j Buffalo
Hrdina divokaho zapadu
1
Magda, dcera pateho
pluku.
Asi deset let pfed tim, co se oba
bohati Anglicane usadili v pev
nosti, aby odtud patrali po nezvest
nem pfibuznem Emilu Goldenovi,
Tinrhiikl natv (irasrounskv Dluk z i
x i- O A
Omahy nebot pevnost Beal teh
da jeste nestale velkou vyhla
zovaci vypravu proti Indian urn,
kteri zase jednou strasne fadili v
osadach belochu.
Jednou, kdyz pluk za noci tahl
po nekonecne stepi, zpozorovaly
osameleko jezdce, zenouciho se
zrovna k nim. Nekolik muzu bylo
mu vysbino v iistrety, aby se na
pfed presvedcilo, kdo je to a eo
od vojska dice.
K nsmirnemu lizasu celeho phi-
neho jezdce krasne, litle, asi
sestilete devcatko, dobfe pfivaza
ne k sedlu, aby nespadlo.
Na jedne strane sedla visela vel
ka polni lahev s vodou, na druhe
kozena torba s potravinami.
Vytfestenyma ocima hledelo u
oohe devcatko na vojaky. Bylo pla
che a tfaslo se strachem jak pola
pene ptace. Patrne teprve pfed ne
davnem zazilo neco hrozneho.
Buffalo Bill, ktery jiz tehda byl
jako zved u pluku, vzal dite do na
ruci, hladil je a lichotil mu. az si
konecrie ziskal jeho diivery. Pfitu
lilo se k nemu a dalo se do hofkeho
place.
Devcatko bylo velmi dobfe osa
ceno a na sukynkach melo vysito
jraeno "Magda". Kronie toho ji
visel na krku maly zlaty medailon
s podobiznou krasne, mladinke pa
xri. Na rubu medailonku byla vyry
ta slova:
Nasemu milackovi
Magde.
Plukovni faraf Button nemel
-vlastnich deti. S radosti ujal se
roztomileko devcatka, jez paty
pluk ihned pfijal za svou dceru.
Kazdy vojak ji musel na potka
ni po vojensku pozdraviti, straze
ji vzdavaly cest' jako sameiuu ve
liteli. Pfi torn ji byl vykazan pravi
delny pfijem. Kazdemu prostemu
vojinovi strhlo se pro ni petadva
et centu mesicne s zoldu, pod
diistojnikum po jednom dollaru a
plukovnik dobrovolne platil pet
dollaru mesicne. Vsecliny tyto pf i
spevky, pokud jieh ke svemu vy
chovani nespotfebovala, ukladany
ji na uroky, aby dues nebo zitra
inela tez slusne veno.
To byl prostinky pribeh dcery
pateho pluku.
Byla daleko siroko liejkrasnejsi
a nejstateenejsi divkou, dokud se
na Dvorsky ostrov nepfistehovala
Bessie Bondova, kteni se ji kra
sou i odvahou vjrovnala.
Jessie Bondova dojizdela s mat
kou casto do pevnosti, samy vSak
na svem ostrove navstev nepfiji
maly. V pevnosti seznamila se Bessie
s mladym mexickym slecl-ticem,
kterv se jmenoval don Eduardo
Tincente a byl plukovnikovi vfe
le doporucen. Tvrdival, ze jako ua
ruzivy milovnik lovu a vohu pi i
rody pustil se do teehto odlebiy-.-ii
koncin,ab3r na vlastni oci seznal zi
vot a pfirodni krasy divokelio za
padu. Za kratky cas se celemu pluku
zdalo, ze jelio dcera Magda je do
krasneho Mexikana az po usi za-
milovana, a domnenka tato staci
la, aby don Eduardo upadl ve vel
kou nemilost u vselio muzstva i
dustojnictva.
Pozde v noci rozloucili se oba
Anglicane s plukovnikem Roya
lem, dekujice mu za jelio pohostin
stvi i laskavost, s jakou jim dal
k sluzbam nejlepsi sve dustojniky
a vojaky.
