V
Vyznam americkeho
obcanstvi.
Snail nikdy pfed tim nebyla
pfikhidana americkemu obcanstvi
takova dulezitost, jako prave v
teto dobe evropske valky a take
nikdy nedochtizelo tolik dotazu,
jaka prava skyta obeanstvi lidem,
ktefi by se chteli vriitit do sve
stare vlasti a nevi, jsou-li uplne
sprosteiii vojenske povinnosti.
Mnoho lidi ma o teto veei mylne
nahledy a nektefi se domnivaji.
ze druhy obcansky list jest kaz
demu zarukou uplne bezpecnosti
v kazdemu pfipadu. Takova. dfive
ra muze se snadno stati nekomu
osudnou, jak se ukazalo v nebla
hem pfipadu krajana, ktery v
Ceehach byl zatcen a odsouzeu pro
vyrok, jenz v nynejsi dobe valee
ne tain pronesl. Hlavni omyl, je
hoz se innozi lide dopousteji, po
zustava v torn, ze jim neni znamo,
ze americke obcanstvi samo o so
be vubee nikoho nechrani a ze
veskera oehrana, kterou muze sky
tati zalezi vyhradne jen na vza
jemne smlouve, kterou nase zeme
uzavfela s vladou jinych zenii. Die
toho jest v torn take veliky rozdil
mezi jednotlivymi zememi, ni'kde
poskytuje list obcanu vice prava,
jinde jest vzajemnou smlouvou
pravo vice obmezeno a poniery
nejsou tudiz vsude stejne. Pouze v
jedne veei neni zadneho rozdilu.
Ani v jedne evropske zemi neni
prvni obcansky list, totiz prohla
seni umyslu stati se obcanem. vla
dou uznavan a ani v nejmensim
nesprosfuje cloveka vojenskychpo
vinnosti v jeho domovine a vubec
zadnych jinych zavazku. To ovsem
neni nic podivneho, neb prvni list
neni jeste zadnym obcanstvim. a-
vsak mn oh e in podivnejsi jest, ze
skutecne americke obcanstvi ne
ma po celem svete stejneho vyzna
mu. Kazda evropska vlada vyhra
dila si ve smlouva eh s nasi zenii
jista prava, tykajici se jeji byva
lych pfislusniku a Spojene Stary
a jejich obcane nmsi se mini fi
diti. ' "V nynejsi dobe ma nejvetsi za
jimavost smlouva, tykajici se vo
jenske povinnosti a pro nas jest
tvsem nejdulezitejsi, v jakem po
meru si stoji americky obcan ces
keho puvodu k vlade rakousko
liherske. Iezi Spojenymi Staty a
Hakouskem stava v torn ohledu jiz
innolio let smlouva, die niz vlada
Yakouska uznava americke obcan
stvi vsech svych byvalych pfislus
niku, ktefi v teto zemi dleli nejme
ne pet roku a druhy list si zako
nite opatfiti, kdezto prvni list ne
ni povazovan za naturalisaci. A
merick' obcan muze byti trestan
na zaklade rakouskeho zakona v
nasledujicich pfipadech nekonani
vojenske povinnosti: 1. Kdyz se
vystelioval v case, kdyz byl pfi
odvodu a Co rekrut k stale arma
de povolan. 2. Kdyz se vystelioval,
kdy uz slouzil u praporu aneb, jsa
ve sluzbe, mel dovolenou na jistj'
cas a nevratil se.
Kdyz mel dovolenou na neurcity
cas aneb nalezel k zaloznikum, a
vystelioval se po obdrzeni vyzvy
k sluzbe, neb kdy vefejnym pro
hlasenim byl volan do sluzby, a
neb kdyz se vystelioval po vypu
knuti valky. Z toho "vysvita, ze
americky obcan muze byt v Rakou
skn tvtigtan pouzo, kd z odj.-l
case ik neb v ilobc aktivni sluz
by aneb po odvedei i a povoVim k
f-.llKS.'C.
