0ZY7
ZflPADU
ECHO OF
THE
i
Rocnik .- Volume II.
Glarkson, Nebraska, ve stretfu, 30. zafi (September) 1914
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Glarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 10
Z Evropske valky
Londyn. Petrohradsky zpra
vodaj casopisu Times oznamuje,
5e bylo zjisteno nade vsi pochyb
nost, ze nemecky cisaf dostavil se
do Vychodniho Pruska, aby fidil
valecne operace y tomto distriktu.
Londyn. Kodansky zpravo
daj Daily Telegraphu oznamuje:
"Busky kfiznik najel na melcinu
v baltickem pfistavu, kdyz pokou
sel se uvolniti vrak nemeckeho
kroniku Matdeburg, jenz byl ztro
skotan ruskym lod'stvem. Busky
in&nk nalezel k starsimu typu."
Berlin. Celkovy pocet nemec
kych ztrat na mrtvych, zranenych
a pohresovanych, udava se officiel
lie ai do nynejska na 104,589. Se
znam ztrat prave uverejneny pfi
dava 10,527 jmen k seznamum az
dosud uverejnenym. Celkovy se
xnam ztrat rozvrzen jest nasledov
ne: Mrtvi, 15,674; zraneni, 65,903 ;
pohresovanych 23,007.
Pariz. V Nubecourtu, domov
ske obci presidents Poincarea, ne
mecke hyeny ylonpaly se do rodin
ne hrobky presidentovy, jak se o
znamuje, a pohfbily tarn celou f a
du svych mrtvych.
Londyn. Busove obsadili ines
to Turka v Halici, na pramenich
Stryje, patnact mil od uherskych
hranic, a pf ekrocivse Karpaty, ob
sadili Uzok, kdez mnoho del, stre
liva a zajatcu padlo jim do rukou,
n&oti Mttonpilido uherske niziny.
ji, ze v Bakousku vydan byl de-
kret nasledujiciho zneni: "Vzhle
dem k hrdinskemu boji rakouske
armady cisar udelil miiostive do
mobrancum cest, aby sli a bojovali
y obrane vlasti." Domobrs,na jest
posledni vyzva, a dekret tento na
znacuje zoufale postaveni Bakou-;
ska.
Silna eskadra kfiiniku francouz
skych bombarduje rakouske pfi
stavy na Jaderskem mofi, nici ra
kouske lodi, zarazila uplne rakou
sky obchod pobf ezni a vse aasved
cuje, ze nezli bude tato valka, Ba
kottiskem. zlomyslne vyvolana, u
konce, bude take Bakousko vyma-
zano ze seznamu moci, jez zname
naji neco na mofi.
poslan opis pametni a dressy ham
burske sekce pangermanske ligy,
kierv je nemalo zajiniavyin svym
obsahem, jez zin: "Nemci pfesved
cuji se denne vice a vice, ze Anglie
ktera sainojedina vyvolala tuto ve
likou valku pocinala si proti Ne
mecku takovym spikleneckym zpu
Boji se nejvice stfelby z pusek.
Pariz, Jisty vzduchoplavec
francouzsky, ktery se vratil prave
od fronty, vypravel zde o nesna
zich, se kterymi se setkava vzdu
ehoplavecke rekognoskujici od le
leni. A udal. ze vzduclioplavci je
leteti ve vysi jedne a etvrt mile
nad pozorovauym krajeni. Z vyse
te die jeho zkusenosti pozorovane
pfedmety samy o sobe jsou jiz ve
lice malynii a nepatrnymi a nepo
slouzi pri torn ani nejostfejsi a
sobem, ze jednou pro vzdycky inu- rekognoskujici vzduchoplavec pu
si byti uplne vyhlazena s povrehujstil nizeji, vystavil by sebe samot
zemskeho. Vsichni hambursti ob- neho u velike nebezpeci nepfatel-
i'odnem okainziku vlastne panem
situace. nonevadz lidskv dfimvsl
ZfSr- "
neaoveai vytvoriti jeste nicelio, co
'dovedlo bv odolati straslivin u
cihkuni torpeda. Bitevnice chrane-
py jsou sice proti podmofskym u-
vtokuni sitemi na chytani torped,
ale osud britickych obrnencu je
nejpadnejsim dokladem. ze oehra-
na tato neni absolutne bezpeenou.