Kdyz se vratili do sveho bytu,
zastali tarn jiz setnika Taylora, po
rucika Anderdonka a doktora Po
wella. ktefi je uz s netrpelivosti
Rill
l"tit"t"t'-""-"t"""t""""t"''t"'-t""lHM-f
oeekavali.
'"Yojsko i se soumary jest jiz j
pripraveno na pochod jenomjceute ve nine vzbudil velkou ne
Buitalo bill jeste schazi! privi -
tal je setnik Taylor mrzute.
"Diviici vee!" zamrueel lord
Lonsfield. "Jak jsem slvsel, pra -
ve on neda na sebe nikdv cekati.:
Y torn vojak prinesl setnikovi
jakesi psanicko.
"To jest od neho!" zvolal Tay
lor, poznav na adrese razovite pis
mo slavneho junaka. "Sdeluje mi,
ze jej cosi dfileziteho zdrzelo, a
prosi o male shoveni." dodal, kdyz
kratky dopis zbezne pfecetl.
"S radosti nejde-li o nie hor
silio!'" rekl lord upokojen. 'Aspon
si zatim muzeme jeste jedenkra
te pfipiti na stesti a zdravi!"
Dal honem pfinesti nekolik lah-
vi a vsichni se jeste posadili ke I '"Dobi-a. chtela jsem to necha
stolu. ti u sebe, ale vidouc, ze jsem pro-
iniui v. uin iihi ni-ut iu t cnui mi-
le. ze se musel opozditi, ale neve-
del si jine rady.
Prave kdyz se jiz ehystal k oil -
ehodu z domu. slehla mu hlavou
jakasi myslenka, ktera ho donuti-
la, aby se honem jeste posadil k
psacimu stolu a naertl dve psanie
ka. jez odevzdal svemu sluhovi
k okamzitemu doruceni.
Jedno, o kterem jiz vime, sved
eilo setniku Taylorovi. druhe ak
znelo :
"Mila sestro Magdo! Je sice
jiz pozde a ja zajiste nemam pra
va, rusiti Tvuj nocni klid. Vzdor
tomu Te prosim o kratickou roz
mluvu, tykajici se velmi pilne za
lezitosti. Sdel mi, mohu-li asi na
deset minut pfijiti k Tobe.
Tvuj verny Cody."
Sluha prinesl lined odpoved":
"Mily bratfe Bille ! Byla jsem
sice jiz davno v posteli, k villi To
be vsak jsem rada vstala a oceka
vam Te. Beztoho nine mrzelo, ze
jistj' pan hodla odjeti z pevnosti,
aniz by dal s Boheni
sve verne Magde."
Buffalo Bill bez odkladu pospi
sil do uhledneho domku, v nemz
plukovni faraf Button bydlel.
Krasna dcera pateho pluku oce
kavala ho jiz v pfedsini a zaved
la jej do praeovny sveho pestou
na. "Tys pfece nejhodnejsi bratfi
eek!" fekla mu duverne, ackoli
zcela dobfe mohl byti jejim otcem
"Za to lord Lonsfield, sir John,
setnik Taylor, doktor Powell a
hlavne ten protiva Onderdonk at'
se tesi na levity, ktere jim vyctu
po jejich navratu ! Je to nejaky
zpusob, vytratiti se z lezeni a ne
dati sve sestfe a pfitelkyni s Bo
hem? Tve stesti, zes se aspon
fy na svou povinnost rozpomnel
"Pockej, mila Magdo, pust nine
take trochu ke slovu!" vyrusil
ji Buffalo Bill s usmevem. "Mam
prave jen okamzik casu, abych ti
fekl, proc jsem pfisel, sice by se
panstvo stalo netrpelivym. kdyby
na nine melo dlouho cekati. Yy.
pravujeme se totiz na lov pro za
bavu obou anglickych hosti."
"Na lov?" zasmala se Magda.
"0 piilnoci a v takove tajnosti?"
