Buffalo
Hrdina divokeho zapadu-
Bystrym ocim Billa Codyho ne
uslo nekolik kaluzinek krve a cet
ne otisky bot, svedciei o tuhem
boji, ktery na miste torn byl sve
den. Buffalo Bill se bez dlouheho roz
mysleni a uvazovani vratil k poto
ku pro kone. S tf esoucim se chva
teni upevnil sedlo a vysvihnuv se
na ne, stiskl boky konovy ostru
liami. Verne, ehytre zvife porozumelo,
ze na jeho rychlosti miiolio zalezi
a proto s napjetim vsech sil zrov
na vyletelo na temeno protejsiho
vrchu.
Buffalo Bill spatfil postovni ko
car asi anglickou mili pfed sebou.
Zplasene trojspfezeui ulnmelo v
silenem tempu po silniei.
Uznavaje, ze bo jiz nedohoni,
vytrhl revolver z opasku a stfelil
nekolikrate za sebou do povetfi.
Strasna ozvena techto poplas
nych vystfelii dolelila k usini Hav
la Podkovy.
Postovsky pacholik se okledl a
poznav Billa Codybo, rycble obra
til postu a hnal se k nemu nazpet.
Zivot za zivot.
Slavny zved roz j el se mu v us
trety, takze se na puli eesty setka
li. "Pro Boha vecneko, Havle
co pak se deje!" volal na neho z
daleka.
"Cert se zeni, pane Cody!" od
povedel postovsky pacbolik vzte
kle. "Ysivchni tfi detektivove i s
veznem praskli do bot!"
Slavny junak uzasem zahvizdl.
"Kam pak si namifili?" otazal
se z kratka.
"To vi jen Buh a oni sami
ja o torn nemam ani tuseni!"
"Ale clovece, jak pak to bylo
mozna?" zvolal najednou Buffalo
Bill hnevive.
. Misto odpovedi ukazal mu po
stovsky pacholik strasnou, dosud
krvacejiei ranu v tyle.
VHrom a peklo!" vykfikl slav-
tJ&MnM&L -"-Ted' uz rozumim!'-'
iPSenmsim se vam tedy jiz o
mouvati?" "Omluvy u vas neni tfeba
znam vasi svedomitost a spolehli
vost!" fekl Buffalo Bill. "Avsak
vypravujte mi, jak se vseelmo
fibehlo!''
"Na mou dusi, Bille Cody, mno
ho neviin, nebot' mi jde hlava div
ne kolem!"
"Vefim vam, povezte mi aspon,
co vite."
"To ueinim rad!"
"Pospeste si tedy, nebot' je sko
da kazde vtefiny!"
Vzdor tomuto napomenuti sc
postovsky pacbolik hluboko zamy
slil. Bylo patrno, ze si musi 1 eprve
vzpominati.
"Byl jste cestou pfepaden?" po
mahal mu Buffalo Bill.
"Nevim!'' zastenal ubohy Ha
vel Podkova a blava mu sklesla
na prsa, jako by se nemobl ubra
niti dfimotam. "Vefte mi, ze jsem
"bolesti jiz na polo sileny!"
"To vam rad vefim! Vrafme se
tedy pfede vsim k potoku, kde ra
mi dobfe vymyjeme a zavazeme.
Na stesti mam vzdy sve ranho
jicske nacini u sebe, takze vam
ji mohu i jak tak zasiti. Potom
si snad brzy na vseelmo vzpomene
te." Postovsky pacbolik bezdeky po
slechl. Sjeli opet s kopce k potoku.
, Buffalo Bill mel jiz takovou
zkusenost a obratnost v zachazeni
s ranami vselio drubu, ze zcela do
bfe mohl nahraditi studovaneho
ranhojice. BQavni vyhodou pro je
lio pacienty bylo, ze sam na sobe
nejlepe zkusil, jak co boli, a pro
to si pfi kazde operaci pocinal co
nejsetrneji.
