w
ozyna
ZflPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu. 18. listop. (November) 1914
' Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo - Number 17
2 Evropske valky
Pfes Berlin dochazi zprava, ze
INemecko naleza se "ve velkem
strachu" pf ed Ruskym medvednm,
itery se zene uzasnou rychlosti na
svou kofist.
Rim. Krakov nachazi se nyni
v jednom plamenu, die zpravy ca- raci proti turecke posadce v sejk
sopisu Giornale D 'Italia. Jeho pad Saidu na uzine Bab-el-Mandeb, u
jest ocekavan kazdym okamzikem.
Bulharsko oznamila uredne, ze
terna zadne tajne dohody s Turec- .kymi sbory, za pomoci briticke
iem, jak o torn ronesly se zpra- ho kfii'I11'ku Duke of Edinburgh,
vy. Turecko rovnez vydalo pro- Zeneva. Z Basileje se sem ozna
Maseni, ze takove dohody neexi-
stuje.
Londyn. Hrdina anglickych
valekmrtev. "Bojovny Bob" 2e
mf el zapalem plic v bitevni cafe
ve Francii pfi navsteve svych In
du. Londyn. Z Rima se sem osna
zmuje: "Ve Vidni bylo uredne o
znameno, ze rakouske sbory, kte
re vpadly do Srbska, narazily u
Valjeva na krajne tvrdosijny od
"por, ktery nebyl zcela premozen.
Nenznzive pocasi ztezuje opora
ce. Dest' a snfli zabrafiuji trans
"portu del. Podel Savy ucinen byl
"vzdor tomu pokrok. Rakusani
jsou v doteku s nepriteleni, jenz
se hradil v silnych zakopech od
Skaly az ke Eoceljevu a odtud
ls& Drine.".
Videfi. Nasim sborum poda
filo se po. prudkem boji zmocniti
se klice k nepratelske posici u
-3amenice, na silnici z Loznice do
Valjeva. Nase vojska nalezaji se
pfed Obrenacem, patnact mil na
jihozapad do Belhradu, a utoci na', ' i , i. o ' i 1 1
juAuaaau xxuuuu, u uwvux uu na j.usji0ll stranii. Kusove lehko
nepfatelska postaveni na vysinejzmocui se Trebizondu. lee pot-hod
oAuuid,. ina (af.iiiraj Malou Asii je neco tkoii.sk?'j cisafovna Alzbeta. jest na
Velka bitva rozzufila se nyni jineho. Je to pochod dlouhy 70()j!rodej a kdo by ho chtel. .nfize
mezi Rusy a Turky v okoli Kop-J mil. bez zeleznic a cest (i)ouejh.o dostati lacino. Prodava jej ny
Tukel na Kavkaze a jeji vysledek stezky jsou tarn) vyzadujiei kam-jnejsi majitel nemecky cisaf Vih'm.
jnuze miti vliv na dalsi prubeh
valky v techto mistech. Jinde az
doposud neudaly se vaznejsi sra-Isy.
Tltiseni delostfelb v kra'ine kde'Z01UU armi'a(11- -e ve vscch
troft Vi ' jteeli stoletich. kterii uplyimla od
Srbove a Cernohorci, ktefi za- tamni kraj se pramalo zmenil. za
"hajili vpad do Eosny a Hercego- tim co pochod modern! armady mu
viny a nalezali se jiz blize Saraje- si byt podporovan delostf elect vein
T-a, hlavniho mesta Bosny, byli ( a vlaky stfeliva a zasob. Kde 0.
3finuceni ustoupiti na vlastni sve, 000 mohlo se uzivit, 100,000 by
uzemi, kde vytrvale odporuji ra- dues zahynulo hlady. Mimo to dfi
kouskemu vpadu. Pocasi je pro ne ve. nez by Rusove dosahli poh)viee
pfiznive, jezto pada snih. sve eesty, kontrola na Cernem mo-
Londyn. Kodansky zpravodaj r'j bude rozhodnuta, ze bude leh
Daily Mailu oznamuje: "Prosly- tlopraviti vojsko pfes more ku
cha se zde, ze Krakov nebude ha-)ai'danelsk:i "ziue. Koiieene pfi
jen. Tvrdi se, se Rusove jsou 0-jklonni s0 Riuska a Biiiluu-skn
chotni poskytnouti pfiznive pod-;lla stranu spojencu neni v iouce-
mky pro kapitulaci, ponevadz
mestn iest. imlriA 1rVp NpthmW.
j x x . ,
lmliniA llT.Tllo At DavKnn n TOn I
"vwrska, a obyvatelstvo vseobecne
jest na uteku do nitra Rakouska. ' '
Londyn. Daily Mail oznamuje
2 Kodane, ze die zpravy dosle tarn !
z Berlina Rusove ukladaji doby
iym mestum ve Vychodnim Prus
Isu kontribuce v pomeru m s vypa
nymi, jez Nemci vymahali od bel
gickych mest."
