Rychlost' valednych
lodi za poslednich
sto let.
Yyznam nejvys dosazitelne ry
chlosti valecnych lodi jest die
rozlicnych tfid lodi rozlicny a od
pbvida ucelu, k jakemu se lodi
pouziva.
Rychlost je strategieky i takti?
ky dulezita. Strategicka cena jeji
spociva u velkych lod'stev v po
kud mozno rychlem soustfed"ni
rozdelenych sil, u malych lod'
stev v torn ze pfes poeetnou sia
bost mohou na urcitem miste vy
stoupiti s pfesilou. Takticka cena
rychlosti vefejnosti nidky nenm
ze byti vysvetlovana, ponevadz jde
pfi torn o taktiku u vsech namof
nich raoci v tajnosti chovauou.
Yelike rychlosti krome vyhod
maji vsak jednu znacnou nevyho
du: jsou velmi drahe.
S vyvojem teehnickych prostfed
ku stoupa ovsem stale take vyvoj
rychlosti valecnych lodi. Pfed za
vedenim parolodi rychlost plachet
nich valecnych lodi byla ovsem
pramala.
Anglicke lod'stvo za proslule
ho dosahla prumerne 4 uzlu. (Na
mofni uzel, die nehoz se nief i rych
lost lodi, rovna se 1 120 niofske
mile, t. j. 15.46 m. Je-li udano, ze
lod' jela rychlosti a pf. 20 uzlu,
znaci to, ze jela rychlosti 20 niof
skych mil za hodinu. Jedna mor
ska mile je 1 60 rovnikoveho stu
pne a rovna se 1852 metru (temef
2 km). V namofni bitve u Trafal
garu pluly Nelsonovy lodi rych
losti 2 3 uzlu. Rychlost nevalec
nych plachetnich lodi tou dobou
byla ovsem vetsi; za vetru 8 84
uzlu, po vetru 10 uzlu za hodinu.
Pryni valecna parolod' dosahla
3 uzlu za hodinu. Byly to severo
americke lodi Delmologus a Ful
ton L, ktere r. 1814. byly vystave
ny v lodeiiici Adam & NoahBrown
v New Yorku. Tento nepatrny vy
sledek byl pficinou, ze Francie za
oala prvni valecne parniky stave
ti az r. 1832. Anglie zavedla prvni
Talecny parnik ("Medea") teprve
roku 1833. Pfiznivejsi vyhlidkyTia
staly vsak parolodim zavedenim.
lodhiho sroubu.
vystavena na popud anglicke ad
mirality na podzim r. 1838. Pfi
pokusni jizde docilila 9.75 uzlu,
Vdpztn admiralita si stanovila iar
ko podminku 4 5 uzlu za hodinu.
Kdyz byly r. 1843. anglickou va
lecnou lodi "Rattler" dosazeny
vysledky stejne pfiznive, lodni
sroub ve valecnem namofnictvi u
plne zvitezil.
Nase Spojene Staty postavily si
r. 1843. prvni valecnou lod' srou
bovou pod jmenem "Princeton",
a Francie r. 1850. lod' jmenem
"Napoleon", ktera docilila jiz na
tehdejsi doby rekordni rychlosti
IZY2 uzlu za hodinu. Stroj "Napo
leona'' cital 900 konskych sil.
Lod' tato vykonala r. 1852. s prin-cem-presidentem
(pozdejsim cisa
rem Napoleonem HL) cestu z Mar
seille do Toulonu a zaznamenala
na teto plavbe prumernou rych
lost 12 uzlu.
Y polovici minuliho stoleti stav
ba valecnych I&di'mocne se vyvi
jela. S pokrokem technickj'm
(stavba kotlu, .stroju) stoupala
rychlost lodi. Francouzska. pan
cefova fregata "Gloire" s 5,700 tu
nami a 2500 irdikovauymi koiisky
mi silami, plula rychlosti 12 uz
lu. Anglicke pancefove lodi "War
rior" a "Black Prince" s 9,140
tuna a 5,500 koiiskymi silami, do
cilily r. 1859. maximalni rychlosti
14.3 uzle,"
Zvysenim tlaku pary ucinil vy
voj rychlosti novy skok. feadove
lodi z konce let 701etych a zacatku
let 80tych, pluly rychlosti 15 uz
lu; zavedenim trojnasobneho ex
pansivniho stroje vzrostla rych
lost na 17 18.5 uzlu, kterazto
rychlost byla maximalni az do po
lovice let 90tych. Znamenity po
krok objevil se r. 1895.: anglicke
valecne kfizniky "Powerful" a
"Terrible" pluly rychlosti 22.4
uzlu. Ale torpedovky byly v te do
be jiz rychlejsi.
