Americka Spolecnost
Cerveneho Kfize,
American Red Cross Society,
zalozena byla roku 1SS1 pricine
nim Gary Bartonove. ktera byla
pfedsedkyni spolecnosti az do ro
ku 1904. .Jeji mistupkyni byla vdo
va po generalovi Jolm A. Logan
ovi. Dues hlavou spolecnosti jest
slecna Mabel T. lioardmanova.
Americka spolecnost neobmezuje
svou cinnost jenom na dobu valky.
nybrz pomaha i v dobe mini lidem
kteri byli postizeni katastrofon :
povodni, pozarem. zemetreenim a
1 , ,
pouze tato spolecnost ma pravo na
jmena spolecnosti "Cerveneho Kfi
ze' a bez jejiho svoleni zadna ji
11a organizace nema prava ozna
covati se timto jinenem. Za nynej
si valky se ovsem ve Spojenych
Statech utvorilo lined nekolik ruz
nonarodnich spolecnosti, ktere si
daly jmeno "cerveneho kfize." ale
nezakonite. Je zajimavo, ze vlady,
ktere na valky vyhazuji sta mil
.i. na osetfeni svych vlastnich
rant-nych nemaji dosti penez a pre
neehavaji starosti o ranene sou
kromym lidem. Due IS. srpna si.
Boardmanova rozeslala prednim a
meriekym listum dopisy tohoto
zneni: "Spolecnost cerveneho krij, , , , , , ,
v . ., dezrady. Kada vrazednych utoku,
ze vence jest poireo penez pro jeji
praci na ulevu zranenych ve valee.
" x A v it
Do vseeh zemi valkou postizenycl
spolecnost vysila lekafe, vyskole
Do vseeh zemi valkou postizenych
. v , . t v,,
ne osetfovatelky, obvazy a nemoc-
nicni zafizeni. Nemocnyeh a ram"
' I v i l Tw 1 1
.... .. . "
va iich deniie. a kazda velika bitva
v, .. . v . ,
roznmozi iich pocet o desetisice.
,T,V,., , -, ,v.t ,
JS'as lid dosud nepovazil jak velice
, . n , v
"jest treba pomoci. Spolecnost cer-
, , , ,
veneho knze bude nam velice vde-
- ' i. j i- i j-x
cna, bude-li buditi vereinv zaiem
i-'j i i v , : v.
a vybidne-li obcanstvo, aby pris-
, . , . ' . J
pivalo. Fenize lze poslati na adre-
cL-r -,-. -rr , . ,
su "Red Cross, Wasluntgon, D. C.
. , , . v, , ,
aneb odevzdati primo mistnimu
. . , . , ! . , v. .
pokladnikovi. Darci mohou urciti
., . . , .
preji-li si, pro kterou zemi ma bvti
. . . , , v , T "
pouzito jejich puispevku. Jest ta-
ice nejaka ceskaspolecnost eervene
i. i o -rr- r . ,
no krizei K. teto otazce nektere
, ' .
casopisy podotykaii, z.e lezto Ce -
1 : 1 x , .
ivubec moznaHSDwatina osetfeni
Tiemocnych a zrraienycli vojinu
ceskych. Lze toliSo .urciti, ze se
ina penez pouziti "v Rakousku, ! x i - i
, , , j:vnitr a trvaly mir na venek.
Srbsku, Rusku, nebo imde, a pone ' i 'i- T i -
v. v teto vazne chvili Jsem si pine
vadz mezi narodnostmi se necini I -1 , M , , c M
v, , , , . ivedom celeho dosahu Sveho roz-
' 1 .
osetfeni vojinu vubec. Y Rakou
sku ku pfikladu, jak jsme ini'or-
raovani, jest spolecnost cervene-1
i x-x - . x
ho kfize instituci polovladni a ta
ke obnosv jez by eventuelne byly
. J ' J
zue v Amence seorany, oyiy oaev
zdany rakouskemu odvetvi a toto
by i kdyb.y dostalo pfikaz uziti
jich ku zmirneni bidy v Cechaeh,
rozdelilo by obnosy vetsinou me
zi Nemce, jezto vedeni spolecnosti
jest v rukou Nemcu.
