DRASAR
Maly se zasmal: "Kdo vydava ci jeste jen neurcite videli, jak
knihu, na pospas se vydava take vystupuje na schodiste, skoro ne
posudkuni o ni! U nas zavedcn si- stacici jeho vysoke pestave.
ce zavrzitelny zvyk, ze vsecko jest J Maly, divaje se za mm, tise se
pochvalou dareno, eo v jazyee I zasmal. "Vseuciliste budouci ces-
ceskem na svetlo se vydava, ale
clovek rozumny, ano i dobry vlas
tenec schvalovati to nenmze, in'
brz spise jako snizovani same slo
vesnosti povazovati to musi. Po-
divejte se do Anglican, do Fran
couzska, do Nemec! Ostre se tarn
Uteratofi potykaji, cbyby a pokle
sky sve si vycitajice."
"Jiz slavny a starobyly Uuko
pis nas Zelenohorsky pravi v ' Sa
de Libusine' 'Nechvalno nam v
Nemcick ziskat piraydu," feenil
doktor Ammerling. "Nemci nazy
vani jsou narodem filosofu, a
zajiste um a rozum s'avjansky, kte
ry smisenim v sebe pojali, nemalo
pfispel k jejich osviceni ! ale
neresti jejich pfijimati potfeba
neni. Nam jest ve svornosti vlast
a narod zvelebovati. "
Michl vdecne pobledl na dokto
ra: "Jen z oumyslu toho svuj "Le
topis" na svetlo vydati jsem se
odhodlal, zisk a slavu nikterak na
mysli neniaje! Zdalo se mi vhod
nym byti, aby prace naseho slav
neho pestouna, pana Jungmanna,
bez doplnkiw nezustavala. Veno
val jsem tomu kazdou volnou chvi
li, pfi torn az dve ste tfieet zakii
-vyncuje a studia tlieologicka na
-vseucilisti nasem konaje." Mielil
mluvij zaroven vroucne a litostive,
klone svou kaderavou hlavu hlu
boko na prsa a drze se massivni
zdi, scbody zamecke lemujici, jako
by slabost o neho se pokousela.
Doktor Ammerling i v roztrzi
tosti sve obvykle pozoroval po
Inuti spolecnikovo, i szelelo se mu
lio: "Kazdy naramnou pilnost va
gi uznava, pfiteli mily, shodo--vali
jsme se vsichni s usudkem ve
Tcele Ceske, ze jste jiste dnem i
nop! pracoval a nescislne mnozstvi
knih rozlicnych jazykuv probiral.
keinate'-pofekadlo ,nase ceske:
-Wiem se zacbovati neke. pan Ma
ly, nesrovhavaje se ve vseni s va
mi, jiste take chtel veci ceske pro
speti pfisnosti svou."
"Neracte se dommvati, pane do
Irtore, ze odsudky nepflznive od
pokracovani dfla odvratiti by mne
mohly! Sepisuji archy posledni,
sesit ctvrty dfla celeho, a podobne
k doplnkum potrebny material
sbiram. Prave dnes jsem dobroti
"vosti pana bibliothekafe Hanky
mnobeho v museum se dopidil,"
vykladai Micbl horlive, od Male-
lio takmer se odvraceje.
Sestoupil kratkou a pfikrou
"Zameckou ulickou" na namesti,
kteremu Vlasske jeste stale se
rikalo; uprostfed nebo sloup "mo
rovy" obrazel pronikave svetlo
slunecni cetn'mi zlatymi ozdoba
mi svymi, jakoz i vodou rycble do
tfi studni proudici. Miehl chtel se
dati kolem stupnii Mikulasskeho
kostela, ale doktor Ammerling za
bocil na levo k tmavemu guber
niu. "Kam racite?" ptal se bo pla
rista. "Zastavhn se u stemberku v
podloubi!" ukazoval doktor na
dum s roclankovan'm prueelim,
tmassivnim balkonem, po eele siri
budovy se talinoucim, s mnozstvnn
soch, ktery se rozkladal vedle ro
hoveho domu "u Montagu".
"Chtel byste mne doprovoditi?"
"Specbam do kolleje, by jsem
od obeda nepritomen," omlouval
se Micbl.
