Mesic valky.
Postupny pfehled valecnych u
dalosti evropskych od pocat
ku vse-evropske valky.
Pfedevcirem bylo tomu prave
mesic, co Eakousko vyhlasilo ma
lemu Srbsku valku a roznitilo tim
pozar jenz zaehvatil nejen colon
Evropu ale rozsifil so temef po eo
lem svete a nidko noma tuseni. kdy
toto strasne krveproliti, pro nez v
dejinaeh lidstva marne bychom
liledali srovnani, bude skoneeno.
Jest zajimavo pfehlednouti duos,
kdy valka trva teprve mesic, vse
ehny ty udalosti. jez pfivally so ne
nadale jako blesk z jasneho nebe a
fiti se nczadrzitelne ku pfodu ja
ko rostouci a vise strhujiei lavina.
Signalem velke vseevropske val
ky bylo zavrazdeni rakouskeho
naslednika triinu Frantiska Fer
dinanda a jeho ehoti v Sarajave,
ktefi byli zastf eloni srbskym stu
dentem Gavrilem Prineipem due
28. cervence. Rakouske nemecko
listy zacaly ihned stvati proti Srb
sku, obvinujiee srbskou vladu ze
spoluucasti na atentatu. Uplynul
temef mesic zdalo se jiz, ze smrf
arcivevodova nepovede k vaznym
mezinarodnim zapletkam. V toin z
nenadani pfislo ultiinatum rakou
ske vlady, zaslane vlade srbsko
due 23. cervence. Na toto ultima
tum, jez obsahovalo pozadavky,
pficici se narodni cti, Srbska jakoz
to samostatneho statu, mela byti
dana odpoved' do 6 hodin veoer
25. cervence. Srbsko pfistoupilo
na vseehny podminky ultimata, vy
jimaje tu, ve ktere Rakousko za
dalo, aby rakousti urednici siicast
nili se vysetfovani spiknuti proti
rakouskeho. Rakousko prohlasilo
tuto odpoved' za nedostatecnou a
rakousky vj'slanec opustil Bele
hrad. To byl pocatek nepfatelstvi
mezi Rakouskem a Srbskem a kaz-
.1,'. ,.'n i. i 2.
-uy veuei, vaina jesi neuuvrai
npu. Rusko dalo na jevo, ze nedo
pusti, aby Srbsko bylo Rakouskem
pokofeno. Nemecko soucasne pro
hlasilo, ze nedovoli, aby jine vel-
moci se michaly do sporu rakou-sko-srbskeho.
Dne 28. cervence vyhlasilo Ra
kousko valku Srbsku. Car okamzi-
te nafidil casteenou mobilisaci ar-
mady a tehoz dne rakouske moni
tory zacaly bombardovati Bele
hrad. Srbska vlada odstehovala se
do Nise.
Ruska mobilisace postupovala a
31. cervence nemecky cisaf zadal
abyRusko mobilisaci zastavilo.Sou
castne prohlasil stav valecny v ce
lem. Nemecku. Rusko odmitlo za
staviti mobilisaci a 1. srpna vyhla
silo Nemecko valku Rusku.
Mezitim vseehny ostatni staty
horecne mobilisbvaly, i male zerae
jako Svycary, Belgie, Holland. Ne
mecko tazalo se, co bude delati
Francie. Francie odpovedela vse
obecnou mobilisaci. Italie prohlasi
la neutralitu.
2. srpna vtrhlo Neemecko do
Lucembureka a porusilo thn neu
tralitu teto male zeine. Tyz den
vtrhli Nenici do neutralni Belgie,
kdyz vlada belgicka odepfela ne
meckemu vojsku pruchod. Oddil
nemeckeho vojska obsadil Kalis v
ruskem Polsku. Svedeny prvni bit
vy ve vzduchu.
3. srpna opustil francouzsky vy
slanec Berlin a nemecky Pariz.
Belgie pozadala Anglii o ochranu
sve neutralitiy. Srbove odrazili vi
tezne prvni utok Rakusanu.
4. srpna vjdilasila Anglie valku
Nemecku a tehoz dne vyhlasilo Ne
mecko valku Belgii. Namorni srtz
ky v Evrope, Asii a Africe.
