ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve Stfedu, 2. zafi (September) 1914
t
'Entered as Second-Class matter August 4. 1013, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 6
0ZY7ENA
Z Evropske valky
i
rTverecnych mil. Zed' kolem Pafi
.e a okruh tvrzi dve mile za zdi
vystaveny byly Ludvikem Filipem.
Pfestalv oblehani v roce 1870-71.
Z Washingtonu se oznamuje, ,i;ilt tohoto s.sttMiiu jevi se z to
ze dosla zprava ktera pravi, ze h fakta. pokryva rozlohu 400
Francouzi zamysli pfestehovati
vladu z Pafisa do Bordeauxu.
Z Antverp se oznamuje velke
vitezstvi francouzskeho gen. Pau-a
nad nemeckym vojskem. Nemecka ,a vnejsi tvrze hyly od te doby znae
armada skladala se s 50,000 muzu.
Z Londyna dochazi zprava, ze
JBelgicka kralovna se svyma ditky
pfijela do Anglie.
Z Pafize skrze Havasovu spolec
nost dochazi zprava, ze bylo Srb
ske vojsko Rakouskym odrazeno.
Dale se pravi, ze Rakousko hodla
pfivteliti k sobe cele Srbsko.
ine sesileny. Ireti lime tvrzi. na
'pahorcich St. Berinaine. Cormeil
les a Villiers. jest moderni kon
strukce. s nejnovejsimi typy bat
terii a tezkych del. Vnitrni zed'
kolem Pafize oblieuje nektere z
nejznamejsieh a nejdiilezitejsieh
rtvrti. nocitaje v to obchodn
x-tvrt v oKoii nouievamu. resi
dengnl eivrti a (r.artier
Latin
FujCiie oiy uueuii buue ut- slavil0ll r.tm .stmientskou. Za z
vzdalenosti mnoho mil. Jsou to
koupiti nemecke lode. Kaida
aniericka lod' jest nyni spojenci
zastavena a dukladne prohlednuta
zdaliz neveze reserviste. Timto
spusobem byl jiz velky pocet n5
meckych a rakouskych reservistu.
zajat.
Pfes Londyn se oznamuje: 'Tu
Tecko muze v ka&dem okamziku
vypovedeti spojencum valku. Na
vse jest jiz pfipraveno."
Vincennes, Argenteuill. A'ersail
les. Neuilly a jina. Tvrze druhe a
tfeti linie opevneni jsou rozserv
mezi temito pfedmestimi, chrani
ce je a silnice do metropole. Zde
na hradba obsahuje devadesat tf
hasty a sedesat sedm bran. Vnejsr
tvrze. nejmodernejsiho typu, maji
24 az GO del kazda. a jejicli posad
ky obnaseji 600 az 1,200 muzu
Londyn. Petrohradsky dopi- jCVlkem vzato, tvrze tyto vyzaduji
sovatel casopisu Daily Chronicle lIc pl?mu obsazeni 170,000 muzu,
oznamuje, ze ruske sbory, prona- "epocitaje v to sbory shromazde
sledujici prchajici nemeckou ar- n? ve nieste samotnem. Die mine-
madu, vnikly za nastaleho zmatku 111 vojenskych znalcu vyzadovalo
do Kralovce v patach za nepfite- bv oa00,000 muzu k oblezeni tech-
lem a obsadily mesto i pevnost. to tvrzi.
Londyn. V officielnim ozna-1
.mem vydanem se pravi, ze z 1,200 Hrozi v41ka s exikem. - Gene
muiu, tvoficich posadky nemec- ral Funston zada posilu proti
iTckvlDdltBOtODeiivch v.bitve u Carranzovi.
chraneno Funston, velitel americkeho vojska
!v Mexiku oznamuje, ze mel s Car
Aeroplanovy utok na Pafiz. ranzou v2n.v sPr a zada posily,
Pafiz. Nemecky aviatik vziie-bv proti ngmu mohl dle Potfeby
.l se nad Pafiz a vrhl na mpctn zakro5iti- Sensacni tato zprava by
pet pum. Dve zeny byly zraneiiy.
Aviatik ten take schazoval v bali
kach manifestv, a jimiz vvzvvan
Pafiz, aby se vzdala, protoze jsou
jiz Nemci pfed branami Pafize.