Obratne manevrovani nekolika
podmofskych clunu staei uplne k
zniceni cele pysne eskadry dread
fisi, povstala vlade za jediny me
sic skoda pfes $77,000,000.
nejlepsi polni skla. Kdyby pak se Uhughtu a kdoz vi, nebude-li miti
raKiicKa zKusenost v pritoinne
yalce nabyta za nasledek velikv
chodnici, lodnici a delnici, kteri
jsou zamestnani v pristavu a na
docich, vedi velice dobfe, ze v.a-
merem Anglie vzdy bylo poskoditi
mozne nejvice Nemecko na jeho
obchodu. Kazdy hambursky obcan
vi velice dobfe, ze svetovy obchod
a volnost mofi je pro Nemecko jed
nou z nezbytnyeh zivotnich podmi
nek. Zadame proto Vasi Excellen
ci, by ucinila vsechny kroky a se
chna opatfeni, na zaklade kteryeh
Nemecko zmohlo bv se v neikrat-
sim case na lod'stvo. ktere silou
vyrovnalo by se lod'stvu spojenec
kemu, aby jednou pro vzdycky
zkrusiti mohlo Anglii jako neju
lilavnejsiho nepfitele vseho Ne
mectva. Nejedna pak se nam pou-
ze o Anglii, ale i o vsechny jeho
spojence. Jsme pak jisti, ze vse
chen nemecky lid ;to"ji za timto
pfanim a ze v uskutecneni tehoz
pfinese vsechny mozne obeti.
skeho dostfelu z pusek, ktereho
vzduclioplavci boji se nejvice. Pus-
ky v sestfelovani aeroplanu vyka
zuji pry daleko vetsi ucinnost nez
dela, ponevadz jsou lehei a nosnej.
si. Mezi vzduclioplavci je pry dale
ko vetsi straeh pfed puskanii nez
dokonce pfed srapnely a to z toho
duvodu, ze hromadna a soustfede
na stfelba pechoty je daleko jis
tejsi nez srapnel a tim i nebezpec-nejsi.
Carnegie o valce.
Ny York. Andrew Carnegie,
znamy mnohonasobn' milionaf a
dceljtrslrr'kral, ktery -prave vratil
se zt Skotska na Cunardovu par
niku Manretania, pravi, ze pry to
nebyl nemecky ani rakousky cisaf,
jez pf ivodili tuto valku. Tito za tu
to katastrofu pfimo pry vineni by
ti nemohou. Byla to pruska mili
terni masina, ktera celou tuto al-
ku vyvolala a ktera pracovala taj-
ne i zjevne po celou fadu let. Tato
miiiterni masina ma v fisi velkou
moe a ta strhla cisafe do valky.
Ze se pracovalo tajne, toho jsou
dosti vymluvnym svedkem ony
hrozne hmozdyfe nemecke, o niehz
nikdo nemel ani tuseni toho nej
mensilio. Carnegie pravi, ze zna
Statecne ciny moravskych
dragounu.
Praha, Cech. Y Rudolfinskem
dome ve Vidni jsou stfedem pozor
nosti a obdivu moravsti dragouni,
kteri klidnym tonem vypravtiji o
hrdinskych vykonech, ktere potvr-
zuji dustojnici. Na ruskyeh hra
nicich byla na pf. vyslana mala
skadrona, aby pfinesla zpravy:
rytmistr osamel behem doby s SO
dragouny a na tento oddil vyrazi
ly nahle z lesa kozacke sotne v si
le muzu. Rytmistr se nerozmyslel.
Savli z pochvy a na kozaky. A
vskutku Imalyolwldiira'gxyun
prosekal a kozaci se obratili na
zmateny utek ; dragouni ueinili na
ne novy utok. Z te bitky odnesli
si sve rany. Kozaci, die vypravo
vani dragounu, kteri jsou v prvni
fade, maji kopi upevnene fenieny
na nice a noze, takze kozak miisi
nv.vnz nohou utuziti; setka-li se
takovy kopinik s vojakem dobfe
savli ovladajicim a miraz odraze
jicim, snauno ziraci rovnovanu a
sleti s kone. Jina pfihoda, ktera
se udala u tcho'l pluku : Jisty poru
cik, vykonav obhlidku, poslal je
dineho jezdce zpet, sam pak se svy
mi lidmi zustal na pokraji lesa. Po-
revrat v namofnim stavitelstvi.
ebude-li mozno nejakym zpuso-
jbem klasti ucinne pfekazky zka
'tonosne cinnosti podmofskych clu
riu, bylo by pfi nejmensim zbytec
no'obetovat ohromne suiny na stav
ni plovoucieh pevnosti, ktere sta-
aji se bezmocnymi hfickami v
tkani s nepatrnymi, neviditelny
ii plavidly.
