Pravidla posty
Spojenych Statu.
Postovni zasilky rozdeluji se na
etyry tfidy. Prvni tfida postov
nich zasilek. pfi velkem nyvalu
prace na postovmcli ufadovnach
ma vzdj prednost pfed tfidou dru
hou, tfeti a etvrtou. Dluzno na to
pamatovati, nebof casto pro tuto
vec doehazi k nedorozumenim, kdy
v pilne dobe pfedvanocni nedosta
ne cteimf svoje noviny v pravidel
ny cas.
Prvni tfida. V teto tfide nale
zaji se dopisy a vseehno, '0 post
mistr nemuze zjistiti bez noruseni
obalu. Poplatky za tento drub pc
stovnieh zasilek jsou dva eenty 2 a
kazdou unci a dva eenty za kazdy
zloniek pros unci, Mnozi se domy
sleji, ze na tezsi dopisy staci znam
ky v hodnote 3 centu. To je omyl.
Za dopisy tezsi nezli unee dluzno
je platiti etyry eenty v postovnic.h
znamkach. V nnsteeli. kde neni
bezplatna dodavka dopisfi do demo
vu, plati se jeden cent, .ie-li ad
resat v miste. Date-li dopis ve
gistrovati, musite platiti o. 10 cen
tu vice v kazdem pfipade.
Druha tfida. V teto tfide na
iezaji se pravidelne vyehazejiei
publikace. Yydavatele, ktefi vy-
liovi zakonityin pozadavkimi a zi-
skaji dopravu tfeti tfidy plati d
libiy. V teto tfide tudiz naleziji
se noviny, periodicke casopisy
vubec publikace ktere vychazeji
v pravidelnyeh lhutaeh ze zname
Dublikacni ufadovnv. Yydavate-
le plati za dodani libry takovyoh
casopisu jeden cent a jeden cent
za kazVry zloniek pfes libra.
Tfeti tfida. Y teto tfide nale-
zaji se rfizne tiskopisy. Posilate
li pfecteny casopis svym znamym
patfi do teto tfidy. Poplatky jsou
jeden cent za kazde etyry unee a-
nebo zloniek pfes etyry unee. '
jest, vazi-li takova zasilka pet un
ci, musite pfiloziti dvoucentovou
znamku. Dvoueentova znamka sta
ci do osmi unci. Vazi-li' takova za-
sixiva ucvcd iuiui, ucuu .'.uniiiaj
tficentove, a pod. Y teto tfide 1110-
hou posilati se tistene kniby, cir
kulafe, tistene dopisy. otisky no-
vinafske. Posila-li se s oDsahy
(korrekturami) zaroveii rukopis,
plati se. jeden cent za kazde dve
unee. Ysecky balicky, ve kterycli
nalezaji se pfedmety tfeti tfidy,
musi byti baleny, aby postovni u
fady snado niohly se pf esvedeiti 0
jich obsalm, aniz by byly nuceny
zniciti obal.
Ctvrta tfida. Die vynosu ze
dne 24. srpna roku 1912 autoriso
vano b3Tlo zfizeni jmreeloveho po
Jstovniho systemu. cili baliekova
posta. Y teto tfide m'obou se po
silati vsecbny pfedmety, ktere ne
patfi do pfedchazejicicb. tfi If id a
poplatk' fidi se die vahy a die
vzdalenosti adresata. Na j)ostov
nich ufadecb poskj'tnou jcliotne
informace o teto tfide a sdeli po
platky. Y teto tfide mozno posilati
i farmafske produtky ureite veli
kosti a vahy.
Postovni listky. Postovui list
ky prodavaji se po centu. Do eizi
ny, vyjimaje Kanad, Mexika, Ku
by, Panamy a Sanghaje v rine,
plati se 2 eenty.
Postovne do ciziny. ' Postovne
11a dopisy do Kanady, Anglie, Ir
ska, Novelio- Foimdlandu, Euby,
Panamy, rexika a Sanghaje, je 2
eenty na prvni unci anebo mene.
Do ostatnich cizicli zemi, at' uz pa
tfi k Universalni postovni unii, a
nebo nikoliv, 5 centu za prvni un
ci anebo mene. Postovne do Ne
mecka je 2 eenty, kdyz dopisy po
slanj jsou po nemeekych parni
cich do nemeckycli pfistavu, ale f
centu, kdyz posilany jsou nejry
chlejsi moznou cestou.
