OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
Bel gum a Rusum. teprve potom az
dostanou z Xemcu silenou hruzu,
potom teprve nabudou Anglicane
jasneho nazoru o torn, co znamena
nehezpeci nemeeke a echo je tfe-
Vychazf kazdou stredu. Published Wednesday lm na jellO odstraneili.
Xejedna so jen o vitezstvi nad
ZABAVNY
T DEN NIK
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers i
CLARKSON, NEB.
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Nemeekem. ale i rozumny mir a
spravedlivou a moudrou iipravu
pomeru evropskych do budouenos-ti.
Cechove a valka.
Snadne vitezstvi spojencu nepri
neslo by kyzeneho vysledku.
Maine pficiny k zarmutku pro
to, ze Xi'inci vyhravaji? lyslime
ze ne. Ysecky okolnosti svedei o
torn, ze velike pfesile koneene pfe
ce podlelmou. Jisto jest tolik, ze
nikdy nema velikou cenu uspeeh .
snadnv, vitezstvi -laeine. Kdyby j
mela byti valka kratka, kdyby se
podafilo Nemee a Rakusany zdo
lati brzo, ve dvou nebo tfeeh me
sicich, sotva by to prospelo Slova
lium, zvlaste nam narodum ma-Ivm.
Panz a Berlin.
Xemecti a germanofilsti strate
gove, ktefi za zelenymi stolky s
pra porky v ruee posunuji po uia
pe pinky, divise a armadni sbory.
pora.ejk-e armady spojencu a Ru
sh, prodlevaji se zalibou na pfi
rovnavani pfitomne nemeeke kani
.'pane s tazenim z roku 1870. a tvr
jdi, ze nynejsi tazeni srovnava se
losudne do nejmensi temef podrob-
nosti s valkou prusko-francouz-skon.
nehlede ovsem k tonm. ze
ozmery armad od tech dob vy
rostlv na mnohonasobny poeet. A-
.le jako kazde pfirovnani. i toto
kullm. Tebdeisi Franeie, nokiul se
Na prvnim miste nepovazujeme ;fonnv xn bya zbankroto.
spojence za zadne andeiy. Divej- t,faaf,stviin tri)iei korrupci
me se na veei okem skutecnosti nsi.ll0nn01l ,vrokracii. s elove-
a nedave.pne se zaslepiti nalso-k yAlki etiHdosti, ale malvch
sehopnosti, na
mm. Aeverme, ze narouove veu
ci, Franconzi, Rusove a Anglica
ne, a to zvlaste Anglicane, vedon
tnto valku za osvobozeni narodu
maiych. Budou-li narodove mali
koneene pfece osvobozeni, stane
se tak jen proto, ze toho bnde
vyzadovati prospeeli velkyeh.
Ciin bude valka delsi, eim na
kladnejsi a naniahavejsi. tiin mene
bndon narodove velci pomysleti
na korist". Dobry pfiklad mame na
Anglieaneeli, kteri sice dues bojn
ji na nasi strane, ale k nimz vzdor
tonm pfece jen dluzno chovati se
s velikou nediiverou. Anglieka lo-
eisarskem stolci.
Dues stoji zde zdrava, silna repu
blika, vedoma svych eilu a svelio
poslani. odhodlana braniti se do
posledniho dechu privalu sever
nieh barbaru. A nejen ze Franeie
saniotna by la by s to ueiniti ten
tokn'ite obtiznejsim provedeni hl
tavyeh planu nemeckych piratu.