"Slecinecko draha. zvedava
nemam casu na vyklady. nebot
bych s tebou jeste rad vyfidil jis
tou pilnou zalezitost!"
"Aj, naposled zalezitost srdee?
Dobra, ven s ni! Padni na kolena
a vyznej mi lasku, ja si zatim roz
myslim, jak te odbyti. aby to ne
bolelo!" ".Selmo, byla bvs rada, kdvbvch
si na tobe spill il prsty! Ale jii nej
sem tak hloupy jako Onderdonk,
kterv nemii touzebnejsiho pfani,
nez abys ho pfivedla do hrobu
cili jinyini slovy, abys se stala je
lio zenou."
"Hm, a iroc jsi tedy pfisel pod
okenko vlastne az do svetnice?7
zeptala se knisna ctveracka, hle
die vtipem zakryti sve rozpaky.
"Nevim, jak brzy se vratim, a
proto bych ti rad svefil nejake ta
jemstvi. ' '
"Bit, snad ne takove, ktere
bych uesraela kazdemu vyzraditi?'
"Nejen kazdemu, nybrz niko-
mu I
"(') Boze, tot' jeste hroznejsi!
Coy. jsi zaponmel. ze jsem pouhou
divkou 'V
j ''Jsi, ale takovou, ktera umi dr
zeti jazyk za zuby, kdyz je tobo
i tfeba.'-
'"Dekuji za poklonu!"
l'7i kratka, don Eduardo Yin
1 luveru.
I "Obeda!'
j "A slecna Bessie Bondova jak
ibv smetl "
"Zadrz, nesfastniku! Kolikrat
jsi nine ujist'oval, ze na zenitbu ne
)omyslis. a ejhle ! Najednou si vsi
mas divek a jednu zrovna pode
: fivas, jako bys zarlil "
"Mila Magdo, fekl jsem ti, ze
neuiam easu na zbyt, a je to prav
da. Mluvme tedy kratce a vecne!
Zajiste dobfe vis, co tim minim,
nebof donu Eduardo vi a Bessii ta-
Ke
jiz neduverujes.
jsemv se. ze to vim mam
bystre oei!''
liiuuinila, pi i-iii ci ill iv LUIUll.
"Az bude vie' easu, povim ti,
eo ve nine nediiveru vzbudilo. Pro
' zatim vez, ze se oba davno znaji
a ze zlopovestny Texasan Norval
jest jejim bratrem.''
"Onehdy jsem ji sama slysela
mluviti o Xorvalovi jako o brat
l-u "
"Ja jsem to vyslidil teprve vce
ra. Ale dobra, jen kdyz to vime
Krome toho jsem zastai Bessii
za velmi podezfelyeh okolnosti
donem Eduardem ve Smrtne rokli.
Koneene jeji pobyt ha tajemnem
Dvorskem ostrove!
Z kratka. myslim, ze jsou to za-
hadne, ne-li dokonce podevzfele
existence."
"Mozmi!"
"I'znavas tedy, ze je tfeba, diiti
si na ne dobry pozor?"
"Uznaviim.'
"Nuze, prave proto jsem te pfi
Sel prosit, abys jieh za me nepfi
tomnosti nespustila s oci a co moz
nil nejvice vyzvedela o jejich po-
merech. Mohu se na tebe spo-
lehnouti, Magdo?"
"Muzes, Bille! Tu je ma ruka
na to!"
"Dekuji ti. Ale ted' dobrou
noc, mil spanihi vyzvedacko ! Yy-knas-li
svuj iikol k me spokoje
nosti, vfadim te do sveho sboru
a to lined na misto Texaskeho Jac
ka, kterv se zacal bati strasidel."
Kdyz Buffalo Bill odesel, zmize
la vsechna etveraeivost se slicne
tvafe divciny. Magda chvili stala
uprostfed svetnice, s ocima do ze
me zabofenyma.
Najednou zaseptala sniutnym,
prazdnym hlasem :
"Mil tedy totez podezfeni, jako
ja !
