Co mysli Nemecko ze
dokaze v Cine proti
Japonu?
V cinske provincii Satungu od
roku 1897 Nemecko ma svou ko-
jimaie ono Velke Britame. Ale
problem naseho lod'stva neni vy
hrati v boji jednotliveho lod'stva,
nybrz clm'miti dve pobfezni linie,
jedim 2500 mil a druhou 1200 mil,
cddelene od sebe vice nez SOOOinil
lonii Kiau Can. Kolonie ma rozlo- x - - umvslem r0Zebirati ob-
hu asi 200 otverecnych mil i 192
000 obyvatel. mezi nimiz jest pou
ze 4.470 belochfi. pocitaie v in i
nemeckou posadku 3.125 muzu. j
Japonsko jako spojenec Velike j
Britanie vyzvalo nemeckou via
tize tolioto problemu. I lajk sezna,
i ze jest to likol obrovsky a lehce by
se mohlo stati ze by se neprovedh
Ale na stesti pro mis, obtize pro
nepfitele byly by rovnez obrovske.
Nicmene nnmofni znalci nenovn-
du, aby tuto kolonii vratilo Cm82uji je za nepfekonatehie a lezi to
a sve vojaky odvolala. L mo2nostech Msti vfiieMl0 ze
iemci vsaK se buaou oranit, ae
je to cire siienstvi, nebot" ctyry
jvyprava vojenska dostihla by na
Isich bfehu. Bud' nnrazkn naseho
tisice muzu neubrani se moci Ja-jlo,lstva nebo uniknuti jenm dovo
ponske. Japonsko vyslalo tain j Hlo by vvlod5ni nepr.atelskeho voj
jednu armadni divisi citajici 16-, - , kter(hllkoli ze sta neo
rrr v o 1 Tl 1Y1 I i-
uuu muzu s o oienacimi ueiy a so
tva asi tarn poslou vice vojsko. '
M 1 J J eo my nazvvame obrany pobre-
ukazali to ve valce s Ruskem. Bo- , v, ,
, " , . , z: jsou pouze obrany pnstavu,
iuii blizko domova a v zajmu sve , i ' i i ' - t
J J , , -j1 by zachranlv zabram nasich
vlasti, nebot" pfitomnost N emeu na 7, , , ' ,
' 1 , . .hlavnieh pristavu se strain mor-
cmsKfi puue ao usta lieziiumeim mc , -, .
1 J . ske a tudiz musi se udrzovati, ne-
nenych bodfi na nasich pobfezich.
Dluzno zde podotknouti, ze to
dobreho pro Japonce. Mimo to po-
. ehrani vsak mesta, kde lezi pfed
mahaji svemu spojenci, Velike Bri b f ge .
tanii; maji tedy dve pfiemy. proc
bojuji.
Ale zac bojuje ta lirstka Nem
cu? za svou vlast? Ta je nekolik
tisic mil daleko. Za majetek sve
vlasti? Ten je kradeny! Nebot
nemecka vlada si Kia C'au prosle
vzala nasliim ! Jako zaminku ne
meckv cisar ovsem udal, ze v Ci-
pevmny
AI33' se feklo spravne, jsou je
:10m dve obrany nrbrezi lod'
stvo a pohyblive vojsko. Lod'stvo
jest nasi prvni linii. Kdyby bylo
lod'stvo porazeno nebo obepluto,
nase obrana zavisi liplne na schop
nosti vojska celiti nepratelskemu
vojsku kdekoli by pfistalo. Nasi
namorni znalci odhadovali, ze v
nejucinnejsim prostredkem k udr
zeni mini." Hladci zastanci miro
vych spolku toto popiraji. Jsou
oni moudfejsi nez Washington?
Stat Texas, nejvetsi v
Unii v kazdem ohledu.