Patrne bylo jeho ukolem podesiti
lid. Skoda jeho pumami natro
pena nebyla velka. Jedna spadla
n vj'chodniho nadrazi, blizko ne
m'ocnice St. Martin, kde lezi mno
ho zranenych vojinu. Jina pu.na
la statnim odborem chovana v taj
nosti tfi dny. Do vefejnosti se do-
stala nahodou, nektefi dustojnici
jisti. ze explose nastane kazde
clivile a s hrdosti poukazuji na
sv' pfedpovedi, ze Soustati pfece
jeji v Mexiku zakroci pfed skon
cenim valky evropske. President
"Wilson si take jiz zacina stezovat
na nevdecnost Mexika, zejmena
-'Carranzy, za tu vsechnu pomoc a
spadla pfed vinarnu v Rue Al- jti'inMivost. jakou s nim meli a on se
bomy a Rue des Vinaigries. Zadna
z nich nevybuchla. Aeroplan se
vznasel ve vysi 6000 stop. Pafiza
ne ovsem byli dosti udeseni. Caso
pis Bonnet Rouge pravi: Pafizane,
je to pozdrav barbaru nasemu
mestu. Mejte odvahu, sebeduveru.
Pozdrav bude vracen.
Pafiz pfipravena na oblehani
Nemcu.
Pafiz. Oznamuje se offieielne,
ze vojensky guverner, general Gal
lieni, nafidil vsem obyratelum v
pasmu, lezicirn v akci tvrzi Pafiz
hajicich, aby se vystehovali a zni
cili sva staveni behem ctyf dni od
vydani tohoto rozkazu. Opevneni
Pafize sestava ze tfi oddelenych
kruhu, obklicujieich mesto. Prvni
jest nepfetfzita zdena hradba,
osmnaet stop vysoka, ktera v del
ce dvaceti dvou mil oblieuje stare
ctvrti pafizske; drufiym kruhem
jest system sedmnacti sambsfat
Tiychtvrzi, zbudovanych v meze
Tach dve mile za zdi a tvoficich'
kruK'Hficet ctyfr mile 'dlouhy ; a
tfeti, vnejsi kruh tvrzi, sedmde
sat pefcmil dlouhy, na vysinach,
ovladijicieh udoli Seiny. Kazdy z
tech'tcf kruhu ze zdiva a oceli jest
'Sam 6'sobe znamehitym' dpevrie
mm. TV$ze jsou spoj'eny doh'rdma
dy redutami, bastami- a 'glacis, kte
re uirioznuji kfizbvou palbjEij, proti
nepHteli, pf ichazejiciiriuiz't'eri
hokoli smeru. -Rdzsahiest' a'' dbkb'-
- ri
jim nyni spatne odmenuje.
rlenove americkeho stabu radi, a
by se do Mexika poslalo ctvrt mili
onu muzu. S mensim poctem by se
snad pokofeni Carranzy take pro
vedlo, ale mohlo by to stati vice
zivotu a moc dlouho trvat. Vetsi
pocet muzstva bude iisporou zivo
tu i casu. A pak pry pfiehazi cas,
kdy vzhledem k valce Evro?)ske
Soustati bude muset miti ve zbra
ni od 4000,000 do 500,000 tak jako
tak.
.Svetova vystava otevfena bude
20. unora.
Charles C. Moore, pfedseda vy
konneho vyboru vystavy panam-sko-pacificske,
vydal prohlaseni,
ze vystava za vsech okolnosti bu
de otevfena dne 20. imora 1915.
Bude do te doby implne hotova.
Xeni rozhodne zadneho duvodu,
proc by jeji zdar evropskou val
kou nejak utrpel. Ruzne staty ji
hqamerieke jevi tak velky zajem
pro vystavu, ze podaly zadost, a
by jim byla povolena dalsi pro
stora k jejich exhibicim. Take pro
lilasuji lide s pomery obeznameni,
ze navsteva nasledkem valky se
n'ezmensi, nybrz spise- se zvetsi,
nebotf Americane, ktefi
povaziiji za svoji povinnost- ame
ricke penize utracet v Evrop6,Jbu-'
dou'napfes rok nuceni;zustati do
ma a pojedou do Sari?3fr3iwuska.
Oak obiovsky je pravite6lpafti?
