Lacine ptijky
farmerum.
Ye Spojenych Statech je spou
sta podnikavyeh lidi, ktefi po
prikladu kapitalistii chteji byti
pohodlne zivi bez prace. Yykofi
st'uji kazdeho cloveka, ktery pra
cuje, at' uz je to v tovarne, y do
lech, anebo na farme. Zejmena
maji namif eno posledni dobou na
farmery. Pujde-li to na dale tak,
jak to slo dosud, nezbude nasemu
departinentu orby nic jineho, lee
aby vydaval pravidelne tydennik
s vystrahanii proti tern podnika
vym vlastencum. Nedavno jsme
zaznamenali, kterak jisti proda
vaci semen odiraji farmery nesty
date vysokymi cenami tentokra
te zase jest nam uvefejniti vystra
hu departmentu orby proti zlo
dejum jineho druhu, ktefi nabi
zeji farmerum "lacine pujcky",
jez ve skutecnosti pfijdou farme
rum nehorazne draho. --Pod nad
pisem ""Warning against Cheap
Loan Schere" department orby v
bulletinu ze dne 16. zafi uvefej
iiuje tuto .vystrahu :
"Nenavno kdosi poznamenal, ze
jest pfimo iizasno, co vseehno ne
ktefi lide jsou ochotni udelat, aby
nepoctivym zpusobeni domohli se
zivobyti V oboru pozemkoveho
iiveru jiz se vyskytla fada tako
vych exemplafu. Jiste spolecno
sti slibuji farmerum, ze jim puj-
ci penize lacineji, nezli je muze
obdrzeti kdokoli jiny na jistotu
stejne dobrou. Dychtivost, s ja
kou nektefi farmefi jim jdou na
lep, jest jeden dukaz, ze je tfeba
zdraveho systemu pozemkoveho
uveru. in em to ovsem uoceia vi
na jen toho farmera, ktery se da
napalit. S velikou dusevni ener
gii a obdivu hodnou dovednosti
T ' X- Y J 1 ' .
vypracovany byly lakave cirkula-'asi 6,500,000 farem. Kdyz by ne
fe, ktere zdanlive slibuji farme- kolik spolecnosti takovym zpiiso
rovi vseehno, ale ve skutecnos- bem pracovalo mezi farmery, jest
ti mu neslibuji nic. Kdyby tolik
pf emysleni a dovednosti bylo ve-
novano na obraceni hfisniku, hne-
dle by se pfiblizilo kralovstvi
bozi.
Tynechame-li zbytecna a ozdob-
'podstite takbvy: Spolecnost
se nabizi, ze vam pujei penize na
ir I m i it- -T i r i i i t. r - - - j ,
dobrou jistotu, fekneme, na 3 pro- by veliky pocet farmeru byli o- statu utvofiti zakony, ktere by
ienta a dovoli vam pohodlne u-' chotni nositi mesicni splatky do na zaklade dnesni civilasee, dnes
mof ovati dluh mesicnimi splatka- pokladny spolecnosti tak dlouho niho stupne povsechne kultury sta
mi. to zni laKave, a neeneete-ii az uy spiaiui iouk, kuuk se ciut;
se dlouho vyptavati, co vlastne ji vyduzit. To by ucinili lepe,
m v. i.-i. '
mate obdrzeti a kdy to obdrzite, kdyz by si nosili penize do spofi
to2 podepisete zadost o tu vyhod- telny, protoze tam by dostali uro-
1 . - I 0
nou Duicku. V nekohka dnech
obdrzite od spolecnosti kontrakt
na pujcku, o kterou jste se pfi-
hlasil. Kontrakt ten jest nalezite j
podepsan iifedniky spolecnosti
Tu teprve si uvedomite, ze pfi
hlaska vami nodepsana a kon
trakt podespany iifedniky spolec
nosti dohromady tvofi pravoplat-
nou smlouvu, a ze nemuzete ven
Podle podminek smlouvy mate
ih'ned zacit splaceti dluh, fekne
me $1,000 po $10 mesicne, ale ten
tisic jste jeste nedostal. A ne
jen to vy ani nevite, kdy jej do
stanete. Jedine, co vite jiste, jest,
ze musite splaceti $10 mesicne. Za
to vsak mate od spolecnosti slib,
ze vam ty penize pujei, az jich
bude miti nazbyt. Jinymi slovy,
dostanete du.icku. az na vas ra-
da. dojde. To znamena, ze ta spo
lecnost pfitomne dobj- penez ne
ma, a ze nekolik jinych panu ce
ka na nuicku pfed vami. Jakmi-
le spolecnost sezene dosti penez,
pujei je tern panum, jednomu po
druhem. Az dojde na vas vydr-zi-li
spolecnost tak dlouho obdr
zite sve penize.
