Prohibice vodky v
Rusku.
Jednou z nejvice pozoruhodnyeh sebou vsude na ,'istupu pyramidy
a dalekosahlieh udalosti z pf itom-1 prazdnych lahvi a stopy divokyeh
ne valky jest zakaz prodeje liho- pitck, rusky velitel vydava v ob
vyeh napojfi v Rusku. Nesnrirne s.iwm''m meste v Hirae-h, Mar
pozivani vodky. narodniho napo-! arosske Sihoti, proklamaei. za
je Rusu az do nedavne doby kazujici obyvatelsi vu, aby casto
uznavano bvlo vseobecno za jedno ' jaky lihovm: nnpoji. Ta
z nejvetsieh zel, jez zdrzovala po- kov'1 Jest vt? l Rusko a takov6
krok a rozvoj ohronme slovanske "iccko.
fists Ovsem. opilstvi nebylo diisled Hlavni zasluha za vycbini zaka
kem nejake specielne spatne vlast- vv prodeje vodky pneita se Mi
nosti ruskeho lidu; jako vfude jin- ehajlu I). Celisevovi. rodem rolni
de, vyvohmo bylo okolnostmi, na ku. jenz duvtipe ina proziravosti
nez rusky narod nemel vlivu. nashromazdil velike jmeni v bo
Chladne podnebi. jednotvarny, li- hate ruske provineii Samarkand!!,
morny zivot, to vse eini opojeni C'elisev jest clenem ruske duniy.
nadmiru a neodolatelne vubivym. Jeho vypraveni o pficinaeh, jez
Tvrzeni. jako by piti zpfisooovalo ; jej pohuuly k prohibieni agitaci.
bidu, jest naprosto nespravne. Vy- jest podivnou smesi logiky a zvra
sledek se tu zameiiuje s pficinoa, cenych nazorii. "Xa konci let osm
jak bylo jiz kolikrale dokazano. desatych", vypravi "v Rusku na
Bida zaviiiuje opilstvi. V opacnem ' stal hlad, po neniz nasledovaly rol-
pfipade. Turei se svou absolutni
zdrzenlivosti opojn.veh napoju
musili by by ti nejbohatsim na ro
dem sveta, a naopak, Amerika mu
sila by byti jednou z nejciuidsich
zemi an svete. V poultry eh, osa
melyeh a nevabnyeh vesnieich rus
kyeh byla kofalna jedinym mi's.
tern, kde muzik mold se na clivili tomto utoku. byli pijaci. kdezto
pozvednouti z dusevni i telesne ostatni vesnicani. ktefi byii zdr
bidy. Posytovala okamzik opojeni zenlivi, meli dostateene zasob ve
jenz sliboval clivili zaponienuti svych domoveeh. Tim zpusobem
na prozite litrapy a cinil )ohled jsem si povsiml hospodafskeho li
do beznadejne budouenosti pone- einku piti vodky." Zde dopousti
knd ruzovejsim. To eo v kremaeh se C'elisev obvykle ehyby, jak
a spelunkaeh velkomest naehazi- jsme vyse uvedli: zamenuje na
me ve etvrtich ehudiny. to odehra sledky s pricinou. Kdyz popsal se
valo se v rozsahlejsim meritku o nezdary. jirosaditi proliibieni pred
venkove ruskjem. A . tr)ho ;:;iroven lohu v dume. vypravi dale: "Yy
dluzno eerpati presvedeeni, ze des- zadal jsem si audienei u cara li-
i
poticky rozkaz, zavadejiei v Ru- kulase. Prijal me ve svi'mii zamku
sku absolutni probibi-i. musi si na Krimu. Naslouehal nine trpeli
setkati na konec s ne::darem. Xe- ve. Veliky vliv ueinilo na neho i;;e
bot dokud nebudou odstranenv pri vypraveni, ze vetsina revoluenich
ciny. jez zivily v Rusku 'zelenou a socialistiekyeli vystrednosli pa
zmiji", dotud neni mozno doufati, ehana jest opilei. a ze vzpoury na
ze by obyvatelstvo trvale vzdalo mofniku ve Sveaborgu. Kronstaiu
sepozivani opojnyeh napoju. Xa a Sebastopolu, a revilm'ni hnuli
miste toho dostavily by se casern vojenske v Pet rob rade a jinde jest
jiste tytez zjevy. jake vidime v vyvolavano pijaky' Snad toto
nasicli prohibicnich statech : namis tvrzeni melo skutecne veliky vliv
te mirneho pozivani iehkych napo- na eara pri jeho rozliodnuti. tre
ju alkoholiekyeh. piva a vina. do- bas jeho smesnost jest na prvni po
