Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Dec. 16, 1914)
V".- zApadu ECHO OF THE WEST Rocnik - Volume II. Clarkson, Nebraska, ve stfedu, l'i. prosince (December) 1914 Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post-office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1ST9. Cislo - Number 21 Z Evropske valky Die zprav pfes Londyn doslych, oznamuje se z Nise, ze Srbove do byli zpet Belehradu po delsi a ve lice krute bitve. Jak znamo, dobyli Rakusane Belehradu, na zacatku prosince, ktery bombardovali od '29. cervence- Oznamuje se, ze vel ka vetsina mesta jest v popelu. Ze zapadniho bojiste se oznamu je, ze jiz po mnoho hodin zufi tarn velky boj a ze podrobnosti nas dojdou v nejkratsim case. Paris. Ministerstvo valky, je- dine z vladnich oddeleni, zustane v Bordeaux a neodstehuje se do -Parize. Petrohrad. Husky generalni stab oznamil: " V okoli Mlawy pfivedli jsme nasi offensivu k us pesnemu konci. Dne 12- dobyli jsme nemecke posice u Przasny sze a Ciekanowa, a zahnali prcha jiciho nepfitele k jeho hranicim. V tomot kraji podnikla nase jizda spSsny utok a zpusobila nepfiteli tezke ztraty. Podel linie Lowicz Jiliove zpusobily nase sbory prud ce utocicim Nemcum tezke ztraty, a dobyli jsme v tomto distriktu dalsi posice na seVer od Bzury Na jinych bodech leveho bfehu "Visly doslo jen k mensim srazkam. Ha jih od Krakova zustava situa ce nezmenena. Boje trvaji tarn da le." Bim Italsky ministr zahranic nich zalezitosti zaslal tureoke vlade ostrou notu, ve ktere pozadu , je okamiite propustem britickeho konsula v Modeide, v Arabii, 6. JL Bichardsona, jenz byl Turky z "tamnejsiho italskeho konsulatu nasilim odvlecen, kdyz tarn hledal iitulku. Ministr pozaduje soucasne -aby porta poskytla Italii vefejne zadostiucineni za poruseni nedotk nutelnosti italskeho uzemi. Zeneva. Z Basileje se sem o?;na muje, ze die sdeleni depese z Ber lina, cisar Vilem bude prinucen. podrobiti se operaci hrdla, jakmile tse zotavi z choroby, ktera se ne povaiuje za vainou. Panuje pfes Tedceni, ze cisaf trpi dedicnou Takovinou hrdla. Rim. Velike tabory lidu kona ny byly v cele Italii, aby vlada n pozornena byla na hrozivou situa ci, vyvolanou nezamestnanosti a stoupanim cen potravin. Senator Morandi podal v senate resoluci, -re ktere pravi, se mir byl by jeste zhoubnejsi nezli pritomna valka v Evrope, kdyby mel vesti k novemu zbrojeni, a vlada se vyzyva, aby ncinila sec jest, aby se pfedeslo "v budoucnosti zbrojeni. Londyn. Athensky zpravodaj 'Morning Postu ' ' oznamjue : 'Nasledkem brutalniho jednani nemeckych dfistojniku, mezi posad kami toreckeho lod'stva v Cafi brade vypukla vzpoura. Soucasne ddslo z teze pficiny k revolte v kasarnach ve Stambulu, kdez dva mSmecti dustojnici byli usmrceni." Pafiz. Agence Havas oznamu je z Cetynje: "Cernohorska arma tia, operujici v Bos'ne, pokracuje v postupu. Dne 11. a 12. prosince obsadila Visegrad, ctyf icet mil na jihovychod od Sarajeva, po zu rivem boji; zajala mnoho nepfa tel, a ukofistila velike mnozstvi yalecneho materialu a zasob." Na vychodnim bojisti dobyli Ru sy opet vetsiho vitezstvi jak se oznamuje z Petrohradu.. Pafiz. Znamy francouzsky statnik Clemenceau prohlasil: 0 