Pokrytecke
provolani rakouskeho
monarchy.
Z casopisu "Narodni Politiky"
v Praze vychazejicim, naleza se
nasledujici pokrytecke a rouhac
ske prohlaseni rakouskeho cisafe:
Mym narodum !
Bylo Mym nejvroucnejsim pfa
nim, abych leta, ktera z Bozi mi
losti jsou Mi jeste dopfana, mohl
zasvetiti dilum miru a uchraniti
Svoje narody pfed tezkymi obet
mi a bfemeny valky. Y fade Pro
zfetelnosti bylo jinak rozhodnuto.
Pletichy protivnika plneho nena
visti nuti Mne, abych na obranu
cti Sveho mocnafstvi, na ochranu
jeho drzavy po dlouhych leteeli
miru' chopil se mece.
S nevdekem rychle zapomina
jicim nastoupilo kralovstvi srbske,
ktere od prvniho pocatku sve
statni samostatnosti az do nejno
vejsi doby od Mych pfedkfiv a
ode Mne hylo chraneno a podpo
rovano, jiz pfed lety cestu otevfe
neho nepfatelstvi proti Rakousku
Uhersku. Kdyz jsem po tfech 10-letich po
zehnane prace miru v Bosne a Her
cegovine rozsifil Svoje vladafska
prava na tyto zeme, vyvolalo toto
Moje opatfeni y kralovstvi srb
skin jehoz prava nizadnym zpu-
nevazane naruzivosti a nejrozhor
cenejsi nenavisti. Moje vlada uzi
la tentokrate krasneho prava stra
ny silnejsi a zadala v nejkvajnejsi
shovivavosti a dobrotivosti na
Srbsku toliko, a by snizilo pocet
sveho vojska na stav mini a slibi
lo. ze budoucne setrv.i na draze
mini a pratelstvi.
Tymz diichem umirneiiosti vede
na, obmezila se Moje vl.'ula, kdyz
Srbsko pred dvema lety nachaze
se v boji s tureckou Hsi, na li':je
ui nejdfdezitejsich zivolnicii pod
minek mocnarstvi. Toniuto jedna
ni dekovalo Srbsko v prvni rade.
ze aosalilo ncelu valkv. .adeie, ze
, , , , , ' , , ' ,
M-bske kralovstvi oceiii shoviva-
vost a mirumilovnost Mr vlady a
ze dostoji sveiim slovu. se nesplni
la. Stale vyse sleha plamen n?na
visti proti Mne a Memu domu, sta
le otevreneji vystupuje siiah.1, ne
rozlucna uzemi Rakousko-Uher-ska
nasilne odtrhnouti. Zloeinne
fadeni saha pfes hraniei, aby na
jihovyehodu mocnarstvi podkopa
lo zaklady statniho iofadku, aby
lid, jemuz Ja v otcovske lasce ve
nuji Svoji plnou peci. zviklalo v
jeho vernosti k panovniekemu do
mu a vlasti, aby svedlo dospivajici
inladez a podnecovalo ji ke zlo
cinnvm skutkum nerozumu a ve-
h'Avini'C! nm i-ii"i iin riA'!i n .1 n ihtt-i-
x vAin o i v. in i- ijn ii i j i (tni. ci i w v
diMi sniknntf "iplinz bi'nnv 7(ir
L r r . , 1
iMne a Moje verne narody v srdce
'zasahl, jest daleko viditelnou kr
ivavou stopou onech tajnych ple-
JJtich, ktere ze Srbska byly zahaje-
nv a rizenv. Tomuto nesnesitelne-
, , ....
Jmu radeni musi se ucimti pntrz,
, - , , i i
istavicna vyzyvavost Srbska musi
7 . , , ,
se ukonciti, ma-li cest a vaznost
ArM , , , ,.
