Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Sept. 23, 1914)
Buffalo Hrdina divokeho zapadu- Bystrym ocim Billa Codyho ne uslo nekolik kaluzinek krve a cet ne otisky bot, svedciei o tuhem boji, ktery na miste torn byl sve den. Buffalo Bill se bez dlouheho roz mysleni a uvazovani vratil k poto ku pro kone. S tf esoucim se chva teni upevnil sedlo a vysvihnuv se na ne, stiskl boky konovy ostru liami. Verne, ehytre zvife porozumelo, ze na jeho rychlosti miiolio zalezi a proto s napjetim vsech sil zrov na vyletelo na temeno protejsiho vrchu. Buffalo Bill spatfil postovni ko car asi anglickou mili pfed sebou. Zplasene trojspfezeui ulnmelo v silenem tempu po silniei. Uznavaje, ze bo jiz nedohoni, vytrhl revolver z opasku a stfelil nekolikrate za sebou do povetfi. Strasna ozvena techto poplas nych vystfelii dolelila k usini Hav la Podkovy. Postovsky pacholik se okledl a poznav Billa Codybo, rycble obra til postu a hnal se k nemu nazpet. Zivot za zivot. Slavny zved roz j el se mu v us trety, takze se na puli eesty setka li. "Pro Boha vecneko, Havle co pak se deje!" volal na neho z daleka. "Cert se zeni, pane Cody!" od povedel postovsky pacbolik vzte kle. "Ysivchni tfi detektivove i s veznem praskli do bot!" Slavny junak uzasem zahvizdl. "Kam pak si namifili?" otazal se z kratka. "To vi jen Buh a oni sami ja o torn nemam ani tuseni!" "Ale clovece, jak pak to bylo mozna?" zvolal najednou Buffalo Bill hnevive. . Misto odpovedi ukazal mu po stovsky pacholik strasnou, dosud krvacejiei ranu v tyle. VHrom a peklo!" vykfikl slav- tJ&MnM&L -"-Ted' uz rozumim!'-' iPSenmsim se vam tedy jiz o mouvati?" "Omluvy u vas neni tfeba znam vasi svedomitost a spolehli vost!" fekl Buffalo Bill. "Avsak vypravujte mi, jak se vseelmo fibehlo!'' "Na mou dusi, Bille Cody, mno ho neviin, nebot' mi jde hlava div ne kolem!" "Vefim vam, povezte mi aspon, co vite." "To ueinim rad!" "Pospeste si tedy, nebot' je sko da kazde vtefiny!" Vzdor tomuto napomenuti sc postovsky pacbolik hluboko zamy slil. Bylo patrno, ze si musi 1 eprve vzpominati. "Byl jste cestou pfepaden?" po mahal mu Buffalo Bill. "Nevim!'' zastenal ubohy Ha vel Podkova a blava mu sklesla na prsa, jako by se nemobl ubra niti dfimotam. "Vefte mi, ze jsem "bolesti jiz na polo sileny!" "To vam rad vefim! Vrafme se tedy pfede vsim k potoku, kde ra mi dobfe vymyjeme a zavazeme. Na stesti mam vzdy sve ranho jicske nacini u sebe, takze vam ji mohu i jak tak zasiti. Potom si snad brzy na vseelmo vzpomene te." Postovsky pacbolik bezdeky po slechl. Sjeli opet s kopce k potoku. , Buffalo Bill mel jiz takovou zkusenost a obratnost v zachazeni s ranami vselio drubu, ze zcela do bfe mohl nahraditi studovaneho ranhojice. BQavni vyhodou pro je lio pacienty bylo, ze sam na sobe nejlepe zkusil, jak co boli, a pro to si pfi kazde operaci pocinal co nejsetrneji. Kdyz byl hotov, Havel Podkova nan vdecne pohledl. "Dekuji vam, Bille Cody!" za septai slabym blasem. "Citim, ze jest mi pofad lepe a lepe." "Co nevidet budete zase jako jste byval!" tesil jej Buffalo Bill. "Rana neni tak zla, jak se na prvnl pohled zdalo.'' Rill Potom odesel kousek stranou, ebteje ranenemu dopfati casu, a by se vzpamatoval. 0 zivy svet by mu byl nerad pfitizil otazkami. k jicbzto jasnenm zodpovedeni by lo tfeba zdraveho rozumu. Havel Podkova lezel chvili na travniku jako bez sebe. Xajednou se vzcbopil a sam za volal Billa Codybo. 