to
OZV6NA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY
TYDENN1K
Vychazi kazdou s tredu. Published Wednesday
Vydavalele : : Publishers
OOVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB,
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adrcsa jednoduse:
ODVARKA BROS.
CLARKSON, NEBR.
Podzim.
Leto jest jiz u konce a podzim
mastupuje svoji vladu. I kdyz slun
ce posyla k nam na zemi jeste te
ple, ba horke svoje paprsky, pfe
ce vime a citime, ze timto mesi
cem vlada jeho konci a ze zfime
vstfie jeseni. Co v lete uzralo, to
nam podzim v kojnosti podava a
nase zeny jsou pilne zamestnany
pripravovaniin bohatych zasob o
voee a zeleniny pro dlouhou dobu
zimni. Pfi vysokyeh cenach ma
sla a masa je zvlaste v rodi
nach bohatych na ditky zcela na
miste zasoba nakladaniii y hrn
cich a lahvich. I zasoba medu pfi
chazi vdek. Chleb s medem a teple
mleko jest vytecnou snidani, ne
bot' cisty, nefalsovany med jest
jednim z nejcennejsich pokrmu a
jednou z nevyzivnejsich latek, jez
vubec existuji, a nemel by schaze
ti na zadnem stolu. Mimo zavaf o
vam ovoce, nebo suseni ho, pfina
si podzim sebou take jeste jinou
praci: cistern domaenosti, pfibyt
ku. Kdyz jsme byli za krasne do
by letni pobyli, co jsme jen mohli,
ve volne pfirode, pouzivame slu
necnieh dnu podzimkovych k to
mu, abychom si obydli sve pokud
mozno co nejvice zpfijemnili pro
zimu. Jet prijemny domov tim nej
utuluejsim mistem, kdy venku pa
mije niraz, fici ostry vitr a sype
se bfly snih. A vezme-li si hospo
dyne za ulohu, pfipraviti misto
rodinneho krbu sveho co nejmile
ji, pak zajiste budou do neho s
radosti vzdycky spechati vsichni
ti, jez srdce jeji iniluji a ktefi
jsou ji drahymi.
Prod pry valka musi
SalnuifAminHhrzA
MWLVMKiiij Jfc uuucuciii xnuai. via
D. Wyckoffa, a pf icinou toho pry
budou, penize. Wyckoff jest re
daktorem casopisu "IVIagazine of
Wall Street" a tedy odbornikem
v otazkach vysokeho peneznictvi.
Svoji uvahu o uvedenem pf edmetu
uvefejnuje v tydenniku "Leslie's
Weekly". Uvazuje nasledovne:
Valka stoji pfedevsim penize,
lidske zivoty jsou az na druhem
miste. Nasledovne delka trvani
evropskeho zapasu valecneho bu
de rozhodnuta penezni hotovosti a
uverovymi zdroji jednotlivych
mocnosti, a ne zivoty. Evropska
valka nemela by trvati dele nez
rok a mozna jen sest mesicu. Ty
to cislice tomu nasvedcuji :
Yalka prusko-francouzska sta
la Francii 2.77 dol. na nmze den
ne. Burska, valka stala Anglii
4.86 dol. na muze denne. Balkan
ska valka vysla na 2.43 dol. na
muze denne. Vylohy burske valky
byly pro Anglii proto tak pomer
ne velikou vzdalenost. Proto k vu
li spravnemu porovnani vezmeme
v uvahu udeje z balkanske valkj,
jez byla nejposlednejsi a pak po
mery byly podobne jako ve valee
uynejsi, az na to, ze balkanske sta
ty nemely ve valce Zeppelinu a ae
roplanu, zadnycli automobilovyeh
skadron, ani automobiloveh na
kladniek vozu, ani automobilo
vyeh batterii, a take ne velikyeh
14-palcovych del a jinych naklad
nych veci, uzivanych v pfitomne
valce, cimz se jeji vydrzovani zdra
zuje. Velmi mirny odhad vyloh te
to valky jest 2.50 dol. na muze
denne. Velka Britanie vydala vy
kaz, die nehoz za 43 dni vydala na
valku 166,500,000 dol., neb 3.870,
000 dolf denne.
Pocitaje plnou valecnou silu sii
castnenych mocnosti a zvlaste za-sahne-li
do zapasu jeste Italie, Tu
recko a nektere jine balkanske
staty, muze celkova, sila valciciho
vojska dpstoupiti dvae'eti milionu
muzu, coz bude znanienati pade
siit milionu ilolaru. vydeju denne.