Meho mocnarstvi zustati neporu-
t j'-i'
" tMia a Jel10 statni, hospodarsky a
, - . , ...
vojensky rozvoj byti usetren sta-
, - , , , w ,r , ,
Ivch zachvevu. Marne podnikla
r , , . 7
Moje via da neste posledni pokus.
T - ' i m n -
dosici tohoto cile prostredkv mini,
, , . c 1 1 ' - -
pohnouti Srbsko vaznvm napome-
, i , 0 , , t
nutim k obratu. Srbsko odmitlo u-
, , , , ,
jmirnene a spravedlive pozadavkv
-.r- t i i - i i
. .. ,
:iiostem, jichz splneni v zivote na-
i ';, ,,,o .
roxlixv a statu jest pnrozenvm a
1 , - ,
liutnym zakladam miru.
A tak jsem nucen pfikrociti k
jtomu, aby se moci zbrani opatfiljr
, . ''x'xo , .
liodnuti a Sve zodpovednosti pred
Ysemolioucim. Yse jsem prozkou-
hnal a uvazil. S klidnvin svpdnnnni
, x x ' -yT-
."astupuji cestu, kterou Mi povin-
li osti vykazuje. Spoleham na Svo-
ix -11 -'i
je narody, kteri ve vseeh bourich
vzdy v jednote a vernosti kolem
Meho triinu se sefadili a pro cest,
velikost a moc vlasti k nejtezsim
obetem vzdy byli ochotni. Spole
ham na statecnou, obetayym nad
benim naplnenou branou moc Rakousko-
Uherska. A dnvefuji ve
Ysemohouciho, ze Mym zbranim
dopfeje vitezstvi.
Frantisek Josef I.
Az potud takto zni prohlaseni
tohoto stareho monarchy, v ktere
jiste sam nevefi, nebot' vi, ze ne
Srbsko jemu, ale on Srbsku stale
ublizoval. Cela Evropa mimo Ne
mecka Rakousku bezohledne jed
nani vuci Srbsku zazlivala a nyiii
on dovoli si napsati takove rouha
ve a nanejvyse prohnane prohlase
ni. Jest videti, ze mu na stara ko
lena nezalezi na torn, co si o nem
svet mvsli.
Co je ve valce
zakazano.
Sila a lest jsou sice ve valce ne
postradatelnymi prostfedky k n
toku i obrane, lec jejich vyuziti
jest ozmezeno valecnymi obj-ceji
(lois et contumes de la guerre).
Jako zakazane prostfedky va
lecne byly haagskou konferenci
ve shode s bruselskym navrhem
prohlasenj' :
1. jed a jedovate zbrane,
2. ukladna vrazda.
3. usmrceni bezbranneho a ne
branieiho se nepfitele, jenz vzd:i
va se na milost a nemilost,
4. prohlaseni, ze nebude dano
zadneho pardonu,
5. pouziti zbrane, stfel a latek,
ktere zpusobuji zvlast bolestnych
utrap
6. necestna lest, na pf. oklama
ni nepritele zneuzitim parlamen
tafskyeh vlajek a zvhistnich od
znaku zenevske smlouvy,pouziti ad
znaku a stejnokroju nepritele v
bitve. anebo bezprostfedne pred
bitvou, verolomnost daneho slova
k nepfireli. nikoliv vsak pouziti
potfebnyeh irostfedku vyzved
nych. (7. ziomy.slne poskozeni nebo zni
eeni ln'pfc'itelskeho majetku, nej
noveji pak take (die II. haagske
konference ) prohh'useni za neplat
ne pohk'davek a jinycii prav pro
tistrany proti domaehnu dluzniku.
S. stfelba na otevfena a neha
jcm'i mista jakymikoliy prostred
kv (pfidavek II. haagske konfe
rence). Bombardovani opevuenyeli
i mist muze nastati jen po pfedcho
zim oznameni, vyjimaje utoku. Ko
stely, umeleeke a vedecke ustavy,
jakoz i vsechny humanni iistav.y,
liokud jich nepfitel nepouziva k
jucelum vojenskym, musi byti
die moznosti ehraneny a maji byii
budovy tyto vuci nepfiteli zfetel
ue oznacMMiy.
