Z celeho svfeta.
Nemci maji nedostatek potravy.
Zpravy, jiz drive uvefejiiovane.
ze Nemci, ktefi postoupili daleko
do Belgie, trpi nedostatkem potra
vy, vseobecne se potvrzuji. Zajat
ci maji v kapsaeh mrkev, retkev a
jinou podobnou malo vyzivnou
stravu, kterou ukofistili na polich
a jiz se zivi po mnoho dni. Ziiso
bovacisbory zustaly patrne daleko
za vojskem. Franeouzsky komisa
riat pracuje lepe, ponevadz samo
belgicke obyvatelstvo je mu z pfa
telstvi napomoeno.
Vydelky zavodnich koni.
35S,100 franku za 3 minuty all
vterin vydelal v Pafizi pfi dosti
hach v Lonachamp kim "Sardana
paal''. Majitel kone je baron Mau
rice Rothschild. Kun ''Sardana
paal' vydelal svemu panu celkem
866,00 franku! Tof jiste rekord.
Pfi zavodeeh bylo vybrano na
vstupnem 97.000 franku. sazky a
vvhrv cinilv 55.026,000 franku.
in. Sjezd klubu ' ' Komsnsky. ' '
Ve dnecb 28. az 30. srpna bude
se konati v Cliieagu sjezd sdruze
m vzdelavacicli klubu "Komen
sky", jiehz myslenkovym tvurcem
byl profesor cestiny na Nebrasko
statin uiiiversite, zveenely jiz Jef
frem D. Hrbek. Kluby ty maji za
ucel slucovati vysokoskolske po-
sluchace americke ceskeho puvo-
. du, povznaseti uroveii
cesstvi, pestovati cesky
konalovati znamost eeskych dejin
a ceske literatury atd. Primat i
nejvetsi dosud rozkvet teclito klu
bu udrzuje si rodny stat jejich
Nebraska, kde jsou kluby y Lin
coln, South Omaha, Lynch, Hum
boldt, Crete, Milligan,' Cofiistoek,
Ord, Clarkson, Ilowells, paR je Io
wa s kluby y Iowa City "Cedar
Rapids, Ames, pak Texas s khiby
v Austin, San Marcos, Rosenberg.
Crosby a Houston Heights, dale
je Illinois s kluby v Chicagu a Ur
bana, pak jeste Minneapolis,Miim.
a Irving, Kansas. Dnesni sidlo vy
konneho vyboru je Milligan, Nebr.
pfedsedou je, Karel SmrlTa, ,-jUilli-1
. gan, mistpf edsedkyne sir E. Sus
trova, Chicago, tajemnik Fr. Hr
dy, Milligan, p'oklad. K. Janouch,
Lincoln, pofadatelkou organu je
prof. Sarka Hrbkova, Lincoln.
Velice iodry pan.
tt t nf riv
Velice moudry pan jest p. di.
Li tt n,.r4' Joor.cL--.'
sthniami-Holhvet, cisarskj kan-
Bethmann
clef v Berime, ktery pravil ve
sve ntdavne feci: "My vedeli, ze
Francie jest pfipravena ku vpadu.
Francouzske agresive celiti na. do
lejsim toku Ryna znamenalo by
velikou zahubu a protp jsme od
mitli legitimni pmtest Lueembur
gu a Belgie a postvfpujem proti n.e
pfiteli pfes tato uzehii, ale budeme
se snaziti, abychom to v budouc
nosti obema fishn nahradili a je
odskodnili." Tak, Nemecko us
ty tohoto diplomata uznava, ze
protest Belgie a Luxemburgu byl
legitimni, zakonny, ale ono jej
nedbalo, ponevadz nemohlo na
padnouti Francouze tak zakefne
jako roku 1870. Aby se to mohlo
opakovat, napadlo slabou Belgii a
Luzemburg. Dr. Holhveg mohl
mluviti tohle a bylo by mu byvalo
lepe rozumeno : "My se chteli mer
niomoci rvat a proto jsme neusta
li provokovati Franeii. Ale mysle
li jsme, ze to pujde tak lehce, ja
ko v roce 1871. Jelikoz jsme ale
shledali, ze by to neslo a rvat jsme
se musili stiij co stuj, tedy jsme
to ucinili jako znamy neboztik
Bismarkiiv "Tyras" ktery, kdyz
se nemohl rvat s velkym sobe rov
nym psem, tak aspon zadavil kaz
deho psa maleho, ktery mu pfisel
do cesty." -Jak prayhne, velice
moudry pan.