Takovou vylobu pfedvidal jiz r.
1909 znamy narodohospodaf ne
mecky, ktery pocital, ze 21,000,000
muzu ve zbrani stalo by denne pru
merne 49,950,000 dol. Do toho po-
cita se pet milionu dol. denne co
ztrata na zamofskem obchodu a
pak dva miliony dol. na ztratu za
znicena mesta a vesnice.
Nyni zajdeme si trochu do bili
omi: Padesat milionu denne zna
mena jeden a pul bilionu dol. me
sicne; devet bilionu zo sest mesi
cu, nebo osmnact bilionu dol. roc
ne. K villi lepsimu pochopeni teto
zavratne sumy budiz uvedeno, ze
jest pouze za devet bilionu dol.
zlata a bilionu na eelem svete. Z
toho ma sedm a pul bilionu, tfe
tina pak z toho nachazi se mimo
penezmho obycejneho obehu zam
cena v truhlach, nebo zakopana.
Kdyz propukla valka v Evrope,
lide zacali ukazovati zpusoby, ja
ke panovaly mezi lidem za starych
dob. Yyzdvihovali kvapne vklady
z bank a spofitelen. Za balkanske
valky ubylo z bank na 350 milionu
dol. timto zpusobem. Da se die to
ho pocitati, ze nejmene bilion do
lam stazeno timto zpusobem v
Evrope z penezniho obehu v tomto
pfipadu.
Odpocita-li se tento bilion, Ev-
ropa mela by celkem asi ctyfi bi
liony zlata na ruce. Je pak nemoz-
no, ze by se podarilo cely tento
obnos na valku" sehnati, a kdyby
i to se podarilo, neda se cekavati,
ze by Evropa toto dalsi bfemeno
dluhu unesla, uvazi-li se, jak veli-
ke bfemeno dluhu evropske staty,
ve valce sucastnene, jiz nyni ne-
sou.
Vubec valka vyvolala tak tez
ke hospodafske pomery v cele Ev
rope, ochromeni a zarazenim ob
chodu a prumyslu, jakoz i do znac
ne miry i zemedelstvi, ze jiz z to
ho duvodu je takfka nemyslitel
no, ze valka mohla by trvati snad
rok, nebo jeste dele. Pfi torn pak
nutno uvaziti ryehlost, s jakou se
moderni armady pohybuji, vrazed-
nost zbrani, jakyini jsou vyprave
ny, ztrata zivotu z toho nasleduji-
ci coe vsechno nasvedcuje, ze
nesmirny evropsky zapas nemuze
miti dlouheho trvani.
kdyby valka byla vedena az
do, kf ajhosti a Mdn stdt' nechtSl
ustoupiti, konecne musi klesnouti
vsechno pod nesnesitelosti zpiiso
benych pomeru. Ale britsky kan
clef Loyd George mel pravdu,
kdyz prohlasil v parlamentu, ze
tuto valku rozhodnou penize. A
tech pry Anglie die jeho slov ina
vice nez kdo jiny ze zapasicich.
Kdo to zaplati?
Evropska valka znacne umensi
la dovoz do Spojenych Statu a
tim take celni duchody nasi spol
kove vlady. To znamena, ze kon
gres musi uloziti nove dane, aby
uhradil schodek zavineny valkou.
Osnova teto nove valecne dane
ci spise dani byla jiz pfijata
domem zastupcu. Pfitomne doby
debatuje se o ni v senatu, kde
nasim statnikum pusobi boleni
hlavy i velke obavy o budoucnost
strany.
Mezi novymi danemi, ktere by
ly schvaleny domem zastupcu, je
take daii dvou centu na gallon ga
solinu. Dues ovsem nelze fici, zda
li tato polozka zustane v osnove,
az projde obema domy, ale at' uz
vejde v platnost anebo ne, je to
do jista zajimava ukazka naseho
berniho zakonodarstvi, ktere stoji
za uvahu. Bude-li na gasolin uva-
len poplatek dvou Gentu z gallonu
kdo bude platit ty dva centy?
Na prvni pohled odpoved' na
tuto otazku jest velmi snadna :
daii platiti budou lide, ktefi vyra
beji gasolin. Tak to zni v osnove
berniho zakona docela jasne. Ga
solin vyrabi se ze suroveho petro
leje rafinaci cili pfecist'ovanim
je to pouze jeden z velice cet
nych petrolejovych produktii.
Tern rafinefum petroleje v obecne
feci fika se petrolejni trust, jinak
take Standard Oil Company.