'Jiz vim, narazil jsem hlavou o skalu!" vykoktal, nainahaje se. a by slavnemu zvedovi podal pfe ce nejakou zpravu. 'Pocliybuji, mily Havle!" usmal se Buffalo Bill. "Spise bycb fekl, ze to byla kulka, kterou po vas vypalil nekdo od zadu." "Ano, mate pravdu! Pamatuji se, ze jsem zaslecbl vystfel. Byli jsme prave u brodu. Napojil jsem kone a necbal je volnym krokem klusati. Najednou jsem ucitil v tyle strasnou rami, ktera nine svrbla s kozliku. Nevim, jak dloulio jsem leze na zemi. Kdyz jsem procitl, videl jsem, ze kone stoji, ale nepokojne potrhuji kocarem sem a tarn. Byli by radi utekli, avsak opra ti, jez mi vypadly z ruk, otocily se na osu a kone zdrzovaly. Sebrav se konecne se zeme, po hledl jsem napfed do koearu. Byl prazdny! Vsichni byli ti tarn detektivove i s veznem ! Bid ne jsem se vydrapal na kozlik a ujizdel co kone stacili dale. Proc, kam a jak to jsem na mou dusi nevedel. Myslil jsem jen na to, ze moji pocestni jsou pryc a ze je stuj co stuj musim dohoniti." "Nu, to se nam snad jeste po dafi!" tesil jej slavny junak zno va. "Se sveta nesesli, a proto je spise nebo pozdeji pf ece nekde do padneme.'' Potom jeste jednou, a to du kladneji prozkoumal jeviste za hadne udalosti. Sleduje otisky bot kousek do lesa, najednou radost ne vykfikl. Zpozoroval cerstvou stopu peti koni, ktefi pfijeli od vychodu, ce kali nejakou dobu v housti a po tom zbesilyra tryskem uhaneli na jih. Skokem se vratil k postovskemu pacholikovi, nekolika slovy mu vy svetlil svuj vynalez a nestaraje se dele o neho, skocil na kone a ten tain po nove stope. Kdyz se setmelo, spatfil pfed sebou zafi taboroveho ohne, pro kmitavajici z cerne houstiny. Skocil s kone a tise jako had se plazii bliz a bliz. Konecne vyslidil skupinu peti osob, stojici opodal ohne, prokmi tavajici z cerne houstiny. Skocil s kone a tise jako had se plazil bliz a bliz. Konecne vyslidil skupinu peti o sob, stojici opodal ohne. Jednou z nich byla slecna Ardellova v Red Pocketu znama pod jmenem krasna Bonnie. Krome ni byli ctyfi muzove detektiv Ray se svymi pomocniky a s vysvdbozenym odsouzencem Hedvabnym Samem. "Chvala Bohu!" pomyslil si slavny zved. "Aspon je zde mam vsechny pohromade ! " Nastaviv usi, mohl zeela dobfe vyslechnouti jejich rozmluvu, ve denou dosti hlasite. "Nic platno, Same, musim se jiz vratiti do Red Pocketu!" fekla prave krasna Bonnie smutnym bla sem. "Jsi konecne na svobode pfi pamatce nasieh milych rodicii te zapfisaham, vaz si ji vaz si svobody a s penezi, kterymi jsem te hojne opatfila, odejdi uekain, kde te nikdo nezna, a zacui novy, pocestny zivot! 4 Buh vi, jak mi bylo tezko, do pastiti se pro tebe takoveho bez pravi, jez od jakziva z duse nfna vidim, zvlaste kdyz se pfi neni pf ece neobeslo bez krveproliti, ne bot' ubohy Havel Podkova je za jiste povazlive ranen. Ze jsi muj bratr, nemohla jsem se klidne divati na tvou pf edcas nou, potupnou smrt', ackoli sam j nejlepe vis, zes ji zaslouzil ! Chces-li se mi za to odmeniti, jak jsi pfisahal, spin svuj slib a na prav, co se jeste napraviti da!" A obrativsi se k Jindfichu Ra yovi, pokraeovala : "Nemel jste na postovskeho pa cholika stfileti, nebot' bylo mym vyslovnym pfanim, aby se vec od byla bez