Americanu do EvropTfidfi(iil?tiej
u'p-'iiyin. kdy utikaji pfed vojnou
doiiiii. r!o jiz onameno 275 kon
jri'csu a konvem-i. ktere bebem w
viiiii vystavy budou v San Fran-
isl'.i upofadany. S "Moroem v
:o:;to oh'u'du Svyulilasi i vy.ssi ze
lciii"ni ufednici. ktefi pokud se
K"e obehodu, maji smysl veliee
vyvinuty. Amerika jest dosti vel
ka a dosti bohata. aby sama sobe
dotaeila a aby dopomohla ke skve
lemu uspechu vystave, pofadana
na oslavu dokonceni obrovskcho
kulturnilio dila. ju'iiplavu panam
kebo. Vystava nase bude tim vy
zjiamnejsi a pamatecni, ze konati
e bii !e v dobe. k iy Evropa bude
se svijeti pod nasledky valky, kte
ra t-ivilisaci a kulturu v pracli sla-
pe. liiuie tu ja.ne vyznaeen ten
velky rozdil mezi volnym Xovym
svetem a Evropou zastaralymi j
pfedstulky, narodnim fantismem,
obchodnim soupefstvim a silenym
militai-ismem dohnanou na pokraj
zahubv.
vojska zenoue Rakusany po jich ;. dosnovu a ani jitii nebyl poskyt-
pi-ohfe u isabace pfed sebou doby
lo mnoho del a obrarilo je lined
na nepfitele. Ae odpor Rakusanu
je pry velmi silny. Srbove postu
uji. (Xejspise do jiznich Uher.)
Nemci ztratili v Belgii 200.000.
Pafiz. Belgicky porucik Bou
gard, jenz prave sem pfjel. odha
duje ztraty Xemeu v Belgii na
200.000 muzu. Dustojnik ten pfi-
jel z Xamuru a pravil : Kdyz jsem
opoustel Xamur pouze dve pevnos-
ti byly nemeckym delostfelectvem
uinlceny. Z jedineho dela vypale-
no bylo za jednu noc 2!)2 ran. Bel-
gicka posadka v Xamuru ( mimo
tvrze) unikla Xemcum skrze ne
mecke fadv.
nut eas. aby se mohl zjistiti a se
psati zabaveny majetek. dustujni
ei jen jim slibili. ze se jim vsecko
zaplati "az po valce". Pomery
mezi obema zememi jsou napjate
do krajnosti. Vsiehni dopisovatele
italskych list ii byli z Vidne vyo-vezeni.
Jak zabraniti drahote.
AVasliington. D.C. Spolkovy
zemedelsky odbor vydal nekolik hlo vsechnu svoji pfebytecnou mou
Soustati muze valku ukoncit.
New York. XYtvladni Whit
man pfi vysetfovam drahoty pra
vil, ze Soustati by mohlo skoncit
evropskou valku v knitke dobe,
kdyz by totiz valcicim odepfelo
prodavati jakekoliv potraviny. Ze
brinski pravil, ze Soustati by mo-
pokynu. od jichz setfeni ocekava,
ze pfispeji valnym dilem v tazeni
proti zvysovani cen zivotnich po
tfeb. Jsou to nasledujici pravidla :
Nedomnivejte se. ze obchodnici
jsou darebaci.
Xestyd'te se pfepocitati rozme-
nene penize.
Xeobjednavejte zbozi na pet'a-
ky a desaky, nybrz kupujte jen die
vahv, nebo mirv.
Xekupujte stale v jednom miste.
aniz byste kupovali na jinem.
Xezapomente pfevaziti doma na
koupene zbozi.
Nedovolujte, aby obchodnik za-
balil zbozi a pak jej vazil.
Nestyd'te se nesti kosik na tr-'
ziste.
ku prodat Francii. Anglii, Keeku
a Turecku a dostat zaplaceno ve
zlate jeste dfive nezli se mouka
nebo obili ualozi na lodi. Odepfe
iii prodeje potravin by skoncilo
valku v Evrope a zaroven snizilo
cenv domaci.
Pfedloha pro neodvislost Filipin.