Je vseobecne zniima skutecnost,
ze Texas je nejvetsim statem v
Unii. Malo je vsak na severu lidi,
kteri vedi 0 tomto "statu osamele
iivezdy"' vice. Predstavu o rozloze
Texasu muzeme si uciniti, jestlize
uvaziine, ze Texas je vetsi nez
Francie anebo Nemecko, nebo
vyechny stredo-atlanticke staty do
hromady. Celkovji rozloha statu je
265.7S0 etverecnich mil, z cehoz
67 j)roeent, eili 112,435,000 akru
je pozemek, hodici se pro zeme
delske licely. Vseehno pfitomne
obyvatelstvo Unie mohlo by se 11
saditi v tomto statu, aniz stat
tento byl by vice zalidnen nez
statv novo-anrlicke. Kazdemu o
ni, ktera vynikaji inzeny-rsk'm
dumyslem. Od straslive povodne
v roce 1900 mesto bylo zvednuto
0 dobrycli 19 stop nad dfivejsi
svoji zakladnu. Bylo tak ucine
110 zvlfistnimi stroji, ktere cerpaly
pisek z more a ro'znasely jej po
pude, na niv stiilo mesto. Galve
ston je stfediskem bavlmirskeho
obehodu na svete a druhym nej
vetsim pristavem ve Spojenych
Statech.
Iesto San Antonio je bohato
na historieke panuitky. budovy a
na malebne scenerie. Je tu proslu
le Alamo, kolebka texasske svobo
dy, scena nejpozoruhodnejsieh hr
dinskycli episod v historii a tato
Vyslrazny pnklad.
Kam vede militarismus, jak za
koneiti musi "ozbrojeny mir", to
I10 vystraznvm nfikladem isou
jejich mirumilovnost se vystvafi
la. Kdybychom drive byli se dali u
naseti proudu militaristickemu, so
.'.,v, ,-ri,; 1-' ' -'tva byehom dnes se tesili z toho
nam velmoci evropske, nym prave 1 . . . ,
vedouei hrozny ziipas na zivot a
11a smrt. Ale nezda se, ze jisti lide
mezi niimi, pocetne dosti silni vel
keho vlivu pozivajici. chteji se fi
diri naucenim, vyplyvajicim z to
lioto vystrazneho prikladu. Kdez
to Anglie a Francie ujist'uji svet,
ze hlavnim. snad jedinym. ucelem
olircvske valky jest, aby militaris
mus nemeeky a s mm vubec mili
tarismus evropsky byl znicen, u
nas easopisy. kongresnici a sena-
; tori vystupuji se zadosti. aby va-
stoji za musrevu. Ltyry spaneiske : loena moc Sp0J- gtAtfi I)0zeraui i
misie, castecne iiz v sriceniiiclch. nnnvni ,r.s l-u ,'i
upominaji na slavu spanelskych
dnu v teto zemi. San Antonio je
Poslysime, jako diivody podava
ji pro uvaleni teto metlv na lid
v j)riiomne uoue rycnie vzrusra.11- i noi. St-'ru OvP
oraru. uvsem nreae vsim se
cim obchodnim mestem, nebof je " olirazuji proti tomu, aby se jim
prumyslovym a obchodnim sfve- fikalo "'militaristi". Ale na konec
ze jsme jedinim velkym narodem,
ktery svetovou valkou byl usetf en,
a bohda, i nadale ji usetf en zusta
ne. Kdybychom meli velke stale
vojsko, valecne lod'stvo, te velkos
ti jako Anglie. tu by jiste i ve
rejne mhieni nalehalo na presiden
xv a kongres, aby hledeli nasi pfi
pravenosti pouziti bud" k tomu, a
bychom si pfipojili Kanadu, nebo
abycliom znicili nemeeky obchod
a vliv v Jizni Americe, kteryeli
jsme nemile pocit'ovali a ktere bu
dou se stupnovati, vyjde-li Ne
mecko vitezne z nynejsi valky.