Kdyz byl hotov, Havel Podkova
nan vdecne pohledl.
"Dekuji vam, Bille Cody!" za
septai slabym blasem. "Citim, ze
jest mi pofad lepe a lepe."
"Co nevidet budete zase jako
jste byval!" tesil jej Buffalo Bill.
"Rana neni tak zla, jak se na
prvnl pohled zdalo.''
Rill
Potom odesel kousek stranou,
ebteje ranenemu dopfati casu, a
by se vzpamatoval. 0 zivy svet
by mu byl nerad pfitizil otazkami.
k jicbzto jasnenm zodpovedeni by
lo tfeba zdraveho rozumu.
Havel Podkova lezel chvili na
travniku jako bez sebe.
Xajednou se vzcbopil a sam za
volal Billa Codybo.
'Jiz vim, narazil jsem hlavou o
skalu!" vykoktal, nainahaje se.
a by slavnemu zvedovi podal pfe
ce nejakou zpravu.
'Pocliybuji, mily Havle!" usmal
se Buffalo Bill. "Spise bycb fekl,
ze to byla kulka, kterou po vas
vypalil nekdo od zadu."
"Ano, mate pravdu! Pamatuji
se, ze jsem zaslecbl vystfel. Byli
jsme prave u brodu. Napojil jsem
kone a necbal je volnym
krokem klusati. Najednou jsem
ucitil v tyle strasnou rami, ktera
nine svrbla s kozliku.
Nevim, jak dloulio jsem leze na
zemi. Kdyz jsem procitl, videl
jsem, ze kone stoji, ale nepokojne
potrhuji kocarem sem a tarn.
Byli by radi utekli, avsak opra
ti, jez mi vypadly z ruk, otocily
se na osu a kone zdrzovaly.
Sebrav se konecne se zeme, po
hledl jsem napfed do koearu.
Byl prazdny! Vsichni byli ti tarn
detektivove i s veznem ! Bid
ne jsem se vydrapal na kozlik a
ujizdel co kone stacili dale.
Proc, kam a jak to jsem na
mou dusi nevedel.
Myslil jsem jen na to, ze moji
pocestni jsou pryc a ze je stuj co
stuj musim dohoniti."
"Nu, to se nam snad jeste po
dafi!" tesil jej slavny junak zno
va. "Se sveta nesesli, a proto je
spise nebo pozdeji pf ece nekde do
padneme.'' Potom jeste jednou, a to du
kladneji prozkoumal jeviste za
hadne udalosti. Sleduje otisky bot
kousek do lesa, najednou radost
ne vykfikl.
Zpozoroval cerstvou stopu peti
koni, ktefi pfijeli od vychodu, ce
kali nejakou dobu v housti a po
tom zbesilyra tryskem uhaneli na
jih.
Skokem se vratil k postovskemu
pacholikovi, nekolika slovy mu vy
svetlil svuj vynalez a nestaraje se
dele o neho, skocil na kone a ten
tain po nove stope.
Kdyz se setmelo, spatfil pfed
sebou zafi taboroveho ohne, pro
kmitavajici z cerne houstiny.
Skocil s kone a tise jako had se
plazii bliz a bliz.
Konecne vyslidil skupinu peti
osob, stojici opodal ohne, prokmi
tavajici z cerne houstiny.
Skocil s kone a tise jako had
se plazil bliz a bliz.
Konecne vyslidil skupinu peti o
sob, stojici opodal ohne. Jednou z
nich byla slecna Ardellova v
Red Pocketu znama pod jmenem
krasna Bonnie.
Krome ni byli ctyfi muzove
detektiv Ray se svymi pomocniky
a s vysvdbozenym odsouzencem
Hedvabnym Samem.
"Chvala Bohu!" pomyslil si
slavny zved. "Aspon je zde mam
vsechny pohromade ! "
Nastaviv usi, mohl zeela dobfe
vyslechnouti jejich rozmluvu, ve
denou dosti hlasite.
