OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY
TYDENNIK
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Pfedplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Kdyz bylo v Cechach
ohlaseno vypuknuti
valky.
Sniutne ppmery zavladly v nasi
ceske vlasti a srdeervouci vyjevy
odehraly so kdyz dosla zvest", ze
vyhlasena by la valka proti Srb
sku. Xas lid a vsechny vrstvy ces
keho obyvatelstva, jez dosud po
cit'ovaly nasledky balkanske val
ky, lievzpamatoval se jeste z po
hromy, jaka by la zasazena eeske
m u priunyslu a rakouskemu vy
vozu valkou balkanskou a jiz o
pet musi poeitit vsechny hrfizy a
nasledky valky evropske. My zde
v Americe sotva tusime, jake po
niery v Cechach tato valka vyvo
lala. Rakouska censura bedlive
stfezi vsechny zpravy -a nepropus-
ti za hraniee nic, co by uvedomi
lo svet o skutefnem stavu veei. Po
slediri dobou pfestaly nas doeUa
zeti fasopisy z Cecil a proto ani
iiemuzeme vedeti, co se tain ve
vlasti d?je. Jisto jest, ze my zde ve
svobodne zenii vinie vice o skutee
neni stavu veei, nez nasi krajane
ve vlasti, jimz cernozluta. nam
vzdy nepfatelska vlada pravy stav
a existujici pomery v risi zataju
je. Lidstvo snad touto valkou za
Mjilo hrozne uftovani s vladami,
ktere maji na svedomi veskerou
tu bedu narodu upicich pod nes-
nesitelnymi bremeny militarismii
Kez by to byla valka posledni
po ni aby zavladlo to kyzene mil
lenium, o nemz pfedpo vedeno, ze
pfijde a ze vlk i beranek poajiolu
psti se budou, kdy lev stfeziti bu
de holubici, kdy milosrdenstvi a
laska vsech lidi potkaji se a daji
sobe polibeni. Jak sfastne bylo by
lidstvo a jak pokojny vyviu na
rodu mohl by nastati, kdyby neby
lo valek, nebjdo 'krveproliti. A
xekneme, kdjrby tez nebylo trunfi
a dynastii, cisafu ani kralu. Dou
fejme, ze tato strasliva valka jest
tou posledni v dejinaeh lidske ci
vilizaee a ze z ni vzejde lepsi po
rozuineni humanity a nastane do
hoda narodu, ktera opakovani
techto hruz navzdy znemozni.
Vsechny velike ideje pro dobro
lidstva vykupovany byly krvi a
velikym utrpemm. Kez i z teto
straslive valky vzejde zadouei do
bro a reforma lidske spolecnosti,
zvestujiei' vsem narodum pokoj a
krasnejsi. ifastnejsi budouenost.
Kletba hrabenky
Karolyiove.
Moderni vetev Habsburgu, jme
novite v poslednich padesati le
tech, je stale pronasledovana ne
stestimi. Povercivi lide vefi, ze
stalo se tak m'lsledkem kletby, kte
rou nad cisafem 'Frantiskem Jo
sefem pry vyfkla uherska hra
benky sucastnil se uherskeho po
vstani v roce 1848 a za to odsou
zen byl k smrti. Stara hrabenka
Karolyiova die jedne verse pro
klela rod Ilabsbursky ve chvili,
kdy patfila na vychladle telo sve
ho syna na sibenici a die jine ver
se vyzadala si audienci u mladeho
cisafe a zde pry pronesla nad mm
kletbu, by jeho zivot naplnen byl
nestestim, aby ti, kdoz jeho rsrdci
jsou nejdrazsi, trpeli, a aby poznal
v pine mire co je bolest.
A kletba se vyplnila. Zivot cisa
fe Frantiska Josefa byl jedinou
fadou utrpeni a nesnazi. Cisaf ne-
Cisaf nebyl ni
kdv sfastnym, jeho panovani by
lo jedinym pokracovanim rodin
nych nesnazi, sklamani, porazek,
attentatu, intrik a hanby. Fran
tisek Josef nevyhral nikdy zadne
velike bitvy a osizen a oklaman
byl od Nemcu, Italu a Francouzu.
Diplomacie rakouska za jeho pa
novani nedoznala zadneho vitez
stvi. Habsburska krev uznava se v
pfitomhe dobe za nejmodfejsi
krev evropskou. Ale, jak je pfiro-
zeno, stale tyto snatky mezi cleny
panovnickych rodin, nemohou ni
kterak pfispeti k zlepseni krve. A
co vice, rodina Ilabsburska jako
pfisne katolicka, dovoli svym cle
nuin, a by brali si za manzelky jc
noni dcery z jinyeh panovnickych
rodu katoliekych. V pfitomne do
be v Evrope je jMiom pet panov
liie'rych rodin katoliekych a sice
:ol Tlabsbursky v Kakousku, Wit
telbassky v Bavorsku, Bourbon
sky ve Spanelsku, Savoysky v lta
lii a v Alberstska vetev v Sasku.
Tvto mezisriatkv vedou nevvhnu-
telne k degeneraci. A touto dege-
neraei inienovite postizenv bvly
rody Ilabsbursky a Wittelbassky.