Fi-aneii posiluje vedonii, ze na vy
ebodnieh branieieb Xemecka vy
vstava ji niobutny spojenee, jenz
v teze ehvili. co nepfitel stoji pred
branami svetove metropole, napfa
lia ruku po Herlinu. A tak v teto
svetove valce muzeme se doekati
litika jest jiz po staleti stejna a ojedillC46 podivane3 ze viteznv ne
dobfe znama : Udrzovati na pevm- obsazlljld hlavili nigsto son.
ne rovnovalm, nenechati mkoho i, zem5 blule inusiti pr-ihHzeti
pfilis vyrusti. Anglicane sli do vj'iI
ky s necliuti a byla obava, a by se
iiakone c neobratili proti nektere
mu ze spojencu, hlavne proti Ru
sum. Oni se boji vzd3r jen toho nej
mocnejsiho. Dues jiz Anglicane
smysleji jinak. Nemci zaplavili voj
skein Belgii a severni francouzske
pobfezi a da se ocekavati, ze je
jich Zeppelinove budou brzo zas7
pavati bombami Londyn, jako
dnes zasypavaji Pafiz a Antverpy.
To spusobilo veliky obrat v an
glickein smyslem. A my pravime,
ze nebude dobfe, dokud nejen
Francouzi, ale i Rusove a Angli
cane nenabudou presvedceni, ze
nemecka prevaha musi byti zdrce
na za kazdou cenu a za kazdou o
bet'. Tech obeti bude tfeba prave
se strany anglicke. Anglicane bu
dou muset v mnohein povoliti Ru
sum a Slovanum, budou-li se chtif
uchranit od hrozici zaplavy ne
meeke. Jenom Vcilka tezka a namaha
xa. vyvolava nadseni a dovede po
hnouti lidi k obetem. Pad Xapo
leonuv vyvolal "sbratfeni"' ohro
zenych panovniku, z nichz zadne-
k tomu, jak jeho vlastni sidlo vla-
!dy oeita se v rukdu jineho odpur-
ce.
Kdybychom meli souditi z jaso
tu nemeckych zurnalistu nad ry
chlym blizenim se nemeeke arma
dy k Pafizi, musili bychom se do
mnivati, ze Nemcum kyne otevfe
na cesta do francouzske metropo
le, jakmile jednou dorazi k jejim
branam, a tim porazka Franeif
bude dokonana. Ve skutecnosti Ize
pfedpokladati, ze teprve u Parize
narazi Xemei na tvrdy ofisek. Jak
dloulio muze Pariz odolavati za
plave germanskych hord? Y roee
1S70 mesto vzdorovalo Nemcum
po etyfi mesice, ackoli nebylo pri
praveno na oblezeni. Dues cele tu
ny potravin a velika. stada dobyt
ka lirnou se do bezpeeneho pas-na,
nebot" Francouzi nedaji se tento-
krate pfekvapiti nepfipraveni. Y
nemeckych vojenskych priruek.'ich
zaznamenana jest Pafiz jako nej-
moliutne.isi opevnene mesto na A je to pravda. nebo i vitez. ne
svete. Yojensti znalei pfedpovida- poeitadi se cena lidskyeli obeti.
ji. ze inuze vzdorovati pfi nejinen- Utrati tfeba jen olvhodem a za-
slaba. tvofif ji hradebni zed', kte
ra, jakkoli sesilena 4S stop siro
kym pfikopem, muze vzdorovati
louze jizde a pechote, ale nikoli
delostfeleetvu.
Bude s to Pafiz odolavati nava
ln nepfitele s timto dukladnym
p;isinem opevneni? Jedna vec vim
si stin pocbybnosti do odpovedi,
jcz musila by jinak vypadnouti
kladne. Proslycha se totiz, ze ne
meeks'i armada vyzbrojena jest
oblehachni delv silv nevidane, kte-
re jsou "triumt'em" Kruppovy
zhrojovky. jak hrde poznamenava
ji Xemei, kteri naehazeji nejvetsi
uspeeh lidskeho dumyslu ve vyna
iezeni stroje co mozno nejvice vra
zedneho P.ravi se. ze dela ta
to vrhaji stfely vice nezli stfevic
v prfnneru mefici do vzdalenosti
sestm'ieti mil. stfely, nabite tfa
skavinou straslivych ucinku, slo
zt'iii neznameho, rovnex ''trium
alni to objev nektereho nemec
kelio genia. Kdyby Xemei sku
tecne byli s to dopraviti pfed Pa
fiz tyto nestvury. byly by prici
ny. abychom se ehveli o osud hr
dt ki'.'ilovny nad Seinou. Mimodek
lifijiomina si elovek Yerneovo "O
celove mesto" pfi popisovani tech
to nesmirnych oblud k nieeni lid
skyeh zivotu ureenych.