obne se dovidam, ze Rakousko dvakrate aadalo Srbsko o mir. B&ive obavy o blizkou budouc st pojaly Berlin a Viden, jest Hie pyina fise ponizen prpsi o male Srbsko. i Haag- Odstraneni Moltke vy volava nespokojenost. Nemecke listy kritisuji svrzeni nacelnika ge neralniho stabu a napadaji jeho nastupce. Londyn. Novy postup fran couzskych sboru. Spojenci zaha jili raznou offensivni kampan k pfeneseni boju do Lotrinska pro ti Metam. Londyn. Nemecke podmorske cluny v cinnosti. Anglicky valec ny pfistav ve Skotsku napaden od 1 vaznymi plavidly. Kfiznik Dres- den na uskali. Londyn. Strasliva bitva, na u pati Karpat. Armada generala Dimitrijeva potyka se s Rakusany v Halici tficet mil na jih od Kra kova. . Londyn. Enver Pasa odejel z Cafihradu, aby pf evzal veleni nad armadou v Kavkaze. Ministrem valky za neho jmenovan Talaat Bej. Rim Dve rakouske torpedov lcy byly potopeny v Jaderskem mo fi, kdyz na cestb z Pulje do Visu narazily na miny. Berlin. Nemecko povolalo do zbrane reservy pro rok 1915 cili muze rozene roku 1895. Musi se hlasiti 15. prosince. Atheny. Dennik Helas sdeluje ze ma z dobreho pramene zpravu, die niz Rumunsko brzy pusti do valky po boku spojencu. Montreal, Can 1300 mil usel Feriiaf d Tromeur Tromeur z Fort Providence na f ece Mackenzie, aby se dostal k nejblizsi zeleznicni sta nici. Tromeur je jednim z 25 fran couzskych zalozniku, ktefi z Yu konu a Aljasky pfibyli do New Yorku, aby na parniku Rocham beau odejeli do Francie bojovat za svou vlast. Vzboufily se ceske pluky? O :',pouraei t skyeh )luku do stalo se do verejnosti jiz nmoho zprav. ktere byly v zaperi popi rany. .Jest tonm pouze kratinky eas. co jsme j)finesli zpravu z Ze ney. die niz se vzbourily da p 'azske pluky. 2S. aktivniho vo.j ska a 8. zalozni- Ponead. si' ra kove zpravy v zapti vyvaej. ulaz ik je pfijimati s reservou, ale Jia psali jsme. ze na fo.'U neeo pr;tvay preee byt muze. Nyni o torn pise Journal v Zeneve, jehozto doniso vatel z Prahy j)ravi. ze je to sku teena pi'avda. Yzl)Our'M)e )iuky by ly etyry a siee vedle dvou jiz uvi denyeh byl to take jedenacty pi seeky a osmdesaty piseeky a osm desaty osniy z lerouna. Byly no va poslany z Ilaliee do Rrljska asi pred niesieem. kdy Rakousko na radii eisafe Vilenia pfesinovalo vet sinu sve armady na jih. a tain do slo k velikeniu vzbourem, pri neniz bylo mnozstvi vojaku postnleno. Zpravodaj dodava. ze to ve Vidui spusobilo hluboky dojem. Je to tentokrate pravda? Dovf me se to bezpoehyby az po valcc, az se nebudou lide v ("eehaeh bat mluviti a psati. Kolik kuli se vystfili. Anglieti vojaei pisi svym pri buznyni do Londyna o torn, jak mnoho kuli se v teto valee vystri H. Nasledkeni vyborneho obranne ho systemn a zakopu dokonale zri zenyeh byva to takrka nahoda. kdyz nektera kule trefi. Nemeeka fifed in zprava udava, ze eisafovi vojaei vypfdili behem )rvniho me sice az 4000 kuli kazdy- Jeden an glicky pozorovatel odhaduje, ze jest tfeba dvaceti peti nemeckych delovych srapnel, ktere rozsevaji kule na vseckv stranv. abv byl za- bit jeden Anglican nebo Fran eouz. V roee 1S70 byl pomer ten jeste jiny a poeitalo se 150 kuli z pusky anebo sest ran delovych ua zabiu nebo zraneni jednoho Fran