Zkusenosts
bohacovy.
Stuart Chase, bohac z Bostomi,
ve svych libankach podnikl yv-i st
ill experiment ktery by sice pro
chudaka byl docela zajimavy. Co
zkusil pan Chase? Zkusil zivit se
vlastni praci.
Letos v cervenci Chase ozenil se
se slaenou Margaretou Ilatfieldo-
vou, dcerou byvaleho mayora berkulosu." Jinyini slovy: dr.
Charlesa E. llatfielda v Xe.vtonu. Friedmann a .ieho nadhonci za po
Nevesta roku 1909 graduovala ejm0ci sensacnich anieriekych noviu
Smithovy kolleje. Jiz delsi dobu j os;ilili nekolik malo lekafuv a veli-
zajhna se o jiste otazky a .ist c-in-nou
suffrazetkou. Chase ;am stu
doval na universite HarvarIive a
na technologiekem ustavu !Massa-
chusettskem. 0 zvlastnini exju ri- J
mentu novomanzelu mlada pani
ATypravela zpravodaji :
"Yzali jsme se letos v cervenei
a cestou z vyletu do Kanadslcyeh
lesu zastavili jsme se v Rocheste
ru, N. Y., abychom tarn v liban
kach provedli zvlastin experiment.
Nas experiment mel dvoji livel :
Predne a hlavne chteli jsme pres
ne vysetfiti, ktere jsou a ktere ncj
sou nutne podmmky sfastiu'-iio a
uzitecneho zivota. Druhe, chteli
jsme vysetrovati problem noza
mestnanosti jakoz i pracovm a zi
votni pomery prumerne Americke
rodiny.
Prvni nasi starosti ovsern bylo,
najiti si byt. Prvni dva tydny
bydlili jsme ve stravnim dome, a
dalsich sest tydnu stacila nam je
dina jizba zafizena pro malou do
niaenost, s plynovymi kamny v
rohu i nadobhn za knizeei plat
$3.50 tydne. V tomtez dome bydli
li take tesaf, pokryvac a masini
sta se svymi rodinami; jede far
mer, ktery hledal praci, a ake ne
kolik velice pochybnyeh harakte
ru. Mr. Chase hledal praci a ueha
zel se temef o sto ruznyeh dzabuv
od staveni kuzelek az k vvueova
ni matematice ve vecerni bkole. a
le marne. Konecne vsak preee na
hodily znamy nasel mu zamestna
m. Mel vypracovati system vedeni
tictii pro stfechafsky zavod, za
vesti knihy a ob cas ni ne dohli
zeti." Jest pozoruhodno, ze pani Cha
seova nasla zamestnani mil )hem
saaze nez jeji muz a ovsem nii:
sila se spokojiti take s docanymi
dzaby. Tak 'ia prlklad v jednoin
obchode hrou na piano baviia za
lazniky; hrala na piano v pet'.'iko
vent divadle; v sobotu byia proda
vackou v desdk-A'em sioru; drela
se nejaky cas v tovarne na krava
tv; pracovala pr jednoho chemi
jka za $5 tydnl.
Tyto zkusenosti nepochylne by
ly necim. zbruiu novym pro pana
Chase i jeho mladou pani. Osm
tydnu zili jako namezdni delnici
a pfesvedcili se. ze oj)ravdu .lest
bida o praci, ;Tt5 jrace neceka na
rohu na nikohj, a ze snaze najde
praci zena, kti.ra pracuje latineji,
nezli muz. T) jsou ossein ve.i
delnikum jiz davno znnme. ale
boh&cum nove. Jsou ttiz mezi
b(-i aci i mezi ceskymi bohaei
lide, ktefi se domnivaji, ze v teto
zemi jest dosti prace pro kazdelio,
a je-li nekdo bez prace, ze to jest
jeho vinou, protoze nechce delat.
Pravda ovsem jest, ze kapitalism
nedovede zamestnati vseclmj- del
niky na trvalo. Je to uz v samotne
podstate kapitalismu, ktery je za
lozen na zisku. Ale syty neveri
hladovemu, a bohac nevefi dr-Mu-kovi.