Y byte anglickych velmozu za
stai Buffalo Bill eel ou spolecnost
jeste u stolu.
"Nuze, pane Cody!" pfi vital jej
lord Lonsfield s neznicitelnym hu
mrem. "Pospeste si omocit nos ve
sklence dobreho vina, dokud jes
te jake mame!"
"S dikem pfijimam. lorde ! Ale
pfede vsim odpust'te, ze jsem vas
tak dlouho zdrzel! Nebylo nine
moznii dfive pfijiti."
"Nic nevadi! Yzdyf nemiime
tak velice na spech."
"Tnu, cim dfive vytrhneme, tim
lepe!" fekl slavnv zved. "Dobfe
vim, proc jsem vain navrhl, oby
cb.oin se o pfilnoei vydali na eestu.
a zaTini je uz bez iv:'n jedna iio
dm a ! Ale vefte mi, ze za to ne
mohu. Mam jeste jinou, stejne du
lezitou vee na st.ircsti, kterou
bych nerail zanedba.. Proto jsem
musel napfed najiti A'hodneho za
stupce.' "A nasel jste ho?"
"Nasel a to takoveho, ze si
lepsiho pfati nemohu. "
"Dobni. tedy se jeste napijnie
na jelio zdravi!" zvolal rozjafeny
lord Lonsfield. "A potom tez na
to, abyehom vsichni zlamali vaz a
nebo byl i od Indianu pobiti a
skalpovani !" dodal podle stareho
loveckeho zvyku, pfati nestesti to
mu, komu vlastne pfejeme stesti.
Znova si pfifukli, pili a smali
se. Za pet minut na to sedeli vsich
ni v sedlech. j
Prvni jel Buffalo Bill, zahalen
do tepleho plaste, protoze se v no
ci citelne ochladilo. Za nim klu-
sal setnik Taylor s lordem Lon
sfieldem, jimz v patach niisledo
val sir John s doktorem Powel
lem, potom porucik Onderdonk v
cele dvanaeti vojiiku s jeduim de-
satnikem.
Pak nasledoval kuchaf se sou
mary a za nimi ostatnich dvanact
dragounu, vedenych sikovatelem.
Docela na konci jel druhy zved,
drze se za tichym pruvodem pofiid
stejne daleko, jako Buffalo Bill
pfed nim.
Buffalo Bill vedl je ostrvm klu-
sem, nebot" by riid, aby do svitiini
byli eo nejdale od pevnosti. Nikdo
z posadky ani z vukolnich osadni
ku jich nemel spatfiti, aby se ne-
vyskytl zradce. ktery by je zapro-
dal Tndianum nebo lupicum.
Zavet' Zlatoborova.
Cestou na zpustosenou usedlosf
nest'astneho Emila Goldena pfisla
nase mala vyprava do nebezpecne
blizkosti indianskeho iizemi. Yzdor
tomu sfastne dorazili do osudne
niziny, kcie pred lety staval dvo
ree Zlatoboruv a kde on i jeho
manzelka s ditetem a vsecka jeho
celed' byla od Indianu povrazde-
na.
Ale rudoehum tato vyprava pfe
ce neusla.
Buffalo Bill zahy zpozoroval, ze
jsou.z diili ustavicne sledovani je
jich hlidkami, a kdyz pak daleko-
hledem rozeznal stale se blizici a
povazlive vzrustajici hordy indi-
anske, zavedl karavanu na paho
rek, na nemz bylo moznii dlouho
vzdorovati i velke pfesile nepfii
tel. K velkemu upokojeni vseeh vy-
pravoval, kterak mu jisty lovec
poradil zapiliti tfi meehove na
vestni ohne, kdykoli by se v teeh
to koncinach octl ve vaznem ne-
"bezpeci.
To melo byti znamenim pro jake
hosi poustevnika, ktery zil v ho-
rach pod jmenem "bily duch", a-
by mu pospisil na pomoc. Muz ten
pry mel velky vliv na Indiany, ac
koli nebyl odpadlikem.
