HlStorie Se OOakllie.
Dne 1. zafi bylo toinu ctyficet
roku co odehrala se u Sedami bit
va rozhodna mezi Franeii a Nemec
kem. Bitva, jejz rozhodnuti pro
Franeii bylo novou politickou a
socialni epochou, nebo tato pfeme
p.
nena bvla z eisafstvi v renubliku.
" 1 . UX- r. r, ,..',ii
ovsem za obrovskou obet a ztratu
krasneho Elsaska. Pfes 80,000fran
couzskveh vojmu se vsemi gen0 -
I o i . , , -
ralv, mzsimi dustojniky, s. vsemi
, , 'ui; i, ; o..
zasobami, delv a naboji, ba i sa
, v "j i ;.,',.,
mym cisarem vzdalo se vitezm m
-r o . t Arni-,,, a vo
Prusum pod gen. Moltkem. A za
tfi tvdny na to oblezena byla pms -
kou'armadou Pafiz a sice 19. zafi
a Pafiz po zoufalem odporu a za
nepopsatelneho utrpeni padla due
28. zafi. Metv pak, tato pevnost
dovedla vzdorovati obrovske. pru
ske pfesile az do 17. fijna a posled
in pevnost' Belfort udrzela se az
do 15. imora 1S72.
A na troskaeh eisafstvi zbudo
vana jest republika. Ode due mo
bilisaee do padu Pafize uplyniilo
pouze 131 dim.
Dues pohlizi svet s tim nejvet
sim napjetim opet k Franeii, na je
ji zapas se svym odvekym nepfi
telem, ktery po celych ctyficet ro
ku pfipravoval se k opetnemu u-
toku na tuto zemi, jiz pfipravil o
jednu z nejkrasnejsich proviiicii
a o milliardy franku, cimz ale
hrabivost jeho ukojena nebyla a
proto zuovu vrhl se na Galii, kde
- po cely ten cas hlasala se propa
ganda miru.
Mame-li vefiti dosavadnim zprii
vam a povazovati je za bernou
minci, tedy jsou dues Prusove bli
ze Pafize nez roku 1872. Strasburg
a Mety jsou nemeekou hradbou a
.zastitou Nemcum na jejieh postu
pu. desena Pafiz jest pfipravena
k obrane a posledni zprava di, ze
sidlo vlady bude pfestebovano do
Bordeaux, leziciho na nejzazsim
jiznim cipu rise.
I)osud rpvna se vitezstvi nemee
kych sboru na vlas vitezstvi roku
1872, jako by se historie mela do
slojue opakovati. Francie na ziid
nou valku pfipravena nebyla, tim
mene na proradnost nemeekou, ja
kou. toto osvedcilo, kdyz branou
mj?c zbabele vtrhlo do lieutralni
'3elgie a pfes mrtvoly ckrabrych
Belgicanu dostalo se do Francie.
A tim, jak se zda, jest osud Fran
cie zpeceten, neb musel hy se stati
?.Pnnnm sp nadem k Pafi'zi. A ne-
byti tak silne obranv, jakym ne-
meckvm . uchvatitelum polozila
Belgie, byli by snad Priisove jiz
davno v Pafizi. Prusove zatvrze-
le a nestupne vedou svou kampan,
velitele nesetfi zivotii lidi a zenou
je do boje vzdy na zivot a na
smft. Cisaf nemecky, kterv vzdor
ysem temto uspeclmm podnikl di
lo velice pro jeho fisi nebezpecne
a odvazne, ustanovil si za heslo :
bud'Vritezit za kazdou cenu a ne
bo padnouti.
Za stavajicich pomeriikdy sedm
narodu zatazeno jest do teto kr
vave valky, nebude tato skonce
na . ani porazkou Francie, ani vf
tezstvim Pruska, ba ani ne poko
fenim Rakouska, ale uplnym po
tfenim Nemecka. Yzdyt' na drub?
strane hrne se do rise ruska ar
mada a mezitim. co nemecke vcje
napinaji svuj chod a sve zraky k
Pafizi, postupuje k Berlinu arma
da ruska, jiz nemecke vojsko ani
cela armada rakousko-uherska ne
dovede zastaviti.
