OZVtNA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY
TYDENN1K
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavalele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Pfcdplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduie:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Americane napred!
Xasledujici ponaueeni, ktere
meli by si vstipiti v pamef pfislus
nici vsech evropskych narodnosti
a Americe, napsal onehdy "Chi
cago Herald." Mnoho tisic Ame
ricanu evropskeho rodu neb pu
vodu jest velice vzruseno valka
mi zapoeatymi neb hrozicimi na
druhe strane Atlantiku. Jejich ci
ty jsou pfirozene. Jejich srdce
jsou vfehi jejich nice se vzta
huji pomoci jich bratrum. A
vsak my nesmime miti zadnych
bojii zde ! Ohromujici pohroma,
ktera se pfivalila na Evropu, skr
ze silenstvi statniku v mnohyeh
zpusobecli jest nasi pohromou. Vel
mi velika vetsina nas vsech jsme
z evropskych piemen. Se starymi
kraji za mofem manie pasky vse
ho drulm tradice, upominek
nedavneho vystehovani a skutec
neho pribuzenstva. Avsak my
jsme Americane, a toto neni nase
valka. Nase vlada ucinila vseeko
na odvraceni tohoto pekelneho vhr
pasu. Jako narod pohlizime na?i
hlubokym smutkem. Od nas bu -de
zadano pomahati jeho obetem
My meli bychom byti hotovi ucini
ti vseeko, co jest v nasi moci. Na
se vlada spravne udrzovati Dude
stanovisko pfisne neutrality. Jest
to povinnosti vsech osob zustati
neutralnimi. Jiz byly cetne pribo
hy zapomenuti se nad touto povin
nosti. Americane mluvili si ova pro
vokujici jine Aniericany; stranic
ke odznaky byly pfipjaty; skut-
ky urazlive byly spachany na na
rodnich vlajkach. Necht' toho vice
neni. Takove demonstrace poru
snji nasi americkou viru. Kdyz
prisli jsme k temto brehum, neclia
li jgme.JJvrppu.za sebou. Ti. kdoz
' jich zrozenf, prisahli vernost zemi
jejich vyberu. Prvni povinnost
nas vsech jest k Americe. Pfenese
ni hadek Evropy na americkou
pudu jest poehybne a nemuze by-
$900,000,000, z cehoz slo za $650,
000.000 do ciziny. Z toho jest vi
deti, jak ohromna jest pro jizni
staty ztrata letos, kdy jest uroda
prave znacne velika a cizina najed
nou vsecku bavhm kupovati pfe
stala. Xekupuje ji ani Anglie a
Franeie, ktere sice maji more o
tevfene, ale nemaji ani dostatek
delniku, ani odbyt, aby mohly pfa
delny a textilni tovarny otevfiti.
V Xemecku je to horsi, tarn se ne
pnvuje vubec.
Priimerna cena, zac se bavlna
do ciziny prodavala, byla v po
slednieh trech letech pill trinacta
centn za libru. Xyni sklesla na
pid sedma centu a snad jeste jn'ij
de dolu. Jihu se musi pomoci d
te doby, nezli valka pomine a ne
zli se normalm pomery obchodni
obnovi.
Z denmeh zprav jest znamo. z
neji)raktictejsim sju'isobem pomo
ci jest )iijcka, ktera byla ujedna
na jiz tak daleko, ze jest praktie
ky jiz zabezpecena. Podle ni bude
sehnano $150,000,000 od obehod
niku, bank a jinych lidi. kteri se
ve svem vlastnim zajmu o jib zaji
maji, a rozpujeeno na bavlnu v
castce sest centfi na libru. Tim
spusobem maji se farmarum a ji
nym drzitelum bavin y poskytnou
ti penize, aby nebyli nuceni pro
davati v dobe nynejsi katastrofy
a mohli vyckati lepsich casu, az
eeny stoupnou. Ze nikdo z pujeu
jicich o penize nepfijde, za to mu
ruci sama vlada, ktera prostrcd
nictvim reservni rady penize roz
piijci na dobrou zaruku, totiz na
certifikaty ze skladist', kam byla
bavlna ulozena. Penize budou se
pujeovati na sest procent na do
bu jednoho az dvou roku.
