Rumunsky kral.
Rumunsko ztratila tedy jiz sve
ho panovnika, jenz v pfitomnem
evropskem konflitku kral ulohu v
pravde paradoxni; svymi snahami
zavleci zemi do valky, uchranil
ji valky. Toto tvrzeni, jakkoli na
prvni pohled zda, se byti protismy
sine, lze snadno poehopiti. Jako
cle nrodu Hohenzollarnu pokousel
se postaiti brannou moc sve zeme
do sluzeb nenieckeho cisafe, Ale
sympathie naroda rumunskeho k
Rusku a nenavist vuci Rakousku
byly pfilis moene, nez a by kral
byl mohl jednati proti villi lidu.
Na druhe strane, jeho vliv byl
dosti velky, aby zraafil snaliy ru
munskyck nacionalistu, pivjicich
si vysvoboditi tfi miliony Rurau
nu v TJhrach a Bukovme z habs
burskeho jha a vypovedeti v.'dku
Rakousku. Tim zpusobem tyto dva
moene vlivy na zahranieni poli
tiu Rumunska udrzely si rovnova
hu, a az dosud udrzely zemi mimo
valecny mir, na te ci one strane.
Smrti krale Karla niizi jeden len
to vliv a billance vykazuje zisk
pro stranu spojencu; a tak muze
me cekati, ze po uplynuti pfime
rene lhuty, nova motyka zabofi
se do zpuchfelych zakladu hrou
tici se dualni monarchic
Karel I. byl prvnim kralem Ru
munska. Prave jako v pfipade
sousedni zeme, Bulharska, povolan
byl jako nemecky knize, aby vla
dl narodu ciziho plemene. Karel
narodil se jako syn knizete Karla
Antonina z Hohbnzollern-Signia-.
ringen, starsi to vetve rodu, z ne
hoz pochazi nemecky cisaf Vilem.
Bylo to v dobe kdyz slouzil jako
dustojnik v pruske garde, dy tu
recke provincie Valassko a Mul
tansko se spojily a prohlasivse sa
mostatnost, ohlizely se po nekom
koho by si mohly uvaliti na siji
po panovnikovi. Nemecko ode
davna bylo zasobarnou pro tneto
druh exportu, a mlady Karel byl
puzvau, auy utiauuvax pu uwucuau
narod, jemuz utlacovani turecke
nebylo dosti modern!.
Jezto tou dobou Rakousko chy-
gtalo. e k valce s Pruskem, cesta
alii , . r
dostal se po Dunaji
z do Rumunska, kamz dorazil
dne 20. kvetna, 1866, a v Bukresti
-tfi dni na to prohlasen byl knize
lem. Svuj ukol panovnicky pro
Tadel dosti obstojne, takze ziskal
si u lidu znacnou naklonnost, ktere
mel pozbyti na sklonku sveho zi
Tota za okolnosti, kdy ji prave
nejvice potfeboval k provedeni
svych planu. V roce 1869 pojal za
zenu Alzbetu, kneznu z "Wiedu,
jez v literarnim svete znama jest
co Carmen Sylva. Manzele meli
pouze jedno dite, chlapce, ktery
vsak zemfel ve veku sesti let, tak
ze kral nezanechava po sobe zad
neho pfimeho naslednika. V roce
1876, kdyz vyskytl se problem u
casti Rumunska na valce rusko
turecke, kral Karel byl veskerym
vlivem pro zachovani neutrality,
ne z nejake zvlastni lasky k mini,
ale jako nyni, z nenavisti vuci Rus
ku, diktovane hohenzollernskou
:rvi. Ale kdyz ruske armade hro
zil vazny nezdar u Plevna, kde
turecka armada vedena byla geni
alnim Osmanem pasou, a velko
knize Mikulas vydal k rumunske
mu narodu svuj prosluly apel o
pfispeni, Karel musil povoliti
smysleni naroda a vytrhnouti s ar
niadou do pole proti Turkum, kte
K byli porazeni. Tehdy ziskalo
Rumunsko uplnou samostatnost
zbaveno byvsi formalin suvereni
ty sultanovy, a jakkoli citilo se
osizenym pfi deleni Besarabie,
stalo se mocnym cinitelem v mezi
narodni politiee.
