink
i; ow ,'itAs;i ,iio erA niiAC; uvnneapous a jjaiLiuLr
l'OClie. JliaSt Ot. UOUlS. JJUUl&uuc. iu-w-.vwimiv.n . vic-i. uu ncjumuit
Odporucte tento casopis va
sousedu. Jistg se mu zavdecite.
semu sousedu, zdalia jej neodbira.
New Bedford. Detroit, Kansas Ci
ty. Buffalo. Mout Wernon. Roche-
ster. Columbus, scranion. jrruw
denee. San Antonio. Texas, a Rich
mond plati $5000 rocne. Nejlepe
placenymi aklermany jsou oni v
Chicagu. Techto jest sedmdesat a
ziskavaji $3,000 rocne kazdy. Rad
ni v New Yorku jichz jest 73 maji
rot-mho platu $2000 rocne.
Mefiti valecne uspechy die postu
pu na mile, die poctu dobytych
a obsazenych mest, jest laicke
a se stanoviska vojenskeho ne
odbornicke. Rozhodne vitezstvi zavisi od zni
mii nepfatelskeho vojska a doby
ti uzemi ma cenu jen tehdy. kdyz
pfispiva k tomu zniceni. Dukazem
toho jest vitezstvi centralnich vel
mocL kdyz pfed rokem vytlacova
li Rusy z Polska a zabirali jejich
uzemi. Zatim co prumerny ctenaf
novin. jenz sledoval valecne uda
losti pocital nemeckt'1 uspechy die
mil a obsazenych mest. pfehledl to
faktum. ze ni Hindenburgovi ani
2Jackensenovi se nepodafilo to, oc
se pfi celem tazeni jednalo, totiz
zajmouti nebo zniciti ruskou ar
niadu, jez jim pokazde unikla. A
nyni kdyz teutonske armady jsou
vzdalenv od svych zakladen a za-
si a byl pravou elitou v fadach do
brovolniku. sam S00 dustojniku ze
sveho cviceneho muzstva. Tenkra
te ovsem byli na dustojniky men
si pozadavky nez-li jsou dnes. kdy
se vyzaduje vysoke vzdelani tech
nicke. Ale ze se da mnoho vykona
ti pfi dobre vuli. dokazala valka
evropska. Tarn take byli dokonale
pfipraveni jen Nemci a pod jejich
vedenim Rokusane. Francie byla
sice pfipravena na hranicich. ale
nebyla pfipravena politicky, jeji
socialisticka vlada delala rozvoji
armadv vselijake pfekazky. Ruso
ve nemeli dostatek stfeliva a o an
glicke armade nikdo bez posme
chu nemluvil. Dnes uplynula nece-
la dve leto. a mnoho se zmenilo. Ti
kdoz byli pfipraveni dokonale. vy
cerpali se a vysilili. ti kdoz pfipra
veni nebyli dokonali sve pfipravy
za tu dobu a je jim do dnes k je
jim jen uzitku. Take z toho by si
mohly vziti Spojene Staty pouce-ni.
dulezitejsi, ukazati exiku silu Lepe by bylo nenaroditi se statu YVisconsinu s nevelkym ka-
jest vykonana. Krise jest odstra- tomu. kdo doufa, ze poodhrne zac- pitalem. chopili jsme se zde far-
nena a tak muze jiti milice doinu. lonu s toho. co jest vyse a co nize mafeni. Napracovali jsme se dosti
Die nahledu dustojniku a take nas. co bylo dfive a co bude poz- ne2 jsme ten pozemek uvedli do
mnoha vladiuch ufedinkfi nejduie deji. Talmud. pofadku. Ale co muze chudy Ev-
zitejsi veci byl manevr. jimz se Vedeni jest nekoneene. a ropan zacit zadat? Za 7 dollaru a-
melo udelati zkouska jak rychle se elovek nejucenejsi podle rnineni kr jsme koupili. ale diky bohu
da mobilisace provesti. nejde tu HJskeho je stejne dalek praveho dues se nam dobfe vede. tak ze sp
jen o mobilisaci. jde tu o vycvik, vedeni. jako prosty analfabet. mohu tesiti na lepsi budouenost,
ktery vezme aspoil tfi mesice. Po j0jm Ruskin. tu mam zajistenou. V okoli nasem
te dobe bylo by zbytecno milicni jest pfes 2000 krajanil ktefi ob-
vojsko na hranici zdrzovati. Kdy- (Pokracovani z HI. nasich zen.) delavaji tu maticku zemi. Nekte-
by doslo ke skutecne valce. opa- ft seni donesli pouze 300 dollaru.