'paeifiste" nasi dale vyklada
ji: "Kdyz v rodine narodu jsou
eienove, kteH jsou bojovni, stiza
dostivi, touzi po novyeh drzavach
a jsou rozhodnuti se jieh zmocniti
1 . , - - w . UUsfcem velkeho uzemi. .la jede- to steinvm nmnniMi w ,vi-ina un'a--v siaosicn cienu, my mu-
bvvateh na svete, muzi zene 1 , , , , , J 1 sujmm, oznacuji 11 se mi-. . v 7 "
ditku mold bv z rozlobv tohotoi11UCt velk-vch bankovnich zavocl zvem "militaristfl", ci "imperiia- boce ujeme. ze maji cakoveno
statr b-ti poskvtnut lot" ve veli-lVe11" hotely 8 fadu ji,,yeh vyhod ilistfl" : na vysledku. kdvz bv je- ,lllcha' ale milsime se zah'diti tak'
iJ so nr.; nn&nh n ;,rJvt4kch arickych m&t. ! jich agitace serkala se s usnechem. y mohh azlti Jeiich
. 1Df. pnpadu porazky lod stva mohla
nan, a proxo si v iisiopauu ovi
jako odskodne vzal pfistav Cnng
Tao a dve ste etverecnich mil cin
ske pudy. Byla to ovsem sprosia
kradez, nebot ti dva missionari
pfedne nemeli v Cine co delat,
a za druhe byli to Jezoviti,
by kterakoli ucinna vojenska vla
da vysaditi na nase bfehy armadu
200.000 muzu ve tfech az v peti
tydnech. A proti teto sile mame ve
Spoj. Statech dnes, pocitaje v to
vojsko ve Vera Cruzu, snad asi
35.000 lira videlnve.b. Oro-nnisovn-
proti ktervm cisaf doma v Neme- ... , , , ,
s, , , 11a milice nebo narodni obrana the-
cku ve sve nsi mel prisne zakony! ,. , , . rnnnft
1 . . . oretickv cita asi liO.OOO muzu.
Nemecka vlada patrne si bvla ve- T , ,
. , , . . i Jedinm z vaznych einitelu nasi
uoma iiciiosu sve zamiunv i nu- , . , - -, ,
zbyl by pruh pozemku k upraveni
cesty pro vsechnv stale armadv
11a svete, Ktiyz tato kraeela by v
osmistui)ii. Nicmene velikost Te
xasu neni jedinou pfednosti. Pod
nebi v Texasu je dosti mirne, ale
1 sc v riiz.ii cii uci&Ltjuii statu, i
Tato rozdilnost v podnebi umoz
nuje farmarum pesteni ruznyeh
plodin. Texas v produkci farniaf
skych vyrobku naleza se na prv
nim miste. Petadvacet procent
bavlny sveta je vypestovano v
tomto state. V roce 1913 roda
kukufice byla 163,200,000 buslu.
:uesio .an Jiarcos ma spaneisice niceho by se tim nezmenilo.
jmeno, ale je pokrocilym ameri- pravj tedy: -Ve Spoj statech
ckym mestem. Toto mesto je ro- jest velni malo militaristu. a jsou-
distem generalniho jostmistra Spo U tu vubee jaci, neni jieh tolik,
jenych Statu, Burlesona, ktery aby si z.iednali sluehu. Jsou to no
x
Ipfed svym zvolenim do AVilsonova
! kabinetu bvl za;stupcem Texasu
v kongresu, kdez patfil k promi
nentim clenum.
Austin, statni kapitol, je ziifl
1110 jmenovite pro sve krasne do
movy a skvele vefejne budovy.
Zde naleza se tez statni univer
sita. GeorgetOAVn je znamo jako do
mov SoutliAvestern university, nej-
Psenice, oves, lyze, cukrovka, ka-
jstarsiho a nejsilnejsiho methodis-
haluskj' jsou pestovany v raillio
nech buslu a tun. V pestovanl
dobytka Texas take naleza se na
jtickeho vzdelavaciho ustavu v A-
merice.
