Z pratelskych knihu.
vxw-x,
Za pani Hanzlovou Dodge, Nebr.
Pani Ilanzlova uz odela. uz
dotlouklo to sleelietne jeji &rdee.
n rvi i - - 11 m it -w m. li
skoda. ze osud si. zahrava ink s'k;lZliv ke me nfisel nevedomky a
nami, befe nam to. eo jest nam
nejdrazsi a nejmiiejsi. Ano. ano.
dues ty, zitra ja. poitfi tfeba
tvuj neb muj nejmiiejsi pnlel, a'
i;ak jeden po druhem od-hazime
tarn, odkud se nikdy nevrathne, a
za nami ziistanou jenom dvi do- jist. ze p. Hurt h bnde.rist vefejne
va: byl a nebnde. .jeho jmeno a bnde se elilnbiti, ze
Poznal jsem pi. Hanzlovou ainia pfedplaceno na velmi dobry a
pfed peti lety. lined skoivm po juziteeny list. Bude pak jej rado-r-
mem pfijeti z Texasu. Znal jsem ir- eist a odporucovat. a zarov, !i
ji co spofadanou manzelku, eo ponkazovat na ty slova : "Nedlu-
pfieinlivou niatku. a eo upfimnou zite za tento casopis.!" Tak ro.-
spoleenici pro kazdeho. 'mill etenafi a etenarky t. I. -lein-
Ty zly osude. ty vezmvz nam ty. !te tak vJiehm jako ueinil p. Hm tI.
jiebz laskti vrouci noshne. o liiebz a pak zkazime p. redaktorovi cey
mysHme, ze by nam mobii byt j ten jelio aparat. tak ze nebnde ;i:o-
dobrymr jjruvodei v budoucnosti. c do nebo davat ty slova: "X-'-
Alio, uz netluce to sleelietne srd-1 dluzite za tento easoj)5?!' Xas
c.c. Poznal spin tez m.Hanzlovou as iPem'k nnvid:' e lv v' v toho ve-
- - -
dva roky zpatky kdyz m,e'iavti
vil nevitany host ohen. jenz zni
cil me moji velkou nadeji. a moje
male uspory. Ona to by la prvni,
jez me dodala dalsi odvahy se
vy: "XTetrap se Alois nad tini cos
pozbyl, co. ti shorelo, ty za oheii
nemuzez. Amerika je dosti yelka,
ty si zase pomuzes, mfizes byt ny -
iii u nas, nez se ti neco nasikne."
Ano, mohu! byla moje kratka od-
poved', vice jsem odpovedet ne-
mohl, neco me sevfelo. moji hrud
neco zatahlo muj krk, a tak za ten
slechetny cin jsem jen se sklope
nou hlav.ou dodal, ano mohu!
Ani jsem. si nepomyslil pfi mem
poslednim zajezdu do Dodge, ze
uz ji vice pravici nepodam. Bylo
to kdysj v unoru, kdyz jsem byl v
Dodge, "kdy prave jeji syn Ed
ward, byl tezce. nemocen, starala
se o neho, aby mel dobrou obsluhu,
ani nespala, ba ani iievefila, ze by
jiny mohl jej tak obslouzit jako
jeji matefske srdce. Ano, mat
ka muze nejlepe, obslquzit sveho
nemocnehp. syna,, vojiv liemocnou
dceru, ano, materekbsjuha jest
inam nejmilejsi, ,-proto vazme si
nasi dobre matky, kdo ji jeste
mame, pomahejme jj.pvi ,tezsi pra
ci, libejme ty jeji suche ustarale
a upracovane nice, ty ustarale li
ce, to utrapene celo.
Pfi mem ddjezdu stezovala si
me, ze'' stale maji -nejake trapeni,
ze pofadfnekdo stvine a podobne.
