OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
" PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY ;: TYDENN1K
Vychizi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele : :
QDVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
"Odzbrojte! "
Frazi a basnenim umele vznice
n e nadseni muze i pfirozeny pud
sebezaehovani na okamzik pfemo
ci ale jenom na okamzik. U
surovcu muze snad nekdy vzbuze-
na zaliba ve vrazde a niceni zapla- (
sit uzkost i o zivot vlastni; pri
jen vnitfni bias nam pravi, ze v
podstate jsou pomery daleko hor
.simi, nez jak se nam ve zpravach
tech liei.
Jisto je, ze az bude po valce,
bude vlast nase a narod mis krva
ceti z cetnych, hlubokych van. Bu
de tarn panovati hrozna bida, vy-
ceni, nese roztfistenost sil a nedo
statek pevneho cile, ureite vytknu
teho ukolu, za kterym by sberatele
sli a k nemuz by pfispevky byly
odevzdavany. Aby pfesne plany
byly vypracovany pro pfitomnost
i budoucnost, abychom se naplnili
pravym nadsenim, a nasli sami se-
Predplalne na rok $1.00 Subscription $1.00 . lidecll pcviiellO cliarakteril pfe- j
jvolana tim, ze uroda s poll nemoh- be, poznali svoji povinnost a plni-
Adresa jednoduie:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
muze hrdost zjevne projeveni uz
kosti pfed smrti.
Ale jak mnohe slysel jsem upeti
a vzlykati. ty ubobe. mlade hochy,
jakych jsem videl zoufanlivych
pohledu, bazni pfed smrti staze
nych tvafi jakych jsem uslysel
divokych nafkii a proklinani i u-
!la byti sklizena a ze veskera. ob-'li ji, k tomu musi pfedevsim vse-
3-leta valka?
Anglicka vefejnost zvedela po
prve afficialne o osudech sveho
vojska kdyz lord Kitcheneiyninistr
iTlb-ir vivrmncl cvnil TtrVllI VO.G V
x x z r.0x; vv7 penlivych proseb!
, , o - ' Az jsem nekdy div ne-!
- . vvk'nk'ini
sledek valky. Kladl vehky duraz
na to, ze vsecky zdroje energie je
ho zeme budou napiaty na nej
vyssi stupen, drive nez valka bu
de rozhodnuta. Pravil :
"Obdobi, ktere budu
Myslelo by se, ze clovek, jsa po-
ihledem na jednotlive utrpeni sou-
citem jat, ztisieeronasobnene utr
peni tisickrate mocneji pocititi rau
si. Ale zde zavhidne opak; ohrom-
clrmv.if i
,iino mocca Vila Atillimp l' Pill 11 7.P
, , ' w IlU.lL IIICIOOU VLUMUJ'
kteri z nejznamenitejsich nasieh . , J .
v. . - A i i, " : Itovan, znme-li kolem neho odej-
muzu, kteri nym tak ochotne pri- ' n1wlf
. J . ... -, , 'me tomu devet set a devadesat
stupuji k praporum
meho ufadovani jest na dobu tr
vani valky, nebo na tri roky, kdy
by valka mela trvati dele nez to
lik. Byl jsem tazan, proc tato lhu
ta byla omezena. Jest to z toho
duvodu, ze kdyby tato zkazonos
na valka mela se protahnouti, a
nikdo nemuze s urcitosti pfedpo
vidati jeji konec, jini zaujmou na
se mista a provedou vec do konce.
Dojde k vaznym konfliktum, kte
re beze vsi pochyby napnou sily
nasi rise, s beze vsi pochyby veli
ke obeti na lidskych zivotech bu
dou vyzadovany. Tyto budou o
chotne pfineseny pro nasi cest a
pro zachovani nasi posice ve sve
te, a budou sdileny nasemi kolo
niemi, ktere nyni vysilaji kontin
genty a poskytuji vsemoznou po
moc matefske zemi. Nase sbory
jiz po tficet sest hodin potykaji
se s pfesilou nemeckeho vetfelce.
