Villa a Carranza.
V privalu svetove krise, zracici
se na evropskych bojistich, ame
ricka vefejuost spustila teinef u
plne se zfetele sousedni republiku,
castecne take z toho duvodu, ze
die vseobecne rozsifneho presved
ceni situace v Mexiku dospela ke
sniimemu feseni. Ale posledni
zpravy nasvedcuji, ze tomu zclale
ka tak neni, a za jinych okolnosti
mexicka situace vynucovala by
si vetsi pozornosti, zvlaste z toho
duvodu, ze lezi u samych dvefi
Spojenych Statu. Nahly obrat v
mexicke situaei zpusobil jiste zkla
mani vsem, kdoz sledovali trpeli
ve snahy presidenta "Wilsona, u
rovnati nesnaze v teto republice
boufemi zmitane, ale ten, kdo sle
doval tamnejsi udalosti pozorne,
nebyl obratem v situaei pfekva
pen. V nejlepsim pfipade, vystfida
111 Huerty Carranzou bylo slabou
napravou ve vudcovstvi republiky.
Behein revoluce, ktera predchaze
la svrzeni Huerty, Carranza nikdy
neprojevil skutecne kvality, jake
musi nutne miti mul, jenz dice
stati v cele naroda tak neklidne
ho, tolika socialnimi zly obtizneho
a tolik problemu fesiciho. Caran
za jevil se vzdycky pouhym tvr-
dohlavym, uzkoprsyni pfedakem,
trpiciin jesitnou ctizadosti, ale
postradajichn jakekoli vlastnosti
skutecneho vudce. Ve skutecnosti,
nebyti sirsiho rozhledu generala
Villy, jenz mel za selou valecnou
moc, Carranza byl by zavlekl Me
xiko do valky se Spojenymi Staty
lined pf i obsazeni Vera Cruz, zvla
ste kdyz ani ve Spojenych Statech
neschazelo mocne klikjr, jez hnala
narod do valky vsemi silarai.
SyL to general, Villa, jenz brz
dil ukvapene zamery Carranzovy
a udrzoval pratelsky pomer mezi
Spojenymi Staty a mexickymi kon
stitucionalisty. Po celou dobu re
voluce proti Huertovi, Carranza
jevil se plne neschopnym ovlada
ti delikatni situaei, nasledkem ne
dostatku rozhledu a teraperamen
tu plneho rozmaru, a tato jeho
eschopnost projevovala se v mi-
Ttni v tiurruuKuvu sunupnost a
charakter, a v poslednim svem ul
timata Carranzovi, jak bylo ne
davno oznameno, dal nacelniku
konstitucionalistu jasne na srozu
menou, ze nebude trpeti zadne po
litiky v meste Mexiku, ktera by se
odchylovala od principu, na nichz
zakladala se revolta proti Huerto
vi, a zabocovala by na drahu ma
lichernych osobnich ctizadosti a
prospeckarstvi. Villa nemisi se do
Carranzovy cinnosti, ale drzi svou
armadu pohotove k akci, jakmile
pomery by toho vyzadovaly. Jisto
jest, ze mu nebude schazeti ani
na prostfedcich ani na moralni
podpofe mexickeho naroda. Zpra
ra, ze Zapata stoji pri Villovi,
jest vyznamna. Zapata v americ
kem tisku jest nazyvan banditou
nejhorsiho druhu, jakkoli ve sku
tecnosti jest- prave tak lidovym
vudcem jako general Villa, krome
toho, ze haji principy jeste radi
kalnejsi. A jako Villa, nazyvany
Pancho, t. j. lupic, americkeho na
roda, tak zjedna si ji i Zapata.
