ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocirik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 7. fijiia (October) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo - Number 11
OZVENA
Z Evropske valky
Londyn. Zpravodaj "Morn
ing Postu" v Antverpach sdeluje
nasledujici: "Belgicke polni de
lost&lectvo spolupusobi ucinne s
nasimi tezkynii dely. Nase pecho
ta jest v zakopech na tointo bfehu
f eky Netke, proti hlavni sile Nem
cu. Bva nemeeke pokusy, pfekro
citi feku,zmafeny byly nasim de
lostrelectvem." V teto depesi po
prve se udava, Ie anglicke vojsko
pomaha hajiti Antverpy.
.Londyn. Zpravodaj casopisu
Daily Mail ve Francii oznamuje,
ze y Douai a okoli prndce se boju
je, a dorazi-li Francouzove v sil
nem poctu do Douai, posice arma
dy von Kluckovy musi byti zou
fala. Londyn. Ztraty Nemcu pfed
Antverpami musi byti nesmirne.
Mrtvi jsou na nekterych mistech
navrseni na sedm stop vysoko.
Londyn. Jak se oznamuje
Reuterove kancelafi z Rima, caso-
pis Villoria oznamuje ve speciel-
nhn vydani, ze italsti namofnici vy
sazeni byli ve Valone, hlavnim pfi-
stavj' Albanie.
y
Chiasso, Itaiie. Anglo-fran-couzske
lod'stvo obnovilo bombar
dcvani Kotoru, a znicilo Lusticu.
jednu z nejpevnejsich tvrzi.
Benatky, pfes Pafiz. Vsecky
videnske nemocnice a zalozni u
tulny pro zranene a nemocne vo
jiny jsou straslive pfeplneny.
Mestska rada rozhodla se dati
,-xbudovati dalai dfevene baraky,
zanzene na 10,000 posteli. Vsecky
"budovy Videnske university pfe
plneny jsou uplne zranenymi. Stu
denti poslouchaji nyni pfednasky
v rozlicnych smich verejnych bu
dov. Armada hiadovych a neza
mestnanych roste denne. Tisiciim
hrozi smrt hlady. Ufady odhaduji
ze bude nutno obstarati bezplatne
stravovany pro 100.000 lidi denne.
Rim. Nasledujici depese dos
la sem & Cafihradu: "Vsecky po
chybnosti o nepfatelsych zame
rech Turecka vuci Rusku byly
rozptyleny, kdyz po uzavf eni Dar
daneil a vypluti kfizniku Breslau
a Goeben do Cerneho more, Turec
ko uzavfelo rovnez Bospor pomoci
min, torped a fetezu. Turecko po
calo rovnez rozestavovati tezka
dela y cernomorskych pfistavech
Kilia, Riva a Karaburum."
Petrohrad. Ruska armada na
postupu na vsech bojistich. - Car
ve Varsave.
Londyn. Na celem zapadnim
bojisti kladou Nemci spojencum
veliky odpor a na mnoho mistech
severne od Oist nabyli opet pudy.
Berlin oznamuje, pad nekolika
Antverpskych pevnosti. Belgie
vsak trva na svm, ze dosud nesta
la se zadna zmena v bombardova
ni. Pfes Londyn doehazi zprava oz
namujice vitezstvi Rakusanu nad
Srby v Bosne.
20,000 mrtvycli Nemcu odplaveno
fekou.
Londyn. Z Petrohradu se sde
luje: Nemene nez 20,000 Nemcu
bylo odplaveno fekou Nemanem
po pokusu jejich pfekrociti ji. V
boji u Sredniku nad Nemanem by
Ty ztraty Nemcu rovnez velke. O
city svedek bitvy tvrdi, ze v fece
a na jednom z bfehu zahynulo
8000 Nemcu.
Francii stoji valka dennicb.
$7,000,00.
Pafiz. Die vypoctu ministra
financi Alexandra Ribota stoji
Francii valka dennich $7000,000
za prvnich sedesat diii valky vyda-
! la Francie $420,000,000.
Ribot sdelil denniku 'Temps",
ze situace v narodni banee franeou
!zske byla 1. rijna .812.400,000 na
!horovosti. coz je o .$63,800,000 vi
ce nez v predvecer valky. Piijoky
a diskonta jsou 895.200.000 a
vzrust za posledin tyd'Mi .-ii 7.500
000. K dobru mel srat u banky te 1.
ri'jna .s39.200.000 a proto je jes'.e
na dlouhou dobu zaopatfen hoto-
v vmi.