Prvni torpedovka spatfila svet
lo sveta v Anglii Slula "Light
ning" a letopocet jeji-1877. Ne
mecko zavadelo torpedovky . r.
1881. po vzoru francouzskem. Ne-
mecka firma F. Schichau vystave
la r. 1885 pro Cinu torpedovku o
rvchlosti 24.23 uzlu. Rvchlosti ne
meckych torpedovek kolisala teh
dy mezi 22.4 a konecne 25 uzlu.
Dalsi zdokonaleni bylo umozne
no zavedenim paniich turbin. Prv
ni turbinovy parnik, anglieka
"Turbina", vykonal pokusnou
plavbu r. 1S95. Mel jen jedinou
tunbinu a plul rychlosti 16 uzlu.
Po mnohych pokusech v dubnu r.
(1897. dosazeno bylo rychlosti 32.
76 uzlu!
Ale vyvoj se nezastavil ani na
tomto stupni. Angiie zoeala stavli
ti prvni turbinove fadove lodi. By
ly to dreadnought' a s ninii zaoa
la nova era ve valecnem namor'
nictvi. Rychlosti fadovych lodi
razem stouply na 21 uzlu a dodlily
dues jiz 23 uzlu. U kfizniku iis
pech parni turbiny je ovsem mno
hem pronikavejsi. Dues jsou ki iz
niky s effektivnimi 100,000 kon
skych sil o rychlosti az 30 uzlu za
hodinu. Torpedovky pak pluji
dues vesmes rychlosti 30 uzlu.
Nejvetsi rychlosti dociiil do
dnesniho dne rusky torpedoborcc
"Novik" z dilem akeiove spolec
nosti "Vulcan". Byl r.pusten na
more r. 1913. a dokazai rycljlost
37.3 uzlu za hodinu.
Podmofske cluny deti tohoto
stoleti zacaly sva detska leta s
kfizniku uspech parni turbiny je
opod hladinou. Dnes pluji nad vo
dou rychlosti 20 uzlu, jiz' dosaze
no zavedenim motoru Dieselovyeh.
A vyvoj jiste neni u konce. Ry
chlikova rychlost namofnich lodi
neni jiz zazrakem, ac pred ne
mnoha letr jiste se jim zdala by
ti. Pokroky lidskeho ducha slou
zi nejen miru a pokoji clovecen
stva, ale i ve valce. Za sto let od
plachetnich lodi dospelo zbrojeni
az k dreadnoughtum a rychliko-
vym kfiznikiim. Kam dospejo za
novych sto let?
Puvodni obyvatele A
meriky pripluli po
vod&
Harret Chalmers Adams, jedna
z nejpfednejsich americkych zen,
ktere zabyvajl se vedou, navrati
vsi se z cest po pobfezi Asie, kde
studovala obyvatelstvo od Sibife
po Sumatru za ucelem nalezeni pu
vodnich Amerikanu, ve (sdeleni,
ktere ucinila Narodni Zemepisne
Spolecnosti ve Washingtone vyja
dfuje mineni, ze puvodni obyva
tele Ameriky pfipluli po mofi z
Asie.
"Tato casna immigrace dala se
vsak v dobe velmi vzdalene, nebot
nase pfedhistoricke pamatkj'- uka
zuji.na domorodou kulturu," pra
vi pani Adamsova. 'Nektery kmen
stareho sveta, tito ranni America
ne, vysinuli se ke sve nejmensi ci
vilisaci a pude noveho sveta."
Vyjadfuje mineni, ze bedlive
studium indoeinske celedi zlute fa
sy.Malajcu, Ciiianu, Tibet'anii, u
srovnani s nasi pf edhistorickou ci
vilisaci, vrhne scetlo na otazku
stopovani puvodnich obyvatelu A
meriky. Patnact let zabyvala se pani A
damsova studiem civilisace Nove
hosceta, jejz nazyvame Amerikou.