"Neopomeiite pfijiti k Frico
vum," napommal doktor Ammer
ling, louce se a vstupuje do lilu
bokeho, nakloneneho prujezdu
sternberskeho domu. ".Rudeme po
iracovati v poradach o Budci, to
jest o vseucilisti ceskem budouci'm.
My s Hradce Leveho. kde davni
i'redkove je zbudovaii, do I'raby
pfenesti, znovuzkfisiti je cbceme
a spolu zavesti v ne ducha Come
niova. Vy, pfiteli, znateli lidu, po
Tedeti nam muzete, jak i tuto o
pomenutoa vet,; naroda k Pan-
sofii pfivteliti." Zasel do prujez-
da, ponekud sereho ; jeho prnvod-1
j&
?
Napsala
Teresa Novakova.
ke ! Fata morgana nejaka. Phil
bych si vedeti, zdali Ammerling
saiii temto preludum z mlhy utvo
renym viru dava, nebo zda, sa
le jine, i sebe sail?"
"Slysim, ze opravdu pozeinek
pro iistav budouci hleda a ze vla
steneeka slechta i jim zamozni
jednotlivci cesti oucast pejiezni
mu prislibili," branil piarista Am
merlinga.
' ' Velebny pane prof essore, ' ' ma
chl Maly rukou, a drobnymi kro
ky cupal napfic namesthn k na
rozi uliee Mostecke, "vite podle
sebe, kolik zamoznvch nasincu ma
me. A kdybychom jich i meli,
na veci nesmyslne svych penez ne
vydaji, spise na neco jistelio, co
uzitek nam Cecil iim prinese."
Micbl zardel se nevoli, ze drob
ny literat pfipomma mu nanovo
limotm' neiispeeh "Literaturneho
Letopisu". "Matice Ceska, Dedic
tvf Svatojanske, Museum nase
vlastenecke mnozstvi qudu citaji.
Ti vsichni neodpereli b3r podnik
pana doktora podporovati."
Opetne zaznel vedle neho krat
k', tichy a neprijemny smich Ma
leho. "Nekolik zlatych videnskeho
cisla nebo i stfibra si nasinec jes
te vynutiti da, ale plany Ammer
lingovy vyzaduji set tisicu! Pro
rekl v museum cosi, ze i observa
torium hvezdafske staveti mini,
dice miti saly prostranne, vykla-
da, ze se mu zahy naplni uvedo-1
melymi muzi, jinochy, zenami!
jouu uj o iuCOltC
jich v Praze a v okoli najde? Znam
piece laive nasi spoiecnov:
" rtJ1J5ie UIlva1 veue lluu -
no, ze snazi se pomoci narodu slo -
ranskemu v Cechach, ktery krome
trivialnich a vesnickych skol uci-
lis zddnych nema! Vseuciliste slo
vansKeno veaie Knin a museum
potfeba nam jest nejvice. 2acko -
ve mail i dospelejsi jinosi odvv-
kaji jazyku narodnimu Pfede dve
ma roky ucil jsem na skole nor
malni novomestske: kdyz jsem s
zaky svymi cesky rozmlouval, 3e
samy taky po cesku mluviti ne -
dial a je nabadal, aby ke skolam jvzduuo svetleji, a jednotlive stro
nasira ceskym, jeste na kfeliki-m ' nim tl, tam stnvpnv
zaklade lezicim, meli zreni, vzbu
dilo to velike podiveni mezi zaky
i u pfedstavenych."
''Jsem s vami za jedno, ze bu-
doucnost naroda mozno ciiystati
zvolna kamenek ke kameni. Do
ktor Ammerling vsak chce zavrat
ne skalj' na skaly vrsiti," podot
kj Maly. "Nac nam tfeba druhe
hvezdafske observatofe, kdyz ji
mame jiz v Klementine? Proc by
mel narod jedinemu vlastenci sy
pat vsecky sve jrrose, ab pak i a
1 "odporu pru-M jinych zbola nic
Kebylo? Peknv bv to bvi nofa-
uek!"