krvaveho nasili. Jsem jis ta, ze vam to Dick vyfidil, kdyz vam odevzdai padelane ufedni lis tiny, pro nez jsem ho na vychod poslala. Ale snad Buh da, ze se nest'ast ny hocli z rany vyhoji. Nuze, ujednanou odmenu jsem vam jiz vyplatila, a proto vam jenom jeste radim, abyste co nejrychleji zmi zel z teto krajiny, kterou i ja br zy opustim. abych se s Dickem, s vyvolenym sveho srdce, usadila ne kde n a vyehode. A ted' s Bohem, Samueli ! Myslim, ze se na tomto svete jiz nikdy neuzfime !'' To fkoue, pfistoupila zase k bra trovi a podavala mu ruku na roz loueenou. Ale v torn nepravy dete ktiv Ray vytrhl z opasku revolver, postavil se pfed Sama Ardella a strasnym hlasem vzkfikl na oba sve soudruhy: "Chlapi nestujte! Nebudeme pfece tak hloupi, abychom si ne vzali vsechny penize, ktere maji u sebe!" Zaroven stfelil a nezli Hedvabny Sam mohl jen pomysliti na obranu projela mu kulka zradcova srd cem.. Pronikave vykfikl, zamaval ru kama kolem sebe a padl mrtev sestfe k noham. Ale to take bylo posledni dare bactvi, ktereho se domnely detek tiv na svete dopustil. Hned na to zablesklo se v tmavem housti, za niniz byl Buffalo Bill ukryt a nez lupic mohl v'ypaliti druhou ranu po zdesene Bonii, lezel sam mrtev na zemi. Oba jeho soudruhove vystfelili na zdaf Buh a hledeli se spasiti utekem. Ale neutekli daleko. Bonnie brzy nabyla sve podivu hodne duchapfitomnosti, vytrhla revolver a jedinou ranou zastfelila jednoho z prchajicich zlosynu, kdezto druhy skacel se zasazeri" kul kou slavneho zveda. Mohutna. postava stepniho kni zete vynofila se ze tmy pralesa. Krasna Bonnie zustala klidna, jako by jeho pfichod byla jiz oce kavala. "Tfi zradna usta jsou uepaua !" fekla vitezne. "Dekuji vam za svuj zivot, Bille Cody! Co pak se meho bratra tyce, je mu lepe, ze jest mrtev aspon nezemfel na sibenici !" "Slecno Bonnie!" odpovedel Buffalo Bill. "Tusil jsem hned va si ruku v teto zalezitosti a prave jsem se pfesvedcil, ze nine ani ten- tokrate tuseni nezklamalo. To by la tedy vase lest', kterou jste chte- la bratra vysvoboditi ! Ukryt tamhle az kfovim, vysle chl jsem celou vasi rozmluvu. Ale bud'te bez starosti z niych ust nevyjde slovicka, dokud nebudete v bezpeci! Cekala jste s konmi na sveho bratra v doli a vysvobodila jste ho aspon od potupne smrti na po- pravisti. Na stesti nebyl Havel Podkova tezce ranen, ackoli jeho rana jest velmi bolestna. Snad by ho byla stala zivot, kdybych se k tomu ne byl naskytl a v cas mu ji nezava zal. Ted' vsak najisto doufain, ze se z ni vykfese. Yam pak, slecno Bonnie, mohu jen dutklive raditi, abyste se co nejrychleji vratila do Red Pocke tu, uspofadala tarn sve zalezitosti a ihned odjela za Dickem na vy chod. Dovolte, abych vam zaroven vyslovil nejsrdecnejsi blahopfani k nastavajicimu snatku. Penize, ktere jste dala svemu bratrovi a temto tfem padouchfmi, jsou vase, proto si je klidne mu zete vziti. Ja za jedu ted ' na po stovni stanici a feknu postovske mu pacholiku Havlovi, aby se zde na zpatecni ceste stavil pro vsecky ctyfi mrtvoly a zavezl je do pev nosti k ufedni prohlidce a k zjiste- ni smrti odsouzencovy. Havel nema tuseni ze jste vy ve veci zapletena. Bude vypravova- ti svou pfihodu a z te vsichni za jiste usoudi, ze se nekolik pfatel vaseho bratra pokusilo o jeho vy svobozeni. Co mne setyce, ja podam podob nou zpravu, takze nebude tfeba o vas se zminovati. Vzdor tomu vsak opakuji svou radu, abyste se co nejrychleji z teto krajiny vytra tila, nebot cert nikdy nespi a ne jakou nahodou mohla by pro vas osudna pravda vyjiti na jevo." "Dekuji vam, Bille Cody de kuji vam srdecne!" zvolala ne sfastna Bonnie, hluboko dojata slechetnosti slavneho junaka. 