Co Curtis si mysli o vzducholodick
ve "valce.
Hammondsport, N. Y. Yynar
" lezce- aviatik Glenn Curtis vyslo--!
-vil se ajimaym spusobem o cene
vzducb:olodirve valce. "O torn jest
H tak mala pfjybnost jako o okii,
, nebofroplai?3est pro armadu d-
y-i vtaEg&1& i iiiuz.uu aicviu v a li
ftiy nepfatelske arma-
KMy. Y'f&&m kbnfliktu jsou
praveny, neni ale znam jejich ci
selny pomer aeroplanu. Nemecko
az dosud pranie neuvefejnovalo o
svym vyzbroji ve vzduchu a Ru
sko se take nikdy o necem podob
npiii nezminilo; pouze o Anglii a
o Franeii jest pfiblizne znamo, ja
ka jest jejicli sila vzdusnych lodi.
Problemem, ktery za jiste nynejsi
valka v Evrope rozfesi. jest, aby
se zjistil nejlepsi zpusob upotfe
ni vzducholodi a aby se zjistily nej
lepsi -typy." Curtis pravil dale, ze
ze se moznost vrhati pinny se vzdu
ebolodi znaene podeenuje.
Pujde spanelsko do valky?
Take Spanely zaehvaeuje valec
na horecka. zvlaste od te doby, eo
se pro valku prolilasilo sousedni
Portugalsko, jez nabizi Anglica
num ku pomoei svych -10.000 mu
zu. Spanelsko ma pfatelske smlou
vy s Franeii, ale ne takove, aby
bylo jimi do valky nuceno. Po-skytne-li
jim pomoe. ucini tak z
dobre vule. Otazka ta rozdvojila
narod na dva nepfatelske tabory,
ktere se ostre potiraji. Republiku-
ne, socialisti a krajni pokrokari za- sloveeny zlaty desf. Ale zda se, ze
daji mir, strany vladnouci, libera- jpani vydavatele nevystihli pfece
love a konservativci nabadaji , jjenom piny Rooseltuv vyznam a
k valce. Pfedseda ministerstva, ' jeho vsestrannou schopnost.Vzdyf
hrabe Romanones, vyslovil se ot.e-Veliky Theodor je nejenom znal-vi-ene,
ze strana jeho, liber'alove, eem vseeh moznyeh a nemoznych
rada by valku videla. Spanelsko narodohospodafskych a politic
ma velike zavazky ku Franeii sjkych pomeru, ale i vojakem od
niz zilo po leta v nejlepsim pfatel kosti a maso vsecko. Dues temer
stvi, opirajic se o ni financne i po
litiekv. Vsechnv okolnosti vsak
, M svedei o torn, ze prozatim zusta- h0 se mnohdv za zahadnym pseu
l anienckeho , I, - . . ,
, -, !ne spanelsko v neutralite. donymem, jenz snazi se ze vsech
y jazylv, ZClO I mm, ; . -i v.'y.i.
svycn nejiepsicii sii cLenaisLvu uu
Spekulace cukeniich raifmerii. i . ' ., . , ... , , ,
. jasmti spletitou otazku evrop-
San Franeisko. American beet . , -, , . . ,
11 'skou a pronasi dobrozdani, jak
Suar Comnanv ma dosud po nice , , , ,
' l vwuia . ii i bude a nebo aspon mela byti vo-
Dolovinu veskere produkce letosni , , , , 1
i'ulu ntnisk;! nnpv.'icp yspp.Ii arinan YPfJp-
cukerni kampane, cili750,000 zoku,
ctivtijn.iv.il , j .
novedi Roberta Oxuarda. predse-
1 1
dy spoleenosti, pfed spolkovou vel-
kqporotou. Spoleenost nebyla s to
nrodati tuto zasobu i za nizsi ce- j
1 v
nv, nezli nvni na trhupfe vladaji. '
n., iivn ii. i , ,
jak sdelil.Oxnard, die prohlaseni
spolkoveho distriktniho navladm-
ho Prestona. "To dokazuje ne-
j
zvfatne, ze vychodni ratnnerie ne j
ouavaji be neuubiaLivu uuu, a
pouze zasob spekuluji s cenami, j
' , , , i
maiice po ruce zasob postacitel -
. , ., t
nvch na tri mesice, '' pravil Pres--
. , . . .
