i
Prehaneni pocetne
sily armad.
Y pfitomne valce evropske stoji
proti sobe nejsilnejsi armady, jake
kdy do pole vytahly. Jest to vy
sledkem dlouholeteho a stale stup
iiujicilio se zbrojeni evropskyeh
statu. Y poslednich dvou desitile
tich zvlaste evropske moenosti me
ly jeden spolecny cil totiz, jak
hy co nejvice armadnieh sboru se
hnaty, co nejdokonaleji armadu
vyzbrojily a vypravily, a co uejvi
ce valecnych lodi na mofi a letadel
a vzducholodi v povetfi meiy. A
jedna velmoc pfedhanela se s dru
bou v torato smeru. Sotva liekteri:
mocnost vysla na vefejnost s ":icj
vesi lodi ria svete", za nedloubo
druba mocnost pfispisila si s bitev
nici jeste vetsi. Zvysovala-li jedna
velmoc sviij mirovy stav, druba
musela uciniti v kratkosti totez.
Militarism bTl lilavni starosti to
tez. Militarism byl hlavjii starosti
totez. Militarism byl blavui staros
ti a otazkou evropskycb velmoci.
Ylady pak malo dbaly, jak se to
libi daneplatcimi. Tak jsu.( se doe
kali armad a valecnehj lod'stva
takove mohivlnosti, o jake se v dfi
vejsich letech aid nezda'io Yzdor
tomu vsak udejt o poctu jednotli
vych armad, jez se vynchly s
propuknutim valky, byly nepo
chybne zpfehaneny a to znacne.
Pfi vypuknuti valky uvadela
se celkova sila vojska proti sobe
stojicibo na mnobo miliomi. Od
hadovalo se, ze dotycne ;t:i1y mo
hou proti sobe postaviti na dvacet
milionu muzu. Pocitalo se bntd,
kolik bude niiti milionu Rusko, ko
lik Nemecko, Francie atd. a mi
liony muzu se hazelo jako oy to
"byly nepatrne cislice. Zkuseni od
bornici divaji se vsak na tuto vec
ponekud jinak strizliveji, a nc
mysli, zt tech milionu muzu bude
v teto valce tolik, co nektere zpra
vy bez rozmyslu udavaly.
Jest velice snadno mluviti o mi
lionecb muzu v armade. Lec mi
lion muzu jest ohromny zastup.
Pruvod deseti tisic muzu mocue
pusobi. Milion muzu v pruvodu
jest temer riepredstavitelnym.
- Rusku se obycejne pficita valec
na sfla 6,000,000 muzu. Avsak vo
jensti odbornici pohlizi na tento u
dej s opravnenou pocbybnosti.
"The Statesman's Yearbook", kte
ra jest velmi spoleblivou "autori
tou, odliaduje valecnou moc Rus
ka na mene nez dva miliony mu
zu, z cehoz jen 1,200,00 muzu da
se mobilisovati na jednom jevisti
valky. Americky vojensky casopis
' The Army and Navy ' ' ma za to,
ze rozumne Ize ocekavati, ze Ru
sko muze miti v poloviei tohoto me
sice na pul druheho milionu muzu
v poli a tento pocet do prvniho
rijna ze by mobl dostoupiti plnych
dvou milionu. Y nasledujiei dobe
pak valecna sila Ruska v poli vzni
sti muze do ctyr milionu muzu.
Ye sborniku Tbe Review of Re
vitws" ma clanek o tomto pfed
metu T. Latbrop Stoddard, ktery
nepochybne pise s nalezitou zna
losti o valecne sile evropskycb
moenosti. On odhaduje, ze Rusko
v teto valce muze sbromazditi v
poli ne Arice jak 2,600,000 muzu.
To neznamena, ze by Rusko neme
lo vice muzu, sehopnyeb vojen
ske sluzb3T. Avsak velika nesnaz
spociva v torn, die jmenovanebo
odbornika, ze Rusko nema ani do
statecnebo delostrelectva, ani dos
ti dustojnietva i podustojniku k
zamestnani vetsiho poctu muzu.
nez jest uvedeny odhad.