V to-u ohledu jest s:nlouva .Spo
jcin'.'h Stitu s Kakouskem 111110
hem vyhodnejsi pro americke ob
cany nez s nekterymi jinymi vla
dami. Obcanska liga pro pfisteho
A'alce v New Yorku sestavila na
fizeni vzajemnj'eh smluv s jinymi
zememi evropskA'mi a vysvita z
toho, ze v nekterych jest americke
obcanstvi jeste mensi ochranou
pro byvaleho pfislusnika, nez v
Rakousku. Die smlouvy s Ruskem
nemuze se nikdo stati americkym
obcanem bez souhlasu ruske vlady,
dokud neni uplne prost vojenske
povinnosti. Kdyby nektery rusky
pfistehovalec pfijal obcanstvi bez
svoleni ruske vladjr, muze v padu
navratu byt potrestan.
Franeouz, ktery se stal americ
kym obcanem ve veku od '20 do
30 let, kdy jest povinen k tfilete
aktivni sluzbe a k 10 rokum co
reservista, jest povinen vratiti se
do Fraucie v pfipadu vyzvy do val
kv. Kdvbv tak neucinil a vratil
se v jakemkoliv stafi do Francie,
muze byt zatcen a potrestan.
Smlouva s Nemeckem ustanovu
je, ze americky obcan nemeckeho
puvodu, pak-li se vystelioval po
odvodu, v dobe chine sluzby a
neb kdyz byl na urcite dovoleno,
po vyzve, kdyz byl reservistou a
neb po vypuknuti valky. Pak-li
se vystelioval z Nemecka pfed 17
lety stafi. nesmi se vratiti krome
na navstevu, neb jinak by byl ze
zeme vypovezen z toho dfuodu, ze
se vystelioval, a by unikl vojenske
sluzbe.
Belgican, ktery pfijme americ
ke obcanstvi, jest tim sprosten vo
jenske sluzby a nemuze byt tres
hin, krome by byl sbehem.
Srbsko uznava americke obcan
stvi jedine v torn pfipadu. kdyz
vojenska sluzba byla uplne odby
ta pfed vystehovanim. Jinak muze
i americky obcan srbskeho puvodu
byt trestan v padu navratu do sta
re vlasti.
Y italii jest tez vladniho sou
hlasu k americkemu obcanstvi i
talskych vystehovalcu a nespro
st'uje tudiz byvaleho italskeho pfi
slusnika vojenske povinnosti.
Nejlepe to maji zafizeno v Tu-
recku, coz by se uz konecne melo
rozumeti samo sebou. Turecka vla
da neuznava americke obcanstvi
svych byvalych poddanych, kro
me In- k tomu dala sveho souhla
su. A souhlas da pouze pod tou
podminkou. kdyz se novy obcan
zavaze nikdy vice se do Turecka
nevratiti. cimz ovsem otazka vo
jenske povinnosti odpada.
V Rakousku je zle.
Dosel sem dopis z Yidne, jenz
zni takto: Yiden je mestem ztra
cene nadeje, mestem ehmur nevy
slovne bolesti a hlubokeho zoufal
stvi. To druhdy nejveselejsi a
nejkrasnejsi hlavni mesto v Ev
rope je dues ze vsech mest v Ev
rope nejsmutnejsim a nejchmur
nejsim. Ysude jsou slyseti tich3,
beznadejne protesty proti hruzam
nynejsi valky, jez piomenily toto
podivuliodne krasne mesto v hrob
ku zivych."
"Yidela jsem pruvod citajici
4,000 zen, jejichz manzelove padli
v bojich v Halici. Nesly svoje osi
fele deti v naruci. Kracely kolem
palace ministerstva valky. Byla
to tieha zadost' o niir. Yideia jsem
take pruvod malycli novinnych di
tek tise protestujicich pvoti zho
vadilemu hromadnemu razdeni
na bojisti. Byla to dojennia podi
vana a pohnula nine k slzam. Yi
dela jsem pfijizder vlaky, kterA
byly naplneuy ranenymi a umira
jicimi. Nektefi v hofecce svolava
li kletbu na Eusy, ktefi Rakousku
zasadili takovou rnnu. A lide tito
byli zatykani ! Byla jsem naplne
na odporem a hnuseni. Proe byli
tito nest'astnici zajimani a uvez
neni? Protoze se v Rakousku ne
smi ani septnout o porazkach ra
kouskeho vojska. Pravda nesmi
byti znama! Lid by proiestoval!