ton, kdvz z vvpovedi vyslo rovnez
.
na -jevo, ze vychodni raff mene ne-
v, , , . c i i.
kupuii zadne suroviny. Svedectvi
. v , . v , .
toto slozeno bylo pri vysetrovani
, ' i
stoupnuti cen cukru a jinyeh po-
v, i i '
zivatm od propuknuti evropske :
, V. v1T , 'it-
v.ikv. Svedkove vypovidah ze ee-
na ciiKru na pav;iiv:ivv.ui pusjiui m i
. i :x: ur.z
covana jest v New Yorku.
, . , - v.. -Ani
Jak isou placem evropsti vojaci.
. . , , ' d.Q-o
Ruskv vojak dostava 3.8 roc-
. , . ,
ne, coz j-e znaene maly obnos v po-j
. , ,
rovnani s piaiem nasiL-u &puiivu- ,
vych vojaku, ktefi dostavaji $1S0
a $300 rocne. Anglie plati svym
vojakiim $S6.15 rocne; Francie
$20.40; Nemecko, $18.80, a Ra
kousko, $8.12. Rusk major ge
neral dostava $762 rocne, cili asi
tolik kolik Spojene Staty plati
svym serzant majorum. Nas major
general dostava $8,000 rocne. Ji
ne zeme evropske plati lepe vo
jenskym dustojnikum, nez Rusko,
ale platy vyssich dustojniku ne
jsou vyssi, nez asi polovina obno-
su, jaky dostavaji diistojnici ar
nady Spojenych Statu. Spojene
Staty plati druhym porucnikum,
mladikum, ktefi prave vystoupili
z vojenske akademie ve "West
Point, $1,700 rocne.
Valka zmaf ila prazdniny kongresu
Washington, D.C. Nejzhoub
nejsim nasledkem valky, se sta
noviska prumerneho kongresnika
vzato, jest ten fakt, ze odroceni za
sedani kongresu jest zmafeno na
dobu trvani valky, coz muze miti
zhoubny vliv na domaci kampaii
nekteiych zakonodarcii. Republi
kanSti senatofi dohodli se s demo
kraty, ze kongres bude odroeen be
hem pfistich ctrnacti- dni, ale se
nator Simmons, pfedseda financ
niho vyboru, oznamil, ze bude nut
no obstarati jine prameny pfijnui
k uhrazeni schodku zpusobeneho z
ubytkem pf ijmii v celnici, a proto
kongres musi pokracovati v zase
dani. Nektefi demokraticti sena
tofi trvaji vsak na torn, aby pro-
titrustove zakonodarstvi skonceno
bylo pfijetim Claytonovy pfedlo
hy. Pfedloba o utvofeni vladni
kancelafe k pojist'ovani amerie
kyeh lodi a nakladu proti valec
nemu risku byla rovnez pfed kon
gresem. Obcbodni vybory senatu
a domu zastupefi odhlasovaly pfiz
nivou zpravu a tomto projektu,
jenz jest pouze jinou formou sub
venee pro paroplavebni trust, jenz
se ji az dosud marne domahal. Os
nova tato ma doplniti opraveny
zakon o registraci americkycli lo
di, vystavenych v cizine. Jest to
jeden z nejhorsicli zakonu nebo
'. nejlepsi-h, die tolio, divame-li
se nan se stanoviska lidu ci Mor
ganova lodniho trustu jaky
kdy byl kongresem pfijat.
Eooseveltovo novinafstvi.
Byly nekdy doby, kdy 'byvaly
president Theodore Roosevelt byl
hledanym spolupracovnikem zur
nalua magazinu, ktere s nejvetsi
ochotou platily mu dollar za slovo.
At psal Rooseveft o torn ei onom,
byl jeho pfispevek stejne vitanym
a honorafe hrnuly se mu jako pfi-
kazdy casopis ma nejakeho toho
vojenskeho odbornika, skryvajiei-
.
na a jak to naposeldy vsechno do-
padne. Ale zadnv casopis si am ve
, i i t,
snu nevzpomel, abv pozadal Roo-
seyelta m pv0-QyQU odhorn lvk.
hledu cq Qn vlastng q tomudi
. . , ,
A neni prece vyloucena moznost,
, , ' , . ...
ze kdvbv se dal nas santiagskv hr-
dina (()
& hy .