Takovy bartipan v dobe, kdy
je prace malo, nabidne delnlku pa
desat centii za praci, kteni ma ce
nu tri dollaruv, a kdjrz delnik od
mitne, bartipan latefi, ze pry del
nik nechce delat. Takovi pani mo
Mi by si vziti pouceni z experimen
tu pane Chaseova. Ano, mohli by,
ale nevezmou. Nebot' oni jsou uz
pfedem pfesvedceni, ze delnik bez
prace je vlastne lenoch. Oni jsou
proste z jine spolecenske tridy a
nedovedou, nemohou se ani vmy-
slit v postaveni delnikovo.
Doktor Friedmann-
Zdravotni ufed Spojenveh Sta
tu tyto dny uvefejnil svuj usudek
o povestne medicine proti soucho
tinam, kterou sem loni z Bevlina
pfivezl nemecky lekaf dr. Fried
rich F Friedmann, jenz toto ' ' zel vi
erum" vyhlasoval za bezpeciry
lek proti plicni tuberkulose a tezil
z neho velike penize. Federalni od
borniei vysetfovali piisobeni roz
hhiseneho leku v liemoenicich a
laboratofieh, kde lek byl kouman,
a na zaklade sveho vysetfovani
nyni potvrzu.ii lisudky ameriekych
i evropskych lekaf u. "ktefi vyvr.i
tili narok dr. Friedmanna, ze by
byl vynasel specificky lek pro tu-
ky oeet souehotnafu v teto zemi
a nadelali z to salby hromadu pe
nez. ponevadz zpenezili zazrac-ny
lek lined, jakmile zlute yurnaly
ijni udelalv zadouei reklamu.
V uredni zprave podavaji se fak
ta. ktera dokazuji bezcennost i'a
lesne medieiny. a ostfe se odsuzu
je sarlatanstvi, se kterym domne
ly lek byl zpenezen. ("tenar se tu
dovida, ze v pine etvrtine vsech
pripadu. ve kteryeh pouzito bylo
Friedmannova leku (kde americti
lekari meli prilezitost sledovati po
stup leceni) vyvinuly se na paeien
teeh otevfene bolaky na misieeh,
kde serum bylo vstfikovano, aekoli
dr. Friedmann byl tvrdil, ze jeho
methodou vstrikovani se tomu pre
dejde. Zprava dale pravi, ze b?.k
teriove zarodky. kteryeh dr. Fried
mann pouzival k injekei. "ukazu
ji, ze zarodky ty lisi se od odrud
tuberkulovych bacillii dnes obec
ne znamyeh. a ze vstriknuti jich
do mensieh zivocicliu einiio je pri
stupnejsimi tuberkulove nak.i.e a
nikoliv otuzilejsimi jiroti ii. jak
se tvrdilo.''
0 nestydatem vykorisfovnni do
mneleho 'leku"' uredni pfehled
zprav verejne zdravotni 4'.izby
Spojenych Statu struene pravi to
lik: "Tento lek byl sensaenimi ea
sopisy rozhlasen daleko siroko. tak
ze lze bezpecne rici, ze v eele zemi
sotva byl dospely elovek, ktery by
byl o nem neeo neslysel, anebc sou
chotinaf.ktereho by nebyla vzrusi
la nadeje na ryehle a uplne uzdra
veni. Jest prirozeno. ze zprava se
neobira bolestnymi a spinavymi
podrobnostmi vyjevu ktere se zde
odehraly po pfichodu dra. Fried
manna, nerozepisuje se o teVh za
stupech nemoenyeh. ze kteryeh
ninozi byli bez penez. a kien st
rvali o prilezitost, aby se jim do
stalo toho leceni; an o lakotnem
vykofist'ovain beznadejne nenioe
nyeh, ktefi meli peniz, ani o od
mitnuti tech, ktefi penez nemeli.''
Z eehoz jest videti, ze v kapita
listickem svete, kde lekaf je zrov
na tak soukromym podnikatelem
jako tovarnik, kofistnictvi najde
se v nejruznejsieh oboreeh. llum
bukaf Friedmann nasel vydatne
pomocniky v sensacnich zurnalech,
ktere jsou v kazdy eas hotovy za
prodati sve duvefive etenafe o
volbaeh je prodavaji humbukafum
politiekym. jindy zase jinym. Kaz
dy dobfe ucini, varuje-li se tako
vyeh sensacnich casopisu jako
morn.
Pfemysl.
Generalmajor Macalik vypravu
je v XTeue Freie Presse 0 Pi-einy-slu:
Myslenka zalozit pevnost na
fece Sanu je z r. 1S24. Arcivevoda
Karel navrhoval tehdy. aby se
opevnila Jaroslav. Jeho navrh pro
veden teju-ve 154. ale za vhoduej
si nez Jaroslav shledan Pfemysl.