Nuze, kde vlastne takova spo
lecnost here ty penize, jez hodla
pujeiti vam i jinym panum, kte
fi takove smlouvy podepsali?
Inu, dostane je od vas a od tech
druhych panuv a od nikoho jinc
ho. Spolecnost k vam vsem pra
vi: "Panove, tato spolecnost ne
ma zadnych vlastnich nenez, ale
budete-li splaceti sve penize do
jeji pokladny, az my vam je pak
radi zpatky zapujeime, date-li
nam dobrou jistotu, za podminek
velice vyhodnyeh."
Kdyby takova spolecnost nedo
stavala nove kontrakty, nemohla
by vam pujeiti ten tisic dollaru,
lee az byste ji ho sam splatil. Ji-
nych prijmu nema a z nieehoz ne
co udelati nedovede. Dostava-li
po vasi snilouve na dale nove kon
trakty, toz muze vzit penize spla
cene temi, kdo pvisli za vami a
pujcit je tern, kdo pfisli pfed va
mi. Tak muze stat, z? na v:'s
fada dojde drive, nezli splatite ce
lou sumu, kterou se chcete dluzit.
Ale za to ti, kdo jsou za vami,
musi eekati tim dele. Kdyz by
novi zadateli -se rychle hlasili ve
velikem poctu a splaeeli spolec
nosti sve dobre penize, toz spolec
nost mohla by vara dati pujcku
dosti brzy. Ale tim by pad jeji
byl jenom oddalen. Ti, kdo tak
cetne se lilasi za vami, musi ee
kati dele a dele, lee by novych
zadatelu pfibyvalo geometriekou
fadou. Ale cim dele by to slo,
tim vetsi byl by upadek.
Kdo nezna zahady geometricke
fady, ten snad uvefi, ze by to tak
mohl'o jiti do nekonecna; ale vez-mete-li
si tuzku do ruky, vypocita
te si snadno, mate-li svou pujcku
obdrzeti do roka, ze pfistim ro
kem musi byti asi 10-krate tolik
Lzadatelu jako letos. A aby ti zase
mohh obdrzeti sve pujcky do ro
ka, musilo by pfistim rokem byti
l.-krate tolik zadatelu co pfed
tim a tak dale. Nuze, cekali letos
1,000 zadatelu a pujcky, toz podle
tohoto postupu desatym rokem mu
silo by jiz-byti 10,000,000 millionu
novych kontraktu.To je skorosedm
tisickrate vice, nezli je dnes na ce-
le zemi obyvatel.
Ovsem jste-li vy i jini zadatele
ochotni eekati na sve pujcky pet
let, toz by desatym rokem stacilo
I pouze 1,024,000 novych zadatelilv,
iby spolecnosf mohla vypujeovat.
Ale ve tfinactom roce uz by mu
silo byti 8,192,000 novych ' Vido
sti. ve Spojenych Statech jest
videti, ze soutez mezi nimi ton do-
bou byla by, abychom tak f ek-
li, tuha.
Ale nac ty vyklady? Kdokoli
(to promysli, vidi, ze cely ten plan
musi padnout. Jsou jenom dve
za kterych by
by ame-
ncti farmeri musih byti naramne
hloupi. Jedna podminka jest, ze
l i.tii-
Ky, a Kdyz Dy si sve penize vy
zdvihli, nemusili by z nich platit
zadne uroky, ani 3 procenta ne.