Nastupcem Karlovym na trune
rumunskem stava, se jebo synovec
Ferdinand, narozeny v roce 1S65.
Tato zmena na trune, jak jiz i-ece-no,
bude miti die vseho veliky vliv
na zahranicni politiku Rumunska.
Jakkoli o osobnosti noveho krale
malo jest znamo, mozno si o lorn
ncniti usudek z nedavne depese,
die ktere korunni princ byl ostre
pokaran pro rusofilske projevy.
ICral Karel byl ve svcm proliru
skem stanovisku takfka rumun
skycli, ba doslo to tak daleko, ze
byl otevfene denuncovan nejvy-
xuoe. uoui
ssimi hodnosari zeme. Victor Jon
nescu, synovec lyvaleho rumun
skelio premiera, sekretar rumun
skelio vyslanectvi ve Francii, vy
dal nedavno v Pafizi prohlaseui,
ve kterem kral Karel nazvan byl
vefejne zradcem naroda, ponevadz
svym stanoviskem vuci valce za
branuje osvobozeni Rumunu zi
jicich pod rakouskou vladou v
Sedmiliradsku a Bukovine, kteri
nyni die vseho pfipadnou pod vla
du ruskou. Ten fakt, ze nebrlo
ueineno nieeho k potrestani diplo
mata, svedci jasne o naproste bez
mocnosti kralove vuci jednomysl
ne sympathii naroda se spojenci.
Neiii zadne pochyby, ze cisaf Vi
lem pooital pevne na pfispeni Ru
miniska ve svycli napoleonskych
planech na zmocnem se hegemonic
v Evrope, a ze nedobrovolna neu
trality Rumunska pfispela k ne
zdaru jeho planu merou prave tak
velkou, jako neutralita Italie a
Svedska a nepfatelstvi Belgie. Jak
zni hisorka, nedavno uvefejnena. v
Pafizi, kral Karel nedlouho pfed
svou smrti svolal kabinet a zadal
nafizenl mobilisace, a tu rozpfed
la se zajimava rozmluva. "Jsme
uplne ochotni nafiditi mobilisaei,
je-li to proti Rakousku", prohlasil
jeden 2 ministru. Kral Karel o
bratil se k nemu a pravil: "Dal
jsem sve slovo cisafi Vilemovi, a
Hohenzollern drzi sve slovo." Na
cez premier dal tuto paraatnou od
poved': "Zeme nezna zadnych
Hohenzollernu. Zna pouze krale ru
munskeho, jenz nesmi davati sve
slovo nikomu. ' ' Kral snazil se rov
nez ziskati jednoho z generalu k
pokusu o statni pfevrat, ale ani
zde nenasel dalsich pokusu, kdyz
general jej varoval, ze by se stal
prvni obeti tohoto pfevratu. Jak
daleko odchylil se kral od pfani
sveho lidu v otazce evropske val
ky, vysvita z povesti, ze nesesel
se sveta smrti pf irozenou, nybrz ze
byl ukladne odstranen. At jiz tato
povest zaklada se na pravde, ci
jest jen pouhym vymyslem, jest
charakteristicka pro pomer ru
munskeho krale k narodu v po
slednich dnech jeho vlady.
Farmifi mili by cho
iftT)&ti Mblhb pie
mene pro zvitienou
Evropskou poptavku.
Dobre klisny OD3rcejne uzivane
pfi praci na farme mely by byti
pfipousteny k dobrym hfebcum.
Klisny chovane pouze k villi hfi
batum nejsou povsechne vynosne.
Zeme valcici vlastni skoro ctyry
cet milionu koni.
V pfistim desetileti bude nepo
chybne zvetsena poptavka po ame
rickvch konich v zemich, nvni v
evropskou valku zapletenych. Po
ptavka tfebas potrva mnohem de
le, podle mineni vysetfovatelu ze
medelskeho odboru Spoj. Statu,
nebot nejenom bude tfeba koni
pro armady, nybrz az nastane mir
vice jich bude tfeba pro zemedel
stvi. Uz pry evropsti agenti sna
zi se kupovati kone v teto zemi a
Kanade, a jest zvetseny zajem o
chov koni v mnohj'ch sekcich.