eouze. V rusko-japonske valce pfi padalo 3000 kuli na jeden ztrace n v zivot. Je to podivne, ze nasli se zde v AV merice nektefi vlastenci irsti, ktefi vefi. ze jim Nemci. kdyz zvi- tezi nad Anglii a nad spojenci, df- ji uplnou svobodu. zafidi jim sa- mostatne kralovstvi. At' se jen pq- divaji Ireane do historic a poda- ji jediny pfiklad. ze Nemci jedna- li jako osvoboditele jineho narodji. Rusove osvobodili balkanske narp- . "si dy ode jha tureckeho a dali jim uplnou svobodu. ale Nemecko ne- vedlo nikdy valky osvobozovaei pro jine. nybrz vzdy valcilo pouz'fe pro sebe. co dobylo, to si nechal'o a podmanene narody nejsurovej sim nasilim hledelo zgermanisova ti. Nemci pisou o ruske knute, j) ruskem absolutismu a pod., ale Polaci v Rusku nebyli okradeni p svoji zem, nebyli zbaveni vsecti svych prav, nebyli pronasledovani ani z daleka tolik jako v Nc'mecku. Prusak je blahovolnym, ci spise pansky blahosklonnym. ale jen k tonm. kdo ho poslouchfi a jest je ho oehotnym nastrojem- K tomu presvedceni dospeli i vojensti du stojnici rakousti, jak svedcil zaji mavy dopis Slovaka, dustojnika generalniho stabu rakouskeho, u verejiKMiy nedavno v cleveland skc'in slovenskfMii casopisu, odkud si nasel cestu i do casopisu ces kych. Nyni se NfMiicum hod I dp krainu. aby stvali Polakv proti t?ho.,.i T,.r..,,. nvni a.i:xc&.: a proto jim slibuji svobodu. Ale od Nemeeka svobodnym muze hti jen ten. kdo si na nich svobodu vy bojuje. vynuti. Sami, dobrovolne nikomu ji Nemci nedaji; nedosta nou ji od nich Ireane a dokonce ni koliv Polaci. Ze valka skonci do jara neni nej mensi pochybnosti. Nynejsi valka neskonci asi dri ve, dokud se jedna strana uplne nevyf-erpa. ale jakeho druhu to vy eerpani bude, nikdo nevi. XTejhroz nejsi by to bylo, kdyby se jedna lo o vyeerpani lidskych sil a zivo tu. ale takove to asi nebude. Dri ve mohou dojiti bojujicim penize. otraviny anebo valecny material. Co se tyce penez. potravin a vseho k value potrebneho, jsou na torn spojenci lepe nezli Nemci. ktefi ma ji uzavfeiie more a jsou odriznuti od sveta. Tvrdi se. ze maji Nemci dostatek nejen penez, ale i j)otra vin. ale nemaji iry nadbytek ruz nyeh veci k valeeni nezbytnych, ja ko petroleje ro automobily. medi k vyrobe patron, olova a pod. Ale ze by byl nedostatek ten zvlaste veliky. se nezda- Pravde)odobnej si jest, ze to bude jeste dlouho. vel mi dlouho trvat. nezli se nektera ze stran ve valce sficastnenych vy cei'pa. Valka trva bez mala jiz pul pata mesice. Nemci nedocilili jeste na zfidnem liojisti onoho rozhodu jiciho vitezstvi. ktere se vseobecne povazovalo za nezbytne k jejich zdaru. ale take spojenci nedelaji pokroky pfilis ryehle. aby byla na deje na nejaky brzky kouec. Z to ho jest patrno. ze meli pravdu vsiehni ti, ktefi lined na zacatku prorokovali valku dlouhou. vel mi dlouhou. Ze by mohla skoncit do jara, o torn velice pochybuje kaz dy. kdo jeji prfibeh sleduje. Starosti o zivot anglickeho krale. Londyn. Officielni tiskova kancelaf vydala popis kralovy nav stcvy ve Francii ve forme officiel ni zpravy od plukovnika E- D. Swintona. "ociteho svedka" u stabu generala Frenche. Popisuje se v nem podrobne inspekce vojen ske vypravy ve Francii krtilem