"Nic platno, Same, musim se jiz
vratiti do Red Pocketu!" fekla
prave krasna Bonnie smutnym bla
sem. "Jsi konecne na svobode
pfi pamatce nasieh milych rodicii
te zapfisaham, vaz si ji vaz si
svobody a s penezi, kterymi jsem
te hojne opatfila, odejdi uekain,
kde te nikdo nezna, a zacui novy,
pocestny zivot! 4
Buh vi, jak mi bylo tezko, do
pastiti se pro tebe takoveho bez
pravi, jez od jakziva z duse nfna
vidim, zvlaste kdyz se pfi neni
pf ece neobeslo bez krveproliti, ne
bot' ubohy Havel Podkova je za
jiste povazlive ranen.
Ze jsi muj bratr, nemohla jsem
se klidne divati na tvou pf edcas
nou, potupnou smrt', ackoli sam j
nejlepe vis, zes ji zaslouzil !
Chces-li se mi za to odmeniti, jak
jsi pfisahal, spin svuj slib a na
prav, co se jeste napraviti da!"
A obrativsi se k Jindfichu Ra
yovi, pokraeovala :
"Nemel jste na postovskeho pa
cholika stfileti, nebot' bylo mym
vyslovnym pfanim, aby se vec od
byla bez krvaveho nasili. Jsem jis
ta, ze vam to Dick vyfidil, kdyz
vam odevzdai padelane ufedni lis
tiny, pro nez jsem ho na vychod
poslala.
Ale snad Buh da, ze se nest'ast
ny hocli z rany vyhoji. Nuze,
ujednanou odmenu jsem vam jiz
vyplatila, a proto vam jenom jeste
radim, abyste co nejrychleji zmi
zel z teto krajiny, kterou i ja br
zy opustim. abych se s Dickem, s
vyvolenym sveho srdce, usadila ne
kde n a vyehode.
A ted' s Bohem, Samueli !
Myslim, ze se na tomto svete jiz
nikdy neuzfime !''
To fkoue, pfistoupila zase k bra
trovi a podavala mu ruku na roz
loueenou. Ale v torn nepravy dete
ktiv Ray vytrhl z opasku revolver,
postavil se pfed Sama Ardella a
strasnym hlasem vzkfikl na oba
sve soudruhy:
"Chlapi nestujte! Nebudeme
pfece tak hloupi, abychom si ne
vzali vsechny penize, ktere maji u
sebe!"
Zaroven stfelil a nezli Hedvabny
Sam mohl jen pomysliti na obranu
projela mu kulka zradcova srd
cem.. Pronikave vykfikl, zamaval ru
kama kolem sebe a padl mrtev
sestfe k noham.
Ale to take bylo posledni dare
bactvi, ktereho se domnely detek
tiv na svete dopustil. Hned na
to zablesklo se v tmavem housti,
za niniz byl Buffalo Bill ukryt a
nez lupic mohl v'ypaliti druhou
ranu po zdesene Bonii, lezel sam
mrtev na zemi.
Oba jeho soudruhove vystfelili
na zdaf Buh a hledeli se spasiti
utekem.
Ale neutekli daleko.
Bonnie brzy nabyla sve podivu
hodne duchapfitomnosti, vytrhla
revolver a jedinou ranou zastfelila
jednoho z prchajicich zlosynu,
kdezto druhy skacel se zasazeri" kul
kou slavneho zveda.
Mohutna. postava stepniho kni
zete vynofila se ze tmy pralesa.
Krasna Bonnie zustala klidna,
jako by jeho pfichod byla jiz oce
kavala. "Tfi zradna usta jsou uepaua !"
fekla vitezne. "Dekuji vam za
svuj zivot, Bille Cody! Co pak se
meho bratra tyce, je mu lepe, ze
jest mrtev aspon nezemfel na
sibenici !"