Kodan. Sedmdesaty paty se
znam pruskych ztrat (nepocitaje
v to ztraty jinych nemeckych plu
Irii) obsahuje 10,500 jmen, a po
sledni srazky v nem uvedene sve
deny byly v several Francii mezi
3. a 14. fijnem, tak ze ztraty za
posledni mesic nejsou v nich za
pocteny. Az dosud obsahovaly u
Tedni seznamy nemeckych ztrat
535,000 jmen.
Prudke bouf e na mof i. Nem
ci se chystaji pfezimovati v Belgii,
mebudou-li moci postoupit.
Londyn. Bezvysledne zapoleni
vojsk na Ysefe. Levy bfeh feky
vyklizen uplne od Nemcu, kteri
jeji ziskali za cenu nesmirnych
ztrat.
Londyn. Sekretar admirality
oznamuje uspech britickych ope-
vjezdu do zalivu Adenskeho a ob
sazeni tureckych tvrzi u Turba in
inuje, ze v jizmm Nemecku zakla-
daji se se souhlasem autorit sou
r r m-m
srome mirove spoikv, mauci za'
cil zahajeni neofficielni mirove
propagandy.
Londyn. Casopis LePetit Ca
laisien oznamuje, ze prijel do Dun
kirku francouzsky torpedovy clun
a oznamil, ze potopil v kanale La
Manche nemecky podmofsky clun.
Francouzsky clun napaden byl
nepfitelem u Westende. Francouz
sky velitel zhledl periskop, a vra
ziv svou lodi do nepratelskeho pla
vidla, potopil je. Torpedo vy clun
byl lehce poskozen.
Odhaduje se na 500,000 Turku ve
valce. '
Turecko ma pri neimensini piil.raji se nym bez milosti ve svyeb
millionu vojaku roztrousenych po
cele risi. Asi 300,000 je jich x Ev
rope a Male Asii, 100,000 v Syrii
a provinciich Rudeho more, 25,000
v Mesopotamii a 75;000 v Armenii.
kde prave se potyka s Euskem.
Je mozno, ze Armeni, mohame-
danv krute utiskovani. nostavf so
pan cely eh mesicu. ba let. Je
pravdou, ze pochod ten vykonaljUa hodne rychle. Cisaf dela to ite
Rek Xenofon s 10,000 muzi r. 400 rad. ale hrozi nebezpeci. ze by mu
lifed Kristem : tahl neiprve z Kur-'byl za haven, kdvbv se Kecko pfi-
thstanu do Trebizondu a z Trebi-
'Xenofonova slavneho poehodu.
no- reremzto pripade Misko hy
mfl otevfenou drahn k Cafiln-a-
till.
cesi nejsou nepfateli Anglie.
Konccm mesice fijna pfin. -sly
nmolie anglicke casopisy v Londy
ne a i jinde niisledujici zpravu:
Cesi nejsou nepfateli. Panove: T
mnohych casopisech a za mnohych
pfilezitosti Cechove (Boheinians
usedli v Londyne, zadali. a by liylo
s nimi jinak jedin'mo nez Nemci.
Rakusany a Mad'ary. a a by jini
byly povoleny jine podminky. Ne
ni pochyby. ze anglieka vef"jnost
nevi o faktu. ze v ruske armade
bojuje mnoho tisic Techu na .st ra
il e bratru Slovanu proti Nemecku
a Rakousko-T'hersku. Stejne i
francouzska vlada pfijala nai)i'd
ku T)00 Cecil ft usazeiiych pfed val
kou ve Francii a hlasicich se do
cinne sluzby. A" Londyne tyden
pfed tim nez byla prohlasena val
ka Rakousko-Fhersku. vice nez 100
Ceehft zaslalo sva jmena a adres
sy lordu Charles Beresfordovi, do
valecne ufadovny, nabizejice sve
sluzby Britskn pro kazdy pripad,
,aniz by zadali za to zaplaceni. Ta
ito nabidka byla s diky pfijata a
pouziti jeji odlozeno na dalsi do-
)U. Ochotni utkati se s tradicio-
nelnim nepfitelem a soucasne od
.slouziti se svobodne a pohostiiuie
Aiiglii, trpelive ocekavaji den, kdy
budou povolani. Nicmene pfes do
stateene osvedceni loyality pro
Spojence, ktera dostatecue byla
osvedeena vladanii francouzskou
a ruskou, Cechove jsou stale pova
zovani za nepfatele a za "pfatele''
nemeekeho eisafe. Budeme velice
vdeeni kazdeinu Britovi, znalenm
nasi historic a pomeru ceskeho na
roda v Rakousku, jenz by byl o
ehoten nam pomoci a tak umozni
ti Anglii v jeji tradicionelni zasa
de. pomahati utlacenym a malym
narodum.