Strhla by se revoluce!
"Ye Yidni je dues pfes 100,000
ranenych vojinu. A k tomu v mno
hych nemocnicich vypukla strasli
va asijskii cholera. Sta vojinu u
mira denne. Xoviny nesmi uvefej
novati nezli "ufedni zpravy', jez
jsou skoro vsechny vylhany. Y Ra
kousku je zle! Valky teto asi ne
pfecka. Spolu s Rakouskem bude
porazeno Nemecko. ale Nemecko
se opet vzkfisi, kdezto Rakousko
se jiz nevzpamatuje. Yyzvcdaci
jsou vsude. Malo kdo se odvazi o
veceeh valecnych mluviti hlasite.
Mluvila jsem s jednim tezce zra
nenym vojinem. Sdelii mi po sep
tu, jak byla rakouska armada v
Halici znicena. ''Pohfbili nase vo-jakj-
ve velikych hromadach",
pravil size. "Byli jsme pobijeni ja
ko ovce na jatkiieh. Ruske delo
stfelectvo je nepfekonatelne. Yy
konalo neuvefitelne veei. Srbove
take bojovali jako lvi. Nasi padali
po stech. Rusove nesetfili naboju.
Ruska pechota neni silmi, ale je
jich delostfelectvo je hrozne. Ne-dojde-li
brzy k mini, bude nase
vojsko pobito do posledniho mu
ze! "Slechta je v Rakousku velice
ostfe kritisovana. Nedava niceho
na uleveni bidy vdov a sirotku po
padlych vojinech.Jisty prine,jeden
z nejboliatsich muzu v Evrope da
roval Cervenemu kfizi 20 korun
(tedy $4.01 !). Sam cisaf Frantisek
Josef zavrhuje a to pravein lakot
nost rakouske slechty."
Co vypukla valka, jsou kostely
lidem pfeplneny. Pofadaji se cet
ne pruvody a lid se zbozne modli
za brzky mir."' Dopis tento psa
la zurnalistka, pi. Alice Rohe-ova.
kteraz pfitomne meska v Evrope.
Dulezite pro
vyslouzilce.
Soudi se, ze mnoho tisic vyslou
zilcu ojn'avneno jest ku zvyseni
vysluzneho die vynosu ze due 11.
kvetna, 1912 na zaklade veku, ale
nepozadali o ne. Die automatic
keho zakona, jehoz pfijmuti dosa
zeno pficinenim zastupce Josepha
J. Russella z Missouri, pensijni u
fadovna musi zvysiti vysluzne bez
zadosti od vyslouzilce. Ale aby to
mohla udelati. je nutno udati pen
sijni ufadovne spravne stafi pen-
sisty s da tern jeho narozeni. Bez
techto udajii ufadovna nemuze vy
sluzne zvysit a mnoho tisic vyslou
zilcu opomneli jioslati den jejich
narozeni a tak ztn'iceji zvyseni.
Komisaf na vysluzne rail by zakon
provadel a chce k tomu pfispeni
vyslouzilcu samotnych. Bez potfeb
nych dat nemuze delati niceho.
Vsechny certifikaty, jez vysly po
4. bfeznu 1913, obsahuji automa-
ticke ustanoveni, to jest, datum
narozeni pensisty bylo zjisteno a
uvedena doba v jeho certifikatu,
kdy mu zvyseni patfilo. To by mu
bylo dano, kdyz dosahl urciteho
veku aniz by musel sam o to za
dati a ukizalo se to nesmirne po-
hodlnym pro takove vyslouzilce.
