DRASAR
5B llf
iS. fe-S
"Xe, nespechejte, pane bratfe;
"budu s niiiii lined hotov, a pak
mne do dekanstvi doprovodite."
Obratil se k cekajieim, pfivetive
jim kymil a dal si, byf se zdraha-
nim od nich ruku polibiti; vysleehl
pak skuhrave nafikani jejich nad
svym odehodem a tesil je, ze nic
urciteho jeste ustanoveno neni, a
ze se s nimi jeste casto uvidi. Pak
vratil se zase lc miademu svemu
spolecniku a ve stalem hovoru
kracel s mm k ozdobneniu vcliodu
protejsiho dekanstvi. Farnici se
siee hnuli, ale pohlizeli dale za
svym milovanym " jemnostpanem
administratorem ' '.
"Ten Drasaru se nemnsel jalco
rat nachomejtnoiit, kdyz sine tu
na naseho velbnicka cekali," bru
eela spitalniee Krejeova, stara to
panna vice nez sedesatileta. "Slo
vicko sine si pohovofit nemohli!
Ted'kejc nam njede. a kdak ho bu
dem zhanet? Do Ketovy nemuze!"
" Yy sie nako vopovazliva, Filo
meno," ozvala se stafenka v aksa
mitove kukli a tmavem souken
nem "vikleru", vsecka jiz nalmu
ta a v tvari silne svrastehi. "Dyf
je to pan profesor, uz jako veleb
mcek, a vy vo nom, jako by
vejrostkem byl!" Byla to Nebndo
va, mesfanka Policska, ktera odev
zdavsi svuj dum varecny synovi
zila nyni u neho na vymenku, v
pekne pfizemni svetnici.
Filomenu "Krejcovou zamrzelo,
ze je od babieky Nebndovy verej
ne karana, ale neodvazila se ostfe
dpovedeti mest'anee, ona, dcera
"z pribytku", ted' z milosti mest
skych panu spitalniee. Pfece vsak
rekla. ' ' Dyf knezem ne jni, nisi sva.
ton nihda neslouzi, jenomej tak
jemnostpanum pf isluhu je ! ' '
"Knezem nejni, ale bude," pon
coval ji stary Fillipi, "a professo
rem, to je, chodi k nemu do rynku
studentu sila, uei jich latinskya
tern insim ucenostem. Je z tech.
cernejeh panu professoru, co maj
skole v Litomysli a y Tf ebovej Mo
ravskej."
"Jenomej se, pantato, teeh Dra
saru nezastavejte, " odvetila Krej
cova kysele. 4Nic po nech nejni!
Tra se s Drasarem starym este na
soud dostanete, von se soudi s
kazdym!"
"Nezastavam se staryho, ale da
vam kazdymu jeho cest! Kdyz
professor, teda professor! A je to
na fiom znat, vede si ueene a pan
sky! Nas jemnostpan administra
tor taky na nej drzi, f ika mu, pane
bratre, jsou jedna ruka. ' ' Hodil
lilavou k dekanstvi, kde pater IL'i
jek s pruvodeim svym diiverne
a hoiiive rozmlouval.
''S kym nas velebnieek je za do
df e, ten nemuze be jt nic spatnyho '
dodala Nebudova laskyplne, a po
divavsi se jeste jednou na Hajka,
zamifila s kopecka do Kamenecke
nlice, cimz rozpravce ucinila ko
nec. Spitalniee daly se opacnym
smerem, a Krejcova jeste po ces
te si pobrucovala, cehoz si vsak
ostatni nevsimaly.
'"'Lid vas milnje, velebny pane,"
podotki Michl, lined jak farnici
od Hajka odstoupili. "Budete se
tezko louciti!"