"Slecno Bonnie!" odpovedel
Buffalo Bill. "Tusil jsem hned va
si ruku v teto zalezitosti a prave
jsem se pfesvedcil, ze nine ani ten-
tokrate tuseni nezklamalo. To by
la tedy vase lest', kterou jste chte-
la bratra vysvoboditi !
Ukryt tamhle az kfovim, vysle
chl jsem celou vasi rozmluvu. Ale
bud'te bez starosti z niych ust
nevyjde slovicka, dokud nebudete
v bezpeci!
Cekala jste s konmi na sveho
bratra v doli a vysvobodila jste ho
aspon od potupne smrti na po-
pravisti.
Na stesti nebyl Havel Podkova
tezce ranen, ackoli jeho rana jest
velmi bolestna. Snad by ho byla
stala zivot, kdybych se k tomu ne
byl naskytl a v cas mu ji nezava
zal. Ted' vsak najisto doufain, ze
se z ni vykfese.
Yam pak, slecno Bonnie, mohu
jen dutklive raditi, abyste se co
nejrychleji vratila do Red Pocke
tu, uspofadala tarn sve zalezitosti
a ihned odjela za Dickem na vy
chod. Dovolte, abych vam zaroven
vyslovil nejsrdecnejsi blahopfani
k nastavajicimu snatku.
Penize, ktere jste dala svemu
bratrovi a temto tfem padouchfmi,
jsou vase, proto si je klidne mu
zete vziti. Ja za jedu ted ' na po
stovni stanici a feknu postovske
mu pacholiku Havlovi, aby se zde
na zpatecni ceste stavil pro vsecky
ctyfi mrtvoly a zavezl je do pev
nosti k ufedni prohlidce a k zjiste-
ni smrti odsouzencovy.
Havel nema tuseni ze jste vy ve
veci zapletena. Bude vypravova-
ti svou pfihodu a z te vsichni za
jiste usoudi, ze se nekolik pfatel
vaseho bratra pokusilo o jeho vy
svobozeni. Co mne setyce, ja podam podob
nou zpravu, takze nebude tfeba o
vas se zminovati. Vzdor tomu vsak
opakuji svou radu, abyste se co
nejrychleji z teto krajiny vytra
tila, nebot cert nikdy nespi a ne
jakou nahodou mohla by pro vas
osudna pravda vyjiti na jevo."
"Dekuji vam, Bille Cody de
kuji vam srdecne!" zvolala ne
sfastna Bonnie, hluboko dojata
slechetnosti slavneho junaka. 'Ro
zumi se, ze vasi rady hned posle
chiiu a ve vsem !
Sclivalne jsem se pfed dvema le
ty pfistehovala do Red Pocketu, a
bych byla na blizku bratrovi, kte
ry v teto krajine provozoval sve
nekale femeslo. Ucinila jsem tak
v nadeji. ze se mi ho podafi na
sebe upoutati a vratiti jej na pra
vou cestu.
V nadeji te jsem se trpee zkla
mala. Nepodafilo se mi to ale
proto pfece vas snazne prosim, a
byste se pfimluvil za jeho slusny,
kfest'ansky pohfeb. Bull sam
vam nahradi vseelmo, co jste pro
mne dobreho ucinil!"
Klekla k chladnouei mrtvole
HedvabnehoSama a vfelym sester
skym polibkem na ztuhle celo
jeste naposled osvedcila vernou
lasku, kterou i k zlotfilemu bratro
vi Inula.
Potom se vysvihla na sedlo a
jeste jednou stisknuvsi Billu Co
dymu ruku na rozloucenou, zmize-
la v tmave noci.
Buffalo Bill dorazil na postovni
stanici drive nez Havel Podkova.
Nechteje se cekanim na neho zdr
zovati, zanechal mu pisemnou
zpravu s vyzvanim, aby si na stat
ni utraty najai dvasilne lidi, ktefi
by mu s mrtvolami pomohli.