Pomerne jen malo tech, ktefi do-
stali sve certifikaty pfed 4. bfez
neni 1913 poslali do ufadovuy
spravne datum narozeni a pozada-
li o nove certifikaty s auto
matickym ustanovenim. Vsichni ti,
ktefi tak neudelali, meli by ihned
opraviti svoje zaznamy a postavi
ti se na automaticky zaklad. Pen
sijni komisaf Saltzgaber tak by si
toho pfal, ze pfi narodnim tabofe
ni v Detroit dal rozdati listky
vsem tazatelum sdelujici jim, jak
obdrzeti automaticke ustanoveni.
Takovi, co berou vysluzne pod za
konem ze due 11. kvetna 1912,
jichz certifikaty byly vydany pfed
4. bf eznem 1913 a ktefi nyni oprav
neni jsou k vetsimu vysluznemu,
nez dostavaji, meli by vyplniti do
lejsi a poslati komisafi na vysluz
ne, pakli dosahli veku 66, 70 nebo
75 roku od zaneseni jejich puvod
niho narokii die zakona ze dne 4.
kvetna 1912 a jich certifikat vy
sluzneho nese datum pfed 4. bfez
nem 1913 a neberou nyni vysluz
ne zalozene na sazbe pro 75 roku
veku.
Certifikat. . . .
Jmeno
Setnina Pluk
Bern vysluzne pod zakonem ze
dne 11. kvetna, 1912 v sume....
adelam si naroky pod feceirym za
konem, k nimz bych byl opravnen
na zaklade veku a delky sluzby a
ustanoveni z.ikona ze dne 4. bfez
na 1913. Byl jsem.... roku stiir
dne 191..
Jmeno Adresa
Vsichni pensiste meli by si lined
prohlednouti svoje pensijni certi
fikaty, jestli v nieh jest automa
ticke ustanoveni. Neni-li, meli by
bud' hofejsi vystfihnouti a vypl
niti, opsati na papir nebo pouze
dopsati komisafi, udavse spravny
den narozeni a pozadavse o novy
certifikat, jenz jim bude vychin s
automatickym ustanovenim. Vse
ovsem musi bvti v anglicine.
Spoj. Staty mely by si
vsimati vice jiznich
republik.
Dr. P. Claxton, komisaf vyuco
vani ve Washingtone, prostfed
nictvim odboru vnitra zaslal vsem
vysokoskolskym principalum ve
Spoj. Statech lu'isledujici vyzvu:
V nasich skolach melo by byti
vyucoviino vice zemepisu, historii,
literatufe a povsechnemu zivotu
latinsko-ameriekych zemi, jakoz i
meli bychom zactvo vyucovati vi
ce nezli az doposud tomu bylo, ja-
zyku spanelskemu a portugalske
mu. Vsechny nase styky s jiznimi re
publikami budou stale duvernejsi
mi, nezli tomu bylo v minulosti.
Dokonceni panamskeho pruplavu,
zmena obchodnich vztahu, pfivo
dena evropskou valkou. prave ja
ko jine nedavne pficiny, donuti o
byvatelstvo Spoj. St., aby toto ve
novalo jiznini republikam daleko
vetsi pozornost, zejmena nedlou
heniu a rychlemu vzrustu a vyvi
nu cele latinske Ameriky.
Tyto zeme obsahuji tfikrate tak
velikou rozlohu jako jsou Spoj.
Staty. Jsou uzasne bohaty na ne
rosty, lesy, vodni silu a siroky o
bor hospodcifskych produktu. Jest
v nich 70 milionu obyvatel s vh'ul
liimi soustavami die naseho zafi
zeni. Jejich zahranicni obchod pfe
sahuje kazdorocne obnos $3,000,
000,000 a velmi rychle se kazdyai
rokem zvysuje.
Tfeti nejvetsi americke mesto,
co se tyce obyvatelstva. aleza se
v latinske Americe. Jine latinsko
americke mesto ma 1,000.000 oby
vatel. Tfi jina maji pfiblizne
500,000 kazde a pet jinych ma
kazde 200,000 a vice obyvatel.
Nektera z techto mest zafadena
jsou mezi nejkrasnejsi a nejpozo
ruhodnejsi mesta sveta.