Behem te doby zachovaly nejlep
81 tradice britickeho vojaka a dr-
zely se s nejvetsi statecnosti. fa
nevry, k jejich provedeni byli po
Tolanl, yyzadovaly nejvetsi vyfr
valosti vojaka a obratnosti voje-
tfidce."
Lord Blitchener zminil se o pre-
mierove prohlaseni v dolni sue
movne, ze briticke sbory znacne
r -pomohly
Franconzum- a byly s to
udrzeti sve posice vzdor zufivyni
tokum Nemcu. Pravil ze poslal
telegram siru Jolinu Frenchovi,
veliti briticke vojenske vypravy,
nasledujiciho zneni: "Blahopre
jem esborum k znamenitemu dilu.
Jsme na ne pysni.'' Lord Kitche
ner poukazal dale na tol ze valka
v EvroptTbude miti pro anglicke
vojsko za nasledek tezsi ztraty,
nez na jake Velka Britanie jest
ve valkach zvykla. "Vime, jak
Muboce ocenuji Francouzove nasi
rychlou pomoc," pokracoval lord
Kitchener, "kterou jsme byli s to
jim poskytnouti na saraera pocat
ku valky, nejen materielni a rao
ralni pomoci, ale nase vojsko musi
se rovnez prokazati co vysoce vy
znamny cinitel v rozhodovani o
trvani nepf atelstvi. "
"Kdyby strategicke podminl
byly tomu dovolovaly, kazdy v te
to zemi byl by se radoval, kdyby
nasi vojaci byli mohli postaviti se
po bok statecne belgicke armade
v jejim skvelem zapasu proti zou
fale pfevaze, ktereho jsme prave
byli svedky. Ale jakkoli tato pri
vilej byla ham odepfena, Belgie
zna nasi sympatii, kterou citime k
ni v jejim utrpeni, a nase rozhof
ceni nad ranami, ktere ji byly za-
sazeny, a rovnez nase rozhodnuti,
aby zadnaz obeti, ktere pfinesla,
nebyla pfinesena nadanno. Kdez
to jine zeme, podilejici se na teto
valce, vjvedly do pole vsecky svo
je prostf edky pod svym sj'stemem
nucene sluzby vojenske,my, pod
nasim narodnim systemem, nebyli
jsme nuceni tak uciniti. Proto lim
ine dosud rozsahlou reservu z pro
stfe'dku matefske zeme i zamof
skych osad. Odpoved', ktera jiz
pfisla z techto osad, dokazuje hoj
ne, ze jsme nepohlizeli nadarmo k
temto nesmirnym zdrojum valec
jie spy."
devet prave tak nest'astnych. Ale
schazi-li eloveku i schopnost, aby
eitil vice nad jisty stup. litrpnosti
pomysliti a vypocitati dovede
pfece, ze jest zde nepochopitelne
mnozstvi zalu zastoupeno.
Lhostejne umirati radostne
umirati jak se nam vojakinu
vzdy pfifeuzuje to nedokaze
zadny st'astny clovek.
To mohli jenom ti, veskere bide
v sane vydani za staryeh dob, jiz
nemohli niceho pozbyti mimo svou
existenci v cas pokoje, anebo ta-
kovi, ktefi sebe a sve bratry jenom
smrti pohany a nesnesitelneho jha
mohli zbaviti.
Ve valce uemaji se cisti pouzt
'nejnovejsi casopisy, nybrz i ty od
pfedesle valky uschovane a uvide
lo by se, jaka pravda jest ve vsi
te chloube a proroctvich a jakou
cenu pravdivosti maji veskere ty
zpravy a oznameni.
Nic neni nakazlivejsiho nez vola
ni t'slava" a tisiee dohromady
fvoucich hlasu neni jeste vyrazem
tisiei svornych a sjednocenych
mysli nybrz proste potvrzenim
naseho "pudu napodobovaciho."