Czech. Zprava Kores-
pond. Kancel. C. A. Zurnalistu.
Nest'asna Polska Itrvaci jako
chrabra Belgie.
Polsko jest druhou Balgii. Stale
vracejici se pfizrak pustoseni obe-
ma armadami. jak ruskou tak Ne
meckou. naplnuje srdce pozorova
tele hruzou a zdesenim. I.oapen:
a pleneni, hlad a neutiichajiei hru
za prekvapujiei noviiiiiy lid Pol
sky. V Belgii mohou se diti
hrozne veci, ale mezi ubohym li
dem opusteneho Polska zclaji se
i by ti tyto hruzy horsimi. Polsko
jest mnohem vzclal'.ieji od vse.-h
dobrodineii a tak hlad a bida svi-
drapech. Kdeko-li se rozhlcdneme
po cele zemi, kde drive se naleza
ly tiche. spokojene rolnieke domo
vvy, jsou nyni opustene majetky
v hroznem stavu.
Cisaf prodava palac.
Skvostn.v zaniek Achilleon najti. Francie byla tezce potrestana
ostrove Korfu. ktery vystavela a a Belgie pfipojena ku slavnym
umeleckymi poklady zasobila ra -
ale koupe musela by bvti uzavfe
pojilo ku spojencum. Nasledkem
j viilky turcke muze se to stati kaz -
- de chvile. Zaniek ten. pohAdkoA-e
krasny. postavila si cisafovna v
jroce 1800 .01. kratce po siiu-ri ko-
runniho prince Rudolfa. kdy se s
cisafem Frantiskem Josefem nnd;
bro rozesla. Jenom stavba srala
000.000. nepocitaje vnitfiii za
fizeni. Po jeji smrti rakouskv ci
saf. ktery nenu'i nejmensiho smy
slu nejen jiro uiueni, ale ani )ro
rodinne pamatky. jirodal palac ci
safi Vilemovi z pouheho pfatelstvi
velice lacino. ackoli mu syndikat
svycarskych kapitalistu nabizel ce
nu vyssi. Nyni zase vyjednavaji o
koupi bollati Ssycafi. ktefi by na
ostrove zalozili liizne a hotel pro
bohate vvletnikv.
Valka stoji Nemecko nyni denne
' $15,000,000.
uaon. rranci!'. .Nenici saim i
od had u ji. ze valka stoji ii("mecko
nyni (50 milionu marek ($1").000,
00() d.-niie.
Hrdinstvi francouzskeho
delostfelce.
' bitve u Vailly dafilo se Fi'an
couzum tak spatne, ze se museli
daii na ustup a nemohli odvezti
vsecka sva dela. Meli dosti casu.
ze mohli nektera zakopati do ze
me a jina aspon zatlouci. tak aby
jich nemohl nepfitel ufiti. -Ten jed
no nebylo zatluceno. a to proto.
ze stfelec pfal si niin nadelati jes
te Nemcftm co nejvice skody. Po
st file! nim vice nezli 000 Nemcu,
kdyz se k zakopftm blizili. Delo
stf el cum nafizen byl ustup. ale
lento statecny muz nedal si braniti
a prohliisil. ze sve delo neopusti,
pokud mu jediny naboj zbude.
Bliz a blize prichazeli Nemci. ale
Franeouz stal na svem miste a
pal il do nich. Kdyz uz byli 300
yardu daleko, zbylo urn jen neko
lik malo patron. Si-azel je k zcmi
jako kuzelky. Posledni srapnclu
vypalil do nich na vzdiilenosf pa
desati yardu. Ta mezi niini nade
lala takove spousty, ze mohl po
hodlne odstraniti zaverku dela, u
einiti je tak nepotrebnym a pak u
niknouti. Na uteku byl poranen
kuli niezi zebra, ale nikoli nebez
pecne. Zadny mir v nynejsi dobe.