Druha podminka je, ze veliky po
cet tech, kdo zacnou odvadeti ty
ir-esicni splatky, konecne to omr-
zi, a ze pf estanou platit, tak ze
spolecnost bude moci vziti si je-
jich penize a pujcit je tem neko
lika lidem, ktefi budou platit po
fad. Kdyz by z kazdych 10, kte
fi plati, 9 pfestalo platit dfive,
nez obdrzi pujcku, toz spolecnost
mohla by dosti brzy pujcit peni
ze tem tvrdohlavcum, ktefi by
vytrvali. Za zadnych jinych pod
minek takova spolecnost nemuze
trvati mnoho let. Jeji upadek lze
pfedpovedeti se stejnou jistotou
jako smrt cloveka. Y torn ni o
nom pfipadu nelze pfedpovidati
den a hodinu, ale jest uplne ji
sto, ze pfedpoved' se splni y urci
tem case. Kdo by ty desitky me
sicne nosil do spofitelny misto do
pokladny spolecnosti, v osmi le
tech bude miti vice nez tisic dol
lariiv a nemusi se dluzit ani pla
titi uroky. Za deset let pfi 3 pro-
centecn uroicii mei oy Jtiiy&.uz a
pfi 4 procentech $1,471.94'
Ktery stat to bude?
Poehybujeme, ze nejaky iicinek
i
budou miti petice a telegramy, kte
re rozesilaji nektere americke ca-
sopisy, aby uvedly do proudu lmu
ti, jez by pfivodilo mir y Evrope,
poehybujeme, ze k miru dojde, az
oslavime mirovou nedeli 4. fijna,
ale jsme pevne pfesvedceni, ze
hroznemu vrazdeni y Evrope ne
bude konec ucinen dfive, dokud
jedna strana nebude porazena tak,
aby nahledla, ze dalsi boj je mar-
nym a ze musi o mir prosit. Potom
nastane doba uvesti ve skutek ty
ruzne plany, kterynii v budouc
nosti ma se zabraniti aby se ope
tovalo to, ceho nyni jsme svedky,
aby viibec valky byly vedeny.
INemci, kteri veri, ze jsou naro
dem nejcivilisovanejsim, nejschop
nejsim a nejpokrocilejsim, vefi, ze
v Evrope nezavladne trvaly mir,
dokud tam nebude postarano o au
toritu, ktera by byla dosti silnou
aby kazdemu jinemu narodu za
hnala chut na poruseni miru, a
samo sebou se rozumi, ze autori
tou tou die jich pf esvedceni nemu
ze byti a nebude nikdo jiny nez
Nemecko. Jinymi slovy, Nemci
chteji vladnouti celemu svetu a
vnutiti mu svoji villi jako zakon
Jsou k necemu takovemu schop
ni, jsou k takove uloze opravneni?
Nikoliv, rozhodne nejsou. Jejich
minulost a hlavne pfitomnost na
prosto inn uerou pravo, nrati si
na narod mirumilovny, namlouva
ti svetu, ze oni mu zabezpeci trva
ly mir. Ano, kdvbv celv ostatni
svet se jejich otrokem stal, kdy
by ostatni narodove byli nuceni fl
diti se jejich diktaty, trpeti jejich
kofist'ovost, vzdati se sve osobi
tosti a pracovati jen k vetsi moci
a slave Germane, potom by Nemci
milostive popfali drobtu z boliate
ho sveho stolu a mir by jiste pa
'noval tam, kde by zadny neodva
zil se protestovati.
I my pfipojujeme se k nahJedu
ze nad evropskym mirem musi bd
ti silna autorita, ale y zajmu vsech
ostatnich narodu, zvlaste slovan
skych a tech malych, jako jest n:is,
jest, aby to byl nektery jiny na
rod, nez Nemci, jemuz by osudem
autorita ta byla svefena.
Valka jest klesnutim lidske ci
vilisace na stupen zvifeciho boje o
existenci. Silnejsi narod vrhne se
na slabsiho, nebo nekolik slabsich
se spoji, aby spojenymi silami sil
neho zdolali. Narodove vytvofili
zakony, ktere obsahuji pevna pra-
vidla o torn, jak veden byti smi boj
o existenci mezi jednotlivci, jak
' daleko se muze jiti v soutezi s pfi-
slusniky vlastniho naroda. Nasili
jest vylouceno, aspon potud, po-
kud panujici tficla pojem nasili
vjrmezila. .
j Nyni jsou oprairaenymi otazky:
Mohou take narodove mezi sebou
prave jako pfislusniei jednoho
novily pravidla, die nichz by se fi
dilo jejich spoluziti a spolusnazeni
:v Kiianem soupereniy jsou mozny
mezinarodni zakony a smouvy, kte
re nasili, valku, mezi narody by
ucinily nemoznymi a zabezpecily
by trval' mir?