Ale jest to jenom pujeka, a puj
cimeli nekomu penize, aniz by
chom mu uoskvtli nfilezitost' k
vydelku, mnoho mu nepomuzeme
Yalka evropska ovsem nebude tr
vati vecne, ale jiz nyni se skody,
ktere jib utrpel, odhaduji na $500,
000.000. Jest tf eba starati se take
o to, aby se bavlnene zbozi co nej-
vice kupovalo. V tomto smyslu
pracuje zvlaste slecna Genevieva
Clarkova, dcera mluvciho kongre
su Champa Clarka, ktera znajie
pevahu zen, navrhla, by se uspora
dal vyprodejovy den po cele Ame
rice, pfi nemz by se prodavalo vy
hradne zbozi bavlnene. Na pfedni
da my v zemi se ape'u;-3. ab se
odlvaly v saty z bavin y misto hed-
Nase velka uroda
a Evropska valka.
Ve Sjiojenyeh Statech letos, na
sledkem vtdke urody, jest v hojno
sti vsech zivotnich potreb. tak ze
by nikdo niceho nenamital, kdyby
z pfebytku zdejsiho zmirnen byl
nedostatek. ktery v nekterych ze
mich evroskych se jevi a jejz po
zdeji budou pocit'ovati skoro vse
ehny zeme. valkou "ostizene. Ale
nasim nenasyinym kapitalistiun
nedostaeuje obyeejny zisk. Tak
neobycejna prilezitost k velikemu
profitu. jaka lined tak znovu se
lH-naskytne. nesmela byti pone
chana nepouzitou, a pani vyuzit
kovali ji dukladne. Skoro v temz
okamziku. jak valka v Evrope sta
la se jistotou. nahle bohata uroda
ve Snoj. Statech zmizela. Xa roz
kaz spekulantu zalezla do elevato
rii a chladiren. a tain ma zustati
a valcici narodove budou ji po
tfebovati a zaplati za ni prave
mapy, objevi se stare soupefstvi
Anglie proti Rusku a ze 'Al bi
son " se pfieini, aby nesplnila se
dlouholeta tuzba ruska, dostati e
k mori stfedozemnimu. I jinak ob,
sahuje pojetlnani ruzne zajimave
myslenky. tak ze nevaliame s ob
sahem jeho seznamiti nase ctena
re, ackoliv nesouhlasime se vsim,
eo v nem se uvadi.
Az bude vsechno bojovani vyko
nano, tu snad historic zaznamena,
ze valka ve skutecnosti byla bo
jem nerozhodnym. 1 kdyz Rusko
die jmena zvitezi, pozbude asi
uzemi, jezto ma byt iolske kralov
stvi znovu zrizeno. Xebudeli Rus
ko viteznym, tu pri konecnem uC
tovani bude asi musit odstoupit
Xemecku balticke sve provincie a
skandinavske Federaci, ktera se
ma utvofit, musi odevzdat Finsko.
Budou-li porazeny stredoevrop
ske rise, Xemeeko a Rakousko, tu
velka cast uzemi rakouskeho pri
padne Italii a jeste vetsi cast", slo-
? I GairAm0iir I Jest veIe odporucovan Iv
;J; I DeverUV I jako vyfecny liniment ;Jj
I I Gothardsky I 1 "
V I Ceny: 25 a 50 centu. 1
nstrelu
lionsera,
nenralgie, kfeci, otokn, ztuhlelio
krku, kloubii a svalu a v po
dobnycli boiestecli a krececk,
kde liniment jest obvcejne uzivan neb odporucovan.