'Mam je take rad,"? odpovidal
Hajek, divaje se za nimi a v za
mysleni lyse celo si blade. "Bad
by eh jim prospel, ale vefte, pane
bratre, ze se casto bojim, abych
jim spise neublizil! Chtel bych, a
by vsemu porozumeli, niluvim s ni
mi po cesku, cesky je zpovidam.
nekdy po cesku i vyklad od olta
fe jim udelam, ditky ve skole ces
ky ucini, zvlaste divenky, ve vys
sich klassach, u chlapcu ani moz
iiost neni a poehazi z meho po
cinani casto mrzutost. Ze pry spro
sty lid kazim, ze se s nim bratric
kuji!" Mlady piarista vzhledl ke knezi
active a tiskl mu ruku. "Krome
toho mne boli," pokracoval Ha
jek, "ze nekdy jak nalezi ani s ni
mi dorozumeti se nesmhn. Schaze
ji mne slova, bych. jim ve vsech
pripadnostech poradil. Hled'te,
jsem rodak zdejsi jako vy, ale kro
me mluvy celedinske a ulienicke,
Kapsrda
Tereza Novakova.
f- is i.r:
.-v.f 4v
jnie eeskeho "za mladosti jsem ne-
slysel. a moji ueitelove vnukli mi
velkie opovrzeni k jazyku ceske
liiu. Byl jsem jako bohoslovec te
lem a dusi Xemec. a byl bych jim
zustal. ktlyby nebylo grammatiky
a "Selanek" pana professora Xe
jedleho. luh mu zehnej za jeho
praci. Dostal jsem je do ruky ci
rou nahodou. ze vseteenosti jen do
nieh nahledl a pfecet je. rekl si:
"Ta fee, ktera tak pine ;ladce a
lahodne, nemuze byti tak podia a
otrocka, jak o ni ueitelove moji
mluvili. Byl bych se ji nejradeji
zaeai ueit. ale cas byl ten tarn, ia
pfisel do Polieky za kaplana.
a tak tu oueinkuji. jak dove
du." '-7a vim. velebny pane, ze od
beratelem mnohyeh eeskyeh knih
byti racite. pfi torn zakladatelem
Iatice Ceske a oudem Dedictvi
Svatojanskelio. . . .
"Xevelebte mne. pane bratfe,
vskoeil mu kaplan do feei. "nesto
ji to za zmmku. jest to povin
nost kazdelio eeske vlasti milovni
ka, a co bych s pfebytecnymi
penezi svybi delal? Vzdyt" vy sam,J
usmal se, oteviraje vrata dekan
stvi .a Miehla do chodby pobizeje.
mne o tolik mladsi. zakladate
lem Matiee jste."
"Teprve pfed nedavnem. veleb-
ny pane: mei jsem v rieroune ao
brv rok, usetfil jsem si penize, vlo-
zil je do kassy spofici. do Matice
eeske a dal otei a jeste sukno
na ph'isf mohl jsem si koupiti."
V Beroune se vam asi libilo,
usmival se Hajek zase, kdyz z chod
by vstoujiil do pokoje, kde bylo
k snidani prostfeno. 'Jest to tain
jinaci nez v rolicce, meste to lite
rature nepfiznivem. U nas skorem
nikdo eeskyeh knizek necte, jedni
pro chudobu, jini ze ve svem hou-
zevnem smysleni neznaji, co to
jest, obet na oltaf vlasti klasti.
Mohl bych vam jmenovati jedno
ho zamozneho velkomest'ana, ktery
si pfai Hajkovu kroniku cisti, ale
kdyz jsem jej poueil, ze ted' no
ve vydana jest za ctyfi zlate, kou
piti si ji neehtel, jen vypujeiti.
A v Beroune i divadelni umeni ees
ke jest pestovano ; cetl jsem o torn
vase dopisy v "Jindy a nyni."
"Myslil jsem, ze budou na po
vzbuzeni jinym mestum vlastenec
kvm a eetnvm vlastimilum nasim,'
pravil Miehl odstupuje k oknu a
j)o jizbe se rozhlizeje.
'"Cetl jsem take vas ''Sen sehud
lelio kupee". pane bratfe. Polie
ka. mesto pisemnietvi nepfejici,
bude miti noveho spisovatele mezi
rodiei svymi."
' Byl to jen maly pokus : pan Vra
genkneclit, kaplan v Beroune, nine
nabadal, abych to tiskem uvefej
nil." 'Ystupujete ve slepeje slavne
ho Gelasia Gobnera, take clena fii
du vaseho,"' chvalil Hajek dale, u
sedaje ke stolu a pohybem ruky i
Michla k nemu vyzyvaje. 'Ba, co
dim jen Dobnera, fad vykazuje
mnoho muzu ve vede vynikajicich.