Procestovala celou zapadni polo
kouli od Kanady az do Ohnive ze
me, kazdy stat ve Spojenych Sta
teeh a v Mexiku a kazdou krajinu
ve Stfedni a Jizni Americe. Na
znacuje starou americkou civili
saci nasledovne:
"Narod pfed Inky, ktery vysta
vel Tiahuanaco, jsouci nyni ve
zficeninach blizko Bolivijskeho
pobfezi jezera Titicaea. To jest,
pokud vime, nejstarsi mesto No
veho Sveta. Lid, ktery tam nyni
bydli, jsou Aymarasove, Indiani z
Bolivijskych vysocin, ktefi byli
podmaneni od Inkii Peruanskych.
Inkove Peruansti, ktefi vyskytli
se dlouho po padu Tihuanaea. Byl
to narod Quichua, jejichz hlavni
mesto bylo Cuzco, posvatne mesto
slunce. Byli podmaneni Frantis
kem Pizarem a jeho nasledniky.
Jejich potomci dosud mluvi jazy
kem Quichua a zachovali si mnoho
starych zvykii. Bydli na Andskych
vysocinach v Peru. Adamsova je
poklada za nejzajimavejsi Ameri
cay, ktefi nyni ziji. Zficeniny je
jich chranm a tvrzi jsou rozsety!
po oblasti Andskych hor a take
na jiznich svazich And v housti
nach. Mayas, ve stfedni Americe, je
jichz zriceniny dosud existuji.
Mexicti Toltekove a Aztekove, je
jichz krev proudi v krvi Mexica
nu az podnes. Pueblos ve Spoje
nyeh Stateeh, ktefi bydli dnes
hlavne v Arizone a Novem Mexi
ku. Zuni, Hopi a mnoho jinych
kmenu je mezi Puebly a kazdy
mluvi svym nafecim. Tit Indiani
jsou zastupci onech kmenu, ktefi
bvdlili ve stalvch stavbach ze su
chych cihel (vepfovic), nebo z ka
mene, kdyz bili muzi pfisli, na
rozdil od kocovnych kmenu zaby
vajicich se honbou. Za starych ca
su Pueblove byli rozsifeni od Oo
lorada do Nlexika a od Arizony
do Texasu.
Kdezto ucenci shoduji se v torn,
ze Amerika byla osazovana ccstou
od severo-zapadu, pani Adamsova
nevefi, ze vsechny kmeny tr-ehto
prvnich Americanu pfjsly touto
cestou. Na Filipinach videla pani
Adamsova Ifugaoske valecniky,
valecniky, ktefi podobali se Ay
marskym nacelnikum z Andskych
vysocin, pfes rflznost podnebi.
"To neni nic podivneho, kdyz
oznacime Ifugaoy jako Malajce in
docinskeho kmene zlute rasy a ve
fime, ze nejstarsi obyvatele Ame
riky pochazeli z Asie", pravi pani
Adamsova. "Nejenom mezi jisty
mi tfidami Ialajskych horskych
kmenu, nybrz i v zapadni Cine
shledavala jsem se casto s vecmi,
ktere upominaly na Ameriku, ale
nikdy ne mezi obyvatelstvem, po
chazejicim ze starych rodu. Za
starvch dob velke valecn6 knnoe
byly pohaneny mnohymi veslafi
od jednoho ostrova v jiznim mofi
k druhemu. Zda se byti pravde !
podobnym, ze takovym zpusobem zem, kdyz oba budou miti hlaso
muzove vyplaviii se z Malaiskeho i vaci pravo. Jake veci se casto
pollostrova se svymi zen ami i dm -
mi, potravou, jmenim a domac&h
zvifaty a vetrem i mofskymi prdtt
dy zaneseni byli k zaslibene zemi,
uejakemu ostrovu v tropickem mo
ri. Pani Adamsova ma zaznamy o
avaceu peu maiycn ciunecn, Kie!np1-ni ofA7vn 5Pnskin blasnva
J A- i! 1' 1- Yl 1
re pravdepodobne zahnany bylj)cjn0 prdya pH yolMch dne 3 H.
vetrem pfes Pacificky ocean, o $0- !st opadu zavrhnouti, nebot z neho
1-' lT ' J-JI 7l '
ne japoiisKe rvuarsKe 10m, Kiera
vyioana sve neaoDrovome vyste-
hovalce, zive a zdrave na kaliforn
skem pobfezi pfede dvema lety.