Lec jeste neni pro Franeii vse
ztraeeno, jeste jest nadeje, ze va
lecne stesti se miize obratiti.Yzdyt'
francouzska armada co do poctu
jest prave tak silnou jako armada
nemecka a vojsko francouzske mil
selo-by napfed byti uplne zdemo
ralisovano a rozdrobeno, nez se
dostanou Prusove do Pafize.
A zda se Nemci dostanou do
Pafize, zda pfemoliou Francouze,
co potom? Muze nekdo myslet, ze
tim bude evropsky koncert skon
cen. a evropska valka bude zaze
hnana? Ani pomysleni. Nato tepr
ve biide celou zufivosti zahajena.
Spojenci nikdy nedopusti, aby
Neme'eko stalo se panem situace
n ay hv se obofili na Nemecko a
zazraK, ao spojenci zasiavui ua " , v , , ' , '
i . ... z innhnv svin nhs.n i iips nn Hi o )u eiici .ituiiii juiiru, auy
pochodu vitezne nemecke sbory, echto flJ takove bfeme- j rzeia vpaa iNemcii poune n
Rako'Bsko-Uhersko, byl tiy jejicli ' kychkoli pravidel valecnych, ale; aby bylo po aeroplanu stfileno, ji
osud J'este dfiv specetenjiezpfe-dba take jakfehkoli zasad lid- ni rozkazovali, aby se nestfilelo.
mozenl Francie. YMyt .praktieky skosti. Je-li vefejne mineni s to, Yypadali jakoby se byli nahle
stoji proti temto" dnes' znacjaese- aby svym natlakem pusobilo ke zblaznili. Poskytovali tak ubohy
islabenym a vycerpanym fisim vse-
chnv ostatni narodove od more acl-
riatiekeho az k inofi severnimu a
tyto narodove budou s Nemci nyni
iietovat. Rusko zbraii neodlozi,
kdyz k ni bylo jednou sahlo. Ono
i.icst unaveno odrazeti neustah? u-
tokv nabubfeleho Nemecka a sim-
Sl'tl IV U Will" .IUU JlUUlilUL' Sli 11'
; J 1
!so opakujiei. A eo hodla pak Ne-
j''cko se jedno sto a padesati mili
lonovvm Ruskem pociti? Mvsli
1
''nad. ze s mm bude tak brzv ho-
tovo jako s rrancii, nebo ze bu-
j J
moei na nein pachati takove
, ., ,
1 zbabele liasill Jak to ucmil sla'
! 1)6 ktero "epravem a ha-
zpustosilo a do valky str-
hlo? Kd-vb-v byli b.vvali
!pnpvenr k valce, kdyby nebyla
: i.i;.i..r. i -
lielgie napadena zpusobem ros-
lYiekym. mozno. ze by se byli Xem
ei do Pafize nedostali, ba ze ne
byli by ani hraniee francouzske
pfekrocili. Byl to prave tak rovny
boj, jako vrhne-li se nejaky no
vofunllandsky hafan na spici jeh
natko. Xemei zovou sveho cisafe vzlet
nym jmenem novodobeho Napole
ona, nez k porazeni Rusii nestaei
jeden takovy XTapoleon, ba ani de
set takovyeh ehvastalu zavilyeb,
kterv potfisnil sve nice krvi nevin
nvch zen a ditek, ktere neclial svy
mi zoldaky v pfemozenych mes
tech belgickych bezohledne vraz
dit, kterv neclial bez milosti po
stfilet pfedaky delnicke, stitici se
tasiti zbran na obranu nemeckeho
slavomanu.
Hrabivosti nemecke musi byti
ucinen konec a bude take ucinen,
tfeba si eisaf jiz nyni stavel koru-
nu moderniho Xapoleona na hlavu jdotykaji se jedno druheho. fiesta
a vycerpal pro sebe vsechny moz-ktera Nemci znicili svymi bomba
ne superlativy, jako "nejvetsi?' imi a ohnem, jsou mesta velke. Ta
"nepfemozitelny", 'nejslavnejsi', to inesta nebyla opevnena. Byla to
"nejozbrojenejsi"', 'nejudatnejsi' pnimyslova listfedi, obsahovala
atd. Pfejeme ran toho vseho na ( poklady umelecke a stavitelske,
chvili. On valku tuto nevyhraje ,ktei'e nenalezely ani Belgum, ny
a vyhrati nemuze. Vse ma svoje:bl'2 eel emu svetu.