Spojenych Statu dotyka se o
vsem nejvice ta jistota, ze v pri
pade novyeh zmatku v republice
Mexicke obsazeni pfistavu Vera
Cruz protahne se do neurcita, coz
nejen ze vzbuzuje v Mexiku ne
pfizen proti seVernhnu souse du,
ale i dotyka se primo pokladny
Spojenych Statu, nebot' okupace
Vera Cruzu stoji poplatniky Spo
jenych Statu na $4,000,000 mesic
ne. Kdyby se okupace protahla
tely rok, bude obnaseti jnaklad
slusnou sumu $48,000,000, cili po
lovinu celeho obnosu, jejz ma vy
nesti nova "valecna daii". Neni
zadne pochyby, ze zpravy o roz
kazu, jimz odvolavalo se americke
vojsko z Vera Cruz, zpusobily
znacny poplach v cizineckych kru
zich v Mexiku, jakoz i v kruzich
onech tfid, jez dfive staly na stra
ne Huerty. Carranza nikdy nepro
nesl zaruku, ze byvali strannici
Huertovi budou nechani na poko
ji, v cemz lis! se nepfiznive od Vil
ly, jenz dal na jevo up? lmnou sna
;nu, sbliziti vsecky svarici se f rak-
ce v Mexiku dohromady a rozsifi
ti amnestii na vsecky Huertovyce
a federaly, vyjimaje ty, kteri se
podileli pfimo na svrzeni a zavraz
deni Madera.
Co bude dale nasledovati, lze
tezko pfedvidati. Mohlo by snad
dojiti k tomu, ze general Villa
pokusi se zaloziti samostatnou re
publiku v severnim Iexiku. a ve
nuje sve schopnosti a prostfedky
k ustaveni vlady v pravde lidove,
ktera by splnila zavazky, na nichz
se revoluce zakladala. S nektereho
hlediska vzato. bylo by to nejlepsi
feseni pritomnych zmatku, pone
vadz lze se stezi naditi, ze severni
staty lexicke podrobi se uplne
centralni vlade v meste Mexiku.
Neni pravdepodobno, ze svarlivy,
melkoduchy stary pan, jakym jest
Carranza, mohl uspesne staveti se
na odpor vudci genialniho nadani,
jakym jest Villa, a kdyby Villa
obmyslil si zaloziti novou republi
ku, docilil by beze Asi pochyby
provedeni svych planu. Jest moz
no, ze b- i Carranza povazoval ta
kove feseni za nejlepsi vychodisko
hlidku na dlouhy a bezvysledny
z nesnadne situace, poskytujici xy
zapas, jehoz konec musil by kon
citi jeho padem. Villa jako presi
dent severni Mexicke republiky
byl by vitan nejen domorodj'm o
byvatelstvem, ale nenarazil by ani
na odpor u cizincu, coz v Mexiku
jest veci velice zavaznou, jak jest
s dostatek znamo. Mohl by snad
zfiditi republiku, ktera by slouzi
la za vzor a ukazku vychodiska z
krise pro jeho suzovane souroda
ky na jihu. Ze tato spofadana re
publika pfivabila by znacne priste
hovalcu ze Spojenych Statu a
mnoho ciziho kapitalu k otevfeni
zdroju pfirodniho bohatstvi v tarn
nejsich statech, jest nade vsi po
chybu. Ale uvazovani o takovyeh
moznostech jest sotva na miste.
Jak mozno souditi z poslednieh
zprav, general Carranza chj-sta se
, vyhoveti Villovu ultimatu, ze ne-
smi byti ani presidentem, ani mis
topresidentem ad interim. Coz do
kazuje, ze krome ostatnieh spat
njrch vlastnosti vyznamnava se
take naprostym nedostatkem od
vahy, hajiti svoji vec, tfebas byla
spatna. - x
Monte Carlo
v koncich!
Monte Carlo zda se byti jednou
z obeti svetove valky !
Na jihu Francie, v nejkrasnej
sim pasu cele zemekoule, kde jest
veene jaro, jest male knizectvi mo
uacke, o jehoz trpaslici existenci
jiste by svet nemel valnych vedo-
'mosti. Pres to je tento kousek
znam celemu svetu, nebot' jest tarn
proslule hracske doupe Ionte Car
lo. V nadherne zafizenych her
nach techto se shromazd'ujici bo
haci a lovci stesteny z celeho sve
ta, aby mnohy z nieh za noc stal
se zebrakem a nektery vyvolenec
naopak bohacem. Toto peklo nej
nizsich vasni, kde ztroskotano u
hraciho stolu nescetnych existen
ci, jimz zoufalstvi na konec vti
sklo revolver, jest zarizena s nej
pomyslitelnejsim pfepychem a tu
diz shromazdistem vsech pozivac
nych bohacii a dobrodruhu. Ted'
pfikvacila i na tento pohadkovy
kont pohroma, kterou kolem sebe
sifi pozar svetove valky. Jsou pro
roci, kteri pfedpovidaji, ze hrac
ske Monte Carlo "dohralo" a to
jednou pro vzdy. Ozj'vaji se od
tamtud uz zoufale hlasy, ktere vo
la ji :
"Nas klid je pryc, nase srdce je
tezke!"