Da se vylecit.
Iinneapolis, Aliim. Dr. W. J.
rIayo z Rochester tady pfednasel
na sjezdu lekafskem, ze rakovina
se da vylecit v pocatcich a ze nein
nakazliva. Prozatim se lecba da
provesti, die jeho nahledu jedine
operaci. Ve pripade pokrocilosti
operace je pouze znnrnovacim
prostredkem. Operace tohoto zpu-
'sobu skonci dosti casto osiulue.
!lec nespravedlivo je. svadeti to
na operaci. Co se tyce radiove
lecby rakoviny. o te dr. Mayo pra-
jvil. ze i)omohla asi v kazdem tre
! tim pfipadu. ale pouze kdyz ra-
kovina bvla melko v kuzi.
iNemecko bude se braniti vztekle.
j Londyn. Vojensky expert caso
; pisu Times posuzuje nasledovne
jsituaci: "At zapudiiue sebe dale
jnemecke prave k'ridlo, a tfeba by
, ehom osvobodili Antverpy, a pfes
nasi sebeduveru v naraz ruske fo-
fensivy, nesmirne si ciniti zadnych
iilusi vzhledem k tezke a vycerpa-
ivajici situaci, ktera ocektiva v bu
jdoucnosti vsecky spojence. operu
jjici proti Xi'Miieeku. zahnanemii na
jobi-anu. Xemecko jest dosud sjed
luoceno. Cela jeho moe ve zbrani.
ivSecky jeho arsei'ialy pracuji -iiiou
parou. Jeho lod'stvo uderi. az
jinidejde jeho chvile. pravdepodob
V soucinnosti s arnnidou. Linie na
'Aisne. az bude dob3rta, ukaze se
'snail jednou z mnohj'eh, pfiprave
nych za ni. Potrva snad dlouho,
nezli spojenci pfinuti Xemecko, a
by pocitilo svou slabost. Proto jest
nutno. a by spojenci hledeti vstfie
dlouhe valce.'"
Z nafizeni cisafe Fr. Josefa
neni iM'ibuznym po padlyeli voji
nech dovoleno nositi smutek. Pfi
ciny takoveho caesarovskeho za
kazu lezi na biledni. Rakouskych
vojaku padlo tak ohromne mnoz
stvi. ze by se ulice ve mestech pfi
mo hemzily smutky a podobny
truchlivy vyjev nepfisel by zcela
pochopitelne k uklidneni beztak
rozboufenych mysli a dokonce uz
ne ku zvyseni hisky a respektu k
panovniku, kterych jiste neni po
rakouskych zemich nadbytek. A
proto, kilo na bojisti ztratil neko
ho ze svych drahych. smi pro ne
ho truchliti jenom uvnitf, ale ne
vefejne. XTaposledy vyjde jeste z
videnskeho Sehoenbrunnu ' ' pe
feT', aby kazdy c. a k. rakousky
poddany chodil po ulicich s usme
vein ve tvafi. Xejistotou a zalem
scinufene obliceje moldy by take
vypadat provokativne. Inu, pofad
to stare Rakousko a pofad ten sa
my Frantisek Josef I. Ti se oba
od povestneho Bachova absolutis
mu mnoho nezmenili.
Dobyti Antverp pfislo by draho.
Londyn. Casopis Observer pf i
nasi nasledujici depesi z Antverp :
"Kazdy den zda se rozmnozovati
liorecnou cinnost v novem belgic
kem hlavnim meste, nebot zda se
byti jisto, ze Nemci, trpiee tak sil
ne opetovanymi vypady belgicke
armady z Antverp, rozhodli se, po
kusiti se o dobyti mesta. Zdejs.fcaf
viatikovi"' prinesli zpravu, ze Xem
ci. kteri jsou dobre ohra.eni v za
':opce!i asi dest mil za vnejsim km
'it'in opeveni. Vojensti znalci tvr
!i. ze Xi'Miici moliou se zmocniti
mesta jedine za cenu 100.000 pad
lych a sestkrate tolik zraneiiych.