Cena koni bude vstoupati
Jasledkem valky pocina vstou
Mi cena koni. V poslednich leteeh
atetpocalo jiz mysleti, ze se kone
ou uplnou zbytecnosti, ale ev-
ska valka dokazala, ze je auto-
ibily nikdy nedovedou vytlaciti.
fevalce bude v Evrope velka nou-
Ufa kone a americti farmafi, kteri
Izabyvaji ehovem koni, maji k
ekavani veliky zisk. Pravi se, ze
licka via da prohledavji Kana-
jj aniz by mohla nalezti dostatek
h a anglicti agenti dokonce pry
kupuji kone i ve Virginii. V pfi-
ne dobe maji kone die odhadu
ovni ufadovny cenu 2000 mili-
.dollaru a v pfistich leteeh jis-
ihtiho5 milionttvzr 6ster-jU
V Mexiku to opetne vfe.
Villa neni spokojeu s Carran
zou, tomuto jest opet Villa nepo-
hbdlnym a neni pochyby o torn, ze
si vjedou do vlasu co nejdfive, na
sledkem cehoz nastava Spojenym
Statum otazka, kterak se k Mexi
ku zachovat. Bude-li mit president
Wilson svoji villi, dok.aze oho, ze
necha je "vypofadat se mezi se
boir', aniz by Spojene Staty ob
tezoval otazkou zavedenim pofrid
ku v revolucnim Mexiku, coz vlast
ne bylo jeho umysleiii jiz drive,
nez bylo vojsko nase vyslano clo
Vera Cruz. K tomu, ze neco podob-
neho v umyslu ma, poukazuje od-
volani vojska americkeho z Vera
Cruz a pro vsechny nase obcany,
kteri se snad v Mexiku zdrzuji,
bylo by nejlepe, kdyby nasledovali
vojsko pfi jeho odchodu. Mexiko,
vzdor tomu, ze jest nasim souse
dem, nikterak nas nezajima a ten
zajem, ktery tarn maji nektefi jed
notlivci kapitaliste, at' obhaji si
opetne kapitalem a nikoliv zivotr
idskymi, kterez by si nasilne za-
kroceni vvzadalo.
rodove budou ciniti mnohe, docela
nove pozadavky na svych vladcich.
a spravcich. Jini spisovatele an
glicti k temto nasledkiun valky
jeste pfipojuji zniceni njTiejsiho
Rakouska, kde vladne se bez na
rodu a proti nim, a zbudovani na
jeho miste Federace svobodnych.
statu, ktere budou silnou oporou
snah na zachovani staleho miru.
Mohou se diviti Nemci, ze my Slo
vne S3'mpatiemi svymi klonime se
rozhodne ke spojencum, kteri val-
kou sleduji tak krasne plany, kdyz
zaroven vime, ze kdyz zvitezi oni,
bude to znamenati jeste tuzsi po
robu a konecny zanik mensich na
rodu slovanskvch ?
3t iM'
m
osobne nemeckeho cisafe a vi, ze i jednou objevili se etyfi kozaci, kte
Londyn. Ruske vojsko ma jiz
cast Premyslu dobyto. Bakouska
posadka vypuzena byla z mesta a
prinucena uchyliti se do vychod
nich peVnosti.
Londyn. Bitva na fece Aisne
dosud nerozhodnuta.
Berlin pozbyva sebeduvery ve
vitezstvi. Hlavni mesto Nemecke
xSe upada ve stisnenou naladu pfi
zpravach. o nezdarech vojska.
Londyn. Pad Kotora, rakou
skeho valecneho pfistavu v jizui
Dalniacii, ocekava se kazdym oka-mzikem.
Vilem bude pry zkrusen drive nez
Napoleon.