Neni divu. Od Parize pfes Ly
on, stfedozemskou drahou pfijelo
do Monte Carlo tisice iizkosti na
pluenych Francouzu z t. zv. lepsi
spolecnosti. Tfebaze uz je po vlast
ni saisone ozivily a zaplavil3r Mon
te Carlo i s okolim, kratce cele
Monaco. A skromne, ku podivu
skromne je panstvo. Jezto hotely
prvniho fadu jsou zavreny, spoko
juji se lide, kteri drive by nebyli
pod 20 frankunocovali,hotely dru
heho i posledniho fadu, po pfipa
de i s podkrovnimi svetnickam,
ktere dfive obyval hotelovy perso
nal. Minule pondeli byla tarn uz
"cela Pafiz", jak se fika nejvy
branejsi pafizske spolecnosti. Ve
ci se utvafeji cim dale t.im nepfi-
jemneji. Kdyby lide aspon sve roz
cileni byli nechali doma! Ale tak
to se zda, ze bude co nejdfive nut
no otevfiti blazinee. Tito lide vlast
ne uprchliky, ktefi ze strachu pf ed
poulicnimi fezemi pafizskymi pr
chly stfemhlav z Pafize, v rozcile
ni, jez neni schopno dalsiho stup
novani, zanechavse doma vse na
pospas. Mnozi z nich prchli beze
vsech jjrostf edku hnani jsouce stra
chem, do neutralniho Monaca, v
nemz spatfuji posledni utociste
pfed hriizami valky a ocekavane
revoluce. Zda se, jakoby v Pafizi
kdos prozfetelny vydal heslo:
Vzhuru do Monte Carla! Tohoto
hesla bylo bohuzel uposlechnuto
pfes pfilis. jMonte Carlo snese vsak
jen lidi veseleho ducha a s plnymi
kapsami. nikoli takove pfislusniky
''vrchnich deseti tisicu", ktefi
ztratili mozek i penize, lidi, ktefi
postaveni pfed nicotou, zapomi
naji sve dustojnosti a pukaji v od
porny nafek, proklinani a zufivost.
Neblahe leto 1914 zmenilo raj mon
tecarlovsky v slzave udoli, z nehoz
by vsichni ted' radi uprchli, kdy
by vedeli kam a zac! O to se
to lame vsak. Draha jede ted' jen
J do Nizzy a to jeste je jen pro voja
jky. Jak to navlekli pafizsti uprch
.lici, ze se pfes to protloukli az ke
stfedozemnimu mofi, to vedi bo
hove a ufednici, ktefi za jiste
oasKocineni doveuli pnvriti om,
"Damy" a "damicky", ktere se
v Pafizi nemohly vykazati vojen
skymi pasy, navlekly to jinak: pre
vlekly se za jeptisky a osetf ovatel
ky a tak se dostaly az sem do
Eonte Carlo. Konecne spousta au
tomobilu tarn mifila, ale ty nepo
chodily. Nest'astna auta ! Vsude na vsech
stranach zahajena byla na ne pra
va honba z moei iifedni, nebot' pry
prohlasila francouzska vlada vse
eliny automobily po vypuknuti val
iky za statni majetek, slibivse za
Ilaceni az po valce. Pfes toto, ne
'bo prave pro toto prohlaseni se
dal hromadny utek s automobily.
Mnohe uprchliky vsak cestou jiz
chytili, mnohym se pak podafilo
dbsahnouti neutralni pudy monac
ke. Vsechen protest a intervence
neporaohly vsak, Francie nedba
neutrality knizectvi, zniocnila se
j vsech automobilu, kde jen nejake
vyslidila. I knizeti sebrany jeho
automobily a nechano jen jedno
(?) dosti bidne vozidlo. Protesty
inarny, protoze telegraf i telefon
jsou zavreny.
j V Monte Carlu zatim zivo. Ne
ktefi Pafizane auto sve prohrali,
j jeni je do zastav.y dali nebo proda.