Tyz odbornik pravi na zaklade
sve odborne znalosti, ze dnes ne
ni tak lehko vypravovat miliono
ve armady do pole, jak by se oby
eejnemu cloveku zdalo. Armada,
aby byla scbopna a ucinna, potfe
buje nevjdinutelne dostatecneho
vycviku. Tento vycvik a pfiprava
k valecne sluzbe braji velmi dide
zitou ulobu pfi armadacb. Co zna
mena vycvicena armada lze porov
nati nejlepe, kdyz vycvicene voj
sko vytabne proti vojensky nevy
cvicenym povstaleckym tlupam.
Nejedna se jen o to.abj' vojak umel
stfilet a dustojnik umel nosit sav
li. To nestaci v dnesnim valeeni.
A ponevadz dostatecny vycvik o
bycejnych vojaku zabere nejmene
nekolik mesicu, kdezto vycviceni
dustojniku vyzaduje nekolik roku,
neni mozno mocnostem evropskym
sebnati nabonem tak nesmirne ar -
madv, iak bv neodborne lideje u -
davaly.
Mimo to, pravi dale Stoddard,
moderni valeeni stalo se do tako -
ve mirv zavislym na delostf ele -
ctvu, ze sila armady musi se ob -
mezovati podle poctu baterii del.
llplostrpipftvo muze se novazovati
za nejdfdezitejsiho cinitele v bit -
ve ovsem rozumi st, delostfele-
etvo vycvicene, jez nalezite dove -
de zachazeti se svymi zbranemi.
Pecbta a jizda jest proti delum, ! bude-li na dobro povalen nejen
nalezite ovladanym, takfka bez-j militarism, ale take kapitalism.
moena. Proto jest tfeba, aby tyto Potrva-li kapitalism se svou hon
sbory vojska umely se nalezite cbo bou za ziskem, svet bude miti cas
vati proti delum. Poslati zastupy ' od casu nove brozne vaky, az lid-
nevyevicenebo vojska, vedem'ho
nezkusenymi dustojniky a bez pa
tficneho poctu del, jizdy a ostat
nieb odboru vojska, bylo by asi
zrovna tolik, ovec na jatky.
A tuto skutecnost nutno miti na
mysli, kdyz se uvazuje, jak veli
kou silu mohou jednotlive moeno
sti v prave zufici valce vyvinouti.
Az dojde k uctovani.
Zvitezi-li v nynejsi evropske val
ce spojenci nad Nemcem a Rakou
skem coz jest dosti pravdepo
dobno, toz pry Francie pfi nej
mensim bude od Nemcu zadati, a
by ji vratili tech pet bilionu fran
ku, ktere z ni vydfeli po valce z
let 1S70 71. Tenkrate Bismarck
litoval, ze nezadal vie a tak jest
mozna, ze Francouzi se na to roz
pomenou a budou take zadati vi
ce, nebot' Nemecko dnes ma asi
dvakrate tolik obyvatel, co Fran
cie mela tenkrate.
Francie take si bezpochyby ve-
zme zpatky Elsasy a Lotrinky.Ne-bude-li
Francie zadati vice, cely
svet bude tu miti zvlaste nazorny
doklad o torn, jakou valka je mar
nosti a zbytecnosti. V letech 1870
71 Nemecko a Francie vedly spolu
velikou valku, pak po vice nezli
etyrycet let o pfekot zbrojily, aby
se roku 191-4 znovu v ohromne val
ce utkaly a po dvou hroznych
valkach a po ctyryceti letech na
kladneho zbrojeni budou zase
tarn, kde byly pfed tim !
Jinymi slovy: Francie v letech
1870 1912 vydala na zbrojeni 52
biliony franku, Nemei jeste vice,
nynejsi valka stati bude zase no
ve billiony mimo sta tisiee lkl
skych zivotu a spokojenost celeho
jeduoho lidskeho pokoleni ale
ani Francie. ani Nemecko za vse-
cbny ty obeti na krvi a na stat-
cich nebudou miti nic, docela nic !
A nejen to. Ty hrozne ztraty zdra
vvch a prace schopnych muzu,
ztraty zlata, obebodu i prumyslu
zatlaci Francii i Nemecko do fad
moenosti druhe tfidy, tak ze o bu
doucnosti Evrojiy rozhodovati bu
dou na prvnim miste Rusko a Ye
lika Britanie. Tyto dve zeme maji
nadeji ziskati tim, co Nemecko a
Francie ztrati.