Buffalo Bill si uminil, ze rady
te poslechne, a dockav jen, az se
opet setmelo, zapalil na nejvyssim
miste pahorku tfi meehove ohnic-
iy, jichzto dym vystupoval k ob-
oze jako tfi propletajici se hado-
ve.
Ale slavny junak byl pfilis opa-
trnym a zkusenym, takze mu am
nenapadlo, aby se docela spolehl
na tuto pomoc, za vision od nil ho-
dy.
Yida, ze Indiani zatim huste ob
ehli cely jejich pahorek, takze ne
bylo pomysleni, aby z teto lece
vyvazli, odhodlal se k rekovnemu
kousku, ktery se mu jiz nekolikra-
e st'astne podafil. Hodlal sam pro-
klouznouti fetezem rudveh oble-
latelu, ukrasti jim nejakeho do
breho kone a ujizdeti do pevnosti
)ro pomoc.
Indiansky pohlavar, ktery se pa
rne na vyzvedech odvazil az do
cela k tiiboru beloehu, musil svou
smelost zaplatiti zivotem. Buffalo
3ill mu zaskocil zpiitecni cestu a
v ticheni ziipasu na liiiz jej skolil.
Y noci pak s tezkym srdcem obe
oval sve krasne kniry i bradku,
ifa nez byl zajiste hrdejsi nez na
svou slavu oholil se, pomaloval
si tvaf kfiklavymi barvami, dal
si na hlavu velky chochol z peri.
ejz odnal padlemu pohlaviirovi
a srdecne se rozloueil s pfately.
Dobfe vedel. ze to bude jeho jis
ci smrf, jestli jej rudosi poznaji.
Proto sestupuje s pahorku, obclni
zei JeJ pofiid kolem dokola jak ei
nivali indiansti zvedove az do-
pel k vlastni oblehaci cjife.
Jeho stesti, ze ciira ta byla v no
ci stfezena pouze nekolika daleko
od sebe stojicimi hlidkami.
Kdyz se kradl kolem prvniho
indianskeho bojovnika, ktery dfe-
pel na zemi. zahalen do teple hou-
ne, seorai vsecimu svou znaiost
siouxstinv a zavolal na neho, ze
ej prokleti belosi ranili na noze.
Indiansky bojovnik odpovedel
mu jen hnevivym mrucenim.
Nemel nie proti tomu, kdyz si
domnely pohlavar vzal jeho kone.
ktery se opodal popiisal. a klidne
el dale.
Hlavni vec se tedv Billu Codv-
mu povedla.
Na kraji houstiny lezela tlupa,
jez mela dozor a vystfidani hlidek
na starosti. Buffalo Bill smele jel'lidske spolecnosti, ve ktere jsem
kolem ni. Zadnemu rudochu ani ne ' zazil mnoho nestesti a trpkeho
napadlo, aby zadrzel pohlaviira, zklamiini.
ktery docela spravne zodpovedel j Avsak ani mi nenapadne, abych
vsechna jejich obycejnii hesla.
Ale kdyz se blizil k zevni, huste
obsazene cafe, byla vec mnohem
obtiznejsi. Zaf taborov'ch ohhu,
ktere zde blizko sebe hofely, rao
hla jej snadno prozraditi.
Slavny junak si na kvap vymy
slil liovou lest.
Skryl ukradeneho kone nedale
ko v houstine a zvolna se belhal
k nejblizsi tiiborove hlidee. S hlu-
bokym. bolestnym povzdechem sva
lil se k Indianovi do travy a fekl:
"Plavy Orel byl na vyzvedach
a prokleti belosi jej tezce zranili
na noze !"
Znal-li bojovnik nejakeho Pla-
veho Orla nebo neznal. to Buffalo
Bill uplne ponechal svemu stesti
a niihode.
A ejhle ! Indian jeho biichorce
uvef il !
