Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Sept. 16, 1914)
Co mysli Nemecko ze dokaze v Cine proti Japonu? V cinske provincii Satungu od roku 1897 Nemecko ma svou ko- jimaie ono Velke Britame. Ale problem naseho lod'stva neni vy hrati v boji jednotliveho lod'stva, nybrz clm'miti dve pobfezni linie, jedim 2500 mil a druhou 1200 mil, cddelene od sebe vice nez SOOOinil lonii Kiau Can. Kolonie ma rozlo- x - - umvslem r0Zebirati ob- hu asi 200 otverecnych mil i 192 000 obyvatel. mezi nimiz jest pou ze 4.470 belochfi. pocitaie v in i nemeckou posadku 3.125 muzu. j Japonsko jako spojenec Velike j Britanie vyzvalo nemeckou via tize tolioto problemu. I lajk sezna, i ze jest to likol obrovsky a lehce by se mohlo stati ze by se neprovedh Ale na stesti pro mis, obtize pro nepfitele byly by rovnez obrovske. Nicmene nnmofni znalci nenovn- du, aby tuto kolonii vratilo Cm82uji je za nepfekonatehie a lezi to a sve vojaky odvolala. L mo2nostech Msti vfiieMl0 ze iemci vsaK se buaou oranit, ae je to cire siienstvi, nebot" ctyry jvyprava vojenska dostihla by na Isich bfehu. Bud' nnrazkn naseho tisice muzu neubrani se moci Ja-jlo,lstva nebo uniknuti jenm dovo ponske. Japonsko vyslalo tain j Hlo by vvlod5ni nepr.atelskeho voj jednu armadni divisi citajici 16-, - , kter(hllkoli ze sta neo rrr v o 1 Tl 1Y1 I i- uuu muzu s o oienacimi ueiy a so tva asi tarn poslou vice vojsko. ' M 1 J J eo my nazvvame obrany pobre- ukazali to ve valce s Ruskem. Bo- , v, , , " , . , z: jsou pouze obrany pnstavu, iuii blizko domova a v zajmu sve , i ' i i ' - t J J , , -j1 by zachranlv zabram nasich vlasti, nebot" pfitomnost N emeu na 7, , , ' , ' 1 , . .hlavnieh pristavu se strain mor- cmsKfi puue ao usta lieziiumeim mc , -, . 1 J . ske a tudiz musi se udrzovati, ne- nenych bodfi na nasich pobfezich. Dluzno zde podotknouti, ze to dobreho pro Japonce. Mimo to po- . ehrani vsak mesta, kde lezi pfed mahaji svemu spojenci, Velike Bri b f ge . tanii; maji tedy dve pfiemy. proc bojuji. Ale zac bojuje ta lirstka Nem cu? za svou vlast? Ta je nekolik tisic mil daleko. Za majetek sve vlasti? Ten je kradeny! Nebot nemecka vlada si Kia C'au prosle vzala nasliim ! Jako zaminku ne meckv cisar ovsem udal, ze v Ci- pevmny AI33' se feklo spravne, jsou je :10m dve obrany nrbrezi lod' stvo a pohyblive vojsko. Lod'stvo jest nasi prvni linii. Kdyby bylo lod'stvo porazeno nebo obepluto, nase obrana zavisi liplne na schop nosti vojska celiti nepratelskemu vojsku kdekoli by pfistalo. Nasi namorni znalci odhadovali, ze v nejucinnejsim prostredkem k udr zeni mini." Hladci zastanci miro vych spolku toto popiraji. Jsou oni moudfejsi nez Washington? Stat Texas, nejvetsi v Unii v kazdem ohledu. Je vseobecne zniima skutecnost, ze Texas je nejvetsim statem v Unii. Malo je vsak na severu lidi, kteri vedi 0 tomto "statu osamele iivezdy"' vice. Predstavu o rozloze Texasu muzeme si uciniti, jestlize uvaziine, ze Texas je vetsi nez Francie anebo Nemecko, nebo vyechny stredo-atlanticke staty do hromady. Celkovji rozloha statu je 265.7S0 etverecnich mil, z cehoz 67 j)roeent, eili 112,435,000 akru je pozemek, hodici se pro zeme delske licely. Vseehno