A tak se tez stalo.
Mrtvoly byly nalozeny do po
stovniho kocaru, ktery na stesti ne
byl cestujicimi obsazen.
V pevnosti byl cely zahadny pfi
pad zapsan do protokolu, jako hod
noverni svedci vyslechnuti po
stovsky pacholik Havel i slavny
nacelnik armadnich zvedu Buffa
lo Bill a tun trestni pf e Hedvab
neho Sama konecne vyfizena.
Pouze plukovniku "Woodovi a
svemu nejvernejsimu pfiteli dok
toru Powellovi fekl Buffalo Bill
pravdu.
"At' jen v pokoji jede za vyvo
lenym sveho srdce a je s nim sfast
na!" rozhodl starv, dobrosrdecny
vojak, kdyz se jej slavny junak
pro jistotu tazal, nthodla-li pfece
proti Bonnii neeo podniknouti.
Za nekolik mesicu na to obdrzel
Buffalo Bill z Anglie podmof sky
telegram nasledujiciho kratkeho, a
le jasneho obsahu :
"Zijeme v Angii a jsme nevy
slovne st'astni. Buh vam pozelmej !
Dick a Bonnie."
Ukonceni dilu Rekyne z Yellow
Valleye. Magda, dcera pateho
pluku.
Postmistr loupeznikem.
Guajaval !
Toto zvucne jmeno dala si mala
obec na jiho-zapadnim pomezi se
veroamerickem. Znelo pfekrasne a
budilo skvele pfedstavy. A pfece
na cele osade nebylo nic krasneho
krome tohoto jmena ! Naopak, by
lo to snad nejmizernejsi zlodejske
hnizdo na celem divokem zapade
a ackoli lezelo na jedne z nej
zivejsich postovnich trati hyl
by se mu zajiste kazdy pocestny
radeji z daleka vyhnul, kdyby se
mu bylo dostalo jmena, aspon tro
chu skutecnosti pfimefeneho.
Jaka sbef se v Guajavalu usa
dila, o torn vydaval nejlepsi sve
dectvi hfbitov pomerne jeste mla
de obce. Byl totiz rozsahlejsi a
"obydlenejsi" nez samo mesto zi
vy ch.
Nebylo tim vinno ani podnebi,
jez bylo mirne a zdrave, ani lekafi,
nebot' zde byl pouze jeden a toho
nikdo nevolal. Vsichni lide, ktery
mi byl hfbitov tak brzy pfeplnen,
zemfeli jak se na divokem za
pade fika v botach, totiz ve
rvacce, kteryeh byvalo v Guajava
lu vzdy nekolik na dennim pofad-ku.
Obec tato ezela na miste dosti
dulezitem, totiz na kfizovatce ne
kolika postovnich silnic. Vzdor to
mu citala jenom asi sto bidnych
dfevenych chatrci, malebne roz
trousenyeh kolem velke, ano roz
sahle budovy postovniho hotelu.
Kdyz Buffalo Bill, pfesazen do
teto krajiny, po prve spatfil s
kopce ohromny hostinec a vukol
nelio drobne ehaty, nemobl se
zdrzeti smichu a zvolal :
''Ejhle kvocna s hejnem kufa
tek!" Xedaleko odtud byly zlate do
ly. Tu i tarn v udoli bylo videti tez
nekolik rolnickyeh usedlosti, jichz
to mirumilovne obyvatelstvo jen
velmi zfidka pfislo do styku s
mestskymi rvaci.
Avsak pfede vsim byla tato o
sada dulezita jakozto postovni sta
nice, a to jedna z tech, na nez po
cestny do nejdelsi smrti nezapomi
na. Hotel byl zbudovan ze silnych
klad, obityeh prkny,natfenymi o
lejovou barvou, takze z venku xy
padai dost slusne. Unitf mel jen
velkou nalevnu a fadu nfalych po
kojiku pro pocestne, ktefi chteli
za mnoho penez spatne pfenocova
ti anebo byli nuceni cekati neja
ky den na dalsi spojeni.