stavuje se skryte a pokrytecke o- bled patrna. Prave v teehto dm-eh
pijeni se lihovymi mipoji nejhor- oznamuje se z Petrohradu itove
siho druhu. ispiknuti j)rotivladni a jirotimilita-
Az do roku 1895 vyroba lihoxin risticke. na nemz sueastneni jsou i
bvla v Rusku v rukou soukro- eetni clenove dumy. Die fakta dluz
jnych podnikatelu, ale toho roku nospise oeekavati, ze zamezoni pi
vlada zapocala meniti ji ve statin ti vodky bude miti nasledek prave
mionopol, za ucelem lepsi regula- opacny. nez jaky ear si snad sli
ce, jak bylo vysvetlovano. Jiz dfi- boval, totiz posileni revolueniho
"ve. jeste pred propuknutim val- linuti. Pravit sam C'elisev ve svem
ky, vlada rozhodla se vzdati s- to- nelogiekem vypraveni o nazdaru,
lioto ohyzdneho monopolu. a poz-'vimtiti vlade roIiibieni predlt.hu.
deji zakazan byl prodej vodky v ktera byla jiz dumou sclivah-na :
distrikteeh, kde prolilasen byl stav " Y pi-edpokladu. ze vlada pro lava
valecny. A nyni. alespon pro dobu ' vodku k villi prijmu, vypoi'ital
trvani valky, prodej vodky zaka- jsem vynos. plynouci z jejilio pro
zan byl nadobro. A'ysledek absti- deje v Samare. Xa to podal jsem
nenee ve vojste ukazal se byti tak v mestske rade predlohu. stanovi
priznivy, ze zakaz rozsir.'ii byl , ei. ze mesto vyplati risske poklad
na celou risi. Abyehom si ueinili n? tuto sumu. a zadajici zaroven,
poneti, jake ohledy bylo nutno pre-' aby prodej vodky byl zakazan.
konati pri vydani tohoto zakazu. ! Pfedloha byla prijata a penize po
dluzno si uvedomiti, ze ruska via-1 voleny. yly nabidnuty vlnde. ale
da vzdavala se tim dobrovolne ' vlada je bez oblu zamitla. Tehdy
prijmu $500,000,000 rocne. .Mimo-jjsem poehopil. ze ruska byrokrafie
dek si clovek pripomina. jak l)y za i si nepreje. aby lid lyl stri.liv. z
podobnych okolnosti zachoval se ' toho duvodu. ze jest sna.ii vlad-
financni ministr v Rakousku. Vi-
nie predem : zvysil by na lih.ovny
dan. Rusko ziskalo nauceni zi. bo
lestnou cenu. Pyla to hlavne vod
ka, ktera porazila ruske armady
v IMandzurii. V te dobe, kdyz y.i
ponske lodi ritily se k utoku na
i-uskou eskadru v pristave Port
Arthur, rusti dustojnici slavili pi
jackou orgii v kabinach. Opili ge
neralove a nizsi dustojnici ueinili
pokoreni Ruska na )lanich vyehod
ni Asie nevyhnutelnym. Rusko u
kazalo, ze nepotrebuje jednoho na
uceni dvakrate: coz jest vice, nez
li mozno riei o jinyeh zemieli, pri
kladajicich si samozvane iilohu no
sitelu kultury. Dues nyni lo jiz
armada "lvu. vedenych osly": Ru
sove jdou strizlivi do ooje. !Iezi
tim co nemeeky korunni princ a
)eluje na verejnost, aby posilala
A'ojakum zasoby rumu a silnych li
hovin a co abstinencni spolky v
Nemecku musi protestovati proti
opilstvi mezi vojaky. Rusove bo
juji s jasnou hlavou proti lihlavni
mii nepfiteli Slovanstva. .Mezi tim
co Nemci drancuji vinne sklepy v
Champagni, co ukladaji belgic
kym a francouzskym mestum do-
davani tisicu a tisicu lahvi vi'na
vina denne, a co zaueehavaji za
nicke uepokoje. Videl jsem dav
rolniku, zadajici na mistnim stat
kafi vsechno obili a potraviny v
jeho sypce. To me matlo; nemohl
jsein pochopiti. jak poetivi muzi
mohou se dopousteti zjevneho lu
piestvi. Ale povsiml jsem si, ze
vsichni muzi, ktefi se podileli na
noun autokraticky opdemu davu
nez strizlivemu lidu." Timto sprav
nym predpokladem vyvraei C'eli
sev uj)lne drivejsi sve duvody. A
le neehf jiz je tomu jakkoli. za
kaz prodeje vodky jest dukazem.