li, jen aby pro vsechny pfipady
'meli na zivobyti a bvt. Ale ani tv
'prohrane a prodane automobily
neusly bystrvm ohafim cichum
FvailPftllZI0! .1 71Pfll- iim if Tnlrrkii
pri ceniz doslo ke rvacce mezi
Francouzy a knizeci telesnou gar
dou. Francouzi delaji, jako by Mona
co i s hernami Ionte Carla uz jim
patfilo. Vzhledem k panujici a
narchii dostal najemce kasina, pan
Blanc generalni plnou moc, aby
zavfel herny. Sceny, ktere se pri
torn odehraly, zustanou nezapome
nutelny. Lide dostali se k vyhrani
a prohram do krvave rvacky, ok
na a zrcadla byla roztfistena, sto
ly a zidle rozbity, jako by tu fa
dily tlupy vandalu. Hern a byla to
tiz plna, lide doufali, ze Stestena
jim naposled jeste stiskne laskypl
ne ruku. Proto naval k hracim sto
Kim byl ohromny. Nedostavalo se
proto cronieru. Ty, co tu byl-,
pracovali v potu tvafi ne 2 hodiny
jako obycejne, ale S. 10 az 12 ho
din ! Doslo proto k velikyin zmat
kum pfi lietovani vyher a jvoher,
az konecne doslo k zavfeni sveto
zname herny. Tu pfisli Francouzi
a zadali pokladnu. Novy boj, ko
pance a rany pesti. Francouzi za
dali nasilim pujeku, obsadili take
svymi lodemi neutralni monacky
pfistav, kteiy ovsem zase brzy o-
pustily. Ze vsech techto zmatku
vynof uje se otazka : Kdo bude de-
dicem krasneho Monaca? Jedni
pravi: Italie! Druzi'vefi zase, ze
Nemecko. A' jednom jsou vsak
vsichni svorni, vefiee, ze chramu
Stesteny v Monacu udefila posled
ni jeho hodina!
"Pfekaiel" jest nazev nove po
vidky, ktera pocina vychazeti t.t.
americti farmari
prchaji do Kanady?
V posledni dobe pocali se ame
ricti farmari stehovati do Kana
dy tak, ze vzbudilo to podiveni a
strach, kteremu dal pruchod sam
mluvci v dome zastupcu, Champ
Clark, prohlasiv, ze znamena to
"vylidneni naseho stfedniho zk
padu." Proc se stehuji lze snadno
konstatovati : vede se jim tarn le
pe nez doma. snaze tain zbohat-
jnou a to je hlavni motiv tech ti
sicu, ktefi v posledni dobe na
jkanadskem severozapade se usa-
dili.
Stehovani to nazvano bylo "a
merickou invasi" a v " Saturday
Night," casopise v Toronte vy-
chazejicim, pojednava o ni A. C.
Lautova. Jest to zurnalistka, v
cele Kande povazovana za nej
lepsi a naprosto uesouhlasi s Ch.
Clarkem v torn, ze amei'ieti far
mefi za nejaky- cas vrati se z Ka
nadv moudfeisi, smutne.isi, ale
chudsi a v podstate ruinovani."
Lautova pise o problemu torn
t to naslsdovne :
"Prumerny Amerikan proda
svou farnm v Iowe, Nebrasce neb
"Wisconsinu za $75 az $150 akr.
Pak pfi jede do Kanady a zabere
'si zdarma ctvrt sekce za kazdeho
Jdospeleho muzskeho clena sve ro
Jdiny. Jeho kapital, kterv s sebou
pfiveze, umozni mu koupiti stro
je, postaviti budovy a ploty. Pro-da-li
pozdeji svuj majetek coz
se ostatne zfidka kdy stane, je to
Anglican, ktery jej od nej koupi.
Za akr dostane $25 az $50, coz
znamena. zr dostane znet neien
to, co do fanny vlozil, ale osm
az d.esetkrat tolik.
j Pfijde-li takovy Amerikan zpj't
tky do Spoj. Statu, neni to v pre
rijnim voze, nybrz v Pullmanove
kafe a pak jeste neusadi se v Sou
stati jako farmer, nybrz stane se
jednatelem pozemkovym, verbuje
pro Kanadn nove osadniky. Sama
znam dva bratry, jejichz iispech
s 640 akry v Alberte mel za na
sledek pfivedeni 9.650 osob do te
ze krajiny z vlastniho jich ame
rickeho statu. A i kdyz nekdo ne
ma penize, aby je investoval do
fanny, vydela si vice nez na zivo
byti v df evafskych ohradach, pla
ticich $2.50 denne nebo na stav
be drah, s mzdou $3.50 az $4.50
za den.