9. dovoleni vojsku pleniti doby-
teho hiesta.
j 10. nutiti pfislusniky nepfatel
ske zeme k casti na valecnych pod
nicicii proti vlastni zemi.
Tfi deklarace haagske konferen
tce (1899) podepsane zastupci ne-
kterych velmoci na konferenci su
castnenych zakazuji :
1. hazeni stfel a tfaskavin s ba-
jlonu a vzducholodi po dobu peti
let. Ponevadz nektere staty od-
mitly obnovu tohoto ujednani, ne
vaze se na ne take Rakousko. (ani
Nemecko).
2. pouzivani stfel s dusivymi pi
3. pouzivani vvbusnvch stfel
(tak zvanych dum-dum).
Pfekroceni zakonu a obyceju
valecnych muze byti omluveno je
nom absolutni valecnou nutnosti
; (tak zv. valecna reisona), nebo ja
ko represalie za poruseni valec
nych zakonu ze strany nepfitelo
vy. Kazdy stat jest die mezinarod-
nino prava povnien pecovati ,o
toto zachovavani zvyku a obyce
ju. Proto odporuje mezinaro'dni
mu pravu, aby v evropskych val
kach pouzivano bylo tak zv. ir
regularnych cet, sestavenych z
necivilisovanyeh narodnosti, u
niehz nelze ocekavati znalost a
zachovavani evropskych valecnych
zvvku.
Neco dat z
valecne staiistiky.
Znamy statistik Gaston Bodart
A'yda statistiku, v niz obsazena
jsou take retni zajimava data o
valkach a bojich svdenych v pos
led:Mch tfech ston'ch od r. 1613
'905. A" toto dob.' bylo svedeno
iO-ti pozemskych bitev 122 nainuf
nich: v teze dobe bylo pak 490
oblezeni a podespano bylo 44 ka
pitulaci. Pokud se tyka delky do
by vMecnyeh tazeni z.ijiste nejdel
Si byla valka mezi Benatcany a
Tureckem, ktera trvala od r. 1 C-1 4
do 1690. Xejkratsi vf'dka byla Ita
lic s Ra-:ouskem r 1849. jez
jkon'la v Jesti dnech. Y teze dobe
.:. ... od r. 1618 19J3 vedla Tran
eie nejvice valek. Ma totiz ve
svych dejinach zaznamenano ne
mene nez 1079 utkani, zniehz vy
bojovala 652 bitev na zemi, 63 na
mofi a pfijala i vynutila 332 ka
pitulaci.Xa druhem miste je Rakou
sko, na tfetim miste Anglie, na
ctvrtem Rusko, na patem Prusko,
na sestem Spanelsko. Francie sice
vedla nejvice vilek, ale nema nej
pfiznivejsi pomer mezi uspeehy a
porazkami nebot1 pfi 5S4 vitezstvi
jest 495 porazek, kdezto Prusko a
Anglie maji 60 procent vitezst-
vich a 10 procent porazek. Aby
mela tento pfiznivj' pomer, byla
by Francie musila dob'ti misto
584 vitezstvi 648 a misto 495 pora
zek utrpeti jich pouze 431. Mezi
mesty, ktera nejdele eelila obleze
ni je na prvnim miste Gibraltar,
ktery Anglicane oblehali od r. 17
79 do 1782 nemene oblehali
nez 1167 dm
Na druhem miste Cadix jeaz roku
1810 az 1S12 vzdoroval spoje-
nym Anglicanum a panelum 903
dny. Tfeti misto odbyla Yiden
svj'm odporem Turkum roku 16
S3 Sevastopol vzdoroval 346
dni, Port Arthur 221, Kanada se
liajila 22S dni. proslule oblezeni
Plevna trvaio 142 dnu. Y posledni
dobe, ktera jiz neni v statistiku Po
drtovu pojata, fadi se co do obl'j
h.ani Odrin a Skadar. Jmenovana
statistika vypocitava dale lidske
obeti valek, ifi niehz do cislie byii
zahrnuti i poraneni a zajatci. U
Mukdenu byly pfi 624000 bojovni
cich ztraty 13S.000 muzu, u Se
danu pfi 320.000 bojovnich 122.