Tesil j'sem ji, ze Edward jest do
sti silhy ha'onu nem'oc, ze se vy
stune brzy. 'Ano, to by bylo
nase prani, neb jej neustale potfe
bujem'na. tu tezsi praei, odpove
dela se slzaiiiPV ocieb.
Pamatuji se, ze jsem nemel moc
casu, -neb - pospiehal jsem ku vla
ku. Jeste- jednou podala me pra
vici se slovy : nezapomen na nas
Alois, pfijed' zase brzy, Edous az
se uzdravi, pfijede se tarn na te
podivat. Ano, to byly posledni
slova ke me one sleelietne matky.
Pani "Hanzlove uz vice neni, ale
pamatka po jeji ilechetne povaze
na dale mezi nami ziti bude, a za
jiste, ze vsichni se vfelou sympa
tii na ni vzpominati budeme. Po
zustale rodine pak vyslovuji svoji
nejhlubsi soustrast.
Louis W. Splichal.
DWIGHT, NEBRASKA.
Ctena redakce! ITz jsem tu
zas. No; to vite,.pefel je pefel, inu
jak se pocesku fika: rozkaz; a
kdo dal ten rozkaz tentokrat jako
p. Josef Hurth, majitel Hotelu ve
Dwight, Nebr. On totiz due 29.
fijna byl Pepik nas zas na koupi
ve Dwight a uz snad mel nakoupe
no co potreboval a jen jet domu,
kdvz tu zrovna vvchazel ze storu
p. F. J. Frenka, tu k liemu se pri
zene p. Hurth, jemuz bylo na
spech a tu povida: vy jste jedna-
tel od Ozveny Zapadu? Tot sejk jieh sousedum na bd, kde jsme
vi, ze jsem se mu s oehotou pfiznal
a. na to on me dal jenize a povi
dal abyeh to lined redakei zaslal,
aby casopis take dostaval. To vite,
nas Pepik to uini, neb dal na to
p.Hurthovi z hluboka srdeeny dik
a stvrdil mu eo od neho pfijal.
iuw jrepiii. piijei uuiiiu subva ze,
ac byl dobfe nalozeny, kone vy
pfahl a u vazel, lined zavolal Mar
tina ahy sedl a psal, ze si Jlotiz p.
Josef llurth pfedplatil na "Ozve-;v
mi Zamidu".. Tot' se vi, ze jsem
Jipochvalil Pepika jen tak na oko,
' 'ale p. Uurtlia mushn pochvalit ve -
,lV - ni nob on j0 ten jediny. eo si
Jzd'e p(X.tjv ml noviny pfedplaei.
Xas Pepi'k cesky Hama, povida,
110 vis, Martine, kdvby tak
--
ipr,.tl)latil si na t. 1.. tak byeh z
.radosti kazdemu podekoval a ty
j js; z:St. kazdeho pochvalil. tot'
vi. ze p. lvdaktor by to pak do-
tvrdil. (Pozn. red. Inn. tot" se vi,
ze ano. a jak miler.uU Jsjmii
i i -
likou ralost. kdvby musel p. re
daktor ten jeho aparat, nebo-li ty
jeho slova dotazna vyhodit z listu,
neb vi. ze je ma tak rad, jako va-
slo-jhieh bribe. Tak rozmily etenari,
to vi z nas kazdy, ze se nam blizi
ku konei tento rok T':4. a proto
jkdo ma k povinnos:i n'-eo dopla-
jt;t n. b :-: pfedplatiitak oznan:n.;;,
ze zaenu vybirat iro t. t. yzdyeky
v nedeli a to ve Dwight, bud u
kostela neb u "Pool hallu" p. Jos.
iKofinka. Doufam, ze kazdy poeti-
.vy odberatel se sam prihlasi a ten
nepatrny obnos s radosti me da.