Valka neni
nejvrazednejss.
Scientific American, vedeeky po
pularni tydennik americky, upo
zornil v jednom z minulych svych
cisel, ze valka neni tou nejvetsi po
hromou, pokud se ztraty lidskyeb
zivotu tyce. Jine pohromy ukaza
ly se nicivejsimi v hromadue?)i u
smrcovani lidskyeb. zivotu.
Yalka Prusko-Francouzska u
smrtila asi 130,000 lidi na obou
stranach v sedmi -mesicich. Y ru-sko-japonske
valce padlo na dve
ste tisie zivotu.
Jedinne zemetfeseni v Tndii r.
1737 vyzadalo si die odbadu na
tfi sta tisie lidskyeb zivotu. K.
1008 zemetfeseni v Mesine v Ita
lii usnniilo na sto tisie lidi. V ob
rovske vine, vybnane burikanem z
mofe zahynulo r. 1S97 v Tapon
sku 27.00 lidi, vice nez v eele val
ee japonsko-einske r. 1S94.
Zemetfeseni v Japonsku roku
1703 usmrtilo pry na dve ;te ti.'ic
lidi. vypravuje kronika. V I'lne
tfeseni v Lisabonu r. 1 77.1 a!iy:'u-l
lo ."0.000 lidskyeb bytosti. -i stej
jiebo roku v Persii tez e:urire
seeim usmreeno 40,000 lidi. j
lakkoliv straslive jsou takove 1
pohromy, ztraty jejieh tafka mi-;
zi v cellvovem oc-tu luisrva. unes
se ioeita na 1800 milionu -lusi na
zr'mekouli. Koene 11.000.000 lidi k
tomu pribyvs'i. Kazdebo roku n;:
rodi se celkem 8() milionu dusi a
1 GO do 70 milionu jich ..debazi
0(
. tolioto sveta. lo znamena.
kazdodenne na svete se na:
ze
Kli
220.000 lidi, a v stejne dobe zemfe
180.000. Denni pfirustek na svete
na poctu obyvatelstva svetovclio
jest 40.000.
1 porovnani s timto ohromnym
priln'vanim lidstva na zemekouli,
co jsou i ty nejvetsi bityv pfitom
ne valkv! Kdvbv nektere uiu de-
snotovi bvla dana moe. nariditi
bromadne vrazdeni a guilotiny sti
naly kazde minuty jednu hlavu lid
skou. tim by vzrostla eelkova u
j.nrtnost lidska jen o tfi ctvrtiny
jednobo roeenta.
Zaijmavy narod.
Xedavno byl v Kanade :iaie."n
zajimavy nai'udek. o nemz podava
zpravu viulee anglieko-a.mei K-ke
expedice Stefansson. ktery proeos -
toval arkticke kraiinv severoame-
. . , ( . .
rieke. .stetansson setkal se na nev
. . , , '
sevenieisim konei Kanadv 3 narud
."
kem. 0 nemz zda se, ze je to neia -
. . ,
kv kuliure davno odcizeny evrop -
skv kmen. kterv se ztratu v dale-
, rn.; , .
kem Severn, lito lule v pliozapaci-'
..v a--w - I
m Zemi iktorme neisou ti.tiz
, , ; , ,
,v 1 e 1
vropy. Mail areit zvvkv 1 ree eskv , T , , . , .
. -, Nehubuj ho stale pro male chv
mackou. )ouze nektera slova jako- , ,T . . .
. , ' c -, - "' Xavykni si zapomenout nepn-
hv hv a nnvnrin sfvoi,PTisk'ihn A p . .
by byla puvodu sevefanskeho. Ale
nejpodivnejsi jsou jejich zarizeni
a zvyky ohledne manzelstvi. Uzit
slova "sedma svatost" o jejich
manzelskvch institucich, bvlo by
hodne odvazne, nebof ti, kdoz v
manzelstvi vchazeji, neznaji zad
nyeh eeremonii. Muz a zena se do
hodnou. opatfi si souhlas mYouz-
nych a tim je vec zcela odbyta, be-
ze vsecb dalsieh formalit. Yetsina
manzelstvi uzavira se u teclito se- j
vefanu jen docasne. Ale neni tim
feceno. ze manzelstvi je tarn zafi-
zeniin malo trvalvm a ze se brzv .