Vlastni budovani )evnosti zaha
jeno 1S71, ale postupovalo velmi
zvolna pro nedostatek prostfedku.
Zaeatkem let devadesatych zaved
lo se tu opevneni paneefove, eimz
casti pevnostnieh del dostalo se
paneefove ochrauy. XTejvetsieh za
sluh ziskal si tu zemfely polni mar
sal ek ryt. Brunner, ktery vrenoval
Pfemj-slu takfka cely svuj zivot.
Antverpy b'ly 1906 obehnany
vnejsim kruhem pevnosti, eimz
pevnost. dostala rozsah 100 km. A
'pi.eee padiy za kratkou dobu, kdez-
to starsi Pfemysl se ubranil. Neni
dosud spolehlivyeh dat 0 prostfed
cich delostfeleckych. jichz se tu u
zilo. Arime jen, ze pfi oblelmni Ant
verp uzilo se vedle jinych del ra
kouskych 30.5 centimetrovyeh mo
torovych baterii a nemeckyeh del
42centimetrovyeh. Jakymi dely se
stal pokus o dobyti Pfemj'slu, ne
ni dosud znamo. Proslyehil se jen.
ze Rusove meli tezka 23centime-
trova oblehaci dela z Putilovskyeh
zavodfi. Ze zprav rakouskeho ge-
neralniho stabu vysvita, ze se ru-: publiee prospesnou. ohzvlaste kdyz
skemu delostfelectvu za tri nede- vedi ze vsechny ty hi'ozby jsou
le nepodafilo umlcet pevnostni de- plane, malo mocne.
lostfelectvo pfed litokem peehoty , Zdejsi Nemci mnoho si daji za
a tak tento iitok pfipravit. Bud'ilezeti na torn,, aby anglieky etouci
nemelo ruske delostfelectvo dosti
.iieinna dela, nebo se mu nezdafilo
zasahnout pevnostni dela rhrane-
!na pancefi nebo stojie v pancefo- lavanim jieh na nemecke brdo. Za
jvych kasematach. Teprve budoue-! tim ueelem pfinaseji nekteiv ne
nost osvetli tuto zahadu. meeke easopisy kazdodennj angli-
Cetne listy venuji nyni Pfemj'- cky psane elanky a proo lake vy
slu elaidv.v lieiei zejmena zivot v davan je tydenni easojtis "The Fa
meste: Mesto lezi vzdiileno ode therland", ktery zasil'n je zdar-
Lvova kratkou trati na nenapad-jma
ne vysine, pod niz sumi prudky a
sirokv San. Malebnv raz kraiine
dodava udoli feky. do kterelio shli-, Anglicanech, nemusime ete'iafum
zeii okolni navrsi. male vvbezkv nasim naznaeovati. nebot' Kami se
Karpat a trpytivc veze a t:opule domysli. ze jsou tarn malovani te
opevneneho mesta. Yjedemeli do mi nejkf iklavejsimi a nejodpornej
femyslu. dostaneme se do iterov- J Simi barvami, jen se nniniti ehce
'nyeh ulieek a tfid. Je videti mesto ! me, jak list ten dice jusobiti na
rozpfileno zeleznieni trati a lined j
n nadrazi je )ozorovati karakte-
ristickv obraz venkovskeho rarni-:
sonniho mesta, leskle uniformy. jimi zastrasil vladu -vvashington-!X("nuvinu
je slyseti stejne jako pol-Jskou a naladil ji pfatelsky k ler
stinu. Z maleho hnizda vyrostl Pre- Huu Yiden stala se jen bezy
mysl velmi ryehle, jakmile se po- znamnym pfiveskem hlavniho me
znal jeho strategieky vyznam. Jes- 'sta Germanstva.
te v roee 1SS0 mel pouhyeh 15.000
obyvatel a v )osledniih desitileti (
vzrostl na mesto s vice nez 53,000 ,
obyvateli. Zidovske obyvatelstvo
vtiskuje ovsem take Pfemyslu ty
)icky raz halieskeho mesta a sy
nagogami, s ubohymi domky a o
j'ientalnimi jiostavami vyplnuje ee
lou jednu polovimi' mesta.