Ja ho zas s radosti zaslu na pa trie- po eeskn pozdraveni. Tarn jsou a
ne nn'sto a kazdy dostane ode nine le skuteene poeestni lide, neb se
stvrzenku, s kterou se muze pro-
ukazat kazdemu kdo by jej o -no- kdyz tfeba eizeho uvideji. A'ubee
vu zaplaceni upominal. Ze jest vse se me tarn libi i ta bohata kra
tomu tak p. redaktore? (Skutev'- jina s krasnymi farmami. No,
ne, ze ano! red.) Zaroven n.ti- a ted' abyeh se zeptala pi. Faj
shn vzdati muj srdeeny dik p. re- manove a pi. Lopourove v Clark
daktorovi za ty obalky s moji son, jak si chvaleji to mazani, co
zpateeni adressou a i tez za psaci jsem jim poradila a jak pi. Ro
papir s ohlavenim. Mily etenari, sicke, jest-li ji to rameno pfestaio
kdo by z vas potreboval nejaky bolet po toni octe. Nekdo fika, ze
tisk, jako tfeba: letaky (plakaty), ocet tvrdi, ale ja mu vefim, ten
obalky se zpateeni adressou, psaci pomuze i tomu koho chytaji kfece.
papir s ohlavenim aneb neco po- Nekdo fekne, ze je lepsi kajst, ale
dobneJio, odporucuji vam tiskarnu ten se tak neda v dome udrzet,
Odvarka Bratfi, neb ti vam po- neb pry je lepsi do vnitf a ocet s
slouzi poctive, rychle a velmi la- paprikou povrchne mazat, to pry
cino. Srdeeny pozdrav zasila vsem jiste pomuze, tfeba i na reumatis-
vas verny jednatel
Jos. M. Pol lak,
rodak od Znojma.
ORD, NEBRASKA.
Ct. redakce! Tuto Vam zasilam (to poinohlo. Jest-li by to ale moc
pfedplatne na Vas list. Byl byeh palilo, tak to misto potfete omast
to ueinil drive, nebyl jsem ale kern jakymkoliv. Tak abyeh to
doma, pfijel jsem 27. t.m. Jsou moje Cfestovani dokoneila mushn
moje pomery nyni rozharane, neb podotknouti, ze ty posledni did
jsem pfed 6 mesici ztratil manzel- me delaly nioe starosti, neb hodne
ku a moje ditky jsou usazeny ne- prselo. Ale dobfe to vse dopadlo,
Jen ve statu Nebraska, ale tez i p. Frant. Dudek nam s laskavosti
ve stateeh: Oklahoma a Montana, jpujeil kone a p. Vine. Fajman me
V manzelstvi se zesnulou moji spo- 'zavezl k manzelum Volfovym, kde
ludruzkou byl jsem 48 roku a i jsem setrvala do rana, byvse lo-
zustalo nam na zivu 7 ditek, ktere
jsou vesmes zenaty neb provdany.
Nejstarsi z nich je 47 a nejmladsi
32 roky v stafi. Na druhy mesie
pojedu do Oklahomy a pak Vam
zdelim, kam me Yas casopis bude
te zasilat, bude to do Prague, Okla
homa, kam chei odejet 16. listojia
du. Vfely )Ozdrav vsem, Vas
odberatel, v uete
Josef Hrdv.
ORD NEBRASKA.