5. srpna potopena nemecko lod'
'Koeniginu Luise" anglickym kri
zakem., Kabel mezi Nemeckem a
Anglii prefiznut. Popravy v Ter
stu a Dalmacii. Tehoz dne zapoca
lo bombardovani Lutychu Nemci.
Hrdinsky odpor Belgu.
6. srpna Rakousko v3'hlasilo
valku Rusku. Lutych se skvele
hr5nv
7. Cerna Hora vyhhisila valku
Rakousku. Srbove odrazeji vse
ehny utoky Rakusanu.
8. prvni anglicti vojaci pfistali
ve Francii. Francouzove vnikli do
Elsaska a Lotrinska, kde dobyli
Milhuz a Altkirchu. Rakousko po
sila sbory na pomoc Nemecku pro
ti Francii-.
10. srpna francouzsky vyslanec
odvolan z Vidne. Srbove a Cerno -
liorci vnikaji do Bosny.
11. srpna Nomei dobyli Luty
ehu Norsko a .Svodsko prohlasuji
neutralitu. Zjiravy o vzpoure a de
cimaci jineho ceskelio pluku.
12. srpna Anglie vyhlasuje valku
Rakousku, C'erna Hora Xt'inecku.
Nemci porazeni v bitve u Hatlenu
v Belgii.
V--j. srpna. Pomer mezi Italii a
Rakouskoin so priostruje. C'erno
hoiei bombariluji z Lovcenu Ko
tor. Dochazoji novo zpravy o zpou
raoh C'echu. Srbu. Vlaehu a Rumu-
mi v rakouske armade.
14. srpna. Rakusani odrazeni
Srby na Dunaji a Save.
In. srpna. Car slibuje Polakiun
samostatnost.
16. srpna. Japonsko zada, aby
Nemecko vyklidilo Kiau-cau a od
volalo lodi z cinskych vod. Ra
kousko lod'stvo porazeno francouz
skvm a britskvm v Jaderskom rao-
fi.
17. srpna belgicka vlada se ste-
huje do Antverp. Rakusane na
hlavu porazeni v krvave bitve u
sabace. Nemci pfed Bruselem.
Car slibuje ziduin svobodu. V Pa
nzi se tvoH sbor ceskych dobro-
volniku.
IS. srpna 100.000 Anglicanu vy-
sazeno jiz na francouzske pobfezi.
Francouzove postupuji v Elsasku.
Zpravy o vzpourach C'echu a Jiho
slovanu v rakouske armade se po
tvrzuji. 19. srpna. Rusko ohlasuje, ze do
konoilo mobilisaci a udefi plnou
silou na Rakousko.
20. srpna dochazejl prvni zpra
vy o revoluci v 1 raze a krvavem
jejim potlaceni. Nemci vnikaji do
Brnselu. Papez zemfel.
21. srpna. Rusove dobyli nemec
ko mesto Lvk a vali se do Nemec-
7-o
Nomci postupuji k Belgii.
22. srpna. Zprava o zavrazdeni
prof. Masaryka, dra. Kramafe a
posl. Kloface. Nemci obsadili
Ghent a zacali oblehati Namur.Va
lecna. nalada protirakouska v Ita
lii vzrusta.
23. srpna zuri velka bitva mezi
spojenci a Nemci v Belgii. Ruso
ve dobyli Intersburg a nekolik ji
nych mest ve vych. Prusku. Ja
ponsko vyhlasilo valku Nemecku.
Rakouske lod'stvo opetne poraze
no. Hruzovlada v Terstu.
24. srpna. Spojenci donueeni k
ustupu z Belgie po bitve u Thiovil
le a Neufchateau. Anglicane ustu
puji k Monsu. C'ernohorci dobyli
Dubrovniku. Kotor bombardovan.
25. srpna dosla zprava o padu
Namuru. 5000 Rusu postupuje ne-
zadi'zitelno k Poznani, Kralovci a
Lvovu. Srbsko iiplne vycisteno od
Rakusanu chysta se k vpadu do
rher.
26. srpna. Antverpy bombardo
vany nemeekymi Zeppeliny. Spo
jenci ustupuji do Francie. Rusko
vitezi v Nemecku i Rakousku.
27. srpna zpravy o dobyti Lille
Roubaix. Mauberge a Longwy
Nemci.