) Drulm ma zeela jiny raz. Tu je.rickym lidem nenavideno. Dovolu
' videti elegantni mladez na nrome- jeme, aby anglieke valeene lode
nade. dustojniky a jieh damy vel
kome.Si.sky odene. Take stavby pfi
pominaji mestskou eleganci, zej
mena nekolik vefejnych budov.
Pomerne eetne jsou hotely a ka-
varny a lepsieh obchodu lieni ne
dostatek. Y zime jsou otevfeny eet-jyolu jeme ji dokonce aby ehytala ueinku na nasi vladu, ktera jde(by a zkazy uciniiy ji hroznejsi
ne zabavne mistnosti. garnisona ' nase lode, nalozene medi, v nadeji, jsmerem jedine spravnym a zaeho- nezli valky dosavadni bude ta
lma take sve vlastni (nemeck'O di-ze bude moei popfipade mo.nopo- p'ava neutraltu tak. jak by ji jis-(ke tfeba novych slov, aby tento
'vadlo. Spolecenskemu zivotu doda-' lisovati eel v nas obehod medi. Do- te Xemeeko nezaehovalo, kdyby vrcholny kvet moderniho kapita-
vaji zvlastniho lesku celni v3'Soei voluje nam, abychom vyvazeli dy
hodnostafi vojensti, z nichz gene-' namit, ale nedovoluje nam, aby
ral Galgoczy byl dloului leta nej-'chom sami dodavali petrolej neu
J popularnejsi. XTynejsi velitel je pol tralnim narodum.
!ni podmarsalek Kusmanek.
WOVe priStehOVaiectVI
Proroci vesti. ze po valee novy je nejtouzebnejsi pf ani presidenta Potrva jeste hodne dlouho, nez- rove penize. Petidollar nese por
proud pfistehovalcu zaplavi Xovv a ameriekeho lidu : Yvtvofeni aino-1 h hmou "apsany alespon obstoj-,trait Lincolnuv, desitidollar Cle
svet. Bude v Evrone zle. a hida ' rie.kehn nbebndnilm IndVen ne dejiny teto obrovske valky. Ze velanduv, padesatidollar Grantuv
vyzene za ocean tisice. Jedni obni-' nam nemoznym, abychom pro se
ti se do Sp. St., ale druzi poplnji be vyuzitkovali valky, nebot' po
dale. Panamskym pruplaem na tlaeuje nas obehod, ale pro sebe
ostrovy Ilavajske, ano i na Filipi- a sve spojence vyvazi i zbo.i,
nv. ( inane v
Cinane v hojnem poetu steno-;
-It- . x tt i -i
va n se na osirow iiav isive. lee
lameriekv zakon ftvto ostrovv na-
)...., ......
lezeji Spoj. Statum) je vyloueil z'nit jeho obehod a obeanv za kaz-
uzemi patfieiho belochovi. uasled-j dou cenu. Anglie jest dnes veli-
kern eehoz nnstala tain nontavkn kon nonPvnd- ikdv nm-innnrf,'
in nrneinffieb rnkaeh p. iiizdv del-'
z!mku stouply do takove vyse.'ze selbujeme. vvpovidati 'valku : Anglie
zamlouvaji evropskemu robotni-'si
kovi.
Panamsky kanal zkratil cesiu z
Evro)y do zapadnieh oblasti. coz
podniti evropske vj'stehovaleetvi.
lEnergie, A'ynalezavost a pfieinli-
vost Evropanu bude ohnrMii. ktery
pfetvofi Industrie zminenyeh 0
sti'ovu. Xastane tarn nebyvaly
rueh. Kouf tovarnieh kominu na
vsech stranach bude se vznaset ku
modre obloze, pist'aly a buseni kla
div budou uvadet v uzas domorod
ee. nakladni lode jako proeessi den
po dni popluji sem a tarn. Ilavaj
ske zemieky a Filipiny proziji in
dustrialni revoluci.
siame
Mili nasi sousedi Nemei by meli
pfeee jiz nahlednouti, ze A'zdor to
mu. ze v ruznyeh velkych i nien-
' sieh mesteeh hrajou prim, ze i v
' nekterych stateeh vedou rozhodu
jici slovo, na narodni administraei
a pfedevsim na smer zahranicni je
ji politiky nemaji zadneho vlivu.