Berlin nema na proti tomu nija
keho opevneni. Xemei nikdy ani
na okamzik nepfipustili si myslen
ku, ze by kdy vystal jim nepfitel,
ktery by zapomel na to, ze 4 'Xem
ei krome Boha neboji se nikoho ua
svete" a odvazil se vpadnouti se
svym vojskem az do pysne metro
pole nail Sprevou. Ale okamzik
ten pfece jen se blizi, kdyby Xem
ei sebe vice vzpirali se teto my
slence. Pet armadnich shorn roz
lozeno jest na vyehodni strane
mesta, pfipraveno jsoue odraziti
vpad ruskyeh legii. Lidska tela
jsou ovsem nejlepsimi hradbami,
ale zbyva videti, budou-li dosta
teena. Berlin jest poplasen na vy
sost zpravou, ze Rusove chystaji se
pomstiti zkazu Louvainu tiplnym
znicenim Berlina. Doufejme, ze se
tak nestane, ale )ravdy feceno,
znicenim Louvainu povstala pro
svet skoda daleko vetsi, nezli kdy
by sto Berlinu srovnano bylo se
zemi. Berlin, stejne vystavny ?
skvely jako je dues, muze 'byti za
rok vystaven poznovu ; Louvain
nikdy nepovstane ze sficenin, v o
ne starobyle vznesenosti, jakym
byl pfed vpadem nemeckych van
dalu. Xaprosto by neuskodilo, kdy
by ruska batterie namifena byla
na " Siegesallee" a smela onen
stujudni spalir kasarnickyeh ioch
. Hlavne ale si pomohl z narodni
ho dluhu. do ktereho s Pittem.
statnikem anglickym zavlekl An
glii. A nejvice si pomohl z valek Xa
poleonskych. Tyto zeme j)fiedl
na pokraj upadku. jenom zid -
Rotschild ume z nieh zboliatnouti.
Onen hessensky knize. William
T., jenz ty sve vojaky proilaval
Anglii. mel Xapoleona v naramne
nenavisti. Proto kdyz Xa)oleon
nan jednou tahl. William veib'd. ze
ze vseho nejdfiv bu my popad
vsechno jeho jmeni. a -jby se to
nestalo svefil je Rotsciiildovi.
Ohle(ine Xapoleonsky h tu.eb
labyl na omylu. X'ebo1" Xap.He
on jak pfitahl, dal vyvesit bulie
tiny. a nichz oznamoval, ze pauov
nicka rodina Ib'sse-Cassel nahro
madila mnoho jmeni im prodava
nim vojinu Anglii a pro tuto ha
nebnou lakotnost a lidokupt ctvi.
ze pfest.iva existovat.
Jmeni jeji ovsem nyni ;ii"lo pri-
padnouti nastupei, to jes Xtapole
onovi a tomu se jednalo o to. kde
to jmeni jest. Zavoh'in Rotschild.
Povidalo se. ze mu William I. sve
fil svych $3,000,000 na hotovosti
a Rotschild ze tyto penize scho
val do vinnych sudu.
To je ale sotva pravda, proto
ze v sudeeh by penize nepfina.se
ly zadny urok a pak ly je nekdo
mohl najit. Rotschild ale ty pe
nize poslal do Anglic, kdez zatim I
jeho syn Xathan mel bankn. 3Ino-ho-li
mu knize svefil nad ty 3,
000,000 neni znamo.
Nezli William se mohl do sve
vlasti vratit, stary Rotschild
(Maier)zemfel, a William si ovsem
myslil. ze se se svymi penezi vice-
BE3B33IDn POP
nnoQDE
QQQQQQ
3DD QQtQQCV
3QQDQCS9B9
EH
HQ
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
Bolesti a krece
pfi revmatismu, neuralgii, ustfelu cili
houseru jsou spesne zahnanj-, je-li pouzit j
SEVERUV
Gothardsky olej
jako liniment. Zmensuje zapal, odstra
iiuje otekliii', zalmiii kfece a ztuhlost.