28. srpna dochazi zprava, ze
7500 ceskyeli vojinu postfileno
Rakusany pro vzpouru. Rusove do
byvaji jIarborgu. Rakousko vy
hlasuje valku Belgii.
29. srpna. Zprava, ze Rusove do
byli Kralovce. Anglie vitezi v prv
ni votsi bitve na mofi u Helgolan
du. Tot vysledek valky za prv
ni mesic.
Zakon o podpore ro
din zalozniku
Rakouskych.
Dne 26. prosince 1912 byl vy
hlasen dulezit' zakou o podpore
rodin mobilisovanych osob. Zakon
nabyl ihned platnosti. Podle zako
na toho a die nafizeni vsech mi
nisterstev k nemu vydaneho po
skytuje se v pfipadu mobilisace
pfisuvek na vyzivu (stravu, odev,
byt, leceni, osetrovani, naklady na
vvchovani manzelce mobilisovane
ho, jeho detem, jeho rodicum, de
dovi babe, tchanu a tchyni ne
manzelske matce a nemanzelskym
detem. Z pfislusniku k naroku o
pravneni jsou vsak jen ti, jejich
vyziva byla doposud prokazatelne
zavisla na pfijmech plynoucich z
osobni praee povolaneho k aktiv
ni sluzbe., Opravnenym prislusni:
kum na rpveii pokladani jsou ma-.
jlorolnici, kteri bez cizi pomoci se
cleny sve rodiny obstaravaji sve
hospodafstvi, a zivnostnici, ktefi
nezainestnavaji zadneho pomocni
ka. Mobilisaci (doplnovani na valec
ny stav) rovna so toz svolani do
mobrany nobo svolani zalozniku
nob naliradnich zalozniku k vyji
mecne seluzbe v dobe mini. Oso
baisii k aktivni sluzl)o povolanymi
rozumeji so take ti, kteri jsou po
drzeni v aktivni sluzbe a narok na
oilj)oru rodin mix misto i tenkra
te kdyz prislusna aktivni sluzba ci
ta se za cviceni ve zbrani (ve sluz
be.) Kdyby k aktivni sluzbe povo
lanv dostaval dale sve sluzno nebo
svou mzdu. nebo kdyby nemel uj-
my na svem prijmu, narok na
podporu rodiji nevznika. Nevzni
ka take, neni-li vyziva tech kte
ryoh prislusniku ohrozona nasled
kem zaniku prijmu povolaneho,
eoz zjisti so vykonanym setrenim
odle zivotniho postaveni povola
neho. jeho majetkovych. vydelko
vyeh nob duehodovych pomeru.Za
sourozence pokladaji so a maji na
rok take nevlastni bratfi a sestry,
majili nekterolio s)olecneho rodi
eo: sourozonei, kteri jsou neman
zelskymi detmi, nemaji n.aroku.
Je-li povolany sam nemanzel
skym ditetem, nemaji naroku jeho
sourozenci manzelskeho nebo ne
manzelskeho puvodu.
Prispevek na vyzivu posuzuje se
podle prumerneho denniho vydel
ku povolaneho. K vyzive krome
stravy, bytu. odevu, a podobnych
nezbytnych zivotnich potfeb citaji
se take naklady na leceni a osetro
ni, ktery eh je treba u ditek, kro
me toho naklady na vvchovani di
tek. Prislusnikiim mladsim osmi
let dava se vyzivovaci prispevek
polovici vymery.
Rodinam osob mobilisovanych
poskutuje se prispevek k najemne-
inii jenz se rovna polovici vyziv-
neho.
Vyplata pfispevku na vyzivu a
pfispevku k najemnemu bude se
diti 1. a 16. kazdeho mesice u stat
nich pokladen. Kdyby se die oceka
vati naval ku pokladne, miize by
ti ustanoveno, ze vyplata se bude
diti jeste 2. nebo 3. resp. 17. nebo
IS. v kategoriieh die pocatecnich
pismem. Vyzivovaci prispevek se
napfed vyplaei v polomesicnich
lhutach.