A v torn nieeho nezmeni jejieh
hrozby jimiz zahrnuji presidenta
jAVilsona i statniho tajemnika Dry
ana, a take ani tlak, jaky se vvko-
1 navati snazi na verejne mineni,
jim neprospeje. Ylada Spojenych
Statu, bohudik, jeste neni koniro
lovana z Berlina a nebude tak br
zy. Rozhodne pak pani Wilson a
Bryan, nejsou delani z toho testa.
aby se dali zastrasiti nejakymi
j hrozbami od cesty, kterou povazu-
ji za jedine spravnou a nasi re-
obecenstvo seznamilo se s jejieh
stanoviskeni, totiz se vsim pfekru-
covanim skuteenych fakt a pfede-
kazdemu eloveku. jr-hoz adresu
se vydavatele dovedi. Co easopis
ten pise o Rusieh. Franeouzieh a
presidenta AYilsona t j'ho admini-ise
straci a jak pfitahuje za viasy jo-
vy vnitfni politiky amerieke.
v
"Fatherland" pise: "Dovede-li
president "Wilson eisti v poslednieh
kongresnieh volbaeh zfetelne Ja-
menne pismo na stene. ve znaene
mire zmeni stanovisko ktere nvni
zaujima. Jeho malomoene ehovanijvidi hfiehy. jiehz se Xe'.-ieeko do-
v zalezitosti neutrality, pokud seipnstilo a dopousti. a nenech.-i si
tyce naseho obchodu s narody, kte-
re valky se nesueastni. jest ame-
v nasich, pfistavech vyzvidaly. do
volujeme. aby nase lode prolileda
valy. Y roee 1S12 doslo k valee
z pfiein mene zavaznych.
XTeprotestujeme. kdyz Anglic ne
dba nasich obeanskych papiru. Do-
Jinvnii slow, kdezto Anglic na '
noli valeenem boiuie s Xemec -
s
, kern, poeina v obchodnim vztahu
v.'llku se Snoienvmi Statv. Kfizu -
smlouvami zapovezene.
. .
Ampricnn tm inp miv n a or n-
eekava nrl Sv5 vb'idv 1,1p ,1,.
. I
iZh o.lU-, u- 1100.1'''' kterou jmenovany dennik o -
nepfeje valky s nami a my ne-
'n vi-
pre.ieme si valky s Angln. ale .lest
ii ii' ...
. na case, abjehom znovu prohla.sili
svoji neodvislost
Americti obehodniei citi. ze nase
administrace jest iiepf atelskou je-
jich zajmum, ponevadz neehrjini
mis mezinarodni obehod. X'emceko
americti obeane citi, pravem ei ne
pravem, ze nase vhida jest jim ne
pfiitelskou ponevadz jeji vyklad
neutrality znel v kazdem ohledu
nepfiznive pro Nemeeko. K obha
jobe nasi administrace by mohlo
byti feeeno, ze stejne nepfiznive
vykladala neutralitu i pro sve
vlastni obeanv.
Nemecko-americky bias hraje v
rozsudku lidu dulezitou lilohu, jak
se uksizalo v listopadovyeh vol
S.ich. Jeho silu mozno poznati jiz
okolnosti, ze v New Yorku ad
ministraeni listek utrpel hanebnou
porazku, kdezto mis velvyslanee v
Berline, ktery mezi XC'inei v Ame
rice poziv.i ovesti pfitele Neme
cka, obdrzel vetsinu 90,000 hlasu.
V jinych stateeh, kde neni zad
neho Gerarda, hlasovali Nemci z
nejvetsi ciisti ro republikanske
kandidaty, aby ukazali, ze neschva
luji protinemeekou politiku wash
in gtonske vhidy.
Mineni toto, ktere se opira o vy
sledek volby listopadove, ehovaji
take jini kritikove americkych po
litiku. Tak William Marion Reedy
ve svem casopise "Mirror" mel j byly by obsirnejsi, ale spousta bul
clanek, v nemz pravil: "Take ja letinu by etenafe jen inatla. jako
dospel jsem k nahledu, ze vclka dosud cinivaji zpravy z fiima ne-
easf anieriekych Nemeu hlasovala
proti demokratieke strane. aby
ukazala presidentu "Wilsonovi, jak
je rozhofeena nad .ieho nepfizni
vym stanoviskeni. jake zaujim.i v
: teto valee oproti Kaiserovi, a nad
jnejvys nesmyslnym pfatclskym
chovanim. jake jevi k Anglicanum.