'Ro zumi se, ze vasi rady hned posle chiiu a ve vsem ! Sclivalne jsem se pfed dvema le ty pfistehovala do Red Pocketu, a bych byla na blizku bratrovi, kte ry v teto krajine provozoval sve nekale femeslo. Ucinila jsem tak v nadeji. ze se mi ho podafi na sebe upoutati a vratiti jej na pra vou cestu. V nadeji te jsem se trpee zkla mala. Nepodafilo se mi to ale proto pfece vas snazne prosim, a byste se pfimluvil za jeho slusny, kfest'ansky pohfeb. Bull sam vam nahradi vseelmo, co jste pro mne dobreho ucinil!" Klekla k chladnouei mrtvole HedvabnehoSama a vfelym sester skym polibkem na ztuhle celo jeste naposled osvedcila vernou lasku, kterou i k zlotfilemu bratro vi Inula. Potom se vysvihla na sedlo a jeste jednou stisknuvsi Billu Co dymu ruku na rozloucenou, zmize- la v tmave noci. Buffalo Bill dorazil na postovni stanici drive nez Havel Podkova. Nechteje se cekanim na neho zdr zovati, zanechal mu pisemnou zpravu s vyzvanim, aby si na stat ni utraty najai dvasilne lidi, ktefi by mu s mrtvolami pomohli. A tak se tez stalo. Mrtvoly byly nalozeny do po stovniho kocaru, ktery na stesti ne byl cestujicimi obsazen. V pevnosti byl cely zahadny pfi pad zapsan do protokolu, jako hod noverni svedci vyslechnuti po stovsky pacholik Havel i slavny nacelnik armadnich zvedu Buffa lo Bill a tun trestni pf e Hedvab neho Sama konecne vyfizena. Pouze plukovniku "Woodovi a svemu nejvernejsimu pfiteli dok toru Powellovi fekl Buffalo Bill pravdu. "At' jen v pokoji jede za vyvo lenym sveho srdce a je s nim sfast na!" rozhodl starv, dobrosrdecny vojak, kdyz se jej slavny junak pro jistotu tazal, nthodla-li pfece proti Bonnii neeo podniknouti. Za nekolik mesicu na to obdrzel Buffalo Bill z Anglie podmof sky telegram nasledujiciho kratkeho, a le jasneho obsahu : "Zijeme v Angii a jsme nevy slovne st'astni. Buh vam pozelmej ! Dick a Bonnie." Ukonceni dilu Rekyne z Yellow Valleye. Magda, dcera pateho pluku. Postmistr loupeznikem. Guajaval ! Toto zvucne jmeno dala si mala obec na jiho-zapadnim pomezi se veroamerickem. Znelo pfekrasne a budilo skvele pfedstavy. A pfece na cele osade nebylo nic krasneho krome tohoto jmena ! Naopak, by lo to snad nejmizernejsi zlodejske hnizdo na celem divokem zapade a ackoli lezelo na jedne z nej zivejsich postovnich trati hyl by se mu zajiste kazdy pocestny radeji z daleka vyhnul, kdyby se mu bylo dostalo jmena, aspon tro chu skutecnosti pfimefeneho. Jaka sbef se v Guajavalu usa dila, o torn vydaval nejlepsi sve dectvi hfbitov pomerne jeste mla de obce. Byl totiz rozsahlejsi a "obydlenejsi" nez samo mesto zi vy ch. Nebylo tim vinno ani podnebi, jez bylo mirne a zdrave, ani lekafi, nebot' zde byl pouze jeden a toho nikdo nevolal. Vsichni lide, ktery mi byl hfbitov tak brzy pfeplnen, zemfeli jak se na divokem za pade fika v botach, totiz ve rvacce, kteryeh byvalo v Guajava lu vzdy nekolik na dennim pofad-ku. Obec tato ezela na miste dosti dulezitem, totiz na kfizovatce