BB
BB
BB
BB
Cena 25 a 50 centu.
Na prodej v lekarnach.
Dobre pfi ho
leni i pri
vymyvanf
hlavy.
Severovo lecebne
kozni mydlo
Vytecne
pro toaletu
i koupel.
Cena 25 ctu
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
SB
SEVEROYY TAB-LAX paxs cuHrvi"kJ Prodgtr 1 do
.. speie. oena. mazo csntu.
Na prodej v lekarnach. Nepfiji'mejte napodobenin.
Nema-li je vas lekarnik, objednejte si je pfi'mo cd
W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, la.
BB
BB
BB
BB
E3E3EQQO QC3C
BQCIIUQQQQC
annnmc
annacc
3DD QQQQQ
3QD PBBSBPP
nejitote, jak valka skonei. ' Aby nakrmime sve milliony delniku to-
vedel prvni jak to dopadne, ode
bral se Xathan na bojiste. Jak
mile spatfil, ze u Waterloo je po
razka Xapoleonova zpecetejia, u
jizdel z)et do Londyna. Platil
vice nezli kazdy kral za nejlepsi
varnich. jak se pozdvihneme zno
vu na nohy ? Kde najdeme toho
strgjnika, ktery by spravil jemne
ustroji nasich obchodnich a hospo
dafskyeh hodin, tak tezce poehrou
mane, aby se kyvadlo opet pohy-
kone. a kdyz pfijel do Ostende, 'bovalo? St'astni rusti se
chtel se dostat na drub on stranu. j dlaci, oni maji hodiny slunecni
lined, vzdor tomu, ze prave zufila ' jeste ze sestnacteho stoleti, a ty se
ll rozn a boufe. Kazdy se bal na Jzadnou valkou neporouchaji. Pole
more se vydat. ale za 2,000 fran- jzustanou, ale za to prumysl a ob
ku se k tomu pf ec vyskytl plavee, j ehod cele Evropy octne se v ssu
jenz ho pfevezl, kdyz Rotschild jtinach.'
krat neshleda. Bvlo to tedv 0-hlC"ilil "il opatfeni, ze ve pfi-
hromne pfekvapeni. kdyz jeden
Rotschilduv syn (tech bylo pet.
jakoz i pet deer) mu ten obnos
pekne vratil. cely neschazelo nic.
ovsem uroky a vydelek. jaky s te
nia penezi udelal si nechal. a toho
bvlo hodne.
!pade utonuti, bude o zenu plav-
covu postarano. Do Londyna se
dostal Rotschild kdyz nikdo jiny
nevedel, zdali k bitve doslo, tim
mene jak dojiadla, nebot' tenkrate
teleirrafu nebvlo. Jakmile pfisel.
(nastala jeho loupeziva lira. Zaeal
Nekdo tohle ma za velikou po-! totiz ua oko prodavati papiry an-
etivost se strany Rotschilda. Jako
poetivost to take dopada. ale ve
skutecnosti je to spise schytralost.
Lide totiz vedi, ze obraty politi
cke se stavaji ryehle a neocekava-
ne, kazdy vedel, ze po zemfelem
dedili jeho synove a ze by nekdy
pfatele Wilemovi, az by mohli, na
ne uhodily o zaplaceni sumy sve-
fene, k niz by mohli hodne pfi
glicke. Lide, kteri vedeli, ze se
vi-aci z bojiste, vzali to za zname
ni, ze Anglicane prohrali, a angli
cke papiry prodavany kazdym s
velikymi ztratami. Rotschild o
vsem je dal tajnymi agenty za
tn snizenou cenu kupovat a kdyz
mel vsechno, co se dalo uchytir
''pfisel Anglii na pomoc", totiz
prohlasil. ze ty papiry dale kle-
' Sotva uplynou tfi mesice, bu
de vaeehen pokrocilejsi lid v Ev
rope volati po navratu spofada
nyeh pomeru. Yalecna horecka se
vyboufi, valecni vladcove octnou
se v nepfijemne postaveni vuci
rozhnevanym a roztrpcenj'ni
poddanym, kteri jsou valky teto
obeti. Co jim odpovi? Lide budou
chtit praci a plat, budou chtit jis
ti. Cela Evropa bude tak volati.