Jiz pred volbou se proslyehalo, ze
na mnohveh nusteeh to vre."
Rozhodnuti volieu uemuze In ti
nerozumeno, ale neiii rozlioduji-
eim. Administrace Wilsonova stoji
na rozeesti, a my eheeme doufati.
ze da se na cestu, kterou ji vysle-
dek vol by uk.'izal."' nekolik set "bitev," mimo jine
Obvineni a vyhruzky jsou ve j bitva na fece Marne, bitva na fece
elanku uvedenem za kazdym slo-j Mouse, a nejnoveji bitva "mezi
ve:i Oj.vineni vsak jsou naprosto kanaly" na belgickem poraofi. V
bezpedstatna a vyhruzky bezmoc-1 pravde vsak ty obrovske bo.je po
ne. plane.Xase administrace zadne del Meusy nebo Marnv nebyly zad-
; v:'ileieich stran neuadrzujc n
iMMiiiize za to, ze obeiiod Xeniei.-ka
Spojenymi Staty byl iiplne zne-
moznen, kdezto do Anglie. do Fra
eie i do Ruska mohou lode plouti
bez pfekazky. Prave. ze nase vla
da neehee v teehto lyeh dob:'. eh
obehod nas poskoditi. hledi vsech
ny spory pfi vykladu zasad neu
tralitnieh vyfiditi po dobrote. A-
le koneene. Xemei 1 e.j.sou nijak o
pravneni. aby mluvili za vetsinu
ameriekeho naroda. Ta v teto val
ee je pfatelskou Anglii a spojen
cum aspoii v te mire, ze spravne
.nieeho namluviti nemeckoa zurna-
listikou, ktera zde mluvi easto
vzpupneji, nez by si dovolily easo
pisy, v Berline nebo ve Yidni y
ehazejici. My povazujeme vysledek vol by
za projeveni duvery velke vetsiny
ameriekeho lidu presidentu "Wilso- j narodni. Yalka je hrozna take po
novi. a kojime se nadeji. ze stvani . etem bojujieich a jejieh zbesilostf
uemecke nebude miti nejmensiho
bvlo na nasem miste.
Valka, kterou
vypsatu
neize
' e lupotwi, jiijcl-
I -v xzr.: ,..'.n u.'. - :..x.
: Si vAlka v dgjinach clovecenstva,
' potrVil -iL'5tC mgsiee snacl ta- A
az smlouvy miru budou podepsa- a stodollar Frauklinuv. Na peti
vsech casopisu, ktere se pokouseji ( dollarove note na levo znazorneno
zaznamenavati postup valky, lon-(je objeveni Ameriky Kolumbem,
dynsky dennik "Times" vykonal na pravo vylodeni poutniku na
k tomu pfipravy asi nejrozsahlej-' skale Plymouth: na desitidollaro-
si a neidukladneisi. Je to list no
u " i
1UU,WU' ma L'""iy i i,c
Plenum, jez jmym casopisum
Ns0" uzavfen a etenan tudiz o -
kaval.. ze "tydenni hist one val-
, hlasi1' bnde Pokraati jnyin
tempem s udalostmi. Tato tydenni
historie vvchazi iiz asi tri mesiee.
j v, J , ,
Ale desate cislo posledni, ktere
loslo do Ameriky pfedvadi cte-
niifi nemeckou armadu teprve pfed
vpnknvrmni nevnfistkami Louvai-
jm ,Mapy tohoto yyd fini jsou vgde.
eky pfesne, fotografieke illustra
ee velice zajimavy, ale etenaf do
znava, ze liceni jest neiipluo. Ji
nvmi slow : Londvnskv dennik mu
ze eteiuifi podati toliko prehavy
pohled na velikou valku a to jeste
jen na omezene tizemi.