Aby teto zvetsene evropske po
ptavce vyhoveli americti farmafi
zcela dobfe meli by se snaziti cho
vati kone dobreho plemene, ac od
bor zemedelsky jim neradi, aby
koupili pfebytek koni pouze za u
eelem plemeneni. Pouze radi. aby
obycejna farmerska prace byla vy
konavana kdyz mozno dobrymi
klisnami, jez maji byti pfipouste
nv k dobrym hfebcum. Rovnez
dice zdurazniti skutecnost, ze je
dine kone vyborne jakosti lze
dnes s uzitkem chovat. Spatnejsi
kone sklicuji trh a od jejich cho
vu melo by byti zrazovano, kdez
to chov dobrych koni mel by se
povzbuzovati.
Spoj. Staty uz drive museljr za
sobovati valcici evropske zeme. Za
valky burske pf es 100.000 koni by
lo zde britickou vladou koupeno.
Lze pochybovati zdali eizi vlada
mohla by nyni podobnou zasobu
obdrzeti y teto zemi, vyjma za vy
sokou cenu. Nicmene vezmou-li si
farmafi tu praci a vyuzitkuji
svych dobrych klisen tuto zimii,
aby je pfipousteli k dobrym hfeb
cum, za malo roku, kdy se hfiba
ta dostatecne vyvinou, Amerika
bude spise s to vyhoveti evropske
poptavce.
Jest pfirozeno, ze evropske ze
me hledaji kone ve Spoj. Statech,
nebot' tyto hned po Rusku maji
jich vice, nez kterakoli jina, zeme
na svete. Spojene Staty a Rusko;
maji 58 procent svetove zasoby:
Jest vsak zvlastni, ze puvodne ne
bylo na nasi pevnine zadnych ko
ni a nynejsi zasoba pfichazi od
koni pfivezenych z Evropy. Zaso
ba Kanady u porovnani s nasi jest
inala. Mnoho-li koni spotfebuje
valka? Nemecke vojsko vyzaduje
pro uplnou mobilisaei 770.000 koni
a francouzske 250.000, tato cislice
vsak nejspise vztahuje se pouze
na kone pro jizdu. Stfizlive se z
dobreho pramene odhaduje, ze v
nynejsi evropske valce jest milion
koni. Jezto velika vetsina techto
koni neni pojmuta v trvalou vo
jenskou organizaci, nybrz upotfe
buje se jich k farmafske praci a
jsou pozado$ni od vlad pouze
kdyz jest jich k vojenskym iice
lum tfeba, zeme pevninove Evro
py jiste budou miti citelny nedo
statek farmafskych koni nez na
dejde pfisti sezona seti, coz bu
de miti vazny vliv na cenu koni
'po celem svete, jakmile bude
mir prohlasen.
Die nejlepsiho sdeleni pocet ko
ni v zemich evropskych nyni ve
I valce jest nasledovni: Velka Bri
jtanie 2,231.000, Francie 3,222.000,
.Francie 3,222.000, Belgie 263.000,
Nemecko 4,523.000, Rakousko- U
'hersko 4,374.000 a Rusko 24.652,-
000, dohromady 39,265.000. Krome
toho Anglie ma zasobu asi sest mi
lionu, z niz muze brati ve svych
ruznych osadach. Rusko ma asi
;deset milionu v Asii a Francie
,500.000 az jeden milion ve svych
' osadach.
j Drava spotfeba koni ve valce
jest zobrazena cislicemi z nasi vlast
ni valky obcanske. Za sveho taze
ni iidolim Shanandoah dostaval
Sheridan denne 150 cerstvych ko
ni. Ve sve zprave za rok 1865 vr
chni ubytovatel armady Spoj. Sta
tu sdelil : "Sluzba jizdeckeho kone
pod jednim podriikavym velitelem
byla prumerne jenom ctyry niej
sice." J
V rocq 1864 spotfebovaloivojj
severm denne 500 koni, nepocitaje
v to chycene a neoznamene. Za
osm mesicu onoho roku jizda ar
mady Potomac dvakrate dostala
cerstve kone, coz vyzadovalo bez
mala 40.000 koni.