Londyn. Die casopisu Eve
ning News mel se kanclef vladni
pokladny David Lloyd George vy
sloviti, ze se mu nikdj' ani ve snu
nezdalo, ze by vypuknuty valky
bylo moznym, a ze teprve na ne
kolik dm pfed tim, nez vyslehl vy
soko jeji plamen, jal se tusiti jeji
T)lizkost. Poznamenal pak k tomu,
ze Napoleon porazen byl teprve ?.a
15 roku, ale ze doufa, ze porazka
nemeckeho cisafe Vilema nebude
jiste tak dlouho trvati. Ostatne An
glie byla v zacatcich valky a "bude
i v jeji koncich, aby byla svedkyni
konce Vilemova.
Nemecko pfeje si zkazu Anglie.
Londyn. Z Hamburku byl sem
tento by byl udelal vsechno pro
lid sve rise a ze to nebyl on, ktery
tuto fisi strhl do hrozne valky.
Byla to pruska miiiterni masina,
ktera jej nasilim do valky vehna
la. Jednim slovem feceno, cisaf se
stal hfickou v rukou teto masinv.
Prtisky militarism jest dnes daleko
mocnejsi nez sam cisaf. Carnegie
lituje cisafe Vilema, ktery pry ni
kdy neehtel valku, vzdor tomu, ze
jest to na vseeh stranaeh tvrzeno
a ze to na pohled tak nevypada.
Svet ovsem bude vzdy vinu toho
skladat na jeho bedra, ponevadz
se domniva, ze on jako hlava rise
nemel nechat k valce dojiti, zda
tak horlive pfed tim hlasal mir
Ale svet zapomma na zelezne pra
vidlo monarehii, ze jest vojsko je
dinou oporou trunu. Nuze, a to
vojsko si pfalo valku, tato opora
trunu chtela boj a cisaf musel po
volit, aby se snad trun jeho ne
shroutil. On hlasa pry dale stfid
most a zavedl prohibici ve sve ar
made a nejen u muzstva, ale i me
zi dustojnictvo. On zapovedel sou
boje. Nez nastoupil svou vladu by
lo pry v Nemecku odbyvano az
120 osudnych souboju rocne, kdez
to za jeho panovani nedoslo dosud
ani k jednomu. On zavedl delnie
kou pensi u cinil pry velnii mno
ho pro lid ale valku nemohl od
vratit. Profesionelni vojaci, touzi
ci po vyznamenanich a dustojno
stech valku zosnovali a tu vede ny
ni pomoei vojenske masiny Neme
cko. Cisaf pry valku neehtel. Kdo
to Carnegiemu uvefi, bude spasen.
fi odeslaneho jezdce pronasiedova
li a zastfelili pod nim kone. Dra
goun se postavil na noln', snal ka
rabinu a tfemi ranami odstfelil
tfi kozaky. Ctvrty prchl a jezdec
pfinesl svou zpravu na kozackem
koni. Jaky duch solidarity vladne
ve vojsku, o torn svedci tato pfi
hoda : Porucik vracejici se s dva
imeti muzi z obhlidky, napaden
byl celou sotni kozaku. Chteje se
vyhnouti boji s pfesilou, dal koni
ostruhy, ale kun pojednou padl;
vsech 12 vojaku rovnez zarazilo
kone, nepomyslejice ani okamzik
na to, aby opustili porucika. Na
stesti se kun zase vzchopil a cely
oddil dostal se ke sve fronte.
Genialni vynalez.
Podmofske cluny jsou vyimle
zem nejenom genialnim, ale v na
mofni valce i nanejvyse straslivym
a nejnoveji ukazalo se to v techto
dnech v Sevennm mofi. Jediny
nemecky podmofsky elun behem
pomerne kratke doby potopil svy
mi torpedy tfi obrene britieke kfi
zaky. z niehz kazdy svymi rozme
ry a vyzbroji rovnali se nejlepsim
americkym bitevnicim z valky spa
nelsko-americke. Kazdy z kfizakii
byj temef rozdrcen na kusy a klesl
na duo mofske v nekolika malo
minutaeh. Namofni arehitektura
dovedla sice vytvoriti prave divy,
drednaughty a siiperdrednaiighty
jsou v pravem slova smyslu plo
voueimi pevnostmi, ale zda se, ze
subtilni a sv'mi rozmery temef ne
patrna lodice podmofska je v roz-
Co se muze delati v Americe.
Zakon na odvolahi soudcu, kteri
se obcanstvu nelibi, jest dosud re
formou, s niz se mnozi soudcove
nemohou smifiti. Zajimavy toho
pfiklad byl v techto dnech podan
v Trinidadu v Colorado, kde je
deii soudce odsoudil 2 obcany k
pokute a do vezeni, protoze sbira-
Vystava v San Francisku nebude
odlozena.