Trust ovsem neprovadi vsechnu
rafinaci, ale jeho vliv v petrole
jovem prumyslu jest rozhodny, a
31m poaniKatele pujaou za je
jich pfikladem.
Poplatek dvou centu z kazdeho
gallonu vyrobeneho gasolinu' za-
plati korporace, ktera surovy pe
trolej pfecist'uje a gasolin z neho
yrabi. O torn neni poehybnosti.
Ale zrovna ty dva centy z gallonu
neda ze sve kapsy. Korporaeni
magnati nejsou tak vlastenecti,
aby na vydrzovani vlady pfisi)i
vali ze sve kapsy. A ponevadz mo
hon tuto dan svaliti na nine, toz
bez pochyby tak ucini. Iaji ostat
'ne na vybranou. Otazka jest je
'nom, na koho trust svali placeni
(teto dane.
j Pfedne: trust muze zdraziti ga-
solin o dva centy na gallonu a ho
jiti se tak na lidech, ktefi gasolin
kupuji. Druhe, trust muze sniziti
eeny, ktere plati za surovy petro-
lej, a hojiti se tak na majitelich
petrolejovych stuchii. Tfeti trust
muze nepatrne zvysiti ceny vseeh
svych vyrobku, kerosinu, benzi
liu, para--inu a tak dale, a hojiti
se na vseeh lidech, ktefi jsou nu
ceni kupovati vyrobky trustu.
Nejsme proroci, ale proto pfece
zda se nam pravde nejpodobnejsi,
ze trust si vyvoli tuto posledni
cestu a bude se hojit na celem na
rodu, aby to nikoho pfilis nebole
lo. Kongres patrne ehtel uvaliti
dan na majitele automobiluv, ale
volil k tomu naramne spatnou ce
stu : nejen ti, kdo jezdi v automo
bilech, ale i ti, kdo dosud sviti ke
rosinovymi lampami, budou pla
tit tuto dan. Mezi temi dvema tfi
dami jest veliky rozdil, ale nesi
kovnou ranou kongres je zasahl
obe. Chtel-li dan uvaliti na auto
mobilisty, mel je jmenovati pfi
mo. Jest dosud mozna, ze kon
gres zrusi tuto dan a uvali novoii
na vyrabitele automobiluv ale
ti uz nyni silne protestuji.
Sara Bernhardtova o
cisafi Frantiiku
Josefovi.
V San Francisco Examiner pf ed
nekolika dny byl uvefejnen clanek
z Francie od svetozname traged
ky Sary Bernhardtove, z nehoz
vyjimame :
Jest neco tragictejsiho nez ziva"
mrtvola, jak kraci pod triumfalni-
mi oblouky vyzdobenymi venco
vym z kvetin a za niz peji se slav-
na tedea? Mysl se Vzpira jiz
vzpomince na tohoto muzicka vtla
ceneho do jeho uniformy, na pr-
sou pokryt fady, kdezto u pasu
houpa se mu savle jeho pfedchud
cu ona savle, jez nepoznala ni
ceho nez porazky. Nemuze byti nic
pfisernejsiho nez poliled na koru
nu nebo vojenskou pfilbu na skra
ni die zive mrtvoly, Frantiska Jo
sefa, cisaf e rakouskeho a krale u
herskeho. Stezuje si, ze musi se
podrobiti tomuto kejklifstvi. Jest
a vzdy byl sobcem s uhlazenym
jednanim a duchem surovce. Mla
dou svoji ehot' jiz ode dne siiatku
pfi nejmensi zamince urazel. Vzdy
usiloval 0 vrazdeni Slovanu. Nez
vzdor tomu, ze vsechna nestesti
hrnula se na nej jako pisek na
mofsky bfeh, jeho kamenne srdce
zustalo nedotceno.
Jeho syn, princ Rudolf, zahynul
za zalostnych okolnosti, jez jsou
celemu svetu znamy, ale druhy
den uz jeho velicenstvo projizde
lo se v Prateru.
Cisafovna Alzbata, jeho chol!,
zavrazdena byla vrahem v Zene
ve, ale to je.i nevvrusilo. Telesna
straz jejiho velicenstva zaujala je
ji pokoje v hotelu Beau Eivage za
noci. Jejich navstevnici, na polo
opili, naplnili hotel a zpusobili 0
studu. Bydlela jsem v pokojieh
lined nad cisafovnou. Sesla jsem
dolu a prosila 0 rozmluvu s ne
kterou z dam cisafovny a ihned
jedna ustrasena do nejvysi miry s
placem nine pfivitala. Rekla jsem :
"Nemuze nekdo poslat cisaf ovi de
pesi s prosbou, by pozadal maji
tele vyhodit tyto hyfily ze sveho
hotelu a slibit mu hezke zaplace
ni? Je to hanba v takove dobe ta-
kovy hluk a takovy smich. Citim
to tak hluboce, ze bych plakala."