New yorsky list "Press" sve do
bv vvtknul. ze Yelika Britanie ne
uzavfe mir, lec by obdrzela zaru
ku, ze Nemecko nebude sesilovati
sve valecne lod'stvo. Jak se nyni
oznamuje z Londyna, Britove jsou
odhodlani vesti valku tak dlouho.
az Nemecko bude uplne pokofeno.
az nemeek' militarism bude na
dobro udoliin, a nemeeke valecne
lod'stvo zniceno, neb ucineno boje
nesehopnym. Nebot' kdyby nemee
ke valecne lod'stvo zustalo netkmi
to. znamenalo by to novou genera
ci horecneho zbrojeni a potom no
vou valku.
Yelika Britanie podle vseho te
dy bude z valky .miti nejvetsi pro-
specb. S moralniho stanoviska, po
kud v teto barbarske valce lze
mluviti o mravnosti, nelze ji cini-
ti vycitek jako Nemecku Nem
ei porusili neutralitu Belgie, kte-
rou Britove haji. Yelika Britanie
neni militaristieky sttit, nema ve
like stale armady a pf ece vyvinu-
la znacnou silu a posilila tak jed-
notu sve fise. A nepochybne o
bromne zisksi znicenim nemeckeho
zahranicniho obebodu. Ale aby do
sabla techto vyhod, musi vesti val
ku az do krajnosti, az do uplneho
povaleni Nemecka. A to bude ne
jen nakladne, ale take nebezpecne.
Nebot' jest otazka, budou-li jeji
spojenci oebotni tak dlouho s m
vytrvati. i
! Zvitezi-li spojenci, Belgie obdr
: zi obrovskou nahradu za sve utr-
'peni ovsem nahradu jen hmot-
jnou. Francie pfi nejmensim obdr
jzi zpet, co pfed 43 lety ztratila;
j Rusko snad sjednoti cele nekdejsi
' Polsko, da-li mu opravdu samo-
jspravu. Jen Yelika Britanie nebu
de miti prime odmeny jeji zisk
bucie neDrimv. bude zaviseti na
'jejim prumyslovem rozvoji.
j Bude-li po teto valce pokoj na
jvzdy ci je na na cas? Na trvaly
mir jest jenom jedna nadeje
stvo klesne pod uroven divocbu
Pusky jednotlivych
valcfcech narodnosti
jsou rozdilne.
Moderni puska, s kterou arma
dy evropske cvicily po fadu po
slednich let, bude nyni vyzkouse
na, prave tak jako riizne druhy
del. Y zemich, nalezajicich se ny
ni ve valce, uziva se ctj'f druhu
pusek. Belgicane, Nemci a Ruso
ve maji jMauserovky, jako meli
Spanele ve valce se Spojenymi Sta
ty. Anglie uziva Lee-enfieldovek,
Francie lebelovek a Rakousko
manlicherovek. Pusky Belgicanu,
Nemcu a Rusit nejsou vsak upl
ne stejne a je to jenom zakladni
zasada Mauserova ktera dala pu
skam jmeno.
C'etne zmeny byly ucineny s
puskami v poslednich letech. Dfi-
ve puskr nenesely na velkou vzda-
lenost, ale nyni tak zvane maga
zinove pusky nesou na vzdalenost
2.000 yardii a jeste vice. Y torn o
hledu vynikaji zejmena nemeeke
mauserovky, ktere mohou byti zfi
zeny, aby nesly na vzdalenost 2.
882 yardy. Nemeeky vojak muze
stfileti na pfedmet, ktery jest mili
a pul vzdalen, ale dobfi stfelci a
puskaf i jsou toho nahledu, ze 1.000
yardu je nejvetsi vzdalenost, naj
kterou moznost stfileti pfesne.
Vaha techto sesti rozdilnych
druhu pusek je ruzna a jde od os-
mi liber a pul- unce n Belgicanu,
do deviti liber a pulctvrte unce u
Francouzu. To ale nevztahuje se
na-lee-enfieldovky, kterych uziva
se u casti anglicke armady. Od
roku 1906 uziva se v Anglii krat
sicb pusek a dloulie lee-enfieldov-
ky uzivaji se jenom v territoriich
a v druhe linii obrany. Tato pus
ka s bajonetem je pomerne nej
lehci, jezto vazi o ctvrt unce mene
nez devet liber. Za to ale francouz
sti vojaci musi nositi nejtezsi, jez
to jejieh pusky s bajonetem vazi
deset liber a puldruhe unce.