Vyzivovaci prispevek nalezi pri
slusnikiim za cas, po ktery v ak
tevni sluzbe povolany nemohl pro
tuto sluzbu jiti za vydelkem. Do
ha pro vyzivovaci prispevek roz
hodne poeina dnem, ktereho k
aktivni sluzbe povolany opusti sve zivovaci komisi pfedseda hejtman
misto pobytu,aby se dostavil, nebo 'a povolan jest do ni za obec obec
dnem jeho podrzeni k aktivni sluz-ni zfizenec s chudinstvim obezna-
be pfes cas z pficiny mobilisace
atd., a konci se dnem jeho navra
tu. Dovolena na uzdravenou a ji
naka nezavinena pferuseni aktivni
sluzby nemaji za nasledek ztratu
naroku. Take ten, kdo pro nemoc
v nejake lecebne nebo osetfovatel
ne jest zadrzen nebo nemuze se
bez viny vratiti z jinych duvodu, ni-li pron podminek, 3. aby usta
se poklada za takoveho, jenz proinovila pfijemce platu kdyz pfi
aktivni sluzbu nemuze jiti za ob- slusnici, pro ktere jest taz poklad-
canskym vydelkem.
Kdyby se u nektereho z povola
nych nedal zjistiti den navratu, po
klada se za rozhodny cas, kdy pro
vedeno bylo odzbrojeni pfislusne
ho sboru. Den navratu bud' vy
setfen v takovyeh pfipadech tim,
ze se pfipoctou dni, kterych je
tfeba k ceste z odzbrojene stani
ce do domoviny.
Vyzivovaci pfispevek zastavi se
z pravidla uplynutim toho pidme
sice, do ktereho pfipada navrat k
aktivni sluzbe povolaneho.
Pfislusnikum tech, ktefi byli za
biti v boji, po boji nemohou byti
nalezeni nebo zemrou nasled
kem urazu v aktivni sluzbe, nebo
nemoci sluzbou zpusobene, poskyt
ne se vyzivovaci pfispevek jeste
po sest mesicu ode dne umrti, resp.
pohfeseni. Uprchl-li povolany ne
bo byl-li odsouzen do tezkeho za
lafe, nebo k tezkemu trestu, konci
vyzivovaci pfispevek dnem uprch
nuti, resp. dnem, kdy trestni na
lez nabyl pravni moci.
Pfispevek vyzivovaci nezmeni
se jinymi podporami, ktere snad
davaji obee, spolky, soukrome oso
by nebo zeme. mens! se pouze o
obnos, ktery pfislusnici befou ja
ko podporu rodin povolanych za
lozniku a nahradnich zalozniku
die ziikona z 21. cervence 1908 c.
142 f. z.
Na vyzivovaci prispevek a pfi
spevek na najemne nemuze byt
vedena exekuco. Nemuze byti za
baven, ani zjist'ovaehni opatrenimi
postizen. Postoupiti ho jinomu nel
ze. astaveni jest bez ucinku.
Na vyzivovaci pfipevok Ize vy
brati si predom zalohu. Zalohu mu
zo poskytnouti obec nebo jina kor
poraee a stav, nobo noktery c. a
k. zastupitelsky urad. Zalohy, na
vyzivovaci prispevek udeleno, bu
dou srazeny pfi jeho vyplate )o-
kladnou, ktere jest svefeno joj vy-
davati, jakmile pokladna bude
vyrozumnena o poskytnuti zalohy.
Narok na vyzivovaci prispevek
bud prihlasen u obecniho pfed
atavenstva. Ohlaseni bud' ihned o
becnim pfedsta?nstvem predlo
zono hejtmanstvi. Zaroven poda
ti ma obecni pfedstavenstvo zpra
vu o okolnostech pro rozhodnuti
o naroku diilezitych, zejmena dni,
kdy povolany opustil mistopobytu,
a se zaslanim pfihlasky uciniti e
ventuelne po vysetreni navrh vyzi
vovaci komisi, ma-li se poskytnou
ti prispevek cili nic.