Vzala mne za ruku a hlasem pb'i
cem pferyvanym pravila: "Poji-
mate to spravne. Jeden z cisar
skych dustojniku uz cisafi tele-
grafoval a cekame na jeho odpo
ved'."
Vsak velmi bohaty Frantisek Jo
sef, cisaf rakousky a kral uher
sky, povazoval takov6 jednani'za
zbytecne. Krome toho pfislo by' to
pfilis draho a mrtvola jeho kras
ne choti lezela tu stale v proste
rakvi cekajic na pf ijezd cisafsks
ho vozu.
Mohlo by byti neco ohavnejsi
lio? Kdyby to byl udelal nejaky
amerieky milionaf, mohl by svet
mu to dostatecne vycisti? Ale po
sledni dny panovnika plynou za
ukolebavky del, tfesku rychlopal
nych pusek a vykfiku umirajicieh.
Toh'le jest pravym trestem pro to
hoto sibala, jenz podal si nice s
banditou Nemecka. Jednoho dne
velka. dvefe domu Hoheuzollernii
a Habsburgu byla zavfena a kdyz
byli sestavili tu nanejvys d'iibel
skou lez, umluvili se na mistrnych
krocich a polozili ty nejhlubsi pas
ti, daii hlavy dohromady, by po
trestali Srbsko za jeho udanlivou
ucast v zavrazdeni arcivevody
Ferdinanda.
V pravde mysleuka byla hodmi
mysli, jez ji pojaly. Pfedne umoz
novalo to Frantisku Josefovi vraz
diti Slovany to byla sentimen
talni stranka obrazku protoze
by to vyzadovalo zadostucineni za
zavrazdeni milovaneneho dediee
trunu.
Tu Rusko nikdy by neco takove
ho nedovolilo a potom Francie,
tak mirumilovna a lidska, vzdor
vsem temto veeem, ovsem by sve
ho spojenee podporovala.
Tak tito dva dodavatele smrti
pfipojili sva jmena k tajne smlou
A'e, v niz Frantisek Josef skrtil
svoji obet' a Vilem ji probodnul.
. Cholera v Evrope.
"'Pfitomne doby obyvatelstvo
stfedni Evropy trpi valkou. Hlad
se, dosud nedostavil, ponevadz do
pravni spojeni je dnes tak doko
nale, ze potraviny dovazeji se az
z dalky tisicu mil. V nekterych
krajich hlad nepochybne dostavi
se teprve pozdeji, ale za to mor uz
jse . hlasi.) Jak potvrzuji zpravy,
ktere obdrzeli ufednici nasi vefej
ne zdravotni sluzby, asijska cho
lera v nejprudsim stupni uz se
objevila na Rusi. V ruskem Podo
li v tydnu od 19. do 25. cervence
cholerou onemocneli 104 lide a ze
nifelo jich 39. V tydnu po te one-
mqeneio 150 lidi a zeinf elo 46. Mi-
mochodem podotykame, ze nasi
zdravotni ufednici neobdrzeli
zfidnych zprav o torn, ze by se
cholera byla vyskytla take v TJ
hrach anebo v rakouske armade,
jak se tvrdilo v kabelogramech z
Petrohradu. Jest ovsem snadno
mozna, ze z Ruska cholera pro
nikne do Rakouska, snad i do Ne
mecka. Zasahne-li cholera ruskou, ra
kouskou neb i nemeckou armadu,
bude to nepochybne miti dulezi
tejsi vliv na dalsi postup valky.
Pro nas v Americe prozatim 0
vsem hlavni starosti bude, aby
tholera nebyla zavlecena sem k
nam. Chteji-li v Evrope miti val
ku, toz at' si majit take choleru,
ale v nasi zemi rozhodne ji neni
tfeba. Sebezachovani jest prvni
zakon pfirody, a proto bude nut-
no uciniti vsemozna opatfeni, aby
nakaza sem nepronikla. Hlavni
nebeziDeel teto zemi hrozi z new
yorskeho pfistavu, a tamni zdra
votni ufad jiz take ucinil nalezita
opatfeni. Kdyz asijska cholera
posledne v Evrope fadila, bylo
sem pfivezeno nekolik nakazenych
osob, ale bedlivym dozorem a
prisnou Karantenou uylo docile
no, ze nakaza nepronikla do vni
trozemi. Nynejsi nebezpeci nakazy vsak
bude vyzadovati zvlaste pfisneho
dozoru na cestujici, aby cholera
nedostala se na americkou pudu.