Vsestranna poslusnost a pravda
uemaji nic spolecneho. Poslednejsi
jest pf ilis pysnou bytosti ; ode vse
ho otroctvi se odvraci s opovrze
nim. Boj v sirem poli jest dosti hroz
nym, ale boj mezi lidskymi pfibyt
ky jest desetkrate hroznejsim. Pa
dajici tramy, vyslehujici plameny,
dusivy kouf strachem splaseny
dobytek kazda zed' stava se
pevnosti nebo barikadou, kazde
okno stf ilnou .... Videl jsem za
seku, zbudovanou z lidskych tel.
lezici mrtvoly na hromadu, aby
Obhajce slozili veskere na blizku
chraneni az po prsa, mohli na od-
puree stfileti.
Teto zdi nezapomenu do smrti
. . jeden, slouzici za jednu z
cihel mezi ostatnimi eihlami z
mrtvol vtlacen jeste zil po
hyboval rameny.
Jeste zil" tento stav ve
valce v tisici variantech se opaku-
jici skryva v sobe nejvetsi utr
peni. Kez by bylo nejakeho ande
la milosrdenstvi, jenz vznasel by
se nad bojistem. Mel by veru co
delat, aby ubozakum, lidem i zvi
fatum, ktefi "jeste ziji" dodal
milosrdnou smrtici ranu !
chodni a prumyslovsi cinnost kro
me te, ktera spojena je s dodav
kami vojsku, byla zastavena. A
bude tarn dlouha fada mucedniku,
vdov a sirotku po mucednieii.'h, k1e
fi polozili svuj zivot za sve pfe
svedeeni narodni, nebo protimili
taristicke. Narodni ustavy a insti
tuce nase budou bez fondu a bu
dou musit zastaviti svoji praei.
Jsou dve moznosti: Bud' zvitezi
Nemci a Kakousko, nebo vitezstvi
pfipadne Rusum, Francouzum, Sr
bum, Anlicaniim a Japonsku. Co
v prvnim pfipade narod nas ceka,
bude asi druha Bihi Hora, ci neco
daleko hroznejsiho. Po bitve belo
horske vlada vrazdila pfislusniky
odbojnych stavu, tedy tfid privi
legovanych, po teto valce bude
stihati, vrazditi lid, piijde na sa
mf kofen naseho naroda. Kazdy
pochopi, ze v takovem pfipade bu
de tfeba, aby se pomahalo rychle
a vydatne, aby se zorganisoval
mocny, zoufaly odpor, ktery by
donutil vzpupne viteze, aby nala
dili mirnejsi struny. Nebo zvite
zi Rusko a jeho spojenci a tu pl
nym pravem muzeme doufati, ze
dostane se narodu ceskemu samo
statnosti bud' uplne, nebo aspon
v mire daleko vetsi, nez jakou me
lo doposud pod rakouskou vhidou.
Take v torn pfipade bude narod
nas potfebovati vydatne financiil
i moralni pomoci od bratfi ameri
ckych a ode vsech pfatel svych,
aby mohl brzy se dustojne postavi
ti v fadu volnych, kulturne vyspe
lych a vsechny idealy prave civili
sace sledujicieh narodu.
Ze soukromeho dopisu dovedeli
jsmese o osudu delnika Skfivacka
z Plzne, ktery byl zastf elen, kdyz ;
cky nase narodni organisaee napo
mahati. Nase spolky sokolske na
pfednim miste, ale nemene i ostat
ni nase Jednoty a Jtady, spolky a
kluby, sdruzeni muzu i zen bez roz
dilu vyznani nabozenskeho. V torn
to velikem podniku, v teto chvili
nejvaznejsi, kdy jedna se o osud
naseho naroda, musime zapome
nouti vsech ruznie a byti jedine
Cechy, detmi jedine matky, ne
sfastne Ceehie.