, , v.
neralove vvvalovali oei.
Zbytecna potrava.
, -
Potrava, ktera neprmasi telu
, . , ,1. . ......
zadne vvzivv, nest uplne zbvtec-
; "
nou. Kazdv ma hledeti k tomu, bv
A
rozumnvm vvberem potravv dal
v ,
telu pokud mozno neivice vvziv-
, 1 J .
nych latek, snadno ztravitelnvch.
Kdvbv ve ztravovani pokrmu na-
, . . ,.. . ..
siaia ne. aiva pieKazKa. ireua n rv-
; l. . J
elile odstraniti. K tomu nest Iri-
,v. , r J
iieiuu juecive noi Ke mo, Kiere
vsechnv podobne pfekazky vypudi
w
z tela, zaroveh sesilujic zazivaci
ustroji tak, aby mohlo konati pra-
. , ' ,v, T. , l.
ci svou bez obtizi. e vsech cho-
, .
robach zazivaci soustavv iest Tri
. d
inerovo Lecive Horke mo lekenl
davno vyzkousenym a osvedce
nym. I v chorobach zenskych, s ni-
miz spojena jest zacpa, nechuf k
jidlu, osklivo od zaludku, krkani,
nuceni na vrbnuti, tento lek vzdy
pfinesl uplne uspokojeni. Y lekar-
naeh. Jos. Triner, velko-vyrabitel,
1333-1339 S. Ashland ave., Chica
go, 111. Abychom vyhoveli cetnym
poptavkam, zasilame nyni Trine
ruv Liniment postou za 60c. Jest to
jeden z nejlepsich linimentu na
svete.
Dva milliony automobilu.
Pouzivani automobilu stale
stoupa. Ye Spojenych Stateeli
severoamerickych samotnych by
lo pocatkem r. 1914 1,300,000 sa
mochodu. Y Anglii meli 245 tisic,
ve Franeii 100,000, v Nemecku 97,
000 automobilu, v Kanade 46,000,
v Rakousko-Uhersku 19,000, v Au-
stralii 15,000, v Italii 12000, v Bel
gii 9,000, v Dansku, Spanelich a
Novem Zelande po S000, v Pfedni
a Zadni Indii, na Jave, Sinnatfe
a Borneu ulirnem 7000, v Alziru,
Kapsku a Transavlu po 6,000, ve
Svedsku, Svycarsku a Brasilii po
5,000, v Mexiku 4,000, v Bulharsku
a Ilolandsku po 3,000, na Ceylone
2100 v Rumunsko l,600,v Urugu
ay, na Filipinach a Porto Ricu po
1,500, jia Kube 1,000. Ohromna Ol
na cita sotva 1000 automobilu a
puldruheho milionu obyvatelu af
ricke republiky Liberie spokojuje
se jednim autem. Suma vsech sa
mochodu na svete cini koncenr led
na 1914 kolem 2,000,000.
Neopravnene
zdrazovani.
Y Evrope zufi valecna litice,
smrt tarn ma sve zne a drahota,
bida a hlad budou pfirozenymi na
sledky valky. My zde na zapad
ni polokouli prave dokoncujeme
skiizen, ktera ve vetsine statu jest
bohatsi, nez prumerne byva. Mu
zeme se radovati nejen z tohoto
pozehnani na nasich polich a lu
kacb, ale tez z toho, ze nasledkem
zemepisne polohy Spoj. Statu zu
staneme usetfeni hruz valecnych,
ktere zachvatily jiz vetsinu Evro
py a asi zachvati jeste i zbyvajici
cast. Y tomto svem stesti meli
bychom miti srdce i ruku otevfeny
pro ty, ktefi jsou v.ilkou postizeni,
pfedevsim meli bchom
mezi sebou projevovati si na
vzajem, ze jsme vseho sobectvi
prostymi, nezistnymi bra try, ze
hodni jsme toho pozehnani, tech
pfiznivyeh pomeru, kterymi osud
ni obdafil.