OOOai Borodina pfi 246.000 boju
jicich .0.000. u AVaterloo bojovalo
290.000 muzu a padlo a poraneno
l)ylo 45.000 muzu. u Yagramu se
bilo 290.000. jejich ztraty byly 63
000, u Dnizd'an bylo bojujieich
300.040 a meli ztrat 50.000 u Plev
na bojovalo 163.000 muzu. ktefi
meli ztraty 50.000, u Slavkova pa
dlo ze 148.000 bojujieich 46000 a
u Solferina melo ze 273.000 boju
jieich ztratu 39.000.
KENDLETON, TEXAS.
Ctena redakce!
Chapu se pera abyeh napsala
take par fadku do Yasich uovin.
nevim vsak zda-li se ocitnou na
vefejnosti. Ale at' se stane die pfa
ui redaktora neb sazeee. Xejsem
znala pravopisu, proto me to ale
nemejte za zle, nemohu za to.
Nejdfive zacnu o letosni urode;
ta bude )Oskrovna, tfeba ze mno
zi udelaji dosti, za to ale nektofi
jen tolik ze jim zbude jen to na
nejnutnejsi potfeby a vydaje. Xej
vice zavinila ta valka, skrze ni
musi pfijit zkaza na svet a znicit
nenavist' a neslechetnost lidskou.
Y nynejsi valce padne za obet
mnoho silnyeh a zdravych juna
ku. Kdyz si pfedstavime jak
Slovan proti Slovanu musi bojo
vat a krev svou prolevat za tu
svou drahou vlast, ktera je inn
ncjdrazsim pokladem na svete.
ktera mu byla kolebkou v jeho
utlem mladi, tu musime s nelibo
sti hledet na puvodce teto valky.
Pfedstavuji si nafek matek, zen a
ubohych sirotku, nad odchodein z
domu do valky svych niilych man
zelu, otcu a synu, jichz navratu
domu nelze jim ocekavat. Odesli
aby vlastni zivot na bojisti za
svou vlast' obetovali, a svou ro
dinu v bide a stradani zanechali.
Miisim te skrabanice o vilee za
nechat a napsati alespon odkud
pochazim. Ja jsem narozena v
Bosne, ac se nam tarn vsem dosti
libilo, prece jsme zatouzili j)Oznar
jiny svet, a tak si muj otee iiminil,
ze j)ojedeme do Ameriky. Kdyz
jsme sem pfijeli, nejaky cas se
nam zde styskalo, ale pfece jsme
uvykli novemu zivotu. XTa jeden
spusob je y Bosne dosti pfijemno
a veselo, a na druhy spusob je
zde lepsi. Clovek nemusi i:uostou
pit tolik prace, ale proto musi
v.biidy delat. "Bez prace iit'jsou
kolace" nikde. Yzpominam casto
na ty st'astne chvile, ktere jsem
prodlela a travila v mem oladem
zivote tarn v te me rodne vlasti.
Zivot tarn byl piny uteehy a his
ky. Xyni mozna nespatfim jiz vi
cekrat ty luhy a pahrtdcy, ktere
me v mem utlem mladi byiy zna
my, kazde misto a kazdy kamen
kdyz vzpomenu, pfipomene me
na ty blazene chvile. Dobfe si
vsechno pamatuji ac tin" bylo je
dem'iet a pfd roku kdyz jsem o
pustila s rodici svou drahou
vlast Bosnu.
Koncim muj dopis s pozdravem
na vsechny t. 1. ctouei
Anezka OndraS.
Pozn. red. : Jen dopisujie cas
teji, vase dopisy budou nam vzdy
vitany).
Odporucte tento ca
sopis vaSemu souse-
du, zdaliz neni odbe-
ratelem.
