ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume; IT.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 23. zafi (September) 1914
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 9
OZVENA
Z Evropske valky,
Z bitevniho pole pf es Pafiz do
chazeji nove zpravy o velkych u
spechu spojencu. .Kazdym dnem
se jim podafi sveho nepritele ode
hnati dale.
Cernohorci nalezaji se jiz veiice
"blizko Sarajevy, hlavniho to mes
ta Bosny.
President Wilson se jia vica ne
"bude namahati aby savedl mir v
Evrope. Vseho jest pry jiz naba-zen.
Z Vladivostoku se oznamuje, zejzalmjilo palbu. Zprava pak pokra-
Japoncum se podaruo zmciti oom-
hami, ktere vrhali ze vzducholodi,
dve nejhlavnejsi pevnosti nemecke
v Tsing-Tau.
Londyn. Oznamuje se, ze p ra
ve kridlo nemecke povoluje pfed
britickymi a francouzskymi uto
ky. General von Kluck chysta se
k ustupu k Ardennam. Depese ?.
jftima oznamuje, ze ustup jiz zapo
cal. V nemeckych liniich mezi Re
mesi a Laonem nastal hrozivy
prulom, a neni zadne pochyby, ze
obavy nemecke armady pfed roz
tfistSnim vysvetluji opetoyane a
aoufale utoky na Francouze u Be
rnese. Jedna depese oznamuje, ie
sto tisic Nemcu tahne Belgii na
pomoc generalu von Kluckovi.
Berlin. V officielnim ozname
m prave vydanem se pravi: "Re
fli byla v bitevni cafe Francou
xft a NSmci byli nuceni ji bombar
4ovati Litujeme teto nezbytnosti
r ,Il;-3Pracouara, Jprichasela
-rozka
ay, aby kathedrala byla uchrane-
na.
Zeneva. Nemecky kanclef mel
dlouhy interview s americkym
velvyslancem v Berline vzhledem
k podminkam mini.
Petrohrad- Generalni stab vy
dal officielni oznameni nasledu
jiciho zneni: "Rakouske sbory,
Ktere se poKusiiy zastaviti nas
postup u Baranowa a Ranichowa
lyly odra&ny s tezkymi ztrata
mi. Oblehaei dela bombarduji nyni
opevneni Jaroslave. Boj veden
jest proti posadce v Premyslu,
ktera odpovida stfelbou z del. Ru
ske sbory, tahnouci pfes hranice,
nachazeji batterie, opustene Ra
kusany." Rim, via Pafiz. Italie ma jiz
pfes pul milionu muzu ve zbrani.
Nejvybranejsi pluky jsou v leze
nich v Lombardsku a Benatsku.
Washington, D. C. Die infor
maci, ktere dosly do zdejsich diplo
matickych. kruhu, Italie rozhodla
se jig definitivne, - vmisiti se do
valky po boku spojencu. Turecti
vladmi hodnostafi jsou v Berline,
vyjeiivajice podminky, . za kte
iyck Turecko pfispeje na pomoc
JLakousku a Nemecku. Rumunsko
dalo jiz officielni odpoved' Turec
ku, ze ktere vysvita, ze se vrhue
do valky po boku trojdohody. . .
Car pry ma dobry plan jak rfe
dejiti valkam.
Z Petrohradu se zdeluje, ze ear
ma dobry plan, jak podobnym
valkam pro budoucnost v Evrope
pfedejiti a sice: zalozenim "poje
nych statu evropskych. Jako nyni
nemuze stat Nebraska prohlasiti
valku na pfiklad statu Kansas ne
bo Iowe, ale kazdy spor se urovna
soudne, tak by to mohlo byt v Ev
rope. Rusko si valky nepfeje, ale
Tadeji chce bojovati, nez by dovo
lilo, aby slovansky zivel byl dale
politicky ujafmovan v Evrope.Ny
ejsi valka, kdyz uz zacala, imisi
se vest tak dlouho, az politicky
system, zorganisovany a ovladany
Pruskem, nebude moci nikoho vice
tgafmovati.
Nejniladsi a nejstarsi dobrovolnik
Pa Hz. Xejmladsi fraiivnizsky
dobrovolm'k je 17 let star a
pfidelen k 26 pluku mysliveu Xe.i
starsim je podplukovnik Royal, je
star 70 let a pfihlasil se jako pro
sty vojin.