Londyn. Pri zahajeni parla
mentu ministersky predseda As
quith promluvil o valce a prohla
sil hlavne : Cim dele valka trva,
tim vetsi pomoc a sila muze iahra
zovat nas ztraty a udrzovati nasi
posici.
' Kaneler pokladu poda parla
mentu v pondeli predlohu o nove
valecne pujcce. Viscomt Bryce ve
sni'inovne lordu pravil: Valka se
stala veei idalu. "Ideal vojenske
ho statu bylo ovladnouti vsechky
sousedni zeme, ideal miromilovne
obceobce byl ziti v mini pod o
eliranou smluv. Vtakovem konflik
til zasad nemohlo byt jineho, nez
aW jeden neb druhv zvitezil."
Dale prohlasil, ze nemuze byt reci
o mini v pritomne dobe., Mir nyni
uzavfeuy jen by umoznil, a by na
rbdove se mohli pfipraviti k obno
v'eni jine valky. V parlamente pio
mluvil i kral, jenz se zminil hlav
nec o valce s Tureckem.
Nfmecku jde o zivot, pravi cisaf.
.IQisar
vydal tyto dnv arm.idni
Irjkaz svem u vojsku iia ruskem
"n t ' hit." i . . '
uo.fisu. x ifivi v ul'iu : luoji tirazi :
a verni vojaci! Dik vasi stateenos
' provinciim naseho cisafstvi. Vy
vite (!) ze nase trestna vvnrava
do Ruska setkala se se skvelym
vysledkem. Ale nym nastiiva nam
novy ukol. abychom hajili sve
vlastni doiuovy. ktere komirajici
Francie a barbjirke Rusko pfipra- dou velike. Vyprava ruskyeh ar-
nji se napadnouti. Proto nase vaimad za zimniho obdol)i bude miti
lecne operace nabudou nyni nove
: tormy. kteia vam, n.i drazi vojii-
tci. bude brzo srozumitelna. Nyni
j I"" ichazi hlavni zkouska - - pro vas
i jro Xemecko. Jest trcba. aby-Jra mrtvolami. jez zftstaly nepohf
ch'om do krajnosti napjaii vsc-ku heiiy na zemi lezeti. Mnozi iinrzli
svoji silu a odrazili nepfitele. ne- a zustla na miste nepohfbeni a ra-
inn jeiio mii siem . esi. a n poroini
nasi svobodnou zemi a zmenil ji
v otrockou irovincii. p.:dnzenou
Rusku a Francii. Je-li vam Ne
mecko drain'', vaziteli si KulMiry
(I1) a nabozeiistvi sveho nrV'oila a dovede rozeznati hrftzne ony strely
sveho eisafe. pak se posiavte ne- krere nyni ve v.'ilce v massach sra
pfiteli statecne na odpor. Neustu- zeji udatne vojiny k zemi. Nebu-
pujte zpatky do vlasti jedinym
krokem. Pamatin'te si. ze nsiup
vam pfinese zkazu, postup siesti. j jest stfela. ktera exploduje. kdyz j del a tak umoznili sami vitezstvi
Za vlsat. za slavu ku pfedu. verni jnarazi na pevny pfedmet, rely jNemefu ktefi by mohli volne dis
pfatele." Ze jest toto provohuii I kdyz padne do zdi pevnost, na led- j ponovati armadou podel iinie sve
authenticke a cisarovo "vlastno
rucni"". o torn nepocliybujj nikdo,
kdo zna obsah jeho feci dfivejsich.
Svrzeni Moltkea uredne potvrzsno.
Zbaveni generala von Moltkea
vrchuiho velitelstvi nemeckych ar
mad jest nyni ufedne potvrzeno.