Nase vlastni armada skyta za
douci trh pro dobre kone, nebo
pod soustavou remund nejmene
5000 koni vyzaduje se kazdoroc
ne k zasobeni vojska i narodni o
brany. Nyni je asi 20.000 koni v
nasem pravidelnem vojsku. Ve val
ce o mnoho vice bylo by jich po
zadovano pfed prvni bitvou. Tu
diz jest stAW trh na dobre kone
neodvisle od evropske poptavky.
I zavedeni motorove sily, jez zmen
sila pocet koni na nasich ulicich,
nemelo vlivu na tuto poptavku. A
no, cena koni vystoupla s jinynii
vecmi v poslednich letech.
Ufadovna zvifeciho prumyslu v
zemedelskem odboru Spoj. Statu
ve Washington D. C, jest pfi
pravena pomoci kazdemu farmafi,
jenz by chtel chovati kone vyso
ke tfidy. Jezto doba velkych koii
skych renci minula, kazde zvetse
ne poptavce bude muset byti vy
hoveno od farmafu. Jsou jista mi
sta, kde jistym druhum lepe se
dafi. Takove podrobnosti lze ob
drzeti na pozadani. I na jihu, kde
se radeji chovaji mezci, zvetsena
produkce prvni tfidy mela by na
lezti dobiy trh v cizozemi, ac mez
ku se na pevnine nepouziva do te
miry jako zde.
Pomaha zenske voleb
ni pravo prohibici?
Ve statu "Wyoming stava hlaso
vaci pravo zen 44 roky. Zadna pro
hibice. V Coloradu hlasuji zeny po 21
roku. Ziidna prohibice.
V Utah hlasuji zeny 15 roku.
Zadiui prohibice.
Ve statu Washington hlasuji ze
ny po dobu 4 roku. Zadna prohi
bice. V Idaho hlasuji zeny po 18 ro
ku. Zadna prohibice.
V Kalifornii hlasuji zeny po 3
roky. Zadna prohibice.
V Oregon hlasuji zeny po 2 ro
y. Zadna. prohibice.
tV Arizone hlasuji zeny po dobu
roku. 2adna prohibice.
V Alasce hlasuji zeny po dobu
jednoho roku. Zadna prohibice.
Dela se zenam vycitka, ze zod
povedny jsou za tak zvane "su
che hlasovani" v mnohych okre
sech v statu Illinois v minule vol
be. Illinoiske zeny pouzily tam sve
ho hlasovaciho prava ponejprv, a
nemecky list AVest Post sam do
znava, ze se tak stalo pouze v mis
tech, kde hostince byly vefejnym
zlem a kde sobe osobovaly pravo
stati nad zakony.
Ve statu Kansas zeny voli pou
ze dva roky, avsak prohibice byla
zavedena v roce 1880, tedy plnych
34 let, tudiz bylo to v dobe, kdy
zena jeste hlasovati nesmela. V
ostatnich statech, kde prohibice
panuje, zeny dosud nehlasovaly.
V statu Missouri, tusim, jest vet
sina okresii "sucha," vzdor tonm,
ze dosud zenj- tam nehlasovaly.
V nasem sousednim miste "Web
ster hlasovali v minule volbe pou
ze muzi, z nichz odevzdali 1000
hlasu pro prohibici a jen 143 proti.
Kde prohibice stava, byla tam
zavedena muzi, a ti prave maji ve
det, co muzskemu pohlavi k dobru
jest. Pi. A. T. v Z.L.
Dlouhfi vedery jiz nastdvajl
a vy zajiste budete touziti po do
bre cetbe a protoz si Vas pfejeme
upozorniti na to, ze mame na skla
de mnoho peknyeh a poutavj'ch
romanu, ktere prodavame za po
lovicni pravidelnou cenu. Piste si
o seznam.
ODVAREA BROS., Clarkson,Neb.
KENDLETON, TEXAS
Ctena redakce a vydavatelstvo !