Ale, bohuzel, jsme daleko toho,
abvehom v teclito dneeh kdv celv
ostatni civilisovany svet s opniv-
nenou zavisti na nas pohlizi, se
ukazali velikodusnymi, nesobec
kymi. Povestna honba za dolla
rem, ktera mezi nami v dobach
pravidelnych 3e pramenem mnoha
zla, take nyni vystupuje a v po
mereeh nynejsich je tim vice za
vrzeni i pfisneho potrestatni hod
nou. Jevi se totiz zfetelna snaha
mezi nami, aby st'astnych pome
ru nasi zeme bylo s mrzkou so
beckosti vyuzitkovano, spekuluje
se hanebne s valkou a hledi se, aby
chom ji pocitili, tfeba jsme od je
ji jeviste daleko vzdaleni, aspon
ve hmotnem a hospod;ifskem vzta-
hu.
Yuci tomuto politovani hodne-
mu zjevu poukazuje se pravem a
nejvys vhodnym zpusobem, ze pra
ve nyni, kdy pfistehovalci zdejsi
A'alkou jsou dotknuti, jezto tarn za
mofem y rodne zemi jich bratfi
krvaceji a mfou na bojistich, melo
by jim tim byti ukazjino, jak vy
hlizi to velebne americke vlasten-
stvi, a melo by byti povinnosti
vsech Americanu bez rozdilu ple
mene a narodnosti, aby meli na
zfeteli pfedevsim zajem nasi a jeji
obvvatelstva.
To vsak, co ve skutecnosti vi-
dime, jest naprosto rozdilnym, co
od praveho americkeho vlastenec
tvi bychom ocekavali. Misto aby
se pracovalo nezistne v zajniu ze
me a jeji obyvatelstva, jevi se zfe-
telne snahy, phiny a skutky, ktere
nemaji za ucel nic jineho, nez a
by nasich bohatych zni, nasich vel-
kych zjisob potravin a jinych po
tfeb zivotnich bylo vyuzitkovano
k osobnimu zboliatnuti, aby eeny
potravin byly do vyse vyhnany a
obyvatelstvo, hlavne delnictvo a
mene zamozne tfidy, aliy bylo ne
svedomite dfeno a vyssavano.
Stiznosti na zdrazovimi zivot
nich potfeb zaznivaji ze vsech
stran. Hlavne jatecni baroni si
pfispisili, aby dokazali, jak mou
drym bylo rozhodnuti poroty spol
koveho soudu, ktera uznala, ze ne
existuje zadny masafsky trust.
Se svornosti a jednomyslnosti, -ja-ka
je mozna jen v pevne kapitalis
ticke kombinaci vyhnali ceny ma
sa do vyse zavratne a jsou pfipra
veni zdrazovati maso dale, kdyz
jim v torn nebude zabraneno. Aby
jatecni trust a jine kapitalisticke
kombinace nemohly pod zamin
kou, ze v Evrope zufi valka, olu
povati zdejsi obyvatelstvo a dava
si platit valecnou dan veskerymi
spotfebovateli, je nutno, aby obe
censtvo zdvihlo razny protest, aby
v nem lined neochablo a tak ufa
dy pfimelo k raznemu zakroceni.
Y kongresu jedna se jiz o to, aby
provedeno bio vysetfovani zlocin
nych rejdu teclito lichvafu, a z
ruznych casti zeme se oznamuje,
ze spolky zen a jine organisace,
vefejni ufednici, statni a spolko-
vi navladni se chystaji postaviti se
proti zdrazovani, zabraniti mu,
kdyz je neoduvodneno, a potres
tati ty, ktefi je provadi.
Jisty americky anglicky casopis
lici situaci v trim potravinami a
pozivatinami a dokazuje, ze die
zakona o poptavce a nabidce spi
le by mely klesati, nez stoupati.
Pise krome jineho:
"V nasich jelevatorech hromadl
se velke zasoby ,psenice, kufice a
BR
23c Evropska valka! 23c
Pfekvapeni pro litis i pro nase odberatele. Jsme nuceni zdra
ziti nasi
SPECIALITU O 2 CENTY NA LIBRE.
eNst'astna evropska valka zayinila, ze se vsechno zbozi hodne
zdrazilo. Ackoliv kava stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra
zujeme tuto pouze o 2 centy. By se pfedeslo vsemu nedorozu
meni, laskave zjidame vsechnv odberatele, by si povsimli, ze
pocinaje
22, srpna budeme prodavati nasi Spe
ciality za 23 centu libru.
Dalsi druhy 25 a 28 centu. Pulliberni vzorky kavy, caje a ci
korie zasleme zdarma na pozadani az do domu. Do pfizne
vsech krajanu porouci se nadale Yas prvni cesky velkoob
chod kavou, cajem a ceskou cikorii v Americe.