ze Rusko jest na ceste v pred, v
teze dobe. co Rakousko .capada
ldoub a hloub do temnot desnotis
mu a hruzovlady. -laky div, ze my
vsiehni f'esi. kteri muzeme z dal-
ky poxorovati jasne a bez vasne
utvareni se novyeh obrysu na ev
ropske mosaice. prejeme z eeleho
srdce a z hloubi duse vitezstvi ru
sk vm zbranim?
Obdivyhodny vynaiez
krajana.
Krajanu j. .Janu Kon.v-lovi z
cis. 41.") vych To. ulice v Xev Vor
ku byl v techto dnech povolen pa
tent z VTashingtoiin z pate'itni u
radovny na drivejsi vvnalez, kte
rym ma se pfedejit zeleznicuim ne
stestim na krizovatkach. Tehdy,
kdyz byla zaslana aplikace za po
voleni patentu na tento vyaalez,
popsali jsme castecne dfdezitost a
)odrobnosti jeho. Vlak jedouci ke
krizovatce sam uzavira si zabra
dli po obou stranr.ch trate a
kdyz pfejede kfizovatku, zase za-hra.-lH
ntvira a iivolnuie eet'j nfes
koleje. V zalezitosti tohoto vvna-, b.vl-' Pokus-v cizich vyzvedacu, ob
lezu bvl pan Konsel po.olan do , dr2et ricke pasy k uziti v ei
ufadovnv zeleznicni drahv long-' zinS- sou dlles v na "
islandske, kde vysvetloval vsecky kladg "aHzeni Pod.psaneho pre
podrobnosti a vrchni inzenyr vv- sWentem Wilsonem. Zprava vyda
c 1.1,1 . nMl.v,Vvm v. na statnim departmemem, kde se
item.
A'ynalezce nezustal vsak pri sve
prvotni myslence a nesnokojil se
tunto f.vym vynalezem, jehoz za
v,-,!..i na zeleznicmch drahach bv-
lo bvsice nakladne a vsak nesmirne
Ifdezit--. ponevadz krizovatkv jsou
jednim lilavnich zdroju 'vsech
zeleznicnich nestesti. Pracoval
na mvSence nove, jak totiz zabra-
mti srakam zelezm-mim. Xa tako-
vv vvnalez je vvpsani cena $10.-
" " ' 1
000 zeleznicni spolecnosti. Praeo
val nepretrzite nekolik mesieu a
konocne pfipadl na jadro veci.
Pfipadl na mechanism u.i kteryi 1
se u parostroje, j'-doucilio rychle
'.a jin.'V. vlakem uziivre zamociu-
ne paia, kdvz druliv via k,:e prihH- ""'- '' J"
zi na 3 az 4 mile a vlak pohvbujici dek musi h'u zuun klerkovi sou
se da! svcu vlastni set.- aencsti ko- du- kt.-rym se zadost podava.
ne se a tvi. zatl!.. c, prvni vlak "ojiiusi byti s to, aby proved-
, - - --i i 1' i cil ufednika toho o sve totoznosti
je iicliranen srazKv a od.izdi vol .
J- . , ini a o pravdivosti zadosti one.