rozklizi, naopak, trva-li manzelsTvi
trvale. nebof po teto dobe sta,ra se
rozehod vzacnosti. Byva to skoro
jen tehdy. kdyz nejaka krasaviee
zamiluje se do Evropana, ktery
sem zabloudil a opusti k vfili nemu
svebo domaeiho druha. coz je ostat
ne vecne zenske a nic divne.ho. ,Ta
ko u vseeh narodu, ktefi se musi
tezee rvati 0 existenci s pfirodou,
neni u onoho kmene skoro ani del-
ba prace, nerozlisuji se tuze muz-
ska a zenska povolani. fuzi, zeny
vesluji stejne. zeny ehodi s puska-
mi na lion a rybafi. luzi zase na-
proti tomu vafi a siji saty, jestli
ze zena ma jinou praci. Nejpodiv
nejsi vlastnosti ztraceneho narud-
ku severo-kanadskeho je pfi jeho
hotove anarchii v sedme svatosti
ta okolnost. ze se manzele nikdy
nehadaji. Stefansson vyslovne po
dotvka. ze nikdv neslvsel 0 neja-
kych liadkach mezi muzem a ze-
non. pfes to, ze snatky na cas a ji
ne zvyky vzbuzuji pochybnosti,
mozno-li vubec uziti slova "man
zelstvi"' u teehto bvvalvch snad
Evroj)anu. ktefi daleko. stranou
veskere kultury a civilisace evro)-
ske utvofili si zcela jine zvyky.
tak rozdilne od zakonu a pfedpi-
su evropskych.
Dlouhe vecery jiz nastavaji
a vy zajiste budete touziti po do
bre cetbe a protoz si Yas pf ejeme
upozorniti na to, ze mame na skla
de mnobo peknych a poutavycb
romanu, ktere prodavame za po-
ovieni pravidelnou cenu. Piste si
0 seznam.
ODVARKA BROS., Clarkson,Neb.
Sfastna namzelstvi
prscinou rozvodu.
Zase 7. bi'usu nova tbeorie! Ktc
ry si statistik vynasel, ze pry inan
zelstvi koneiei rozvodem jsou vet
sinou takova, ktera z poeatku byla
zvlaste sfastna. lalokdy pry se
stane pfipad rozvodu. kde inanj'i
stvi jest ebladne. Ze lakovyeh je
velke mnozstvi. je ziu'uno, ale ne
konei rozvodem.
Advokat. ktery mel dloubolete
;kusenosti v rozvodnicb pfich, tvr
di. ze v takovem pfipadu, kde man
zele byli po delsi dobu zvlaste
st'astnymi a jtak se nepobodli, kon
eilo lozvoilem. kde vsak po ce
ly eas se vice mene skorpili. oby
eejne se smifili. kdyz melo dojiti
k rozvodu.
Dojemnou okolnost pfi rozvo
dech jest prave to, ze konci nimi
isfastna manzelstvi a tu pfiebazi
statistik ku nahledu, ze jiste mnoz
stvi badek jest vlastne kofenim.
I ktere lasku udrzuje. C'ili. jak pra-
vi ceske pfislovi: "Co se kockuje,
ma se rado." Vse zalezi na. povn
ze. Xekdo se rad poliada a, vyboa
fi a protivi se mu jednotvarny
mir, a jinemu jsou hadky, sebe
mensi, jimi dobfe napodobiti zla
tem neb stfibrem prosivane latky,
.pfK'emz jeste jest vyhoda, ze lat-
:k.v .v "emaji zn;me nepfijemne
t ..1 i.: axi 1:
Sedm pravidel
promanzeJky-
Theodor Puis, hlavni prjbacni
ufednik v Milwaukee, Wis. vydal
nasledujicicb sedm pokymi pro
manzelky. 0 nichz je pfesvedeen,
ze utvrdi domaei pokoi a stesti:
J IiInj va2 a 10loxxoli 0 j muze.
1A . . ,
i Dej mu snidani a podivei se, ze
' , , - , . v V1. 1
.ie dobre oblecen, nezli z domova
1 -,r.. , .
odejde. lej vzdyckv iidlo v cas
: . . , , , ' . . V1
:a dl)ej tobo, abv take on bvl vzdv-
: , ' '
. .. , , 1 .
i L'drzu.i svo.p domaenost, sebe a
v. ,
llltk-v v t-'lst0te poradku.