Rusove bombarduji Pfemysl.
Petrohrad. Vfedni zprava se
fa generalniho stabu vydana pra
vi, ze Rusove bombarduji pevnost
Premysl, jejiz delostf elect vo amo
leuje :
Rakouska vojska. jez se pokou
sela zastavit nas po.stup na froute
u Baranova a Ranichova byla od
razena s tezkymi ztratami.
Oblehaei dela nyni bombarduji
Jaroslavu. Boj je veden proti po
sadee v Premyslu, jez odpove:lela
palbou z del.
zadny dejepis a zemepis evrop
sky letos ve skolach.
Philadelphia, Pa. Aby zabez
pecil naprostou nestrannost v skol
nich jizbach tohto mesta vzhledem
n valku v Evrope, dal uradujiei
skolni superintendent Win. E.
Jacobs do klatby vsechny rozho
vory, pojednavajiei o vilce jak se
strany ucitelu tak i zactva. Deje
pis a zemepis zemi do valky zahr
uutj'ch ma byti opomenut a vsem
ucitelum. ktfi se vratili z pnizdnin
z oblasti valkou postizentS jest pfi
sne zakazano mluviti o- zazityeh
zkusenostech. "Seznalo se", pia
vil Jacobs, "pakli se ve skolnich
mistnostech pfetfasa valka, ze ne-
t V 1 V A
in vylouceno nebezpeci sporu me-
zi skolni mladezi, takze skolni
dvorany mohly by se promeniti v
bojiste pfivrzencu trojdohody a
Xemeeka a Rakouska. Rovnez tak
bylo by zbytecno obtiziti hlavy di
tek jnieny a mapami. jtz v dozir
ne dobe zmizi s mapy uvropy.'
Toto stanovisko. jak se zda. o-
vladlo i jinde. Jak aspon z nekte
ryeh skol jsme jiz zvedeli. bude le
tos evropsky ztmepis a dejepis vy
loueen. eoz bude ovsem velmi snad
ne, protoze beztoho ani drive st za
ei nasich obecnych skol mnolio to
ho z evropskeho dejepisi a neme
pisu nedovedeli.
Japonci si daji na cas.
Washington, D. C. XTa japon
skem vtlevyslanectvi msli, ze na
bombardovani nemecke pevnosti
Tsing-Tau se bude muset eekat
nekolik tydnu, protoze japonska
vlada ji chce dob'ti pri ntjmensi
ztrate lidskych zivotu a plytva-
ni stfeliva. Druha pficina jest, ze
valka se muze brzy ukoncit a pfi
mirove smlouve se urci, komu me
sto pfipadnouti ma a Japanu snad
bude pfifceno spise takto, nezli
kdyby ho st sebe vetsimi ztratami
dobvlo.
Villa prohlasuje se za diktatora.
El Paso, Texas, Gen. Tilla
prohlasil se za diktatora severni-
ho Mexika. Poslal Juana Cabrala
s 5000 muzi do statu Sonora pfes
Juarez a Casas Grandes, by vzal
tamni situaci a Casas Grandes, by
vzal tamni situaci do rukou, vy-
pudil z kraje gen. Benjamina Gila
a podporoval Jose Maylorenu jako
obcanskeho guvernera severoza-
padnich statu.
Podmniky miru.
Londyn. Francouzske zpravy
z Ameriky o zvaneni o miru vycha
zejici od Oscara Strausse a hra
bete Bernstorffa nemaji jineho
umyslu nez dokazati, ze spojenei
nechti v nynejsi dobe uzavfiti mir.
Podali by sice formalni navrhy
miru, ale pouze za takovych pod-
minek. ktere bv XC'mecko nemoido
jirijati. Xeni znamo na jake pod
minky by Xemci pfistoupili. ale
o pozadaveieh spojencu prosly-
eha s' roto :
JJritanie i)ry chce uciniti konec
.avoduni ve zbrojeni. Proto zada.
si. aby Xemecko bylo vylouceno
z ovladani moH tak aby Anjrlie
mohla sve vlastni lod'stvo zmensi
ti a uciniti konec silene touze po
namorni nadvlade na mori.