Ct. redakce ! Doufam, ze se
smilujete nad mojhn skrabopisem
a uvefejnite tento muj dopis. Ne
da me to abyeh se alespon poehlu
bila, ze jsem byla letos tez na pou
ti a sice o sv. AYiclavu v Dodge,
Nebraska. Toho jsou vinni man
zele Stefloyi, neb oni nas upfimne
pozvali a neobtezovali si pro nas
s automobilem do Schuyler pfijet,
a do sveho domova zavest. -
Jeste v ten samy veeer zavezli nas
byli dobfe pohosteni. neb meli pc-
eiva a smazenic a jineho dost a
dost. Tak jim jeste jednou srdee
ne dekuji a slibuji jim, ze az k
nam pfijedou, mile rada vse jim
i odplathn. Jmeno Vase jsem vsak
zapomnela, tak ze Vas zde nemo-
nu jnieuuvaL, leuy me iu uujnist-
te. Druhy den pak, eoz bylo v
nedeli, nas zavezl p. Stefel s jeho
pani dp jieh kostela a v pondeli
d-n sv. Vaclava za.se do Dodge,
'kde:' se slavila pout'. Tam se nam
'to veliee libilo. nob to byla eeska
'prava pout", tak ze jsme e citily
jako ve stare vlasti. .Man tarn v(
1 'edge krasny kostel v nem1 odby- j
valo sluzby bozi sest knezu. s"e-,
ky ceske katolicke spolky byli so- j
vadeny do pruvodu a eeska kapla j
doprovazela je do Chramu Pane,
inn. toto se nine eo jsem v
Americe jeste uepfitrefilo. a za to
mam eo dekovat jenom manzeium j
stei'lovym. neb oni. kdyz nas no-;
mohli s-seehny sebrat doautomo-j
biln, zapfahli jeste kone do koea-
rn a zavezli nas do Dodge, aby-
cboni se tarn mobly podilet na
svato-vaelavske pouti. .lak p;:k
Yam to drazi odplatime? Mu-
site nas brzy navstivit a to jiste
dokud jsme na zivu. net) kdyhy to
dloubo j)Otrvalo. pak by uz bylo
pozde. No. kdyz ale nekdo ;: nas
jiz nebnde. tak tu zustanou nasi
potomei, a ti nesineji na to zapo-
menont. No a z Dodge .e:n
inela opet stesti. neb nine tarn od-
tul zavezli manzele Karel Ren-
terovi na automobilu do Clarkson.
Tak jsem mela same stesti, za
?vtere vsem vrele dekuji. V Clark-
son jsem si mezi detnii hodne po-
byla a mezi svyma krajany obve
selila. Xa hodne dloubo budu miti
zase radostnou vzpominkii
na Clarksonske pratele a
zname. I kdyz v noei proeitnu
vzpominam na vseehny. Je to ve-
ru radost, kdyz si vse promyslim
jak jsem se tarn mela a jak jsem
pookrala. neb tarn mam uz dosti
znamosti a kdyby ne, tak tarn sly-
sim samou eeskou ree : kazdy da
tarn Ceeh k Cecliu vzdycky lilasi
inns kdyz se v nem smoei hadr a
bolave inisto s nim obali a teplym
suehym hadrem otoci. To velmi do
bfe prospiva, je2i to zkuste a pak
to zas zdelte v tomto liste jak vam
bfe pfijata. Jieh Faninka pfipra
vila dobry eh jidel a to jak k vee?
fi tak i k snidani. Ja ji za to vin
suji hodneho hocha. Rano me jieh
Karlik zavez do Schuyler, za eoz
mu tez srdeene dekuji a pfeji mu
hodnou a bohatou nevestu. Po
zdravuji tez vseehny v jieh rodine
a dekuji za vsechno.
Ted' vam mushn povedit, ze tu
mame hodnou ziinu, neb jsme meli
jiz okna zamrzle. lyt niokro. byly
by sj)atne eesty, ale takto jsou do
bre a vse se neeha dobfe dovazet.
Tak uz jsem toho napsala dost
a k iosledu pozdravuji p. redakto
ra a jeho rodinu, dale pak man
zele Vinc.Fajmanovi,(jestli pak jsi
Vinciku moe nepromokl Jos. M.
Lopourovi, Franka Dmlka a pak
p. Karla Cervenku v Illinsku a
pi. Annu Novotnou, zda-li jeste je
mezi zivymi. Jeste jednou vseehny
pozdravuji a vsem za vseehno eo
pro me udelali ze srdce dekuji.
Anna Adamkova.
VALPARAISO, NEBR.