JAVA COFFEE MILLS
A
Hi
ifi
9i
Ifi
ifi
E. J, Petru, maiitel.
2 'An 17QQ 1708 So- RACINE AVE..
Ol CHICAGO. ILL. OL
Roman - Buffalo - Bill
) OJrcd.iec Kenicn Iv.ng El Ramon,
jj z Perch:da El Sol. pes'rach s'.epi
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra
nek. Kazda knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVAREA BROS., CLARKSON.
i"
UNDER CONTRACTffTO
FhaiIncss and
'RUNNING RACES
Patrick: coarcvaxd
.BAND AND GRAND OPERA Co.
MVLlA(iE.WEVniE FIRWDRISt
uiauioy J.xiUKiuniitijirtJW,nvX5Caia
?AUTOMOBILE,lMPLEMENT,LIVB
AND nr i i r n nini T.
BOYS' SCHOOL
RimEMBEATESSEP533
vseeh tlruhu obili, aby mohly by
ti )oslany do Evropy, az cesta po
niori bude opet otevfena a nebez
peeonstvi prosta. Ale vyvoz jejich
muze zastavajicich pomeru jen
pomalu byti provaden. Surovin,
ktervcli se potfebuje k vyrobe po
1 ravin, jest v pntoinne dobe neo
bveejne velike mnozstvi )o nice,
jest jieb vice ne2 kdy pfed tim?
a potraviny z te pficiny mely by
byti laeinejsi, misto aby byly zdra
zovany. To se tyka pfedevsim
mouky. Z Evropy se do Spoj.
Statu dovazelo velice malo potra
vin a ktere se dovazely, nejsou
prave nepostradatelnymi. Bez pl
zenskeho piva, sampanskeho a ryn
skeho vina a pod. muzeme to do
eela snadno vydrzeti rok a po pf'i
pade i dele, a spokojiti se s dobrou
nahradou, jakou nam poskytuji
vyrobky domaei o mnoho laeinej
si a skoro stejne hodnoty. Jedine
potfebnymi potravinami. ktere
jsou sem dovazeny, jsou ryze a
eaj, ale ty pfiehazeji z orientu a
doposud dovazeji se po pacifickem
oceanu beze vsech obtizi.
A nejenom nase zeme jest do
bfe zaopatfena vsim zbozim, k vy
zive obyvatelstva nutnym, ale ta
ke ve skladistieh a na dokach pfi
stavu Argentiny a Brasilie uloze
ny jsou velike zasoby obili a hove
ziho masa, ktere puvodne urceny
byly do Evropy a nyni liledaji
zpenezeni jinde."
Pokud se tyee cukru a jeho
zdrazovani, tu nmsime klidne se
divati na to, jak cena jeho rychle
do vyse stoupa, cim dele valka tr
va. Cukr patfi mezi pozivatinj',
jiehz spotfeba u nas je znaene vet
si nez potfeba. Dovazi se sem sice
znaene mnozstvi cukru tf tinoyehoj
ale to. daleko nedostacuje a obrov
skeninQzstvi cukru fepovehojja.:
91
Ioupeznzk od Ria Graads Krasna Iovkyne
Mexikan Malo kni'ie hor Strasidlo na stepi.
- STOC
EXHIBITS
ENCAMPMENT
10 c 11-19141
A TRIUMPH
INTHEART
ortRcmm
chazi zde dobrv odbyt. Kdyz pfi
voz z Evropy byl zastaven, cukr
jal se stoupati, a mnozi pfedpovi
daji, ze musime byti spokojeni,
kdyz po nejake dobe dostaneme
sto liber za $15.
Krome potravin zdrazovany jsou
a budou jeste jine veei. ku pfikla
du pneumaticke rafy na automo
bily. ehirurgicke nastroje, ruzne
druhy leku, hraeky. ruzne druhy
eigaretoveho tabaku, rukavicek
atd. Ale zdrazovani to nas nerozei
luje jezto uznavame je za pfiroze
ny nasledek zastavene vyroby v
Evrope a pferuseneho dovozu. A
le, ze mouka a maso se nam zdra
zuji, to neni vysvetlitelne jinak
nez trestuhodnou honbou za zis
kem co nejvetsim, a musi byti zne
mozneno a potrestano.
ALWaWS
POPULAR
mm'