Washington, D.C. Vybor jed
na ciho fadu v dome zastupcu ob-
drzel k projednavani pfedlohu.
kterou se ma dostati samostatnosti
Filipincum, "jakmile by byli
schopni ustaviti samostatnou vla-
lu." Die pfitomnych pliinu, vy
bor ma odporueiti specmhu jed-
naci fad, tak aby pfedloha tato
mohla pfijiti na fadu po projed
nani emergencnich rozpoctovycli
pfedloli a konservacnilio progra
mu. Pfedlohou Jonesovou nni se
utlelit ostrovanum vetsi rozsah sa
mospravy, prohlasiti rozhodnuti
Spojenych Statu, udeliti Filipi
lii'un samostatnost, naliraditi Cili
pinskou komisi volitelnym sena
tem, a udeliti kvalifikacni veto
generalnimu guvernerovi a abso-
lutni veto presidentovi. Pfedloha
tato tesi se podpofe presidenta
Vilsona a sekretafe valky Garri
sona, jakoz i vsech Filipincu.
slat a proto se utikaji k dohadum,
jez.se mnolidy veliee ruzni a malo
kdy jsou pravdivymi.
Vime toliko. ze Nemci se utka
vaji se spojenci skoro v dennich
bitvach. ale dalsich podrobnosti
nevime. Kuktere strane se vitez
stvi kloni. taktez nam neznamo, aa
pfitomne snad vitezi vojsko ne
mecke. Pravda je snad jedine znii
ma evropskym vojevudcum a je
jicli vladafum. tito maji vsak do-
bre pfieiny, aby ji tajili. Pravdi
vych zpray se nam dostane teprve
po ukonceni valky. kdy nebude
tfeba niceho tajit.
Zadna armada nedovoluje pfi
tomne zadnemu zpravodaji, by je
ji pohyby sledoval, nebot tak by
se vlastne vystavovala nebezpeci.
-Tsou tedy zpravodajove liplne od
kazani na pouhe povesti a vlast
iii dohady. Kde jim dohady nedo
stacuji, tu se zpravodajove nijak
neostychaji ku svym "zarucenym'
zpravam take neco pfibasnit.
Nemecka offensiva se vycerpava.
Pafiz. Ministerstvo valky o-
znamuje: fMtuace na rronte, od
departmentu Somme az k V'og'-
sam, nezmenila se. Dravy postup
nemecke armady zda se povolo-
vati. Zjevna necinnost Xemcu pfi
)isuje se tomu, ze nepfitel v krva-
vych bojich poslednich dnu musil
se uplne vyeerpati. Na obou stra-
nach jsou ztraty nadmiru tezke
Jeden nemecky zajatec vypravel
mezi jinym, ze ze 112. a 142. plu-
ku zbylo pouze sedesat muzu, a ze
)roto oba pluky byly slouceny."
Bulhafi vpadli do Srbska.
Cafihrad. Bulhafi vpadli do
Srbska a spalili dve vesnice.
7,500 Cechu povraideno. Cely
Cesky pluk poraven.
iiim. "II Messagero sdeluje,
ze cely Cesky pluk citajici 7,500
muzu byl rakusany postfilen,
kdyz odmitl bojovati proti srbum
a vzboufil se. (Pozn. red. Tato
zprava zda se nam byt nemoznou.)
Vsecky reservni banky budou o-
tevf eny ve stejny den.
Washington, D. C. Po neko-
Iikadennim uvazovani vhldni se-
servni komise usneseno, aby vsech
ny spolkove reservni banky v po
ctu 12, byly otevfeny po cele zemi
e stejnou dobu.
Evropska valka boj syna proti
otci.
Londyn. V zdejsich listech za-
znamenany jsou dve rodinne tru
chlohry, nasledek to dnesni evrop
ske valkv. Srarsi nemeckv o-
adnik londynsky dostavil se k
svemu pluku, aby bojoval pro ci-
safe, zaneehav doma syna, ktery
est pfidelen kralovskemu anglic-
kemu aviatickemu sboru, a dost
mozna, ze v poli budou stati proti
sobe. Manzelka i matka jest An-
glicankou. Jiny pfipad jest hlasen
o anglicke zene, jez se dvakrate
provdala, poprve za Nemce a po
druhe za Francouze. S kazdvm
mela syna, z nichz kazdy slouzi u
ine nepf atelske' armady.
Z Brelina se (Wmamuje, ze by-
o jiz 30,000 laizSku zajato.
Srbove vtrhlido R?akouska v sile
125,000 muzu.