Anglicane maji pusky nejkratsi,
jez to jsou jenom tfi stopT a 8.5
palce dlouhe. Jsou o pet palcu krat
si nez ony, Kterych uzito bylo v
boerske valce, ktere byly etyry
stopy a 1.4 palce dlouhe. Druhou
nejkratsi puskou je nemecka, kte
ra mefi etyry stopy a 1.4 palce. Po
ni nasleduje rakouska, etyry stopj
a dva palce : belgicka etyry stopy
a 2.25 palce; ruska etyry stopy a
3.12 palce. Rozdil mezi kratkou an
gliekou a francouzskou puskou je
neco malo pfes sedm palcu a fran
couzska puska je o palec a tfi ctvr
ti delsi, nez puska nemecka.
Kdyz nasazen je bajonet na pus
ku francouzskou, tato mefi o neeo
nu'ilo mene nez sest stop, eili pfes
ne pet stop a 11.S4 palce. Je-li sraz
ka na bajonety, pak Francouzove
maji vyhodu nad Nemci. Nemecka
puska s bajonetem mefi pet stop
a 9.75 palce, tak ze jest o dva pal
ce kratsi nez Francouzska. Ruska
puska mefi pet stop a devet pal
cu; anglicka pet stop a 1.5 palce;
belgicka, etyry stopy a 11.75 pal
ce, a rakouska, etyry stopy a 11.5
palce. Z toho nasleduje, ze fran
eouzsky bajonet jest nejdelsi, ma
je 20.72 palee delky, nemeeky 20.
61 palce, anglicky a rusky 17.2
palce, belgickv 9.5 palce, a rakou
sky, nejkratsi, 1.2 palce.
HI a veil nejdelsi je u ruske pus
ky a siee 31.5 palce ale francouz
ska puska ma temer take tak dlou
hou a siee 31.49 palce. Belgicka
puska ma hlaveil 30.67 palce dlou
bou, dlouha enfieldovka Anglica
nu, 30.19 palce, rakouska 30.12
palce, nemecka 29.5 palce a moder
ni anglicka, 25.19 palee. Hlavne
francouzske pusky je o 2.44 palce
delsi, nez nemecka.
Pfes to, ze francouzska puska
je nejvetsi ze vsech tech, ktere
uzivany jsou vdleicimi narodnost
mi evropskymi, uziva se pfi ni nej.
mensicb patron, ktere mefi jenom
2.95 palce. Patrony jsou dvojiho
druhu; jedny se spicatou kulkou
a druhe s kulatou. Kulata kulka
vazi 447 granu a spicata 415 gra-
nu.
Nemci by i prvnimi, ktefi uziva-
li spicatych kulek. Pocali jieh uzi
vati v roce 1905 a Francie je na
sledovala. NiMiiecke patrony mefi
3.22 palce pfi kulate kulce a 3.1S
pfi zaspicatele kulce a vazi 431 a
369.9 granu. Anglicane uzivaji ku-
latych kulek a patrony jejieh mefi
3.05 palce a vazi 415 granu. Bel
gicke patrony jsou neco malo pfes
tfi palce dlouhe a vazi 441 granu.
Ruske patrony jsou rovne malo
pres tfi palce dlouhe a vazi 423
granu. Rakouske patrony mefi
presne tfi palce a vazi 411 granu.
Ranhojici pravi, ze kulky zaspi-
catene nepiisobi tak vaznycb rane-
ni, jako kulate.
Ysechny zeme maji zasoby sta-
rych pusek, ale tech nikdy na prv
ni obranne linii se nepouziva. Ne-ni-li
dostatek pusek modernieh,
stare pusky dostane jenom domo
brana. Ysechny evropske narodno
sti v poslednich letech opatfily si
vsak takove zasoby zbrani, ze
budou jicb miti dostatek i pro do-
mobranu.
Odfrajf farmery.