Due 1. listopadu 1!14
Ctena redakee mejte zlost neb
radost, Pepik si pomoci nemuze.
ze vas zas pfichazi zlobit a k to-
mu az z Valparaiso. No to vite, ze
nejiiu nu .sveui piuu uqiiiuruini,
nybrz proti nasim pfatelum, kte
fi se ehteji pfidati mezi nas a ehte
ji se spojit s vasim listem a to s
Ozvenou Zapadu. TentokWite to
je pan Frank Serel z Valparaiso.
Xebr. Itoute 2., kter.v me sveril
ten .eden dollarek. abyeh ho zas
lal p. redaktorovi. Pepik si ale po
vida. to ne. ja j-'Oslu vie, posln
sto eentikn a doutam. ze biule t
ky p. redaktor spokojen. Jen Pa
nee Iiozi boust" a vet-si krapeje.
Taky prosini p. redaktora za od
pusteni. ze tak skarede pisu a na
takovem j)apiru. Inn. to vite. kdyz
je elovek v boji tak je rad jen
kdyz se muze nekde skreit a neeo
honem najisat. a tak to jd Peii
kovi. Toto pisu v Saunders okresn
a posilam pozdrav vsem etena
rum a tez i etene redakei a zusta
vam vas
Penik z '"i-uzoveho haje."
Mem kanon
jako kanon.
Co by fekl iovestny T-esky "ka
nonyr Jaburek" tomuhle nemee
kemu kanonu?
Ony houfniee. jimiz Xemei roz
bofili uerozbornou " pevnost
Antverjiskou jsou mistrovske dilo
deloliteekeho unieni. jez Kruppo
va firma v Essenaeh pfivedla na
vrchol dokonalosti. Delo to, jemuz
neni nikde na svete rovneho, va.i
125 tun. kazda jeho stfela tunu
(2000 liber.) a k jejiniu vypaleni
spotfebuje se tfi etvrte tuny pra
ehu zvlastniho slozeni. Delka kusu
obnasi malem 69 stop a nese na
vzdalenost 28 mil. Jedno delo sto
ji vladu L 850.000 marek, tedy
-
.$462,500 a kazdy vystfel 3.000
marek. tedy $9,000. Po 120 vy
stfel ech stane se to delo nepotfeb
nym, protoze strasny zar vyvinuv
si se vznetim a w'buelhni dvou
tfetin tunv praehu
a trenim tunove strelv
' r
o nitro (lafetty) vnitfek jeji po
skodi, tak ze by dalsi strely jiz
netrefovalv a snad bv se delo i
roztrhlo. Rany jsou vypalovany
elektrickou jiskrou e v.l.-ilcnosti
1300stop. Mohou byti nabijena kaz
dych deset minut. ei jinymi slovy
za hodinti muze se toho strasli
Aeho dela vypaliti sestkrat- a za
dvacet hodin stfelby muze se de
lo o uplne opotfeboyati. Za ten
kratmky cas stala by stfelba z to
ho dela $168,000 neeitaje obsluhu
a jelikoz delo samo stalo by se ne
potfebnym k dalsi palbe, zmafilo
by se za tu chvili za $630,500 ma
jetku nezahrnuje v to nesmi'rnoii
skodu zpusobenou metanim tuno
vyeh pum na mesto nebo opevne
ni, jichz konstrukee jest vzdy vel
mi nakladna. Houfniee ta musi ar
ci spocivati na mocnych podkla
dech cementovyeh s velikou du
kladnosti a peelivosti provede
nyeh'. Jedina batterie takovych del
stoji za miliony, k eemuz tfeba jes
te pfipoeisti veliee znaeny naklad
na dopravu tim vetsi, arei, eim ne
pfiznivejsi jest poloha ei terrain.