pfitomne obyvatelstvo Unie mohlo by se 11 saditi v tomto statu, aniz stat tento byl by vice zalidnen nez statv novo-anrlicke. Kazdemu o ni, ktera vynikaji inzeny-rsk'm dumyslem. Od straslive povodne v roce 1900 mesto bylo zvednuto 0 dobrycli 19 stop nad dfivejsi svoji zakladnu. Bylo tak ucine 110 zvlfistnimi stroji, ktere cerpaly pisek z more a ro'znasely jej po pude, na niv stiilo mesto. Galve ston je stfediskem bavlmirskeho obehodu na svete a druhym nej vetsim pristavem ve Spojenych Statech. Iesto San Antonio je bohato na historieke panuitky. budovy a na malebne scenerie. Je tu proslu le Alamo, kolebka texasske svobo dy, scena nejpozoruhodnejsieh hr dinskycli episod v historii a tato Vyslrazny pnklad. Kam vede militarismus, jak za koneiti musi "ozbrojeny mir", to I10 vystraznvm nfikladem isou jejich mirumilovnost se vystvafi la. Kdybychom drive byli se dali u naseti proudu militaristickemu, so .'.,v, ,-ri,; 1-' ' -'tva byehom dnes se tesili z toho nam velmoci evropske, nym prave 1 . . . , vedouei hrozny ziipas na zivot a 11a smrt. Ale nezda se, ze jisti lide mezi niimi, pocetne dosti silni vel keho vlivu pozivajici. chteji se fi diri naucenim, vyplyvajicim z to lioto vystrazneho prikladu. Kdez to Anglie a Francie ujist'uji svet, ze hlavnim. snad jedinym. ucelem olircvske valky jest, aby militaris mus nemeeky a s mm vubec mili tarismus evropsky byl znicen, u nas easopisy. kongresnici a sena- ; tori vystupuji se zadosti. aby va- stoji za musrevu. Ltyry spaneiske : loena moc Sp0J- gtAtfi I)0zeraui i misie, castecne iiz v sriceniiiclch. nnnvni ,r.s l-u ,'i upominaji na slavu spanelskych dnu v teto zemi. San Antonio je Poslysime, jako diivody podava ji pro uvaleni teto metlv na lid v j)riiomne uoue rycnie vzrusra.11- i noi. St-'ru OvP oraru. uvsem nreae vsim se cim obchodnim mestem, nebof je " olirazuji proti tomu, aby se jim prumyslovym a obchodnim sfve- fikalo "'militaristi". Ale na konec ze jsme jedinim velkym narodem, ktery svetovou valkou byl usetf en, a bohda, i nadale ji usetf en zusta ne. Kdybychom meli velke stale vojsko, valecne lod'stvo, te velkos ti jako Anglie. tu by jiste i ve rejne mhieni nalehalo na presiden xv a kongres, aby hledeli nasi pfi pravenosti pouziti bud" k tomu, a bychom si pfipojili Kanadu, nebo abycliom znicili nemeeky obchod a vliv v Jizni Americe, kteryeli jsme nemile pocit'ovali a ktere bu dou se stupnovati, vyjde-li Ne mecko vitezne z nynejsi valky. 'paeifiste" nasi dale vyklada ji: "Kdyz v rodine narodu jsou eienove, kteH jsou bojovni, stiza dostivi, touzi po novyeh drzavach a jsou rozhodnuti se jieh zmocniti 1 . , - - w . UUsfcem velkeho uzemi. .la jede- to steinvm nmnniMi w ,vi-ina un'a--v siaosicn cienu, my mu- bvvateh na svete, muzi zene 1 , , , , , J 1 sujmm, oznacuji 11 se mi-. . v 7 " ditku mold bv z rozlobv tohotoi11UCt velk-vch bankovnich zavocl zvem "militaristfl", ci "imperiia- boce ujeme. ze maji cakoveno statr b-ti poskvtnut lot" ve veli-lVe11" hotely 8 fadu ji,,yeh vyhod ilistfl" : na vysledku. kdvz bv je- ,lllcha' ale milsime se zah'diti tak' iJ so nr.; nn&nh n ;,rJvt4kch arickych m&t. ! jich agitace serkala se s usnechem. y mohh azlti Jeiich . 