Zliy QOSXaHI
hlasovaci pravo?
Jedna z diilezitych otazek, kt'e-
re pf isti volbv pf edlozeny budou ,
volicum k schvaleni, jest otazka ( myslove delniky. Evropske moc
zenskeho hlasovaciho prava. Ota- nosti, valkou postizene, pracuji
zka tato jest dfilezitou a sice pro- jvsemozne, aby zmirnily krute na
to, ze za otazkou touto stoji liga- sledky valky pro obyvatelstvo, a
prohibicni. Dejme letos zenam hla- take u nas v torn smeru musi se
r r -1 1 1 ! " v . . . 1 vy
sovaci pravo a za ava roKy
dou pracovati pro uplnou prohi
bici. Tolik jest jisto. Jsou to vel
kou vetsinou zeny bezdetne, zeny
neprovdane, ktere se o hlasovaci
pravo derou. Zena a matka ma
starosti svych tolik, ze nestoji o
to, aby na bedra jeji dalsi povin
nosti byly vlozeny. Ze zena o hla
sovaci pravo nestoji, jest zfejmo
z toho, jak mnoho ony volebniho
prava pouzivaji tam, kde voliti
mohou. Ku pfikladu v Chicagu,
kde sobe zeinr hlasovaciho prava
minuleho roku vydobyly, z pul
millionu zen opravnenyeh k hla
sovani, pouze necelych 8,000 pra
va sveho pouzilo. V Omaze, kde
zeny mohou voliti do skolni rady,
z 10,000 zen, k volbe opravnenyeh
pouze asi 100 jich voli. V Ne
braska City z 1,267 zen k volbe 0
pravnenych, pouze tfiaosmdesat
jieh volilo; v Kearney, z 582 zen
pouze tfi volily; v Columbus ze
785 zen pouze sestnact volilo, a to
jde tak do nekonecna.
Z toho je samozfejmo, ze zeny
o hlasovaci pravo nestoji. V Colo
radu zeny voli od roku 1894. Pani
Anna Kelly, z Grand 'Junction,
Colo., pravi toto: "Ja pracovala
jsem tezko k tomu cili, aby zenam
dano bylo hlasovaci pravo. Snad
zadna zena v Coloradu nevjkona
la pro tento ucel vice nez ja. Od
roku 1894, v kteremzto roce pra
vo hlasovaci nam bylo udeleno,
ja jsem kazdeho roku volila. Ale
kdyby dnes otazka zenskeho hla
sovaciho prava pfisla znovu k od-
hlasovani, ja jsem jista, ze by.ze-
ny samy volily proti tomu. Ja
bych sama byla jedna z prvnich,
ktere by hlasovaly pro to by vo
lebni pravo ponechano bylo tomu,
komu patfi, totiz muzum. Ja tez
jsem byla toho mineni, ze udeleni
volebniho prava zenam by bylo
velikou veci, ze by politicke zapa
sy tim byly procisteny a ze by se
vse proto stalo lepsi. Dues vidim,
ze po dvacitiletem zenskeni vole
iii, pomery nejsou o nic lepsi, ja
ko byly za casu, kdy muzi volili
samotni. Dvacet roku jest :ajiste
dosti dlouhy cas k vyzkouseni to
ho. Ja jsem jista, ze V Coloradu
pomery, ktere zeny minily iapra
viti, jsou dnes v horsim stavu, nez
byly pfed rokem 1894."
Soudce Lindsay z Denver, Colo.,
ktery pro svou blahodarnou mii
nost u detskeho soudu, znam jest
po cele Americe, pravi toto :
"Ne, ja nemohu fici, ze zenske
hlasy pomohlv ku zlepseni pome-
ru v Coloradu. My ze zkusenosti
jsme shledali, ze zeny v politiee
nejsou o nic lepsi ani horsi nezli
muzi. Uchazi-li se zena o politi
cke misto, ona pfehledne nespra
vedlnost prave tak jako muz, hro-zi-li
ji ztrata politickeho mista, u
dela to same. Domniva-li se ne
kdo, ze povolenim hlasovaciho
prava zenam napraveny budou
vsecky nepravosti v politickem
zivote, jest na velikem omylu, ne
bot' neni, co tyto nepravosti
jsou."