"valerne ' ecu v. KAoy.tn v. nvn
i i, '.i - o v. , , , jvanska, stane se casti slovanske
Mdelnych pomeru pri bohate uro-1 ! ,
AX 7 , i i velmoci, cisarstvi nebo kralovstvi,
(ie mely zde ceny potravin kles-1 , ' , , . ,
i x rhoz zakladni ledmckou bude
nouti. manijmlacemi spekulantu '
i x t ' i Srbsko. Jest skorem ustym, ze Ru
byly vyhnanv do vvse a take do- , , ,
u,-4- ' 'i i i munsko rozsih sve uzemi na vsech
iiaci obyvatelstvo musi kapitalis- , . . , ,
i, ,T i, - 'i-ii ,nv kraje uherske. osazene Rumu-
ny. Rakousko bude snad uplne
roztrhano. Cechv a Uhrv stanou
Severovy Tab-Lax.
ProjimavS cukrovinky.
Pro di'tky i dospSIe.
Cena 10 a 25 cer.tu.
Severovo Lecebne
kozni mydlo.
Pro ditky i dospele.
Cena 25 centu.
Vude v lekarnach. Zadejte vyslovn Severovy leky.
Nema-li je vas lekarnik, objednejte si je pHmo cd
ky ocekavaji od narodu valcicich.
Kdvz Xemci hnali so rvoblp kn
Pow- a- , - 'ii i samostatnvmi, kdezto nemecke
rarizi, zdalo se, ze valka brzv u ; ...
n,,. ic4- '- ' zeme pnpojenv budou k Xemec-
Ivonce jest a tu lichvari potravi-; 1 1 J " . . ,
ku. Elsasko a Lotrinsko a nejspi
J X J ' T 111!
dou o oeekavany vytezek. Ale P 1 IJUi:n"u,Uh uuuuu ?
liy znuvu s xrancuuzsiv ni naro
uami dostavali jiz strach, ze prij
dou o ocekavany vytezek. Ale
Xemci byli od Parize odrazeni a
.dem. Slesvik a Holstyn bude asi
nvni ie iisto. y.o v;'ilka tnk h so ;
neskonci.Cenv, ktere slv dolu; za-fV1'aCen Dausku- Irauc,e dostane
se ihned hnanv bvlv do Vvse: spe- Zp5t Xki lZQmi na KongU v Afl'ice'
knlanti hvli ohvL 'v. ' au kter6 edavn0 postoupila Xemec-
. jvv-JI
tali dobfe, o torn podavaji diikaz '
posledni tydny. Z pocatku byl vy-,
ku a Anglie bude hledet, abj ob-
drzela zbytek nemeckeho iizemi v
voz
ti dovoleno. Vefeina autor'ta miri' m '"i - i
, v. . J 1 ,K4 i vabnyen, a vsemi jinvmi zpusoby
rychle potlaciti Asecky takove vv-'
stfednosti. At' jakekoliv jsou nase
racova sympathie, my musime vsi
ehni pamatovati nyni, ze jsme A
mericane napfed!"
- Jak pomoci jihu.
Povedeli jsme jiz, ze plan, podle
iiehoz ma byti sehnana velika puj
eka pro drzitele bavlny na jihu,
jest jiz takfka uskutecnen. Tim
spusobem dostane kazdy, kdo si
bude pf ati, na svoji bavlnu piijcku
sest centu na libru, coz mu vypo
muze aspon z nejvetsi tisne.
Jih jest valkou evropskou po
stizen vice nezli cela zeme ostatni.
Take sever a zapad do Evropy
zbozi vyvazi, ale kdyz jsou evrop
ske trhy uzavfeny, najde si odbyt
jinde. A pak staty severni nejsou
odkazany jen na jednu plodinu,
Myz nejde na odbyt jedno, jde
druhe. Horsi je to na jihu. Tarn
jsou nektere krajiny odkazany vy
hradne na bavlnu. Pestovani ie if
povzneslo se za dlouha leta hlav
ne proto, ze nase staty jizni jsou
takfka jedine na svete, kde se da
bavlna lacino a v pouzivatelnem
mnozstvi pestovati. Byly s ni cine
ny pokusy v Egypte, v Indii, v
jizni Africe a jinde, ale vsude se
zdarem pranepatrnj'm. Xikde se
ji nevypestavolo tolik, aby se to
vyplacelo a k nejakym nadejim
do budoucnosti povzbuzovalo. Ev
ropa je odkazana vyhradne na
Spojene Staty, bavlna se vyplaee
la tak ze jiznim farmarum ani
nenapadlo pestovati neco jineho
mene vynosneho.