Pfede vsemi hotely divokeho za
padu, v nichz clovek nenasel mno
ho pohodli. vyznamenaval se hotel
guajavalsky tim, ze v-nem nebylo
pohodli prazadnefio. I jidlo byvalo
zde takove, ze vsichni nest'astnici,
ktere ukrutny hlad donutil, aby
ho okusili, vzpominali na ne po
cely zbytek sveho zivota jen s hrii
zou a osklivosti.
Guajaval mel vseho vsudy asi
pet set obyvatelii, jichzto hlavnim
zamestnanim byl chlast a bra v
karty, konciei z pravidla krvavou
rvackou. Krome toho byla vetsina
muzii ve sluzbach postoATii spo
lecnosti, ale ton se jeste nikdo v
Guajavalu nestrhal.
U hotelu byly zfizeny velke sta
je pro kone i kolny pro postovni
ikocary a dostavniky, nebot' hor-
livy a podnikavy postmistr Brauer
zabyval se tez dopravou pocest
nj'eh na mista od postovni silnice
vzdalena.
Krome toho vydrzovala zde tez
spolecnost pro rychlou dopravu
malych zasilek tak zvana Pony
Express Company stanici s dva
nacti jizdnymi posly a s mnoz-
stvim koni, kterym co do rychlos
ti nebylo daleko siroko rovnych.
Vedle posto7iiho Ihotelu bylo
zde nekolik malych hospod cili
"saloonu", tfi kupecke kramy, je
den kolar, jedna kovarna a pet
nebo sest vice mene tajnych he
ren. VS.echny .ostatni chatrce byly
vlastne stravovnami boarding
houses nebot' rodin, usedlych v
nasem slova smyslu nebylo. Cehi
osada skladala se totiz z muzii svo
bodnych, nemajicich vlastniho kr
bu ani nikoho, kdo by jim vafil.
Bylo prave poledne, kdyz Buf
falo Bill vyjel na kopec, s nehoz
bylo videti mestecko, rozlozene v
udoli asi deset anglickych mil pfed
nim.
Teprve asj pfed pul hodinou
zabuocil z pralesa na postovni sil
niei a bystre, zkusene oci jeho
lined zpozorovaly cerstve koleje
vozu, ktery tudy pfed nedavnem
ujizdel smerem k postovni stanici.
Kdyz zastavil kone a naslou
ehal, opravdu postfehl temny ra
ck ot tezkopadneho postovniho ko
caru. Po kratkem pfemysleni se roz
hodl, ze neucini poledni pfestav
ku, nybrz pojede dale a v Guaja
valu poobedva.
Tyskem se rozjel s kopce do
udoli, ale skoro kazde ctvrt hodi
ny stanul, aby se pokochai maleb
nou krasou divoke pfirody. Po
jedne takove zastavce prave chtel
zase v jizde pokracovati. kdyz v
torn nekdo kdesi pod nim vykfikl
nekolik velitelskych slow
Rachot postovniho kocaru oka
mzite umlkl a na silniei rozhostilo
no hluboke, dusne ticho.
Slavny zved znal strasny vy
znam rozkazu, jenz mu dolebl k u
sim :
"Stuj Ruce vzlmru!"
Postovni kocar byl od lupicu pfe
paden !
Billu Codymu nepfislo na mysl,
aby si lamal hlavu nebo se zdrzo
val otazkou, kolik jich asi je.
Nebyl z tech, ktefi se lekaji pf e
sily. Vraziv koni ostrul; do bokfi, u
b.ajiel jako vichor po ceste, uesci
slnymi oklikami se vinouci s mir
neho, hustym mlazim zarostleho
svahu do udoli.
U jedne takove okliky spatfil
postovni kocar i lupice, ktefi ho
zastavili.
Kyli jen dva.