"MyslHi Anglicane, ze Ameri
kani svou "invasi" Kanade skodi,
' pak zastf elili. Spise by to meli
chvaliti. Amerikani pfipravuji ce
stu Anglicanum pro jejich invest
ment a o amerikanisovani Kana
dy nemuze byt dotud fee, dokud
v Kanade vladne ten duch jako
nym.
. O anglickych pionyrech pravi
Lantova. nasledujici :
' "Anglicti koloniste nikdy neby
li pionyry. A nikdy nebudou.Kdo
komu razi cestu, kdo vysekava le
sj' a pfipravuje tak pudu jinym
jest jedine Amerikan. Ten se ta
kovym rodi. Klondyke, Cobalt a
jine krajany objeveny byly Ame
rikanj'. Anglicky osadnik pficha-
'zi jako kapitalista jiz do hotove
ho. Amerikan je gamblif. Chce z
niceho vydelati $10,000. Kanad'an
'jest mnohem mene odvazny a ri-
'skuje neco teprve, kdyz vi, ze za
jeden dollar dostane dva. Ale An
glican ten je rad, kdyz jeho ka
pital pfinese mu pouze nekolik
procent uroku.
j "Faktem zustane, ze kdyby Ka
nada nebyla mela S00.000 Ameri
kanu ve svych hranicich, nikdy j
by po nich nebylo pfislo osm set
tisic Anglicanu, aby v Kanade
zustali jako osadnici, odhodlaui
na svych pozemkach zemfiti.
"Ceho se Kanada boji, neni a
mericka invase, ale Anglie, ktera
vysila do Kanady takove lidi, kte
fi, zkrachovavse nebo niceho se
nedomohse doma, elite ji udelat v
Kanade milion.''
Jak se dnes bojuje.
Armadnim sborem nazyva se o
na operacni jednotka armady, kte
ra rozvinuje se na pochodu tim
zpusobem, by jeho pata mohla za
sahnouti jeste tehoz dne do boje,
ktery bude zahajen celem sboru.
Pochodove rozlozeni armadniho
sboru iiesmi byti rozsahlejsi nez 6
az 9 hodin a proto proud vojska
trainu tvoficiho armadni sbor,
musi jiti nekolikerym proudem po
nekolika cestach (casto cesta jest
vyhrazena delostfelectvu a trainu,
kdezto pechota jde po obou stra
nach polem). U pfilezitosti dnesni
svetove valky se mluvi o armad
nich sborech a z ruznych bojist',
od ruznych armad dochazeji zpra
yy, ze proti sobe operovalo tolik
a tolik armadnieh sboru. Obeceu
stvu tim neni usnadnena orientace
sile tech co oddilu, nebot' armad
ni sbory ruznych statu nejsou stej
ne velike. Obycejne byva sila ar
madniho sboru velmi pfeceiiovana,
kdezto ve skutecnosti nemuze byti
armadni sbor pfilis obsahly, pro
toze by se stal tezko ovladatelnym
a dalo by se jim tezko operovati
na pochodu i v boji.
Organisace vojska na armadni
sbory a divise (armadni sbor u
vsech statu deli se obycejne na dve
az tfi divise) byla zavedena Napo
leonem. Armadni sbor ma sve ja
dro v peehote. Vedle toho dispo
nuje jizdou, delostfeleetvem, tech
nickymi sbory a pod. V Rakousku
sklada se armadni sbor ze dvou
vojskovych a jedne zemebrauec
ke divise pechotni. Divise deli se
na dve brigady, jez maji po dvou
plucich. Dale jest tu sbor zakonni-
ku, telegrafni ceta, vozatajstvo, ob
leliaci park, polni nemocmce, atd.
Jizda tvori vsude samostatne divi- , , .