Nis. Uspeshj' vpad 125,00 Sr-
bfl do Rakouski)yr zde oznamen.
Svni stan armdaybyl pfeloeien
?tlieva' do KraU$eve.- Srbske-
Mesto Petrohrad v Rusku
ma ohromne jmeni, celkem za 197
millionu rublu. Moviteho za 16
milionu rublu. Z budov nejdrazsi
jsou nemoenice : pfes 2 miliony.
Vodovod still na 20 milionu, mest
ske zeleznice tolikez. Sady, zahra-
dy, nabfezi a boulevardy zabira
ji 338,000 etver. sahu zeme, cena
mist pro oddech a prochazky cini
47 milionu. Obecnimi budovami a
px)dniky zabnino 1,340,000 etver
sahu v cene 47 milionu. Pfes mili-
on etver. sahu plocliy hlavne na
okrajich mesta jest dosud prazd
no. Die soukromych odhadu puda
ta stoji pfes IS mil. Celkem ma o-
bec na 3 miliony etver. sahu pudy.
Aby Petrohrad splnil pry vypra-
covany program s nejnutnejsimi
koly, bylo by tfeba 520 milionu
rublu, jez si obec vypujei. Z toho
pfes 200 milionu na vynosne pod-
niky; na poulicni drahy, telefony,
odovody a pod.
Francie a Anglie pomohou financ-
ne Belgii.
Belgie bude museti zaplatiti va-
lecnou nahradu v obnosu nekolika
milionu dolaru, a jelikoz belgic-
k;i via da nema tolik penez pohro
made, usnesly se vlady francouz-
ska a anglicka, ze ji vypomohou.
Francie s Anglii uvolily se vypo
moci Belgii sumou $100,000,000
Francie vyplatila $50,000,000 a :jo
dobne ucinila Anglie.
Pfipravy k valce s ItalS.
Him. Rakouska vlada hronia-
di vojsko na hranici jiho-tirolske,
hlavne v okoli Tridentu, kdez by
lo zfizeno nekolik opevnenyclL-ta-
borfu Bylo tarn sehnano asi pil ar-
madniho sboru, neco okolo 48,000
muzu, ktefi se v nejvetsim spechu
zakopavaji a jinak pfipravuji.'Pfi
vazi se tarn mnoho del. Nebojov-
nici byli varoyani, aby opustM- kra
jinu co nejychleji. Vefejne 'bu-
dt)vy bylyvp"romeneny v kasarny.
Venkovane byli sumarue vylfthTrti1
Osm millionu Rusu pod prapory,
V Petrohradu bylo oznameno,
ze ruska mobilisace, prave dokon-
cena, svolala pod prapory earske
osm millionu muzu. Vojsko toto
jest rozdeleno na ctyry armady
.)o dvou millionech, ktere postu
puji jedna za druhou. Soustfedily
se u vnitrozemi v mobilisaenich
centregh. a nyni tahnou za sebou
tak, aby kazda nasledujici nahra-
zovala to, eo pfedchazejici ztrati.
Pfipousti se, ze maji Rusove v
ph'um napadnouti Berlin behem
tfi tvdnu.
Jaka je celkova situace.
Kdyby se Nemcum podafilo ob
lehnouti Pafiz a do toho jest
jeste hodne daleko, valka by
tim nijak neskoneila. Francouzi
utesuji se tim, ze maji Nemci ve
vsech bojich- straslive ztraty, da
leko vetsi nezli spojenci, za dru
he tim, ze nove anglicke vojsko
stale vystupuje na bfeh, ovsem po
nekud dale na zapad, a konecne
tim, ze Rusove rychle postupuji.
Ani Rusove ani Anglicane nemo-
hou dovoliti, aby byla Francie zdr
cena a v torn bodu snad vjilka se
skoncila. Jedna se jim o vlastni
kuzi a musi napnouti vsecky sily,
aby Nemce zkrotili. Nemci vrhli
pfi nejmensim do Belgie 60 pro
cent vseho sveho vojska, snad vi
ce. Kdyby postupili az k Pafizi a
carovo vojsko zatim oblehlo Ber
lin, budou muset Nemci konati
cestu 500 mil, aby se dostali na
zpatek. Nasledkem velikych ztrat,
ktere utrpeli behem techto ctT
tydim a nutnosti, aby ve Francii
nechali aspon pul millionu voj
ska, nebylo by toho mnoho, co by
mohli proti Rusum nazpatek po-
slat. Zatim take belgicke vojsko
znepokojuje Nemce od zadu a po
kousi se pferusiti jim dopravni
spojeni. Krai Albert stoji v e
sve armady. Nemci se vzdycky po
smivali Rusum a tvrdili, ze by jim
o zvalo dve leta, nezli by mohli
armadu zmobilisovati a do pole
postaviti. Nyni se pfepocitali.