, vi -, - , x , ,
Aepovide, mu 0 vsecb tvvch n:a-
lycb domacieh
nepfijemnostech ;
1 j;livuc uu piinicj,
jemne udalosti.
K otiizce, tykajici se tchyne, se
pfiblizuj pozorne a op'atrne, proto
ze je nebezpecna. Bud' za dobre
s obema tehynemi a nikdy nedo
voluj sve 'inatee. manzelovi tvemu
vyeitky cinit.
Pan Puis mysli. ze lined po pi-
.i"stvi je tchvne. ktera pusobi nej
viee "Psvaru v rodinach.
"Mimzelka ma nechat svebo
muie ab.v si snidani pfipravil sam
tak casto, jak on ji nechava. abv
st'Klia pravii pan mis.
Mir.
posledni dobe nekolikrat ob-
Y
jevily se zpravy, ze se cini jiz di
))lomaticke pokusy v zajmu zasta-vt-ni
evropske valky a zjednani mi
vu mezi evropskymi mocnostmi a
i:rcdy. Zpravy tyto sdeiovaly pra
"idelne, ze pokusy tyto vysly
lierlina, jezto Nr'meck-j s Rr.kou-
skem pry jiz vidi, ze valka i.ynej
si jest pro ne ztracena. Lee zpra
vy tyto se nikdy nepof vrdily, po
nevadz nepoehybne bvly pouhymi
novinafskymi ''kachiunai". vypo
citanymi na vyvolani klamm'ho
dojmu. ze s Nemeekem a Rakou
ske'm jest zle a proto valky uz ma
ji dost.
Jedinny skutecny pokus v zaj
mu usmifeni valcicich narodu ev
ropskych ucinen presidentem Spo
jenych Statu pfed nejakou dobou,
ale pokus ten nebyl ani minen. a
by vedl k zadoucimu cili, jako spi
se. aby upozorneny byh mocnosti
evropske. ze v zalezitosti miru
stoji Spojene Staty k sluzbam.
Posud na mir jest brzo. Evrop
ska valka neni, jak videti. jeste
pine rozvinuta. llada valcicich sta
tu neni jeste eela. Na zasalmuti do
valky evropske ceka jich jeste ne
kolik. Toto neni obyeejna valka,
ve ktere si staty rozhodnou svoji
spornou zalezitost. Toto jest valka
na zivot a na smrt jednotliyych
mocnosti. Dues kazdy z valeicie.h
statu hledi na valku tak, ze 'rtfo:
stvi znamena pro nej dalsi a sil
nejsi zivot, kdezto porazka zna
mena zkazu a iipadek.
Yelmoci jsou nuceny takto na-
zirati na valku. Nemecko a Ea
kousko jsou nuceny spatfovati v
porazce sve obromne ztnity hmol
ne, na penezicb i ze-niich, a za
staveni vyvoje svebo na dloubou
fadu let.
Yelka Britanie jest na torn je
ste bufe. Porazka jeji v teto val
ce znamena konec jejiho sveiove
bo panstvi. ktere udrzuje dele 7iez
stoleti. Yitezove pobrali by jeji ko
lonie a zdrtili Anglii tak, ze by ni
kdy jiz nepovznesla se na nynejsi
stupeu moci a slavy i boliatstvi.
Fi'aneie rovnez utrpela by krute a
to jiz podruhe z rukou Xemeu, kte
fi by ve svych pozadoveich byli by
zajiste bezodhlednesi nez byli je
jieh otcove pfed 4 lety. Nejvy
hodneji z teto valky mohlo by vy
jiti v pad 11 porazky Rusko. ktere
rozhodne nemuze byti porazeno
1 . 1 1 Oil
taK, any zustaio na mnost a ne
milost vitezi.
Posud vlastne nebylo na bojiSii
rozhodne bitvy. ktera b yznameiia
la zdrceni sily porazeneho. A do
kud takove bitvy nebude. t"zko
mluviti 0 miru.
Dr. Stephen Wise o
valce a zene.
Zdali vefiin, ze valky by byly
mene castymi kdyby zeny mely
hlasovaci pravo? Ne. -la vefiin.
kdyby zeny mely na vhide ueast.
ze lnr nejenom valky byl y fidshui,
ale doeela nemoznymi. Yalky vu
bec pfestanou, az zeny budou br.'i
ti podilu na zalezitostech vlad
nieh.