, ...... , . L v , . nejsi pevnost, se zemi, pri cemz ub-
se jizdy, cast lizdy jest vsak pri- ti ? '
V . , . Jlehajici Nemci vydavaji sve muz-
delena pesim divisim k vvzvedni . . M m ,
-stvo nejmensimu nsiku. Tak v
a ordmancni sluzbe. Jizdni divise , ,
, . i x dobe nekolika dm Nemci srovnah
ma sve jizdni delostrelectvo a ma- . - - , , . .
it i. - t Tr t-. !se zemi pomerne silne pevnosti, ja-
ly oddii strojnich pusek. Ve Fran- T . x XT T
.. . Al . 1 ,ko: Lutych, Namur a Longwv.
en mimo toho i prapor cvklists. T,r, fl , . . , i
r- i , , . v , , , , , Predstavme si, ze drive byly pev
Jak ruzne jsou sily armadnieh iv t v
, . , ,v , . ;i0 .L nosti oblehany mesice a ze vyza
sboru jednotlivych statu, vysvitne riT.ol x V1M . . A ,
. VA ... , J dovalo si nch oblehani takove o-
z vypoctu, neiz vyiimame z Hau- i ti i - i .
iir'i a - i beti na hdskych zivotech, ze zpra-
nerovy "Valky". Armadni sbor , , , , j ,
' - T3i i i-nnn - 10 Vldle bvlv Pevnsti dobyvany ra
ma: v Rakousku 4o.000 muzu, 13- 1a t -, . ,
n . , o mo i-T rv i tJ1 bombardovanim a -yhlazova-
oO jezdeu a 108 del: v Nemecku , , . . ,
o-nnn -non- i. i i-i nim nez pnmymi utoky! A pred
2o,000 muzu, 900 jezdeu a 144 del: A - , . , T
t i oo mn - , ,nn . stavme si dal, ze vyzbrojeni vcch
v Rusku 33,000 muzu, 4,500 jezd- nA J .
ion i-'i Ti v- Jnnn - devadesati sesti pevnosti francouzi
eu a 120 del: v Italn 2, 000 az el i
tmnn - ocn i -ion skych, proti mmz obracena budou
41.000 muzu, 960 jezdeu a 120 del ; -, x -
i7 o- Ann - -lonn i mciva a desitky hdi a masy stavi
ve Francn 2o.000 muzu, 1200 iezd- i v, t'-.v,,,
, ... v. ' ' J va hraekou drtici usti nemeckych.
cu a 144 del. -r- . , , v , ,
T. . M . . Krupovych hmozdyru, ze toto vy-
elitelem armadniho sboru lest ,111 - -
, , zbrojeni stalo daleko vice, nez mi-
sborovy velitel, jenz jest podrizen 2iardu frankft
armadnimu veliteli. Rozkazu sbo-.
1
invVin T'oHfnla rnclmi oli rn'i liTrioiif
velitelove. iimz nak nodf izeni i?on
brigadni generalove, jiz zase udile-
ji rozkazy plukovnim velitelum. i
Ovladcini armadniho sboru, sloze-! Bidny Mvot-
neho z nekolika set operacnich jed w Lid6 stSeni nekterou chorobou
notek, nadanych v boji znaenou sa 2aludku jater nebo stfev, vedou
mostatnosti, jest ovsem obtizne. bl'du' ivot' nebot' nemohou jisti,
Tim obtiznejsi jest ovladani cele kolik a eo bv J'im ch"tnalo, nebo
armady, operujici na fronte dlou- ma velike, trapne obtize po kaz
he 7 km, jako u Krasniku. Dfive d6m l'ldle- Mimto byvaji prona
byly rozkazy udileny ordonanee-' sledovni bucr stlou nebo obSas"
mi, nyni vsak telegraf a telefon 11011 zpou. Vsem tern radhne Tri
hraje nejvyznacnejsi ulohu s a u- neroy Lecive Hofke Vino. Ono
tomobilem. zbavi telo vseho, co tarn nepatfi,
Ohromnou rozlohou bojiste jest co tam Pfekazi. Ono zavede pofa
cinnost vrchniho velitele ovsem dek' vyeisti a sesfli vsechno. Ono
neobycejne znesnadnena, nektefi vzbudi zdravou chuf k jidlu dobre
vojensti autofi pak dokonee sou- ztlveni pokrmu ; ono vycisti krev,
di, ze ve chvili vypukuti bitvy sa-'zmoeni nervj- i saly a da telu pfi
motne takfka uplne pfestava." Jest 'Jemny Pocit pohodli a zdravi. V
zajimavo, ze k tomu uazoru jiz ; cllorobacl1 zazivacich organu jest
dospel Lev Tolstoj, kdyz ve svem
nalysoval valku Napoleona proti
Alexandrovi v roce 1S12. Tolstoj
Tolstoj
velini markantne lici nemoznost .