Ale Michl jako by novou tu ha
nu neposlouelial a vstupuje na
pfedmesti ivokvueoval zpola v sa
momluve: '"Nadeji te, ze uove ee
nice, eili skoly realne piidou se
uktizi dobrou pro pestovani jazyka
eeskeho. Cekain, ze poslan biidu
do Kakovnika, maje vykonany
konkurs z jazyka eeskeho, nemec
keho, deje-a zemepisu i femeslo
pisu." "Mne zda se podivnym byti, ze
tyto skoly nikoli osobam obcau
skym, ale opetne knezim se svefu
ji," pravil Maly pichlave. "Ano,
slysiin, ze zacaste jsou to pouzi
klerici, zkousky vsecky nevykoua
vsi, ktefi na skolach mladez uci."
Pobledl pokradmu na Michla a do
dal pak, jakoby nevinne: " Vy,
velebny pane professor, arcit' k
nim pocitan byti nemuzete."
Pfes zalmedlou tvaf Michlovu
pfeletel stin; stiskl k sobe rty a
po ehvili teprve odpoyidal:
"Byl pfed nedavnem vydan roz
kaz, aby v fadech i v nasem, Otcu lety a spechal k nemu: "Bratran
poboznych skol, ucili jen knezi vy- ku, pfiteli, jiz jsem myslel, ze vas
sveceni. Tu zaloba vase, pane Ma
ly, zbj'tecnou se ukaze."
Dosli nyni na nizke, blative .pro-
stranstvu za mosteckou vezi sta
romestskou, leckde otlucenou a Arii
bec zpustlou. Michl se zastavil:
'Zde se asi rozejdeme; domniVcim
se, ze pujdete jako vzdy podel Vi
ta vy k vapenicim?"
"Ne; pujdu Starym mestem,
chci se zastaviti v knihovne Pro
myslne jednoty. Pan bibliothekaf
Ilanka odkazai nine tarn, nemaje
prave v zasobe, eeho na nem jsem
si zadal. Muzeme jiti spolecne; vy,
velebny pane, jak jsem prave sly
sel. vracite se do kolleje ve Sta-
rych allejich?"
"Vzpomnel jsem, ze tfeba se
zastaviti y impressi arcibiskupske ;
tazali se nine strany mych vytisku
jiravopisu illyrskeho."
''Vase illyrstvi, velebny pane,
zda se mi jako slavjanske vseuci
liste doktora Ammerlinga. Fata
morgana, to i ono!" zasmal se
Maly. "A oba vas zklame, to
pfedpovidam."
Michl nerekl na to niceho, jen
smekl, zlehka se uklonil a zamifil
do mohutne brany Klementina. 0
hledl se za nekolik vtefin a nevi
da Maleho, zastavil se nerozhodne
v prvnim dvofe, odkud vstupovalo
se do knihtiskarny arcibiskupske,
najate tehdy vdovou Josefou Vet-
terlovou.
'Nepujdu do impressi," zamuiu
lal sam k sobe, "stejne by se ranou
neco nemileho sdelovali, penize po
mne chteli, slysel jsem dnes jiz
nepnjemneho dost Jenom
kdyz toho kritikare jsem se zbavil.
Naporad mi nadhazoval skoda
kterou jsem utrpel, pred dokto
rem Ammerlingem nine ponizoval
A to asi proto, ze mi zavidi
Sikaji o nem, ze by vsecko
rad sam Vsak se prozradil
hane doktorovu observatof
Pujdu rovnou domu, do kolleje
Z tfetiho dvora yse do Velke
desuitsKe mice, Kae upamy zar
shmce paprgky jeho mezi
iil7CQ sefaden domky mohly jen
'mfilo vnikati zanechal .velik6 dus.
hin. fU. f- ftll ? tw;
fkanskou na Perstvn.
. 7flp v5llf1p hvlft flftct, -
:kramech dosud se Drodavai0'
5etnyeh hosDodach. Divovareeh
:domech nakladm-ch popijeli ko6o..