ne kolika postovnich silnic. Vzdor to mu citala jenom asi sto bidnych dfevenych chatrci, malebne roz trousenyeh kolem velke, ano roz sahle budovy postovniho hotelu. Kdyz Buffalo Bill, pfesazen do teto krajiny, po prve spatfil s kopce ohromny hostinec a vukol nelio drobne ehaty, nemobl se zdrzeti smichu a zvolal : ''Ejhle kvocna s hejnem kufa tek!" Xedaleko odtud byly zlate do ly. Tu i tarn v udoli bylo videti tez nekolik rolnickyeh usedlosti, jichz to mirumilovne obyvatelstvo jen velmi zfidka pfislo do styku s mestskymi rvaci. Avsak pfede vsim byla tato o sada dulezita jakozto postovni sta nice, a to jedna z tech, na nez po cestny do nejdelsi smrti nezapomi na. Hotel byl zbudovan ze silnych klad, obityeh prkny,natfenymi o lejovou barvou, takze z venku xy padai dost slusne. Unitf mel jen velkou nalevnu a fadu nfalych po kojiku pro pocestne, ktefi chteli za mnoho penez spatne pfenocova ti anebo byli nuceni cekati neja ky den na dalsi spojeni. Pfede vsemi hotely divokeho za padu, v nichz clovek nenasel mno ho pohodli. vyznamenaval se hotel guajavalsky tim, ze v-nem nebylo pohodli prazadnefio. I jidlo byvalo zde takove, ze vsichni nest'astnici, ktere ukrutny hlad donutil, aby ho okusili, vzpominali na ne po cely zbytek sveho zivota jen s hrii zou a osklivosti. Guajaval mel vseho vsudy asi pet set obyvatelii, jichzto hlavnim zamestnanim byl chlast a bra v karty, konciei z pravidla krvavou rvackou. Krome toho byla vetsina muzii ve sluzbach postoATii spo lecnosti, ale ton se jeste nikdo v Guajavalu nestrhal. U hotelu byly zfizeny velke sta je pro kone i kolny pro postovni ikocary a dostavniky, nebot' hor- livy a podnikavy postmistr Brauer zabyval se tez dopravou pocest nj'eh na mista od postovni silnice vzdalena. Krome toho vydrzovala zde tez spolecnost pro rychlou dopravu malych zasilek tak zvana Pony Express Company stanici s dva nacti jizdnymi posly a s mnoz- stvim koni, kterym co do rychlos ti nebylo daleko siroko rovnych. Vedle posto7iiho Ihotelu bylo zde nekolik malych hospod cili "saloonu", tfi kupecke kramy, je den kolar, jedna kovarna a pet nebo sest vice mene tajnych he ren. VS.echny .ostatni chatrce byly vlastne stravovnami boarding houses nebot' rodin, usedlych v nasem slova smyslu nebylo. Cehi osada skladala se totiz z muzii svo bodnych, nemajicich vlastniho kr bu ani nikoho, kdo by jim vafil. Bylo prave poledne, kdyz Buf falo Bill vyjel na kopec, s nehoz bylo videti mestecko, rozlozene v udoli asi deset anglickych mil pfed nim. Teprve asj pfed pul hodinou zabuocil z pralesa na postovni sil niei a bystre, zkusene oci jeho lined zpozorovaly cerstve koleje vozu, ktery tudy pfed nedavnem ujizdel smerem k postovni stanici. Kdyz zastavil kone a naslou ehal, opravdu postfehl temny ra ck ot tezkopadneho postovniho ko caru. Po kratkem pfemysleni se roz hodl, ze neucini poledni pfestav ku, nybrz pojede dale a v Guaja valu poobedva. Tyskem se rozjel s kopce do udoli, ale skoro kazde ctvrt hodi ny stanul, aby se pokochai maleb nou krasou divoke pfirody. Po jedne takove zastavce prave chtel zase v jizde pokracovati. kdyz v torn nekdo kdesi pod nim vykfikl nekolik velitelskych slow Rachot postovniho kocaru oka mzite umlkl a na silniei rozhostilo no hluboke, dusne ticho. Slavny zved znal strasny vy znam rozkazu, jenz