zAprdu
OZYENA
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume IT.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 21. fijna (October) 1914
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 13
Z Evropske valky
Londyn. Spojenci opet dobyli jmalo easu a nialo materialu je za-
zpet Ostende jak sdeluje korres
pondent "Morning Post."
Londyn. Z Bruselu jest vice
jak jeden milionu lidi na uteku
ze zeme pf ed Nemeckou. armadou
citajici cd 300,000 do 400,000
muzu.
Pfes Londyn se oznamuje od-
potfebi, al)y se pry Pafiz stala ne
dobytnou. Vojenske lirady ziskaly
velke zkusenosti v Lutychu, Na
muru a Antverp.
Jestlize Nemci nadale budou tr
vati na torn, aby zabyvali se pla
in- dobyti Pafize, pak je jiste jicli
ieslo slavu. ale docela zadny pro
;peoh. Stejne nedokazali nie na
Iruhem nasem kfidle.'7
General Cherfils. vynikajici vo-
"ensky znalee, pojednava v -iovi-laeh
o udalostech na bojisti a vy
yk ehyby stejne Francouziim ja
10 XC'ineuin. Pfipousti, ze se dobfe
;talo. ze byly nektere pevnosti na
Mn-eru opusteny a nepfiteli pone-
hany. ale se vsemi se to stati ne
;:ielo. Tak tvrze koleni Remese po
vazovaly se za neudrzitelne a by
ly opusteny. Nemci je zaujali a.
jezd Ruskeho velevyslance z Ca- jnejsilnejsim moderm'ni deliun.
f ihradu, coz dava myslenku, ze
valka Turecko-Ruska jest na ob- j Princi nechce se znovu do boje.
oru. j Berlin. Print- Oskar. tfeti syn
Anglie organisuje obrovskou j cisaf iiv, jenz pfed nejakou dobou
armadu. Valka pro Velkou Bri-jimisil "teci z bojiste, ponevadz do
tanii teprve pocina, prohlasuji stal strach. ze by ho byla malem
a Nemecku musi platit naklad. jranila mrtvice, jest dosud doma.
a mjak nepospicha s navratem.
vlastni vyzvedaci uvedomi, ze jelpcvnili se v nieh a udrzeli pfed
j Pafiz dues mozno obhajiti proti 'uimi francouzske vojsko eely jne-
ponevadz jeho srdce neni jeste v
pofadku. Lekafi zjistili pry, ze
srdeeni svaly princovy jsou do
eista z vinklu, a proto musi pry
vzneseny pacient ziistati jeste
nejaky cas u inaniinky, ktera u
neho dli. Prine Oskar jest povest
ny ochmelka, a nesmirnym pitim
nadmiru ztloustl, od cehoz dostal
srdeeni vadu.
Valka bude stati deset milliard.
Pafiz. Paul Leroy-Beaulieu.
: ic. "Jest tfeba, aby se vee ta vy
svetlia." pravi, 'Na prvnira
miste jest pouze maly rozdil niezi
dely" oblehacimi a velikymi dely
polnimi. Dokazalo se, ze nemecke
testnaetipalcove hmozdife znici
kazde opevneni moderni, ale do
sud nerozstfilely zadne naspy ze
" T- I'll ' tv
me. .jsou-ii taivove naspy rloure
hajeny a opatfeny polnimi dely o
velkem kalibru, niohou vzdorova-
ti utokum mnoho tydnu. Mel by
ehom si z toho vziti ponauceui. Ta
ke jest litovati toho, ze byly o
pusteny pevnosti Nogent a Bri
mont. Nemci nebyli by mohli pfir
vleei jiroti nim sva velika dela od
Maubeuge. j)onevadz je museli od
vezt na sever Proti Antverpam.