V polohach kopcovityeh a zales
nenych a mezi vodami doprava a
umisteni techto hoiifnic je vaz
nym problemem. V poloze takove
stoji obrovske pevnostni hradby
Verdunske ve vychodni Francii,
o nez se marne dosud pokousi ko
runni princ nemeeky. Oblehaci de
la a ty hrozne tvrze nestaei a do
prava onech obrovskyeh houfnie.
jichz uzito proti Antverpam, k
Verdunu jest nadmiru obtizna.
eimz se arei pouzivani tech bofi
del stavfi jeste nakladnejsim a mr
hani statkem lidu hfisnejsim.
Kolik tisic Nemcu niuselo se
dfit a utrhovat si od ust, aby ei
caf jejieh mohl jen jedno takove
delo k nieeni belgiekeho majetku
zakoupiti. A kolik dalsieh tisic
muselo mesiee a snad leta zenam
a detem odpirat lepsi odev a vzde
hivani a pohodli, aby nemeeti Ja
burkove mohli z neho vypalit na
hradby a valy, katedraly a rad
nice, na skoly-i musea a jine vzde
lanosti a blahobytu slouziei budo
vy. Neni to silene mrhani statkem
naroda ? Nez marne volani. Xaro
dove, zda se, jsou na sve kanony
a kanonyry brdejsi nez na neju
meleetejsi stavitelske panuitky.
Kdyz io rozbofeni Louvainu a
stfelbe na remesskou kathedraln,
jez ehova svetoslavnou pamatku
slovanskou, nejstarsi poklad evan
gelia, na nejz kralove francouzsti
pvi korunovaei v torn clirame pn- Ipostavem projektilu k poloze za
sahali. hajili se Xernei proti vy-'sazeueho organu. Muze tu povstati
eitkam vandalstvi rikajfee: ''Co'rana pouze dot.ykova, pri kterd po-
valka zniei, to vseeko bude zase
vitezem znovu zbudovano a nepo
chybne krasnejsi a trvnlivejsi.''
Takovym neeitelnym a trhaeskym
slovem hajili nemeeti vzdelanei
pustosivosT valky a naroil k tomu
pf isvedeoval. ba tleskal. Vini se
eisar a niilitarismus. avsak narod
vseehen ma vinu nemensi: a nej
vetsimi vinniky jon viitleove.
vzd"danei ;i ueitele jeho.
x
VyZVedna SlUZbS V PO -
nornem clunu.
. , . .
ni namofnika. ktery v podmof
skem elunu konal eestu ku bfehum
Skotska. o niz vypravi:
"Patnaet set metru od nepfi-
Tulii llT-'i'i ifllln rtlll'llM ll'lTllimii-
ku. NeiHtel ovsem hru neslysel.
Nekdy ani my sami ne. kdyz nase
motory jfilis velky hlomoz puso
;.ily. Nase usi neslysely, eo se hra
lo na tahaei harmoniku. Ale my
"videli" jiisen die pohybu hraee,
die jeho vyrazu tvafe. die prstu,
jimiz pfejizdel klapky a die nohy,
kterou si daval takt. A my fvali
pisen sebou. Kvali, eo nam pliee
staeily. a pfece jsme z vlastniho
zpevu nieeho neslyseli. Tak hfmo
tily stroje podmofskeho elunu.
Co vim o jizde na skotske pobfe
zi? Skoro nieeho. My vedeli jen
jedno. Zviteziti nebo zemfiti.
Pohodine to neni v takove ofecho
ve skofapce. Mistnost pro muzstvo
neni jiste zadnym taneenim salem
a eo pliee musi vdechovati, neni
zadny horsky vzdueh. Petrolej !
Petrolej a zase petrolej ! To se la
pa po vzduchu, kdyz se clun zase
nahoru vynofi !