1Df. pnpadu porazky lod stva mohla nan, a proxo si v iisiopauu ovi jako odskodne vzal pfistav Cnng Tao a dve ste etverecnich mil cin ske pudy. Byla to ovsem sprosia kradez, nebot ti dva missionari pfedne nemeli v Cine co delat, a za druhe byli to Jezoviti, by kterakoli ucinna vojenska vla da vysaditi na nase bfehy armadu 200.000 muzu ve tfech az v peti tydnech. A proti teto sile mame ve Spoj. Statech dnes, pocitaje v to vojsko ve Vera Cruzu, snad asi 35.000 lira videlnve.b. Oro-nnisovn- proti ktervm cisaf doma v Neme- ... , , , , s, , , 11a milice nebo narodni obrana the- cku ve sve nsi mel prisne zakony! ,. , , . rnnnft 1 . . . oretickv cita asi liO.OOO muzu. Nemecka vlada patrne si bvla ve- T , , . , , . . i Jedinm z vaznych einitelu nasi uoma iiciiosu sve zamiunv i nu- , . , - -, , zbyl by pruh pozemku k upraveni cesty pro vsechnv stale armadv 11a svete, Ktiyz tato kraeela by v osmistui)ii. Nicmene velikost Te xasu neni jedinou pfednosti. Pod nebi v Texasu je dosti mirne, ale 1 sc v riiz.ii cii uci&Ltjuii statu, i Tato rozdilnost v podnebi umoz nuje farmarum pesteni ruznyeh plodin. Texas v produkci farniaf skych vyrobku naleza se na prv nim miste. Petadvacet procent bavlny sveta je vypestovano v tomto state. V roce 1913 roda kukufice byla 163,200,000 buslu. :uesio .an Jiarcos ma spaneisice niceho by se tim nezmenilo. jmeno, ale je pokrocilym ameri- pravj tedy: -Ve Spoj statech ckym mestem. Toto mesto je ro- jest velni malo militaristu. a jsou- distem generalniho jostmistra Spo U tu vubee jaci, neni jieh tolik, jenych Statu, Burlesona, ktery aby si z.iednali sluehu. Jsou to no x Ipfed svym zvolenim do AVilsonova ! kabinetu bvl za;stupcem Texasu v kongresu, kdez patfil k promi nentim clenum. Austin, statni kapitol, je ziifl 1110 jmenovite pro sve krasne do movy a skvele vefejne budovy. Zde naleza se tez statni univer sita. GeorgetOAVn je znamo jako do mov SoutliAvestern university, nej- Psenice, oves, lyze, cukrovka, ka- jstarsiho a nejsilnejsiho methodis- haluskj' jsou pestovany v raillio nech buslu a tun. V pestovanl dobytka Texas take naleza se na jtickeho vzdelavaciho ustavu v A- merice. "Waco je rovnez jednim z nej pokrocilejsich a nejdulezitejsieh mest v Texasu. Mesto toto ma ra to dne 6. bfezna 189S uzavfela s . -1 j 1- prvmm miste. Due 1. ledna roku , 4 nejenom z nasich dejm, jichz my, 101 . , w nnm . 0 a- ftnft 1 du pozoruhodnych vzdelavacich u umou smiouvu, Kierou uina pro- . , , v. . . , ij' "w "vcm j.-,jii,ww " 1 ioL o !tvta itDtnhni liar homii : OQ , t. x , , 1 1 v ale 1 navzdor I rt 14011 Poll Kirlv TMlA 1 OCAHA ' m , . idavne zkusenosti nemeckym protektoratem. i ,a m ... stavu. Je to jedno z nejkrasnejsich ! je. ruznu rozptyleni jednotlivci. a jejicli pfesvedceni nema na vefej- ' f . '1 i v ne mmeni o me vetsmo vlivu nez pfesvedceni nekteryeh lidi, ze slunce toci se kolem zeme. Milita riste kiizou, ze valka je nevyhnu- telnym, ano zadouci, vykonem sta tu, ze vynasi narody na nejvyssi uroven sily, ze rozvinuje nejusleeh tilejsi cnosti lidu, sebezapirani, se beovladani, statecnost, moznost, j i -1 -t svornosr, neziomenou oaaanost 1- dealu, a pfedevsim nejvyssim inch, vlastenectvi, ze ie nutnou podminkou vzrustu naroda, nevy hnutelnym projevem naroda, kte ry roste a svoji osobitost uplatnu- jest Nemci v Kiau Cau nebojuji te- m&lo fvto dy za" vlast, nybrz jenom na ochra- , - , ., A 1. 