(
guffalo
I
Hrdina chvokeho za dm i n .
"Dekuji, vyborne!" odpovedel
Buffalo Bill. "Avsak povezte mi,
ktery postovsky pacholik vlastne
vas kocar fidil?"
"Nevim! Jakziv jsem toho chla
pa nevidel, jenom se mi zda, ze s
loupezniky jeste nemel co delati."
"Bude to asi nejaky novaeek. A
le dobfe jezditi iimi zvlaste
oezi-li o iitek. Na mou vera, videl
jsem jiz muoho bazlivcii, ale tako
veho straspytla jesre ne!
Jenom aby sviij zivot zachranil
ivedl sebe i vas do nejvetsiho ne
bezpeei, nebot je mi nepochopitel-
no, ze jste pri takove jizde ziistali
3elL"
"Jeho ztratu by lidstvo zajiste
snadno ozelelo, ale ja bych byl po
jertech nerad zlamal vaz!"
zasmal se vojensky pokladnik
Xiloyd. "Uz jsem mu take fekl sve
mineni a poradil jsem mu. aby
zanechal femesla, k nemuz jej Ban
Buh nestvofil."
"Tim lepe! Aspoii s iiini nemu
siiii ani mluviti!" fekl Bufflo Bill
'Mel jsem totiz 11a jazyku nekolik
slov, ktera by ho byla velice ne
potesila. ' '
Za te feci dojeli k postovnimu
hotelu a skocili s koni, pozdravo-
vani hlucnym jasotem zvedaveii,
ktefi se k nim se vsech stran sbi
hali. Odmena zbabelosti.
Hned po obede dal si Buffalo
Bill vykazati svetnicku v postov
nim hotelu, kdezto vojensky po
kladnik Lloyd kodlal s nejblizsi
postou eesovati dale ua vychod.
Podle mmeni slavneho zveda
nebplo se obavati dalsiho pfepa
deni od loupezniku. Vzdor tomu
se osameleniu diistojnikovi nabidl
ze jej doprovodi az na hraniee ne
bezpecneho pasma.
Lloyd vsak nabidky te nepf ijal.
Vedel, ze Bufalo Bill nejezdi
pro zabavu, a proto ho nechtel
vzdrzovati. Ostatne toho nebylo
tf eba. ,
V kocare, ktery pfijel od severo
zapadu a za dve hodiny niel po
kracovati v jizde na vychod, sede
lo nekolik vojaku, ubirajicich se
na dovolenou. Jejich spbleenost
poskjiiovala tedy dostatecne ochra
ny Lloydovi i vladnim penezimi.
Postovsk' pacholik Kal Kirk se
nesucastnil honby na loupezniky.
Netroufal si mezi muze, o niehz
mu bylo dostatecne znamo, ze jim
nikdo neni tak odpornym, jako
zbabelec za nehoz se volky ne
volky musel sam pokhulati.
Cim dele pfemyslel o cele uda
losti a o smutne uloze, kterou pri
hi hral, tim vice uznaval, ze pra
vem zasluhuje vefejneho opovr
zeni a ze niusi tuto hanbu neja
kym odvaznym skutkem se sebe
smyti.
"Zustane to na mne, dokud ne
vyzvu na souboj a nezastfelim po
kladnika, kteiy mne tak potupil ! " '
uvazoval smutny hrdina vztokle.
"Jenu to by byla vhodiui ziiplata
na mou odfenou cest', ale -- Inn,
za to bych mohl pfijiti do nemileho
styku s konopnou opratkou a
to bych po certech nerad, nefj jt'
jd jakziva trpim zaduehou!"
Na kazdy zpusob budc- nejlepe,
T-iesvedcim-U se napfed, jak u;is
stary o cele ostude smysli a podle
oho se zaehovam. Koneem je n.
ivym pancm a ostatni af mne ma
jf radi!"