Jak ziu'imo. zravy o teto zmene
ve vrchnim veleni, jez fisly z
Londyna. I).vly nemeckymi casopi
sy vyvraceny a popirany, a nazva-
ny pert'ikni lzi spojencu. V Netnec-
ku ocekavaji se ziivazne komplika-
ce co niisledek nahrazeui von Molt-1 velke mosske armadv a soucasne jsilcne a chranene. tak most u Tur
kea generiilem Falkenhaynem. Jme si)ojujice nasi' vojska v iotrinske lv- kde se asi hodlaji pustit v boj.
novani toto vykhida se v ten siny-j vysocine. prSelo ustavlene. Brzvl
si. ze cisaf 'ilem pfeje si zmocniti , padal dest' od rana d. vecera vj Rekord dojnice.
se uplne kontroly vseeh vaU-ei ch drol)nycli studenych kapkach. br-! Woodland. Cal. -- Sam5iouka
operaci. Spojencum nemohla by jzy byl jako boufe a prfttrz mracen. j Tiiiie Aleartra. zdejsi dojnice. zi
l)yti prokazana lepsi sluzba. nez (Via krajina se zmenila. : polfte- .skala novy rekord v produkci mle-
kdyby se tak stalo, nebof iak mo-,
hli by hrave dobyti vitezstvi. Jak
koli jest travda. ze general Moltke
jest churav. pravou pficinou jeho
propustT'in b ly dvorni intriky a
pikle. dychtivost korunniho prin -
!cp. jednati na svou vlastni pest a
konecne autokraticke jednani ci
sare samotneho. Nedavne nezdary
na obou bojistieh pfispely k ury
elileni eisafova rozhodnuti, uciniti
zmenu v osobe vrchuiho velitele.
Ve vojenskych kruzich panuje jed
nomyslne nazor, ze novy generalis
simus nema dostatecnych schopno
stii pro tento obtizny ukol. Muozi
se domiiivaji, ze tato zmena vyvola
stejne nepfiznivy dojem v Rakou
sku, kdez zmeny v generalnim sti
bu mely osudne nasledky. V Ja
kousku, kdez zmeuy v generalnim
stabu mely sudne nasledky. V Ber
ime se otevfene prohlasuje. ze ge
neral Falkenhayn necnese ani pfi
rovnani s genralem Joffrem jakoz
to vojevudee. Jest zajimavo, ze ne
dlouho po propuknuti valky 'o
zyvaly se v samotne Francii nepviz
nive hlasy a vedeni Joffrove. ale
nyni se vidi, ze jeho ustup k Pa
rizi byl mistrovskym kouskem stra
tegie. Joffre zustal. pfes vsecky
politicke pikl'e, a jest uznavan za
nejschopnejsiho vojevudee v nfi
tomne valce, s vyjimkou ruskych
vojevudcu, velkoknizete Nikolaje
a generala Ruszkyho.
Kozaci tahnou na Krakov, Vrati
slav a Berlin.
Petrohrad. Zde ma se za to.
ze Krakov bude nyni docela jiste
dobyt. Rusove postupuji s velikou
rychlosti. Timto pohybem ruskfi
armada oddelila rakouskou arma
du operujici jizne od Pfemyslu a
podel feky San, kdezto druha
cast RakiLsanu jest nyni pfi neme
cke armade v sile asi 600.000 ran
zu. Posledni tyden byli Nemci
i Rakusane na vseeh svych posi
eich porazeni abyli donueeni k u
stupu. takze jest to jedno z nej
vetsieh dosud dobytych vitezstvi.
Stiily postup na nepfatelske uzemiipotom bude patficne znafl, co Po-
i nyni prave pocal a to smerem. na
! Krakov. Vratislav a Berlin. Mnoz -
Jst vi ruskyeh vojaku. ktefi jsou
j teiniio tfemi smery na pochodu
iodhaduie se na 1.S00.000 muzu.
; Jest pfiznavano, ze ztraty zde
pro Rusy pry velike vyhody jproti
Nemciim. Ztraty nepfitele pry
j jsou pfimo ohromne. Cela ciira. o
niz Nemci ustupovali, jest pokry-
, neui. nemonouce se uKrvti, lake
hvnuli mrazem a hladem.
Granat, srapnel, kartac
'elk,'i cast naseho ctenafstva ne-
de tedy od mista, uvedeme-li roz-
dilv mezi temito stfelami. Granatin dostali k dostfelu pevnostnieh
,ni oancef. Srannel A-vstfelenv ex-!
ploduje ve vzduchu nad fadami
vojska a ma v sobe asi na 400 kusft
izeleza. Kartac se roztrlme unci
pfi vystfelu z dela a chrli spousty
stfel do bliziciho se vojska.
Sest nedel jsme se nezuli.
Jisty nemecky vojak pise doinu
. Lotrinska : "Bez boju vykoiuili
nasi lide v posledni.-h 14 Miech.
hrdinske ciny. Xclmf od 1 uoby.