"Jeminacku,
uz je to tak dlouho, co dluhuji
na tento casopis a ja nesvedomi
ty clovek jsem neposlal dosud sve
doplatne a pfeplatne! Hned na-
pravim svou chybu ! ' '
Kez tak jedna aspon polovice
dluzniku aby nas zbavili velikych
nesnazi.
JI J IJ IJ IJ I J I J IJ IJ IJ U U I J
23c Evropska valka! 23c
Pfekvapeni pro nas i ro nase odberatele. Jsme nuceni zdra
ziti nasi
SPECIALITU O 2 CENTY NA LIBRE,
eXsfastna evropska valka zavinila, ze se vsechno zbozi hodne
zdrazilo. xekoliv kj'iva stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra
zujeme tuto j)ouze o 2 centy. By se pfedeslo vsemu nedorozu
meni, laskave zadame vsechny odberatele, by si povsimli, ze
pocinaje
22. srpna bisdeme prodavati nasi Spe
ciaiitu za 23 centu libru.
Dalsi druhy 25 a 28 centu. Pfilliberni vzorky kavy, caje a ci
korie zasleme zdarma na pozadiini az do domu. Do pfizne
vseeh krajanu lorouci se nadale Yas prvni cesky velkoob
ehod kavou, cajem a ceskou cikorii v Americe.
JAVA COFFEE MILLS
Si
in
tfi
tfi
E J. Petru, majitel,
17061708 So. RACINE AVE.,
CHICAGO, ILL.
23c
tfi
Roman - Buffalo - Bill
))) Odrodilec Kenton King El Ramon,
))) D C! c.l . L ;
) i. i cieu.ua t.1 jui, posiracii sicpi uicxiKan iviaio Knize nor oirasiaio na sicpi.
j) Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte-
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra
nek. Kaada knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVAREA BROS., CLARKSON.
Nedluzite na tento casopis?
"Byl jsem velmi seslably",
pise pan Alois Myslivecek, East
Patchoque, N. Y., "avsak Seve
ruv Nervoton mi znovu pfinesl si
lu a svezesf. Myslil jsem, ze nevy
drzim ani tu slabost a napjeti, jez
pfivodeno bylo nervovym vysile
nim, avsak po uzivani jedne lahve
jteto vytecne civni silivky.byl jsem
jopet zdrav. Odporucuji ji vsem,
kdo trpi ervosou." Pfi nervo
vem a nervose zkuste Severuv Ner
voton. Cena $1,00 ve vseeh lekar
nach, aneb pfimo od W. F. Seve
ra Co., Cedar Rapids. Iowa.
Kdyz ma platit dolar za prvni list
vykasle se na obcanstvi.
Chicago, III Clovekem, ktery
jiste ceni obcanstvi Spoj. Statu
velmi lacino. je beze sporu jisty
eizinec, kterv st tvto dni dostail
e klerkovi distriktniho soudu Spoj
Statu v Chicagu a pravil, ze by -3e
rad stal obcanem teto republiky a
ze dice prvni obcansky list. -Tak'
narodnosti byl, o torn zpmva ndci.
Klerk Thomas Stiles vyplnil wr-
obcansky ist a kdyz byl hotov, po
zadoval od budoueiho obcana tb
vykly poplatek $1. za aplikaei.
"Coze? Dolar? To je vydfidus
stvi!" v-buch eizinec. "Zde jsem
ve svbodne zemi a vy mne nebude
te takhle fulovat a vyssavat. Tak
hloupy nejsem!" Klerk pokousel
se mu vysvetliti, ze i ve svobodne
zemi vbida ma sva vydjini, ale m&r
ne. Cizinec stal na svem: "Pfijel
jsem sem jako tfilety kluk, ale jak
teziv jsem neslysel, ze by se melo
vlade za neco platit. Kdyz mam
platit dolar, tak si to obcanstvi
nechte!" Po techto resolutnieh
slovech hodil aplikaei na zem a
"ve spravedlivem rozhofceni" ode
sel.
Na pomoc!