"Waco je rovnez jednim z nej
pokrocilejsich a nejdulezitejsieh
mest v Texasu. Mesto toto ma ra
to dne 6. bfezna 189S uzavfela s . -1 j 1- prvmm miste. Due 1. ledna roku ,
4 nejenom z nasich dejm, jichz my, 101 . , w nnm . 0 a- ftnft 1 du pozoruhodnych vzdelavacich u
umou smiouvu, Kierou uina pro- . , , v. . . , ij' "w "vcm j.-,jii,ww
" 1 ioL o !tvta itDtnhni liar homii :
OQ
, t. x , , 1 1 v ale 1 navzdor
I rt 14011 Poll Kirlv TMlA 1 OCAHA '
m , . idavne zkusenosti
nemeckym protektoratem. i ,a m ...
stavu. Je to jedno z nejkrasnejsich ! je.
ruznu rozptyleni jednotlivci. a
jejicli pfesvedceni nema na vefej-
' f . '1 i v
ne mmeni o me vetsmo vlivu nez
pfesvedceni nekteryeh lidi, ze
slunce toci se kolem zeme. Milita
riste kiizou, ze valka je nevyhnu-
telnym, ano zadouci, vykonem sta
tu, ze vynasi narody na nejvyssi
uroven sily, ze rozvinuje nejusleeh
tilejsi cnosti lidu, sebezapirani, se
beovladani, statecnost, moznost,
j i -1 -t
svornosr, neziomenou oaaanost 1-
dealu, a pfedevsim nejvyssim
inch, vlastenectvi, ze ie nutnou
podminkou vzrustu naroda, nevy
hnutelnym projevem naroda, kte
ry roste a svoji osobitost uplatnu-
jest
Nemci v Kiau Cau nebojuji te- m&lo fvto
dy za" vlast, nybrz jenom na ochra- , - ,
., A 1. 1. v , nim z prospeeh
,PJLQy' rerU. . ulo"r'byti z evropske katastrofy,
wfe , . , pocnopem vaznosti a rozsauu nasi
:eliov vojska vyzaduie. abv , , ,
se bill, treba ze nemaji zac. Nemaji , mml bagtou sebeklamu
ovsem docela zjdne nadeje ze by y tomtQ fedmgtn iivotn narodni
Bvjxu uujem avcuu. u a. dulezitosti iest nag tradicionelni
xono taKe veaomi
si napsali sve testamenty
sv Dribuznvm, tteryen uz vice-
naucenim z nasi ne- ,,, jmest jihu a jeho obyvatele jsou Takovymi miiitarist.v nrv vlas-
ve valce spanel- W1 f t ; ;nale2itg hrdvmi na skvgl tem " -sf
. nn,n,P nnnStf. ink mmulem r0Ce - Mrk. ft nnznrnlind. i , , ,
eili ?knvn 000 000 rlpnnp fVlkn-, , , ,zem aiecneno 10Q stva a staleho
znamenaji. Jed-!C1 1 sk010 U,". d?m?- LeIk Inych attrakci. Je zde velky bavl-' ,olro A1
. . vy pocet vzdelanvch akru nozem- i,uJaM' UCJWU- c LUUi aLaitJ
u, jejz muzeme na- . uuvv paiau, v iiemz Kazuorociie ito-
ku je 27,360,666 a rozloha nevzde
naji se vystavy.