".e a :tz nebezpec jhstvi ilal. fee- 1
sfi-Mieni eeleho ,i o , anstvr. je Hk 1 Jin'' P2adak "ovych pravi-Mi::iv--t
A, ze ne:niAe selhat, kdv-. del 0 vydavani pasu jest, ze zada-
by i s'.voivudee t; p-i. -.t-oj-.1 usnul.
nebo i imocnel. Keknemc, ze na
kladni !.ak vyje Je z nadrazi a za
nim orrxlem vy-ji.'ii je vlak oso!-
in. ktcry jede ve'.si ryehlosti. Vlak
osubi.i :nuze proje i take nadraziir.
! vkv a li " se rvehle za
v :u--ii: h.-'tkladni..'. Xikd nen:si
uu mi-' .-.ebezpeeV: -.i sra '.ky Xy
ni vvnalez pane Konseluv pra:'.i
je sam. Vlak osobni ma volnou
eestu a jede bez prekazky az na
vzdalenost nekolika mil. Zalezi na
vzdalenosti vystupku jednoho od
druheho upravenych podle koleji.
Kdyz tedy osobni vlak priblui se
k nakladnimu na mene nez -i mile,
narazi lomena paka u parostroje
osobniho vlaku na zvlastni kolec-
ko podle koleje, vysune paku na-
horn a tim para je liable uzavrena.
Strojvudce nepo zo r o v a 1 ne-
bezpeeenstvi mozne razkv-
1 -
vidi teprve nyni blizkost
nebezpecenstviakclybybylnaklad
ni vlak i v zahvbce. Pozoruiiodno
kazilv vlak na vzdalenost 4
mil zanechava takove vystupky,
kreryjuisechraniazabranujekaz-
lemu vlaku. aby se k nemu nepfi-
bh'zil vie. u volnuje vsak eestu dal-
m jizdou. ponevadz spojitost cele-
ho inechanismu podel koleji umoz
iiuje zapadavani techto vystupku
a cesta je kazdemu vlaku uvolno
vana. ('ely system je velmi jedno
duchy a kdyz se vezme v tivahu o
brovska ztrata. kterou trpi zelez
nicni d rahy srazkami. daleko vy
vazila by se skoda. trebas zavcde
ni takoveto bezpecnostniho zarize
ni bylo by sebe nakladnejsi. Xa
vvnalez tento bude vyzdvizen pa
tent a nedivili bychom se. kdyby
jednou mezistatni dopravni komi
se pro verejnou dopravu primo
na Tidily, aby takove bezpecuostni
opatreni bylo zavedeno na vsech
zeleznicmch drahach. C o uchraJiuo
. . . ,
bv se lidskvch zivotu a co ma letku
, ' , ' , .
bv bvlo zachraneno. o torn malo-
, , ,
bude uplatnen v praktiekem zi vo
te, bude miti obrovskou dfdeiiost.
Pozoruhodno jest, ze oba dva vy
nalezy krajana Kpnsela smeruji k
zachranen zivotu, marne utraeova
n'ch nedbalosti mnohych zelezrie
nicli drab. Bvlo bv nym zcela na
, miste. aby toho ovoce dumyslne
praee naseho krajana bylo nrdezi-
te vyuzito. AIeli by se najit mei
nami podnikatele. kteri by my-
slenku 1'inancovali a jiste n'po
chodili by spatne. Krajan Konsel
sam je zabran ve sve j)raei a jako
ka.dy vynalezce nemii myslenky
na nic jineho. Jest potfeba tedy
aktivity na jine strain" a vn'dezy
ta kvzacneho druhu nemely by zu
stat lezet ladem. A'ideli bychoMi ne
radi, aby tak zvaena pfilezitosti
unikla zamoznejsim nasim kraja
nu m a dostalo se moznosti cizim
spekulantum se ji zinocniti a vy
tlouci z ni co nejvice by se dalo.
Nedluzite na tento casopis?
Richter's Anchor Pain-Expellor.
Nova pravidla pro vy
davani pasfi.
Nova pravidla, aby zmaivny
sdeluje obsab novyeh pravidel, pra
vi. ze ''department byl informovan
o nekolika pripadech. kde ciztnri
vydavajici se za rozene americke
ob5an obdrzeli nebo se Pokllsili
obdrzeti americke pasy za ucelem
vyzvidani v cizich zeuiich."