Jifiin. Bezpeeiiost krfdova zajiste na byla aviatiekym sborem, jenz udrzoval neustalou patrolu nad ee stou kralovy druziny. A' deniiini rozkazu zvlaste vydanf'ni pravi krfil k armade: ".Isom st'asten. ze mold jsem spatfiti svou armadu v poli. Pral byeh si, abych byl mold nad skvelym zpusobem. jakym jste bojovali a dosud boju jet e proti mociHMiui a ln'uprosnemu neprite li. Svou disciplinou. odvahou a .vytrvalosti udrzeli Jsle ne.it n tra dice britieke armady. al dodali jste noveho lesku jeji historii. Xe molm, s vami sdileti vase zkousky, uebezpeei a uspechy. ale ujisfuji vas hrdou sebeduverou a vdeenos ti sebe sama a nasieh spoluobeanu. jak sledujeme vas svymi dennimi myslenkami na vasi eeste k vitezstvi." President a ta "velka armada." Poselstvi presidenta Wilsona by lo studennou sprchou na zamery mnohych kongresniku a americ kych casoiiisu, ktere stale volaji o mir a pri torn pozaduji, aby kon gres povolili miliony dolaru na zvetseni armady a namornictva.Po celych Spojenych Stateeh jest v poslednich dnech volano. ze nase zem neni pfiravena k vfdce a hlav ne k obhajobe v j)adu utoku cizi moci. Kongres jest vyzyvan, aby se postaral o rozmnozeni armady a o povoleni milionu na stavbu no vych valecnych lodi a )fi natla kiu jaky se cini nebyl by jich us pech zadnym pfekvapenim. Snad jedine presidentovi se podafi za staviti tento natlak a uvesti kon gres na cestu rozumu a zachraneni nasi zeme od dalsiho rozmachu ne- bezpecneho miiitarismu. Jak fekl president ve svi'mii poselstvi. jsou Spojene Staty uznavany co hlasa tele miru a svornosti mezi narody a meli bychom byt velice zarlivi na takovou povesf. Zvlaste pak v pfitomne dobe, kdy cela Evrojia jest zzehnuta planieiieni valky, me li bychom byt na to zarlivi. neliot" jest nasi nejvfelejsi nadeji. ze prave tento charakter a tato po vesf nam poskytne pfilezitost, by chom se pfimlouvali a docilili sve tovy mir. Co jest niineno tim. ze nejsme pfipraveni? Je snad niineno. ze nejsme pohotove posta viti do pole cely narod cviceny ve zbrani? Iv tomu ovseni pfipraveni nejsme v dobe miru a take nebude ino, dokud budeme zachovavati na se j)oliticke zasady a nase institu cc Nalezli jsme vsak vzdycky pro stfedky k obrane a nalezneme je kdykoli jiotfeba bude toho vyzado vati. aniz by bylo zapotfebi volati nas lid od jeho mirumilovneho po valani k nucene sluzbe vojenske. President vefi. ze Spojene Staty nebudou nikdy miti velkou stalou armadu. dokud zustanou verny svym zasadam. ze se nikdy nesta nou ozbrojenym taborem. jako ze me evropske a zustanou-li. jako nestranne a spravedlive vuei ji nym narodum. nebudou toho mit nikly zapotfebi. Spojene Staty nepotfebuji zadna obrovska dela "Washington, 1). C. Nauceni cerpane z nynejsi evrojiske valky. bylo sdeleno V(j vyboru domu za stupcu pro zalezitosti armady a namofnictva brigadnim genera lem Crozierem a podadmirfilem hadgerem. (Jeneral Crozi( r rohla sil. ze vojenska sprfiva podnika nyni pokusy se (5 a pui a ! pulpal eovymi polnimi houl'iitcemi. kteic be;- velikych obtizi mozno s arii.i dou dopravovat. cemuz u noycl. oin-ov.