?Kdo dice psa bit, vzdycky najde
hul, a kdo dice vysokymi eenami
okradati trpelive a dobraeke obe
eenstvo, vzdycky najde nejakou
vymluvu. Podnikavym lidem v A-
merice takovou vitanou vymluvou
jest nynejsi valka y Evrope, tfe
ba ze na jejieh obchod nemela ve
skutecnosti prazadneho vlivu. Zna
menity doklad o nestydatem vyde-
racstA'i nektervch ameriekych vla-
stencu podava ministerstvo orby
ve svem tydennim bulletinu ze due
9. zaf i 1914. V bulletinu cteme :
j "'Ceny importovanyeh semen na
bhoveho jetele (crimson clover,
Trifolium invarnatum) a ehlupate
vikve (hairy vetch, Yicia hirsuta)
posledni dobou vystouply tak vy
soko, ze odbornici departmentu se
obavaji, ze draliota techto semen,
ktera se-sem pfivazeji hlavne z Ev
ropy, znacne omezi seti techto lus
kovin, ktere byvaji krmivem, ane
bo hnojivem. Ba jsou obavy, ze
ceny yystoupi tak vysoko, ze ani
nebude radno, aby farmefi tyto
plodiny letos seli.
Nezli nynejsi stav veci v Evro
pe se vyvinul, nachovy jetel pro-
daval se po $4 az $5 busl. Az do
15. srpna bylo ve Spojenych Sta
tecb toho semene nedostatek. po
nevadz zasilky z Evroj)y byly men
si nez obycejne. Tu ceny vystouply
na $7.50 az $9 busl. Od te doby
vsak dosly sem nove zasilky, tak
ze dnes je zde pro ozimni setbu
vetsi zasoba tohoto semene. nezli
jaka byla y teto zemi touto dobou
lonskeho roku. Jak department vy
setfil, toto sime bylo vsechno im
portovano za ceny pfiblizne stejne
jako ono sime, ktere zacatkem se
zony se prodavalo po $4 a $4.50 za
busl. Department je tedy toho mi
ueiii, ze nynejsi vysokfi eena seme
ne neda se ospravedlniti v ohledu
na zasoby a na ceny. za ktere sime
bylo importovano. Nektefi obebod-
nici sice dosud prodavaji za stare
ceny, ale to jsou yyjimky.
Potrva-li nynejsi vysoka eena,
toz odbornici pochybuji, ze by se
vyplatilo siti nachovy jetel jako
zelene hnojivo mezi kukufici, ne
bo na uhory, nebo vubec za tako-
vych podminek, kde nelze bezpec-
ne ocekfivati nalezitebo kliceni. Za
takovyeh pomeru bude lepe zaseti
letos na podzim zito a za ten rozdil
v cene nakoupiti cilskeho ledku ne
bo jineho umeleho hnojiva, ktere
obsabuje hodne dusiku a tim du
sik pude nahraditi. Zito bude v
zime pokryvkou, ktera zabrani vy
molum a unikani vhiby, a najafe
muze byti zaorano a obobati tak
prst'.
Yyssi naklad na zakoupeni se
mene nepochybne da se ospravedl
niti jen tarn, kde nachoveho jetele
pravideine se pouziva ke kryti ,dieny prine. Asi z zalu, jak se Ba
prsti, nebo kde mistni zkusenost voraei perou za Prusa. Prvni
zarucuje dobre kliceni a zdar plo- 'raneni v Praze byli nadsene uvita
diny. jni a vezeni v povozech ovencenych
Podobne pomery pfevladaji ta
ke yzliledem k semeni ehlupate vi
kve. Od 1. listopadu 1913 az dosud
bylo sem importovano pfiblizne
sest sedmin toho mnozstvi seme
ne, ktere sem bylo pfivezeno loni.
Ale tento sehodek jest castecne na
brazen vydatnejsim pestovanim vi
li tedy budou za vikey pozadova
li ttdy budou za vikev pozadova
ny vyderacne ceny, odporucuje se
farmerum, aby ve svem hospodaf
stvi zavedli tutez zmenu, jaka by-
la odporucena na misto seti "na-
eboveho jetele".
Zdrazeni jeteloveho semene "za
pficinou valky", ac je bo ve Spo
jenych Statecb tolik jako loni, je
ebarakteristicky doklad. kterak
soukromi spekulanti okradaji far
mery. A neni to ovsem pfipad je
diny, nebof cely kapitalistieky sy
stem spociva na zasade, miluj sve
ho blizniho, a kde muzes, odfiho.