Take Nemci se dopustili chyb ne-
napravitelnyeh. Pouzivali v Belgii
nekolika armadnich sboru, ktere.
kathedraly v Curtea de Arges. jed
nom z davnyeh hlavnieh mest
Valasska. Posledni obfady nad
mrtvolou vykonany byly easne ra
no. Nasledovaly pravoslavne sluz
by bozi za mrtveho krale. nacez
rakev vlozena byla do lafetu de
la, tazenou sesti koni. Salva 101
rany z dela byla vypalena. a vse
cky zvony v IJukuresti se rozhla-
holily. Dva specahu vlaky dopra
vily pohfebni pruvod do Cui-tea
dt- Arges. kdez jiruvod se opet se-
radil a dal se do kathedralv. kdez
aii-tvola byla poliibena. Smuleeiii j nemeekeho lod'stva valeeneho
Americke casopisy
jsou phiy vykladu i;roznuiiiif1vch
nemet-kyeh profesoru o stanisku
vsemi moznymi i nemoznymi du
Nemeu v teto valee. Ilaji Nemce
vody. Jednim z nejpfednejsich je
proresor narvardske universitv
II. luensterberg, ktery take pise
do nekteryeh vetsich listu. americ
kcyh. Tento tyden uvefejnil Mu
ennstreberg jeden ehinek. v nemz
vykladal, co eekit Nemee, prohra-ji-li.
Anglie pry bude skromna a
o.iue pozauovan jenom
zrusem
b -,( si :izby konauy byly sourane
ve vsecii kostelich v Kumunsku.
Na S0.000 lidi dostavilo se ke ka
tafalku v tomto metse. kdez mrtvo
la kralova bvla vvstavena.
40,000 Rusu pry padlo. Lon
dyn. Rakouske zpravy tvrdi
ze koleni Pfemyslu padlo 40,000
Rusu.
Pafiz. Nemci doznavaji uspe
chy spojencu. Armada vetfelcu ve
Franci zapuzena zpet o vice jak
tficet mil a Francouzove postupu
ji k Metam.
Londyn. Pekingsky zpravo
daj Exchange Telegraph Co. ozna
muje, ze nemecky konsul obdr
zel instrukce k vydani drzavy
Kiaucau, "ke kteremu by se mo
lili Nemci odhodlati za jistych
podminek."
Petrohrad. Mezi Josef em a'
Ivangorodem bitva trvala skoro
celych pet dm. Nedaleko Josef ova,
jak sdeluje ufedni zprava, rusky
velitel zvedel, ze Nemci chystaji
Srolniiact mil
zpet, cirnz vzbndil u Nemcu dome
ni, ze feka jest nechranena. Kdyz
druheho rana Nemci pocali se pre
plavovati na vorech pfes f eku, Ru
sove zahajili palbu z ukrytych
strojovych del a pusek, a usmrtili
j m ... Nova zbran proti Zenpelmum. ze tak hromadne tazem eppehnu
J r j Londyn. lHavni otazka. .iez 'Hide asi drobatko pntazena za
Londyn. Zpravodaj DaUyijde eelyin Londynem je: Bude ivlasy. -Jedna se jiravdepodobne o;
Chroniclu oznamuje z Francie, se na Anglii podniknut utok se vzdu- poplaseni angliekeho obyvatelstva
Nemci jsou zatlacovani zpet na
okrajich svych komunikacnich li
nii, "ktere musi udrzeti nebo sa
hynouti." Spojenci, dodava kor
respondent, jsou nyni velice bliz
ko temto liniim.
prosluly francouzsky oekonom. od-jy jim byly mohly velice prospeti
haduje, ze kazda z valeieich mocijvt' Franeii proti nam. Dnes uz je
A-ynaklada prumerne $200,000,000 pozde, nam neublizi."
na valku. V prednasce k Akade
mii moralnich a politickych ved,
Beaulieu pravil, ze valka bude tr
vati podle vseho po sedm mesi-
cu, pocitaje od 1. srpna. Die tohojtchto fiditelnych vzducholodi,
pet velmoei na valee sucastnenych jje pry uplne pfipravena a eeka fjak Nemci jsou pfesvedceni, bu
viao$J,QJW.j pcoizenau'Ckaz-cisafeYilenivi, 4
mensich statu, pocitaje v to Japon D.v se pustila do bombardovani An
sko, bude musiti nesti naklad ve glic a na prvnim miste ovsem asi
80 Zeppelinu na Anglii.
Cela flotila valeenych Zeppelinu
eitajiei vice nezli 80 eigantiekvch
Kruppove stavi 21-palcove dela.
Adolph F. Gall, inzenvr Ediso-
novych laboratofi, jenz se navra
tile prave z Evropy, vypravel, ze
Nemecko stavi poeet del, proti
kterym lGpalcove hmozdife. kte
ryeh bylo uzito proti Lutiehu a
Antverpam. vypadaji jako brky.