-kych del nemeckych lak ne ni. Polni delostf elect voj.ska i--p. Statu ma tfi a sestialecvi dela, jl'-hz pecet obnasi S60 a po'cebno neho poctu 1292 polnich del bude pozvolna dosazeno. Podadmi ral Badger udilel pak vyboru vad'i. aby Spojene Staty naslec'ovaly pfikladu Nemeeka a Anglic a o panily si n.'unofni ivservu dustoj niku i muzstva. Soucasne dovozo vai, ze by stavba elikych v;dec-i.vch- lodi nemela trpe'i tim, ze stavi se vice podmofskych clunu. jichz cenu pro obhajobu pobfezi ovseni pine uznavfi- Na vzneseny na neho pak dotaz prohlasil, ze anglicke valecne lod'stvo dosah lo ficele sveho poslani tim, ze ne mecky obchod z mofi vypudilo, ne utralni obehod s Anglii chrani a liezpef-nou dopavu anglicke arma dy na pevninu obstarava. Evropska valka stala se pro Ame riku pfece velikym dobrodinim. Amerika zacala si Evropy vsi mati. by dohonila, co za celou dobu trvani sveho zameskala ve znalosti zeme a dejepisu jednotlivycli evropskych narodu. Do doby, nez valka vypukla, jevily se ve znalo sti te velike trhliny a mezery ne jen mezi stfednim lidem zdejsim, ale i mezi tak zvanvmi intelligen- ty. ktefi se pfitomnou valkou e- vropskou zdokonaluji teprve ve svych vedomostech. A ze tomu tak, o torn mohli by ruzne historky vy- praveti i pp. profesofi na kolle jich a na imiversitach, kdyby to tiz. byli upfimnymi. Joffre malomluvny. Jeden diplomat vypravuje o ge neralu Joffreovi nasledujici: Mel jsem s vrchnim velitelein rozmlu vu a general poslouchal me vy klady beze slova- Tu pfisel major, podal mu psanou zpravu, kterou Joffre zrakem pfeletl, napsal na okraj nekolik slov a bez hnuti ma jorovi vratil. Pak pfisel plukovnik a pfinesl zrfrm" jinou. Bylo prave pill jedeiuiete. C4eneral kyvl hla vou a pravil : '"Toho mesta musite dobyti ve dvou hodinach.' Ja pak mluviJ dale. Kdyz bylo dvanaet hodin. vratil se plukovnik a ozna mil. ze mcsto )adlo. Joffre pravil: ''Dobfe. nikdy toho nezapomenu. ze jste to provedli tak ryehle." Byl to jen pokus West Orange. X. -I. -'Byl to jen pokus. jehozto vysledky maji pro nine take velikou cenu". pra vil Thomas A. Edison, kdyz se jed noho raiio tento tyden prolnidil a se zj)ravodaji o pozaru ve svych dilnach rozmlouval. 'Tim neni feceno, ze snad jsem si sam zapa lil, vzdyf jsem nebyl ani pojisten. CMici fici jen. ze jsem pozarem na byl cennych zkusenosti. Byl tim podan skvely dukaz o torn, jak ve likou cenu maji cementove stav by. Ve vnitf mi shofelo vseeko na padrf, ale betonove zdi stoji, tak ze se budou moci znovu vnitfku upraviti. -Jen jsem se dopustil chy by. ze jsem pfi stavbe nepouzival vyhradne okennich niinii ze zeleza a skla jirotkaneho draty. ktere daleko lej)e horko snese- Budu to ho pouzivati pfiste." Skoda neby la tak velika. jak se puvodne uda valo. Edison sam odhaduje ji na dva millionv dollaru. Nova "Common Sense" alliance. Ve AVashingtonu. D. C. je orga nizace zvana Common Sence Alli ance, ktera se vytasila s novym nfivrhem pro reformu hostinske zivnosti. Die navrhu toho hostinec, jak dues existuje. mel by byt na hrazen klubovni mistnosti. v niz by nebylo nalevny. aniz zrcadel a niz dvojsmyslnych obrazu a v niz by se prodavala jen slaba vina a piva. Xapoje s velkym procentem alkoholu mely by byt zruseny. A zatim co tato alliance )rohla suje jH'ohibici za koinedii, pffdcle teto se