Hned po vystupu s vojenskym
pokladnikem eo nejryehleji odev
zdal postu vypravcimu a utekl se
ff sve svetnif ky v hotelu. Odtud
stoje za zaelonou pozoroval
muze guajavalske, vypravujiei se
na valecne tazeni proti loupezni
kum. Kdyz konecne s dustojnikem v
cele odtahli, oddechl si a sel hle
dat postmistra.
U dvefi vsak se zarazil, neboC
prave kdz bral za lkiku, zaslechl
prave kdyz bral za kliku, zaslechl
ze u? jde nekdo na neho a honem
smele zaklepal.
Ale kroky sly dal kdesi na
proti vrzly dvefe a potom by
lo na chodbe zase ticho.
ill
Jezto naproti byl byt postmis
truv, hadal Kirk, ze to byl asi je-
i ho pfedstaveny, ktery se vratil s
lovu. Jsa rad, ze ho nebude muset
dlouho hledati, vysel postovsky
pacholik na chodbu a pfistoupiv
ike dvefim Brauerova kaneelafe,
smele zasmele zaklepal.
"Dale!' pobidl ho jakysi sla
by has, ktery Kirkovi pfipadal
doeela neznamym.
Ale kdyz rozpacite vesel, .pa
tfil jen postmistra ve svetniei.
Sedel u psaciho stolu cely ufi
cen, ale pri torn bledy jako smrf,
s ocima hluboko zapadlyma
a vubec vypadal jako clovek, kte
iv prave vvvazl ze strasneho ne-
bezpeei.
"To jste vy, Kirku?" zeptal se
na pohled doeela lhostejne, ale
pravice jeho jako bezdeky sahla
za opasek a sevfela rukovet' re vol
veru.
"Ano. ja jsem to. pane Brauere
odpovedel postovsky pacholik, ci
havym pohledem mere sveho pfed
staveneho. "Rad bych se s vami o
neeem poradil avsak u certa,
jak to vyhlizite?"
iByl jsem si v lese trochu zalo
vit. Tu jsem potkal cloveka, ktery
mi fekl, ze je v Guajavalu bozi
dopusteni. Ysechny kone pry nam
nasilne vyvedli z konireu a ujeli
s nimi Kamsi ao nor. fcnaano
si pomyslite, jak mne takova zpra
va hnala domu ! Bez oddechu jsem
utikal, co mi nohy stacily "
' ' Je ten spech na vas videt ! " f e
kl Kirk soustrastne, chteje pfed
staveeho pfedem nakloniti. 'Opra
vdu, tihle dustojnici jsou cim d;'il
zpupnejsi ! Jako by byli pany nade
vsemi a mohli si s kazdym dovoliti
eo se jim libi. Anebo jeste ne
vite, ze to byl vojensky pokladnik
Lloyd, ktery guajavalske lotry po
pichl, aby vam kone ukradli?
Chtel zde zajiste jen ukazati svou
moc, nebot' je hotovym, nesmy
slem, pronasledovati lupice, kte
fi mne jiz pfed tfemi hodinami
pfepadli "
tfAj, proto tedy chtel kone?"
"Proto!"
'A vas kocar ze byl pfepaden?"
"Bohuzel, miisim fici, ze byl!"
"0 torn jeste nevim niceho!"
vykoktal postmistr. '".Sel jsem rov
nou do svetnice. jsa uhnan jako
pes. Yypravujte mi vsechno po
pofadku !'
'To jest to nejmensi, pane Brau
ere nebot" toho neni mnoho !
Byli jsme prave na poslednim kop
ci, asi deset nebo dvanact anglie
kych mil d Guajavalu, kdyz na
nas nahle vyrazila cela rota stras
nych loupezniku "
"Kolik jich bylo?"
"To vi sam Pan Buh! Ja jsem
nacitai dobryeh patnact ale ji
ste jich bylo vice."
"Tot' hrozne!"
"Hrozne, pane Brauere!
Chlapi meli zkfesano na vojenske-
ho pokladnika ktery sedel v koca
fe a mel penez plnou kabelu."
'Dostali je!'