Spojene Staty maji take pfadel
ny a textilni tovarny, ale v torn
ohledu zustely daleko za Evropou.
Skoro. . devadesat proceot
bavlny, ktera se jihu urodi, vyva
' zi se.dirAngHe, Nemecka, Franci
e a Belgie. V roce i912-13 mela ba
vlna a jeji vedlejsi produkty cenu
ma se pracovati k tomu, aby po
bavlne stoupla poptavka. Ze by se
jeden nebo dva takove prodeje
zdafily, o torn nepocbybujeme. A
le ze si zenski moda da diktova
ti praktickou potrebu, netroufame
i si tvrditi. Dopadne to jako s kaz-
dym linutim podobnym. Xejaky
cas to bude v oblibe, ale brzo se na
to zapomene.
Jinym pomocnym prostfedkem
v tomto smeru jest bnuti, zname
beslem: "Kupte si balik". Kazdy,
komu je mozno, ma si koupiti ba
lik bavlny, ktery zustane lezeti ve
skladisti, a prodati jej pak, az ce
ny vystoupnou. Plan ten schvalen
byl presidentem Wilsonem, ktery
byl jednim z prvnich kupcu, stej
ne jako financni ministr McAdooo
a po nich ministfi jini.To jest prak
tictejsi, je to jakysi drub obchodu,
pfi nemz muze kazdy byti jist,
ze b penize nepfijde, nebot' po case
cena bavlny vystoupiti musi. V
obchodu vsak byvaji lide velice
opatrni a kazdy si dobfe vypocita,
ponesou-li mu penize ty uroky tak
velike, jako by mu nesly v pod-
niku jinem. Kdyby vsak se nale
zite agitovalo, dald by se pfece
neco z toho vyteziti.
Take tabakove spolecnosti, kte
re maji na sve zbozi na jihu veli
ky odbyt, navrhly jisty plan, po
dle nehoz jiste procento vydelku
z prodeje tabaku ma byti bavlno
vemu obchodu venovano. Maji ov
sem pfi torn na zfeteli hlavne svuj
prospech vlastni.
Jisto jest, ze jihu pomoci jest
povinnosti zeme cele. Jih odbira
zbozi statii severnich, obehoduje
s nimi a kdyby mel byti stizen
tezkou katastrofou, vsichni tim u-
trpi. Cela zeme musi mu pfispeti.
Tim nejen kona svou povinnost',
ale chrani svuj obchod vlastni, kte
ry, je-li poskbzen na jedne stranp,
potravin normalm. Ale v po- ;
..-ii. ? r i ' ticai ai
sit-uin uuut- juuu veiKe oujeanav- . . , . "
As,.(,j ' -i ' glie bvla porazena ; bez ohledu na
J l-'ViW oiixii lid
:oro nemoznvin, abv An-
brzke ukonceni valky. Nyni se vy
vazi psenice a mouky obrovske
mnozstvi. V pfedposlednim tydnu
obnasel vyvoz skoro deset millio:
to, jak uspesnym muze byti Xe
meeko na pevnine, Anglie znici
namofni moc jak nemeckou tak
rakouskou. Take zdolati Rusko
n,", KnSi n -i i 3est nemoznosti. At Xemeeko a
nu buslu a v tomto tydnu asi bude 1, . .
inZz -.rX,' xt;i, i - i 4.' ' itakousko ve valce sklidi sebe vice
jeste vetsi. Nikdy pred tim vyvoz , , . . . , ,
vn,.x;i i -n- vitezstvi, mohou se zmocniti leda
psenice neprekrocil sedm millio- , . -, , . . - . , , ,
o i -i o A -, - ,r v . male casti ruskeho uzemi. 1 kdyz
nu buslu tydne. Mozno si pomvsh-
ti, jake obrovske obnosv nvni 'spe-,. rU?ka vlada bdPiti 0
kulanti vydelavaji, jeito Evrop T' e
rmof a j.jfci.sveho uzemi nez balticke provm-
musi jim platit ceny, jake ji diff . v.v. v . 1 , v
tuji, a jest rada, ze vubec dostane C1G' f VGtSme !f Zenel Ne;
chleb, bez nehoz by mohla v'sti v . mmU meI takove
valku a vubec by nemohla byti !zkufnostl s Polak & odmitne
,-,, 4 - . , . . , . nove uzemi, ktere je osazeno Slo
zna. A jako s psenici jest to i s
iinvmi notravinami a nnm-fliiiin. iany.