Poznovu chapu se pera abych
pfispela na vybidnuti pana re
daktora necim odtud do miieho
me listu. Pfedem dekuji za uvef ej
neni meho prvniho dopisu. Abych
' psala o neeem veselym, nemam k
vtomu niadne pffleitosti, proto
bych si pfala aby starsi damy ne
sim pfispelyr aby ty mladsi se
necemu od nich poucily. Doufam,
ze nektera, bude mne s dopisem
nasledovat a necim me k pouceni
jpfispeje, hebot' potfebuji pouceni
(od starsich lidi. My mladsi potfe
jbujeme fadne vychovani a pouco
jvani, aby se z nas staly jednou fad
ne zeny. Nejhlavnejsi je, aby jsme
dostaly fadne pouceni z knih a
novin. Nyni neustale sleduji
stav valky, srdcem me pronika
ten nynejsi stav ve stare vlasti,
ten stesk a nafek tamnejsiho lidu.
Nyni nastava doba uctovani, kdy
bude utiskovany lid uctovati s
temi, ktefi jej meli v porobe. Jest
jiz nejvyssi cas, aby lid se vzcho
pil a odmenil se vsem svym utis
kovatelum, aby pak zavladla spra
vedlnost, bez niz neni blahobyt v
zemi te. Ktefi nepadnou zbrani,
padnou hladem a nemoei. Cloveku
Izustava rozum stat nad tim co se
tam v Evrope deje. Smutiia ch vi
le dolehla na nasi drahou rodnou
zem. Hodne dlouho to vezme, nez
li se narod zmuze, tak aby byl
jak byval, to jest snad pro Ra
kouske slovanstvo osvobozujiei
valka. Jisto jest, ze vetsina vojska
v Rakousku jest slovanska a ti
ovsem nechti sve slovanske bratry
zabijet. Pravem je, ze pfi pfilezi
tosti vzdavaji se. Ubohe Rakousko,
kdyz vidi, ze se jeho rozpadnuti
blizi, milovnymi kroky dice se za
chranit vrazdenim vseho sveho slo
vanskeho vojska a slovanskych
narodu. Zvlaste na Srby je krve
zizuive, jen kdyz muze srbskeho
cloveka znicit. Dleli jsme v Bosne
13 let a za tu dobu clovek pozna
co jest byt pod vladou Rakouskou.
Bydleli jsme mezi samymi Bosfni
ky, ale mezi nimi bylo dosti do
bfe. Srbove jsou jinsi, pfed temi
se miisi vse uklizet. Turci to vu
bec nedelaji, dokud nemusi. Na
jeden spusob jsou vsichni srbsti
narodovci naramne nahli, zadny
si neneeha ublizovat, at' je to v ja
kem koliv spusobu. Kazdy haji
sve pravo at' jest to jak je. Moje
rodice jsou narozeni na Morave,
kde vrprodali co kde meli a ode-
brali se do Bosny. Vsudy clovek
zakusi dosti trapnych chvil a jak
me muj otec vypravel, ze za sveho
mladi, musel velmi tezce pracovat,
aby jen uhajil na nutne potfeby
do domacnosti svym rodicum.
Chudy clovek zakusi tam v te sta
re vlasti dosti smutnych chvil, a
niz by se nan kdy stesti usmalo.
Clovek musi vseeko trpelive sna
set, tak jak bylo mu souzeno.
Musim ukoncit, bude-li me vsak
dopfano, budu na dale do tohoto
listu dopisovat. Se srdecnym po
zdravem na cely personal ve vy
davatelstvu t. 1. a jeho ctenafstvo,
zuamenam se s uctou
Anezka Ondrasova.
Pozn. redakce : Jen piste dal a vi
ce, jest to zajimave co vzdycky
pisete.
D WIGHT, NEBRASKA
Ctena, redakce a tez i ctenafi!
Marnost nad marnost, vse jest
jen zas marnost a proc? Tak
pisu proto, ze je marne moje kou
kani a hlidani, abych uhlidal dost
malicky dopis v tomto me milem
listu. A co jest toho pficina? o to
kdybych tak vedel, snad to dela. ta
Evropska valka. Jak by take ne,
neb jsou lide v teto zemi vice po
mateni, nez ti v te valce, neb ti
jsou pomateni od sameho hfmotu
a hvizdani kuli, srapnelu, granatu,
a co tech malickych kulicek, je, je,
je, to je hvizdani. Tady zas u nas
jsou lide pomateni nad tou draho
tou, no, ale abych vam f ekl, ze
ja nejdu nakupovat, neb na to
mam sveho sluhu a tim je Pepik.