'Nedostali! Bufalo Bill pfihnai
se se svymi zvedy a jobil jich ne
kolik. Ostatni se rozutekli do lesa.
Ja jsem praskl do koni a ujizdel
jsem co jsem mohl, aby mne pr-
chajici lupicove nedohonili. Nebot'
jsem byl pfece zodpovednym za
zivot a penize pokladnikovy
vid'te pane Brauere?"
Postmistr roztrzite pfikyvl hla-
vou.
"Xu vidite! A za vdek mi ten
domyslivec pfed celou osadou na
dal tluehubu a zbabelcu ! Proto
jsem se vas pfisel poradit, nebj'lo
li by zahodno, abych ho zastfelil
jako psa a zjednal si tim zase vaz
nost u guajavalskych pacholku, o
niz mne pfipravil."
'liekl vam pokladnik Lloyd ona
ui'cizliva slova do oci ? ' '
'Ovsem! A to vefejne pfed do
brym stem chlapu, ktefi po nne
pak plivali a vysmivali se mi. Nek
tefi dokonce radili, abych byl svle
cen do naha, natfen dehtem a po-
sypan penm!
Trotoze jste ujel?"
1
"Proto!"
"Nuze, mily Kirk i,
poslyste,
eo vam reKiiu : pravii postmisir
vazne. ""Kdybyste byl vojenskeho
pokladnika tu hvili zastfelil, kdyz
vam urazku vmetl do oci, nemohl
liy vam to nikdo ani soud
miti za zle, nebot' jste byl ke vzte
ku popuzen.
Ale stfelte po nein ted', kdyz k zohavene mrtvole eloveka, ktei'e
kazdy musi uznati, ze vas prvni J ho pfemluvil k ucastenstvi na po-
naval vzteku jiz davno minul, a
dopustite se sproste vrazdy, pro
kterou vas lid na miste ukamenu
je nebo obesi.
Co pak se tyce vaseho jednani
pri loupeznem utoku dejte si fici,
ze jste se opravdu zachoval jako
zbalielee a ja nemohu jinak uez
spolupodepsati kazde slovo vojen
skeho pokladnika rozumel jste?
Bobrii ! A ted' poslechnete mou
drou radii! Uzijte prvniho postov-
niho kocaru, ktery pojede na vy
chod, a vratt'e se zase tarn, odkud
jste pfisel! Zdejsi lid nestoji sice
?.n mnoho nebo nic, ale nemyslete
si. ze by mezi sebou strpel zbabel
ec. Kdybyeh byl ve vasi kiizi zme
nil bych co nejryehleji tez sve jme
no."
"Tedy i vy myslite, ze jsem se
zachoval jako zbabelec?"
"Uz jsem vam fekl a lielibi-li
se vam to ani ode nine, tedyjen
nonem vytannete reviover a za-
stfelte mne z pfedu ne abjste
cekal, az nine budete moci napad-
nouti od zadu!
Ale rada, kterou jsem vam dal,
jest na kazdy zpusob dobra a do
kazal byste, ze jste aspoii chytry
clovek, kdybyste ji okamzite po
slechl!" "Poslechnu, ale pfedpokladani,
ze mi bude ma mzda vyplacena!"
"Tot" se rozumi! Vystavim vam
poukazku na postovniho pokladni
ka akrome toho vam poskytnu bez
platne misto v postovnim kocafe.
Pospeste si tedy s vypravou na
cestu, nebot' vychodni posta pfi
jede co nevidet a cim dele byste
zde zustal, tim hufe pro vas."
"Uz jdu!"
"Dobra, az budete na cestu vy
p raven, pfijd'te si ke nine pro pou
kazku. Avsak jeste vam radim, a
byste nesedal ve meste, nybrz sel
napfed a sedl az nekde na silniei.
Nebot' zde by vas sotva tak zhola
pustili. ' '
"1 te rady poslechnu ano pro
sim vas, abyste tern chlapum od
jezd co nejdele zatajil, sice by se
pustili za mnoii!" fekl Kal Kirk,
tfesa se strachem.