Mam knizky vseeky patera Schal
lera a Yoigta, vzdelavatelu nasi
stare i novejsi historic "
Michlova tvaf se zaehmufila.
"X'echvalte. velebny pane fadu na
yeho, jenz byf slavne oudy mel, ea
su nynejsiho o eeske pisemnietvi
ne value se stara. ..."
Pater Hajek udivene vzhledl n
zamleel se: v tu chvili pfinesla
sluzebna polevku a pecivo na
still. "Sednete a posnidejte se
mnou. muzeme pfi torn hovofiti,"
zval srdeene.
"Rad zustanu, ale snidati ne
mohu," odinital piarista usedaje.
"Pojedl jsem pfed odehodem do
kostela : u nasich chysta se snida
ne casne z nina, otec speclui na po
le, ma tarn dosti daleko."
"Zasnu, pane bratfe, ze otec
vas, stafec malem sedmdesatilety,
polniho hospodafstvi nezanecha
va," podotki kaplan mezi jidlem.
"Domlouvam, jsem-li doma, ot
ei neustale, aby si odpocal, stafi
sveho v klidu uzival, a neni listu,
abych ho v nem nenapominal. Ale
otec jest tvrdosijny, nejen ze hos
podafstvi neneeha, poll svyeh ne
prodava" nebo nep" ;achtuje, on
by ra ! vzdy if-va pfikupoval. i
na nine stale .re penez dozaduje.
Kdyz jv.em pfijel. dal jsem mu dve
ste ziiityeli videnskeho eisla,nez od
jedu, zase na nine bude vymahat
penize." Sklonil hlavu a hral prs
ty nepokojne po stolnim ubruse.
"Jsem podle pn'iva hlavnim dedi
eein domu po matee. a nikdy
jem . neho grose nedostal. Co
jsem prvniho ledna bezieiho roku
svou profess slozil. jiz dokonee ja
ko byeh z majetku vseho byl vy
loueen." Hajek podaval mlademu piari
stovi pfes stul licastne ruku: "Pa
ne bratfe. vam neni potfeba stat
ic u vezdejsieh. vy poklady nadani
chovate v sobe a uzijete jich leu
prospeelm Vfskeivustva slova nske
bo. zvlaste nasi mile vlasti eeske."
Josef Justin zardel se. mile ro
zrusen. "Chtel byeh nasi svate ve
ei prospeti. . . . Vypisuji si stale,
mnoho jsem si v Beroune nastfa
dal larky. Kdyz jsem starymi te
nd branami a fortnami procliazel.
kdyz jsem s "Hory mestske" na
pamatne mesto shlizel. ustaviene
jsem pamatoval na slavu nasi mi
nulosti a touzil. aby obnovena by
la. Pfijel jsem do Polieky a na
strope namatkou nasel tu starou
liospodafslcou intrukci, na niz
jsem jako clilapee desetilety po-
znamenal: "XTapodobnou knihu
ehci i ja napsati." Pfikroeim nyni
k provedeni oumyslu sveho
Prosil byeh vas, velebny pane, a
byste mi iialilednouti dal do sve
ho. "Popsani kralovskeho venne
ho mesta Polieky." Chei se stati
pokracovatelem naseho slavneho
mistra a patriarchy Josefa Jung
manna, chei zaznamenati vseeky
spisy, ktere od Slovanu nafeci ces
keho vydany bylr i vseeky spiso
vatele. Zaznamenain i dila v ruko
piseeh pfipravemi, aby soupis eili
letopis muj literaturny byl oupl
ny." Knez vzhledl od jidla nejprve
pfekvapene a pak smutne se u
smal: "To moje nebohe "Popsa
ni"! XTejsem s nim jeste hotov
A jest to stejne prace marna, v
supliku zustane Ale vy,' pa
ne bratfe, na ohromnou praci se
odvazujete !"
Michlovi spise lahodil uzas Haj
kuv. "Uz jsem vsecko pfemyslil,
za tfi, ctyfi roky troufam si to
zhotoviti."
"V Beroune jste ode vsech pra
menu slovesnyeh odfiznut, skol
nim vyueovanim zamestnan, " po
tfasl kaplan hlavou.