Klidne a soustrastne se nahnul
nad ranenym pohlaviirem a kdyz
najednou poznal svuj omyl, bylo
jiz pozde. Zelezna pest' zvedova dr
zela ho jiz za hrdlo, takze ze sebe
nemohl vydati ani hlasku.
Za nekolik vtefin byl nebozti
kem. Buffalo Bill zanesl ho v naruci
ke koni, hodil mu jej pficky na
hfbet. vzal konika za uzdu a po
malu ho vedl dale k lesu. ktervm
musel projiti. Cestou srovnal si v
hlave odpoved", kdyby jej nekdo j
zastavil. Hodlal se vymluviti, ze
odviizi bojovnika. ktery byl u Reedera. Zlatobor byl jejich pfi
pfednich hlidek od belochu zabit. buznym, po nemz patraji."
Milejsi vsak mu bylo, ze si ho Kdyby to bylo ve dne, byl by
nikdo hrube nevsimal. Bez pfeksiz- j Buffalo Bill videl, jak se tvaf bi
ky prosel celym spicim tiiborem a ( leho ducha slabe zapalila. Chvi
zmizel v lese, kde chtel mrtvolu slo 'li vahal s odpovedi, ale potom fe
ziti, vsednouti na kone a ujizdeti kl pevnym, urcitym hlasem :
k pevnosti. "Rodina jeho byla v tomto u-
Ale prave kdyz mrtveho Idiana ( doli povrazdena. On sam byl od
ukryl v houstine, ozval se za nim , Siouxu zajat a take pfed nekolika
hluboky niuzsky bias, jako by vy- lety v zajeti zemfel."
chazel z hrobu: i "Yite to jiste?" 1
"Kdo jest muj rudy bratr po "Zcela jiste, nebot' jsem byl u
hlavar Siouxu?" neho, kdyz umiral!" odpovedel
Otazka byla polozena jazykem bily duch. "Podivejte se, tehle pr
indianskym, ale Buffalo Bill pojsten mi daroval na dukaz sveho
blase i vyslovnosti hned poznal, pfatelstvi. Muzete jej vziti svym
ze jest mu ciniti s belochem. anglickym pfatelum a jeho pfi-
"Ano, jsem pohlavar Siouxu !"', buznym, nebot' pry je to draho
odpovedel vyhybave. 'cenna rodinna pamatka."
"To vidim, avsak riid bych ve-j '"A kde byl Ziatobor pohfben?'
del tve jmeno. Ja jsem bily duch "Y horiieh."
hor coz pak me neznas?" "Mohli bychom spatfiti jeho
Bufalo Bill honem odpovedel an
srlickv:
"Slysel jsem o vas! Jii sam jsem
zapalil tfi meehove ohnicky tam
hle na pahorku. Yidel jste to zna
meni a pfisel jste nam na pomoc?"
"Aj, tedy nejste Indian?"
"Nejsem!" odpovedel Buffalo
Bill z kratka a pfi torn jiz mel re
volver v nice.
Ale nedoslo k tomu, aby se byl
musel briiniti.
"Zdii se mi vsak, ze take nejste
lovec Dick?' zeptal se bily duch
klidne.
'Jsem jeho pfitelem. Prave Dick
mi poradil. abych vam dal toto
znameni. kdybych byl od Indianu
vazne ohrozen."
"Nezklamete se ve sve duvefe
ke nine! Kdo vsak jste?"
"Hikaji mne Buffalo Bill a
jsem touto dobou nacelnikem ar
madnich zvedu v pevnosti Bealu.
Pfivedl jsem do teto krajiny du
lezitou vojenskou vypravu, ktera
tabofi tamhle na pahorku. Yeeer
byli jsme obkliceni hroznou pf esi
lou Indianu. Tu jsem se pfestrojil
za jejich pohlaviira, abych snaze
jn'oklouzl jejich tiiborem a mohl
do pevnosti pro pomoe."