Pfi vsecb tech hroznych sveto
vych udalostech jez nas denne
vie a vice pobufuji. nezda se ir-i
nie hroznejsiho nez mysle.i v:i "e
ani jedna zena na celem svete ne
byla tazana zdali tato valka ma
neb nema byti. Zeny pfeee nesou
posledni a nejvetsi bfime teto
valky.
Jsou to zeny, jez musi .ia kraj
hrobu jiti by diteti zivot dar.dy
a tyto jejich deti jsou nuc2 iv do
boje jiti, vrazditi aneb nechati se
vrazditi, aniz by matka a zeny
vubec byly hi zany 0 spr,i no.sti
neb potfebe valky.
Kdyby se nine nekdo tazal na
nejvetsi nespravedlnost a haneb
nost teto valky, jmenovala bych
ne zkazu Louvainu neb zniceni
Rheimske Kathedraly a jiny'jh
pamatnych budov, ale stanovisko
jez maji evropske vhidy viici ze
nam. Yseehny vlady totiz povzbuzuji,
muze, by se z povinnosti k viasti
ozenili dfive nez se ku svym plu
kum pfipoji.
Toto jest v zajmu zvyseni po
ctu porodu ve statech. kde vlady
jsou ii pine netecnymi k nejyssi
mu mnozstvi unirti. Nemohu si
vetsi urazky pfedstaviti jez by mo
Ida byti zenam ucinena nez je ku
provd.'mi pobadati pouze jme
nem) ale ve skutecnosti : nich
ciniti plemenici stroje. Zadati na
lideeh by se zenili prave pfed od
chodem muze do valky, znamena
narozeni deti jez otce nepozna.ii a
eini z zen vdovy dfive. nez se deti
narodi.
Jsou mnohe obeti jez spolecnost
muze na zenaeh pozadovati. a ze
iiy maji velkou scbopt.o'" k -eb-obetovani.
Ale toto neni zadosl o
obet na zene. Timto jest nucena
nejen svoje telo obetovati, f.le
take pohfbiti nejvyssi a nejsve
tejsi instinkty zenskosti na zados
krute vh'uly.
Jeden z nejvetsieh zisku jenz
musi vzejiti z teto valky, bude
konec muzske vlady. Otazka o
zenskem hlasovacim prnu bude
brzy eelym svetem uspokojive
zodpovezena a valka ve velke mi-
f e 0 teto odpovedi rozliodnouti do-
pomfize. Pak nastane otazka: 'Jak
nejlepe upotfebiti svedomi a ro
z 11 m zensky v zajmu svetpveho mi
ni mezi narody a v zajmu sveto
veho blahobvtu
Dieta.
Y leceni nemoci casto jest, nej
vyse dulezitym zachovavati dietu.
jakou lekaf pfedepise. Oietou 71a
zyvame pokrmy a napoje jez ne
mocny smi iozivati. Nejdfive jest
ovsem tfeba diiti do pofadku zai
vaci soustavu, aby mohla pokrmy
pfijiniati a ztraviti. Y torn ohlrdu
byehoin vzdyeky zvolili Trinerovo
Lecive Hofke Yino a sice proto. ze
zacne pracovati od kofenu ehoro
by. Yyeisti vni1fnoc;ti
bez bolesti a jinych obtizi a sesili
je. Pak bude snadnym zachovjiva
ti pfedepsanou dietu a nastoupiti
cestu k zdravi. Jest pravidh?!ii me
zi lekafi zaeiti leceni chorob vyeii
tjnim stfev. Zacnete take tak, uzi
vajiee Trinerovo Lecive ilofke
Vino pfi kazde nevolnosti. Y 16
karnaeh. Jos. Trine r. vyrabitel,
1333-1339 So. Ashland ave., riiica
go. 111. Cena 1.00.
Kdykoli potfeba kaze upotfebiti
leku na mazani bolestnych udu te
la, zvolte Trineruv Liniment. Pfi
nastuzeni, nahlem seslabnuti, bo
lestech udech, naleznete jej vy
bornym lekem. Cena 25 a 50e., po
stou 35 a GO c.
Y nasi ch severozapadnich sta
tech, kde se ponejviee pestuje pse
nice. zcmedelsti odbornici jiz dav
no odporucuji stfidave bospodaf
stvi. Letosni rok pfinesl jim novy
argumenl.proc by farmefi meli stfi
dati psenici s jinymi plodinami.