in:'mQ, v. , , v ' Italie by neziskala niceho, kdv
lill. 1 ak hvln rren npislrvin I'scoin J '
v 1 - 'l ' -i 'by se nyni pfipojila k Xemecku a
Rvvopy cele lodni nakladv enkru
Jedna pfedni firma doeela uzavfe.
la s Anglii smlouvu, kterou se za-
vazala, ze tarn posle vsecher cu-
kr, ktery vyrobi. Z toho mozno
souditi, ze ceny cukr.i, ktere pfi
nemeckvcli prvnich vitezstvieh
klesly s vyse, na kterou byly yy-
hnany, zase pujdou nahoru. Ev:
ropske vtilcici mocnosti zdaji se
byti dukladne penezi zasobeny a
nasi spekulanti budou se starati,
aby vsechny nevyhazely za praeh
a koule. Cim dele valka bude trva-
ti, tim vetsi ceny budou musit
platit za americke potraviny. Ale
zaroven i u nas budou -stale draz-
si. Vlada by se mela postarati, a-
by domaci obyvatelstvo byl0 chra-
neno pred takovym lichvafenira
nejnutnejsimi potfebami. Zapove
zeni uplne vyvozu, jak nektefi za-
flaji, bylo by opatfenim nelidskvm
oproti Evrope, ale snad by se to
mohlo zafiditi tak, aby dovoleno
bylo vyvezti jen urcite mnozstvi
a zde aby ponechano bylo tolik,
co je tfeba k vyzive zdejsiho lidu
do pfisti urody. Xa konec se muze
stati, ze se u nas vzdor skvele uro
de dostavi hlad.
Jake budou vysledky
valky?
Jest sice pfedcasnym mluviti o
torn, jake asi budou vysledky val
ky pro sucastnene narody, kdyz
jeste nikdo nepomysli na to, aby
valka byla ukoncena a kdyz do
posud nelze ani s potuehou jistoty
hadati, ktera strana na ko
nec zvitezi, ale pfece jiz objevuji
se pojednani, tim se zabyvajici.
Jeden takovy clanek, z anglickeho
pramene je zajimavym tim, ze
Rusku pfedpovida ztraty na uze
mi, i kdyz zvitezi, a zaroven na-
znacuje, ze jekmile bude po val-
hrouti se i na stranach jinych. jee a jednati se bude o pfetvofeni
Rakousku. Porazka techto dvou
mocnosti vynese ji, jako odmenu
jeji neutrality, znacne rozsifeni
jeji iizemi. Pouze v pfipadu, ze b
Xemeeko a Rakousko uplne zdr
tilr vsechny sve nepfatele, mohla
by Italie svymi byA'alj'mi spojen
ci potrestana. Trest ten asi by spo
cival v penezni nahrade. Rakousko
jiste si nepfeje vice Italu a Xe
mecko by si sotva mohlo vziti Tu
nis a nektere ostrovy ve Stfedozem
nim mofi. Xahrada, kterou by Ita
lie musila platit, sotva by byla vet
si nez naklad valecnv, kdyby se
pfipojila k svym starym spojen
cum.
Kdyz by se stfedoevropske moc
nosti domohly nejvetsiho mozneho
uspechu na pevne zemi a nemohly
by se poehlubit stejnym zdarem
na mori, neobdrzelv bv zadnelio
uzemi v anulickych osadach ani
zadne penezni nahrady.