Tyto jizni zeme velice rychle se
vyvijeji v ohledu vseobecneho a
odborneho skolstvi. Nekolik uni
versit navstevovano jest kazda
jednim nebo az dvema tisici stu
denty. Historie jejich zemi jest
zajimava a ony obsahuji bohatou
a vsestrannou Iiteraturu.
Dalsi pficina k vyucovani spa-
nelstiny na nasich skolach jest ta
ze je spanelstina feci jedne dese
tiny obyvatelstva, nalezajicilio se
pod pfimou ochranou americke
viajky, prave tak jako ze jest to
jazyk jednoho z nejkulturnejsich
narodu Evropy.
Zeme jako hvezda.
Nuze, mily ctenafi, ruku podej
nine a vvdei se na nout' se mnou
do vzdusnvch sfer. Hluboko pod
i;? miVaif mratfi tTitI-
jeste jednou mezi nimi zableskae
se hladina modrych mofi, ale se
dy zavoj spusten pfese vse a v
tichu vesmiru svet nas mizi, jak
by nebyl, a zeme hvezdou je tak
jako miliony jinych.
Pevnina a mofe tohoto sveta
jsou cloveku jiz malou prostorou,
hleda cesty do prostoru a tfeba se
mu nepodafilo ve skutecnosti do-
stati se za obvod atmosfery zem
ske, pfece zaleta tarn jako k cili
sve touhy aspon svou obrazotvor
nosti, ktera v objevech hvezdafu
naleza vdecnou oporu.
Neco z tech dojmu zazili jiz ti
smrtelnici, ktefi vznesli se do ne
betyenych vysin, spatfili ve sveto
vem prostoru tu hroudu. kterou
dobrotivy osud za sidlo lidem vy
kazal, jak klesi do bezedna, jak
domov jejich, lesy a pole, hory a
jezera, mesta a dediny splyvaji
vie a vice v jedno jako nezfetelne
skvrny zastfene sedymi mraky.
Barevny kotouc pod nami na
byva tonu stale jednotvarnejsich ;
jen tarn na okraji jednom pozoru
jeme nekonecnou hladinu oceanu
Atlantickeho a na druhem skalna
te pouste Asie, temny pruh Stn
dozemniho mofe vroubeny svetly
mi piscitymi poustemi sev. Afrik
a na severu jasne svitici ledova po
le arkticka.
Stoupame vyse a vyse, a vsech -no
to, co jsme jeste rozezmivali,
stlacuje se a vsouvii s uzasnou ry
chlosti do sebe, zorne nase pole
rozsifuje se za to na obvod rovni
ku s mohutnymi lesy tropu, jez ja
ko zelenosede skvrny A'ystupuji,
ale i to mizi na konec a nerozezna
me jiz niceho z podrobnosti toho
to sveta.
Konecne zda se, ze mlhova elo
na, jez nam obraz dosud zahalo
vala, se rozplyva a vystupuje jas
neji hvezdna koule. na jejimz po
vrchu rozeznavame obrysy pevnin
a mofi asi tak, jako nam je glo
bus vtiskoval v nasi pamet' v na
si studovne.
Zeme vznasi se v diilavach neko
necna jako mohutna koule. Ale
letime dale prostorami, do nich ne
pronikla dosud zadini vzducholod"
ani jine letadlo lidske, letime da-
le na pruznyeh kfidlech sve obra
zotvornosti, mensi a mensi je ten
kulaty svet, na kterem jsme se na
rodili. vsecky barevne odstiny mi
zeji uplne, vidime jiz jen more ja
ko temne a pevniny die zpusobu
vegetace a nad ninii se vziniseji
eich mraku jako skvrny vice me
ne svetlejsi. jen na polech lesk
nou se oslnujiei pole ledova.
Mesic, jenz nalezal se daleko za
touto kouli, jakoby stale bliz a
blize letel k jejiinu povrchu. Ny
ni njis pohled objima jiz obe ta
to telesa, vzdalenost 385.000 km.,
ktera je deli, se scvrkla na zcela
maly krok. Soucasne vsak vtira se
nam dojem, ze obe hvezdy maji
stejny vzhled, i zeme vysila takove
silne svetlo, jakym mesic zafiva
nase jasne pozemske noei.