1. v , nim z prospeeh ,PJLQy' rerU. . ulo"r'byti z evropske katastrofy, wfe , . , pocnopem vaznosti a rozsauu nasi :eliov vojska vyzaduie. abv , , , se bill, treba ze nemaji zac. Nemaji , mml bagtou sebeklamu ovsem docela zjdne nadeje ze by y tomtQ fedmgtn iivotn narodni Bvjxu uujem avcuu. u a. dulezitosti iest nag tradicionelni xono taKe veaomi si napsali sve testamenty sv Dribuznvm, tteryen uz vice- naucenim z nasi ne- ,,, jmest jihu a jeho obyvatele jsou Takovymi miiitarist.v nrv vlas- ve valce spanel- W1 f t ; ;nale2itg hrdvmi na skvgl tem " -sf . nn,n,P nnnStf. ink mmulem r0Ce - Mrk. ft nnznrnlind. i , , , eili ?knvn 000 000 rlpnnp fVlkn-, , , ,zem aiecneno 10Q stva a staleho znamenaji. Jed-!C1 1 sk010 U,". d?m?- LeIk Inych attrakci. Je zde velky bavl-' ,olro A1 . . vy pocet vzdelanvch akru nozem- i,uJaM' UCJWU- c LUUi aLaitJ u, jejz muzeme na- . uuvv paiau, v iiemz Kazuorociie ito- ku je 27,360,666 a rozloha nevzde naji se vystavy. 1 ' ' v --r t 1 1 - 1 lanych akru je vetsi nez 13 u- mecKj cisar viiem tat aiouno, az vodnieh rtfitfl TTnie. vviimaie Gft-1 Frt Wrth Je P obchod byl pfipraven k valce tak, ze vice orgie a North Carolinv. Tento & md"f mm stredlskem; j v torn smeru ciniti zdalo se napro i5fn? nrt,omob .w.i w Zde Jsou velke Armonrovj' a Swif stou nemoznosti, az byl pfesved- zivobvtf vSm lidem ve Snoienveh .tovy atky ktere mohou zpraco-.cen, ze i jeho verny spojenec, Ea- nas tradicionelni " r " u - vnt-i Vr nnn rinhvu-n rionno Ro mm 1 tti 1 Hfmtminpi n7 -StntPPli nnni'tninp-li rlvn nlrr'r n j ..v.. to.uiiSKU-unersKO ClOSaiU ve ZDlOie- dustojmci uz k .e y,lka jest n&w& z&le2. , Statech, pocitame li da akr, inul,ho roku Q , voienskem neivvssi nentv a dopi- , , , , , v , liednu osobu. , , . 1 viiku vujezibKem nejjssi roh 11? v os a milze se vesn s uspecuem aie r v.. Kar masa bylo ocivezeno z tohoto mozne vvse. Pri torn vedel, ze slo 1 ft xL- hiti-- n o-v-- j.c-vaoii .l. c uun.iuwic, unci ,v.oo t.,11 ,r1K-Al, X4-,.J krateneuvidi. Zvlasti nemohou o- ingtonu Andrew Camegie yysW gicke a loyalni obyvatelstvo. Kaz- strannieh prodllktfl Port Worth cekavati zadne pomoci, nebo.. Ne- , , , , 1,1,:1 dy muz je presvedcen o velke bu- nn nuinn doucnosti sve osady, mesta anebo sas City je nejdulezitejsim stredis okresu a praeuje zuby 1 nehty vkem ve Spoienvch Statech. Zde ' i 1... .1 bve hmn se nrnti nfiiim. nvhr? nmi- zlJmu IJUMUhU sveuo uouiovd. o,, ,,ftvnx;: V0ii ' x;cf;llv notniQ.l , .. vlv'.nn ; 1 ur- , , i ' j - v."- u pruio vyvoiai nynejsi vai- nejpokrocilejsich v zemi a ziska vaji jak na obyvatelstvu, tak i na majetkovych hodnotach a prame nech vseobecnych pfijmu v pozo ruhodne mire. A51 Ifiitn klain kdvz nvnbb'isil. 70 5 1 1 v 11 o 1 ?... J.I 71 mecKO nema prosireaKu, aov jmi 111 , , - , v, " ' kdyby nepratelske vojsko melo vy J , , . . 