Dokonr-ovani oi)evneni antverp-
skyeh )okraeuje valem. Xadherne
;kdysi aleje stronni jsou nyni pou
hymi radami parezu. Residence by
jly poboreny. a by rozhled po kvaji
jzustal pro delostrelce a pro nvu2e
iv zakonech volnv. Krai na mile
kol(-:n vypad;'. jako kdvby byval
byi zimstosen tornadem. iCazde-
, ho due kral Albert doehazi' do bi-Jti-vni
eary a nadsenost jeho uvi
jtj'nri rote den co den.
Obdivuhodna prace ve vzduchu.
Uredni tiskovii kancelaf anglic
ka vzdava velike uznani aeropla
num za sluzbu, kterou poskytuji
lod'stvu v uzinach. hlavne v ka-
inale la-mansskem. Bvlo to zvlaste
v dobach. kdy se vylod'ovalo voj
sko z Angie na breh francouzsky.
Aeroplany ustavicne konaly straz
mezi bfehem anglickvm a fran
couzskym, tak ze by byly kazdou
nepfatelskou lod spatfily na veli
kou vzdalenost'. Pfi jedne pfile-
zitosti vvkonali aviatikove neco,,
jco se jeste nikdy nestalo, a pfeko-;
jnali vsechen svetovy rekor.d. Spra-
vili aeroplan a nasadili mu novy"
sroub ve vysi 2000 nad mofem. Za-
urn i. u uMdiiii .unni' aiuuuy iiiix:-
zovaly vzdueholod' ve vysi, nasa
dili dva muzi novou zasobni vrtuli
na miste stare, ktera se zlomila, a
provedli praci tuto tak nebezpee
nou ve ctvrt hodine. Stalo se tak
proto, ze aeroplan konal prave du.?
lezite pozorovani a bjlo by byvalo
obtizno sestoupiti
Smlouva s Ruskem podepsana.
Washington, D.C. Taj. Bryan
za Spoj. Staty a velevyslanec Bak
hmetev za Rusko podepsali smlou
va vizici ol)e zeme predloziti vse
chny sve rozepfe, jez nemohou by-
jti urovnany cestou diploma tickou
l)eticlenne mezinarodni komissi k
jvysetfeni behem aspon jednoho ro
ku, v kterezto dobe nesmi zadne
' nepfatelstvi zaciti. Od te doby, co
)i'esident Taft odvolal obchodni
smlouvu z r. 1832 nebylo mezi Sp.
Staty a Ruskem zadne slmouvv.
Gorkij o valce. Ve vefejnem
liste pravi, ze sympatisuje s
Ruskem.
Z Perohradu se oznamuje, ze
Maxim Gorgij, jenz pfi vypuknu
ti valky byl velmi zdrcen, jest ny
ni pro valku a uvefejnil list, v
nemz pravi:
"Zda se mi, ze tato valka nine o
brodila. Byl jsem vzdy nepfite
lem valky a vzdy ochoten bojova
ti proti ni, ale nyni Nemci posla
pali a zneuctili svou hrubou a kr
vavou nohou mista nejposvatnej
si. Kamkoliv vkroci, tain pfestane
trava rusti. Tento jejich vanda
lism jest dukazem, ze nemaji ani
stin one kultiny, kterou se stale
honosi. Sympatisuji uplne s Ru
skem. Jest pfedni povinnosti nas
vsech pomahati vojakum, temto
nasim prostym, ale statecnym hr
dinum. Maxim pfedpovida dopravu voj
ska po vzducholodich.
Ximv York. Hudson Maxim,
vynalezce silnych tfaskavin, ve
schuzi vzduchoplaveckeho spolku
pfedpovedel, ze budou staveny
vzducholodi vojenske, ktere budou
s to v nekolika hodinaeh pfevezti
z Anglie do Francie '00.000 niuzu.
O aeroplanech spoustejicich pumy
mysli jen malo, protoze nemohou
spravne mifiti. Rovnez malo my
slel o vrhani pum Zeppelinu na
zniceni mest. Pravil, i kdyby sto
Zeppelinu vrhalo pumy na Lon
dyn, a kazda z nich rozbila dva
djmy, neudelalo by to velky roz-
dil. kdyz Londyn postavi do roka
00.000 ilomii. Zasravai se vsak my
slenky na vzduchlod' vylavenou
tezkymi pumami. jez by prorazily
l)alul)u a uvnitr lod.i vyl)uchly.
Tvrdohlavv Turek.