Mnohy tvrdi, ze zena jest pra
ve tak schopna zastavati misto na
porote jako muz, ba ze svym ci
tem jest k tomu schopnejsi. Da-li
se zenam hlasovaci pravo, budou
musit tez misto porotcu zastupo-
vati, nebot nebude moci byti vice
cinena vyjfraka mezi zenou a mu-
.pfed porotou pro jedna vaji, vi do-
bfe pravnici a mnozi laici, ktefi
pfi takovych soudech byli a tudiz
pfi nejmensim, porotni sin neni
zadnym mistem pro zeny, alespoii
ne pro zeny litlocitne.
Z toho vseho jest videti, ze jest
u dobro neplyne
Delmk i farmar
potrebuji pomoci.
Nnslpfllj-v vallrv pvrnnalrp rnri.
fuiisenocelezemi. nfedevsim bak
tezce dolhaji na jizni farmafe,
ktefi nemohou zpenezit hlavni plo
dinu svych poli, bavlnu, a a pru-
Du-.neco cinin. adv paK nynejsi po
mery nepusobily zhoubne na cely
nas hospodafsky zivot, nutno za
kroeiti co nejdf ive a co mozno nej-
ukladneji.
Rolnikum z jiznich statu chysta
ji pomoc jednotlivci, jejich staty i
vlada spolkova. Rolnici ti neehteji
podporu, nybrz dozaduji se pouze,
aby zasoby jejich bavlny byly za
koupeny a jim aby se tak dostalo
hotovych penez, jichz niitne potfe
buji, aby mohli sebe a sve rodiny
zasobit nutnymi potfebami 11a zi
nu, zaplatit mzdy svych delnikii
a pfipravit pole sva pro novou u
rodu. Kdo takovy bal bavlny za
koupi, neda nikomu nic zadarmo,
obdrzi sve penize nazpet, jakmile
se bude moci bavlna 11a evrop
skych trzich zase zpeneziti. Take
delnici, pokud nejsou dotecni na
sledky valky a odsouzeui k castec
ne neb uplne zahalce, sve penize u
kladaji do bavlny a zakupuji baly
jeji, aby tak pomohli udrzeti ba
vlu v cene, jakou mela za pravi
delnych dob, a pfispeti k odvrace
ni hrozici zkazy od pestitelu teto
cenne a nutne plodiny. Ylada ji
ste take ucini v torn ohledu svoji
povinnost. Y kongressu je poda
na pfedloha za tim iicelem a jeji
pfijeti jest zabezpeceo.
Ale na torn se nesmi pfestati.
Jest tu jeste jiny "produkt", na
nemz zavisi cely hospodafsky a
spolecensky zivot nasi zeme, a je
muz hrozi nejen zmenseni ceny, a
le uplne znehodnoceni. Je to prace
deliku. Kapital evropsky, jehoz ve
zde jsich podnicich bylo mnoho u-1
lozeno, byl zatazen domaci kapi
tal, take je bojaeny, nechce se pou
steti do podniku, dokud nebude
miti jistoty, jak valka dopadne, a
nasledek toho je ze skoro ve vsech
oborech prumyslove prace je velke
mnozstvi nezamestnanych.
A tu pravem prohlasuji delni
ci : "Jeli vlasteneckym cinem po
mahati pestovatelum bavlny v jiz
nich stateeh tim, ze si koupi baly
bavlny za cenu, jaka byla placena,
nez evropska valka zapocala ; je-li
vlada opravnena vydati emergen
cni penize, aby zabranila upadku
velkych financnich podniku, proc
nepfispeje ku pomoci millionum
delniku, ktefi ochotni jsou praco
vati, ale byli vyhozeni na idice a
na silnice prumyslovou nejistotou,
valkou zavinenou.
A delnikum bez prace bude jes
te hufe nez farmaf um, ktefi nemo
hou prodat sve plodiny; rolnikum
pfece zbude na vyzivu, zustane
mu pfistfesi, ale delink, ktery je
zbaven zamestnani, jest se svoji
rodiou vydan napospas hladu a
zime, jest vyhnan ze sveho obydli,
stane se z neho pauper, tramp ne
bo zlocinec. A co maji delat jeho
cievinne deti, jeho ijtrapami zivot-
nimi seslabla zena? Co z tech se
stane?