'stoupiti na nase brehy nepostavih musi proievan svou Krev 1 K:e , , svych nepfatel docela Jedine, co mohou ocekavati, je "slavna" smrt v bitve, ale to je slava naramne prazdna, ponevadz vnitrozemi a obklicili je "stotisi- nezemrou za vlast, nybrz jen v ob hajobe uloupeneho uzemi. Kdyby meli rozum, vydali by celou kolonii Cinanum, ktervm ji ftyli ukradli, a zachrdniii by sebe i jine. Ale na rozum uz se dnes mnoho neda. Hloupa tradice mili taristickeho statu je silnejsi. Obrana nasi zeme. Spojene Staty jsou nepriprave ny k uhajeni se pfed vojenskym vpadem kterekoli moci prvni tri dy. Mame dve pobfezi. Jedno jest pfiblizne 2500 mil dlouhe, druhe asi 1200. Jsou oddelena od se be po suche zemi vice nez 3000 mil, vice nez 5000 mil po vode, mef Mi se z New Yorku a San Fran ciska pfes pevninu a pruplavem Panamskym. Kdyby byl pruplav dobyt nebo znicen, nase pobfezi po mofi byla by od sebe vzdalena vice nez 13.000 mil. Nepravime niceho 0 Aljasee, ani 0 Filipineeh, ani o Havajsku, ba ani ne o Portoriku. Pfipust'me, ze radeji, nez abychom pfijmuli valku, pfijmuli bychom ztratu vsech techto a couvl bychom ku najeni naseno ctomacmo uzemi statu. A jake jsou prostfedky domaci obrany ? Na prvnim miste nase lod'stvo o nemz mame duvod domnivati se, ze jest y prvni fade ucinnosti. Co xse tkne vahy a poctu vyrovna, se asi nemeckemu lod'stvu. Spojeno v bitve, jsme pfesvedceni, porazi lo by nase lod'stvo kazde jine, vy- cem vy tecnych stf eleu ' '. Kdyby byl tento zastanee miroveho spol ku fekl "stotisicem stfelcu hra ehem", byl by zrovna tak praktic ky pfidal ku pfedmetu, 0 nemz tak hladce pojednava. Nicmene Carnegie pouze nevedomky pfive dl k nesmyslnosti neurcite pojmy, "XT' , -tl , , rsavstevnici touo statu jsou jmenovite pfekvapeni velkym poc- tem vzdelavacich ustavu, ktere mozno nalezti ve vsech castech vanske Rusko, po odvete touziei Francie a z oblhodnish pficin zar liva Anglie uejsou tak pfipraveny jako Nemecko a Rakousko, ale ze by byti mohly za tfi nebo ctyfi ro- kv. a nroto vvvnlal nvnp-isi ra je. Cena vyrobku techto rafinerii ku. To bylo pficinou, ze valka vy pukla letos; kdyby ji nebylo vy volalo Rakousko na podnet z Ber lina letos, bylo by k in doslo za nekolik roku jiste a tu by asi pod- je $50,000,000 roene. AYichita Falls je jine z novej sich texasskych mest, kteremu ky ne skvela budouenost. Obvatele jez obycejne maji Americane 0 :stjUu. Tyto jsou podporovany mes- tom, ceho je tfeba k vojenskym o peracim v modernich dobach. Na- J ty, okresy a statem, nebo ruznymi nabozenskvmi denominacemi. Stat se liahledy jsou brany z takovych Texas nejvice tezi z urody bavlny, zdroju, jako je ballada 0 Pavlu Reverovi a skolni historic "vla- stenecky" neuplne co se tkne ne pfijemnych fakt a diimyslne ne dbale skutecnyeh nauceni naby tych. Snad evropska valka se svymi pozoruhodnymi objevy rozsahu a objemnosti vojenskyeh pfiprav a operaci odhali americkemu lidu vyznam vojenske pfipravenosti a potfebu ve Spojenych Statech ni koli nesmirneho vyzbrojeni a nesmirneho vojska, nybrz lod'stva a vojska pine pfimefeneho velikos ti, pine vybaveneho a pine pfipra veneho podle nasi vojenske situace hajiti nase bfehy pfed prvnim na razem hrozneho protivnika a bra niti se dosti dlouho, aby narod mohl