Dojna krava prodana za $5,000.
Filadelfia. May Rilma, jez u
znana byla za nelepsi dojnou kra-
vu na svete. pokud se mnozstvi tu
ku v mleee tyce. prodiina byla za
$5,000 pfi prodeji stada plnokrev
nyeh Guerriseyskyeh kniv v De
von, patfieich Edwardu B. Cassat
tbvi. Cele stado, jehoz cena odha
dovj'ma byla na vice nez $100,000,
prodiino bylo za mene nez $21,000.
May Rilma dala lonskeho roku 19.
636 liber mleka, z cehoz 1.059 li
ber bylo tuku. Byla koupena John
P. Crozerem z LTplandu, jedinym
koupechtivym. Mnoho pestite
lu guernseyskeho dobytka dosta
vilo se- k drazbe z rozlicnych casti
zeme.
Valecne zpravy pouhymi dohady
u vetsine pfipadu.
Mnozi novinafi, zvlaste ale va
cni odbornici prohlasuji, ze zpra
vy, ktere sem z Evropy dochazeji,
jsou skoro vesmes zalozeny na pou
lych dohadech, protoze authenti-
ckych zprav nelze se dovedet, ne
bot" bitevni pole jsou pf ilis rozleh
a a vymykaji se zpravodajske kon-
ffole. Zpravodajove chteji svym
Sasopisiim pfece nejake zpravy za-
Spojene Staty maji Uke starost
Spojetfe Stat' maji take starosti'
tfeba se neucastnily zadne valky.
Jeste pfed nedavnem mel presi
dent co delati, aby odvratil vojen.-
ske zakroceni v Mexiku, k nemuz
byl se vsech stran nabadan a tedT
se zase musi starati, aby zjednal
pofadek na San Domingu. V male
teto republiee si pofidili revoluci,
coz jest konecne obvyklym vyra
zenim ve vsech stfedo a jihoame
rickych republik.ich a nase vlada
pokhida za svou povinnost posta
rati se o zavedeni pofadku. Presi
dent Wilson vyslal na San Domin
go komisi, ktera ma pohnouti pre
sidenta Bordase a revolucionafe,
aby si popfali aspoii na tak dlou
ho odpocinku, nez se bude moci
dohodnouti na prozatimni vl;ider
co zatim nova volba bude vedena
pod dozorem zastupcu Spojenych.
Statu. Takovy spusob zakroceni
jest jedinym, jaky mozno schvalo-
vati. ale v lizneisicn repubiiKacn
o nikdy na dlouho nepomaha.
Sotva jedna revoluce je zazehna-
na, jest zase vyvohina druha a tr-
valy mir jest tarn veci nezniimou,
krome by strycek Sam nepfestal
tarn delati staleho policajta.
Oznamem!
Nasledkem pronasenych zprav
o zdrazovani kavy doslo nas v po
slednich dnech tak ohromne mnoa
stvi objednavek, ze nebude nam
mozno tyto vyfiditi drive nezli be
hem dvou tydnu. Kava pro tuto
dobu zdrazena byla nami pouze o
dva centy na libfc, a jak obchod-
ni zpravy nasvedcuji, toto zdraze
ni.kavy nepotrva dlouho. V pfipa
du nahromadeni ,velkych .zasohr
nasledkem zastaveni vyvozu .do
Evropy, doufame,- ze kava bude
jeste lacinejsi. Madame proto na-'
se::ctene odkupniky na venkoye;
aby sve objednavky zasilali v pa-.v
du nutne potfeby pouze, a ne na-'.
sledkem obavy z dalsihd zdrazo-
yani ceny k&yy.
V dokonale ucter-if .
JAVA COFFjtotB,
E. J. .PETajiti)f'
Chicagor'Ui: 1