;co jsme odesli z 'oes a byli jsme
na poehodu. kryjice leve kiidlo
ku staly se feky. brodime se pojk
kotniky ve vode. na polHi xaja-,
dame do blata a bahna. Riunee m- I
vyskoci z mraku. aby osusilo nase
saty. Niktio bv z nas nebvl vefil.
e my. pomerne vykli kultinuim
potfebam mest'aku. vydrzime tak
dlouho za takovych pomeru. Jiz
cele tvdnv nasi lide se nezuli a ne-
pfevlekli. mnoho noci straviii
jsme pod sirym nebem, nektefi li
de ve slame nebo v sene a malo
st'astnych take pod stfechou. Byli
jsme v lesich cely tyden, nezli se
naskytla pfilezitost abychoni se u
myli a take vousy narostly nam
jako lesnfin rauzum. Polni kuchy
byla by nam za takovych pomeru
rajskym obcerstvenim, ale i :oto
dobrodini bylo nam leckdy ode
pfeno, nebof nebj'lo mozno vdy
dopravovati kuchyni s sebu. A
dvojmisob tezke bj'lo uvafiti si ne
eo v tomto desti, kdyz nebylo po
nice konserv a bylo mitno spoko
jiti se masem z pfihnaneho dobyt
ka. Kdyz jsme tak byli pozdeji
shromazdeni kolem koufici se ku
ehyne, jez pod.ala nam teple jidlo
a jeste kjivu, tu pfipadalo nam. ze
takova polni hostina je rajskym
pozitkem. Nezouti se cele tydny
to bylo jiz vykonem, o nemz
jsme nemeli drive ani potU'ihy,
nyni si myslime : protlouci se musi
clovek
"Free Poland'
Americti Polaci velkym nakla
dein vydavji tydennik ''Free Po
land", ktery zdarma rozesilaji ves
kerym casopisum ve Spoj. Sttitech
a vynikajieim osobnostem a tak se
znamuji vefejnost zdejsi s tuzba
mi sveho naroda, uci znati Ameri
cany zasluhy Polakii o kultuvu a
o tuto zemi. Obeti, ktere zdejsi
Polaci tim svemu narodu pfindse
ji, jsou znacne, ale ovoce, ktere
pfin esou, je vyvazi. Az se bude
jednati o, mir, bude asi uzaYfcan
ve JSpoJ. "Stafech. jako z&e byi"u
zaA'fen mir, kterym ukoncena byla
valka rusko-japonska. Amerika
laei byli a co jsou a ceho se doma-
.haii. a kdvz z nektere stranv val-
'eic-i bude objevena ochota volani
! jich po samostatnosti vyhoveti.
Inajde v americkem mirovem .pro-
bu-jstfedniku. af jiz je to presidem
dent
"Wilson, nebo kdokoliv jiny, riiz
nou oporu. Takovou nebo podob-
!nou akei meli by tez Cesi americti
svemu narodu byti napomoeni. Ale
u nas nic se neobejde bez hadek a
podezfivaui, a kdyz se na konee
pfece dohodneme a rozhodneme,
byva obycejne poztle.
Jak budou Rusove porazeni?
Londyn. V posledni valecne
porade vojevftdcu nemeckych a
rakouskych konane v Krakove 3.
listopatlu. bylo rozhodnuto o no
vych disposicich. Die nich neinec
ka armada svym levym kfidlcm
ma zaujati pozornost Rusu u Po
znane, lllohova a Vratislavi, aby
rozlehle site drah. Zatim Ra-
kusani se maji soustfediti u Kva
kova. kde budou se snazit ruske
armade zpusobit velke ztraty. Ta
ke v Karpatech ma se pfipraviti
armada, ktera by napadla vsi silou
leve kfidlo Rusu. Je ovsem ota?
ka. zda se tyto plany zdafi.
Rusove jiz obsadili. pfekrocivie
'islu. mesto Dumlicu na miste.
kde tlrahy mezi Jaroslavi k Tar
novu pfekrocuji Vislu. Rakusani
ustoiiili na jih po poslednich bo
jich a obsadili posice zukopy se-
- 1 - poskytnuvSi pfes 30.000 liber
a iok. Tillie jest oleta TIolsty:ika.
Z , , ' 7T, , ,
renio tyaen zapocma vycna-
zeti iDOvidka:
1 ' TO
etr a Petrolina.
Richter's Anchor Pain-Expellor.