"Dle 110vch Pravdel," ozna-
department, "zadatel o pas
musi Po2&dati on prisezne pred
klerktMn polkoveho nebo stalniho
soudl1' v 3el,oz Pvomoci on c. je
will li' . 1. ' i 1 y
lio svedek bydli a musi bj't k za
dosti te pfipojen'a pecet' soudu.
Take se vyzaduje, aby jeho sve
dek. jenz musi byti ameriekym
obcanem, ucinil pfiseznou vypo
ved' k podpofe zadosti pred tymz
tel musi udati jmena cizich zemi.
ktere hodla navstivit a je-li ne
ktera ze zemi tech ve valce, musi
sdeliti ucel sve navstevy. Ia se
za to. ze tento pozadavek nejen
zamezi osobam, aby sly do valci
cich zemi za ucely protichudnymi
zasadam neutrality, ale take pro
speje tC'm. kteri jsou nuceni ode-bi-ati
se tarn za ucely opravneny
mi. Wilson vidi jasnou
budoucnost.
"Jasna a nezkalena budoucnost
s n!1(1i na v5o iepgjf" jsou siova,
jichi u2il piVsident Wilson v do-
pjse Sp0lkovemu tajemniku .i.rm-
ei aIcAii00i kterym mu president
VySloviI sve blahopfani k zahaj-ni
einnosti vladnich bank. President
Wilson pokracuje :
4t T , , -. , ,
Jaknnle budou dosavauni ne-
sprAvnosti ze 7ikladfl nap,avwiv.
tQ jest liyni suadn0
- , ,. i 7 - - i
mozno. budou odstranenv vsecli-
jgmo na tQ ,aponi,rii
Vhne Q pHstavn kam svoii ocV
zay6stL Budeme pokra5ova'ti sp0.
g nQy.m muVsenm a duSev.
, . CAlir-nnncfc .Tn fn nnwl,.,vnf
111, OV (IVlllllUOlli ZJ 7V I H H.UJ1,1
vyhled."
President AVilson dot.vka se
dale noveho celniho zakona. nove
ho zakona o vzpruzeni americke
meny, zakona o komisionarskem
obchodu.. jakoz i noveho jn'oti
trustoveho zakona, jako prostret'
ku k tomu, ze puda na' vsech stra
nach byla odkryta. aby mohlo by
ti vykofeneno zlo monopolu. K
tomu dodava. ze prostredky, jimiz
byl uvolnen obchodni a prumys
lovy uver. jsou vlastne ustredni
myslenkou vsecli techto zakonu.
Y dalsi zminci1 o casovosti. ze no-
. , . ' .,
ennost. jioclotvka president :" ai-
, .
ka, ktera postihla srdee Lvropv.
, ., , , r, . " .
zi)iisobiia nutnost, abv Spo.iene
Staty zmobilisovaly vseehny o
nice stojici prostredky v uejvy
datnejsim zpusobu." Dot.vka se ta
ke obtizi, s nimiz jest spokojen
trh s bavlnou a dodava :-"'eni j o
chyby. ze ve svetle noveho obchod
niho due pri nove moznosli doro
zumeni bude mozno vyriditi i tlo
pravni a zeleznicni otaky uprim
nym a spravedlivym smereni."''
- . . , . v
Od nepameti hlavne muzi uesli
j bfemeno valky a zeuam l:yl, ,.fi -
souzeno. aby v hojii-h je p zbu-
zovaly anebo o jejieh pohodli se
staraly. Zeny tahly s vo.jskem do
boje jako markytanky a jalco ose
trovatelky. ale ve vsech dobaeh
vyskytly se zeny. ktere dovedly
statecne valeiti a dokonce i veleti
celym oddilum vojska. K'i.ni na
rodove vypravuji si o stateenych
zenach. ktere dovedly se chopiti
mece a bojovati proti muzum.
Take ve staryeh povesteeh ce
skych vypravi se o stateenych va
lecnicich, vedenych Vlastou, kte-
re zbudovaly si proti Vysehradu
pevny hrad a tento statecne ob
hajovaly. Ilrad tento nazvaly De
vinem. Nekolikrate ukazaly v bo
ji svoji bojovnou sehopnost, jme
novite Mlada, Svatava, Radka a
Castava. Kde uemohly zviteziti
svoji silou, tarn uzily lsti.