V pfipade. ze by Angiie, Fran
eie a Rusko uplne zdolali Xemee
ko a Rakousko, bude nntnyni pfi
zaverecnem uetovani a vvrizovani
evropskych zalezitosti, aby Fran
eie, Anglie a Italie mely spolecne
zajmy s Xemeckem a Rakouskem,
ci se vsemi mensimi narody, ktere
by rozdrobenim Rakouska staly se
samostatnvmi, a aby zabranily zpl
neni tuzby Ruska, by rozsifilo sve
uzemi az ke Stfedozemnimu mofi.
Anglie jest poslednim narodem na
svete, ktery by mohl dovoliti, aby
Rusko stalo se vetsim a silnejsim.
Za starych dob statnici a valec
nici niceho nenamitali proti tomu.
aby se fise skladala z lidu ruzne
ho jazyka a ruzneho nabozenstvi.
Ale v poslednim stoleti se jasne u-kazalo,-
ze stat jest seslabovan,
kdyz v ruznych svych castech ma
lid ruzne narodnosti a ruzneho na
bozenstvi. To ovsem plati jen o
hlavni jeho casti, matefske zemi-
na osady se to nevztahuje, pone-
vadz ty z pocatku pravidelne jsou
obyvany divochy. Kdyz ti se vyhu-
bi a misto nich zaujmou osadnici z
matefske zeme, jest po starosti.
Kde vsak je to nemoznym, jako ku
pfikladu v Indii pro Anglicany,
tu i takove osady jsou stalym pra
menem nesnazi.
Az bude po valce, historikove a
si zaznamenaji, ze vlastne zadtia
zeme, at' bylo sebeviteznejsi, val
ue neziskala, nebot vitezove i po
razeni zustanou ve hlavnich ry
secb ve svych nynejsich drzavach
a podrzi svoji samostatnost.
Evropa muze byti opanovana
j)ouze pozvolna ; nemuze se to sta
ti moci zbrani, nybrz nutno toho
doeiliti rozmnozenim pfislusuiku
naroda. Kdezto Rusko jiz nyni
vlastni uzemi, v nemz je mista
pro desetkrate tolik lidi, mnoho
li tarn nyn obyva, kdezto Anglie
svymi osadami jest jeste lepe za
bezpecena pro budoucnost. Nemci
zaujimaji zemepisne rozlohy jiz
nyni osazene az pfilisne.
Snad, skutecnou a jedinpu pfici-
nou valky bylo zemepisne polozeni
Nemecka. Na zapade sousedi se ze
memi, zalidnenymi vice nez dosti.
Na severu jsou pouze ulomky a
pruhy obydlitelne zeme, zabrane
jiz lidem, mnozicim se prave tak,
ne-li vice, jako Xemci. Xa vychode
az na balticke provincie Ruska ce
la rozloha obydlena je Slovany,
Polaky a Rusy. Rusko, ktere drzi
tyto konciny, jest narodem moc
nym a silnym. Xa jihu a na jiho
zapade kraje rakouske a svycar
ske jsou jiz pine obydlene. A v
tomto omezenem iizemi roste ne
mecke obj'vatelstvo rj'ehleji nez
ve kterekoliv jine zemi evropske
krome Ruska. Drive ci pozdeji Xe
meeko musi si podrobiti nove ze
me pro svuj lid za mofem, nebo
dospeti takove lidnatosti, ze tarn
lide nebudou mitiz ceho ziti. Yal
ka, ktera nyni fadi, byla nevyhnu-
telnou drive ci pozdeji.
Dokud Xemeeko nezvitezi na
mofi, coz zda se nemoznj'm, at'
zaznamena uspeehy sebe vetsi kde
koliv jinde, nemuze ziskati novych
osad bez souhlasu Anglie. Anglicti
statnici budou snad dosti prozira
vymi, aby se postarali zabezpeciti
budoucnost tim, ze daji Xemecku
jako osadu velkou cast Male Asie.
Kdyby cele nynejsi turecke eisaf-
stvi stalo se nemeckou kolonii, za-
lradila by Anglie na jedno stoleti
nebo jeste dele cestu ke Stfedo
zemnimu mofi svemu velkemu sou
)efi, Rusku. Franeie a Italie k to
mu daji sveho souhlasu, prvni be-
ze vseho, druha ovsem jen se zdra-
banim.