Vzchopime se koneene, abychom
zpusobem jedine spravnym a jedi
ne zdarny vysledek zarucujicim
zahajili a provedli sbirky )ro nase
trpici bratry, abychom jim pomo
hli dosici zlate svobody, aneb as
pon zachraniti je pfed zahu
bou ? h
BBDHaanai
innnDD
lanaam
BB
BB
BB
BB
Masaryk odsouzen k
smrti.
Klof ac a Kramaf v stejnem osudu.
Kabelogram potvrzujiei zpravy
z Ruska dosel adresovan pani R.
H. Garringnove, svakrove eeske
ho licence, jez bydli v Chicagu.
Kabelogram ten nepotvrzuje sice
v celem rozsahu zprav z Ruska
doslych, ale je jiz nyni nejvys
pravdepodobno, ze i poslanci Klo
fac a Kramaf padli a rozmnozili
tak nepfehledne fady mucedniku
ceskych. Ostatne zprava o smut
nem skonu tfi celnych politiku
ceskych zda se byt potvrzena pfi-
lis dlouhym mlcenim americkeho
konsula v Praze, nebot' je jisto, ze
by rakouske ufady se vsi ochotou
vyvratily samy zpravu, ktera je
s to cely slovansky svet rozplame
nit v nejzivejsi touze po odvete a
rozrusit i cely kulturni svet.
1V i
i -nes sioiime urea neivvs sinui-
prohlasil, ze ma se starat o zenu.);nin a m0Znym faktem, ze bude v
a ctyfi deti a ze inn po valce nic .-agjinach ceskTch, tak bohatveh
neni, kdyz cetnici pro nej pfisli, .krvf D1.0ievail0U habsburskou no-
aby jej odvedli. Muz ten se stal 'stychtivosti, zaf azen ve svem vy
presveuceni, znamu iicte no bok nonrave nanfi
u A x x j
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
Bolesti a krece
pri revmatismu, neuralgii, tistfelu cili
houseru jsou spesne zahnany, je-li pouzit
SEVERUV
Gothardsky olej
jako liniment. Zmensuje zapal, odstra
nuje otekliny, zahani kfece a ztuhlost.
BB
BB
B
S3
Cena 25 a 50 centu.
Na prodej v lekarnach.
Dobre priho
lerri i pri
vymyvani
hlavy.
Severovo lecebne
kozni mydlo
Vyte5n6
pro toaletu
i koupel.
Cena 25 ctu
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
SEVEROVY TAB-LAX Prii'mave- cukrovinky pro dSti i do
o -spele. Cena 10 a 25 centu.
Na prodej v lekarnach. Nepfiji'mejte napodobenin.
Nema-li je vas lekarni'k, objednejte si je pffmo od
W. F. SEVERA CO., i-
BB
BB
BB
BB
BD IQQQ BOD
DDIDDDI
DQDBOI
ceskou inteligenci a z jeho poslu
chaniy vysly do zivota ceskeho ce
le fady nadsenych kulturnveh i
politickych pracovniku, ktefi dues
v ruznych stranach politickfch i
kulturnieh institucich ceskych pro
kazali svoji zdatnost. Neni dues o
boru vefejneho zivota, aby byl
'Masaryk sam neb svymi zaky v
nej sfastnou rukou nezasahl.
Byl povazovan vseobecne za nej
vetsiho soucasneho ucence ceske
ho a na mnohych vedeckych mezi
narodnich sjezdech v Anglii, Fran
cii a Americe byl pfedsedou neb
mistopfedsedou.
Jeho feci neumele a proste oz
dob v parlamente byly vzdy uda
losti due. Velka jeho fee ve pro
speeh 53 Chorvatu a Srbu, obza
lovanych ve svetoznamem procesu
zahf ebskem znicily zahranicniho
ministra Aehmitala, jenz musil
odstoupit, kdyz rau Masaryk pfi-
pravil uplne fiasko. Byl puvodne
v letech devadesatyeh poslancem
za riseK-btraKomce, ' ale pro
cebni jednotkou, kdezto ve velke
casti ostatnich zemi tvofi jednotkii
tuto pluk (regiment.)