Ackoli vsichni vime, ze nfiroda
jest nejlepsim lecitelem na svete,
pfece musime jiti ji casto na po
moc. Nejlepsi a nejvydatnejsi po
moci jest procisteni cele soustavy
telesne a sesileni jeji. Zkuscnost
nas uci, ze nejlepe ho dosahneme
pfijemne pusobicim lekem ,jakym
bez odporu, jest jedine Trinerovo
Lecive Hofke Yino. Ono ma zna
menity ucinek na zazivaci sousta
vu, kterou rychle a dokonale vv-
cisti a zaroven i sesili. Y bolestech
piisobenych nahromadenim se ply
nu cili vetru v tele jest nejvj-dat-nejsi
pomoci, jakoz i v riiznych
chorobach zaludku, jater a stfev.
Odporucujeme je tez v chudokrev
nosti a telesne slabosti i v tako-
vych nesnazieh zenskych, ktere
jsou spojeny se zacpou nebo jsou
11 1 J I J I J U IJ Ul I J LI U IJ UU U !
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
!fi
m
tfi
tfi
tfi
23c
loupeznik od Ria Grande Krajna lovicyne
i ;i. i . ?- l e.. ji. ... -
jeji nasledkem. Y lekarnach. Jos.
Triner, velko-vyrabitel. leku, lo33
1339 So. Ashland ave., Chicago,
111. Muzeme smele odporueiti Tri
neruv Liniment jako jeden z nej
lepsieh leku proti stuhlosti svalu
a kloubu, proti otokum a vymknu
tinam. Cena tohoto linimentu jest
50c. postou 60c.
ALWAYS
POPULAR
etete!
"Moc kletby aneb ne-
st'astny rod Hab
sburku", sensacni roman v Rakousku kon-
fiskovan. Krajne napinava cetba
tato jest uplnym vylicenim pfiser
nych udalosti rakouskeho dvora,
ktere sveho casu ohromovaly cely
svet. V dile tomto osvetlime pfi-
pad nasilne smrti korunniho prin
ce Rudolfa, jeho matky Alzbety,
napiseme podrobnosti o bratru ci
safove Maxmilianovi a o tragic-
kem skonu naslednika trunu a je
ho zeny. Roman vychazi ctrnacti-
denne. Pfedplatne na 10 objem-
nych cisel $1.00 s postou.
Fr. R. Okrina,
knihkupectvi
BRUNO. :: NEBRASKA.
Sestra odporncnje jej co nejvreleji.
Kewaskum, Ws., srpen 1 9 12.
Mnoho sester pouziva Pastora Kocnig-a
Nerve Tonic. Zkusila jsem jednu Iahev proti
nervosnosti a neDri'iemnemu sDani a v krat-
-
kosh spozorovala jsem, ze mne velice tento
let pomohl. Wynimohu khdne spati. Odpo
rucuji tento vybornv lek kazdemu troiteli co
nejvreleji. Sr. M. Alacoque.
Helen G. McLauohlin z Overlv. No. Dak.
pravi, Pastora Koenig-a Nerve Tonic, jest
skutecne vyborny nervovy lek, neby byla tak
souzena nervovou nemoci, ze nemohla spati.
Po pouziti tohoto leku nervostnost ii onmri-
Ia a mohla klidne spati.
Rev. Riley uzi'va Pastora Koenis-a Nerve
Tonic proti nespalostii kterou jest trapen od
14 let. Od te dobv co uziva tento let. rrm?i
klidne spati. Odponicuje jej kazdemu trpiteli.
ZDARMA cenaf ksihm o ruznvcli nrvn-
vvch nemoci a vzorkovi Iahev leku na ktrn
koliv adresu. Chudi Dicienti dostanoti ml';
lek zdarma. ktery pnpravolal Rev. Father
Koenig ve Jrort Wayne, IncL. od roku 1876, a
ktery nyni pripravujf.
KOENIG MED, CO. CHICAGO, ILL
62 W. Lake Street. txblin TV.rkrr,
Naprodej v lekaraaclrza 1.00 laher. 6 za $5.-
w. Velka Iahev 51.75: 6 za 9.00.
1