"Washington. D.C. Taiemnik
zahranicniho odboru Bryan ucinil
formalni prohlaseni, ze vystava
panamsko-pacifieka v San Fran
cisku nebude nasledkem vseevrop
ske valky odrocena a ze zadna ei
zozemska moe neoznamila, ze od
volava sve podileni se na -vystave
ze stejne pficiny. Vystava jak jiz
drive oznameno, bude otevf ena 20.
Co by se melo stati po evropske
valce
V fijnovem sesite mesicniku
Scribnerova nalezame kratky, ile
pekny chmecek o torn, co l)y melo
byti nasledkem evropske valky.
Pise se tarn v podstate asi toto:
Nasledkem valky bude, ze bud'
se stane Nemecko panem sveta, ne-
Nemecky cisaf nevzda se ani jed
noho palce uzemi.
New York. Nemecky velevy-
slanec hrabe Bernstorff ve Wash
ingtone promlouval o vyhlidkaeh
na mir v Evrope, jakoz i o snaze
presidenta "Wilsona za timto uce
lem smefujici. fHovor o miru
vznikl v lidu americkeni", pravil
Bernstorff. "Pokracovani v nem
po odpovedi nemecke vlady Avisi
na chovani se spojencii. Pokud
vsak bude mluveno o zdrceni a roz
deleni Nemeeka, neni naprosto
zadne nadeje na mir. Poukazuji na
ministrskeho pfedsedu Asquitha a
jine vyiiikajici Anglican.
"Zadny trvaly mir by nebyl moz
ny, kdyby se jednalo o postoupe
ni tfeba jen jednoho ctverecniho
palce nemeckeho xizemi. To se ty
ce prave tak osad nemeckych jako
vlastni nemecke fise. Jest zeela
jasno, ze- kdyby bylo vzato jakeko
liv iizemi, ozbroji se Nemecko zno-
vu ai po zuby."
li Dodnisv na Detici k odvolani ii-
neho soudce. Die zakona meli k bo 2e odcitne se v "Padkl1- Bllde to
tomu pine pravo a potrestani b'li
za to, ze v petiei udali, proc chteli,
aby byl soudce zbaven ufadu. Za
kon vsak naf izuje, ze pficiny musi
Lyt- v petiei udany a jest tudiz
nevysvetlitelno, jak muze byt clo
vek odsouzen, protoze cini, co mu
zakon nafizuje. Neni to ovsem po-
prve, ze se soudcove postavili na
stanovisko, ze jsou vyssi, nez lid
celeho statu a v Coloradu to uz do
konce neni nie podivneho. Udalosti
poslednich dob tarn jasne dokaza
ly, jak jest tarn dbano na zakony
a prava lidu. kdyz se jednalo o
prospech kapitalu.
Obrovske ztraty nasi vlady.
Washington, D. C. Obrovske
ztraty utrpela nase zeme od vypti-
knuti valky evropske. kdy vsech en
pfivoz a dovoz byl zastaven. Vlada
nase nebyla na nie podobneho ofi-
pravena a tim ocitla se ve vazne
finacni tisni, tak ze jest ji nyni
hledati cesty a prostfedky ku kry-
ti povstaleho deficitu. Obchod s
Nemeckem byl prakticky na do-
bro zastaven, kdezto obchod s
Francii a Anglii, kde tento nebyl
tak vazne pferusen, vykazuje pou
ze nepatrny sehodek. Celkovy u-
bvtek na vvvozu obnasi za mesic
celych $77,000,000, coz jest ovsem
na povazenou. mesici srpnu i))
13 obnasei vyvoz $110,369.40. A"
pfivozu nebyl tak velky rozdil.
Loiiskeho roku obnasei import v
mesici srpnu $137,656,553, kdezto
letos poklesl na $129.767.S90. Cel
kovy ubytek obnasi asi $17,000.00
Tovarniei zaznamenavaji ty nej
vetsi skody, avsak v potravinaeh
se mnoho nezmenilo. V loni vyvez-
lo se zbozi odtud do Nemeeka sko-
ro za $2S.000.00, kdezto letos pou
ze za $68,372 do vsech ostatnich
iipadek nikoliv vsak Nemeeka
prumysloveho, vedeekeho, kriticke
ho, literarniho, kulturniho, ale
Nemeeka ovladnuteho a vedenne
ho z velke casti velice neochot
ne pruskym militarismem, p ru
skym absolutismem, pruskymi sna
hami, pruskou "krvi a zelezem''.