a panovnici budou muset odpove
deti. Kdo z nieh bude miti tolik
rozumu, odvahy a sily, aby po
zdvihl civilisaei, kterou valka po
sine o tfi stoleti dozadu? Zaves
ti normalni pomery? Tyto normal
ni pomery vyvinuly se behem tfi
stoleti, dalo to velikou praci a
lhat, nebo pocitat z ni velke uro- sat ucnecha, ale bude je kupovati "nedaji se obnoviti jen tak brzo.
ky. Neni tedv nic divneho. ze
sam.
i
Bud'te jisti, ze co nejdfive uasta-
Nathan R. volil radeji jistou cestn. , To poskytlo duvery pfestalyj110 lll,ozny zmatek. Zbrojem del
veda ze s poctivosti se nejdal do- klesat. a kdyz potom pfisia zpra- lllka "Plng chromilo. Padne-li del
jde a byl poctivym, kdyz mu to'va. kterou?. Rotschild uz d.-n in'k' Patli'1 vecko- Jeu vinou tgcl"
vekterem jest ztelesnen eel v mili-'sliboval pvospech, sprostilo ,nal - zprava 0 torn, ze Napole-'0 vojensKvch via dcu zasta vena
taristicky system nemeckeho na
roda.
sim jeden i'ok proti armade cita-
mu ani nenapadlo. abv ehtel druhe m lllilio11" Vse. co lid-
1- ' IS. 1.11 . 1 ' . 1 1
skv uuinvsi moni vvnaiezti k ot)ra-
ho oiizemi oloupiti. ?sichni videli
nepfitele jen jednoho a radovali
se z jeho padu.
Spojeni narodove balkansti do
byli nad Turky vitezstvi tak snad
nych a tak ohromnych, ze toho a
ni z daleka neocekavali. Nezli u
plynul rok, vypukla mezi nimi val
ka bratrovrazedna. Takova valka
mohla by vypuknouti i nyni. kdy
by vitezstvi nad Xemei by pfilis
snadne.
Je tfeba, aby se bojujici naro
dove vycerpali a vysilili. nezli poc
liou hledati pomoci a spojenectvi
narodu malyeh, nezli uznaji za
vhodne zfiditi samostatnou Pol
sku nebo cesky stat. Xa neco tako
veho da se pomysleti teprve ten
krate, iz se spojenei pevne pfe
svedci, ze Xemecko jest hanbou
civilisace a nebezpecim )ro Evro
pu a ze zdrcena byti musi.
Kdyby mela valka skonciti br
zo, snadnym vyletem na Berlin z
Pafize a z Petrohradu, byli by An
glicane prvni, kteri by se Nemcu
zastali z toho duvodu. aby se udr
zela evropska rovnovaha. Teprve
potom, az se s nimi chyti do smr
telneho zapasu a az sami zakusi
tech slasti. valecnyeh, kterych do
sud dopfavali jen Francouzum,
ne proti nepfiteli. jest v Pafizi pfi
praveno. Tficet sest mohutnyeh o
b'rnenych tvrzi, pokrytych nesmir
nymi oeelovymi platy, kazdii s
ho to strachu a pak mu to ucinilo on i)orazen na hlavu. hledel opet
jak vedel velmi dobre odporu- kazdy anglickv konsoly kupovat.