Narodove maji jiz takove smlou-
vy a zakony, ale nasili, valka, fadi
zpusobem nejhroznejsim. Zakony
a smlouvy maji jen tehdy cenu,
kdyz jsou dodrzovany. Aby byly
dodrzovany, musi za nimi stati si-
la dosti mocna, aby jim poslusnost
vynutila.
Ovsem v kazdemu zakonu, y kaz
de smlouve jest obsazena sila, au
torita. Proto zakon je respektovan
vsemi pfislusnik- naroda nebo sta
tu, ktefi maji stejne moralni zasa
dy, z nichz zakon povstal a o nez
se opira. U vsechnech ostatnich,
ktefi se zasadami temi nefidi, za
kon jest bezmocnym. Na sile tech,
ktefi zakon uznavaji a jim se fidi,
zavisi, niohou-li ti druzi, ktefi za
kon neuznavaji, pfestupuji, neb
pfestoupiti zamysli, byti donuceni,
aby se zakonem fidili. Kdyz tako
va sila neiii dosti mocnou, doeha
zi ku povstani, k revoluei, nebo
obcanske valce.
Evropa mela mezinarodni zako
ny, mela smlouvy, ale vfilka vsech
ny zaslapala v praeh. Y Evrope ne
bylo zadne moci, aby mohla donu
tit Rakousko, aby se spokojilo se
srbskou odpovedi na svoje nesty
date pozadavky, zadna moe neza
strasila Nemecko pfed porusenim
smlouvy o neutralite Belgie, zadtia
moe nebyla s to, tyto zlocince pro
ti zakon fun lidskosti, prava, eivi
lisace a kultury uciniti neskodny
mi. Y Evrope nebude trvaleho mi
ni, dokud tam nebu.ie postarano
o antoritu, ktera by byla dosti sil
nou, aby zlociniiyin narodiim, kte
fi nasilim pferusiti chteji klidny
vyvoj nsirodu mirumilovnych. po
rucila, aby se krotili, a byla s to
je k miru donutiti bez hrczneho
valceni, k jakemu doslo, kdyz o
statni narodove evropsti nei'btell
se zalozenyma rukama se divati,
jak velke Rakousko davi male Srb
sko, jak Nemecko vrha se na Rus
ko, kdyz Srbsko dice chraniti.
K temto uvaham o nutnosti au
tority, ktera by udrzovala mir, do
dava jisty nemecky casopis: il Vel
ky mlcenlivec, IMoltke, jednou pra-
vil: "Yidim za ucelem udrzeni mi-!
ru pouze jednu moznost a ta je,
aby v srdci Evropy utvofila se
moe, ktera by nebyla dobyvacnou,
ale pf ece by byla dosti silnou, aby
svym sousedinn mohla valku za
povedeti. Prave tak vefim, ze kdyz
toto blahodarne dilo se uskutecni,
vyjde z Nemecka.' K vyroku iIolt
keho pak vola vlastenec nemecky :
"Nemecko ve skutecnosti dokaza
lo, ze ve sve podstate je statem,
ktery nejvice se fidi zakonem ci
vilisace a lidskosti, ktery nejvfe
leji pestuje zakon svetoveho mini.
Na zaklade toho Nemecko je nej
povolanejsim statem, aby se stalo
strazcem a ochrancem, tohoto sva
teho zakona."
Mluviti tako dovede jen clovek
narodnim chauvinismem zaslepe
ny, clovek. ktery u sveho naroda
nevidi bfevno v oku, ale jinemu na
rodu vytahovati dice z oka mrvu.