Dela tato, jak sdeluje Gall, budou
miti kalibr 50 a 55 centimetru
(19.50 a 21.45 palce). Konstrukce
jejich blizi se svemu dokoneeni v
Kruppovyeh zavodeeh v Essenu.
Tato nova dela budou stfilet do
da Iky dvaeeti jedne az dvaceti
peti mil," pravil dale inzenvr.
H'Nemei zamysleji nahraditi temi-
'to dely 16 palcove hmozdife, ktere
pak budou namontovany na vab'e-
ne lodi. Potom zmoeiu-li se ne-
mecka armada Ostende a jinyeh
mist na kanalu La tranche, nova
tato dela budou tarn rozestavena.
aby drzela zpet britieke valecne a
tiaiisportni lodi. Tim zpusobem.
vyii $600,000,000 az $860,000,000.
vieka
se rozletla z lifednich ne-
Oekonom odhaduje. ze celkovy na jLondyna. Tahleta zajimava zpra
kla dna valku bude obnaseti $9,- 'meekyeh pramenu prostfedniet-
000.000.000.000 az 10 milliard.
vim easopisu do eeleho sveta a uz
v. te pfu-iny mozno pfedpokh'ulat,
pruplav kielskv, ktery je pro lod
stvo pomuekou nejueinnejsi. Fran
eouzi nebudou eh tit nie jineho. nez
li vniceni toho, eo pfed etyfieeti
tfemi lety museli Nemcum dati.
Budou chtit zpatky Elsasy a Lot
rinsko a zaroven pet milliard fran
ku, eilr milliardu dollaru. ovsem
i s uroky. Nejvetsi strach je z Rus-
ka. To nejen ze odtrhne od Nemee
ka Poznansko a jine polske easti.
kterym car slibil samospravu, ale
bude chtit take nejakou nahradu
pro sebe. A tu bezpochyby ukofis
ti zabranim Vychodniho Pruska,
kde se dnes vedou tube boje, a to
az po Gdansko. Poukazuje-li ne-
kdo na to. ze by Rusko neziskalo
nnoho v nemeckem obyvatelstvu
tamnejsim, mozno navzajem pou
kazati na to. ze by Rusko ziskalo
nekolik skvostnych pfistavu, kte
ryeh nevyhnutelne potfebuje. O
statne obyvatelstvo Tychodniho
Pruska vzdycky nebyvalo nemec
kym, byvali to Slovane, ktefi byli
nasilim ponemeeni, eoz ovsem vvo
vaha jeho, pokud se tyee Nemee
fesor iuensterberg nepovida. L'-
ka, je pro nas zajimava. ale jeste
zajimavejsi by byla studie o torn,
co se stane z Rakouska, az bude
. -lUoeikontrolavati znacnouJUQ.yile-kouskalny
east prulivu u Calais a Ostende. &i valku vj-volalo, ono jiz pul sto
Jedna strela z tohto dela staeila lti pusobi Rusum vsecky mozne
by k znieeni dreadnaughtu. Jestfout- dotirajie se na Balk.in a
nemozno ureiti. kolik Zeppelinu jjinam, jest tedy poehopitelno, ze
maji Nemci. IMnohe z nich proka-j budou miti Rusove vice na musee
zaly znamenite sluzby. zvlaste pfi jRakusany nezli Nemee. Ostatne i
fizeni nalbv z teikveli dl a nf i ! Anglieane si bedlive RaknHska vsf-
vyzvedach.'vim ze jsou eislovanv 'maji a stavba eetnyeh dreadnough !pi"'edioze valecne dane, schvalene
Valecna dan schva
lena senatem.
Lihove napoje ponesou hlavni
tfliu nove taxy. Pfedloha po
moci pestitelum bavlny
poraiena.
Pfedloha viilecne dane pfijata
byla senatem 31- hlasy proti 22.
Proti pfedloze hlasovali vsiehni
republikani a jeden demokrat,
Lane z Oregonu. Pfedloha k vy
dani bondu na poskytnuti zalohy
pestitelum bavlny v jiznich stii-
teeh, jez podiina byla ve forme
dodatku k pfedesle osnove, byla
porazena 40 hlasy proti 21, jakko
li pro ni hlasovali tfi republikani
a jeden pokrokiif. Pokus jiznich.
senatoru, odvratiti porazku odlo
zenim jedm'mi o pfedloze. zmafen
byl 32 proti 25 hlasum.