"Ucinim pro vas, co bude moz
neho, jen uz jdete !"
Po odchodu pacholikove hledel
e postmistr dati zase co nejryehle
ji do pofadku.
Yybiraje nejkratsi cestu do Gua
javalu. brodil se fekami, nekoli
krate spadl dolu hlavou s dosti vy-
sokych skal, nezmensenym letem
pferazel trnite houstiny a jine pre
kazky, kterym by se byl za jinych
okolnosti z daleka vyhiiul. Lze si
tedy snadno pfedstaviti, jak vypa
dal !
Kdyz vsak se dobfe vykoupal,
oblekl ciste pradlo i saty a ob
cerstvil take "dusicku" -pofad-nym
douskem nezfalsovane palen
ky, byl zase k svetu podoben.
Pfesvedeiv se o torn pohledem
do zrcadla, potepisil pfede vsim
do koniren.
Setkal se u nich s Billem Codym
a s vojenskym pokladnikem Lloy-
dem, ktefi prave dorazili k hote
lu s diMzinou gnaiavalskycL ju-
liaku, mrzutych, ze jejich valee
na vyprava skoneila jinak nez bi
prah.
Pozdrav Buh, postmistfe
jak pak se vede?" zavolal slavny
zved na Brauera obyeejnym srdc
nym zpusobem
Skoeil s kone a podavai. mu ru-
ku, jako by se jiz davno nevideli.
Brauer podanou ruku pfijal a
stiskl, ale jak mu pri torn bylo!
Zdalo se mu. ze cely svet kolem ne
ho toei, a bylo veru tfeba elkc du
chapfitomnosti, aby se neprozra-
iil.
St'astne se pfekonal jenom do
oci se Billu Codymu nemolil a ne
mohl podivati.
:Pfivezi jsem neboztika!" po-
kraeoval Buffalo Bill, ukazuje na
mrtvolu, kterou tfi muzove prave
slozili s kone na nasep. "Reklo se
mi uz, ze je to jeden z vasich olu-
zebniku, avsak cizi lide se mohou
snadno myliti, zvlaste kdyz tvaf
nesfastnikova jest kopytem zoha
vena. Podivejte se nan dobfe,
pane Brauere,, zdali ho se vsi jisto
tou poznate!"
Nikdo neni s to, aby vylicil ci
ty, jez zmitaly dusi uboheho post
mistra, kdyz byl nucen pfistoupiti
iStovni loupezi a ktery jejich spo-
leeny zloein sam odpykal.
Byl ubozak jiz ztuhly jako ta
kamenna dlazba liiispu, na niz ho
polozili, a zadny z okolostojieieh
muzu nemel tuseni, ze ten, jenz k
neniu prave pfistupuje, aby se vsi
urcitbsti zjistil jeho totoznost, je
pravym strujcem zakefneho ukla
du. Pouze Buffalo Bill, ktery o vsem
vedel, mohl ho jedinym slovem zni
citi!
Verne stesti.
"William Brauer nebyl jiz mlacli
kem, nebot' mu hlava i vousy silne
prokvetaly. &
Na zapadnim pomezi zil jiz
dlouhy cas, zastavaje vetsinou vel
mi dulezite ufady, aekoli se o neni
vseobecne fikalo, ze jest povahy
velmi nespolehlive totiz takove,
pri niz se teprve ve chvili tezkeho
pokuseni ukaze, je-li dobra ci spat-
na.
K usudku tomuto dala podnet
jeho lakota.
Praeoval, vydelaval a skrtil kde
a jak mohl arci vzdy jen dovo
lenym zpusobem. Ysechny nastfa
dane penize posilal ob cas na vy
chod sve matce, ktera mu za ne
koupila a spravovala peknou rol
nickou usedlost, aby mel na stara
leta kam hlavu poloziti.
Najednou vsak stala se s nim
velka zmena.
Snad to byla zase jen slepa la
kota, ktera jej svedla ke karbanu !