Deset dm bvli isme dole. Neve-
deli jsme. kam plujeme. "K smrti I v se' uo IU,e ucmi11' monou 1Kie zm"
nebo k vitezstvi. Vice nevini nyni : eiti- Nen1' nevyhladitelnveh znakil.
sam." fekl nam velitel. leC' kte1 vtiskne pfiroda, a
A tak to slo s jinymi podmof- Pffroda nedela ani prinefi, ani bo
skvmi elunv ven na sire more. Na- M5fl ani velmozii. ,
pfed pohromade. Pak jsme se A co se pocne v nizkosti ten hr
rozdelili. Ohm "U 15." uz jsme tlopysek. ktereho jste vychovali
nevideli. Zustal pfed nepfitelem. ' J k povysenostl I Co si pocne ten
sest hodin prace a sest hodin spa- .peneznik, kteiy je ziv jen zlatem?
ni. Po eelvch deset dm. Tu neni ' Co si Pne' vgeho jsa zbaven, ten
zadneho veleni. Slvseti jen hlomoz. slabossky nadutec, ktery nedove
Jsme jako hluchonemi. Slysime o- 'tle k m5emn ll2iti sv6ho t51a a
eima a mluvime rukama a nohama. sv b'tJ hIeda jen ve v?cech' kter6
Jak se to da. Lehkv lider nohou Jsou mn clzi? fasten ten- kdo
znamena : Dej pozor ! Pohled' tarn ! dnvede opustiti stav, kterv opousti
Jest velmi mnoho prace pro par Jeho- a zfltatl clovekem pfes od
lidi. Zvlaste. je-li elun pod vodou, Por osudu-
tu musi bvti kazdv na svem stano-! Af si UcU sebe vIce chvali Pr'p
visti. Tak to slo pofad. Tu najed- mozeneho Mle, ktery v zufivosti
nou dostavila se sensace. Jeden po 'chci' se Pohf'biti Pd troskami sve
druhem smel na nekolik minut o- ho trfinu Ja Jim pohrdam. Vi
pustiti sve misto .a divati se chvi- d. 5e existu je jen svou korunou
li perikoiiem. To byl nejkrasnejsi a 2e neni "aPsto nim, neni-li
pohled v mem zivote. Nahofe ja- kraleni : ale tei, kdo ztrat? a "
ko stado pokojnyeh jehnat lezelo hei(e se bez in'' st0$ Pak nad -anglickelod'stvo.
Bezstarostne. ja- Z bodnosti kralovske, kterou mu
kobv ebvlo nemeekveh vlku v zastavati bidak, zlosyn. hlup:ik,
paneefovem odeni v Severnim mo-! stee Jako klM' povznese
fi. Dve hodinv lezeli jsme na ti- Lse k stavu :lov?ka ktery tak ma
fedni strazi pod vodou. Dostati k J idi dovode zastavati. Tu pak
-iio n i - ii ' vfte7i nflfl noirlpm vydnvn-ip mn
nam aom veiKeno oornence dvio
by se nam jiste podafilo. Ale my
nesmeli. Byli jsme na vyzvedaeh.
Nas elun musel dale. Jak muselo
byti naseniu veliteli? Tak blizko
nepfitele a my museli nechati tor- j
pedo v roufe. Tak muze byti jen !
lovci. ktery fed vyehazkou na
ct'tuM Iav iid mil :l i-co SO IriTilrii
pfed sebou zoei kapitalniho srn -
ee.
O prAbojnostf strel. I""'?." xfTt r"ta.vn. T p?'
'ku, jime-li dosti a tn-vnne-li do
Prubojna sila stfel zavisi od'blV Jak upadA ehm. k miyJ
ruznyeh okolnosti. Tak na pf. stfe-si,a Inirf zdrav; Jesf m. 2e
la. vypalena do tvrdeho jcdloveho ? jt,st .Mika v ktera
dfeva ze vzdalenosti 12 metru, u-utIsi b,fi odstran5lia a to vvehle
kazovala prubojnost 110 em. na;To.0 lloejIilIie tfin 2e mmerae
100 metru jeste 65 em. na S00 rovo Leeiv r Hofke Vino hned
metru vnikl projektil na 40 eni poMtklK ylM0l.; zavilsf.ir?(.i,
a na 1200 metru jeste na 14 z;i(.pou jt,st v-, ,' a zcpa iest
hluboko- !t-.z obveeinv.a Mnznakem chorob.