Pri ustni nebo pisemni pfihlas-
ce dluzno vyplniti formula?, na
kterem maji zapsani byti vsichni,
kdo cini narok. Pfihlasku muze u
ciniti k aktivni sluzbe povolany ne
bo ktery koliv prislusnik (manzel
ka, deti, rodice, sourozenci, tchan)
nebo zakonny zastupce te obee, ve
ktere prislusnik ma sve nidne by
dliste. Pfi ohlaseni naroku bud' jmeno
vapa z pfislusniku k naroku o
pravnenych osoba, ktere vyzivne
nni byti vyplaceno. Vyzivne nesmi
byti poukazovane k rukam toho,
jenz jest povolan k aktivni sluz
be. Okresni nafizovaci komise
jmenuje z vice osob za pfijemce
platu jmenovanych manzelkii rao
bilisoVaneho, neni-li vsak mezi na
vrzenymi, osobu podle stupne pfi
buzenstvi nebo svakrovstvi nej
blizsi povolanemu. Na rozdeleni
vyzivneho mezi pfislusniky k na
roku opravnene nema komise vli
vu. .
Odmitnuta budou ohlaseni, kte
rajucinena byla pozdeji nezli dva
mesice po zpetnem pfedlozeni do
neaktivniho pomeru, nebo pozdeji
nezli sest mesicu po dni umrti ne
bo dni pohfeseni.
Za vseobecne mobilisace zfidi se
v sidle kazdeho mistodrzitelstvi
zemska vyzivovaci komise a v sid
lo kazdeho hejtmanstvi okresni vviia ao V0SK0M1 PoviaKu vaico ne-
ly, ktereho urci starosta. Okresni
vyzivovaci komise je povolana, a
by rozliodla : 1. o naroku pfislus
niku (aby ho pfiznala nebo od
mitla), 2. o vymefe pfispevku na
vyzivu, 3. aby vyzivne poukazala,
dokud tu podminky jsou, 4. aby
prispevek na vyzivu zastavila, ne-
na kompetentni, pojmenuji neko
lik osob za pfijemce platu. Roz
hodnuti komise jsou konecna a ne
ni z nich odvohini. Prislusna pro
rozhodovani jest komise, v jejimz
obvodu pfislusnik ma sve fadue
bydliste v case, kdy jeho narok
na podporu vznikl.
Zemska vyzivovaci komise ma
za ukol chraniti zajmy statniho
pokladu zabranovati dvoji pfizna
ni a nenalezite dalsi pozivani vy
zivneho. Hejtmanstvi maji davati pozor
na vseehny dulezite zmeny pome
ru rozhodnych pro dalsi trvani na
roku, ufad pobytu na zmeny, kte
re nastanou v pomerech pfislusnij
ku, domovska obec na zmeny v
pomerech osob k aktivni sluzbe po
volanych. Obee jsou zavazany spo
lupusobiti pfi provadeni tohoto
zakona. Obee budou v'zvany aby
pofidily abeeedni seznam tech k
aktivni sluzbe povolanych, jejichz
pfislusnici bydli'v obei.
Hejtmanstvi muze zfiditi take
zvlastni duverniky, aby konali vy
setfovani. Ufad ufednika jest cest
nym. Odepfen nebo slozen muze
byti toliko od osob, ktere maji
)ravo odmitnouti volbu do obec
niho zastupitelstva. (Duehovni, ve
rejni ucitele, ufednici a sluhove
statu, zeme, vefojneho fondu, dvo
ru, vojenske osoby v aktivni sluz
be, osoby starsi 60 let, osoby, ktere
po colon volebni periodu zastava
ly misto y oboenim pfedstaven
stvu, osoby, ktere trpi telesnou va
dou nebo trvalym, znacnym poru
senim zdravi, osoby, ktere dli v
kazdem roco dlouhou dobu mimo
obec, viriliste.) rstanoveni o du
vernicioh ma poskytovati moznost
aby zejmena ve vetsich stfedis
kach obyvatelstva, ve volkycli mes
tech, odpomozeno bylo panujieimu
nedostatku vhodnych vysetfova
eich zfizeneu ufednich. K duver
nickemu ufadu zpusobilo osoby
maji byti zvoleny, nejpozdeji,kdyz stroje vubec nemohou uzivati, po
ize oceka vati mobilisaci, jejich us- ,nevadz by pro same opravy nebyli
tanoveni za duverniky ma se stati 1 nikcly hotovi. Tern zustane steno
vsak teprve, kdyz mobilisace nebo.graf nenahraditelnym, ponevadz
jine svrchu uvedene okolnosti na- niaje znalost jejich stylu, pfipad
stanou. Duvernici mohou byti or- ne i veci same, dovede nejasny a
ganisovani tim zpusobem, ze se je
dnotlivym z nich svefi poucovani
a kontrola ostatnich. K tomuto o
)atfeni jest vsak tfoba, aby bylo
s eh va 1 en o m is t o dVzi t els t vim .