hraniee. Lidska pycha, lidskv ge- j "Videl jsem Xemce pfi jejieh
nius, lidske sobectvi. A tak lid-:PrAc5- Ngjaky cas jsem byl jejieh
ska trpelivost. Xemecko die vyro-1 veznem a donucen, abych tahl s
ku na slovo vzatyh diplomats, llimi a kterou s sebou nesli,
j'este nikdy neoeitlo se tak blizko 'nebyla zkazou, jaka obycejne val
revoluee, jako touto valkou. A to ku provazi. Y sesti jinycb valkach
zaznamenava se zaroven i v cele 3sem byl svedkem hroznych veci,
Rakousko-Uherske fisi. Obe zenie
ocituji se svymi domacimi rozer-
vanostmi jako na zhave sopce, kte-
vk kazdv okamzik muze vvchrliti
no KTeie ili llesn nemuze a Dre -
eno toto -mfr2e odhoditi kazdym
okamzikem. Kde vezme se nahra-
za tisicfi v poli po-
vrazaeneno naiii ivteraic nouia ci-,
saf odraziti pfiboj, jaky hrne se
nan z vyehodu jako obrovite vlny
'oceanu?
Zda provede lord Kitchener j
svou plnou hrozbu, zda Anglie a
Rusko provedou tuto valku az do
ikrajnosti, zda Anglie povola na
pomoc vojsko z Indie a vseeh o
statnieh svych kolonii a zda Ja
pansko bude stati ve svem slibu
a pfispeclni spojencum na pomoc
pak bude osud Nemecka a Ra
kouska speceten. A Anglie vojsko
z Indie jiz povolala.
Dues spoeiva vse v rukou Angli
e a Ruska. Mocnosti tyto budou
diktovati podmmky miru, oni po
volaji Xemecko k uctovani za Bel
gii, kterou sprostym spusobem o
kradlo a spustosilo. Budoucnost
Evropy maji dues v rukou tyto
dve mocnosti a nynejsi vladcove
Xemecka a Rakouska mohou se o
blaziti jeste nekolika skvelymi vi
tezstvimi, ale pak budou muset
jedine pfihlizeti k tomu, aby ei
zachovali dosavadni sve zamestna
ni a aby je na konec nestihl liorsi
osud nez Xajioleona III. u Sedanu.
Nemci valci proti
svetovym pravidlum,
Amerieky dopisovatel Richard
Harding Davis v Londyne, poslal
zpravu o zpusobu. jakym si Xemei
v nynejsi valce pocinaji, ktera je
s to, aby od nich odvratila i jejieh
dosavadni, na stesti malo pocestne
pfiznivce, Davis di v podstate :
Xeni to rovny zapas. Xemecko
bojuje darebacky. Xedba nejen ja-
skonceni teto hrozne valky, melo
by se nejdfive obratiti proti tern,
kdoz pravidla ta porusuji.
Davis se obraci proti neutrality
jak je ji rozumeno presidentem
AVilsonem a pravi, ze kdyby vzte
kly pes fadil po vesniei, bylo by
povinnosti kazdeho rolnika, vziti
ruenici a zastfeliti jej a ne stati
necinne.
Pokraeuje ze nemifi proti Xem
eiini jak je zname ve Spojenycli
Stateeli. ktefi nalezi do tfidy nej
rozumnejsieh nejpficinlivejsicli a
nejzodpovednejsieb obeanu.
Je to vsak valka, jak ji Win
ston Churchill vysvetluje, jiroti vo
jacke slechte nemecke, lidem
ktefi jsou o sest let pozadu za ny
nejsi dobou ktefi v iimj'slu, a-
by se uchraiiili proti demokratis
lmi, obratili kazdy velky vynalez
nove doby ve vrazednou zbran.
Jsou vztekli vojackosti. Jejieh na
zory o vlade odporuji nasim pra
ve tak, jako odporuje stanne pra
vo svobode feci pfi sehuzieh obea
nu. Kazda myslenka techto vyso
korodyeh fezniku protivi se zasa
dne ktera jest nam nejdrazsi. Zvi-tezi-li,
ucini z Evropy ozbrojeny
tabor, tez kontrolovati namofni
obchod a bud' nils obchod s Evro
pou zniei aneb nam budou pfedpi-
sovati, jake zbozi nam die svych
vlastnich podminek dovoli posila-
ti.