Jeden stal u pf edniho paru koni
a drze je za uzdy, hrozive mifil na
postovskeho pacholika kratkou,
mizernou rucnici. Druhy stal u o
tevf enych dvefi kocaru a s revol
vtrem v ruce vybiral od pfekva
penych pocestnych penize.
Mekka cesta tlumila dusot zve
dova koije, takze ho do prace za
brani zlosynove neslyseli.
Za to vsak neusel jemnemu, vy
cvicenemu sluehu postovskeho pa
cholika.
Sotva se Buffalo Bill objevli na
jevisti a videl, ze pouze jeden
chlap drzi kone, aby jim kocar ne
mohl s lupem ujeti, vytrhl revol
ver z opasku a stfelil.
Se smrtelnou jistotou vehnal
postovnimu lupici kulku do srdce.
Pacholik jiz pfi pohledu na dus
tojnika Spojenych Statu nabyl za
se pine duchapfitomnosti. Zufive
slehl do koni tezka postovni kara
se opet rachotem rozjela.
Vsechna kopyta koni i siroka,
nemotorna kola kocaru pfehnala
se po mrtvole zastfeleneho lupice,
takze v ni sotva jedina kostka zu
stala cela.
Druhy zbojnik, stojici u otev
fenych dvefi kocaru, lfeknutim.
onemel. Prave natahoval ruku pro
kozenou kabelu s velikym obnosem.
penez, kterou mu podaval jakysi
vojensky pokladnik, sedici v koca
fe.
Jeste nez pochopil, co vlastne se
deje, slehl postovsky pacholik do
koni kocar st rozejel a otev
f ena dvifka praskla lupice po hla
ve, takze byl okamzite vzhuru no
hami a revolver mu odletel z ruky.
Posta byla brzy v prachu, nebof
postovsky pacholik pamatoval
jen na vlastni kuzi a bezpecnost
vojenskeho pokladnika, nestaraje
se o osud jejich. statecneho vysvd
boditele.
Mnohem dele nez se omraceny
lupic vzpamatoval a za bolestneho
stenani se sbiral se zeme.
Buffalo Bill zatim skocil s kone
a stal jiz nad nim jako buh pomsty
V jedne ruce .drzel revolver, na
mifeny zrovna na srdce zlosyno
vo, druhou mu strhl s tvaf e cernou
skrabosku, a zaroven zvolal sil
nym velitelskym hlasem:
"Ruce vzhuru nebo jste sy
n em smrti !"
Hned na to vsak sotva po
hledl na odhalenou tvaf lupicovu
dodal v nesmirnem uzasu:
' ; Jakze to jste vy, pane Brau
ere? Postmistr loupezni
kem? Clovek, zastavajici tak
dulezity ufad?"
"Ach, Bille Cody!" zastenal
tak nenadale prozrazeny.
"Ten jsem!"
"Pak jsem uz jako neboztik!"
"Tamhle vas soudruh jest jim
uz chvili."
"Zastfelil jste ho?"
"Ovsem Ci myslite, ze toho
nezaslouzil?"
"Zaslouzil, Bille Cody jako
ja provaz, ktery mne nemine!"
"Kde jsou ostatni vasi soudru
hove?" "Nemeli jsme zadnych."
"Je to pravda?"
"Jak je Bull nade mnou, byli
jsme sami dva !"
"A co je ten druhy padoueh
zac?"
"Je to jeden z niych zfizencu
na postovni stanici."
"Hm, jste tedy pofad jeste post
mistrem v Guajavalu?"
"Az do dneska jsem byl. Ted'
arci je liiemu postmistrostvi ko
nec !"
"Ktery to byl postovsky pacho
lik?"
"Jisty Kal Kirk."
"Toho neznara."
"Neni divu. Slouzi zde teprve
od velkonoe a jest jeste nezkuseny.
Sice by nebyl tak bezhlave odejel
a nestaral se, co bude s vami."
(Pokracovani.)
...