Veskera podani, protokoly, pfi
lohy. stvrzenky jsou osvobozeny
od kolku, poplatku i postovneho.
Rovnez pomucky, kterych tfeba,
aby narok na vyzivovaci prispe
vek byl platnen.
Ctovek proti stroji.
Zastavil jsem se na vystave kan
celafsskycli potfeb u exposiee "Ro
uoo " a zahledel se na maiy sticj.
ktery svym tvarem napadne pi-i-pominal
fonograf. Videl jsem ho
jiz pfed nekolika mesici v Ob
chodni komofe. Ochotny zastupce
zavodu zpozorovav muj pohled,
nemeskal a zivymi barvami zacal
mi lieiti pfevrat, ktery stroj v
kan cola fi zpusobi. Chef nebude jiz
otrokem sveho stenografa nebo ste
nografky, bude moci diktovati to
muto mrtvemu a proto nejdiskret
nejsimu tajemniku v kazdou dobu
denni i nocni, nepfetizi nikd.y pra
ci toho nejtrpelivejsiho sveho slu
zebnika, bude, zkratka uplne pa
n em sveho -casu.
Vseehny tyto vyhody pry stroj navzJy uzivani diktografu, parlo
Ronto" zarucuje. Stroje pro dikjgrafu, stenofonu, ci jak se vsech
tovani nejsou nijak novinkou ny tyto stroje jmenuji. Stroj upl-
Jsou vlastne jen propracovanim a
zdokonalenim vynalezu velikeho
americkeho kouzelnika Edisona.
Princip stroje vskutku je uplne
zalozen na fonografu. Diktujici
mluvi na citlivou membranu, je-'
jiz pohyby rysuje okamzite jeh-
M 1 !!
bo kotouco, ktery se Tovnomerne
otaci hodinovym strojem nebo ele-
ktrickym proudem. Pfi reproduk-
ci feci je postup obraceny. Jehla
pohvbuie se ve vvrvtveh rvhach
a rozechviva opet membranu, kte
ra da zaznivati puvodnim zvukum.
Je-li nutno diktat pfepisovati, na
sadi si pisaf znamou telefonni pfil-
bu, spusti stroj libovoliiou rychlos dobe veliky zajem o rozsifeni ba
ti, vyslechne cast diktatu, zasta- likove posty v ocekavani, ze by to
vi zase stroj a pfepisuje. Zvolne-1 mohlo pfispeti k zlevneni zivot
nim tempa trpi arci jasnost repro-, nich potfeb. Jedna se hlavne o to,
dukovaneho zvuku. Tato procedu- aby pomoci balikove posty bylo
ra se opakuje tak dlouho, az dik- docileno pfimejsi a vyliodnoisi
tat je pfepsan.
Vyhody tohoto stroje jsou ne
popiratelne. Zminil jsem se o nich
jiz nahofe. Chef ziskfi casu tim,
ze nemusi diktovati stenografu, uv
brz da "promluvene kotouce pfi
mo opsati a takto sve sily ihned
pine zamostnati, neni pfiveden do
rozpaku, onemocni-li mu steno
graf, ponevadz diktat je srozu
mitelny pro kazdeho a muze konec
ne mluviti libovolne rychlo, kdez
to pfi diktovani stenografu musi
brati zfetel jeho vykonnost.
Docela i v tiskarnach bylo uzito
tohoto pfistroje. Spisovatel dr.