Xyni nici Belgii, zem, se kteroa
nemeli zadneho sporu. Zeme, kte-
rou spustosili, nebyla nikterak ma
lo obydlena ; byla to jedna z nej
husteji zalidnenych a nejstarsich
zemi evropskych. Osady, mestec
ka a mesta temef svymi vybezky
,ale nikdy tak straslivych, tak bez-
ncelnych, tak svevolnych, jako zlo
Sin.y Neicu na knkke vzdalenosti
mezi Lutyehem a Bruselem.
za-
;a
,"" - " .x, .C111-
ee patnact dni. Za to jsou nyni tres
tarn a ne proto, ze by obyvatelstvo
stnlelo na nemecke vojaky.
-
jniuie venti obzalobe i emeu, ze
118 ng l)ylo stfileno. Prosel jsem
pesky radon osad a vsude jsem
Jcetl vyhhisky, jimiz stareove obci
Lvvzvvali obvvatele abv vvdali ia-
Ikekoliv zbrane, ktere by snad u
sebe meli. A vyhlasky tyto byly ei
neny vzdy pfed pfichodem Xemcu.
Xemei byli utoemky. Blizili se
k nebojujicimu obyvatelstvu s rue
nici v nice a totez bylo nine ope
tovne a opetovne feceno belgicky
mi obchodniky a majiteli kavaren
a hotelu.
''Xasadili nine ruenici na- hla
vu," fikali. ,
''Proc?' tazal jsem se a dosta
lo se nine za odpoved' pokreenim
ramen.
''Protoze chteli vejee. anebo vy
meniti bankovku, anebo si pfali
luzko. Proe by nine meli zastfeliti
pro takovou maliekost, jako ne
kolik vajee?"
IMoje osobni zkusenost byla te
hoz druhu. Xikdy si nevyzadovali
pruvodnieh listu, aniz by drive
nebyli nevrazili samoeinnou pistoli
)fed oblieej. Jednou jsem sedel u
cestv a jedl zakusek. kdvz net
Xemcu se ke nine pfhnalo od za-
- , ,
du, kazdy z inch maje v nice au-
tomatickou pistoli. Pfipadali mne
-jako lide na pokraji hysteric a
(Stejne jednali dustojniei i prosti
vojtici.
j Kdyz jsem byl jejieh zajatcem,
;letel nad nami aeroplan. Domniva-
li se ze je to aeroplan anglieky a
hrabe Schwerin, velitel sedme di-
vise a cely jeho stab dali se do kfi-
tku rozkazu. Xeten davah rozkazy.
pohled.
Jejieh pociiuuii lze v'vsvetliti je
dinym zjusobem. Jsou to lide, Kte
fi vedi, ze jednani jejieh jest kfiv
dou; zejejich zaminka postrada
zakonitosti a jako clovek, vniknu
vsi do domu s loupeznym umyslem
nevahaji spacliati vrazdu. Jinak si
nelze vysvetliti jejieh vypousteni
plujicich podvodnich min do ces
ty nevinnych rybafu, jejieh me-a-ni
bomb se vzdiK-holodi na spici
mesta. jejieh troskotani kostelu,
universit, knihoven a popravovani
nevtilciciho lidu.
Pravym opakem jest vedeni val
ky se stranv stateenvch Belgu.
Kdyz Hugh Gibson, tajemnik ame
rickeho vyslanectvi v Belgii v den
bomboveho utoku Zeppelin u na
Antwerjiy se vraeel do Brusselu,
odevzdala inn belgicka vlada bali
cek, a by jej dorucil nemeekemu
vojenskemu guverneru v lrusse
lu. Xezadala jej tim snad, a by s
sebou vezi nejaky pekelny stroj,
nybrz v balicku byly dopisy ne
meckych zajatcc v Antwerpach,
ktere Belgove svefili Gibsonovi a
by mohly byti poslany zenam a de
tem zajatcu.