1 ' ' v --r t 1 1 - 1
lanych akru je vetsi nez 13 u- mecKj cisar viiem tat aiouno, az
vodnieh rtfitfl TTnie. vviimaie Gft-1 Frt Wrth Je P obchod byl pfipraven k valce tak, ze vice
orgie a North Carolinv. Tento & md"f mm stredlskem; j v torn smeru ciniti zdalo se napro
i5fn? nrt,omob .w.i w Zde Jsou velke Armonrovj' a Swif stou nemoznosti, az byl pfesved-
zivobvtf vSm lidem ve Snoienveh .tovy atky ktere mohou zpraco-.cen, ze i jeho verny spojenec, Ea-
nas tradicionelni " r " u - vnt-i Vr nnn rinhvu-n rionno Ro mm 1 tti 1
Hfmtminpi n7 -StntPPli nnni'tninp-li rlvn nlrr'r n j ..v.. to.uiiSKU-unersKO ClOSaiU ve ZDlOie-
dustojmci uz k .e y,lka jest n&w& z&le2. , Statech, pocitame li da akr, inul,ho roku Q , voienskem neivvssi
nentv a dopi- , , , , , v , liednu osobu. , , . 1 viiku vujezibKem nejjssi
roh 11? v os a milze se vesn s uspecuem aie r v.. Kar masa bylo ocivezeno z tohoto mozne vvse. Pri torn vedel, ze slo
1 ft xL- hiti-- n o-v-- j.c-vaoii .l. c uun.iuwic, unci ,v.oo t.,11 ,r1K-Al, X4-,.J
krateneuvidi. Zvlasti nemohou o- ingtonu Andrew Camegie yysW gicke a loyalni obyvatelstvo. Kaz- strannieh prodllktfl Port Worth
cekavati zadne pomoci, nebo.. Ne- , , , , 1,1,:1 dy muz je presvedcen o velke bu- nn nuinn
doucnosti sve osady, mesta anebo sas City je nejdulezitejsim stredis
okresu a praeuje zuby 1 nehty vkem ve Spoienvch Statech. Zde
' i 1... .1
bve hmn se nrnti nfiiim. nvhr? nmi- zlJmu IJUMUhU sveuo uouiovd. o,, ,,ftvnx;: V0ii ' x;cf;llv notniQ.l , ..
vlv'.nn ; 1 ur- , , i ' j - v."- u pruio vyvoiai nynejsi vai-
nejpokrocilejsich v zemi a ziska
vaji jak na obyvatelstvu, tak i na
majetkovych hodnotach a prame
nech vseobecnych pfijmu v pozo
ruhodne mire.
A51 Ifiitn klain kdvz nvnbb'isil. 70 5
1 1 v 11 o 1 ?... J.I 71
mecKO nema prosireaKu, aov jmi 111 , , - , v,
" ' kdyby nepratelske vojsko melo vy
J , , . . 'stoupiti na nase brehy nepostavih
musi proievan svou Krev 1 K:e , ,
svych nepfatel docela
Jedine, co mohou ocekavati, je
"slavna" smrt v bitve, ale to je
slava naramne prazdna, ponevadz
vnitrozemi a obklicili je "stotisi-
nezemrou za vlast, nybrz jen v ob
hajobe uloupeneho uzemi.
Kdyby meli rozum, vydali by
celou kolonii Cinanum, ktervm ji
ftyli ukradli, a zachrdniii by sebe
i jine. Ale na rozum uz se dnes
mnoho neda. Hloupa tradice mili
taristickeho statu je silnejsi.
Obrana nasi zeme.
Spojene Staty jsou nepriprave
ny k uhajeni se pfed vojenskym
vpadem kterekoli moci prvni tri
dy. Mame dve pobfezi. Jedno jest
pfiblizne 2500 mil dlouhe, druhe
asi 1200. Jsou oddelena od se
be po suche zemi vice nez 3000
mil, vice nez 5000 mil po vode,
mef Mi se z New Yorku a San Fran
ciska pfes pevninu a pruplavem
Panamskym. Kdyby byl pruplav
dobyt nebo znicen, nase pobfezi
po mofi byla by od sebe vzdalena
vice nez 13.000 mil.