;ve- a ?emeslmci z dfla se vracejici;
lz Drfliezdu silng zavangiv) nexfin5
x,r , u ,
I 111 1 lllli XV V nlll1.rllH I VIII l.lH l'llll
t ' 7 w 7 J v
syrce vylozene na stancich a sto
lech. Kdyz Michl vykrocil kolem
"Koulu" do Novvch alleii. Sili
jak jim Hkal, do "Noveho stromo
jradi vvdechl volneii: bvln
tu
my, pod nimiz tu, tam postaveny
lavicky, dodavaly siroke tfide jes
te pfivetivejsiko, zdravejsiho ra-
zu. S nachylujcim se vecerem pfi
byvalo k obecenstvu na lavickach
si hovicimu vzdr vice promenuji-
cich, a svetle obleky dam, jich pe-
stre, pruhledne mantilly, jich ve
like, opefene nebo kvetinami a fa
bory ozdobene klobouky, z jejicliz
vyklenutych okolku vyhledaly'tva
fe usmivajici se, ruzove, napliio
valy alleje sterymi mihotajienni
se barvami.
Mlademu piaristovi lahodilo to
to vhieni se prazskeho "beau mon
de', ae mu byl zcela vzdalen, stra
viv posledni roky takmer jen v
posluchariiach a kiiihovnach : vzpo
mmal na podsine v Litomysli, na
Aninku istursovou, ktera umela se
skoro tak elegantne strojiti jako
tyto damy, vzpomnel i na Beroun,
kde kolem piaristicke kolleje eho
divaly ke kostelu hfbitovnimu a za
roven studentskemu zastupy mla
dych divek. Zvolna sinul se fadami
promenujicich do Starych alleji,
odkud ostatne jiz vsecky stromy
byly odstraneny, a kterym jen
zahrady, zvhiste kolovratska za
svymi mfizemi poskytovaly trochu
zelene. Jen nerad vstupoval do
vrat velike piaristske kolleje, a
kdyz mu fortnik vyfizoval, ze do
sti dlouho jiz tu ceka na neho
mlady clovek, pry pfibuzm' a ro
dak, skoro se zalekl. Uslysi jeste
neco nemileho, jak z domova , z
Policky pravidelne byva ?
V pokojiku, ktery Michl obyval
s dvema mladsimi cleny f adu, zdvi
hi se od okna jinoch asi dvaceti-
nedockam!"
" Josef e! mam za to, ze v Lito
mysli fysiku dokoncujes, a ty
tu!" zvolal Michl opravdu pfekva
pen, vida pfed sebou Kersnerova
studenta. "Ci vam zavfeli skoly?"
"Vyprosil jsem si prazdno na
par dni a jel jsem s Kavanem, ou
cetvedoucim, liasim spolecnym zna
mym, pfes Chrudim do Prahy.
Chtel bych si s vami pohovofiti,
o sobe o mnohem
Mlady student pojednou se aji
kaval a mluvil trhane. Pak fekl:
"Od Stursu na Lanech pekne io
zdraveni a davaji se vain porou
cet. Velebny pan Frantisek sel od
knizete, stal se kdesi na male far
ce v Rakousicb administratorem.
Anna k nemu sla za hospodyni.''
"Vim, psali mi z Velkeho Piiis-
zbaehu, pater Frantisek i Aniii-
ka. A po nemecku! divil jsem
se, a byl bolestne pfekvapen. Psa-
vala mi vzdycky Xevidel
jsem ji ostatne od one doby, kdy
byla u vas nocleliem, a ja ji pak
do Litomysle doprovazel."
Svlekl plastik, odepial fasnaty
pas-serpu a sel si k Josefovi blize
olaia sednouti. Jda mimo svui
stolek, pozoroval velike, zpola ro
zevfene psani, na nemz byla vfej
ma pecet' provincie Otcu poboz
nych skol, momogram to jmena
Matk' bozi s korunou ve venci
latinskeho titulu fadoveho. "Pfi-
nesl to fortnik od patera rektora,"
vysvetloval Josef Kersner. "Snad
jest to dopis dulezity, neostychej
te se, pane bratranku, ja mohu
pockati."
Piarista usedi a rozevfel psani,
ktere, nez mu bylo doruceno, pfe
cetl rektor kolleje. Brzy svraste
lo se mu celo, proud krve rozlil
se mu po snede tvafi, a rty, oby
cejne tklive usmevave,, zlobne se
mu stahly a viditelne chvely. Ne
klidnymi prsty slozil zase dopis
a kodil jej zpet na still. "Neco ne
pnjemneho prohodil Kersner
iizkostlive.