Belgove neyedou valku proti
zenam, aniz tak cini spojenci. C'lo
vek, kterv videl spoustu v Lou
vainu, Tirlemontu a Lutychu, tez
ko zachova liplnou neutralitu pfi
srovnani Belgu k Xemcum.
Fransic Scott Key.
Francis Scott Key, amerieky
pravnik a basnik, narodil se 1. srp
na 1779 ve statu Maryland v okre-
su Frederick. Advokatni kancelaf
otevfel ve Frederick City a pozd'e-
ji ve AVashingtonu, D. C. R. 18U,
kdy Anglicane utocili na mesto
Baltimore, byl zajat a drzen na
briticke valeene lodi. 13. zafi te
hoz roku Anglicane bombardovali
tvrz McIIenry a Key pozoroval
boj celou noc. Ri'uio, sotva se ro
zednivalo, uzfel nad tvrzi vlari jes
te amerieky prapor. a tu lava je
ho radosti nedala se vice v prsou
zadrzet a napsal slova, ktera zvec-
nila jeho jmeno, a ktera stala se
narodni hymnou Spoj. Statu. Pra
vi se, ze prvne ji zpival (podle me
lodie" Anakreon v nebesieh" od
Anglicana Jana Staf,orda Smi-tha-
Ferdinand Durang v hostinci
blize divadla na ulici Holiday. Key
zemfel 11. ledna 1843 v Baltimoru.
Sbirka jeho basni byla vydana r.
1856. Xize podavame jeho pisen
''The Star Spangled Banner"' v
ceskem pfekladu.
Hvezdnaty prapor
(Pfelozil Alois Janda)
1.
6 rci, zda ted" zfis
pfi jitfnim usvitu,
co hrde pozdravil
z nas kazdy, kdyz soumrak tih?
Pruliy jasnyeh hvezd,
jez v bojich hrozivych.
jsme stfehli, zfeli jsme
vznesene se vetrem nest.
A raket rudy plain,
pum tfeskot vzduchem sam,
vse v noci svedcilo,
ze prapor nas je tarn !
O rci, jest hvezdnaty prapor
dal ve vlani svem
nad svobodnou zemi
a chrabrym domovem?
2.
Na bfehu. jenz tarn
ztraei se v mlhach vod,
kde zpupnych vrahu voj
v hrozivein tiehu ted' dli:
Co neklidny van
nad svahem vezitym
co to, eo ve chvili,
tu skryva, tu odhali?
Hoj, prvni paprsk ted5
to zafi polil, hied'
v nadhefe zrcadli
vln to tez jasna zmet !
Tot hvezdnaty nas prapor!
Bud dal ve vlani svem
nad svobodnou zemi
a chrabrym domovem !
3.
A kde je ten dav,
jenz zpupne pfisahal,
ze zloba valeena
a zmatky bojovnycli dob
nam domova, vlasti
nedopfeji uz dal?
Jieh vlastni smyla krev
ty skvrny jieh hnusnycli stoj).
At' v spasu nevefi,
ti robi, zoldnefi,
strach jejieh udelem
neb lirobu zasen-
A hvezdnaty nas prapor
ve vlani viteznim
nad svobodnou zemi
a chrabrym domovem !
4.
A tak budiz vzdy,
kdy viilky hruzny vir
nad muzu volnvch bv
se vznes drahym domovem !
Yitezstvi a mir
zehnej spasenou zem !
Moc chvalme, kterou jsme,
a zustaneme narodem!
Kdyz pravdu budem mit,
vzdy budeme se bit,
heslem nasim bud':
Bun iouze jest nas stit!
Bud" hvezdnaty nas prapor
ve vlani viteznem
nad svobodnou ton zemi
a chrabrvm domovem !
Zeny a valka.
Ti, jiz nejvice pfi valce trpi,
jsou zeny. Statistikove vypoci
tali ze hrozny boj jenz nyni celou
Evropou pustosi, stoji tolik a tolik
niillionu dollaru denne, ale zadny
mathematik nemuze vypocisti, ko
lik srdci zenam vvkrvaci, kolik
slz zeny vyroni, kolik zivotu zen
skych zarmouti. To jest suma u
trpeni, jiz nikdo vypoeitati nedo
vede. Muz ve valce bojuje, zena ceka.