Tak zvanou taktickou jednot
kou jest setnina (kompanie), jez
vsak neni ve vsech zemieh stejne
silnou. Kdezto jinde cita setnina
ohycejne 250 puskou ozbrojenych
muzu, ma setnina ve Velke Brita
nii pouze 110 muzu.
V ostatnich zemich evropskych
sklada se temef vsude pluk ze tfi
praporu, kazdy prapor ze 4 set
nin, z nichz kazda jak jsme jiz.
byli drive podotkli, cita 250, tedy
prapor 1000 muzu.
dy pluk od roku 1901, kdy prove
deno bylo nove sestaveni armady,.
3 prapory, z nichz kazdy ma 600
pusek.
Setnici veli obycejne 200 az 250:
muzum, ve Velke Britanii 110 mu
zum. Dale tvofi ve Velke Britanii"
3 setniny jednu brigadu a tfi bri
gady prapor. Cita tedy tamni pra
por asi 1000 muzu. Dvanacte pra-
mucednikem sveho
at jiz narodniho, ci protimilitaris- j
tickeho, muz ten si zaslouzi, aby
jeho pamatka byla ctena a jeho ro
dine abyse dostalo pomoci. A kdy
by i pravdou nebylo, ze povrazde-
ceskych na Staromestskem names
ti v Praze po bitve belohorske
Poprava ta ale by dokazala, ze
v Praze skutecne doslo k mimo-
fadne vaznym udalostem s, due;
ni byli cesti poslanci, zurnaliste a jj. muzeme se smutnou jistotou
spisovatele, jako dr. Kramaf, dr. sdilet nejhlubsi zal nad utraceny-
Klotac a prot. Masaryk, prece jest mi ivotv s iich imen politickti
jisto, ze takovych Skfivackii po .historie r0(in zemg v mini,ivch
Cechach a Morave bylo velke mnoz
stvi. Jich poziistalym mela by po-
skytnuta byti pomoc rychla a vy-
datna od zaoceanskych bratfi, tak
st'astnych; ze ziji v zemi volne, mi-
litaristickeho silenstvi proste. A
tak od jednoho konce drahe vlas
ti nasi ke druhemu, v zapadlych
viskach i v mati ceskych mcst, v
Praze, vsude bude se volati po
pomocne ruce a americkym Ce
chum dostane se dikii nejvfelej-
dvou desitiletech je nerozlucitelne
spiata.
A dnes jiz take neni pochyby,
ze se tfemi vudei lidu ceskeho pa-
dlo sta a sta jinych ceskych lidi,
ktefi se vzepf eli tyranii a svou kr
vi a zivoty dokazali, ze cesky lid
ve svem jadru dovede heroicky na
saditi i zivoty a y dobe pro neho
kriticke vrhl se lid proti zlotfile
soldatesce v zoufalem odporu, ale
take v zivelne touze zlomit voiac
sich, kdyz ruky te podaji a budou kou despocii proti vflli n.iro
du uvrhla Rakousko ve zkazynos
ne dobrodruzstvi.
Sud' .sye. skutky. A odsoudis-li
je, Sezpufej.- . r Epiklet.
Vzchopime se
koneene?