' 1 Jest to dopis od naseho pro
vincial Husaka z Vidne, a -lo-pisy
pfedstavenych malo kdy by
vaji pnjemny, jak brzy po
znas "Ale vam, bratranku, nemohou
pani prece nic nepfijemneho na-
psat, vy jste ozdoba a chlouba
fadu, knihy vydavate, zkousky
pfisne skladate! Sam pan Domi-
nik Kinsky se o vas piy s nejvetsi
pochvalou vyjadnl, v Litomysli
tak vypravovali prof essof i, pan pa
ter Buzek a jini."
"0 chA-ale pana Kinskeho i nas
provincial mi psal, uz loni, a sam
take dekoval, ze jsem vydal sesi-
ty Letopisu, Pravidla pocitani z
hlavy Ale na torn fadu ne-
zalezi " odpovidal Michl trp-
ce.
Studen nevedel, eo by na to od-
povedel; Michl take dale iiemlu-
vil, opiraje si hlavu zasmusile o
ruku. Nahle se zeptal: "Jak u na-
sich se ma ji ? Byl's posledni do
bou v otcine?"
"Sel jsem do Policky o sv. Pe
tru a Pavlu. Johanka je nesfast-
na, neni divu, vsecka starost na
ni ted' dopada, svakr vsak neztla
se clovekem silne vule byti. Neza
luje na neho, ale v meste pro
slycha se, ze casto natrefila jej,
jak ve sklepe piva a kofalky popi-
ji. Matka moje pfedpovida, ze Jo
hanka brzy se vdovou vynaehazeti
bude. jestlize svakr vas nesmii-n'-
ho piti nezanecha.''
Michl rozcilene vyskoeil se sve-
ho sedadla : "Utkali tu svatbu,
nine nicehoz nefekli, ani se nepo-
radili! Teprve od cizich lidi, od
Kavana, ktery tu v Praze oueet
nictvi studoval a na svatcieh v
Policce byl, o svatbe jsem se do-
vedel ! A to za tfi nebo ctvfi me-
sice! Takova to byla ke nine u
pfimnost, za vsecko, eo jsem
pro otce a sestru udelal! Preilvi-
dal jsem, ze to k dobremu nebude !
Mohla Johanka, jsoue skorem cty-
ficetileta, radeji pannoii zustati,
nezli za ozralce se provdati
A co otec?"
"S oteem vasim mluvil jsem v
Chrudimi, prosil jsem, aby mne
k nemu pustili " pravil Josef
Kersner zvolna a bazlive.
"V Chrudimi?" vyjel Michl
znovu, sotva usednuv.
"Pro to naf knuti vv-
syetloval student stale nesmele.
'Vzdyt' vite, ze si to Grunert ne-
dal libit, kdyz mu otec vas vycetl,
ze onech dve ste zlatych .itfibra
na mestskem oufade nechal a pak
uz je nespatfil."
"To vim, nemalo jsem se ton
veci trudil a nemalo rad otei na
psal, tahne se ta zalezitost jiz od
svatku velikonoenich. J ost to z
otcova nerozumu, on pofad pole
kupuje, na ne se dluzi, kontrakty
si dava psat Onen Grunert neui
ani zakonu znaly
"Ale chytry jak liska, pane bra.
tranku, vsecko odpfisahl, ze se
otec vas zlocinu naf knuti proti ne
mu nevinnemu dopustil, take dce
ra jeho pfisahala a jeste si jako
svedka pfisezneho pfibrali mlyna
fe Sedlickeho z Kamence, naseho
pfibuzneho. Je takovy jako -;'is
svakr Barta, kdj-z se napije,
a je to kazdy den! mliivi, co
kdo chce A Grunert skrze
siiatky je spfiznen s celym me
stem, celou slavn ou radou "
Kersner nyni jiz mluvil rychle, ja
ko by chtel nejvice o nemile veci
povedeti a se ji eo nejdfive zhos
titi. "To vsecko vim," pfetrhl mu
Michl chvatnou fee, "ale proc je
otec v Chrudimi?"