Jest opravdu nemozno, abr je
den easopis, aneb i skupiua caso
pisu, neb i jedna vhida, mohly se
bezprostfedne dovedeti o vsem co
se deje na bojisti. XCmucI pfipravo-, "dalmacie neni italska, liybrz
vali se na tuto valku po r-tvneet ' o-chorvatska. To pak nej-n
let, a jejieh protivnici posledni le- jsv0 Pohou, ale i lustoni a oby
ta'take nelenili vsichni se -hvsta-! vatelstvo.Chce-li se Italie bratrsky
li na velikou valku, a valka naby- zdeliti se Srbskem o more Ja
la takovvch obrovskveh rozmeru, tlel"sklN hoi vychodni pobfea 0
ze se neda wpsat. JestG asi ne.i- 700 tisl'c Slovanfi a toliko 18
lc-psi vvlieeni skuteC-nvch valee- ltal"- 'hsko spokoje-
nveh operaci podiva ve svveh 110 prii-im' se o phitelsky pomer
lifednieh zpravach britskv velitel beho obyvatelstva. Ale nephpu
Sir John French. Ale i on zmi jen ay tyto slovanske kraje dosta
inln ,Vist. lioiistP vovvnhnt a ie- h' $ rakou.skeho pod nad-
ho zpravy oeekava vladni censor.
Censura. kterou vsechny vhidy vy-
konavaji nad valeenymi zprava-
mi, take arci pfispiva k tomu, ze
obecenstvo dovida se 0 valee jen
malo, ale jest mozna. ze liychom
, , , , -ni-.,,,,
se uovnuui mam wee, 1 ivuj uy iwi
sury nebylo. Zpravy nepochybne
o i z Petrohradu.
Pficina techto zmatkiiv a neji
stoty jest n a snade: valka uaby
la obrovskych rozmeruv. Evropsti
zurnaliste jiz si stezuji, ze dosavad
jii zasoba slov vubec nepostaeuje
'na vylieeni teto valky. Tak na pfi-
klad slovem "bitva"' rozumi se o
jedinely boj dvou nepf.itelskyeh
vojsk na ureitem miste od pouhe
j "sarvatky" lisi se tim. ze bitva
miva rozhodujici ve valee nasled-
ky. (Ottfiv Slovnik naueny.) V
nynejsi valee podle toho bylo sve-
deno a v easo)iseeh zaznamenano
ne "bitvy'5 v obvyklem smyslu
slova. Bitevni eara tiihne se od
Ostendu na Severnim mofi az ke
Svyearsskyni hranieim a jest as
nad 350 mil dloulm. A od te chvi-
le, eo nemeeti hulani poprve se
srazili s pfednimi strazemi belgi
ckymi, boj zufi skorem neustale.
Je to spise masakr aneb jatky nez
li bitva. Na vychode bitevni eara
jest jeste delsi a take tarn se vytr
vale bojuje. Pro takove boje po
jem "bitvy" jest pfilis uzky a o
mezeny. XTynejsi valka jest v pravde
"hrozna" a to v nejednom ohle-
, du. lined na pocatku valky neme-
eky kanelef vyhh'isil hroznou nau-
ku, die niz slavne mezinaroclni
smlouvy jsou jenom bezcenny
"kousek papiru," ackoli na pocti
vem plneni smlouvy zalozen jest
nejen soukromy zivot obeanskj, a
le i zivot vefejny a styky mezi-
a barbarstvim. XTove nastroje zhou
x lismu a militarismu mohl byti na
tlezite vylicen. Dosavadnimi slow
!to nejde.
Nove penize.
S otevfenim federalnich reserv-
inch bank byly vydanj-nove papi
ve na levo vidime seenv ze znii
a mi pravo sceny z moaerni to-
varny; na dvaceti'dollarove i
jlevo vlak, automobil a aeropla
na pravo parnik v neAV-yorsky
na
an,
;m
jpfistavu se soehou Svobody v po-
adi: na padesatidoilarove v stfe
du allegorekou postavu zeny s oee-
anv po obou stranach, na levo lod
1 . , lt
, obehodm a na tn-avo lod valec-
nou; na stodollarove postavu Prj'i-
ce nesouei zen a na pravo postavu
znazornujiei rozdelovani zni.
Komu patfi Dalmacie?
Pasiciiv organ "Samouprava"
uvefejnil v minulyeh dneeh chi
nek pod titulem "Zachraume 'Dal
maeii". jehoz autorcm jest dr. Bc
kotie, zemsky loslanec dalmatsky.
Yzhledem k tomu, ze jest elanek
uvefejnen a- Samouprave. mysli se,
jest v nem projeveno smysleni srb
hke vhidv. Y elanku torn se nravi:
vhidu italskou. Podafi-li se Srbsku
osvoboditi Dalmacii bez velkych
ztnit, bude miti dosti odvahy lui-
jitj tuto zemj ag p0sledniho de-
.oti fitobn lra. 1)y phtg.
la svobodu zmeniti v novou poro-
bu.5