Na stesti federalni zdravotni sluz-
ba jiz nejednou dokazala, ze epi-
demiim dovede celiti s uspechem.
Potlacila hlizoy mor na Porto
Riku a pfitomne doby i v New
Orleansu, a tak lze doufati, ze za-
stavi 1 choleru. V Evrope cholera
nezastaA'i tarn se lide na vza
jem morduji a nesejde jim na
torn, zahyne-li jich vice ci mene.
Ale Spojene Staty prozatim zu
staly usetfeny toho vrazedneho si
lenstvi; nasi diplomati musi se
starati o to, aby Spojene Staty
nebyly zavleceny do valky, a nasi
lekafi musi se starati 0 to, aby
cholera nebyla zavlecena do Spo
jenych Statu.
Severuv
Gothardsky
Olej.
Ceny. 25 a 60 centu.
nenralgie, kreci, otoku, ztiililelio
krkn, kloubu a svalu a v po
dobnych bolestech. a kf ecech,
kde liniment jest obycejne uzivan neb odporucovan.
Severovy Tab-Lax.
Projimavfi cukrovinky.
Pro ditky i dospSll.
Cena 10 a 25 centu.
Vude v 16karnach. Zadejte vslovnS Severovy 16ky.
Nema-li je vaS lkarnik, objednejte si je pn'mo od
Nemci chystali se v
same Francii k ny
nejsi valce jiz r. 1910.
Cementove zaklady pro tezka dela
u Maubeuge ve Francii pfipra
vena byla lstive pfed lety.
Pozoruhodna fakta, ukazujici,
jak lstive a zakefnicky pfipravo
vali, se Nemci jiz pfed nekolika
lety na pfitomnou valku, pocinaji
vychazeti na jevo. Uzasna ryeh
lost, s jakou namontovali do posic
tezka oblehaci dela, ktera jedine
umoznila jim dobyti tvrze u Mau
beuge v tak kratkem case, vysvet
lena jest nyni dokonale. Na jafe
roku 1910. statek yevody de Luy
nes, y rozloze asi jednoho tisice a
kru, obsahujici take plateau v le
se Lanieres, pet mil od opevneni
Maubeuge, prodan byl v drazbe
ve ctyfech parcelach. Nejdulezitej
si z techto parcel, obsahujici paho
rek, jenz ovlada tvrze u Maubeu
ge, koupena byla jistj'm Gilber
tem Martym z Brusselu. Nyni vy
chazi na jevo, ze tento Marty byl
pouhym manekinem za Bedfieha
Krupp. . . ' .
Tovarna na vyrobu lokomotiv
byla zbudovana na tomto lsti za
koupenem pozemku. Bed. Krupp,
jehoz duvern pfatelstvi s cisafem
Yilemem jest znamo, podnikl o
sobne tfi inspekeni navstevy teto
tovarny na lokomotivy. Tato fak
ta, jez byla uvefejnena y pafiz
skem casopisu Le Matin due 3. cer
vence 1910., byla v te dobe diskre
ditovana a povazovana za vyplod
bujne fantasie. Nyni dokazuje se
nade vsi pochybnost, ze y roce 19
12. zdena platforma, dokonale vy
rovnana a pokryta silnou vrstvou
cementu zafizena na vyvazeni, ab-
sorbovani odrazu pfi vvstfelu, a
obsahujici na sta jinych technic
kycli detailu, potf ebnych k namon
tovani velkych oblehacich del, by
la zkonstruovana v teto tovarne
na lokomotivy.
3Iimo to, dlouhe podzemni tele
fonni draty polozeny bj'ly z nena
padnych mist v Maubeuge k posi
cim pro dela na pahorcich, cimz
umozneno bylo zvedum ve meste,
telefonovati behem bombardovani
mesta o ucincich delovych stfel.
Korrespondenti telegrafujici z
Francie, popisuji znamenite zafi
zene nemecke zakopy. Jak nyni
vychazi na jevo, na mnohych mis
tech bitevni caiy n'a f ece Aisne ka
menne lomy posevaji pahorky, a
tyto lomy byly vlastnietvim Nem
cu po mnoha leta. Jiz pfed ninoha
tydny, jak se nyni zjistilo, tuny
kamene byly vylamany z techto lo
mu, a pozdeji bylo ho uzito Nemci
k zbudovani barikad, proti nimz
nejtezsi dela bvla bezmoena.