Vypravuje se o Sarce, jak do
stala do svych osidel vladyku
Ctirada. Nechala se divkami sva
zati a pfivazati ku stromu a kdyz
blizil se vladyka, nafkem jej pfi
volala. Vypravela mu. ze byla ze
nami z Deviua pfepadena a zty
rana. Kdyz Ctirad, lituje ji, o
svobodil ji, dala mu napiti medo
viny, nacez zatroubila na roll. V
mziku tu byly ostatni bojovnice,
vladyku samotneho vzaly na hrad
(ktere celed' Ctiradovu pobily a
;Devin, jako zajatce, kde jej po te
vladyku samotneho vzaly na hrad
umucily. luzi vsak zahy na to
ismrt Ctirada strasne pomstili. Y
bitve divky porazily a jejich hrad
na prach spalili a rozmetali.
To jediiji jenom povest, ale
byly valecnice. jichz ciny zazna
menany byly historii. Xejznamr'jsi
z nich byla Johana z Areu. Vzpomi
name nejdrive na tuto zenu. kdy
koliv mluvime o valecnicich. Ale
l)ylo velke mndzstvi jinyeh. ktere
svymi ciny se proslavily. jMinulost
je zaplnena jejich jmeny.
P visech temef narodu zacho
valy se povesti o valcieich zenach,
podobne one o nasi Vlaste a 5ar
ce. Xejstarsi z nich je pravdepo
dobne povest cinska, ktera vypra
vuje o vzpoufe zen, ktere nebyly
spokojeny s udelem, jakeho se jim
dostavalo. Cisaf cinsky, obavaje
se. ze v budouenosti zeny by mo
ldy ohrozovati zemi. naridil. aby
nohv divek lined od mladi bvlv
svazovany a umele stlacovany. a
by nikdy zeny uemohly se postavi
ti do pole jako valecnice.
Znama je legenda o Ainazon
kach. ktere uplne zavrhly muze a
zridily si samy svoji vladu. Tyto
Amazonky byly postrachem muzu
po mnoha leta, nez byly vyhubeny.
Semiramis byla pravdepodobne
)rvni autenickou valecnici. Zila a
si v roee flOO pred Kristem. Die his
torikujbyla to zena neobycejne
krasna a duchaplna, ktera ziskala
si srdee krale syrskeho a kdyz sta
la se jeho manzelkou, zaprahla si
jej dukladne do ehomoutu. Krai
byl nucen vykomivati, co ona si
pnila, a kdyz jednoho due pram
jejimu nevyhovel, naridila, aby
vsazen byl do vezeni. Pozdeji nad
nim vyfkla ortel smrti a po jeho
poprave panovala zeleznou rukou
nad Syrany po dvaactyricet let.
Vedla nekolik valek. posledni s
Indy.
Drub ou proslulou valecnici byla
Kleojiatra. kralovna Egypta. Kdyz
v roee 48 pred Kristem jeji bratr
pokusil se pripraviti ji o naroky
na trim, zvedla vojsko a vtrhnuvsi
do Egypta, potrestala sveho bra
tra. Porazila jeho voje na cele ca
re a stala se panovnici.
flinou valecnici byla Hoadicea,
kralovna Pritu. ktera vedla ze
sveho jianovani mnohe vitezne
valky. Tato zena zridila ve svem
vojsku zenske jduky. ktere v mno
hych bitvach se osvedcily a slavu
si ziskaly. ("echove meli svoji
kneznu Libusi. kterou ovsem ne
ni mozno oznaciti jako valeeiiici.
Polaci meli svoji Vandu. rvni
kralovmf. ktera nikdy se neprov
dala. )rohlasujic, ze lepe muze
panovati bez muze.
Johana z Areu je vsak nejziia
Imejsi valecnici. Divka tato poeba
jzi'la 7. proste venkovske rodiny, a-
le od sveho litleho veku vefila, ze
jje ureena )ro velke ciny. Opustda
svuj domov a pustila se do sveta.