Bavlna tvofila stfedisko diskus
se. o sedm hodin debatovalo se o
iistavenosti dodatku k vydani
bondu a o pouziti techto bondu
vladou k poskytnuti pomoci pes
titelum bavlny. Senatofi Clapp a
Borah, republikjmi, trvali na torn
aby diskusse omezena byla na o
tazku, zdali existuje nutna potfe
ba poskynuoti vladni uver pesti
telum bavlny, tak aby odvraeena
byla tezka pohroma pro velikou
east zeme, a na to, jakym nejlep-
sim a nejbezpeenejisim zpusobem
dala by se nalezti odpomoc nebo
podporovali navrh, podany jizni
mi senatory. Plan na utvofeni ba-
ylnrifskeho kartelu, jenz vypra-
covan byl F. J. Wadem ze St.
Louis a sehvalen presidentem a
sekretafem pokladu, zavrzen byl
semitorem a sekreMfeni pokladu
zavrzen byl seinitorem Wardama
nem, jenz prohlasil, ze jest v zaj-
mu spekulatoru a tech, ktefi se
chtfjiobobatia..
nezitosn , nez - neznamen
neho risika nebo nebezpeci ztraty.
'cAni jediny dollar z onech $150.
000.000 nedostal by se do rukou
i))uze. jenz pestuje bavlnu,'' tvr
dil senator "Wardaman.
Hlavni tax. je. obsazeny jsou v
Dunkrik. Prudka bitva sufi
nedaleko Nieuportu. Mocna paiba
jest zde slysana. Mysli se, ze tor
pedove nebo delove cluny v kana
lu LaManche podileji se na bitve.
Bukurest?. Liga fimske kultu
ry, jea cita 100,000 clenu, konala
tabor v Galaci, v Multansku, a
pfijala resoluci, ve ktere se pro
hlasuje, ze Rumuni pfeji si narod
ni politiku v souzvuku s trojdo
hodou a ze jejich idealem jest vy
svobozeni Sedmihradska a Buko
viny. Viden. Sedm z obzalovanych z
vraidy arciknizete Frantiska Fer
dinanda a jeho zeny bylo jiz vy
slychano. Gabrinovic, jeden z ob
vinenych, pravil, ze nevystfelil na
arciknizete, ponevada se obaval, a
by nezasahl jeho zenu. Popovic,
jeden ze spoluvinnfku, vypoddal,
ze nemel odvahy. Ostatni pfi kfi
zovem vyslechu licili organisaci a
xozsah tajneho spolku, Narodne
Odbrany, a jejich vypovedi potvr
dily pry tvrzeni rakouske vlady,
ze vrazda byla vysledkem revoluc
ni propagandy v Bosne. Gabrino-
ehu? Pravdepodobne to je, zvias-i tudiz o doeileni demoralisujiei
te uvazi-li se. ze Nemci na vsech jho effektu. Tak hloupymi snad
dfilezityeh strategickych misteeh Nemci pfeee nejsou, aby sve va
v Anglii maji pfipravy pro utok jlcene plany a kroky, jimiz se chy
hotovy. To ovsem mezi Anglieany .staji zasaditi fihlavnimu nepfiteli
vyvolava zdeseni i odpor, ktery
zas postihuje Nemee v Angli usa
zene. V Anglii sice neni panika,
ale rozeileni zinocnuje se obecen
stva zvlaste od te doby. co v Dept
fordu objevena "tovarna". ktera
nepoehybne mela slouzit za oporu
pro delostfeleetvo nemecke.,
Nedehii list "Peo)le"' sdeluje, ze
vhida nyni ma v moei vynalez.
kterym muze nemeekym najezdum
ze vzduehu celiti. Jedna se o stfe
ly, ktervch mozno pouziti v jedno
duche vojenske ruenici i v Maxi
movu delu. Vynalezcem je Hiram
IMaxim, jenz tvrdi, ze jeho kulka
zapali ply n ve vzducholodi a ze li
tok Nemcu na Londyn bude je sta
ti vice nez $5,000,000, drive nez
zpusobi polovinu teto skody.
tu nejvetsi n'um, vytrubovali na
cele nedele ku pfedu do sveta.
od A-l do Z-9S.?r Gall sdeluje, ze 'tu, kterou v poslednieh leteeh pod
informaci o techto novyeh deleeh 'nikalo, nemcilo je znepokojovala.
ziskal od pfatel v Kruppove spo
lecnosti s kterymi mel obchodni
vyjednavani.