pfivesti sve velke zakladni zdroje k platnosti. A teto primarni obranjr my dnes nemame, nemluve ani 0 obrane na sich vzdalenych drzav. Nedostatek ji pouze vyzyva k napadeni, jez nejspise b' melo nanejvys poko fujici vysledky. Jeden z nejmou dfejsich statniku v dejinach, nas vlastni "Washington prohlasil : "Byti pfipraveny k valce jest tim kukufice a ovoce, ale za nejlepsi investment povazuje penize uloze ne do techto skol, ktere kozdoroc ne vysilaji do sveta mlade muze a zeny, schopne cinii. Texas mil fadu pozoruhodnych a rychle rostoucich mest. Houston, jez pojmenovano po nejvestim vo jenskem hrdinovi tohoto statu, je pozoruhodnym mestem. Jest u misteno v jizni casti Texasu a ma skoro 100,000 obyvatel, ziskavsi vi ce jak 100 procent vzrustu na po pulaci od pfedposledniho censu v roce 100. Jest to mesto krasno planovane s moznostmi rozsifeni na vsechnv strany. Podokonceni parnikoveho pruplavu, jenz ob- stara spojeni se zalivem mexickym, jelio obchodni vyhody budou k ne pfekonani. Houston, nalezajici se blize pobfezi, doufa, ze bude te ziti z otevfeni, doufa ze bude teziti z Panamskeho pruplavu. Mesto Galveston bylo takfka pfestaveno po svem zniceni po vodni v roce 1900. Stryc Sam od te doby venoval vice jak $20,000, 000 na iipravu pfistavu. Krome toho mesta venovalo $6,000,000 na iipravu hrazi a ochranna opatfe- ma ji duveru v budouenost tohoto . net k ni byl dan nekterou ze spo- mesta a stavi tu zavod' pozoru-! jenych moenosti, ktere jeste val hodne velikosti. Blizko mesta na-1 ee neehtely, ale byly k ni donuce leza se Electra, nove olejove stf e-, ny. Mlitarismus se tu objevil jako disko, jez se rychle vyviji. Dallas je nejvetsim, nejmoder nejsim a nejpokrocilejsim mestem sve velikosti ve SpojenycliStatech. Dallas ma pravdepodobne vice mrakodrapu nez kterekoliv jine mesto jeho velikosti v Unii. Je to cila osada velkeho obehodu. Mes to toto zvoleno bylo za misto vlad 111 reservni banky die noveho men neho systemu. Zemedelske distrikty Texasu jsou probudile. Velky pokrok je tu mozno uznamenati ve vsech sinereeh. Velke rence minulyeh let, obsahujici tisice akru pozem ku, jsou rozdelovany na mensi trakty a vzdelavany die nejmo dernejsieh method. Dlouhorozi voli mizi a vetsinou vsude pestu- je se clues dobytek cistokrevny. Svymi hospodafskvmi produkty Texas mohl by ziviti cele Spojene Statv. V Texasu naleza se vice jak 50,000 Cechu, ktefi hlavne zamest navaji se zemedelstvim a nalezi k nejpokrocilejsim farmafum ve state. Je tu cehi fada dobfe pro- spivajicich ceskj'eh osad. Do Te xasu stehuji se hlavne Moravane. Pocita se, ze z celkoveho poctu Uechu 10,000 pfislo z Cech, a 40, 000 z Moravy. Nedlnzite na tento casopis? jediny pramen vsech tech hruz. kteryeli je Evropa jevistem. Z toho je nad slunce jasneji videti ze pfipravenost valecna valce ne- zabranuje, nybrz ji pfimo pfivo- lava. To meli by si vstipiti v pa met' nasi imperialste, ci jak vlast ne se jim ma fikati, ktefi prohla suji, ze pfipravenost jest pojiste nim proti valce, ale ze nemuze ji uciniti nemoznou. Jen jest tfeba vziti si pfed oci vystrazny pfiklad evropsky a spravne jej vykladati, a zadneho, kdo dobfe smysli s touto