Skonci-li valka pro spojenee
priznive. Anglie bude zadati, aby
X'emecko odzbrojilo sve lod'stvo,
i Kciyoy neoyia sveaena namorm
bitva.
Anglie pry stoji na torn, ze ne
bude mini, dokud Xemecko neb1.:-,
de uplne porazeno. Militarism mu
si byt z Evropy vymyteen a to je
mozno jen porazkou Xemecka.
Belgie bude pry zadati rozsifem
uzemi a to nemecke porynske pro
vineie i velkou valecnou nahradu.
Francie zada si Elsaska a Lotrin
ska a snad vice. Rusko chce pol
skou cast Pruska a Rakouska, T
talie a Srbsko elite ji nektere pro-
vincie Rakouske. zatim co Djin-
sko chce Slesvik a Holstyn.
Tvto podminkv mini jsou o-
vsem nyni ceny akademicke, ale
po nedavnych uspesich spojtrneu
mozno je povazovati za hlavni
program pozadavku spojencu.
Mobilisace americkeho lod'stva.
Washington, D.C. Mezitiwi, eo
sekretaf statu Bryan podepisuje
smlouvy miru, zabyva se president
Wilson planem mobilisace anieric-
keho valecneho lod'stva a v pfi -
stich dnech jiz predlozi vrchnt
sprave admiralit', jejimz pfedse-
dou jtst znamy admiral I)ewev sk
plany k mobilisaci teto. President
Wilson jest nyni toho pf esvedceni,
W l
ze smirne smlouvy isou ien na
papife, ze ale nijak nechrani tu
kteroukoliy Hsi pfed valkou. tak
jako ji nechrani mirova konferen-
ce v Haagu. Admiralita take pro
v i i
lilasirje tyto smlouvy za kus po-
psaneho papiru a zove je jedno
duse "Srap paper". Historieke
demonstrace to nadevsi poe'nyb
nost dokazuji a samy Spojene ota
ty nefidily se znenim techto smhiv.
kdykoliv se jim jednalo o hajeni
svych zajmu, tak jako jsme to
dokazali pred dvema rokv ve
smlouve obchodni s Ruskem. Ta
kove smlouvy mohou se uplatno
vati pouze tehdy, zda jsou opfeny
valecnou moci, jinak jsou pouhou
bublinou. Jak daleko se zaehova
valy tyto smlouvy, o torn nas nej-
lepe pfesvedcila panujici valka ev
ropska. Lod'stvo jest to. na nemz
die nahledu presidenta a admirali
ty sppciva ochrana zeme a naroda,
zda nase lod'stvo bude postaveno
na takovy stupen, na jakem vlast
ne byti ma, budou se ostatni na
rody miti veiice na pozoru, aby o
nas nijak nezavadily. Tajemnik
namofnictva Daniels, s tim to na
hledem presidenta uplne souhlasi.
A tak mame nadeji, ze budeme o
bohaceni nekolika valecnynii
dreaghnauty, z nichz kazdy pohl
ti nekolik milionu dollaru. Jen
aby byly dokonale a nemusely po
nekolika m.'ilo eteclh prodat do sta
reho zeleza, aniz by byly nejakou
bitvu videlv.
Krasna slova.
Cesko-americky lekaf Breuer, kte
ry dlel v Evrope na navsteve a
opoustel Xemecko, prave kdyz vy
povezena byla valka, mel rozmlu
vu s ruskymi a bulharskymi pro
fesory a na obavu o Cechy bylo
mu odpovedeno: "To neni tak zle,
jak se obavate. Kdybyste vedel to,
co vime my, tak byste nejen nemel
obav, ale byl byste naplnen rado
sti a nadeji nejvetsi. Nejen, ze se
uemusime obavat o osud ceskeho
naroda, ale muzeme se tesiti, ze
konecne nadesla Cecham hodina
osvobozeni od jha nemectvi. Car
zamysli velke veei a jednou z nich
je samosprava a svoboda Cecil : v
jakem ureitem tvaru, to posud
nelze pfedvidati, ale tolik se mu
zeme tesiti. ze to bude podobne
jako Kanada pod Anglii. tolik nej
mene. Yzdyf Cechove jiozivaji v
Rusku zvlastnieh vyhod. jakyeh
tarn nepoziva zadna jina narod-
nost. Cechove pozivaji plnych
prav y Rusku jako rodili Rusove
a kde se pfihlasi dvacet ditek, po-
stavi jim ruska vlada ceskou sko-
lu s eeskymi ueiteli a vydrzuje ji
sama. To nedela ani v Cvehach sa
mych vlada rakouska. Die toho
si muzete pomvslit. ze isou Cesi
dobfe zapsani u ruske vlady a ze
nadarmo neudrzuie sama ruska
vlada eesky jazyk."