jceni u jinyeh panovniku sveta. Ti 'ale Rotschild je mel v rukou vel-
KdO Zbohatne I 0 t0t (Iov1;li 0 tl't0 POeTivosti kou vetsinou. Za ten jediny den
"lie a f znamenHl lro n'10 v5t5i yy 1 vydelal pfes .-5.000,000. A nyni
v 2 VaiKy. delek, nezli by mu byl podvod je to Rotschildum jedno. ktera
Obyc.-jiie se pravi. ze z valek pfiiiesl. A eoz kdyz se k tomu. pry strana vyhraje, oni maji vydelek
nema nikdO' Z;'ulny zi.sk. ani vitez. iieni-a vdivA rm'hh'isiln ( t:in' n'.Wr ,.v.i,.,.i.-v ,,,,1,1--i,.-,' c.',i
Rotschild byl strasne mucen. aby 'si dobromady. kdyz potentati a
naroilove mezi sebou valci a vza
jemne ozebracuji. do dluhu eim
dale vice se zamotavajice.
prozradil. kde ty penize knizete
Yilema chova a pfec nic X'apole
onovi neprozradil. IMaier Rots
child zemfel 1ST 2. jiocitalo s. ze
ma mnoho milionu jmeni a pet je
ho svnu si zafidila bankv v ieti
m,ium i'ui,,Aiv llltl t) lkz 1 nut iiieii mesujrii rvropsK veil, uh
vetsi. ale vydelek ma pfe-e n.'kdo.
a to jest "valecny trust", zlioto-
nedbanim zeme mnohem vie-1 nez
li mu sebe vetsi nahrada valeT-na
muze odplatit, nebot' sotva ze
kryje skutecne valecne vydani.
Evropa bude ruska.
Prosluly essayista pronasi pozoru-
tficeti az sedesati dely, s celkovou vitele del. stfeliva. lodi, ale nade
posadkou 170.000 imiii, tvofi za-
klad obrany. Cely kraj mezi nimi
jest opatfen podkopy. nepfekroci
telnymi pastemi, ploty z ostnate
ho dratu v nestvurne smesici po
kryvaji cele etverecni mile. Krome
permanentnich posadek jest poiio
tovc 200.000 muzu zalohy. umistc
nych v zakopech, za naspy a v
maiych kupolovych tvrzich, ktei-e
se tak dobfe osvedcily u Lutichu.
A'etfelci, aby se dostali do mes
ta, musi proraziti tfemi soustfed
nymi kruhy pevnosti. Prvni kruh.
meriei v obvodu to mil. ma v po
lomeru asi 12 mil, a sklada se z 10
tvrzi, zbudovanych z konkretu a
oceli. Pet mil dovnitf jest druhy
kruh, skladajici se ze sedmiuVti
tvrzi. vyjilnujicich mezery mezi
vnejsimi tvrzemi. Byly to tyto ti
ze, ktere vzdorovaly Nemcum v
roce 1S70. ale od te doby byly
skoro uplne pfestaveny a zmoder
nisovany, a na mnoze byly spojeny
hradbami, na ochranu pechoty.
Tfeti obranna linie jest pomerne
vsechno peneznici. jejich j-ukama
penize na valku se dluzene a vynhi
cene pochazeji a proto jest to za
jiste moudry navrh, jaky ueinil
nedavno anglickv spisovatel a jejz
kongresnik Tavenner z Illinois ve
snemovne opakoval. ze ma-li se
zavesti mir. bude nutno veei zafi
diti tak, aby "valecny trust'' z
valky teziti a bohatnouti nemohl.
To jest, vlady samy
by si mely zhotovovati svoje dela,
stfelivo. odevy. vozy a valecne lo
di."' Ze nekdo z valek pfece bohat
ne a to prave lide, ktefiz do val
ky nejdou ukazuji jifedevsim pe
neznici a prvnim mezi nimi to u
kazal puvodni Rotschild. Ten po
lozil veliky zaklad ku svemu ob
rovskemu jmeni jen z valek. Nej
dfiv to bylo. kdyz jeho rukama
proehazelo 1.290.000.000 jenz An
glic platila hessenskemu panovni-
kovi, kteryz ji "prodaval"' sve
vojaky k boji proti Americanum 0
samostatnost 1775-S3 valcicim.