Kdyz Rusko pomuze Francii,
Anglii a Italii rozdrtit nemecke
lebezpecenstvi, tu je vice nez prav
depodobnym, ze bude donuceno o-
dejit bez veskereho ovoce vitez
stvi. Anglie a Franeie mohou us
mifiti sveho mocneho nepfitele a
zmeniti jej ve spojence, kdyz by
Xemecku odevzdaly Tureeko.
Tento hlas anglicky je hlavne
zajimavym tim, ze se netaji, ze
Rusko ma spojencum pouze pomo
ci vytahovati horke kastany a
potom odejiti s prazdnem, ze. po-
staveni jeho ma byt ucineno jeste
obtiznejsim tim, ze "dedictvi" tu
recke by odevzdano bylo Xemec
ku. XTeni nijak tim f eceno, ze by ten
to hlas byl projevem mysleni a pla.
nu ve vladnich kruzieh anglic
kych, ale za zaznamenani stoji. Az
bude po valce, budeme videti, po
kud byl pravdivym.
Komu vlada pomaha.
Kdykoli vlada zasahne do pru
myslu a obchodu, da se ocekava
ti, ze tak ucini v zajmu vyssich
cen. Ale je-li spravno a dovoleno,
aby vlada zakrocila v zajmu tech,
kdo ceny zvysuji, to2 v ustave
ani v zakonech, ani ve spravnych
zasadaeh neni niceho, co by vlade
branilo, aby v cas potf eby zakroci
la v zajmu tech, kdo ceny snizuji.
Vsechny ty mimofa-dne osnovy
zakonu, o kterych se nyni ve
Washingtonu jedna, jsou vypoci-
tany na to, aby pomohly majite-
liun prodejneho zbozi. Senat pred
nedavnem schvalil osnovu zakona,
aby vlada zakoupfla 15 mSUon&v
tinci stfibra, a'bdepfelarzni"
cenu tohoto kovu. Senat rovnezV
pfijal osnovu, ktera zfizuje vladni
sklady pro bavlnu, obili, tabak,'
lodni potfeby, nakladane losbsy a
lnene sime, aby ma jitele techto plo
din a vyrobku mohli se vice dlu-zit.
President a kongres se pokou
seji zfiditi obchodni lod'stvo vlast
nene vladou, aby se usnadnilo za
silani nasich plodin a vyrobku do
ciziny. Aby se vypomoh'lo boha
cura, ktefi jfitomne doby maji na
nice miliony zokii bavlny, po
nichz okamzite neni poptavky, se
kretaf financi vydal rozhodnuti,
ze papirove penize - mohou byti
vydavany na zaruku certifikatu v
bavlne ulozene ve skladistich. Ba
bylo i navrhovano, aby se pouzi
lo valecnych lodi Spojenj'ch Sta
tu k doprave obili a potravin.
S nekolika nuilo z techto uve
denych pomocnych postfedku o
becenstvo iiplne sympatizuje, ale
jiste by si nepfalo, aby vlada vzdy
a vsude byla na strane tech, kdo
se domahaji vyssich cen. Tatar
moc, ktera vyhledava trhy, nebo
financni podporu umoznujice ma
jitelum cekati na vyhodne trhy
jest dostatecne silna, aby kontro
lovala trhy a udolala lakotu lidi,
ktefi bez duvodu a bez litosti vy
kofist'uji obecenstvo.
Vetsina hlavnich potravin uz
jest v rukou spekulantu. Chce-li
vlada pomahati spekulantum,
aby svuj pfebytek v cizine pro
dali za vysoke ceny, toz by mela
take vazne uvazovati o torn, jak
by je donutila, aby doma proda-
vali za rozumne cenv. XTesmi to
dojiti tak daleko, aby vlada ma
le hrstee spekulantu pomahala k
blahobytu na utraty ohromiie vet
siny naroda. Xew York "World-
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tento krasny roman ve trech dilech a
citaji'ci 525 stranek posleme na kte
roukollv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adresnjte ODVARKA BROS, CUrksam.
3s