Ta zeme, jiz jeste nedlouho pfed
tim opousteli jsme jako hmotu
temnou. vzniisi se nyni pfed nami
jako svitici kotouc v prostoru sve
to vein. Ale take tento kotouc ne
ni cely stejne svetly. Vidime, jak
strana, na niz slabe vystupuji ob-
rysy vychodni Asie. zapada stcile
vice do temne noei a kdvbvchoin
setrvali na tonito svem stanovis
ti delsi dobu, spatfili bychom
zretelne, zese zeme otaci. a jak
nasledkem tolioto otjiceni kolem
vlastni osy obrysy zemi na zap
de, obrysy stare nasi Evropy.
v
niz pocina soumrak. zapadaji do
polokoule, slucem neosvetlene. do
pasma noei.
Zatim vsak letime chile a ibAle
Svitici kotouc zmensuje se ja
ko balon, jejz vetrna boufe odnasi
a jen velke temne skvrny mofi, jez
mene svetla odrazeji, jeste jsou
rozeznatelny. takze vedle nich
jasneji vystupuji obrysy peTiin a
skvele se lesknouci polarni kraje.
Tesne vedle zeme vzniisi se ny
ni mesic v podobe velkey jasne
svitici hvezdy, a konecne i zeme
ztraci uplne svou podobu koule a
objevuje se nam jako pouhy svi
tici kotouc ; jako skvela bihi hvez
da podivuhodneho lesku se vznasi
vni v temnotach svetoveho pros-
.tori1' k nim2 Jsme druh(1.v s Wlho
povrcnu vzuuru se uivaii
Obrovska koule, na jejimz po
vrchu se plahoci 1,400 milionu lidi,
na niz cetni narodove stoji proti
sooe v tezKe zoroji pripravem
kazdym okamzikem vrlmouti se
na sebe pro kousek zeme, jenz od-
, tuu Jew be ulu JaKU uePai ,m'
4...,i . 't i t
idfik nebo neviditelnv odpadek,
jobrovka koule, na niz od
tisici-
leti zapasi lidstvo o svetovy nazor
na stesti prostfedkj- opovrzlivymi
kde miliony lidi jsou svymi sou-
rodaky potlaceny a zotroceny,
kde jeste dues narodove kulturni
barbarskymi prostfeilky vnucuji
sve njizory na svet a veei narodum
ktefi v mini dfimaji na nadrech
pramatky zeme, tato svetovji kou
le je drobounkou hvezdou a jen
proto jasneji svitici, protoze se ji
nalezame dosud nejblize.
Jeste nejakou dobu poletime
dale do svetoveho prostoru a nase
zemska hvezdicka zapadla by nero
zeznatelne mezi millionv hvezd,
jez ve vesmiru se vznaseji.
Jednou platila tato hveda, jiz
obyvame, za stfed vsehomiru,
ano za svet sam krome nehoz ni
ceho neni. krome nehoz vse ostat
ni stvofitelem pofizeno bylo jen
pro vyzdobu zemskeho obzoru
jenz jako kfist'alovy zvon se kle
nul nad zemskym povrchem.
Co samostMtnym mysliteliun
davnych dob bylo jasno, ze totiz
zeme hveda je jako jina, ze usta
vicne krouzi kolem slunce jako
kotouc, kolem vlastni syte otace
jici, to teprve Mikulas Kopernik
povysil na samostatne oduvodne
nou nauku. na nazor sveta.
Zena v peti bitvach.
Ylakem, pfivazejicim ranene
due 17. zafi, pfibyla do Olomouce
take zena. jejiz osud byl stejne do
brodruzny jako romanticky. Jme-
nuje se Anna Pelegriniova a vzala
si sveho muze dne 25. cervence.
Vsadili se v Griesu u Bozena, kde
Josef Pelegrini byl listonosem.