aby Na)oleon vedl fakticky celou
bitvu u Borodina, on, kterv chodil
nekolik kilometru vzdalen vlast
niho bojiste. Dostaval sice zpravy
z bojiste od generalu, ale nez mu
byl jejich raport dorucen a nez
mohl on uciuiti sve disposice a nez
s temito disposicemi mohl ordo-
nancni dustojnik doraziti k operu
jici divisi, byla vytvofena situace
uplne nova, kterou Napoleon ne-
mohl pfedpokladati. Nazorne fe
ceno : Ordonance dojela se zpra
vou, ze Francouzove byli yytlaceni
z te a z te posice. Napoleon nafi
dil, aby se ji zmocnili zase bochi
ky, ale nez rozkaz mohl byti zase
dorucen, to se jiz davno stalo a
divise byla zapletena zase do boje
zcela noveho. Tolstoj klade na
prve misto jako rozhodujiciho ci-
nitele ducha vojska. Z modernieh
vojenskych spisovatehi dospel k
podobnemn nazoru Nemec Schlief
fen, kterv vrchniho velitele lici
takto :" Sve rozkazy posila.
dratem a jiskrou, automobilem a
motorcyklem a pfijima ozimmeni,
jichz se mu dostava ze vzduiholodi
a balonu. Svou hlavni povinnost
vykonal, udal-li jeste pfed sraz-
kou sborum pochodovy ;il a silni
ce, po nichz k nemu dospeji." Ov
sem ani zde neni disposice vrehni
ho velitele vzdy promenena ve
skutecnost, nebot jednotlive kolo
ny se na pochodu tfeba opozdi a
pak vznikaji zcela nove situace,
ktere mohou fesiti jenom sborovi
velitele a velitele jim podfizeni.
K temto nazorum pfipojil se nej
vojenstejsi panovnik Evropy, ne
mecky cisaf Vilem, ktery o Novy
rok r. 1909 pfecetl genralinn shro
niazdenym onen clanek Schlieffen
uv, jehoz cast jsme zde citovali.
A prohlasil, ze on se na vec diva
take tak
Ovsem ani duch vojska nemusi
hrati v osudech bitvy nebo i cele
ho tazeni rozhodujiei ulohu. Vzdyt'
velmi tu pada na vahu take pocet
ny pomer obou nepfatelskych ar
mad, jejich vyzbroj, vyevik a dis
ciplina. Proto jest snahou kazde
vlady vycvicit a postavit do pole
co nejvesi poeet vojska a zvlaste v
Xemecku jest snahou vsech voje
vudcu jiz od doby Moltkeho, stati
proti nepfiteli vzdy s pocetni pf e
vahou. Ze take lepsi vyzbroj mu
ze rozhodovati osudy bitev, ne-li
celych tazeni, to vidime zase v pfi
tomne valie na novem nemeckem
42cm oblehacim hmozdyfi, ktery
proste svou mechanickou 'drtivon
1 -i , , .
'Pfekazel" jest nazev nove po-
vidk7 k!Br4 Po5ind vychweti tit
j 1 rmevo liecive Horke Vino vse-
ODecne uznavano za lek nejspoieh-
' liv5ii- Uzivejte ho pfi kazde
I volnosti- Y lekarnach. Jos.
ne-
1 v AeKarnacn. dos. Tn-
!ller vyrabitel leku, 1333-1339 So
Ashland ave., Chicago, 111.
Bolesti na prsou nebo v kfizi ry
chle se ztrati, natfete-li bolestna.
mista Trinerovym Linimentem.
Cena Linimentu 50c, postou 60c.
"Jeminacku,
uz je to tak dlouho, co dluhuji
na tento casopis a ja nesvedomi
ty clovek jsem neposlal dosud sve
doplatne a pfeplatne! Bbied na
pravim svou clnbu!"
Kez tak jedmi aspoii polovice
dluzniku aby mis zbavili velikych
nesnazi.
8
m
kmimm
orDRanm
r 1 if-
n