V Nemecku je pfisna censura
a proto vsecky valeene zpravy by-
ly kuse. Lide o valce nevi skoro
niceho. Vlada sice vydava valec-
jie bulletiny, ale tj'to jsou veiice
kratke a neuplne. Podavaji zpra
vy toliko o nemeckych vitezstvich.
kdezto vsecky nepfiznive zpravy
is
e ta ji. C'asopisy pak podlel'aji
.orisne censure, takze verejnost o
valce vlastne niceho nevi
Nemckfi vlada ma v evidenci
azdeho kone a jine zvire. jehoz
e v pfitomne valce uziva, a tak-
ez jeho cenu. Co bylo pricinou
eto hrozne valky? Die meho na
Hiledu je to valka ciste obchodni
lyvolala ji obchodni zarlivost, jez
jiz po dlouhy cas hlodala na An
jglii a Nemecku. K valce teto musi-
jlo dojit!. Jedinou otazkou b'lo:
IKdo ji vyvola?
esident Wilson skace na vlak.
gfield,. Mass.- Take, pre;,
sident pfijde nekdy pozde na vlak
a ani na toho neeekaji a jedou. To
se stalo ondy, kdy president, od
jizdeje rychlovlakem, kdesi se o
meskal a dostavil se na perron na
'idrazi prave v okamziku, kdyz
se vlak rozjizdel. Rychle rozbehl
se za vlakem, odstrciv straznika
dvefi a chopiv se drzadel kary,
vyhoupl se na vlak, provazen bouf
livym potleskem cetnych, na na
.lrazi shromazdenvch divjiku.
Turecko jest dosud na vahach,
ma-li si v pfitomne evropske ka-
lamite take smoeit prsty a kdoz
vi, rozhodne-li se k brannemu ta
zeni i vzdor vsemu podnecovani s
nemecke strany. Ale kdyby byli
turecti diplomate koneene pfece
jen tak na hlavu padli a dali se
berlinskych syckem svesti k neja-
kemu neprozfetelnemu zafinceni
palasem, nebylo by to zrovna na
skodu. Turecko je na tele Evropy
udem nezadoucim, udem veskrze
prohnilym. jen mel byti jiz dav-
no a po vsem lidskem pravu am-
putovan. Pro Turky na Balkane
proste mista neni. Xeni vylouce-
na moznost, ze po skonceni nynej
si kalamity nastane v Evrope vse
obecne suctovani, ze vezme za sve
nejedna spatnost a ze nejenom
Xemcko. ale i odjakziva rozvikla
ne Rakousko bude po uzavfeni mi
ru vypa-dat ponekud jinak. Kdyby
do tohoto diplomatickeho iietova-
ni bylo zahrnuto i Rakousko a kdy
by vymazano bylo z mapy Evro
py nadobro, byl by tim vykonan
jenom- kousek dobre a zasluzne
prace. Znamenity anglicky statnik
Gladstone pronesl kdysi pozoru-
hodny vyrok, ze nejlepsim rozfe-
seiiim palcive otiizky balkanske
bylo by znovuoziveni stare f ecke
slaw v Cafihrade a moziifi, ze
nebyl daleko od pravdy. Turecku
se objevuje hodne zretelne pismo
na stene uz nvm.
Nemecti vojaci jsou statecnejsi.
Londyn. Reuterove kancelafi
z Petrogradu se oznamuje, .c Ru
sove znovudobyli Sandomef, kde
nemecti vojaci byli ve stejiiych
zakopech s vojaky rakouskymi.