Ale z toho jeste nikdo nezbohatl
aspoii pokud hral poetive.
Brauer hral poetive a pomohl
si tak, ze za kratko vezel az po
usi lichvafskych dluzich. Konec
ne musel i sluzne dati v zastavu
nejvetsi sve pijvaiei, majiteli pos
tovniho hotelu guajavalskeho. A
prave tento vydfiduch hrozil mu
y posledni dobe vefejnym prode-
jem, nedostane-li co nejdfive sve
penize i s lichvafskymi uroky.
Neveda jiz, kudy kam, odhodlal
se Brauer k zoufaleniu pokusu o
uloupeni statnich penez a ted''
videl pfed sebou ovoce sveho zlo-
cinu v podobe ztuhleho nebozti
ka! Nest'astny sluzebnik zachranil
kdysi postmistrovi zivot.
Proto jej Brauer pri kazde pfi
lezitosti pfed ostatnimi vyzname
nal, ano v kratkem case vyvinul
se diiverny pfatelsky pomer mezi
pfednostou a podfizenym. Za to
ostatni sluzebnictvo nenavidelo
Andyho jak se totiz nest'astnik
jmenoval a nejednou si jej do
biralo pro jeho oblibenost u pfis
neho "stareho."
Brauer, pfistupuje k nebozti
kovi, dobfe citil, jak oci vsech
jsou na neho upfeny.
I Buffalo Bill bedlive pozoroval
postmistra a musel uznati, ze se
znamenite drzi, maje kazde hnuti,
ba kazdy pohled dobfe ve sve mo
ci. "Andy! Co to znamena?"
zvolal postmistr jako na smrf po-
lekan.
"To znamena, ze clovek tento
byl jednim z loupezniku, ktefi ko
car Kirkuv pfepadli a chteli jej
oloupiti!" odpovedel Buffalo Bill.
""Naskytl jsem se k tomu a za
stfelil jsem chlapa, jejz nazyvate
Andym, kdezto jeho soudruhu se
podafilo uniknouti.
Tot' vse az na tu okolnost, ze
byste ucinil dobfe, kdybyste si na
sve iidi daval lepsi pozor a
zvlaste netrpel, aby nekdo bez
dulezite pficiny odbihal ze sluz
by. Nebot' tato nemila pfihoda vr
hji spatne svetlo na pofadek ve
vasi stanici!"
"Mate pravdu velmi spatm !'
pfiznavai se )Ostmistr smutne.
Nahle se obratil k jednomu pa
eholkovi. "Tobiasi, svolej vsechny me lidi
na dvur!" porueil mu pfisne. "Mu
sime pfede vsim zjistiti, zdali ne
kdo neschazi. Tuto mrtvolu od
neste lined do limrlci komory a
postarejte se, aby byla co nejdfive
pohfbena!'"
Lide byli postaveni do fady a
jmenem vyvolavani. I ti, ktefi po
nocni sluzbe spali, niuseli z postele.
Avsak na stesti neschazel nikdo
krome Andyho.
Toho vecera byly hospody gua
javalske nabity. A hlucny hovor
tocil se vsude jeu kolem nezdafe
neho pokusu loupeze, kolem Kir
kovy zbabelosti a zrady Andyho
milacka postinistrova.
Konecne zahrcel pfed hotelem
postovni koear, jedouci na vychod
Krome jinych pocestnych odjizdel
s nim i vojensky pokladnik Lloyd,
ktery se tentokrate posadil ke ko
cimu na kozlik.
Pomalu se muzove v nalevnaeh
opili a zabava stavala se cim dal
bouflivejsi. Tu najednou komusi
napadlo, aby vyhledali Kirka a
bez dlouhyeh okolku jej obesili.
Rozumi se, ze navrh ten byl jed
nohlasne pfijat.
Ysichni uznavali, ze jeho zbade
lost je skvrnou na "dobre poves
ti" celeho Guajavalu, ktera muze
byti jenom jeho smrti umyta.