Tak tuhle minuly tyden ve stfedu
rano kdyz bylo po snidani, tak mo
je draha. polovicka povida: Pepi
ku, mam tady nekolik tuctu vaji
cek, tak pojedes do meste. Tot
vite, ze takove slovo kdyz uslysi
Pepik, vseehen zarmutek pryc da
na stranu. A tak pfedne musel
spocitat a zapakovat vajicka a
st'astne jich nacital 45 tuctu a
zrovna si radosti vzdechl, ich to
bude zas budlicka, ale chyba lav
ky, plan zkazeny, neb manzelka
mu zacala da vat pefel co bude na
kupovat a to vite, nas je dva a
dvacet k tabuly a tak se neco spo
tfebuje a Pepik ten nejvie, a tak
povida : Pepiku pis co ti budu po
vidat: kup dva pytle niouky za
$3.50 a za $1.00 cukru, za 30 ct. li
bra kaf e, za 25 ct. krakesu, za 50c.
petroleje, za 25ct. sirky, za 50 ct.
pro dobytek soli a mne nejaky
stfevice, a tak Pepik poehodil jak
ten hubkaf u Slavkova, neb za va
jicka obdrzel $8.10 a co nakoupil,
tak za to vysla ta sama suma co
obdrzel. Kdyz jel domu, to vite
ze zlosti a radosti, zlost byla, ze
je vsechno tak drahe co se kupuje
a co se prodava zas lacine, neb va
jicka stoji ISct. tucet, ale mouka
48 liber $1.75 a sto liber cukru
stoji $8.25. A radost byla, ze se
dozvedel neco noveho a sice jak
pry se vycajchnovali svatecni stf el
ci a vite ktefi ti stfelci jsou?
no, nas pan A. Hajek a jeho po
bocnik obuvnicky mistr, p. Krau
er z Dwight a to vite, ze nick- kaz
dy dobry stfelec ma ten "vind
kestl", cili "vincestr", a tak vy
sli brzy rano aby neco ulovili a
take snad ulovili pofadny kus a
to padem blizko u p. Hajka v kri
ku, kde najednou vykfikl p. Ha
jek, pst! pozor! a uz to slo: bum,
bum, bum, bum, a p. Krauer kfi
eel : kamarade, uz ma dost, to je
vlk a utikali na misto. A co to
bylo zastf eleneho, jako vlastni pra
se p.Hajka, ale nebylo uz zive, neb
Uz ho meli cervy v parade a tak
Pepik povida, ze zaslouzi premii,
ale ne nejakou malou, ale hodne
velky kozeny metal prvni tfidy.
No, nic se nedivte, ze to tak vy
vedli, neb to neni vsechno. Tuhle
se zas Pepik sesel s p. Ilajkeni a
chtel mu dat pochvalu za tu jeho
statecnost a p. Hj'ijek podekoval a
povida : vis kamarade, dobfe to
dopadlo, to nebylo tak strasne, a
to vis, ze kdyz je smfila, tak smu
lou zustane a zacne zas vypravo
vat co se mu pfitrefilo tuhle v
nedeli a to easne rano. Snad lezel
v posteli kdyz na jednou vj'kfik
ne jeho manzelka:. "Loizo, honem
kver" a povida, vis, vis kama
rade, mel jsem tvrdy spanek, ale
jak jsem uslysel slovo kver, tak
vyskocim z postele a ptam se co
se stalo, a ma draha polovicka ce-
la udychana, sotva mohla mluvit,
povida: smarja lunak nam ere
drubez a ptam se kde je, nu tam
hle sedl na post a tak se divam a
najednou jsem ho zhledLtak se pf i
kreim abych se dostal k nemu
bliz a sfastne jsem se pfisoural az
k tenku, od lunaka asi na 30 kro
ku a tady si namifim a bacale
co se mel valet lunak, tak jrem se
valel ja v tenku, neb tenk je niz
ky a jak jsem byl zadama na nem
podepfeny, tak me ta mrska ke
pla, ze jsem se pfevratil nazpatek
a sup do tenku. Moje polovicka
uz s radosti cekala az vyje'e rana
a tady jak uslysela bac, tak kfi
cela trefil's ho a ja v tenku zas
kficel, honem pojd' sem a ona u
tikala a kficela kde jses a ja na
to, no tady a tu obrati se a zvola :
smarja, co se ti stalo? Inu, kopia
me, pak jsem se vzpamatoval a vy.