"XTebudu v Beroune. Nyni, kdyz
jsem svou profess slozil, jest pfa
nim fadu, abych studia theologic
ka vykonal a knezem se stal. Pro
vincial nas. Prosper Husak, mi sli
bil, ze nine da do Prahy. Tarn je
knihoven nekolik."
"Pfeee, pfece, pane bratfe." ne
pfestaval kaplan hlavou potfasati.
"X'a skole normalni byva az dve
ste zaku. ..."
"Doufani, ze mi nebude fad v
nicem pfekazeti, a nybrz mi ulehci.
Co jsem u pana professora Nejed
leho soukromni zkousku z jazyka
ceskeho s prospechem nejvybor
nejsim provedl, naklouil jsem si
fad. Ocekava, najisto, ze nyni i
konkurs vykonam a pro vyucova
ni na novyeb vecnieich se uzpuso
bini. Snad jste slyseti raeil. ze ve
dle gymnasii budou zfizeny skoly
prakticke eili realne, kde misto na
ulc starovekych feci zive, zeme- a
dejepis, poetafstvi a technologie
pestovany budou? Kad oteu poboz
nych skol )feje si veeniee ovlad
nouti ueiteli svymi." Miehl vstal
ted ' od stolu : ' ' Xechei vas, veleb
ny pane, dele omeskavati, jen zno
vu zadam. byste mi svoje "Po
psani" ukazal. XTez z Polieky od
jedu, pfijdu se na ne podivat."
"Mnoho stesti, tedy, pane bra
tfe,'' odpovidal Hajek, vstcivaje
tez. " Jenom si na zdravi neuskod"
te ! Pro nine to bude velika cest,
kdyz se o moji nepatrnosti zmini
te." Muzi rozesli se na prahu dekan
stvi; Josef Justin sestupoval ja
ko kolaturnici mezi domky na sva
hu a oeitl se prave naproti rodne
niu sveiiiu staveni. Zcernala lome
nice a zmfizovane okno v pfi
zemku buclily v nem jen trudne
vzpominky na zemfelou matku, na
ztravene detstvi ; zamyslen, skoro
smuten prochazel spatne dlazde
nou ulici a napfie slunneho naines
ti s radnici uni-ostfed.
Y sini domku blize mariansk :ho
sloupu uvitala jt j sestra : ":u -
denti uz eekaji v sekniei, pane bra
tfe, zdrzel jsi se nako. a ji'i ne
vedela. kam za tebou poslat!"
"Hovofili jsme s paterem Haj
kem," vysvetloval piarista, vstu
puje maiym prostrannym velio
dem do table jizby, kteni zdala se
jeste uzsi dlouhymi stoly a lavice
mi podel steny postavenymi. Pet,
sest hosiku deseti az etrnaetiletyeli
sedelo za stoly a zdvihlo se kvap
ne. kdyz "pan professor" vstou
pil. Jolianna. uslysevsi ze sine jed
notvarne odfilcavani latinskyeli.
slovieek. spokojene si oddechla a
odesla do zatlu kuehynky k ote
vfenemu ohnisti. lyl tu horky,
koufem i vyparem pfipravova
nyeh jidei prosyeeny vzdueh. a
Johanna, kdyz si dohledla a na o
hniste pfilozila. rad a zase unikia
z tmave nepfijemne prostory. Pro
sla nejdfive kramkem, opetne ne
tizivanyin a z jeho napolo zaskle
nych dvefi vykroeila na namesli.
oolite plnym sluneem. Bylo tu do
sti ticho, jako vzdy mezi hodinou
desatou a polednem. kdv vetsina
obyvatelstva dlela na polieh, lu
kcieli, nebo ve stodolaeh. Tu tarn
vesel neb vyse nekdo ze dvefi ne
mnohych kramfi, dite vybehlo z
vrat domu, postalo u nuse uektere
z babek, nakoupilo si tfesni ptae
nic, nebo malyeh srstek a opet od-
behlo.