Muz jde do bitvy v fadach svycli
kamaradu, vykracuje pfi vojan
ske hudbe, pfi provolavani slavy,
vitezstvi vabi jej ku pfedu. Zena
sedi v opustenem domove, straeli
hryze jeji srdce pfi stale nejisto
te, co se asi s muzem, jenz jest ji
eelym zivotem, deje : a jeho nebez
peci se ji zda tisickrat hroznejsim
nez snad opravdu jest. Ona bojuje
ne jeden boj proti viditelnemu ne
pfiteli, ale denni a liodinovy boj
proti neviditelnemu a strasidelne
mu nepfiteli, boj, jenz nikdy ne
konci, ponevadz nepfitel "strach"
pfed ni vystoupi zase a zase rychle
ji, nez jej zena pfemuze.
Zadny muz na poli vfilecnem ne
trpi tolik, co zena ktera jej niilu
je a kteni sedi doma ocekavajic
zpravy, jez na vzdy mohou svetlo
jejiho zivota zkaliti.
Ti, ktefi odpiraji zenam hlaso
vaci pravo casto uzivaji za duvod,
ze Adastneni volebniho prava ze
nami by znesnadnovalo militarism.
IMaji pravdu.
Kdyby matky evropske, t. j. an
glicke, nemecke, francouzske, ra
kouske, ruske a jine byly tazany,
ma-li byti valka myslite, ze by ty
matky volily pro valku, aby jejieh
statni synove byli pokoseni jako
obili jest koseno parnim sekacem?
Kdyby manzelky evropske byly
tazany, ma-li byti valka, vefite, ze
by vetsina teelito bly poslaly svo
je muze, by byli iobodani, pose
kani a postfileni v boji?
Myslite, ze by sestry evropskych
vojinu byly bratry svoje smrti o
betovaly anebo, ze by divky po
slaly svoje milence, by jejieh mr
tva tela pomohla zvysiti hromadu
po niz nektery ctizadostivy vitez
ma se dostati na vrchol vojanske
slavy? Xe, a tisickn'tte ne! Ze
ny dobfe vedi, co valka znamena.
Ony vedi, ze ozvena kazdeho vy
stfelu v bitve konci v nafku nekte
re zeny. Ony vedi, ze jsou to ze
ny, jez plati valecny dluh a az bu
dou moei rozhodovati, budou vzdy
voliti pro mir.
Pfed mesieem v Anglii, Franeii,
Xemecku, Rakousku a Rusku byly
miliony sfastnych domacnosti s
hrajicinii si detmi kolem prahu, se
spokojenymi zenami a muzi. jez
vedli prosty, normalni a uzitecny
zivot. Dues jsou ty milliony domo
vu. domovem zkazy a spousty. Mu
zi a oteove byli odervani by bojo
vali ve valce jejiz pficina jest jim
neznama. Obchod nebo femesla jez
vyzivovaly rodiny jsou zanedba
ny. Jest bida, kde drive byla hoj
nost. Z zen jsou neb budou vdovy,
z deti sirotci. To jest co valka
zmam znamena. A proto nafek a
bedovani jifehlusuji provolavani
slavy.
Ye Spojenycli Stateeli po valce
obeanske byla na Jihu generaee
zen, ktere po cely svuj zbyvajici
zivot neodlozily smutek, jenz oblek
ly, kdyz valka je pfipravila o mu
ze, otee, bratry a syny nebo vsech
ny tyto, ponevadz ve mnohych ro
dihach nepfezil valku ani jediny
muz. Po mnoliti nasledujici leta ty
to zeny ylekly svoji existenci, ode
ny cernymi smutecnimi obleky, ja
ko zive pomniky hruzy valeene. To
jest, co valka znaci pro zeny: zal
jenz nekonci, zarmutek jenz se u
tisi jenom v hrobe. Xeni mnoho
zen, jez by sei pfaly takoveho mu
cenictvi a az budou miti pravo vo
liti, nebudou obetovati svoje muze,
syny a bratry, by uspokojily krve
lacne vladee, ktefi mrtvymi tely. a
krvi by chteli seelovati sve rozvi
klane trunv
Pozdm seti zimni pse
nice zadoucno.
Seti zimni psenice melo by se
zdrzeti co mozno nejvice, aby bo-
jovano bylo proti bylomorce o-
bilni, tak zvane hesenske mouse.