mu dolebl k u sim : "Stuj Ruce vzlmru!" Postovni kocar byl od lupicu pfe paden ! Billu Codymu nepfislo na mysl, aby si lamal hlavu nebo se zdrzo val otazkou, kolik jich asi je. Nebyl z tech, ktefi se lekaji pf e sily. Vraziv koni ostrul; do bokfi, u b.ajiel jako vichor po ceste, uesci slnymi oklikami se vinouci s mir neho, hustym mlazim zarostleho svahu do udoli. U jedne takove okliky spatfil postovni kocar i lupice, ktefi ho zastavili. Kyli jen dva. Jeden stal u pf edniho paru koni a drze je za uzdy, hrozive mifil na postovskeho pacholika kratkou, mizernou rucnici. Druhy stal u o tevf enych dvefi kocaru a s revol vtrem v ruce vybiral od pfekva penych pocestnych penize. Mekka cesta tlumila dusot zve dova koije, takze ho do prace za brani zlosynove neslyseli. Za to vsak neusel jemnemu, vy cvicenemu sluehu postovskeho pa cholika. Sotva se Buffalo Bill objevli na jevisti a videl, ze pouze jeden chlap drzi kone, aby jim kocar ne mohl s lupem ujeti, vytrhl revol ver z opasku a stfelil. Se smrtelnou jistotou vehnal postovnimu lupici kulku do srdce. Pacholik jiz pfi pohledu na dus tojnika Spojenych Statu nabyl za se pine duchapfitomnosti. Zufive slehl do koni tezka postovni kara se opet rachotem rozjela. Vsechna kopyta koni i siroka, nemotorna kola kocaru pfehnala se po mrtvole zastfeleneho lupice, takze v ni sotva jedina kostka zu stala cela. Druhy zbojnik, stojici u otev fenych dvefi kocaru, lfeknutim. onemel. Prave natahoval ruku pro kozenou kabelu s velikym obnosem. penez, kterou mu podaval jakysi vojensky pokladnik, sedici v koca fe. Jeste nez pochopil, co vlastne se deje, slehl postovsky pacholik do koni kocar st rozejel a otev f ena dvifka praskla lupice po hla ve, takze byl okamzite vzhuru no hami a revolver mu odletel z ruky. Posta byla brzy v prachu, nebof postovsky pacholik pamatoval jen na vlastni kuzi a bezpecnost vojenskeho pokladnika, nestaraje se o osud jejich. statecneho vysvd boditele. Mnohem dele nez se omraceny lupic vzpamatoval a za bolestneho stenani se sbiral se zeme. Buffalo Bill zatim skocil s kone a stal jiz nad nim jako buh pomsty V jedne ruce .drzel revolver, na mifeny zrovna na srdce zlosyno vo, druhou mu strhl s tvaf e cernou skrabosku, a zaroven zvolal sil nym velitelskym hlasem: "Ruce vzhuru nebo jste sy n em smrti !" Hned na to vsak sotva po hledl na odhalenou tvaf lupicovu dodal v nesmirnem uzasu: ' ; Jakze to jste vy, pane Brau ere? Postmistr loupezni kem? Clovek, zastavajici tak dulezity ufad?" "Ach, Bille Cody!" zastenal tak nenadale prozrazeny. "Ten jsem!" "Pak jsem uz jako neboztik!" "Tamhle vas soudruh jest jim uz chvili." "Zastfelil jste ho?" "Ovsem Ci myslite, ze toho nezaslouzil?" "Zaslouzil, Bille Cody jako ja provaz, ktery mne nemine!" "Kde jsou ostatni vasi soudru hove?" "Nemeli jsme zadnych." "Je to pravda?" "Jak je Bull nade mnou, byli jsme sami dva !" "A co je ten druhy padoueh zac?" "Je to jeden z niych zfizencu na postovni stanici." "Hm, jste tedy pofad jeste post mistrem v Guajavalu?" "Az do dneska jsem byl. Ted' arci je liiemu postmistrostvi ko nec !" "Ktery to byl postovsky pacho lik?" "Jisty Kal Kirk." "Toho neznara." "Neni divu. Slouzi zde teprve od velkonoe a jest jeste nezkuseny. Sice by nebyl tak bezhlave odejel a nestaral se, co bude s vami." (Pokracovani.) ...