My vsichni, ktefi jsme poznali
Nemce z blizka, tam. kde jsou u
moci, vime nejlepe, jak malo ma
ji vlastnosti, ktere by opraviiovali
k tomu, by v jejich rukou naleza
la se autorita, ktera by rozhodo
vala o miru Evropy a sveta. Jak
jiz praveno, mir v Evrope byl by
zarucen jen tehdy, kdyz by Nem
ci byli pani a ostatni narodove po
robenymi. Autoritou miru v Evrope musi
se stati docela jiny stat nez Ne
mecko. Ktery stat to bude ? Kdyby
Rusko pfijalo lidovejsi formu vla
dy, jsme pfesvedceni, ze ono by
se mohlo a melo stati takovou au
toritou nasledkem povahy sveho
lidu, ktera zasobena byla tak vel-
kolepe Tolstojem a jez ve sve pod-
state nenavidi kazde nasili, dove
de se zapfiti a obetovati za jine,
ktera jde za idealy a nikoKv za
moci a ziskem. Kdyz pak nestane
se takovou autoritou Rusko, tu
muze se' ji stati velka Federace
statu stfedoevropskych, v niz ne
bylo by Pruskeho Nemecka, nybrz
ktera by sestavala z rovnocennych
statu nemecky ch se slovanskymi
staty, utvofenymi z Rakouska a
casti Nemecka a Ruska. h
Evropska valka a
nase sny.
Zfeli jsme kopi imperialismu,
hnane zeleznou a vvcvicenou ru
kou vojenskou, vnikati v Pafiz,
kam francouzsky lid poslal zastup
ce sve, by plnil villi jeho, zfeli
jsme kopi to ostfira svym krajeti
Anglii a vlnami hnati se v Ameri
ku. Chveli jsme se jako kukufice,
jiz vitr zmita, kdyz jsme pozoro
vali ten zapas lidovlady s vladou
militarismii, zapas vule narodu s
vojenskou panovacnosti, zapas par
lamentu s nemilosrdnou svehla-
vosti, zapas civilizace s barbar-
stvim. Slzy polily nasi lie, kdyz
slyseli jsme palbu pruskychdel.pod
niz kleslo Louvain, a my se bali o
Pafiz a Lond.vn, ba v mlhach vi
deli isme Washington, kde je Bi-
dum, a v nem tfpytil se cisaf-
sky trim.
Lee pfisla k nam bohyne lilie
jak bila, a vune jeji bohata zapu-
dila zapach prachu. Ylozila nam
jemnou ruku na rozzhavene celo
a stocila je v jinou stranu a ukaza-
i nam na kfivolakou stezku de-
rouci se po strain na teme norv.
te stezce clovek spel, sktikal
)fes rokliny a balvany pfelezal a
llavy hadu, rozslapiival, avsak u-
nave nepoaienai amz sei zpet, nv-
bvz zafivy zrak upinal k cili sve-
1 t L TT-V V -I
mu a zpivai si: -Uettictvi ja ne-
roztrousim, jez mne dala stoleti!
Rozmnozim je hfivnoii svoji, kte-
'ou krev imi posveti!"
Y Evropu zas zabloudily oci mo-
e, a prekvapeni z men nneci vy-
slehlo: utichl rev stfelnych jicnu,
a bodaky pfestaly se blystet, a
misto vojenskych uniforem vidim
obcanske obleky, vidim deti, mu
ze, zeny, stafi a mladi hromaditi se
olem panovniekyeh palacu, sly-
sim z triDUn recniky provolavati
slavu vlade z lidu, lidem a pro lid,
slysim paramenty meniti krey 11 z
bozi niilosti" v krev raou.... a
uz jsem v Evrope. Beham Londy
hem, shanim se po Jifim a nemo
hu ho nalezt. Beham Madridem,
shanim se po Alfonsovi a nemohu
ho nalezt. Beham Rimem, shanim
se po Yiktoru Emanuelovi a nemo
hu ho nalezt. Specham ve Yideii,
a tam se ztratil Frantisek Josef.
Specham y Berlin, a tam uz Yilein.
neni. Ze Srbska zmizel Petr, z Bul
liarska Ferdinand, sultan opustil
Cafihrad, fieeko a Rumusko ztra
tily potentaty svoje. Y silene ra
dosti a y silene nevefe uhanim v
mesto, v neniz pravil car: ''Z teto
jednomyslne boufe lasky a horli
vosti vsech ochotne obetovati sam
zivot, cerpam svoji silu, abych klid
ne a pevne hledel vstfic budouc
nosti." Yolam : Petrohrade, kde
je Mikulas? Neodpovida Pe-
trohrad, mlei jako ta ruska zima !
Republika vedle republiky ! Fe
derace evropskych statu I Zlomeni
militarismii ! Svorny postup ku
slunnejsimu zitfku! !
Rcete, bratfe, je dobfe, ze sni-
me
c.a.
Co stoji jeden den
modern! valky.