"Toho jiz neni tfeba, nebot' ja
sam vam pomohu ! Znam vas dobfe
die jmena a vim, ze Indiani po
vas pasou. Ihnete klidne z nebez
)ecneho pasma a nekde v ukrytu
se spokojene vyspete. Rano se mu
zete zase vratiti ke svym pfatelum
na pahorek. nebot vam stojim za
to, ze pfi vychodu slunce nespatfi
te daleko siroko ziidneho India
na." "Buh dej. aby vam bylo mozna
slib tento splniti !"
"Poslyste, Bille Cody! Jsem jiz
vetchy stafec, ale z mych list ne
vyslo jeste slovicko l.i a nebo
schlouby. Nejsem odpadlikem a
nic mne nenuti, abych se skryval
u Indianu. Utekl jsem se do jejich
hor dobrovolne, protoze se stitim
se za to mstii na jejich nevinnych
pfislusnicich. Naopak, jsem vzdy
hotov pomoci kazdemu svym vli
vein, ktereho u rudochu pozivam.
A mohu smele fici, ze nine Indiani
ve vsem slepe poslouchaji."
"A nepo vedel byste mi, kdo
vlastne jste?"
"Toho nepovim nikomu! Jen to
vezte, ze jsem clovekem dobrym
a pocestnym! Yefite mi?"
"Rjkl! Ale pravil jste ze zije
te mezi Indiany?"
"Jiz dlouha leta."
"Pofiid v teto krajine?"
"Pofad."
"Jste oehoten, odpovedeti nine.
na nekolik otazek?"'
"Napfed je miisim slyseti.
Tazte se!"
'"Nevite, maji-li Siouxove ne
jake zajatee?"
"Bile?"
"Tot" se rozunii."
"Nuze, meli, ale jiz nemaji."
"Jak to?"
"Pomfeli jim."
"Nebyl mezi nimi bohaty osad-
nik z teto krajiny, znamy pod pfe
zdivkou Zlatobor?"
"Byl!" znela useciii dopoved?.
"A ten je take uz mrtev?'J
"Davno!"'
"Nemohl byste mi o nem poda
ti urcitou zprvu? Pfivedl jsem to
tiz s vojskem dva Anglicany
lorda Lonsfielda a sira Johna
hrob?"
"K tomu vam neradim! odpove
del stafec s podivnym chvatem.
"Je hluboko v idiiinskem iizemi,
kde bych vas snd nemohl chrani
t'i. Ale nosim u sebe jeste jinou
upominku na neho, kterou vam
take rad odvezdam. Yizte je to
kozenii tobolka s jeho rodinnymi
listinami, mezi nimiz se naleza
tez jeho zavet". Tot' zajiste krome
prstenu nejlepsim dukazem pro
jeho pfibuzne."
"Zatim vam srdecne dekuji!"
fekl Buffalo Bill, strkaje tobolka
a prsten do kapsy. "Doufam, ze
se jeste uzfime?"
"Nikdy. nebot se lidi stitim!"
zvolal bily duch vasnive. "Pockej
te zde do rana a pak se klidne
vrat'te se svymi lidmi do pevnosti
S bohem!"
To fka. zmizel jako pravy duch.
Slavny zved marne po nem pa
tral ocima ve tme.
"Zpropadenii vec!" zamrueel,
kdyz se probral z nesmirneho il
zasu. "Mel jsem se mu zminiti o
Magde. ze jeste zije nehot'
jsem )fesvedcen, ze to neni nik
do jiny nez sam Zlatobor! Nu,
dii Biih. ze se s nim pfece jeste
setkj'im."
Riino opravdu nebylo po Indi
anech ani panuitky. Buffalo Bill
bez pfekazky se vnitil do tabora
svyeh pnitel. musel vsak z daleka
davati znameni mini, aby ho nek
tern hlidka nepokladala za ne
pfatelskeho Indiana a ve slepem
strachu nezastfeleii.
(Pokracovani.)
Novemu predplafi
teli zasleme tento re
man od zacatku uplne
zdarma.
Richter's Anchor Pain-Expellor.