kovalo by se to vsechno znovu. ac CHICO, CALIFORNIA. Nektefi 3000 dollaru. ale tot' se
koliv rychleji a uspesneji. Kazdy Ctemi redakce: Jelikoz nam rozumi. ze ziv ehee byti kazdy. A-
vojak vedel by ihned. kde se ma doehazi pf edplatne. obnovuji jej n0 tomu jest lepe kdo ma vetsr
hlasiti. dustojnici by vedeli jake a pfi te pfilezitosti napisi par fad- kapital. ale co pozoruji. hladu ne-
pfipravy provesti. a co jest nej- ku. Vas casopis se mi veliee za- trpi ziidny. Je zde zdravo. veselo
dulezitejsi. zeleznice, ktere se ten- mlouva. obzvhiste romany. Vsak a urody jsou velmi hezke, coz do
tokrate value neosvedcily, byly by vi dobfe vite. ze mi zenske jsme tiaVa ehuti vsem k praci. Letosni
pro novy pfipad pfipravenejsi. cele romanove. Pan Em. stibr p0("-asi bylo destive a dosti stude-
Vycvik ktery milice na hranici uecht' pn.ime nasi srdecnou sou- n(K nyni mesie to pofadne hfe
prodelava. povazuje se zo diilezity strast' nad ztratou sveho taticka. ,y vlastnime tfi sve fanny
Ale, po nejakych tfech neb cry- lee proti veku neni leku a zajiste. mensiho druhu. ale v dobrem po-
fech mesicieh nebude jiz tfeba, by ze si Vas taticek rad odpoeine. A hVulku se to udrzuje. Nyni jsme jiz
se vojsko evicilo dale. Pak muze toho ticheho odpocinku mu pfej- starsi a bez ditek. sily ubyva a
jiti domu. Pfijde-li skutecne bude te. Piste zase brzy. neb vase dopi- praee pfibyva. tak nevim jak to
zalezeti na torn, jak se dohodne sy jsou veliee poucne. "Rada bych ta0 zastanem. Prodati snad z to-
president Vfilson s Carranzou.
Zda se 2e sastrasovani Mexika ne
bylo ucelem hlavnim, ktery na
se vlada sledovala. .
Jednalo se o vyzkouseni o schop
nosti pro pfipad skutecne valky.
V torn souhlasi vsichni dustojnici
na hranicich. Dustojnici tito ve
Ocekava se ze milice ktera dli na
mexicke hranici, vrati se domu
na podzim, ac neni jeste urciti
mozno cas ponekud blize.
Krise v Mexiku jest prakticky
urovnana a muselo by se mnoho
7tneniti. aby nebezpeci znovu pro
puklo. Da se ovsem namitnouti. ze
takova zmena jest v Mexiku. v ze
mi rozvratu
lide dostanou rozum. Kdyby melo
do jiti k valce, pak ovsem by bylo
tfeba kazdeho jednotliveho clena
milice, ale valku sot.va kdo dnes o
eekava. Nedojde-li k ni tedy nebu
de milice na hranicich tfeba. neb
misto jeji zaujme vojsko pravidel
ne ktere se velmi rychle roznmozu
je. Vyprava k mexickym hranicim
byla pouhym manevrem. IManev
rem ktery stal ohromne penize z
vladni pokladny. stejne velike pe
nize z kapes clenu. ktefi nemohli
pfi svem povolani pracovati, kte
ry zpusobil mnoho rodiimm neko-
vedela. zdali zde jest nekdo kdo ho neoo musim aneb aspoil zren-
pochazi z meho rodiste. Pochazim tovati. Letos mam pouze 70 kufa-
z Nov. Benatek. okr. Mladobolo- tek a 200 krsiliku. holuby. prasa-
slavsky. Pozdeji jsme pfesidlilido Ua kravy. kone. tot' nase co pestu-
esnieky zv. Ilada. jiz vykoupil jeme od zivocisstva. Iodu mame
k vojenskym ucelimi c. k. erar. 6, hezkou vsichni v nasem okoli. Tak
jak casto zaleta mysl ma v ta. me
tak draha mista. jez opustila jsem
v kvetu mh'uli. 6. jak krasna byla
ona mista po nichz jsem chodila.
tehdy nenadala jsem se. ze po 13
a nepoko.pi, veliee . . 8
snadna, ale i v Mexiku konecne ' ' ,. . ' , ,
iil'uuuuu m .luiLi una imaia aicw
nymi. neb jiste jest jim tarn pro-
zi'ci mnohe utrpeni. Casto usinam s
myslenkou kde jeste ziji moji dra
zi. Mam tarn bratra, sestru a mno
ho jinych pfatel. od sestry syn
jest i s oteem ve valce. Co ta u
bolia zazije starosti a prace. neb
ma jeste sedm ditek malickych.
Veru jest to tezke bfime na sla
bou zenu. A i zde si ta valecna
masina neda pokoje. Proto mi vy
chovavame nase synacky? Proto
my nasazujeme nase zivoty? Coz
clovek nemuze byt spokojen bez
militarismu? Musi se vrazdit? O-
i -i l i ' 'i. ' A
mile etenarKy Kiera znaie mi ru
diste a snad nine samotnou, rada
bych byla kdybyste mne osobne
dojisaly. Me divci jmeno bylo An
na Kolarcik. Pfeji vsem mnoho
zdaru a redakci mnoho odberatelu
novy eh. Pane redaktore, jest-li vy
rid jite chutne kralici maso. rada
vas pohostim zda-li sem nekdy pfi
jedete. Mame zde vseho hojnost.
Roste zde mnoho peknyeh hfibku
jahod. malin. boruvek.. Vim ze mo
ji nabidku nepfijmete. ale mold
byste pfece jednou pfilezitosti po
uziti. a hlavu od starosti redake-
nieh zotaviti aspon na mesie! Ci
to nejde? Poz. red.: Tolik stesti
nam mila pai neslouzi. abychom
si mohli na mesie vyraziti.) Pro
sim o prominuti. ze jsem tak smc
la ihned na ponejprv v dopisu. S
uctou a pozdravem zustavam
Anna Baranek.