Ye vychodnich Spojenycli Stateeli
kde vseobeene se pestuje zimni pse
nice, ziiusobuje mouclia ta nedky
skody pfes milion dollaru rocne.
Die jevicieh se znamek bude letos
skoda hmyzem tim zpusobena zna
cna. Kooperativni pozdni seti spo-
lu se soustavnym nieenim strnis
ka a jinych plemenist' mouchy je-
vi se byti nejlepsim prostfedkem
ke zmenseni zhoub, ktere pusobi.
Pseniei dluzno vsak pfeee seti
dosti zavcas, abv rostlinv bvlv do
bfe vyrostle, nez zima nastane, ne
vsak tak brzy, aby rostlina vyros
la do kolinek. Nejlepsi doba k seti
zimni psenice jest asi prvni tyden
v zafi v zemepisne sifce severniho
Olhia. Y zemepisne sifce jizniho
Ohia je nejlepe seti x poslednim
tydnu zafi. Jeste vice na jih je nej
lepsi doba jeste pozdeji, asi polovi
ce fijna pro stfedni Tennessee a
stfedni Oklahomu, a asi prvniho
listopadu pro sevrni Georgii. Y ta
kovych krajinach jako je Pied
mont ve Yirginii dluzno pocftat s
vyskou krajinT. Y severni casti
tohoto statu je nejlepsi dobou k se
ti polovice zafi, v jizni casti tfeba
dati pfednost poslednimu tydnu v
zari.
0
Yseobecne pravidlo pro seti je,.
ze ma byt rozdil jednoho dne na
kazdych sto stop vetsi vysky. Je
vsak obycejne v cele rozloze, kde
pestuje se zimni psenice, obdobi
nekolika tydnu, kdy set! muze byt
podniknuto se stejnymi skoro vy- .
sledky. Obdobi toto je delsi, cim1
dale postupujeme na jih.
Mnozstvi semena, jez tfeba siti
ve vlhkych krajich zimni psenice
jest sest peku na akr. To mozno
menit podle velikosti zrna, uzite
odrudy, stavu pole, urodnosti a ra
zu pudy a doby setb. Kdyz zrni
je male, pole v dobrem stavu, puda
bohata, tepla a dobfe odvodneiui
a setba casna, staci casto pet nebo
i ctyfi peky na akr. Kde jsou po
mery opacne je tfeba 7, 8 ano i 10
peku, aby dosazeno bylo lepsich
vysledkii. Je radno setrvati pfi te
chto pravideeh pfi vsech odrudaeh
at' se tvrdi o nekterych, ze jsou se
ne vynosnejsi.
Kdo zii.i anglieky dobfe ucini,
kdyz si dopise o bulletin c. 596 do
departmental zemedelstvi. Bulle
tin ten jedna o "Pestovani zimni
psenice ve vychodnich Spojenycli
Statech. "'
Jak hledaji vcely med?
Botanikove jiz od delsi doby by
li nahledu, ze barva kvetu a spolu
vfme vabi vcely a jiny hmyz k so
be. Ale nejnovejsi pokusy. prove
denymi oil vynikajieieh odborniku
essa. K. von Frisch a L. z Dobkie
wiezu doki'izano, ze vcely nalezaji
medonosne kvety jen pomoei oci.
Dobkiewiez zkousel zpusobilost
veel k rozeznani barev papirovymi
na dratech upevnenymi a po jete
listi rozprostfenymi kvety, z nichz
nektere medem byly napusteny.
C'etnymi pokusy tohoto druhu s
ruznymi barvaini pfislo na jevo,
ze se vzdy vracely k onem umelym
kvetinam s urcitou barvou, z nichz
uz byly med cerpaly. Kdyz se vce
lam tykadla ufizla, mohlo byti zjis
teno, ze barva kvetu vcelam uz z
dalky naznacuje smer letu, kdezto
vune medu teprv v blizkosti ucin
kuje. Dale bylo pozorovano. ze cer
vena barva kvetu zavdava vcelam
pficinu k vyhledavani medonos
nych kvetu, ale barvy ty pusobi
jen tehdv, kdvz bvlv vcelv nabvlv
pevneho pfesvedceni o jejieh nie-donosnosti.