Johanna Michlova nekolikrate
se zalibou pohledla do velikeho ok
na, za nimz studentiei odfikavali
latinske vokabule a nemecke vety ;
pak podivala se na radnieni hodi
ny, dlouho-li jeste do poledne. a
zase se ohledla, nespatfi-li na bliz
ku nejake sousedky. Byl-li "pan
bratr professor" doma, tu panna
Johnna Michlova velice rada si se
sousedkami, a sousedky porozpra
vela, ac jindy se jim spise vy
hybala. Bylo hodne po jedenacte hodine,
kdyz z vedlejsiho domu Hledikova
nakoukla dychtive stara mest'anka
a rozhlednuvsi se na vseeky stra
ny, konecne vysla na namesti. Jo
hanna lined k ni pf istoupila : 1 ' Ne
koho cekate. pani Hledikova?"
"Muj jel na trh do Litomysle,
panno Johanko, potfebujem' zi
to k seti. Troufala jsem, ze pfijede
pfed polednem."
' ' To ho este marne vyhlizite, pa
ni Plledikova, dyf je to z Litomy
sle Ian zeme. Pamatuju. kdyz bra
tr professor tarn studyroval, to
jsme se dyeky neco najeli a nasli !
A semka je cesta horsi, je to do
kopce."
"Muj mi stejne pfisliboval, ze
vyjede spis," styskala si mesfan-
ka. "jsme jenomej dva, a dyz
mam k jidlu sedat sama, je smut
no." "Tof, tof. pana Antona uni
te v Praze a deem vdanou," lito-
vala ji Johanka. "My taky jsme
rejsi, dyz nam nas professor pfi
jede. Hnedkom je veselej , pfm-
dou ti studenti, je jich plnieky sta
ll." Yzala starou za ruku, ta-
hla ji k oknu a ukazovala na cetne
za nim shromazdeni.
"A ze si vas professor vo feri
jieh pokoje neda." odbyvala Hle
dikova ponekud spicate jeji vy
chloubani. "Ma toho za celiekej
rok dost a dost !"
Jolianna svou vysokou postavu
vypiala jeste vzneseneji. "Nemuze
to tern rodieum ani studentum u
delat ! Sotva ze pfijede. uz zkazu
jou. uz eekaji! On to nas profes
sor s chlapeema umi, kazdyho vy
eviei na premianta. Sam bejval
taky premiantem "
"Dyf to vim, dyf nas Tonieek
takv studvroval dobfe v Litomy-
sli a v Tf ebovej Moravsky !" pravi
la Hledikova mrzute. "Ale ze mis
tatile nejede ! Je dlouho, dlouho.
troufam, ze budou zvonit poledne
za chvilku."
"Taky eekam tatinka s pole.
Jak studenti vodejdou, a tatinek
se vniti, dam na stul. Chudak, bu
de udfenej a hladovej."
"Ted'kejc az se vdate, panno
Johanko, si vodpoeine, budete s
manzelem hospodaf it sama," po
dotkla Hledicka, divajie se vyso-
ke a liubene Johanne vzliuru do
tvafe, a pokracovala nic nedbajic
jejleh patrnych rozpaku: "S Fran
tiskem Barton to pfecej
nako.
jskoneujete, uz se hlasi podruhy,
!a bu.ie to lepsi. nezliva s Bidma-
Itiein, nebo s Michkem Yoldfis -
skym. Ten Barta, tfa byl jenomej
minarsice.i, je. slysim, z dobryho
hnizda a ma par grosu. Muzete si
v kvelbiku krupafstvi zavist."
Johanna neodpovidala, nepokoj
ne a kradmo hledela do okna, za
nimz ob chvili objevila se eerno
kadefava hlava Josefa Justina.
f'A ze jsem tak vopovazliva,
panno Johanko, co fika professor
vasim vilavlcam? Libi se mu Fran
risek Bartuv?"