Kdyz se ani na vahu nebefe ne-
zaslouzene utrpeni nebozaku bez
zamestnani, zbaveych prostfedku
vydeiati zivobyti pro sebe a pro
ty, ktefi jsou na nich zavislymi,
kdj'z se pouze uvazuje ueinek, ja-
ky stav nynenjsi ma na celou zem,
tu jevi se moudrym a spravedli-
vym, aby ti, ktefi jsou u vladniho
hesla, se postarali, aby prace, kte
ra je zakladem naroda stejne ja
ko farmafsky stav, nepozbyla na
cene, aby nebyla znicena. Pfikazii-
ni to by mely miti vladnouci Icru
h' na mysli vzdycky, ale pfede
vsim nni, kdyz se jedna o to, aby
nase prumyslova cinnost byla pfe
tvofena na novych zakladech, tak
aby se pfizpusobila ovym pome
rum, evropskou valkou vyvola-
nym. Jest aoKazano, ze uejiepsi
delnik, ktery po cely zivot by sve
cti dbalym, kdyz je douce.u, aby
se stal obtizi spolecnosti, aby
pf ijimal dobrodini, af jiz z rukou
soukromnych nebo z pramenu ve
fejnych, pozbj'va chuti k dalmu
snazeni, ze nikdy jiz nevysine se
na stupeii, na jakem se nalezal
pfed katastrofou.
Tedy, co by melo byti u'iineno
v nynejsi vazne dobe, kdy se jed-
na 0 existenci statisicu a 0 blaho
cele nasi spolecnosti?
Kdyz by mohlo byti poskytnuto
nekde zamestnani velkemu poetu
delniku, melo by to dalekosahle,
blahodarne ucinky na vsechny 0-
bory prumyslove, nebot by odstra
nen byl nejvetsi tlak, nezamest
nanosti jejich pfislusniku na ne
vj'konavany. Y teto dobe nutne
potfeby mohla by a mela by vlada
-
pustiti se do nejakeho obrovskeho
podniku, 0 jehoz moznosti a pro
spesnosti nikde jiz neni pochyby.
Podel fek Mississippi a Ohia a
jinych mohly by zfizoviiuy byti
velke, pevne hraze, aby zabrane
110 bylo povodnim, ktere skoro
kazdorocne se opakuji a za milli
ony dollaru skody piisobi. Pomer
ne chude zeme evropske, jako ku
pfikladu Rakousko, v poslednich
letech vykonaly mnoho pro regu
laci fek, kdezto v nasi bohate, svo
ji podnikavosti slynouci zemi ve
smeru torn se skoro niceho nedela.
Yelike, suche planiny na zapa-
de mohly by se stati urodnymi a
mohly by poskytnouti pfilezitost
kosazeni tisicum tisicu pilnych ro
din, zabezpeciti jim neodvislost a
prosperitu, kdyz by na upati hor
zafizeny byly dostatecne velke 11a
drze vody na zavodiiovani. Podnik
takovy, aby mohl byti proveden
v rozmerech dostatecnych, muze
jedine spolkovou vladou byti pod
niknut. Delnici takto zamestnani pfi
slusne mzde stali by se odberateli
vyrobku prumyslovych a tak by
pfispeli k oziveni prumyslu a ob
chodu. Pozemky, kterych by tim
bylo ziskano, poskytly by domovi
ny tisicum, ktefi nyni pfeplnuji
trh pracovni. Zeleznice by byly
staveny, aby dopravovah' potfeby
delnikum tak zamestnanym a far
mafum, ktefi by pfisli na jich
mista, a vsechna hospodafska a
prumyslova cinnost by ozivla.
Prostfedky ku provedeni toho
by se nasly, kdyz by se chtely na
jiti. Amerika jest dnes ve skutec
nosti odloucena od ostatniho' civi
lisovaneho sveta, musi snaseti na
sledky valky, ackoliv zadne valky
nevede a vesti nechce. Jedna se o
existenci narodu valcicich. Tito
pfinaseji nejvetsi obete, shromaz
d'uji milliardy, aby je lined zni
cili, proc by Spojene Staty nemoh
ly venovati mensi, ale pfece jen
dostatecny obnos, ktery by jim
pfinesl iirok mnohonasobny a do
bro obrovske.