Yypocitati pf edem urcite, co bu
de stati valka, bylo by pocinanim
blahovym, ponevadz rozhoduji
nejenom doba valky, nybrz take
nejruznejsi okolnosti, zvlaste me
nici se cena prostfedku zasobova
eieh. Jak je mozno dukladne se
tu pfepocisti, dokazala nejlepe
valka s Bury. Tehdy lined pfi po
catku jejim prohlasil kanclef po
kladu anglickeho Hicks Beach v
parlamentu, ze vojenska sprava po
del nejdokonalejsich vypoctu sou
di, ze valka nebude stati vice nez
10 milionu liber sterl. t. j. 240 mi
lionu korun, y pravde stala pak
valka tato Anglii za tfilete sve.
trvani 2J1 milionu liber cili na
5000 milionu K. Pf es to podle zku
senosti dfivejsich valek da se as
pon pf iblizene vypocisti naklad na
jodnoho muze na den. Y nenejkc
francouzske valce stal skutecny
naklad valecny Nemecko pf es mili
ardu marek. Delil-li se obnos ten
ipoetem vojaku v poli bojovavsich
a poctem dnu valecnych, pfipadlo
za valky te 5 marek na jednoho
muze za jeden den. Y rusko-turec
ke valce roku 1870 1878 vydava
lo se na muze za den asi 8 marek
Osadni valky jsou ovsem drazsi.
Burska valka stala na pf. 16 ma
rek z muze za den. Od nemecko-
franeouzske valky zmenily se po
mery ovsem tim, ze zdrazilv se
potraviny i yzbroj a ze zvysily
se piarj'. vseenny vvnaiezv mo-
dernflio valecnictvi, jako letadla,
kuehyne povozni, ryehlopalna dela
i kulomety s hromadnou potf ebou
munice, vse to znamena velmi zvy
seny naklad, kteryz nesmi byti
podeenovan. Sidime-li se tedv zku
senostmi minulych valek tech a za
roven i dnesnimi pomery, muzeme
pocitati, ze valka bude stati nej
mene 10 marek cili 12 K za mu
ze za den. Pfi osmi milionech val
cicich vojaku stala by vilka Ev
ropu tudiz denne as 96 milionu cili
skorem 3 miliardv za mesie.
Z dopisu ces. kadeta.
Praha, Cech. Otiskujeme ze
soukromeho dopisu, zaslaneho z
ruskeho bojiste, tyto fadky:
Byla to hanebna eesta. Bhito, bhi-
o. blato. A kdvz ze silnice odbo-
cis, jsi v mocalu. Yzduch trpky,
skoro zahofkly. Ale ku podivu
vsichni tyto trampoty vesele snasi
me. Jsme dobfe a iafe naladeni
- a cosi nas prochviva jako tajem
nd sila, dyehtici po srapnelovem
kftu Nasi hosi zpivali.
Y torn najednou mihli se pfed
namikozaci. Pfipadali nam v prvni
chvili, jako by nas pfatelsky vita
li. Zdalo se. ze se kamaradskv u-
smivaji. Ale nahle zaficelv kule
mis setnik se kaci. Slysel jsem.
ze neeo zvolal: jakoby 'Na zdar!J
A ted? uz to slo do ziveho.
Sluch zatrnul, oci se rozjiskf ily.
A za pul hodinky upaluji zbytky
kozacke k nedalekemu lesu. Roz
kaz znel: nepronasledovat, pone
vadz by to nemelo nyni ucelu
Ysiclmi se radujeme a jsme nadse-
ni. Ted' uz vime, jak to vypada,
kdyz se opravdu valci. Pravda, ze
to byla pouha episoda, pfedehra k
vaznejsim udalostem, ale ta se
nam pfece jen vtiskne do pameti.
Prve setkani s nepfitelem je
vzdy pametihodne, zejmena
pro mladeho vojaka.
Yypravuje se, ze domaci obyva
telstvo vede si casto zakefne, stfi
li ze zakouti a zradne pfepada na
se hlidky.
Iam dosud nestalo se nic tako
veho. Naopak ve vesniei (nasledu
je jmeno) lide nam snesli kde eo a
vychvalovali si nasi pofadnost a
dokonce i domaci hudbu pfivedii,
aby nam hrala.
Yojna odvyka pohodli. Ani si
nevzpomente za nekolik dni na te
ple liizko, na lazeii a restaurant.