Vsichni, ktefi jsme jeste nepfe-
trhali vsechny svazky k rodne ze
mi nas vizici, toneme v hroznych
uzkostech pfi pomysleni, co deje
se asi ve vlastech ceskych, jak ve
de se tam nasemu lidu, jehoz jedni
s37nove krvaceji a mfou na bo
jistich, kam proti sve vuli hnani
jsou vladou rakouskou, a druzi
pak touze vladou jsou popravova
ni a vezneni za to, ze nemohou se
svym pfesvedcenim, srdcem a ro
zumem srovnati, aby Slovane bo-
jovali proti Slovanum a tak kopali
sami sobe hrob. Ze panuji v Ce
chach a na Morave pomery desne,
to muzeme tusiti die kusych tech
zprav, ktere odtud dochazeji. Ac
koliv si pfejeme, aby zpravy ty
byly pfehnane, vymyslene, pfece
pfipraveni patficne ji podati
Nasi povinnosti nejenom jako
pfislusniku naroda ceskeho, ale i
jako lidi, ktefi maji srdce na pra
vem miste, jest abychom se patfic
ne a rychle k pomocne praei pfi
pravili, abychom sebrali obnosj7-,
ktere by byly dustojny naseho poc
tu a uvedomeni, ktery m se ehlubi
m e, a y dobu vhodnou abychom ji-
mi vykonati mohli co bude mozno.
Tzchopme se koneene, deiejme
svoji povinnost, nedopusfme, aby
velka doba nalezla nas malickvmi.
Krev svou za svuj narod prolevati
nemuzeme, nebot' na to neni pomy
sleni, abychom vysilali odtud do
brovolniky nektere mocnosti, val
cici s Nemeckem a Rakou-kem, a
tedy dejme aspon, co dati muzeme,
ke zlepseni osudu tech, ktefi krev
svoji dali, aneb jich pozustalych.
Pfedevsim pak je nutno, aby
chom vypracovali pfesne plany,
die nichz ma byt na obecenstvo na
se apelovano, die kterych by se
sbirky konaly a take se urcilo, jak
sebranych penez by se melo pou-
ziti. Nyni se mezi nami agituje pro
nekolik "Cervenych Kfizu", a do
hromady vysledek je hepatrny.
Pfiznejme se, ze je az zalostne ma
ly. Vinu toho, die naseho pfesved-
usice oezejmenyen nerou
myslenky osvobozeni lidu ceske
ho z pod jafma rakusactvi padlo.
Nezname jich jmena. A jestlize
tfem lidovym vudcum vzdfivame
cest, vzdavame cest i vlastne tem,
kdoz padli s nimi a asi i pfed ni
mi, a kdoz padli s nimi po nieh. .
Dnes mame jistotu, ze v Praze,
ve slovanske Praze, v srdei naro
du ceskeho tekla krev a ze vraz
deno bezohledne a vrazdeno ne-
pochybne na ziiklqde "systemu.'"
S vudci mel padnout i cesky lid,
znama to metoda habsburska. Ces
ka Amerika, volna svobodna ve
svem snazeni a jednani ma dues
vetsi nez kdykoliv pfed tim povin-
osti k rodne zemi a drahemu tez
ce zkousenemu lidu ceskemu. Ces
ka Amerika mela sympatie cinoro
de k balkanskym pokrevnim bra-
trum. Rodnym bratrum a sestram
na pomoc melo by byt dnes heslem
vsech bez rozdilu stran, zajmii,
pf esvedceni !
Profesor Tomas Garigue Masa
ryk, rodem, moravsky Slovak, byl
vudcem ceske inteligence a poli
ticke strany pokrokove. Masaryk
mel nesporne zasluhy o mladou
rozpory s Mladocechy odesel do poru tvofi divisi a 6 techto divisi
ustrani a venoval se vedeeke pr.v pak pravidelnou britskou armaidur
ci. Teprve v r. 1906. znovu zvolen Valecna sila pesi setniny v Ne-
do parlamentu na Morave. V mecku cita celkem 250 muzu. Cty
posledni dobe byl dusevnim viid- fi setniny tvofi prapor, 3 prapory
cer.i eeske oposice, ktera svadela pluk ; dva pluky brigadu. Dve bri-.
s vladou tuhy boj. gady pechoty s jistym poctem ji-'
Dr. Kramaf statny padesatnik nych zbrani, jako delostfelectvem,
byl vudcem strany mladoceske a jizdou a j. v. nazyvaji se divisi ;
vstoupil do ni spolu s Masarykem dve divise tvofi armadni sbor a'
a Dr. Kaizlem, pozdejsim mini- tfi nebo ctyfi armadni sbory tak'
streni. Na rozdil od Masaryka byl Zv. armadni inspekei.