Za nedlouho hnal se rozjitfein'
dav pod vudcovstvim nejvetsilio
rvace do svetnicky postovskeho
pacholika.
Dvefe byly otevfeny, ve svetniei
vsechno pfehazeno ale po Kir
ku nikde ani pamatky.
Muzove zufili vztekem a srotili
se na postmistra.
Ten vsak jim z kratka fekl, ze,vasem stesti, ze vam zrovna nafi
takoveho zbabelce nemohl ve ( zuji, abyste si dnes s Lundem za
svych sluzbach potfebovati a na bral v karty!
miste jej propustil. Od te chvile j Sazkou bude cely vas dluh, kte--pry
Kirka nevidel, ale mysli, ze si rym u neho visite. Kdo ze tfi her
nekde pockal na postu, jedouci dostane dve, ten vyhraje. Yim, ze
na vychod a vratil se zase tam, od to budete vy!"
kud pfisel. ! "Kdybyste to vedel sebe urcf-
S timto vysvetlenim se chlapi teji, neni mi to nic platno, nebot'
arci nespokojili. jiz nemam co vsaditi!" pokrcil
Jeste dlouho do noci je bylo nest'astnik smutne rameny.
slyseti, jak tahnou mestem, pro-1 "' 0 to je nejmensi starost ! Data'
hledjivajice celou osadu. Lundovi dluzni upis, za nejz se ja
Konecne vsak se s nepofizenou svym podpisem zarucim."
vratili do hospod a ted'' teprve 1 "Opravdu? To byste chtel
nastala hlucna pitka, ktera jako nciniti?"
obycejne skoneila vseobecnou " Nefekl bych to, kdybyeh . ne-
rvackou. Do rano pfidruzili se k chtel ! Proto nemaf me casu a pojd
nest'astnemu Andymu v umrlci ko me!"
more dva novi neboztici a skoro "Lund vsak se mnou sotva bu
z kazde chaty ozyval se bolestny de hrati!'' namital postmistr ma
rev tezce raneneho. lomysbne.
Y soukromem pfibytku Lupdo-" "Musi!" vy vratil Buffalo Bill
ve tak se totiz jmenoval maji- jeho namitku z kratka.
tel postovniho hotelu guajavalske-! 0 velkou sazku.
ho odehral se zatim pozoruhodny Majitel hotelu sedel ve svetniei,
vyjev. ktere pfezdival "ma pracovna",
Lund byl clovek, o nemz s lo- aekoli cela jeho prace zalezela jen
brym svedomim bylo mozna fici v poeitani penez, vydfenych taj
jen tolik. ze je tlusty jako vepf nou lichvou a jeste tajnejsim kar-
nebot' to na nem bylo vidsti. banem.
Ostatne cele jeho nitro bylo nero-' Buffalo Bill kratce zaklepal a
zfesitelnou hadankou, pohfbenou streil postmistra pfed sebou do
pod silnou vrstvou sadla jako se- lichvaf ovy pracovny.
verni tocna pod vecnymi krami.
Nikdo se jakziv nedostal k jeho
srdei. 1
Liny byl jako niedved' a pfece
)fi torn v kratkem case zbohatl.
Jak, o torn byli by mohli podati
svedectvi jen ti, jez s chladou, ne
litostnou vypocitavosti liehvafe
svlekl az do naha. Ale prave tern
ani nenapadlo, aby na neho dali
dopustiti nebot' je vsechny pfe
svedcil, ze jim chtel pomoci, ale
ze uz bylo pozde.
Buffalo Bill cloveka toho jiz
davno znal a iiminil si, ze uzije sve
moci nad nim ve prospech nest'ast-
neho postmistra.
Proto rozlouciv se s odjizde-
jicim pfitelem Lloydem, zasel si
rovnou do svetnice Brauerovy. j
Zastal postmistra sediciho v ilu- ;
bokem, smutnem zadumani u psa-!
ciho stolu.
"Poslj-ste. Brauere!" fekl, pfi-
vetive mu poloziv ruku na remeno.