1 Vl f. rl T) T 7" T-rtcll A nr- rt TTTTr.1 ls t-ii ..nlVrr
tile rozkazu otcova zustali vsichin ; J J
spojeni pod jedinou hlavou. A co : 'c vynikajicim londynskem ea
toto spojeni znamena, ukazalo se
docela jinak. nezli ve pfipade sy-
i ... ('1,a:..i ..rx. tt i i
nujFj.sii v in uiiinu ue j.j.cuuh.1 neg
bie chinek: "Jak bude vypadati
Evroj)a zitra a uvadi v ?iem :
'"Mr. Norman Angelil (znamy vy
nikajici spisovatel 0 mezinarodni
iolitice fekl mi dnes rano 0 teto
valce : Je pfi ni zvlastni to. ze kaz-
nu Svatoplukovych. ktefiz vzaje
mnymi hadkami mocnou fisi otee
sveho pfivedli ku zkaze. ?Iladi
Rotscliildove svym sjiojenim staly
se vladci kapitalu a tim samym i
ovladaji potentaty politicke. a tly bojuje a pfece bojovati nechce.
kdyz tito valkami si pfinasej veli- Jisto jest, ze valka vyvohi dve ve
ke ztraty. nekdy i pozbudou koru- :like ymeny: Pfedne se Evropa
ny a starosti maji velike, Rotschil-j stane ruskou a za druhe se stt'v
diim kazda valka znamena dalsi ' disko svetoveho obchodu pfeste
vydelek obstaravanim pujeek. i huje z Londyna do New York 11.
Co valka pro ne znamena. iik;i-!Rusko zvitezi. prtooze musi. Ouo
zalo se na pfiklad v bitve u Wa-Uavola million svych sedk'iku ze
jest veda i civilisace. Lidkosf by
la oklamana a pozde to poznava'
'"Pamatujte si jednu'vec: Mezi
mladymi rekruty evropskymi, kte
fi budou umirati po tisicich, ba
millionech. jest vlastni vykvet ci
vilisace. Rozstfileny budou mozky
genifi. ktefi snad mohli v deseti
nebo dvaceti letech vymysliti pro
lidstvo vynalezy nejvetsi dulezi
tosti. uleveni bidy a odstraneni bo
lesti. Kolik takovyeh lidi jedna
bitva znici. kdoz to vi? Znicime
mno'iu'ho skveleho ducha, ktery
nas mohl osvecovati v dobach tem
noty. Xasi otcove upalovali bystre
duchy, ktere obvinovali z kacif
stvi a carodejstvi. My nicime nej
bystfejsi ze svych. andelu."
Ctete novou povidku "SOKOVE'7
terloo. K porazce X'apoleona bylo
tfeba pfedevsim penez na valecne
potfeby, a tyto opatfoval financni
X"apoleon, Xathan Rotschild, me
nil poukiizky Wellingtonovy az na
vysledku vitezstvi Anglicanu a
Xemcu zaviselo skoro vsechno.
Kdyby byli byvali porazeni. ne
byl by dostal penize. jez pujcil.
Kdyby zviiezili, byl by dostal vse
chno, ale nekolikanasob. Dluzni
upisy anglicke, jako vubec kazde
sestnacteho stoleti. aby opustili po
le a sli do valky. Xemei je pobiji.
Car vyvohi druhy million, zase je
Xemei pobiji. Ale pfijde zase 110
vy million, a koneene musi piva
ha zvitezit. Ti, kdoz zustanou na
zivu. )fijdou vzdehivati sva pole
ale kdo zustane na zivu v Ne
meeku. Anglii a Francii. zvlaste v
Xemecku a Anglii. az bude tomu
vrazdeni konec? Xase industrie,
pokud je z cihel a malty, muze zu-
jinc klesaly naramne v cene vuci stati stati, ale kde bude uver? Jak
Porasta Pytlaku,
"Vernf az do skonani",
Zklamana zavisf!
Tfi povidky v jedne kni'zee od Karla
Cervenky. Poileme vsechny tri po
vidky do kterekoliv casti Spojenych
Statu vyplacens
za 35ct.
ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.
t
LET
11
A TRIUMPH
IN THE ART
OF BREWING