Anglii mnoho na torn zalezi. abv
se Rakousko nestalo pouhou pro
vincii nemeckou a tim spusobem
aby se nestalo more adriatieke
mofem lU'meekvm.
Co soudi vojensti znalci.
jPlukovnik Rousset. vojensky
kritik. jfhoz clanky v ruznych pa
fizskyeh listeeh tesi se nejvetsi po
zornosti, )ravi, ze Nemci propasli
)fihodnou dobu a nyni se jim jiz
nepodafi spojenee zaskociti. "Ja
vidim." pravi, "v torn, ze nein-i-tel
Uz zase i'rontu zmenil, jenom
jeho nesnaze a rozpaky, ktere sta-
' ."J "Lx "jie vzrustaji. Nejde to tak ani o
nak. zkousi tedv vsecko mozne
pomste majora Tankosice. Kdyz
mu bylo sdeleno, ze Tankosic padl
v bitve, onidlel.
Pafiz je nedobytna!
Pafiz LaPatrie pravi, ze pfi
sla nyni doba kdy je mozno sde
lit pravdu o opevneni Pafize. Jen
Nemeeka strategic jest v posledni
dobe troehu zmatelna, a ja vefim,
ze jeji feditele jsou zmateni take.
Marne se pokouseli obejiti nas jiz
na obou nasich kfidlech. Bo jo
vain u Roye a Lassigny bylo hod
ne homerske. Nemcum snad ufi-
Valka potrva po mnoho let.
Londyn. Lord Curzon z Ked
lestonu, byvaly indieky mistokral
fecnil pfi valecnem taboru v Har
row School a pravil, ze dobyti Ant
werp bylo casti jieelive pfiprave
neho nemeekeho jjlanu. Curzon
del v podstate :
"Nemecko vzalo Antwerpy. aby
je opevnilo, aby je drzelo, aby z
nich udelalo velky vj'decny pfistav
.lehoz 1) y mohlo v budoucnosti
pouziti k vvjiadu na nasi zem. Ne-
bude to ien nfechodnvm drzeinm
" i
tohoto pfistavu, nebudeme-li to-
mu moei zabraniti." Curzon do-
da. 1 ze opevneni Antwerp zajisti
si Nemci pfevahu nad celou Belgii
pfinuti Ilolandsko, aby cinilo vse
die vide Ni'mecka a ak se venuje
k provadeni sveho hlavniho ukou
zniceni Anglie. Pravil. ze An
glie se dostala do dluohe valky a
prohlasil, ze jest j)ro neho nejio
chopitelno, mysli-li si nektefi li
de, ze valka bude skoncena do va
noc. Die jeho nazoru ujilynou jes
te nekolikei-e vanoce, nez nepfa-
telstvi sutane. Ke konci napome
nul sve posluchace, aby "nedelili
nemeckou fisi, dokud ji nemaji v
hrsti."
Nemecti professofi o valee.
Vetsina duvodu. ktervmi ne
mecti profesofi v Americe stano- Indianske pozemky na prodej.
visko eisafe Vilema v teto valee ' ice Jak 1-225,000 akru uhel
obhajuji, jsou hotovymi attenhity i11'" a sic-h pozemku v Okia
na lidsky rozum. Tak na pfiklad llomCi' kter Jak se tvrdi. mohou
jeden z nieh, profesor Muenster- J vydati kazdorocne take urodu ze-
berg. pise: "Francie mela s.; spo- iecleliskycli produktu v eene :3
kojiti s pofazkou. v roce 1870 iUr
penou. nemela touziti )o pomste.
mela ponechati Elsasy NeincfMU.
a Elsasane mohli se tesiti nejlepsi
mu blahobytu.'' To je nahled c'el
kem dobry. Die kfesfanske nau-
UUU.UU0, biulou prodany vladou
Spojenyeh Statu ve vefejnych
drazbach. jez konati se budou v
j ruznych misteeh statu Oklahoma.
Pozemky tyto jsou majetkem in
dianskyeh kmenu Choctawu a
ky "da-li ti nekdo policek. nastav jChiekasawu. Prodej otevfen bu
i tvaf druhou" meliFrancouzi ne-(U (lne 3- 1'stopadu a potrva az do
jen Nemcum Elsasv nonechati, ale ?K losinee. Povrch uhelnyeli po-
Pohfeb rumunskeho krale Karla.