O cem nevime.
(Yyilatky z novin z Cecil.)
170 vozotaju rakouskyeh pod
velenim rvtmistra Gebaura zadr-
zelo u Kamionky 1000 kozaku, az
pfisly posily. Tak vida, 'furbez Vana jenom ve scvrkle babicce.
llaci " budou nyni nejstatecnejsim ! Kozbodne by se o to mely take
vojskem v Rakousku. Pro pod-ljednou sufrazetky vziti, aby :en
vodne dodavky ovsa armade sti- ;Ske pohlavi nebylo tak snizovauo.
hani jsou Frant. a Rich. Morav-jAle jinak babi ieto y cestine ma
cove v Paeove. Ketezova lavka 'yystizny vj'raz. Tak jako na iafe
vedle novebo mostu u Rudolf ina
v Praze byla snesena. Postavena
byla y roce 1S70 za 294.000 zl. Ny-
ni si nikdo ani nevsiml, ze pada na podzim dostavi se opet nekolik
kus upominek na doby znovu zvkfi (inu, kdy leto, ktere je jiz sesta
seni ceske Praby. Pochovavani rae; chce se jeste jenom zablys"
padlych nemeckych. Obee se musi knouti.
starat o vykopani hrobu padlym, Kvetiny jiz davno poinfely a ta
lezicim na jejieh pozemcich. Mrt- ke ptaei se odstehovali, neehteji
vym odeberou nejdfive sacek za- ce dale obveselovati lidi. Ale stej
veseny na krku, v nemz jsou jicb ne jako pfiroda na jafe zapasi,
cenne pfedmety. Boty jim pone- aby byla ozivena vlada zimy, tak
chavaji. Zabali je do dilu stanu, Zapasi opet na podzim, aby byla
ktery kazdy vojin nese a ulozi je ozivena vlada leta. Slunce Zapasi
do saebty. Cenne pfedmety musi.s mlbami, ano lide, ktefi jsou ne
starosta obee podle zapisu odevzda mocni, musi sami take stejne s pfi
ti poziistalym. . Blochova kniha rodou zapasiti.
"Yalka budoucnosti", vydana u a babi nebo-li indianske leto je
Simacka v ?raze.pfed lOlety, byla jakymsi .zableskem stesti uplynu--zabavena.
Na pomniku Husove yCh dnu, je jakymsi usmevem ii
se pracuje opetne praadelne. mirajiciho jara. Yola na nas svym
Mad'afi zastavili vydavani Slo-
venskeho Denniku." Y Moste
vydana vyhlaska, aby zeny zane-
ehaly pesteni nakladne mody. a
sice vzhledem k nynejsi vazne do
be. Damy soublasi. Na tvrzi jed
ne halicske pevnosti casne z rana
nechal velite .nastoupiti muzstvo
a vyzval, a.by se pfihlasili ti, ktefi
se neboji. Z.peti set pomalu vystou 1
pil jeden, druhy, az jicb bylo 120, Mnoho-li potravy clovek ' spotfe
f ekl dustojnik, ze to staci a dodal : buie v zivote
"Ti, ktefi se neboji, pujdou s pa-, Jste-li clovekem prumerne va
nem lajtnantem do veznice, pre- hy, vysky a chuti a zijete-li peta
vezmou trestance a pojedou s ni- sedmdesat 'let, suite ctyfiapadesat
mi do Praby." Dovede si kaz- tun potravy a vypijete tfiapadesat
dy pfedstaviti radost nebojacnych ( tUn napoju. To jest asi 1,3000-kra-a
zlost bojaenych. Berlinske no-1 te yk-e, nez je yase vaha.
viny )isi o rakouskyeh vojinech : ! Kdybyste cbleb, ktery snite, na
'Neuvazujice o pocetne pfevazeisebe rovnali, za tuto fadu let u
nepfitele, vrhali se na obou bojis-1 tvofili byste velkou hranici, je
tich elegantni synove Yidne, hor-by rovnala se budove slusne'veli
kokrevni synove Cech, Chorvat- ;kosti. Kdybyste pfikladali k so
ska a Bosny, jakoz i jafi jezdei z be maslo, pak by po petasedmde
uberskveb stepi se zbrani v nice 'sati letech meli jste pofadny kus,
na nebo, kdykoliv mobli. No-!yazici jednu a ctvrt tuny. Jste-li
vaekove 102. pi. (z okoli Beneso- jmilovniky simky a polozili byste
va) 26. srpna kdyz sli na nadrazi, 'vedle sebe platky, jez jste ' za
zastavili pfed nemeckym konsula-! Syeho zivota snedli, dostali byste
tern a zapeli "Kde domoy mil j ? " ; pnm c-tvrv mile dloubv. Milov-
Kdo je asi zastavil ? V Olo-
niouee prodal kdosi kone vojsku.