Nepravime niceho 0 Aljasee,
ani 0 Filipineeh, ani o Havajsku,
ba ani ne o Portoriku. Pfipust'me,
ze radeji, nez abychom pfijmuli
valku, pfijmuli bychom ztratu
vsech techto a couvl bychom ku
najeni naseno ctomacmo uzemi
statu.
A jake jsou prostfedky domaci
obrany ?
Na prvnim miste nase lod'stvo
o nemz mame duvod domnivati se,
ze jest y prvni fade ucinnosti. Co
xse tkne vahy a poctu vyrovna, se
asi nemeckemu lod'stvu. Spojeno
v bitve, jsme pfesvedceni, porazi
lo by nase lod'stvo kazde jine, vy-
cem vy tecnych stf eleu ' '. Kdyby
byl tento zastanee miroveho spol
ku fekl "stotisicem stfelcu hra
ehem", byl by zrovna tak praktic
ky pfidal ku pfedmetu, 0 nemz
tak hladce pojednava. Nicmene
Carnegie pouze nevedomky pfive
dl k nesmyslnosti neurcite pojmy,
"XT' , -tl , ,
rsavstevnici touo statu jsou
jmenovite pfekvapeni velkym poc-
tem vzdelavacich ustavu, ktere
mozno nalezti ve vsech castech
vanske Rusko, po odvete touziei
Francie a z oblhodnish pficin zar
liva Anglie uejsou tak pfipraveny
jako Nemecko a Rakousko, ale ze
by byti mohly za tfi nebo ctyfi ro-
kv. a nroto vvvnlal nvnp-isi ra
je. Cena vyrobku techto rafinerii ku. To bylo pficinou, ze valka vy
pukla letos; kdyby ji nebylo vy
volalo Rakousko na podnet z Ber
lina letos, bylo by k in doslo za
nekolik roku jiste a tu by asi pod-
je $50,000,000 roene.
AYichita Falls je jine z novej
sich texasskych mest, kteremu ky
ne skvela budouenost. Obvatele
jez obycejne maji Americane 0 :stjUu. Tyto jsou podporovany mes-
tom, ceho je tfeba k vojenskym o
peracim v modernich dobach. Na- J
ty, okresy a statem, nebo ruznymi
nabozenskvmi denominacemi. Stat
se liahledy jsou brany z takovych Texas nejvice tezi z urody bavlny,
zdroju, jako je ballada 0 Pavlu
Reverovi a skolni historic "vla-
stenecky" neuplne co se tkne ne
pfijemnych fakt a diimyslne ne
dbale skutecnyeh nauceni naby
tych. Snad evropska valka se svymi
pozoruhodnymi objevy rozsahu a
objemnosti vojenskyeh pfiprav a
operaci odhali americkemu lidu
vyznam vojenske pfipravenosti a
potfebu ve Spojenych Statech ni
koli nesmirneho vyzbrojeni a
nesmirneho vojska, nybrz lod'stva
a vojska pine pfimefeneho velikos
ti, pine vybaveneho a pine pfipra
veneho podle nasi vojenske situace
hajiti nase bfehy pfed prvnim na
razem hrozneho protivnika a bra
niti se dosti dlouho, aby narod
mohl pfivesti sve velke zakladni
zdroje k platnosti.
A teto primarni obranjr my dnes
nemame, nemluve ani 0 obrane na
sich vzdalenych drzav. Nedostatek
ji pouze vyzyva k napadeni, jez
nejspise b' melo nanejvys poko
fujici vysledky. Jeden z nejmou
dfejsich statniku v dejinach, nas
vlastni "Washington prohlasil :
"Byti pfipraveny k valce jest tim
kukufice a ovoce, ale za nejlepsi
investment povazuje penize uloze
ne do techto skol, ktere kozdoroc
ne vysilaji do sveta mlade muze a
zeny, schopne cinii.