Pri oblezeni Orleansu vedla I'ran
ve osvedeila svoji stateenoM. Wi
jve osvedeila svoji stateenosT. x.
easto zvana tez rauncn (.'it iin
skou. '
Jndove maji take svoji ;ile."-5Het
a sice kralovnu Haimee LaU'id
15aj z Jhansi. ktera v roee l..lT
sueastnila se revoluce proti liLdi
canum. Tato kr.'ilovna porazila
generala Rose v nekolika bitvaeh.
ale konecne jeji vojsko bylo pora
zeno u Gavalier.
V posledni valce balkanske bo
jovalo nmozstvi oibskych zen po
boku svych muzu a mnohe z nich
daly na jevo velkou stateenost.
Tyto zeny ne jenom cbhajovaly
svoje doniovy, ale sly i do skutee
nych bitev a snasely spolecne s
muzi vseehny nevyhody valeeneho
tazeni.
Pujcka jiznim bavlna
rum uskutecnena.
Po celem Soustati zavladuuvsi
snaha o pomoci pestitelum bavlny
v joznich statech, byla korunova
na vysledkem die oznameni spolko
veho tajemnika financi McAdoo,
jenz oznamil, ze piijcka v obnosu
.$135,000,000 byla jiz k tomu cili u
moznena. V ozncimeni svem pravi
IcAdoo :
"Upisovani obnosu $100,000,
000, jez bylo stanoveno na ban
ky ve statech, kde neni bavlna pe
stovana. bylo prave ukonceno. T'
to staty byly zafadeny do tfidy A,
kdezto stay, v nichz jest bavlna
pestovana, byly zafadeny do tfi
dy, B a pfispely obnosem $35,000,
000. Pujcka bda pfepsana asi o
$300,000. Nejvice bylo upsauo v
XeAv Yorku, kde tamni bauky pfi
spely okrouhle asi $50,000,000. Za
New York se fadi Chicago se $13.
000,000, Baltimore s $2,500,000, Cle
veland s $2,000,000, Filadelfia se
$4,640,000, Pittsburg s $2,000,000
a St. Louis s $11,000,000, jakoz i
jina velkj'i mesta amerieka.
Z pujeky teto poskytovany bu
dou zalohy pestitelum na jejich
vyrobek, ktery nyni nelze nasled
kem valky tak sn'odna prodati, ja
ko jina leta.
Zeme zen.
Burma je nazyvana zemi zen,
ponevadz zeny v teto zemi zdaji
se miti vice svobody a vice pfile
zitosti k vydelayani zivobj-ti nez
v kterekoliv jine zemi. Muzete
tu nalezti zenu vsude. Zastafita
se v obchode, kde prodavaji se
drahokamy a klenoty, a shtedate,
ze je fizen zen on. V obehoci"1 za
.mestnany jsou vetsinou zeny. Jde-te-li
do obchodu s ovocem, muzete
byti jisti, ze jeho majitelkou Je
zena. Zeleznicni listky n.i stani
cich prodavaji take zeny. Xa kaz
dem vetsim nadrazi nalezaji se ve
fejne pisafk' na stroji, ktere za
pomerne levny obnos napisi vain
nadiktovany dopis. Zeny tyto
jsou nejenom dobrymi matk-imi.
Zeny na Burme jsou nejenom rozu
move znacne u pfedu, ale jscu i
neobycejne sliciie. Oci jejich jsou
cerne anebo hnede, celo vysoke a
vyraz tvafe je jemny a mily.
Utvar tvafe je ovalovy. Alasy si
ii)ravuji vkusne. Libuji si v biiych
oblecich. Zivutky jsou pravidel
ne tesne, ale za to rukavy jsou si
roke. Sukne jsou dosti uzke jako
moderni sukne americkych dam.
1
Pomsta Pyilaku,
"Verni az do skonani",
Zklamana zavist'!
Tfi povldky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Posleme vseehny tfi po
vfdky do kterekoliv casti Spojenych
Statu vyplacene
za 35ct.
ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.
ALWAYS
POPULAR
Chraiite se
BEZCENNCYH
PADELKtJ
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach Mi
bo pfi'mo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington St.
NEW YORK, N. Y.
l ALCOHOL' ;;5f
fit --v TORK ' '-if