Kdyz nastala vseobecna mobilisa-
ce a Pelegrini niusil narukovati,
si a jeho zena do kursu pro osetfo-
vatelky a od te doby prozila za-
jimave osudy.
Dne 18. srpna vypravuje sa
in a odjela jsem vojenskym. vla-
kem, v ikmiiz byl pluk zemskych
stfeleu, k jehozto 6. setnine patfi
i muj muz. Vlak odjel z Insbruku,
a kdyz jsme jeli 6 dni, pfibyli
jsme do Dunajeva v Halici. Potom
jsme sli pesky asi tfi ctvrti hodi
ny a potom octli jsme se v bitve.
Az do teto doby mohla jsem bez
pfekazky byti pfi setnine meho
muze, nebot" jako vypomocna ose
tfovatelka mela jsem legitimaci
pro vsechny vojenske vlaky. Kdyz
vsak jsme se octli v bitevnim ohni,
snazil se podplukovnik Spiegel, ve
litel pluku, a porucik Kroh od 6.
setniny, vsemi prostfedky mne od
straniti. Ale ja chtela zustati na
miste, nebof tak mohla jsem po
mahat ranenym uejrychleji.
Z poeatku. kdyz koule kolem
nine svistely, bylo mi trochu uzko
ale tato uzkost brzy zmizela, a ja
si konecne tomu zvykla. V tomto
boji ztratila jsem sveho muze s
oci a cele hodiny jsem bloudila, az
nahodou dosla jsem k 11. polni ne
mocnici. Jela jsem pfed zraneny
mi dale smerem ke Lvovu. Na ces-
te tarn octli jsme se jednou mezi
dvojim delostfeleckym ohnem, a
byli jsme zasypani destem stfel.
Ye Lvove podafilo se mi nahodou
nalezti opet 6. setninu a take muj
muz nebyl zranen. Dali jsme se
na pochod dale ode Lvova a za
tim si vsecko vojsko zvj'klo me
pf itomnosti a nikdo si mne ani ne
vsimal. Byli jsme dva, tfi dny na pocho
du. Byly to tezke dny, zrlaste tr
peli jsme mnoho zizni. Ysude na
ehazeli jsme mrtve a ranene Rusy,
nebot' Rusove nepohfbivaji ani svo
je mrtve. ani neodvazeji svoje ra
nene. Casto jsem obvazovala take
ruske vojiiky. Byli jsme potom v
bitve u Janova a jeste v dalsich
tfech srazkiich. Jmena onech mist
jsem jiz zapomnela. Byla jsem
vzdy 20 30 kroku za bitvni ca
rou, vetsinou za 7. setninou, a lez
la jsem k ranenym a obvazovala
je. Kdyz byl dan povel ku pfedu,
bezela jsem arcit' take. Tu byl muj
muz poranen na rameni a kdyz
byl s mnohymi jinymi ranenymi
dopravovan zpet, pfipojila jsem se
k nemu. Jeli jsme ve vlaku pro ra
nene, bylo v nem napechovano
mnoho muzu a ja jsem je osetf ova
la, jak se jen dalo. Nyni jsou vsich
ni ve starveh zemebraneckych ka-
sarnach. Pozbyla jsem vseho,
co jsem si vzala s sebou, ali pfese
vsecko zustala jsem zdrava, Az
bude muj muz zase moci c-hodit,
pujdeme zase zpet do Dozeim''.
Dopisovatel "N. W. T.", ktery
hovofil s touto zajimavou osetfo-
vatelkou, osmahlou hezkou zenou.
ktera mu svoje pfihodj' vypravela
svym tyrolskym nafecim, dodava
k tomu, ze neubranil se obdivu
pfed touto kuraznou zenou.
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Veraea.
Tento krasny roman ve Irech dilech a
ci'taji'ci 525 stranek polleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Slatech
79 Ct BA.
Adresujte ODVARKA BROS., Cl.rkson.
A TRIUMPH
I H THE ART
ortREmm
Chrante se
BEZCENNCYH
PADELK&
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v Iekarnach ne
bo pn'mo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington St.
NEW YORK, N. Y.
V
JI