Spime pekne obleeeni, ustaviene
pf ipraveni k boji. Svlekani satu.
zbyteeny luxus, ktery nepatfi do
valky. A ani nas nenapadne, ze by
mohlo uz byti jinak. I ti, ktefi by
li z domova zhyckani a za prvnich
dnu nafikali na "polamane kfze,,
dnes uz jsou v plnem proudu a
tvafi se tak, jako by valka byla
vlastnim jich zivotem. To prave
nas nejvice tesi, ze jsme vsichni
jasne mysle a ze neni tu nijakych
vzdychalu a kiiouralu. Yojna ma
pfece jen do sebe neeo vzrusiveho,
mamiveho a vabneho, co nelze s
nicim jinym porovnati a co nepo
chopi pedant, trouchnivejiei nad
svymi zaprasenymi folianty.
Smutno pro evrop
skeho farmafe.
Americky dopisovatel Corey
sdeluje: Ujel jsem v automobilu
a po draze 500 mil skrze Norman
dii, krasnou krajinou Francie, a
nalezl sem vsade pomery zalostne,
vetsina obili je na polich, nekde
se cerna jeste v mandelikach, a
na sklizni, kteraz mela uz byti do
ma davno, pracuji hlavne stafeny,
deti a starcove. Sklizei byla velmi
dobra, nyni pfijde vetsinou na
zmar. "Byli jsme v nejlepsim prou
du zni," sdelila jedna stafena,
kdyz pfisel rozkaz, ze se muzove
maji dostaviti hned k plukum. Tak
sli, prace nechali, jak byla." Jed
na farmafka ma na vojne pet sy-
nu. a muze. Zdalo by se,ze by zbyva
jiei zeny, deti a starci mohli skli
zefi dodelat. Ano, kdyby jim vla
da nebyla pobrala take vetsinu ko
ni. Ysechny kone ke sluzbe vojen
ske, k tahani tezkych nebo leh
cich del sehopni se vzali na vojnu.
Ylada za ne ovsem zaplati, nekdy,
nikdo nevi, kdy to bude. A bez ko
ni jde prace spatne. K tomu take
vlada odehnala mnoho dobytka i
ovec. Z te pficiny jsou zahrady a
pazity pafizske obraceny v past
viste. I take mnoho obili jiz sklize
neho a vymlaceneho vlada skon
fiskovala pro vojsko, nebof se mu
si pfipraviti na to nejhorsi. Tak
bez potahu, bez muzske pomoci a
k tomu beze vsi jistoty, az se vse
ehno sklidi a vymlati, ze to vlada
nesebere zas, se do prace valne ne-
chce, a coz kdyz tomu pfistoupi
hrozna bazen ze drazi, na vojne se
nalezajici zahynou, nebo se vrati
jako mrzaci ! Tu se do prace tepr
ve nechce. Neni vide ani sily, neni
o praei zajmu. Jine myslenky na-
byvaji nad lidmi vrehu. Cestova-
tel pravil, ze kazdou chvili videl
nekde pluh y poli, nebo prazdny
vuz, patrne od toho kone vypfa
zeni a k vojenske sluzbe odvede-
ni. lake viclel stareny sice nrabi-
ei. I'ri ujeti 4U mil cesty po ven
kove. spatfil pouze deset koni. A
co se podivne pfi torn nedostatku
muzskych delniku vviima iest. ze
takfka na kazde kfizovatce a u
kazdeho mustku je videti voja
ka na strazi, jakoby se tam neja
kyeh zvedu bvlo tfeba obavati.
Kdy by jen tito vojaci, ktefiz zabi-
ji eas strezenim 4U-dollarovych
kulvertu a hlidanim venkovskveh
cest byli pusteni domu, nebo po-
staveni do prace. eela sklizen br
se dala za chraniti. "Je to k ob-
kousani." fekl jeden z techto vo-
jinu, "kdyz tadyhle musim konat
sluzbu vojenskou, o kterez vim, ze
je uplne zbytecna a tamto vidim
moje obili na poli hnit. A tako
vyeh je nas tisice, ale jakaz po
moc." Ubozaci nefekli, co si my
slili, ze jsou nidi, kdyz nejsou
hiicini na bitevni caru. Takto pfi
jdou pouze o urodu, ale jsou as
pon jisti svymi zivoty.