Ukaze se nase vlada dosti obe
zfetnou a raznou, aby takovy krok
ucinila ?
jObchod stehuje. se do Ameriky.
Ze bude miti nynejsi valka veli
ke nasledky obchodni, o torn neni
pochybnosti. Utrpi ni nejen zeme
sucastnene, ale i mnoha z tech, kte
re nevalci, ale ktere maji zarazeny
dovoz a vyvoz. Na pfiklad brouse
ni diamantu dosud se provozovalo
takfka vyhradne ve dvou mestech,
Amsterodamu v Holandsku a v
Antverpach, meste belgickem, o
jehozto zlem osudu se v tydnu mi
nulem tolik psalo. Je to zamestna
ni vynosne, z nehoz delaji cetni
delnici slusne zivobyti. Nyni za
valky neni ovsem o torn" ani feci,
aby se davaly diamanty brousiti.
Jest pravdepodobno, ze po valce
bude v Evrope malo lidl, ktefi
je budou nositi, a take jinde ve
svete se spotfeba jich. zmensL V
Antverpach a Amsterdamu zaby
valo se brusicstvim 20,000 vycvi
cenych femeslniku, ktefi dostavali
veliky plat. Nyni se brusicstvi pf e
stehovalo do New Yorku, kde jiz
se nim zabyva 10,000 lidi a cetni
jini se pfiucuji. Potrva-li valka
dale, vzroste pocet ten take na
20,000. To ovsem neni odvetvi je
dine. S nim tesne souvisi klenot
nictvi, z nehoz se mnoho jemnej
sich vyrobku importovalo z Fran
cie. To ovsem take pfestalo, neni
nikoho v Pafizi, kdo by se tim za
byval. Podobne je to i s modnim
zbozim. Potrva-li valka dale, lide
si na americke vyrobky zvykriou
a pak bude tezko jim dokazov&ti,
ze evropske zbozi jest lepsi proto
ze jest drazsi.
Nedluzite na tento casopis?
Valka r. 1866 hrackou
Uryvek z dopisu ceskeho voja
ka z halicskeho bojiste.
"Moje mila maminko! Mate asi
0 nine starost, kde jsem a jak se
mam. A tu napfed uz Yam fikam,
ze jsem zdrav, ackoliv jsem pro-
delal nekolik bitev a ackoliv srap-
nely padaly kolem nine s velikvm
tfeskotem a kulky ficely kolem
me hlavy. Dosud az na nekolik od
fenin nestalo se mi zhola nic.
Jsme tu stale a pofad v ustavic
nem spechu, tak asi jako kdyz o
znich je spatna pohoda a hledime
dostat nakvap obili pod stfechu.
Neni tu oddechu, neni chyile na
valny odpocinek. Na vojne to uz ji
nak nejde. A clovek si a konec
na vsechno zvykne. Jiz se mi zda,
ze bych bez stfelby ani nemohl
byt ziv. Kdyz jsme byli doraa,
mnoho jsme hovofivali o vojne a
vselijak si ji pfedstavovali. Ale
vefte mi, moje maminko, ze vojna
ve skutecnosti vj'pad.a docela ji
nak, nez jak jsme si ji malovali.
Takova valka, jako byla roku 18
66, o ktere Yy jste a strycek tolik
vypravovali, je ucinenou hrackou.
Coz na pfiklad vedeli tehdy o
strojnich puskach ! A ty jsou hroz
ne! Rusove dovedou jimi stfilet
se stfeeh i se stromu. Tak dali
jsme se pfikl. jednoho dne olsinou,
cesta pekna, a vsude bylo ticho.
Nikoho jsme nevideli. Az dojede
me pod huste stromy a v torn za
cala palba s hury, jez strasne fa
dila v nasich f adach. Meli jsmev co
delat, abychom se dostali z tohoto
oloveneho lijavce ! A pak jsme se
zase srazili s eetou jinou a lined
jsme byli v boj na bodaky. Za
chvili Uz Rusove prehali a zane
chali na bojisti mnoho mrtvych.
Na to jsme sebrali jejich zbrane
a znicili je. Yzal jsem si na pamat
ku ruskou capku pf inesu ji na
semu Pepikovi ! O torn vsem budu
Yam az doma vvpravovat.
Richter's Anchor Pain-Expellor.