Mr
Byli mezi ne poshini lilavne za
tim ucelem, aby jim dodali odva
hy, ponevadz se jevila n ;iteh veli
ka demoralisace. Vypravuje se
dokonee. ze Xemci ve chvili, kd
Rakusani ji?. utikali, stali na
svem miste, prohlasujice. ze jsou
hotovi radeji zahynouti do posled-
niho muze, nez by se dali na zba
bely utek. Disorganisace rakouske
armady byla pry nejvice zarazejiei
za fekou Dnestrem. Y bojich tam-
nieli bylo pry zajato velmi mnoho
nemeckych vojaku. Udava se jiak.
ze v Lublinu je do dnesniho due
45,000 nemeckych zajateu.
Behem spanelsko-americke
valkv vznesena bvla s americke
strany na Spanelv obzaloba. z
jsou to barbafi. ktefi nestiti
ani zoliavovani mrtvol na bojisti
padlych vojaku nepfatelske stra
nv. Nektere mrtvolv americkveh
vojaku byly totiz tak rozervany
az z nich vyhfezly vnitfnosti
S
podobnymi obzalobami setkavame
se i nyni ve valce evropske. XTe
mecke autority obvinuji totiz bri
ticke voisko. ze pouziva vvbus
nych kuli, tak zvanyeh dum-dum
ktere pusobi v tele zasazeneho pfi-
mo pfiserne vvhlizeiici trzne ra-
ny. Ale jako ukazalo se oyti ne
spravedlivym oovmeni vznesene
na Spanely, tak ukaze se byti klam
nyni i tvrzeni Xemcu. Spanele mrt
volv nezohavovali a take Angliea
ne nestfili nicim, co by bylo v roz
poru s mezinarodni smlouvou.
Desne vyhlizejici rany pusobi "mo
derni" kule, vypalena z male vzda.
lenosti. Chce-li nekdo odsuzovat
ve valce barbarismus, mel by od
soudit po zasluze pfedne techniky
a,vza druhe darebackevrazdeHia
mrzaceni nevinnych lidi vubec
Evropske armadni jednotky lisi se
tak mnoho od americkych,
ze zdejsimu obecenstvu prijde za
tezko chapati vyznam nekterych
valecnych zprav. Nasledujiei ta-
julka podava pocet muzu. tvofi-
cich rozlicne evropske armadni
iednotkv. coz ma nemalou cenu
iro sledovatele valecnych zvesLi
Pluk, regiment sestava ze 3,300
muzu pod velenim plukovnika. Tfi
plukv. neboli 10.000 muzu, tvofi
brigadu, pod velenim generalma-
ora. Dve brigady. neboli 20,000
muzu tvofi divisi, jejiz velitom je
general-lieutenant. Dve divise ne
boli 40,000 muzu, tvofi armadni
sbor pod vedenim generala. Tfi
armadni sbory, cili 120,000 muzu
tvofi armadu. Uvedene cisliee mo-
iou byti ponekud odchylne v roz-
icnych evropskych armadach, a-
;sak tabulka je dosti spravna k
labyti pfedstavy ohledne poctu
muzu v roziicnycn armadnien jed-
notkach.
Car dal rozkaz, aby ruske vojsko
dobylo Berlina za kazdou cenu.
Petrohrad. Prave vyslo zde
na jevo, ze od zamysleneho vpadu
velke armady ruske do Uher, bylo
definitivne upusteno. Rusky jene
ralni stab uznava, ze odpor Nem
cu bude velmi silny a proto, ze
cela ruska armada, vojsko prve a
druhe fady bude podrzeno k do
byti Berlina. Rusky car jest roz
hodnut, ze Berlin musi byti dobyt
i kdvbv to stalo ruskou fisi celou
bojovnou silu. Ministr valky Su
chominov pojednavaje o situaci
pravil :
"Ruska armada potahne zmoc
niti se Berlina. To jest cil njed
nany spojenei v teto valce. Cele
ruske sily bude pouzito k tomnto
ukolu. My jsme byli nuceni odstra
niti Rakusany jako pramen ne
bezpeci, ale nemeli jsme v iimyslu
vseobecny vpad do Uher, ani po
kusiti se zmocniti Budapesti nebo
Yidne. Rakouska armada jest roz
drcena. Jeji ztraty na mrtvych,
ranenych a zajatych pfesahuji 2
50,000 iuuzu. Ztratila tez velkou
cast" del, asi 1000. Postaveni
zbytku rakouske armady jest zle
a nebude zadnym pfekvapenim,
lyz se vzdti. Duck a nadseni rus
keho vojska naproti tomu nebyly
nikdy lepsi a ono jest hotovo po-
stupovati bez prutahu dale. Ru
sko spravuje dobytci uzemi, nebu
de vsak nutne anektovati zadne
rakouske uzemi. Tato otazka mu
si byti poneehana k vyfizeni az
po valce."