nedeh 23. srpna, tyden po odve-
deni kone do Halice, tyz v noei za-
ficel pfed dvefmi staje. Jak se z Kdybyste uchovali vsechnu ze
Krakova dostal zpet, nelze vysvet-; leninu, snedenou za techto peta-
liti. Y Jinonicich yyhofela east ,
AValtrovy tovarny na automobily. '
Cisaf rakousky vyznamenal Yi-!
lema a generala Ioltkebo Mnvi
aterezianskvmi fadv. Yilem
zase'ji
Frantiska Josef a a gen. Hotzen
dorfa nemeckymi. Jiad favie
Terezie propujciije se jen za veli
ke hrdinstvi pfed nepfitelem, pio
to je s podivenim, ze jej mohl do-
stat Yilem. ITr. Zeppelin, neunav
ny strfijee velikych balonu, blasil
se za dobrovolnika, patrne vedel,
ze jej nevezmou a nevzali jej.
Hr. Karolyi, ktery meskal v
Americe, ale jifed valkou vyjel z
Ameriky, neni k nalezeni. Mad'a
rie lkej. Bavorum umfel de-
! kvitim. Take jsme cetli, ze mezi
ranenymi pfijel jeden dustojnik s
rozbitym malickem u ruky. Yetsim
hrdinou byl jeste jiny, ktery byl
poranen na oku a dvakrat stfelen.
Zaveden zase pravidelny jizd
ni fad na drahach, jako v miru.
Babi leto.
Podivny nazev dostalo v angli
cine nase babi leto. Kikaji mu in
dianske leto. Proc to, nedovede
nikdo vj-svetliti, tak jako vam
nikdo nevysvetli, proc se Cesi sty
di za to, ze jmenuji se Yaclavove
a jakmile pficichnou k Americe,
lined provedou hrdinsky cin a z
Yaelava udelaji Jima. Ale niyslim,
ze by to takovemu stydlavemu
Yaclavovi nebylo vhod,kdyby se
Jim pfelozilo spravne do cestmy
a fikalo se mu Kuba.
Tak ti Yaclavove, nebo-li po a
mericku Kubove, jsou jiz s tim
babim nebo-li indianskym letem
spfizneni, nebot' jak je po sv. Ya
elavu mame jiz babi leto na krkn.
Ale i to samo nase ceske jmeno,
babileto, je nespravedlive.Proe se
mu nefika tfeba leto dedku a proe
kazda staroba je nam pfedstavo
t
rf iitU v?rk- tr-phn L-otr, .v5-s
nekolik dni, kdy zima dice uplatni
ti 7novn svnn 115,rU-l5rln
umdlenvm usmevem, ze se mame
chystati na zimu. Zeny ze maji pre
mysleti a zkoumati, jaka bude na-
, va zimni moda, deti ze se maji te-
siti na snih a na Yanoce, ktere o
vsem jsou jeste daleko, a mini ze
se maji pfipraviti, ze uhlafsti ba
roni jim opet sahati hloubeii do
penezeiiky
'nik ryb snadno za tuto dobu sni
j -jiei, pgt tun. prfimerny jedlik za
tmo dobu snil2,000 vajee a asi 400
'liber svra.
sedmdesat let, naplnili byste lak
zn;ir-ne dlmibv- Snntr-Ahnv.nh- in-.
CTP y n Anm M-inxx mnnn i;.
ber cukru a 1.500 liber soli. Jste-
jenom prumernymi kufak-, za
tu dobu vykoufite pul tuny taba-
ku v dymce a koufite-li eigarety,
vykoufite jicb za stanovenou do
bu svebo zivota celv million.
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
du, zdaliz neni odbe
ratelem. Nedluzite na tento casopis?