Kdyz so totiz psenice pestuje na
teze pude vytrvale rok od roku.
podporuje se tim vyvoj skodlive
sneti (smut). A snet' byla pry ldav
ni pfieinou velikeho poctu ohnu.
ktere letos po celem severozapade
mnobo mlaticich strojz poskodily.
Jest pfimo iizasno, co takovych
ohnu se tarn letos udalo. A nadla
lv farmerum mnobo skodv. IIosdo-
dafska skola statu Washingtonu,
ktera ohne ty vysetfovala, uve
fejnila vysledky v'setfovani ve
zvlastnim bulletinu, ve kterem po
cet takovych pozaru pouze v kraji
Palouse odbaduje temef na 300 a
skodu zpusobenou na strojich, na
vymlacenem i nevymhieenem obi
li. i ztratou casu a zranenim del
niku, odbaduje na vice nez pul mi
lionu dollaru.
Pocet teehto ohnu v letosni se
zone byl opravdu neobyeejny.
Siee takove ohne udaly se v ji
nych leteeh take, ale v tfeeh seve
rozapadnich statech Idahu, Ore
gonu a "Washingtonu nikdy se
jich do roka neudalo vice nez 'je
set anebo dvanact. Letos vsak jio
cet ohnu ve vseeh tfeeh statech byl
neobycejne veliky, ac nejvetsi ztni
ty utrpeli farmefi v okresu "YIiit
man ve sttitu "Washington. Ohne
udavaly se mihle a prudce, tak ze
to spise byly vjrbuchy. Separator
byl jimi obyeejne znicen, a plame
113' mnohdy zasahly take stohy sla
my, vymlacenou psenici, ba nekdy
i obili na stojate.
Yybuehy byly tak caste a takisvs-"
neobycejne, ze miiozi farmefi a
mkitici nechteli vefit, ze by pra
vou pfieinou byla snet', a domm
vali se. ze ohne jsou dilo zhafu.
Y Latach v Idahu zatcen byl take
polokrevny Indian na obzalolm, ze
tarn takovy ohen zalozil, a pfiznal
se. ze pry do snopu obili vlozil sir
ky. Ale pozdeji sve pfiznani odvo
lal pfiznal pry se jen proto, aby
obdrzel lehci trest, jezto se bal. ze
pro svuj indiansky puvod Jiebude
spravedlive souzen.
Washingtonska stiitni kollej vy
setfovala take tyto 'stiznosti a
zjednala osvedeene detektivy
ale nenalezeno ani nejmensiho, eo
by nasvedcovalo zhafstvi. Odbor
nici kolleje tedy usuzuji, ze hlav
ni pfieinou pozaru byla snet'.
Pfi torn arci take jine pficiny spo
lu pusobily. Jednou z nich bylo
neobycejne sueho v dobe, kdy o
bili rostlo, a druhou nedostatek
normalni vlhkosti v ovzdusi v do
be. kdv se mlatilo.
Tyto dve )ficiny mely za nasle
dek, ze zrno i sh'ima obsalwaly
mene nez prumerne mnozstvi vlh
kosti a bvlv tudiz vznetliveisi a
hoflavejsi. Ony take zavinily, ze
se tfenim valee a jinych casti stro
je vyvinovalo vetsi napjeti stati
st ieke elektfiny. Podle vseho tedy
vybuchy byly zavineny tim, ze hof
lavy prach a snet' byly zapiileny e
lektrickymi jiskrami.
Jmenovana kollej diiva farme
rum a majitelum separatoru na
vod. kterak se proti podobuemu
nehezpecenstvi uchraniti. lvdo se
o vec zajima. neeht' si pro len bul
letin dopise na adresu ''Washing
ton State College, Pullman, "Wash.'
Do jiste miry je to ovsem zajimavo
pro kazdebo farmera. Jest arei
inozna, ze takova shoda okolnosti
jako letos se tak brz- zase nedo
stavi, ale jiste to neni. Jest mno
bo duvodu, proe stfidavemu hos
podafstvi nutno dati pfednost
pfed jednostrannym a ty le
tosni ohne a ztraty farmeru na se
verozapade jsou jen dalsim duvo-dem.
ICS
Deslys prece
je pry Ceskois.