"Washington. D.C. A. Rustem
bej, turecky vyslanee ve Spoj1
nycli Statech. odejel jiz oiltud do
mu. Jest znamo. ze Rustem bej
neilavno mluvil se zpravodaji a
vyslovil se velmi nelichotive o
Amerikanech. jimnz nemuzt' od
pustiti, ze jeho zemi bez pficiny
tupi a chn Turkfim rozmanite vyt
ky, ackoli sami nejsou lepsi. Tak
prnvil mezi jinym. ze lynce cer
nochu v Ameriee a tyrani filipin
skyeh domorodcu tak zvanou vod
ni kurou nejsou o nie lepsi nezli
ukrutnosti. kterych se kdy dopu
stili Turci. President a statin ta
jernnik W. J. lryan prohlasili, ze
je to urazka. kterou musi vyslanee
odvolati. ale narazili na odpor. kte
reho neocekavali. Rustem bej pro
hlasil. ze je to pravda. z niz neod
vola ani pismeny a nyni konecne
slozil lifad a odjizdi domu. Pravi.
ze ho cafihradska vlada neodvola
la, ale ze odjizdi z vlastni vide.
Cisafi skodi pohled na zranene.
Rim. Z Vidne doehazi sem
zprava o navsteve vojenske nemoc
nice habsburskym vlkodlakem. ei
safem Frantiskem Josefem, ktera
se spise vyjima jako krvava sa
tyra. Jeho Velicenstvo raeil mi
lostive mluviti se vsemi osobami
v nemoenici, jak se oznamuje. a
chtel videti kazdeho zraneneho a
hovofiti s kazdou obeti sve krve-
lacnosti. Cisafovi lekafi nalehaji
JehoYelieenstvi),. aby seuseti;il.
a ziirzei se aaisicn navstev vo
jenskych nemocnic. ponevadz cho
vaji obavy. ze by pohled na rmy
mohl miti skodlive nasledky na
cisafovo zdravi. To jsou asi pfe
linane obavy. ponevadz cisaf ra
kousky neda se pohledem na lid
skou krev pfinesti z rovnovahy.
spise by se mohlo fici, ze mu pfi
nasi poteseni. Mozna ze by hlubsi
dojem na neho ucinilo, kdyby byl
vlacen koneni io halicskvch bojis
tich, aby spatfil kupy zohavenych
mrtvol svych vernych poddanyeh.
Hvezdafi pozoruji novou kometu.
"Washington, D.C. Astrono
move na namofni hvezdarne pozo
ruji se zajmem postup Delavanovy
vlasatice, kterou lze videti pou
hym okem, a jez zustane viditelna
po cely fijen. Za jasnych noci mu
ze byti spatfena kolem 10. hodiny
vecerni v bode nacluizejicim se
skoro pfimo pod polarni hvezdou.
V te dobe iest kometa nizko na
nebi. Jak noc ubilia, vlasatice
stoupa vyse na oblohu a ensue ra
no, mezi 2. a 4. hodinou. dosahuje
nejvyssiho bodu nad obzorem. Teh
dy jest nejpfihodnejsi chvile k po
zorovani komety, pravi hvezdafi.
Proc Rumunsko nezakrocilo.
Pafizsky list Journal des De-
bats pfinasi z Bukufesti zajimave
vyliceni toho, co se delo v niinis
terske rade pfi zahajeni valky.
Rumunsko bylo povazovano za
ctvrteho clena trojspolku az do
roku 1913. kdy se k villi Bulha
rum dostalo do prudkeho sporu s
Rakouskem a v celem narode pro-
pukla proti Rakousanum velika ne
navist. Vzdor tomu cisaf Vi
lem spolehal pfece, ze mu kral Ka-
rel, ktery jest jeho pfibuznym,
pfispeje a Rusum do boku vpad
ne. Kral mel opravdu v uniyslu
pomoci Nemcum, svolal minister-
skou radii a nafidil, abv byla vy-
hlasena mobilisaee. Jeden z minis-
tru mu odpovedel: "Ano, ale je
nom proti Rakoiisku." Kral se k
nemu obratil a fekl: "Dal jsem
slovo cisafi Vilemovi, a jakozto
Hohenzollern nikdy slova nezru
sim.'' Tu se do toho vlozil mini-
stersky pfe'.iseda IJratiano a pra
vil : '"Xase zeme nezna zidnych
Ilohenzoliernu. nestra se z jakv'1
ho jste roilu ;i villi ve V;ls jenom
sveho krale. ktery nesmi slibovati
nie. co by ji bylo na skodu." Kral
poznal. ze v ministerstvu opory
nenajde i svolal korunni radii, v
niz vsak byli ministri take )ritom
ni. Jenom jedeii clen se krale za
stal a mluvil pro Xemecko. Kral se
pak pokousel o statin pfevrat a
chtel pfemluviti generala Avere
ska. a by ministry pozatykal. Vsak
Averesco od)Ovedel : Velicenstvo.
spatne byste pfi torn pochodil, byl
byste prvni obeti". Take nekolik
jinyeh generalu prohlasilo. ze ra
deji opusti zemi a pfejdou k Ru
sum, nezli by bojovali na strane
nenavideneho Rakouska.