Zadna vyhlidka na brzke skonce
ni evropske valky.
Washington, D. C. Nadeje na
brzke skonceni evropske valky
musila se spolkova vlada aspon.
pro tento okamzik vzdati a bude
dluzno vyckati, az jedna ci druha,
z valcicich stran utrpi tak rozhod
ne porazky, ze ji nic jineho ne
zbude nezli pfijati podminky mi
ru vitezem ji diktovane.
Nemecko sice zaujima stanovi
sko, ze ktereho bylo by mozno
soudit, ze tamni vlada je ochotna
v kazde dobe uvazovati o cest-
nych podminkach miru a v Berli
ne se znovu prohlasuje, ze Neme
cko neusiluje o rozsifeni sveho u
zemi. nybrz ze jedine z duvodu se
bezaehovani vyzvani k boji pfij-
mulo, a take, jak se pravi, bylo
tarn vazne jednano o navrzich na
sprostfedkovani miru, ktere v po-
slednich dnech president Spoj. St.
vjilcicim mocnostem pfedlozil. A-
vsak Francie zmafila veskere vy-
hlidky na brzky mir, nebot jak by
lo na zdejsim velvyslanectvi fran-
ouzskem sdeleno, Francie uikdy
neda sveho svoleni k zahajeni mi-
roveho jednani, pokud jenom je-
den nemecky vojak bude se naje
Francie i s uroky vraceni valec-
ne nanraciy, Kterou po vaice v ie-
tech 1870 a 71 musila Nemecku
zaplatiti, rovnez i trva na vraceni
Elsas-Lotrinska. Koneene pak ma.
:jyti poskytnuta ta nejrozsaklejsi
zaruka za budouci uznavani a se-
tfeni neutralitv Lucemburska, Bel
7
Tie. Jiolandska a Svycarska.
Pokud bude Francie a s touto
spojena Anglie a Rusko na poza-
davcich techto trvat, potud ovsem
neni zadne nadeje na mir a valka
bude musit byti vedeua az do u-
)lneho vycerpani vsech sil hroziiy
boj ten vedqucich statu.
Z te pficiny nahlizi se take v
nasich vladnich kruzich, ze vsech
ny sprostfedkujici pokusy musily
b- selhati, tfeba se i na ufednieh
mistech francouzske podminky mi
u tak doslovne za nezvratne ne-
pokladalv.
Narodnosti v
Rakousko-Uhersku.
K villi lepsimu pochopeni na-
'odnostnich pomeru v Rakousku
a k vfili povsechnemu pfehledu, u-
ctdime tuto statistiku:
Cechu a Slovakii S,403,95a
oliiku 4,967,984.
Rusinu 3,991,341
Slovincu 1,252,940
Srbu 1,498,138
Chorvatu 2,224,834
Slovanu 22,339,290
Nemcu 11,9S7,701
lachu S00,00O
Rumunii . , 3,224,147
Mad'aru 10,061,547
V Rakousku samem pak jest z
7,963,872 obyvatel Nemcu 9,-950,
26, ostatnich neslovanskych 1,-
069,432 a Slovanu 16,944,183. Maji
tedy vetsinu 5,927,183. Slusi vsak
odeeisti 4,967,984 Polaku. ktefi
dou s vladou. Vetsina vsak rnizi,
oonevadz rozvrzeni volebnich ob-
odu Nemeum dava tolik poslancu.
ze maji s Polaky a neslovany vet
sinu. Y kralovstvi Ceskem maji, ci
meli, Cesi vetsinu, ale Nemci, po-.
sileni velkostatkafi, byli vzdy pi
ny situaee a posledni obstrukci
znemoznili po leta jakekoliv jed
nam.