Evropa musi zviteziti, jinak svo
boda, jak my ji rozumime, vymizi
ze zeme na teto strane Atlantiku.
A kdyz v hroznem stfetnuti sily
dobra dostanou nadvladu nad sila
mi zla, kdyz nemecky lid sezna, ze
politika feldveblu, ktera na nej u
valila takove tezke bfemeno v mi
ru, vedla jej ku porazce ve valce,
povstane ve svem hnevu; az pol-
nice zatroubi posledni "Zastavte
palbu" nad hroby desetitisicu ot
cu. bratru a synu placicich zen
jake budou podminky miru? Ty
budou tezke, nebot musi takovymi
byti, aby valka byla ucinena ne
ni oznou na tak dlouho, az by na
rodove sveta dospeli tarn, ze by za
dali, aby valka pominula na vzdy
cky. Mezi temi, doufejme, bude
podminka, ze nesmi nove valeene
lod'stvo nemecke byti vzbudovano
ze pohranicni pevnosti musi byti
zruseny, ze pripo.iene nrovmcie.
aneb ty casti jich, ktere by si toho
pfaly, maji pfipadnouti nazpet
Francii; ze Slesvik ma byti vra
cen Dansku a Kiel ma se stati pfi
stavem neutralnim. ze po 125 le
teeh krasmi zeme Polska ma In'ti
sjednocena znovu v samostatnou
zem a ze velka fa da mirovyeh a
mir zabezpecujicich opatfeni bude
ucinena. Jest nesnesitelnou, a vu
bec uemyslitelnou myslenkou, ze
b' svet mel byti vydan na pospasy
hriize a zhoube valky v kazde ge-
neraci lidske. A nebude to pouze
mapa, ktera bude zmenena. Na-
"Nadsene" napisy. r
Na zeleznienich vozech, na niehz
Nemecku bylo dopravovano voj
sko na bojiste nalezaly se vsclijake
nadsene ,? napisy ohnivych ne
meckych vojaku. jako: "Zftra bu-
deme obedvat v Bruselu.V i; V ne
deli nam budou Paflzanky vafit
obed." "Do Petrohradu ehceme
dorazit na vecefi", atd. TJosud ale
ani neobedvali v Brusclu, ani jim
Pafizanky obed nepf ipravovaly a
o te vecefi v Petrohrade take do
sud nicelio se nevi, ale vi se, je
jich nemecky cisaf by velice rad
ziskal casu, aby se mohl pfed svym
obedem pomodlit aspon otcehas -
ale ze nemel ani dosud casu pfe
cisti si onen jidelni listek, jaky
mu spojenci pfipravili.
6,000,000 podkov.
Pittsburg, Pa. Sest milionu
podkov, k jiehz doprave bude tfe
ba jednoho sta velkyeh zeleznie
nich vozu, jest prave pf ipravovano
v pittsburskych a okolnich ocelar
naeh k odeslani do Francie a
Ruska. S nimi bude zaroven po-
slano pfislusne mnozstvi podkovii-
ku. Jedna ocelarna provadela pfi
delenou ji cast objednavky dnem
i noei. Jinym ocelarnam se dostalo
rovnez podobnyeh objednavek od
Rakouska.
Daleko smrtelnejsi nezli kulky z
pusek.
Columbus, Ohio. Zabijeni ti
sicu y evropske valce a tim zvysen
pocet unirti, byly pfedmety, o kte
ryeh se nejvice jednalo ve schu-
zich. ktere zde odbyvalo Narodni
sdruzeni vzaj. pojist. spolecnosti.
Elmer H. Dearth, byv. statni ko
misaf n-o pojistovn? zalezitosti v
Minnesote. a nyni tajemnik De
troitske poj. spolecnosti, se vyslo-
vil, ze pfes obrovske ztraty na lid
skych zivotech ve valee, trvalo to
delsi dobu, nez se pfislo na to, ze
kulky z pusek jsou vlastne nej
mensim vrazednym cinitelem a ze
vetsim jsou nemoce a nedbalost,
ktere v dobe prusko-francouzske
valky nadelaly skody daleko vetsi,
nez kolik nadehi jich valka nynej-si.