Nadavaji Rooseveltovi.
Theodor Roosevelt, ackoli by
val kdysi vyhlasovan za pfitele ci
safe Vilema, se v posledni- dobe
XCmiiciuii nelibi. Ucinil nekolik vy
roku. v nichz nalezite ocenil ne
mecke barbarstvi. a tim se pfipra
vil v nemeeke fisi o vsecky sym
patie. "Koelnische Zeitung". kte
ry berlinske vlade slouzi za list ii
fedni. pise o Rooseveltovi: "Ten
clovek nikvly nebyl skromny a ni
kdy take evropskym vecein nero
zumel. Byl-li kdy u nas cten. by
o to jedine proto, ze byl presiden
tem, byla to ucta k jeho iifadu a
nikoli k nemu samemu". Koelnis
che Zeitung nemluvi pravdu, ne
bot jest znanio, ze cisaf Vilem ci
lil vsecko mozne, aby si pfizne
Rooseveltov ziskal.
Vojenska vysluiba.
V ameriekem vo jskiwi. namof
nictvu musi jiti do vysluzby kazdy
dustojnik, jenz dosahl 60 roku sta
fi. ponevadz pfevlada ustaleny na
hled. ze v tonito veku sila a schop
nost prumernehc cloveka jest y'
cerpana a nasledovne si zaslouzi'ji cas od casu u nas v ceske Ame
trvaleho odpocinku. V Evrope nej-'rice. proskakuji i leckdes v Evro-
sou vhidy v otazce stafi dustojni
ku tak puntickafskymi a v nynejsi
valce, ktera jest jiste tim nejdule
zitejsim problemem, jakemu stary
svet kdy celil, sucastnena jest cin
ne cela fa da vojevedcu, ktefi po
dle americkeho mefitka meli by
se nalezati jiz davno na pensijnim
seznaniu. General Kitchener, nej
lepsi vojak, jakeho Anglie mela
za celou fadu desetileti, cita dues
G2 roku a vzdor tomu jest vedcim
ducliem eele briticke vojenske
kampane, tfeba se nenalezal na bo
jisti samotnem. Lord Roberts, jiny
vytecny vojensky odbornik. povo
lan byl v case nynejsi potfeby do
cinne sluzby ve veku S2 let. Jed
noruky veteran z valky prusko
.rancouzske, general Paul Pan, ci
ta jiz 72 let a vzdor tomu prosla
vil se v nynejsi valce ze vsech du
stojniku temef nejvice a zachranil
nejednu situaci pfimo kritickou.
Vrehni velitel francouzske arma
dy, general Joffre, nenui daleko do
70 let a pfece jenom vlada neva
hala ani na okamzik vloziti v ni
ce tohoto starce pfimo sud celeho
naroda. V nemeeke arnuide temef
kazdy general, o nichz bylo posled
ni dobou slyset na vykonnost 00
leteho cloveka jine nazinhii, nezli
u nas v Ameriee. Tam vklada se v
nice takovych lidi pfilezitost tvo
fiti dejiny, u nas plni se jimi pen-
sijni seznamy. Inu ovsem, v Ame
riee se zije mnohem rychleji, nez
li v Evrope.
Pficiny nemeckycb nezdaru.