Jeden Anglican, pisici z distrik-
tu u raubeuge, popisuje nektere
z tech zakefnicky ch pfiprav Nem
cu, ktere byly vykonany pro tuto
valku, jak pravi. Tento muz pravi
ve svem dopise: "Nemci installo
vali dlouho pfed valkou nektere
ze soucastek velikyeh 42centime
trovych del na jedne farme, pod
zaminkou, ze vrtaji o vodu. Zfidili
konkretovane zaklady, takze vse
cko bylo pohotove. Ponevadz je
jich dela mela vetsi dostfel, hezli
Jest vfele odpiriguiit
Jako vytcdHy lininent
1 !65enf
revmatismu
ustrelu
cili housera,
Severovo Lecebne
kozni mf dlo.
Fro ditky i dospSll.
Cena 25 centu.
dela ve tvrzieh u Maubeuge, neb3r
lo pro ne nesnadno jich dobyti.""
Pafizsky zpravodaj casopisu Lon
don Chronicle potvrzuje vyse u
vedene sdeleni, a dodava, ze vse
cka tezka nemecka dela namon
ovana byla na konkretovych za
kladech, zbudovanych pfed neko
lika lety, jakozto zaklady pro to
varny, ktere nikdy nebyly vysta
veny, jak se samo sebou rozumL
Dobre vysledky sera
proti cholefe vepru.
Tim, ze se vepfum vystavenym
nebezpeci nakazy cholerou vepfo
vou dalo serum proti cholefe ve
pfu, byli v jiznich statech zachra-
neni vsichni az na 2.27 proc. Tak :
oznameno zemedelskemu odporu
Spoj. Statu od mistnich jednatelu
zabyvajicich se v teto sekci demon
stracni praci.
Zpravy tyto ukazuji, ze okresni
agenti ockovali v roku koncicim
30. cervna 1914 uhrnem 34. 36 ve
pf u, ktefi byli v tu dobu v dobrein.
zdrayi, ale vyptaveni byli
hynulo. Tato ztrata 2.27 procent
povazuje se za vysoce usppkoji
vy dukaz hodnoty zabranujiciho
leceni serem proti cholefe vepfu.
Ac mnozi ufednici neodporucuji
toto leceni, kdyz uz vepf jest tak
nemocny, ze nemoe jest zf ejme vi
ditelna, agenti v mnohych pfipa
dech to "sprubli". A jak se zda,
celkem byly vysledky velmi uspo
kojiye. Pojimaje v to nemocna i
zdrava zvifata uhraem 41,974 ve
pfii vystavenych nemoei bylo se
rem ockovano. Z tech jich 3004
poslo, procento ztraty obnasi 7.15.
V uvazeni techto cislic ueeuci
pravi, ze prace ona byla konana
za obycejnych podminek na far
me a ne od cvicenych znaleft v la
boratofich. Krome toho velmi vel
ky pocet vepfu byl ockovan od
zverolekafu nebo od farmafu sa-
motnych. Y techto pfipadech nej
sou cislice po ruce, aby urcite vy
sledky leceni ukazaly.
Znalci odboru vsak take uvade
ji, ze ockovani samotne neposta
cuje a neodstranuje nutnost zdra
votnich a jinych opatfeni; tak na
pfiklad mela by se davati vepfum
po nekolik dni po leceni potrava,
ktera chladi a projima. Meli by se
oddeliti do nenakazenych a cistyeh
chlivcu, kde jest hodne stinu, a
melo by se dbati aby byli chrane
ni pfed hmyzem a eerviky. Jezto
mnoho vepf ii ma eerviky, nasledoy
ni formulka, jiz by).o upotfebeno
od mistnich jednatelu po celem Ji
hu se znacnym uspechem, navrze
na jest kentuckou pokusni stanici :
Santonin 2y2 grainu,
Areca nut 1 dram,
Calomel 1 grain,
Sodium carbonate 1 dram. "
Toto jest postacitelne mnozstvi
pro kazdyeh 100 liber zive vahy.
Davka mela by byti davana v po
mejieh u vecer, kdyz vepfi nezfali
12 az 24 hodin. Druhe rano na to
mela by se dati kazdemu vepfi vel
ka lzice Epsom soli.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
saw f. a