Z toho da se posouditi, s u.koujy .(bo vvs::i ,k ttym
silou strely Iidske telo zasahu.,i. ' lstl.aniti za c0 n,.idHve. aIp
I
.. li '11 "VI '!
iy tirade veiKou uiotiu. weeiovy !
jl;'ist' sam det'oi'muje se velmi leli
ee. eimz ueinek v lidskem tele se
zyysuje. Vysetfovanim lekafskeho
oddeleni jfi pruskem ministerstvu
valky bylo zjisteno. ze IS procent
vseeh pro-jeKtilu. unenovite se
spieatym )lastem. utrpi zmenu.
Stfela muze zasahnouti telo s
tak nepatrnou ryehlosti, ze zadne
podstatne zraneni nezpusobi.
Dalsi zpusob rany povstavsi die
vstava jen mala plocha rana, jez
"vsak muze znamenati i tezke zra
;ieni. A nebo muze stfela uviznouti v
reie. ma-li dosti prubojne sily. a
by mohla do tela vniknouti a
mekke '"asti a kosti zraniti. Nekdy
najde se jio ohledani rany, ze
tfeia s.' v tele obratila. Tyto ra
ny jsou zvlaste caste a eini asi
1 50 procent vseeh zraneni. Projek-
Jtil muze vsak i telo veskrz pronik-
1:omi; coZ st vhlk stAvi'1 pomerne
j11;11 , ...
ioiest. kterou zranenv pociti,
niix ft I'tciirvii v i-iiivd, castu nej;u-
zoruje ani vojak, ze byl zasazen.
j Ma jen pocit, jakoby byl udefen
kladivem do tela a teprve vytrys
(knuvsi iiroud teple krve pfipome-
mu. ze byl zasazen. Vubee sku
teena bolest" v okamziku zraneni
nepovstc'jva. Dfilezitou roli hraje
krvaeeni, ktere muze dosti znepo
kojiti. Zvlastni vyznam ma pfi torn po
ruseni funkei telesnych a bezve
domi, takze vojinu neni mozno z
do.sahu ohne se vzdaliti.
Bud'te Bide!
Vy, J.Tei i spolehate m: nynejbi
spoleeensk' hid, nejiomyslite pa
trne na to. ze tento nid podlelia.
nevyhutelnym pfevratum a ze
vam neni mozno ani tusit, ani pfe
dejit pfevrat, ktery muze stihnou
ti vase deti. Velci stanou se maly
mi. bohati stanou se chudymi, moe
nil rove stanou se poddanymi
jsou osudy tak fidke. a byste sebe
mohli poeitati za vyiiaty z nich?
Blizi se okamzik krise a stoleri
pfevratu. Kdo vam muze ruciti
za to, co se s vanii potom stane?
, "
neni nikomu za nic zavazan, lec
sobe samemu ; a kdyz mu nezbude
nic, co by ukazal, lec sebe saraa
neni nulou, nybrz jest neeini.
J. J. Rousseau.
Podminka prace.
i TVvrlin
'ai0 P"'eee "fhlaieja z nich jest
, teiesna sua, ciODre zaravi. Tono
! vsak jen tim docilime. udrzujeme-
IK
abv telo neseslablo. Proto
odporiieujeme Trinerovo Leeive
Jlofke Vino, jez znamenitou me
rou telo iiosilni a zaroven vyeisti.
Cena $1.00. V lekarnaeh. Jos. Tri-
ner, velko-vvrobce leku, 1333-1339
;s Ashlandave.. Chicago, 111. -
("asto bolesti v kterekoli easti
tela ryehle zazenete natfete-li se
Trinerovym Linimentem. Cnea li
nimentu 50c, postou 60c.
Nedluzite na tento casopis?