Francouzum podafilo se zadrze-
ti Xemce od nich do bitvy, kdy se
jim to nehodilo, ale naopak poda
filo se jim pfimeti Nemce k roz
hodujici bitve v takovy cas a na
takovem miste, kdy si to sami pfa-
li. Kilo to dovede, prokazuje tim
vetsi sehopnost', a nemecky gene
ralni stab, prohlasovany za nejlep
si valecne teleso na svete, ziistal v
tom ohledu daleko pozadu. Fran
coiui ji, podruhe vynutili bitvu
tam, kde byly podminky pro Nem
ce nejmene pfiznive. Xemecky spu
sol) valceni. tezky a zdlouhavy, byl
by se osvedcil. kdyby byli Fran
couzi popfali X'emcum volnosf, a
by na ne mohli udefiti tenkrate,
kde se jim to libilo. Ustup Fran
eouzu a Anglicanu z Belgie az k
Pafizi proveden byl obdivuhodue,
tak ze pfi neni byly ztraty co nej
niensi. Pfi ustupu Francouzi a An
glicane nabirali sil s obdivuhod
nou rychlosti. kdezto Xemei se
vycerpavali. mafice zivoty sveho
lidu s lehkomvslontsi. ktera se ne
da nicim omluvit. Tak pfisel oka
mzik. kdy se Xemci dostali na fe
ku Marne uplne vysileni a museli
s nepfitelem svesti bitvu podle je
ho vlastniho planu a taktiky, kte
ra je pfimela k ustupu. Na fece
Aisne dokonava se jiz to. co bylo
na Marne zapocato. Po teto veli
ke zkousce neniuze nikdo popfiti,
ze je francouzska armada a jeji
generalita lepsi. i kdyz ciselne da
leko stoji za nemeekou. Nemeeka.
armada byva nazyvana strojem, a
snail pravem. Jako ve stroji pra
cuje tu vseehno mechanicky a vo
jaei bojuji z pouheho vedomi po
vinnosti, jsouc pfi torn na rozka
zeeh svych dustojniku v kazde ma
lickosii zavisli. Stroj takovy muze
vykonati ohromnou praci tenkra
te. kdyz jde dobfe a nikde nie ne
vazne. Ale uvizne-li nekde neco. je
zle, vsecko se zastavi jako v kaz
dem stroji obycejnem. Vojiici fran
couzsti maji mnohem vice indivi
duality, maji jiny vycvik a spole-
haji vice sami na sebe nez na diis-
tojniky. Proto si take dovedou v
kazdem -pfipadu spise - pomoci: Zpp-
O ruzne domnenky a povesti,
kterym se zpravidla fikava kaeh
ny, neni asi v nynejsi pohnute va
lecne dobe nikde nouze. Proskaku-
)e. Pfi zapoceti valky oznamovalo
se na pfiklad do celeho svet;; hr
dinstvi prosluleho francouzskeho
aviatika Rolanda Garrose. ktery se
svym aeroplanem napadl vojensky
Zepelin a zaplatil svou odvahu
vlastnim zivotem. liiditelna vzdu
eholod ' byla jim sice znieena, ale.
s ni zaroven sfitil se pry se znaene
vyse i aeroplan Garrosuv a odvaz-
livy pilot byl na miste usmrcen. To
bylo temef pfede ilvema mesiei.
Nyni vsak doehazi z Pafize nova
zprava, podle ktere byl Garros v
poslednich nekolika dneeh dvakra
te poranen nepfatelskymi kulenii,
kdyz konal vyzkumne lety nad ne
meekymi liniemi. Takovych zma
tenych zprav dojde z evropskrlio
bojiste asi vice. Koliknite podle
proskakujicich povesti byl na pfi
klad jenom rakousky cisaf od vy
puknuti viilky bradou vzhuru? A
vzdor tomu jest pfece do dries ziv
a zdrav a dokonce pry ma i de
tinskou radost z uspechu sve ar
mjidy. Totiz neni-li snad tahle jeho
radost ton nejtucnejsi kachnou,
ktera se v pohnutlive dobe nynejsi
vubee vylihla.
Ochrana Spojenych Statu pfed
cholerou.
New York. Ucinena zde vsemoz
na opatfeni, aby sem nemohla byti
lodemi z pfistavu ve Stfedozem
nini mofi zavlecena cholera, jez
fadi epidemicky na vychodniin po
mezi evropske valeene oblasti. Ve
zvlastnim nafizeni loilnim inspek
torum dr. Joseph O'Connell, zdra
votni ufednik zdejsiho pfistavu,
klade temto na srdce, aby konali
diikladnou prolilidku vsech lodi,
pasazeru a muzstva z pfistavu ad
riatickeho more na vychodnim po
mezi Itaiie, na Egejskem mofL
Stfedozemnim, vyehodne od Itaiie
a Cernem mofi.
Pfedplatfte na tento casopift
vasim pf atelum v Cechach'.