"Dali ho nejdfive do satlavy
mestske a pak teprve odvezli k hr
delnimu soudu. Maminka moje fi
ka, ze se nemel dat odvest, tnn
ze dobrovolne sel, jako by uznaval
svoji vinu. A pfirovnavai se k sva
temu Petru, ten ze take musel do
zalafe. Plakal, kfize delal, modlil
se, lide z toho soudili, ze Gru-
nerta falesne nafkl a ony penize
ze mil schovany. V Chrudimi zku
si dosti, pan rada Skopec chtel
mu dati ran, povazuje jej za lha
f e. Johanka prosi vas, abyste
to tak nenechal a sam do Chriuh
me zajel. ..."
Michl nyni jiz neusedl, rozcilene
pfechazel po nevelikem pokojiku.
"Zajedu tam Ale nejdfive
do knih pravnich se podivam a
speciem facti pro otce sepisi. Zde
rozhodne je omyl "
"V Policce je toho plno, ze jest
vec vaseho otce pfi kriminale, a
ze si par let v tezkem zalafi pose-
diti muze a to na svuj gros!"
"Omyl se stal, jen omyl, to
Grunert mel by byti trestan, kdy
by se mu odeizeni dokazalo," vy-
'razel ze sebe Michl, stale rozcilene
pochazeje.
"Lidem jest to take divno,
I a Johanka i matka moje pofade
doufaji, ze vy to osvetltte. - Ne
iznepokojujte se tak, pane bnitran-
ku," nalehal student imhle, vida, kemu jsem pfal. Doma odpirali mi
jak Michla poboufil, "tfeba se to k tomu prostfedku. Zivot klaster
dost brzy vysvetli, a vy spolecne ni i knezsky, ktery obcansky mrt
s oteem radostnou primiei slavitijVym mne cini, vzdy mne odpuzo
budete. Otec vas i Johanka nejed- j val. Radoval bych se z listu provin
nou mi pravili, jak se na ni tesi !" , cialova a ze spatne tfidy v the-
Michl se zastavil ve svem neklid-!
ik'iii pobiliani a ponufe na sruden
ta se podival: "Nechaf se otec a
sestra ua raou primicii pfed'T'asne
netesi, nebudu ji letos miti,
j a snad ji nebudu miti nikdy
asc tuue s mavuu uaKiuiieium
po pokojiku pfechazel.
Kersner pivkvapene pohieul na
bratrance a rty se mu pohnuly, ja
ko by chtel cosi fiei, ale tvvalo
chvilku, nez zajikave ?c zeptal:
"Vy chcete s knezstvi sejiti? Bo
hoslovi mate dostudovano
A byl jste, jak mi fekii, -:a jahna
vysvecen v maji "
"6, jest tech osidel nekolikero,
do niehz jsem upadl," zasmal se
Michl hofce. "A vymotati se z
nich sotva se mi podaf i ! Diakonem
jsem, ale knezem brzy nebudu. Pra
ve mi tu provincial pise, ze jsem
z veroucby a mravoucby spatnejsi
tfidu obdrzel, a ze pfistim rokem
si ji opraviti musim "
"Vy pane bratranku? Neni to
moznj'i vec, dyt' ve vseeh zkon
skach tak pfevyborne jste obstal!'
"Je to, jak vidis, Josef e, pfece
mozno. Ale jii o to jejich knezstvi
nestojim. Provincial mi pise, ze
jsem neprozfetelnymi fecmi pany
professory si znepfatelil; to jsem
udelal Kekl jsem tomu Nem-
ei, kfizovniku Beerovi, ze pro svuj
oufad ucitele eestiny. nemciny, ze
me a dejepisu, dogmatiky obsirne
nepotfebuji. Beer pak na nine po
stval druheho, cisterciaka Tepio-
ce, Slavjana, ktery z moralky zkou
sel, a ten mi potom i atestum
zadrzel. O, Josef e, knezskci msta je
zla, nad zenskou horsi! Ale snad
je v torn bozi oko, snad mam noei
juniknouti a lc usvitu cestu nalez
ti."
Posledni vety promluvil jakoby
sam k sobe a v zamysleni usedl o
pet vedle Josefa k oknu.
"Myslite, bratranku, ze z fadu
take vas pusti?" ptal se Josef
bazlive.