povahy slabsi a velmi casto podle- V case valky jsou postaveny u
hoi svodum vladnieh slibu. Vsak jizdy tak zvane jizdni divise, z
nelze inn upfiti naprostou cestnost nichz kazda ma 6 pluku aneb 3
umyslu a obdivuhodnou energii, s brigady.
jakou reorganisoval jiz skoro umi- Francouzsky prapor sklada se
rajici stranu mladoceskou. ze 4 setnin, z nichz kazda cita 200
Velke zj'isluhy mel o rozsifeni muzu. Pet praporu tvofi pluk a
slovanske vzajemnosti, pro niz po dva pluky brigadu. Dve brigady
leta pracoval. V posledni dobe se pechoty spoleene s jim'mi" zbrane-
vsak pfipravil o duveru nerakou- mi (jako jizdou, delostfelectvem
skych Slovanu svou politikou v ra- a j.) tvofi divisi. Sbory utvofeny
kouskem parlamente. jsou z ruzneho poctu divisi.
Nejmladsi z jmenovanyeh po- y Rusku gtyfi setniny ka;vdd 0
slancu ceskych V. J. Klofac, mel 125 milzich, tvofi "rotu" aneb u
politickou minulost dosti pestrou. jZ(iy gvadronu. Ctvfi "rotv" tvo-
Puvodne antimilitarista a socialis- H pluk (po rusku -poik-) a gtvfi
ta, slevii-valne se sveho radikalis- plllkv d'ivisi DeVet divisi, celkem
mu. Ale nesporne jeho zasluhy o L fi4n00 mllzlv.h tvofi Pbnv
praktickou vzajemnost slovanskou
a jeho neumorna pile v praei pro
stranu a zvlaste vsak ieho osobni
pocestnost zarucuji 'mu trvaiou
iictu jeho stoupencu i mnohych
protivniku.
Vsichni tfi vudei lidu ceskeho
byli zastanci ideje slovanske vza-
Japonska setnina (pesi) cita cel
kem 156 muzu, a svadrona jizdy
140 jezdeu. V pesim pluku jest cel
kem 1,950, v jizdnim pluku 422
pusek. Ctyfi setniny tvofi prapor
a 3 prapory pluk.
Brigada cita 2 pluky a dve bri-
jemnosti, ac se podstatne ve svych L.U13 U1VIM' "J s
lez z linvcn zDrani aeiostreiec-
tva, jizdy a j.) cita kolem 11.000
n.azorech lisili. S ceskym lidem v
teto dobe tezke zkousky.eiti jisto
ser-ko Slovanstvo., Potvrdi-li se milzu-
pr.ivy puvodm y pinem rozsanu -tve koiici poaotyKame, ze sesta-
pak Slovanstvo bylo oloupeno o tfi veni rakouskeho vojska podobno
tfi typicke a veskrze poctive pro- jestnejvice onomu vojska nemec-
pagatory jednoty Slovanstva. keho.
Rozdily ve slozem ev
ropskych vojsk.
Sestaveni armad narodu, jez pf i
tomne podileji se na evropske val
ce, jest znacne rozdilne; nejvice
rozdilu jest v sestaveni pechoty,
mene pak u jinych zbrani (jizdy,
delostfeleetva a j.).
Ve Velke Britanii jest prapor
(b'ataillonj admiriistrativhi a cvi-
Pomitt Pyllakn,
"Verm az do jkonini",
Zklamana zarut'!
Tfi povidky v jedne knizce od Karla
Ccrvcnky. Poslcme vsechny tri po
vi'dky do klerckoliv casti Spojenych
Statu vyplacens
za 35ct.
ODVARKA BROS., Clarfcion. NeBr.