lezl a sel se divat kde je luuak, a
Ivis kamarade co jsem stfelil? nie-
ho nejlepsiho kocoura. Tak sem
mel dvoje nestesti, kocour pryc a
ja bezmala taky. Vis kamarade
kdo toho byl vinen? inu, ten saku
lajsky "vindcestr" neb byl moc
zacuzeny. Co mel Pepik p. Hajka
politovat, a tak dokoncit vypra
vovani, fizne povida: no, vis Loi
zo, podruhy kdyz pf estanes stfilet,
tak vypucuj ten "vindcestr" a bu
des mit po straehu, ze te kopne
a co pak uz zapomel's na tu vo
jenskou disciplinu? Ondyno taky
v nedeli chtel Pepik na p, Hajkovi
aby se nechali spolu vyrazit na
jeden obrazek, protoze byla k to
mu ta nejlepsi pfilezitost, neb je
v nasem meste Dwight, fotbgrafis
ta a dela moc pekne obrazky a
tak nas Pepikpofad na p. Hajkovi
zadonil, a uz by to byvalo slo, ale
najednou vysly tfi damy tam od
tud a jak je p. Hajek spatfil, po
vida: tohle me odpadla cele chut,
neb tyhle maskary zkazily cely
ten aparat a tak mel Pepik po ra
dosti. Taky jam musim napsat co
je u nas noveho. Dne 28. zan
musel jet p. Ludvik Tuma do Brai
nard k lekafovi k p. Maronovi, ale
ten ho prohledl a padem ho po
slal ten samy den do Seward na o-
peraci, ale operace zapooala az
se operace zdafila neni me
sud znamo. Tyden pfed tim take
odvezli do David City na operaei
mladeho hocha asi 201eteho Leo
polda Pospichala, take na tu sa
mou operaei. Nase mesto
Dwight stale pokracuje, neb se zas
stavi novy chram Pane a az bude
hotov, tak bude stat 30,000 dolla
ru. To bude miti zase Pepik pilno
az se bude svetit zakladni kamen
se samyma pozvankami, ale scha
zi mu snad jedna vec a to snad
obalky ze spatecni adresou, aby
vedel kolik mu odmrsti nazpet
tech pozvanek a tak mi dal $1.00
abych ho zaslal panu redaktorovi
a ze on uz vi na ktere misto ta
adresa patf i. A co pak se stalo
s panem Osmerou v Brainard, ze
nenechava o sobe vedet, snad ne
sel take do stare vlasti pomoci tern
Nemcum, co chteji zmafit nas Ces-ko-slovansky
narod. Pane Osmera,
vite co me pepik fekl, ze kdybyste
sel s nim do te patalie a pomahal
Rusovi, ze by vam zaplatil celou
vypravu az na misto, ale vy byste
mu musel dat penize a pak by to
slo: huraaaa nasi vyhrali. A tak
s tim hura jdu i ja mezi vas mily
cteimfi abyste taky se nechaly vi
det s nejakym dopisem, neb nas
pan redaktor je z radosti uvefej
ni a taky pak z radosti vykf ikne :
huraaaa nasi vyhrali, ze ano?
(Pozn. red.: To se vi, ze ano.)
A pocasi to mame michaneneb je
den den prsi a hrom bije a druhy
den zase hrom bije a prsi a tak se
to neustale "cenzuje" a ja take
to "cenzuju". S pozdravem zusta
viim A'sem verny vas
Pepik Vsud-byl.
m
ATPIUMPft
IHTHIAXT
orBRcmm
i -TAvjuiTun org:
Lkt
1
JI
i