Texas mil fadu pozoruhodnych
a rychle rostoucich mest. Houston,
jez pojmenovano po nejvestim vo
jenskem hrdinovi tohoto statu, je
pozoruhodnym mestem. Jest u
misteno v jizni casti Texasu a ma
skoro 100,000 obyvatel, ziskavsi vi
ce jak 100 procent vzrustu na po
pulaci od pfedposledniho censu v
roce 100. Jest to mesto krasno
planovane s moznostmi rozsifeni
na vsechnv strany. Podokonceni
parnikoveho pruplavu, jenz ob-
stara spojeni se zalivem mexickym,
jelio obchodni vyhody budou k ne
pfekonani. Houston, nalezajici se
blize pobfezi, doufa, ze bude te
ziti z otevfeni, doufa ze bude teziti
z Panamskeho pruplavu.
Mesto Galveston bylo takfka
pfestaveno po svem zniceni po
vodni v roce 1900. Stryc Sam od
te doby venoval vice jak $20,000,
000 na iipravu pfistavu. Krome
toho mesta venovalo $6,000,000 na
iipravu hrazi a ochranna opatfe-
ma ji duveru v budouenost tohoto . net k ni byl dan nekterou ze spo-
mesta a stavi tu zavod' pozoru-! jenych moenosti, ktere jeste val
hodne velikosti. Blizko mesta na-1 ee neehtely, ale byly k ni donuce
leza se Electra, nove olejove stf e-, ny. Mlitarismus se tu objevil jako
disko, jez se rychle vyviji.
Dallas je nejvetsim, nejmoder
nejsim a nejpokrocilejsim mestem
sve velikosti ve SpojenycliStatech.
Dallas ma pravdepodobne vice
mrakodrapu nez kterekoliv jine
mesto jeho velikosti v Unii. Je to
cila osada velkeho obehodu. Mes
to toto zvoleno bylo za misto vlad
111 reservni banky die noveho men
neho systemu.
Zemedelske distrikty Texasu
jsou probudile. Velky pokrok je
tu mozno uznamenati ve vsech
sinereeh. Velke rence minulyeh
let, obsahujici tisice akru pozem
ku, jsou rozdelovany na mensi
trakty a vzdelavany die nejmo
dernejsieh method. Dlouhorozi
voli mizi a vetsinou vsude pestu-
je se clues dobytek cistokrevny.
Svymi hospodafskvmi produkty
Texas mohl by ziviti cele Spojene
Statv.
V Texasu naleza se vice jak
50,000 Cechu, ktefi hlavne zamest
navaji se zemedelstvim a nalezi k
nejpokrocilejsim farmafum ve
state. Je tu cehi fada dobfe pro-
spivajicich ceskj'eh osad. Do Te
xasu stehuji se hlavne Moravane.
Pocita se, ze z celkoveho poctu
Uechu 10,000 pfislo z Cech, a 40,
000 z Moravy.
Nedlnzite na tento casopis?
jediny pramen vsech tech hruz.
kteryeli je Evropa jevistem. Z
toho je nad slunce jasneji videti
ze pfipravenost valecna valce ne-
zabranuje, nybrz ji pfimo pfivo-
lava. To meli by si vstipiti v pa
met' nasi imperialste, ci jak vlast
ne se jim ma fikati, ktefi prohla
suji, ze pfipravenost jest pojiste
nim proti valce, ale ze nemuze ji
uciniti nemoznou.
Jen jest tfeba vziti si pfed oci
vystrazny pfiklad evropsky a
spravne jej vykladati, a zadneho,
kdo dobfe smysli s touto zemi ani
V T 1
nenapacine, aoy ociporueovai roz-
mnozovanim valecne moci Spoje
nych Statu na mofi i na suchu. S
narodem, militarismem postize
nym, jest to stejne jako s clove
kem, ktery upadne na plose naklo
nene, na svahu vrchu. Cim dele
leti, tim rychlejsim a mocnejsim
jest jeho pad. Je to s nim jako s
lavinou, ktera zacina jako mala
hrouda snehova, ale pfi letu s vr
chu nabyva obrovske velkosti a
uici vseehno. co ji v cestu pfijde.