"Pamatujes se na Stiehla Je
dlovskeho, fodice z Dittersdorf u 1
Byl se nmou novicem v Lipnilru,
pak fysikem v Litomysli a na bo
hoslovi x Ceskvch Budejovieieh.
Rok jiz na normalm skole v Bran
dyse ucil a pojednou mi psal, 5e
je in saeeulo v Trnovanech u Zat
ce!" Kersner se zajmem poslouchal
a pokyvoval hlavu. "Dobfe se na
neho pamatuji; byl takovy hra
naty, nemluva, ale dobrak. Kde
je ted'?"
Michl se zasmusil: "Nebyla ma
olatna jeho odvaha, ktera pouta
fadova roztrhla a odhodila. Pfede
dvema roky psal mi vesele, jak ma
sopustu uzil, se vytaneil, milostnou
znamost si udelal "
" Ja vim," pfitakal Kersner hor
live, "uz jako student v Litomysli.
S Karlikovou "
"Ne, s tou se rozesel, doma jf
tuze branili a ji tyrali. Namluvil
si nejakou Josef ku Hildovou v Pra
ze, pry ho mela rada dost, ale
pfece jej skadlila, ze si vezme vdo
vce s detrai. Nedoslo k nicemu, v
lete ulehl na tyfus a zemfel. Ot-
T 1 1 1 '
mm uyi uoury a sruecny pruei.
Michl pohnut umlkl ; mlady jeho
pfibuzny jej pozoroval a pak lia
ble podotkl: "Neboztik Stiehl byl
uz taky profess, bratranku?"
"Rozumim ti, Josef e!'' machl
piarista rukou. "Nebyl, pravda,
ale jest dosti takovych, ktefi pro
f essi slozili a pfece z fadu vystou
pili. Hned ve Vratislavi ziji dva,
jeden Uz pater, doktor Kocher z
Kadane, druhy piaristsky profess
Tobis. Rad bych je jedenkrate na-
vstivil "
ju3tsiii jsem, ze v raau spoKo
jen jste, a chtel jsem vas prosit
abyste mi poradil, jaky stay voli-
'ti, zdali pravnictvi ci lekafstvi, ci
knezstvi."
nee Kersnerovy feci, namitl mu:
vasnive: "Nebyl jsem v fadu ni-"
kdy spokojen a'nebudu
Vstoupil jsem jako chlapec, rozn-
,mu dospeleho ani vekn naleziteho
'nemaje Vstoupil isem, abyeh,
vedam oddati se mohl, po osvete
dychte, ktere i narodu ces
ologii, spatfuje v torn pokyn od
Boha, kdybr nebj'lo ' zmaf ena
moje vyslani do Rakovnika. Jako
diakon se tam nedostanu, jen jaka
knez. Ten pichlavy Maly mel prav
'jdu, snad uz neco tusil neb
siysei, a riKai xaK senvainei
Ten by se asi radoval, kdyby ve-
del, a lined by do Casopisu
musejniho neco o torn napsal, spo
juje to s mym illyrofilstvim -f
Student naslouehal zprvu pozor
ne. ale na konec bylo na jeho tva
fi znati, ze nevi, oc se jedna, ze
naprosto nerozumi. Jiz se chtel ze
ptati, kdo ze jest onen pan Maly,
kdyz Michl, nabyv zase dechu, roz
cilene pokracoval:
"Provincal, jsem tim jist, svede
to rovnez na obirani se slovansky
mi spisy, na moje literatorstvi ! A
zatini to byla sprosta msta toho
Nemce, Beera. A take otcovo ne
stesti vinu nese, byl jsem spleten,
stale jsem ten pfipad na mysli
mel. ..."
Zamyslil se trudne, a tu jiz Kers
ner, jednak chteje zvedavost svou
ukojiti, jednak pf eje si bratranka
od pomysleni na uvezneneho otce
odvesti, zeptal se: "0 jakem to
panu Malem jste mluvil? Je to
spoluzak nejaky z Litomysle nebo
z bohoslovi?"
Pokracovani.
Tajemny Ostrov!
Od Jul
tuse
fernea.
Tento krasny roman ve trech di'lech a
ci'laji'cl 525 stranek poileme na kle
roukoliv adresu ve Spojenych Sfatech
za $1.50.
Adresajte ODVARKA BROS., Qnkton.