zemi ani V T 1 nenapacine, aoy ociporueovai roz- mnozovanim valecne moci Spoje nych Statu na mofi i na suchu. S narodem, militarismem postize nym, jest to stejne jako s clove kem, ktery upadne na plose naklo nene, na svahu vrchu. Cim dele leti, tim rychlejsim a mocnejsim jest jeho pad. Je to s nim jako s lavinou, ktera zacina jako mala hrouda snehova, ale pfi letu s vr chu nabyva obrovske velkosti a uici vseehno. co ji v cestu pfijde. Amerieti militaristi tvrdi, 0 so be. ze jsou vlastne pacifisty, pfa teli mini. Ale to jsme slyseli nejenom jednou, nejen stokr.at, a le mnohotisickrate v Nemecku od cisafe, jeho ministru a clenu stran, vhklu podporujicich, a nyni s hruzou trneme pfi pohledu, jak tok, kd2 by na nas zamifili. Na rod ameriekv ve sve velike vetsi ne neni takovvm, abv chtel udrze ri mir za kazdou cenu, a strpeti docela, kdyz by jiny narod do jeho prav a majetku j-ukou utocnou sahal. Narod americky naopak u- jkazal opet a opet. ze je ochoten bojovati. Ackoliv doposud jsme ne meli velike armady, nepfemozitel neho lod'stva, abr nas k valce sva dely, pf ece za stoleti, v nemz nase republika trva, meli jsme pet va lek." Prave, ze Americane se valky neboji, a nasledkem sve pocetni sily a sve zemepisne polohy ani bati nemusi, ma byti uvadeno jako duvod proti velkemu zbrojeni. U nas kazdy, kdo, jak se fika, muze unesti flintu, v pfipadu potfeby byl by nucen jiti proti nepfiteli. A ktery nepf itel jest dosti, aby mo hi vysaditi na nase bfehy dosta- tek vojska, by si nas podrobil. . Kdyby nektery se toto odvazil, proti kazdemu jeho vojaku posta- vime deset nasich lidi, nadsenych, dobryeh bojpvniku a nepfiteie za- zeneme do more. Ostatne, dokud je u vesla vlad- ho president "Wilson, nebojime se, ze nasi 'paeifiste' poplasi jej svym volanim po velkem zbrojeni. Kdyz by z nynejsi evropske valky doslo k zapletkam nasi existenci ohro- zujicim, tu nas president a nas kon gres jiste se postaraji v cas o vse ehno, co bude k obrane potfeba, a statecny, vlastenecky citici lid vy kona to ostatni. Statecna divka. Maloktera divka provedla sta tecnejsi cin nez dcerlska dr. Evan se v Hythe. Prochazejic se se svou pfitelkyni v Southamptonu po bf e hu mofskem, zaslechla pojednou volani 0 pomoc tfi osoby, s nimiz se byl pfekotil clun. Nerozmysle jic se vrhla se do vody a zachrani la nejblizsi osobu, zenu. Dobry vy sledek dodal ji odvahy. Nedbajic vystraznveh slov sve pfitelk3Tie, po druhe skocila do bezmerneho more a plovala k tonoucimu muzi a deeku. Musila si pocinati velmi opatrne, nebof oba tonooei ve svych smrtelnych uzkosteeh ned bali rozvahy a byli by ji strhli s sebou pod vodn. Statecna divka vyckala pfihod ne chvile, chopila pak oba tonouci za vlasy a drzela je nad vodou, az ji bylo hozeno lano. Statecne divce nedbalo sve zachrany, ale podalo lano muzi, a muz byl zachanen. Zatim se bylo dite . potopilo. Miss Evansova potopila se za nim. Po chvili vyplula, a drzic dite jed nou rukou, stastne doplavala ku bfeliu. Tak provedla s neobcejnou odvahu a obratnosti, nesetfic pro zivot bliznich zivota sveho vlastni ho, cin, na ktery by i nejobratnej si namofnik mold byti hrdym. ALWAYS POPULAR 0