"Este sme mu nieehoz nic ne
fikali." odpovedela konecne Jo
hanna skoro septem. "Bratr ni-
kda mejm svarbam nepfal, chtel. !vefiti. ze by to byla dcera Anny
abyehme hospodaf ili vespolek, dy-. kdysi Janelove, kterou znala jako
by snad do penze pfisel. Uz z Bu-! iiboheho, od Urasara ustaviene po
dejovic. je tomii ted'kejc dva 1 strkovaneho sirotka.
roky. psal tatinkoj. abych pan- "Dyf je jako sleena ze zamku!
nou uz zvostala." Xosi klobouk a takovy naky
"Dyby do penze pfisel!' divila jparaple, neboli cak to je. je
se Hledikova nepokryte. "Dyf mu Jsamii masle!"
tfieet nejni! Ba. co tficet. je sj "Kamaradi s nakejma sleena-
Toniekem. ctyfiadvacet mu je!''ima ze zamku Litomyslskfho, a
"Xadhazoval taky, ze by tfa pa- ty ji k tomu navedly," praviL
ni piaristi mohli pfijdout k vyzdvi 'Hledik, usedaje unaven ke stolu.
zeni. anebo ze by sam vystoupl, "U Stursky to vedou stejne dost
dyby se mu ten stav nelibil," vy- po pansky, syn, pater, je u iiaky-
svetlovala Michlova zase tichvm
hlasem, a dodala pak silneji, se-
vrouc jako ve vzdoru rty a odmi
tave mavnouc levou rukou: "Ale
to se stanout nesmi ! Slib kbisterni
slozil. je professorem, bude kne
zem. nesmi vodhodit svuj karak
ter. udelat sebe a mis nesfastny ! i jidlem, ktere pfed neho na stul
A proe by to d'al?" f stavela a ktere po cele svetnici za-
"Kazdej, panno Johanko, k to- vonelo.
mu ii-ejni. Xas Tonieek za celiekej "Dedo blaznivej!" odsekla ma.
svet by nebyl do kbistera neboli "To se Drasarovi budou este vie
za patera sel, a my ho taky ne- j vyehloubat, dyz jim pfijela takova
nutili, rejs se vobetovali," pravila visita," podotkla pak, usedajic ve
stafena, podivavsi se Johanne opet 'die muze. "Johanna pofadem:
zpfima a vitezne do tvafe. "Tof, j"nas professor, mis professor", az
pro vas to bude nejlepsi, dyz pro-1 to cloveka zomrzi poslouchat! TedT
fessorem a knezem zvostane! Pfis- 'kej se budou pysnit pfatelstvem V1
li byste vo dum a roli, byl by pak "Xo, matko, nevim " potfa-
hlaunim dedieem po nebozce Ye- sal stary mesf an hlavou. "Byli roz
runce." jvadeni kolik let pro ten process.
Je to vsecko uz psano a udela- A Josef v Litomysli u nich ani ne
no, rozdily potvrzeny pfed svedka vostaval, dali ho ke Kastnarovej
ma," podotkla Johanna ledove. dcefi. Dost jsem se podivoval, ze
"Kdo profess slozi, niusi udelat' ta panenka chtela jet semka, a ze
testament a jmeni se zfict. A nas ji Sturska, jako matka, nezbrano
professor ma tolik penez ze svy- vala. Rikala, ze to slibila panu
ho uceni. ze este ukbida. Xeniusi bratrinkoj professoroj, on ze se
nam brat dum a roli. Dobrv po- dyeky u nich stavuje, dyz jede
ledne vam pfeju, pani Hledikovci, pfes Litomysl. Ale cak je nam po
tamle jde tatinek s pola, miisim torn, tim si hlavu neliimejme!"
dom." j Soused Hledik spravneji soudii
Stara mesfanka pohledla za ni nez jeho Johancinyni A-yehlouba-opovrzlive.
"Chlubit se s profes- nim se popuzena zena. Anicka
sorem svym, tof, tof jo.! Ale do- Stursova byvsi bratrankem uvede
phit mu taky neceho, pamatovat na ve svetnici. kde prve se studen
na neho, co by rad. na jeho starvjty se ucil, skoro se zalekla mrzu
leta hnedkejc je jako fusa! Dy-jteho obliceje sve sestfenice a hro
by nebozka Yerunka z hrobu vsta- ziveho pohledu stareho Drasara.
la! Bejval jejim niilcickem, dyeky Xesmele k nemu pfikrocila, vyfi-
protivii Drasaroj starymu a cefi zovala pozdraveni rodieu a ehtela
ho chninila " Pobrucovala si mu ruku polibiti: on se ji vytrhl,
tak. ana dale muze vyhlizela. a pfi zamumlal:
torn pozorovala hochy. ktefi zvol-1 "Xenuim kdy. miisim na pole,"
na opousteli dum Miehlovyeh, uc-(odesel pak do kuehynky a odtud
tive do okna nyni pootevfeneho 'do sine, bouchnuv za sebou slysi-
zdravili a oznamovali, ze. dovo-'telne
li-li pan )rofessor, o druhe hodi
ne pfijdou zase.