Amerieti militaristi tvrdi, 0 so
be. ze jsou vlastne pacifisty, pfa
teli mini. Ale to jsme slyseli
nejenom jednou, nejen stokr.at, a
le mnohotisickrate v Nemecku od
cisafe, jeho ministru a clenu stran,
vhklu podporujicich, a nyni s
hruzou trneme pfi pohledu, jak
tok, kd2 by na nas zamifili. Na
rod ameriekv ve sve velike vetsi
ne neni takovvm, abv chtel udrze
ri mir za kazdou cenu, a strpeti
docela, kdyz by jiny narod do jeho
prav a majetku j-ukou utocnou
sahal. Narod americky naopak u-
jkazal opet a opet. ze je ochoten
bojovati. Ackoliv doposud jsme ne
meli velike armady, nepfemozitel
neho lod'stva, abr nas k valce sva
dely, pf ece za stoleti, v nemz nase
republika trva, meli jsme pet va
lek." Prave, ze Americane se valky
neboji, a nasledkem sve pocetni
sily a sve zemepisne polohy ani
bati nemusi, ma byti uvadeno jako
duvod proti velkemu zbrojeni. U
nas kazdy, kdo, jak se fika, muze
unesti flintu, v pfipadu potfeby
byl by nucen jiti proti nepfiteli.
A ktery nepf itel jest dosti, aby mo
hi vysaditi na nase bfehy dosta-
tek vojska, by si nas podrobil. .
Kdyby nektery se toto odvazil,
proti kazdemu jeho vojaku posta-
vime deset nasich lidi, nadsenych,
dobryeh bojpvniku a nepfiteie za-
zeneme do more.
Ostatne, dokud je u vesla vlad-
ho president "Wilson, nebojime se,
ze nasi 'paeifiste' poplasi jej svym
volanim po velkem zbrojeni. Kdyz
by z nynejsi evropske valky doslo
k zapletkam nasi existenci ohro-
zujicim, tu nas president a nas kon
gres jiste se postaraji v cas o vse
ehno, co bude k obrane potfeba, a
statecny, vlastenecky citici lid vy
kona to ostatni.
Statecna divka.
Maloktera divka provedla sta
tecnejsi cin nez dcerlska dr. Evan
se v Hythe. Prochazejic se se svou
pfitelkyni v Southamptonu po bf e
hu mofskem, zaslechla pojednou
volani 0 pomoc tfi osoby, s nimiz
se byl pfekotil clun. Nerozmysle
jic se vrhla se do vody a zachrani
la nejblizsi osobu, zenu. Dobry vy
sledek dodal ji odvahy. Nedbajic
vystraznveh slov sve pfitelk3Tie,
po druhe skocila do bezmerneho
more a plovala k tonoucimu muzi
a deeku. Musila si pocinati velmi
opatrne, nebof oba tonooei ve
svych smrtelnych uzkosteeh ned
bali rozvahy a byli by ji strhli s
sebou pod vodn.
Statecna divka vyckala pfihod
ne chvile, chopila pak oba tonouci
za vlasy a drzela je nad vodou, az
ji bylo hozeno lano. Statecne divce
nedbalo sve zachrany, ale podalo
lano muzi, a muz byl zachanen.
Zatim se bylo dite . potopilo.
Miss Evansova potopila se za nim.
Po chvili vyplula, a drzic dite jed
nou rukou, stastne doplavala ku
bfeliu. Tak provedla s neobcejnou
odvahu a obratnosti, nesetfic pro
zivot bliznich zivota sveho vlastni
ho, cin, na ktery by i nejobratnej
si namofnik mold byti hrdym.
ALWAYS
POPULAR
0