Schramm nemel kdysi po nice ste
nografa a mel poslati do tiskarny
nutny rukopis. V nouzi pomohl
mu stroj, do nehoz zpravu nadik
toval, a byl potesen solenim, ze sa
zec velmi si tento ''rukopis' libo
val, jezto si pry nekazi oci
Vseehny veci maji vsak sve svet
le a stinne stranky. I stroj pro dik
tovani ma sve vady, ktere zabrani
asi jeho sevseobecneni. Kazdy chef
zavodu neni rozenym fecnikem, t.
j. takovym, aby dovedl souvisle,
bez oprav, bez vlozek nadiktovati
svou korespondenci, a tomuto ne-
dostatku neodpomohou ani korekc
ni prouzky u techto stroju uziva
ne, byt' sebe genialneji byly kon
struovaii3r. Napadne-li panu zavo
du za chvili lepsi stilisace, da si
dopis znovu pfecisti a informuje
stonografa, jak jak ma opravu pro
vesti. Pfi diktovacim stroji byla
by takovato oprava, pfes zmineue
jiz dumyslne zafizeni, spojena s
takovou ztratou casu, zo by stroj
ininul so uplne svym eilem. Pfi
dniezityeh pisemnostech, jako na
pf. koncipovani smluv a ruznych
podani, neodvazi se ani zkuseny
odbornik vee nadiktovati na cis
to,nybrz da vzdy pfednost tesnopis
ci, ktery dodatecne zmeny a o
pravy muze provosti. Jest jasno,
ze norvosni a neklidni lide tohoto
znatelny diktat spravne upraviti
a bezvadne pfepsati.
Pfesvedcil jsem se sam, ze i hlas
diktujiciho jest velmi zavaznym
niomentem )ro vykonnost stroje.
Na me pozadani promluvil muj
pruvodce do stroje nekolik vet, kte
ryeh jsem neposlouchal. Kdyz
jsem si je dal reprodukovati, po
zoroval jsem, ze vetsina slov byla
sice slysitelna jasne, ze vsak ne
ktera, hlavne pfi spadu hlasu, ne
byla dobfe srozumitelna. Tato o
kolnost byla by pro pfevadejieiho
velmi nepfijemna a mohla by ner
vosni osoby uvosti pfimo v zoufal
sivi. Y Nemecku odepfelo mnoho
lam pracovati timto strojem, po
nevadz neustale selesty, ktere pfi
chodu stroje nezbytne vznikaji, ci
ni je nervosnimi a nezpusobilymi k
praci.
Dobre druhy techto stroju bu
dou ovsem vzdy lepsi nez spatny
stenograf a snad odstrani jednou
navzdy tuto kastu neschopnych za
mestnancii. Stenograf obratny, vy
eviceny a inteligentni, s tuzkou a
papirem, bude vzdy uzitecnejsi nez
vseehny stroje na svete.
A na konec uvedu jednu pfiho
du, ktera bjda pficinou, ze jisty
Imajitel velkeho zavodu, zfekl se
ne mu vyhovoval, ba byl mu velmi
vitan, ponevadz mohl diktovati i v.
posteli ale byl by podkopal je-
ho autoritu. Jednoho dne vstoupil
chef do kancelafe a videl, jak
vseehno uf ednictvo stoji y krnhu
kolem stroje a "pousti si stare-
1 11 l i
no orzy rycnie.p. orzy pomaieji
a smeje se na cela kolo, jak pan
chef blebota. Vrazil jako jestfab
mezi ne, chytil stroj a zahodil do
kouta a tarn lezi podnes. L.H.
Nedluzite na tento casopis?
O rosifeni balickove posty.
Postovni ufad- jevi v pfitomne
spojeni s venkovem, tak aby ruz
ne plodiny mohly byt posilany pfi
mo konsumentum ve vetsich mes-
tech. Postovni odbor konal v te
veei zkousky v desiti mestech a o
znamuje, ze vysledek jest velmi u
spokojivy. Kdyby balikova posta
vesla v nalezite uzivani a byla tak
zafizena, aby rychla a lacina do
prava plodin mohla byt obstani
na, dostavali by obyvatele mest la
einejsi potvaviny pfimo od farma
fu a tim by aspon do jiste miry
bylo zdrazovani zivotnich potfeb
obmezeno. Prave nyni jest pfihod
na doba, aby postovni odbor se po
staral, by balickova posta mohla
byt v pine mire pouzivana k dosa
zeni pfimych styku spotfebovatelu
v mestech s farmafi.
Nedluzite na tento casopis?
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tento krasny roman ve trech di'lech a
citaji'cf 525 slranek posleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adreinjte ODVARKA BROS Clarkion.