Bukurest". Pohfeb rumunske
ho krale Karla byl zde vykonan,
a mrtvola byla ulozena v krypte
meli jim jeste k tomu pfidati
Champagne a nekolik nejkrasnej
sieh krajin jinyeh. Profesor Mu
enstreberg vsak neni o nie Iioim
nezli cisaf Vilem a kanclef Beth-mann-IIolhveg.
To si stejnym spu
sobem stezuji na Rusy. ze oni ny
nejsi valky zapocali. V dlouhyeh
pi-ohlasenych. do Ameriky zasila
nyeh, lici, jak byl ear tvrdosijny
a nechtel ani slyset o torn, kdyz
mu cisaf Vilem navrhoval. aby
zastavil mobilisaci. dal Iokoj a ne
chal Rakousku uplnou villi, aby
mohlo Srby zadaviti. A najde se
dost lidi zde v Americe. tech. ktefi
mnoho nectou a ud;'ilosti nesledu
ji, ze skutecne vefi, ze car svou
neustupnosti valku zavinil a ze by
bylo byvalo dobfe. kdyby se byla
obmezila jen na Jalk;in. A na ta
kove nevedome Amerikany Nem
ci hlavne pocitaji.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
zemku je velmi urodny. Pozem
ky tyto jsou rozdeleuy na male
trakty a budou rozprodany ina
lym farmafum. C'tvrtina eeny
techto pozemku musi byti zapla
cena hotove lined, druha ctvrtina
ma byti zaplacena za rok a djy
tek ma byti zaplacen v dalsim vo
ce. Vsechny tyto pozemky nale
zaji se v blizkosti mest. kde je fa
da prumyslovyeh podniku, tak ze
mozno i tu obzivu ziskati. Pro
deje techto pozemku zahajeny bu
dou v Stigler a Ardmore, Okla.
Pozemky nalezaji se v nekolika
okresich, hlavne v Haskell, Le
Flore, Latimer, Pittsburg. Atoka,
Coal, Murry a Carter. Ma se za
to. ze velke mozstvi osob z Ne
brasky, Kansasu. Iowy. Indiany,
lllinoisu. Kentucky a jinyeh sta
ti: se tohoto prodeje sucastm.
Velke mnozstvi techto poztmku je
vzdelano.
(senatem. jsou nasledujiei; Pivo
$1.75 sud: distillovaini kofalka,
oeentu gallon: vseeka domaci vi
na S eentu gallon, a 55 centu gal
lon vsecky vinne vytazky, uzivane
k sesilovj'uii vin; sampanske 25
eentu kvart: sumiva vina. 10 cen
tu kvart ; likery a rosolky 24 cen
ty gallon: bankefi $1 z kazdych
1.000 kapitalu, pfebytku a neroz
deleneho zisku: majitele zastava
ren $50 rocne : bursovni jednatele,
$20 rocne: obchodni komisionafi,
$20: celni jednatele, 10. Majitele
divadel. musei a koncertnieh sini
s vice nez 300 sedadly, $25 rocne;
s ne vice nez 600 sedadly $50; s
ne vice nez 1.000 sedadly $75,s s
vice nez 1.000 sedadly $100: ma
jitele jinyeh zabavnich podniku,
krome poucnych pfednasek nebo
vy.-stavek pofadanyeh pro nabo
zenske nebo dobrocinne ucely. $10.
Krome toho uvalenv bvlv taxv
na obchodnikv tabakem a vvrabi
tele doutniku: dale kolkove taxy
na pa rf umy, kosmetieke prostfed
ky-a pod.: na zvykaci gumu: na
bondy. dluzni upisy a akeiove eer
tifikaty a spousta jinyeh veei. Ma
ximalni odhad vynosu teto dane
vypoeten jest na $107,000,000: mi
nimalni na $920.00.000. Pfijetim
teto pfedlohy ehyli se ke konci za
sedani kongresu. jenz "pracoval"'
nepfetrzite skoro dva roky. Pfed
loha odevzdana byla domu zastup
cu a jiak poshina do konferenee.
lysli se. ze oba domy dos;'ihnou
dohoily o pfedloze, jez pak d:ina
bude presidentovi k podpisu.
Nedluzite na tento casopis?
Predplafte tento ca
sopis vasim vzda!efsej
sfrn pratelym, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.-