S odpoledniho vyueovani vsak
seslo : u Miehlu vstavali prave oil
skromneho sobotniho obeda. kdyz
zafineel pfed domem tezky vuz
smerem od Hanne. "Soused Hle
dik se vraei z Litomysle, to se
Illedieka s obedem naeekala !" po
dotkla Johanna a jen mane podi
vala se dvefmi poloprazdneho
lcramku. Ale vuz, kosatinovy. taze
ny vysokou a kostnatou hnedkou.
nezastavii pfed eislem vedlejsim,
nybrz pfed domem Miehlovyeh, a
se "sejtroku" vyplneneho slamou
a pokryteho houni slezala bazlive,
starym Hledikem jsoue podporo
vana, mlada divka ve svetlych,
velmi upravnyeh satech batisto
vyeh a vysoko vyklenutem slame
nem klobouce s vazankami taktez
svetlymi. Josef Justin, jenz po
poznamce sestfine mane na na
mesti vyhledl, pohnul sebou mihle
zive a zvolav polohlasne: "Anin
ka SStursova z Litomysle ! Tedy ne
zapomenula, co slibila!" hnal se
dvefmi kraniku k vozu. Divka po
divala mu s radostnym usmevem
ruku a drzic jeho prsty ve svych
dlanich, obracela se zpet k Heldi
kovi a dekovala mu znovu, ze ji
svezl.
"Dyf jsem pannnamy vasi stara
znamost, panenko," zertoval stary
muz. "A bude mi to dobre. ze
jsem se projel s takovou mladici,
;:mladnu taky, tady mam pofa-
jdem jenomej svou starou Barus-
ku," skadlil zenu, ktera zatim, u
.slysevsi racliot vozu, na namesti
pfibehla. Prohlizela si s nemalou
zvedavosti Annu Btursovou, jeji
kvetovane a priihledne saty. u kr
ku vystfizene, v pasu v hojne za
hyby sebrane, jeji otfasneny slu
neenik, jeji peclivy zpod klobouc
ku se derouei uees, a luidala. "co
J to k Drasarom pfijelo za slecnu.'
Yyptavala se muze, jenz kone vy
pfahl, prujezdem do staje zavadel,
alc s vozu nakoupene obili a jiuy
seiubival a konecne vuz na pro
strannv. dvur zatahl; nechtela u-
: ho knizete informatorem a nosfla
jim veci vselijakejch, vzacnejeh.
Troufam, ze ty panence taky tu
paradu poslal. X'o, slusi ji, jeno
mej co je prauda!" usmival se,
a zena nevedela, zda vzpominkou
na "sleenu", ci potesenim nad
dvefmi.
Josef Justin hledel na sestru, o
eekaval. ze ona nevlidnost otcovu
na pravi. sestfeniei vskutku libez
nou nejak uvita : ale vida, ze di
va se na ni stale zamraeene, mle
ky, upozornoval Annu, aby usedla,
odlozila, udelala si pohodli. a od
k.idaje jeji kloboueek na vysoko
nastlanou postel. fekl: "Otec je
vseeek uondany a mrzuty. ma
nyni na poli tolik prace! Ysak to
zmis z domova, jak byva po znieh
Jest to hezke od tebe. Aninko, ze's
pfijela. Pnizdniny se brzy skoncu
jou. uz jsem se bal, ze's ua slibe
nou mivstevu zapomnela."
Anna tu sedela s hlavou sklone
nou. vseeka rozpaky zardebi a
ublazovala si hezkymi. neupraco
vanymi prstiky bohate vlasy. kte
re mela k spankum sees-iny, ve
dva copy spleteny a kolem drob
n veh zaruzovelvch usi zatocenv.
(Pokracovani.)
Pfedplat'te na tento casopis
vasim pfatelum v Cechach.
Novemu predplat'i
teli zasleme tento ro
man od zadatku uplne
zdarma.