Znamy americky sportovni list
The National Police fJazeT v-
chazejici v New Yoiku
pfinasi zpravu. ze Gaby Pi'siys?.
znama tanecnice. o ktere se vypra-
velo, ze pobh'iznila hlavu jionii
iralskemu krali Ianuelovi. je
('eskou. Prvni zpravu toho smyriln
pfinesl jisty uhersky list pfed dve
ma roky. Klyz Gabinka meskala
v Chicagu na jafe tolioto roku, by
la dotazovana zpravodajem jiste
bo americkebo listu, co je pravdy
na torn, ze je ceskeho pfivodn. Ta
necnice rozhodne popfela. ze je
("eskou. Zpravv o jeji'm ceskem
puvodu se vsak stale v anglickych
a americky eh casopisecb opj'kuji
a tak je tu moznost. ze je na tonl
neeo pravdy. Ilofeji zmineuy list
pise: "'Jenom k vfdi reklam"1 im
presariove mlade zeny. kteni s
vydava za Gaby Deslys. stale 0
pakuji starou a nieim neiorviv:c
11011 historku 0 torn, ze portugaV
sky kral Manuel obetoval pro ni
svuj trun a ze ona byla hlavni
pfieinou jeho pi'ulu. Rude j)roio
zajimavo povedeti, ze tato zena
neni produktem pafizskych tanec
nich sini a pravou blasatelkou pa
fizskeho umeni tanecniho, Jiicu a
elegance. Ye skutecnosti neni ani
Francouzkou, ale ceskou vonko
vankou. rodackou z osady Ijoi'ijj
Iostenice na Morave. kde se na
rodila v roce 18S4, to jest pfed ti
citi roky. Jeji prave jmeno neni
Gaby Deslys. ale Hedvika Navia
tilova. Bda nekolik roku komor
nou v ruznych soukromych do
mech a pokojskou v ruznyeh ho
teleeh.n ez se stala clenkou tanec
niho a zpcvneho shorn na jevisti
koncertni sine Apollo v divadle
Imaleho mesta Klatovie. Uzivala
dlouhe fady divadelnich jmen, nej
dfive Hedvika Rogee a po 4e Ma--ria
Nogrodi. Na to byla znar.ui na:
rakouskj'ch operetnieh jevistieh ja
ko "Kleine Haerakin.' Po te se.
dostala do rukou ruskeho taaecni
ka. ktery tak znamenite zdokona
lil jeji tanecni umeni, ze mohla vy
stupovati v ruznyeh pafizskych
santc'mech pode jmenem G-iby De-
Jak jednotlivi femeslnici umiraji.
Malif odehazi z tolioto sveta
podobne jako stin.
Rarvif zesina.
Krejcimu pfeme se nit zivota.
f'cetni uzavira svuj zivot.
Ilodiny hodinafovy dobily.
Ileree dob ral svou ulohu.
Yoskafi shasina sviee zivota.
Ilhisny dotroubil.
llornik ulozen jest do yainy.
Yojin povoh'in byl k veene
armade.
Hrncif ulozen jest do biiny.
Flautistka dopiskal.
Arzduehoplavee opusti svet.
Lodnik nastoupil posledni svoji
plavbu.
Literatura.
Y prave minulych dnoch zavod
nas obdrzel od pana Ant. Novaka
z Milwaukee vytisk obeanskeho ka
lendafe "Nova Ylast',5' ktery vy
sel jeho irakladem.Kalend-'if ten
vyznamenava se peknou ujimvou
a obsah uje bojnost pekne poutave
cetby. jakoz i praktiekych ponau
ceui. Titulnf obraz znazoriiuje Mis
tra Jana Ilusa, jak pise ve vezeni
posledni dopis Ceehum. Yelmi
pekna jest basen "K )etist''4?te
pamatce inucednika Kostniekelio,'
kterou napsal p. F. L. Musil. Cena
kalendafe jest pouze 50 -enfu.
Pro domovinafe.
AVashington, D.C. Tajemnik
pro domovinafe 5G0.000 akru neza
vodnene pudy. Po 11. lednu 1915
vnitra oznamuje. ze dauo k o-aazeni
muze )uda byti dosazena v Inmeeh
0 320 akrech na zaklade obirncj
siho zakona 0 domovinacii. Pozem
ky lezi v Oregonu, rontane a No
vem IIexiku.