"Z rozmluvv o nasi zalezitosti ne-
ni dnes v noci uz nic, protoze k
ni nemame potfebneho klidu. Jez-
to vsak musim zitra rano odjeti, '
prosim vas, abyste mne na nekolik
anglickych mil vyprovodil a ces-
tou si vsechno povime."
"S nejvetsi radosti, Bille Cody!
Nebot' se samo sebou rozumi, ze
ucinim vsechno, cokoli ode mne
budete zadati."
"Nebojte se, nebude toho mno
ho!'' usmal se Buffalo P.ill. "Ale
ted' mi dovolte, abych vam fekl,
ze ve life v kart jsem ponekud
povercivym. Tusim napfed, kdo
ma stesti a kdo smulu."
"Vy ze byste byl povercivym?
Tomu nevefim!"
"Musite!"
"Ze musim? A nac mi to
vlastne povidate?" vykoktal post
mistr, kteremu v jeho roztrzitosti
prve ted ' napadlo, ze slavny junak
trochu nenadale obratil hovor v
jinou stranu.
"Inu, lined se dovite!" zasraal
se Buffalo Bill. "Pfesvedcil jsem
se jiz dvakrate, ze dnes mate obrov
ske stesti "
'Jak zase tomu mam rozumeti:
"Jen strpeni! Pfede vsim se
vam nepodafil kousek, ktereho by
ste jiste byl do nejdelsi smrti li
toval kdyby vas totiz ma kulka
byla neehala na zive. Te jiste te
dy svym nezdarem unikl a pro
to muzete smele fici, ze jste mel z
pekla stesti. Je to pravda nebo ne
ni?" "O Bille Cody!"
"Dobra ! Potom jste se v pra
vy cas vratil domu, aby v nikom
nemohlo vzkliciti zadne podezfe-
ni a tez u mrtvolv Andvho iste
znamenite sehral svou tilohu.
Nuze, nejsou-li to makave duka-
zy, ze pani Stestena je dnes pri
n.
vas:
"Pro Boha vas prosim, Bjille
Cody neposmivejte se mi!" za-
stenal ubohy postmistr cely :.dr-
cen.
"Ani mi nenapadne!" fekl Buf
falo Bill vazne. " Yseclmo, co povi-
dam, niyslim zcela do opravdy.
jz kratka, jsem tak pfesvedcen o
Byla to zaroveii loznice, nebof
spani nalezelo k jeho hlavnimu
zamestnani. Krome toho mela tato
jizba. vseehna mozna opatfeni pro
bezpecnost jeho "vazne" osoby i
majetku.
Pfede vsim byla sroubena z nej
silnejsich klad, jez bylo mozna v
okolnich pralesich sehnati. Y pod
Jaze byly tajne padaci dvefe, ve
douei na tajne schody do sklepa,
z nehoz sla zase dlouha, i-ovnez
tajnji podzemni chodba na misto,
kde Lund urcite a v kazdou dobu
zastal spolehliveho chlapa pro sve
tajne spady.
Snad nikdo na svete nezkusil
tak vratkost zivola i stesti, jako
majitel guajavalskeho postovniho
hotelu.
Kdyz Buffalo Bill s poStmistrem
k nemu vstoupili, byl prave ve
sve nejmilejsi praei. Pocital pe-
nize. Honem zastrcil a zamkl za-
suvku a jda pozdnim hostum v
ustrety, proklinal v duchu svou
neopatrnost,ze neehal dvefe nezam
ceny.
" Posad 'te se. Bille Cody i
vy, mily Brauere!" zval je, uka-
zuje na starou, slezenou a jeho
mastnym potem nasakiou pohov
ku. "'Nezli vsak mi sdelite pfici
nu sve navstevy, vezmete za vdek
sklenickou prave visiiovky!"
A honem snaseje sklenieky na
still, pokracoval:
(Pokracovani.)
Novemu prednlatl
teli zasleme tento ro
man od zacatku uplne
zdarma.