pfipravuji na rok 1916. kdy se vynasnazi o sve vitezstvi v Jizni Dakote (ted' je tarn 100 mest "su chych" a 127 smokrych"), v Mon tane a jinych stateeh, nebudou ce- kat ani na rok 1916., a pfistim ro kem volieovc v Ohiu. kde letos prohibice byla porazena. znova a ni budou volit. Pa ani na pfisti rok necekaji: sotva kongress se sesel. jiz horecne usiluji o to, aby se hlasovalo o Ilobson-Sheppardo-ve resoluci prohlasujici se- pro na rodni prohibici. V torn tahneme s nimi za jeden provaz: neehf zvi me, kde ktery senator a kongres sista stoji! Nynejsi valkou evropskou stale se vola po miru a prohlasuje se, ze bude koncem staleho liorecneho zbrojeni- A prohlasuje se to zde prave nyni, kdy se kongres sesel k novemu zasedani. by clenove jeho meli nejvetsi praci s prosazenmi pfedlohy k zakonu, kterym se na de vsi poehybnost povoli obrovske penize na zvyseni poctu branne si ly a na dukladne rozmnozeni valee neho lod'stva, by se mfrem pfipra vovalo k valce nove a feklo se, to ze je jenom pro vseclmy eventua lity Cisaf svolava cely narod do zbrane Berlinske casopisy uvefejiiuji nasledujici prohlaseni: "My, Vi- lem IT., z bozi milosti nemecky ci saf a prusky kral. nafizujeme na sledujici zmeny v odvodu : Vsieh ni clenove domobrany (land sturm), ktefi nebyli povolani ku plukum rozkazem ze dne 15. srpna, maji se dostaviti nyni, a to jeden kazdy. Vsiehni tito muzi, poknd bydli ve hranicich fise nemecke, musi se dostaviti do due 20. prosin ce. ti pak ktefi bydli v cizine, musi ti pak, ktefi bydli v cizine, musi bud' fistne anebo pisemne podati ohlaseni nejblizsimu zastupci ne mecke" vlady." - -t,- Kral ma nanradiii cisafe. Ponevadz cisaf Vilem stune a az se uzdravi, bude nucen pohy bovati se na bojisti ruskem, pfi jel prave do Bruselu kral sasky, ktery jej v posledni dobe nejvice zastupuje. Po krali bavorskem, ktery jest pfilis starv. jest kral sasky nejcelnejsim panovnikem v fisi nemecke- Ma na bojisti belgi cki'm osobni pfitomnosti vojsko ku statecnosti pobizeti. Pomuze-li to! Nova hrozna zbran. Jak se sdeluje chicazskeiu'i ':Ue raldu" z Londyna anglicky valec ny department zhotc .'il dMo. jez mfi hroznou silu. Neni znamo. jak je velke, ale vi se, ze stfely toho to dela nejen maji velkou silu ni civou. ale mohou take zadusiti lidi na prostranstvi 27 ctverecnich ak ru. Vetsipocet teehto del bude uzi vano Brity jiz na pocatku jara. Valka pry skonci v bfeznu. Londyn- Sazky u Lloydu jsou nyni SO guinei ($100) ku 100 gui neain $500). ze valka skonci v bfeznu. .linvmi slow: osoba. jez se dice dat pojistiti proti trvani valky po 31. bfeznu plati SO gui nei za pojistku na 100 guieni. Pre mie ovsem kolisaji die toho jake obchody jsou nabizeny. rim vetsi poptavka po pojisteni. tim jsou vetsi premie. Je ovsem zajima ve, ze v Londyne duvefuji v tak brzke skonceni valky. Hledam praci v kancelafi. Tnteligentni sleena. ktera se vyznfi dobfe v kaneelafskych pracicli, nejradeji v tiskiirenskych, hledft misto. Xabidky pod zn. J'Moravan ka ' do adm- t. listu. Tajemny Ostrov! Od Juliuse Vernea. Tento krasny roman ve trech dilech a ci'lajfci 525 stranek posleme na kte roukoliv adresu ve Spojenych Stateeh za $1.50. Adresujte 0DVARKA MOS., Qarksoi.