Mezi obenia rody snatky byly vel
mi cetne. Tak ze pritomny rakou
sky cisaf, Frantisek Josef a jeho
zesnula zena. Alzbeta, dcera vevo
dv Maxmiliana Bavorskeho, bvli
temef krevni pfatele.
Potrava ve valce bu
de rozhodovati.
Ve valce evropske lira je velkou,
ne-li hlavni ulohu, potrava - za-
sobovani v noli se nalezajicich mi-
1 . '
lionu potravmami. lak vv.iadril
t i
se pfed nekobka dnv R. Ruth-
1 x ' . ,
ford, redaktor "Xational rood
... w
lasrazme . siova ra
v v , .
! L , . ' ' . i
. , 1 . , .
ve pozivati butlou znaenvch vv -
, ' . ; '
li aJ iKz-vi K no I' a inoiin tav Alii
n . , v. .
ii.iiTi ii. i t ill!
. . , . . , , ,
asi leunu sesnnu povrcnu zemsKe-
, c. ,
ho, muze produktovati dosti potra
....
' ' : , ' . vA v.
Rusko jest agrarni zemi
J
petmv jeho obvvatelstva prebvva-
p na venkove a zabvvap se zeme -
J. . r t w -i
celeho sveta vvvoz ilo opoie -
. , . . ;. i
nvch Statu z one zeme cini sko-1
al"'"1 utlc 1 " "
! lvoriif unl irkii iri ilr1iii
..oo,
jic od arktiekycli koncin ke tro-
pickym, drzava "velkeho bileho
cara" produkuje prave tak rozma
nitou jako nadbytecnou potravu.
cara" produkuje prave tak rozma-'
1 J 1
V
Rusku vvpestuji o padesat mili-
1 J 1
onu buslu psenice rocn? vice, nez
1 '
ve opoj. laiecn, a cisiice ta jiz
neco znamena, uvazime-li, jake ne-
smirne nmozstvi psenice se zde
sklidi.
ale dodavka potravin spojencum
jest velikym problemem," fekne
snad nekdo. A jest to dobra po
znanika. Ale v tomto pfipade veil
1 r 1 4 1 " j I
ini ui ui." i uok iiiifiiii. .t M'uinu.
torn slusi hledati duvod, proc
, , , - , iw
..41.V.HV., I
jenu. uujUMiu bii.t ruvna se spuje-
a ri ;
ne moci uvou liejsimejsicn po 111
narodu. Kdyby lod'stvo Anglie
mohlo byti zniceno, pak potravni
zasoby nemohly by byti pfivazeny
a Anglie rychle byla by pfinu
cena podrobiti se. Ale lod'stvo to
nelze tak snadno zniciti, jak by se
snad nepfiteli Anglie zdalo. Bi-
tevni lodi britske jsou s to chrani-
ti dovoz jiotravin a jesto jest An
glie spojena s pfednnn potraviuu
produkujicim narodem ve svete,
jest vidno, ze jest pro kazdy pad
dobfe pfipravena. Maje vlastni
sve zdroje, jez dovedou je vydr
zovati, Rusko nezavisi na zadne
jine zemi, pokud se potravy a
odevii tyka, a majic za sebou an-
glicke lodi, Rusko pozivii rovnez
velikyeh vyhod. Franeii mezitim
se dostava pomoci jak od Anglie,
tak i od ruske potravni zasobar
ny. Oba narodove stejne pfijimaji
prospech ze spojenctvi s Franeii,
ktera se naleza ve vybornyh fi
nancnich pomerech a doveJe se
sama udrzeti na velmoeensk'm po
slaveni armadou, ktera rovna se
skorem arinade Xe.mecka.
Francie samotna muze udrzeti
Xemecko file zamestnano, zatim
co A glie a Rusko mohly ly pro
vesti popravu Rakousko-Uher.ska'
a Italic, kdyby ovsem tato minila
za sve "spojence" tahati
kastany z ohne. Vysledek evrop
skeho boje neni tezko pfedpovi
dati: trojspolek zahy muze bti do
nucen k podrobeni se a X'emecko
nasledkem toho muze zaujmouti
velmi skrovne postaveni ve sveto
ve historii. Ruska velka zasobar
na jiotravin muze byti v torn ohle
du finitelem.
Jest pravdou, ze Rakousko-U-liersko
jest take velikou potravi-
ny produkujici zemi; ale s Ru-
skem se neda ani porovnati. U
meni zeniedelske neni tarn jeste na
velkein stupni vyvinu. Skorem v
kazdem ohledu tato zeme jest
pozadu za ostatnimi velmocemi Ev
ropy. Italic jest po vetsine zavis
lou na ostatnim svete, pokud se
potravni zasoby tyce, a jest veliee
slabou s kazdeho stanoviska.
Alliance Xemeeka s Rakousko
Vherskem prave jako Anglic s
Ruskem, ma za ucel zajisteni po
Travnich zasob v pfipade valky.
Rakousko-l'hersko jest zasobar
nou Xemeeka a prave jako jest
Rusko pro Anglii. Jak Anglie, tak
Xemecko, jsou bolestne zavislymi
na ostatnim svete, pokud se jejieh
dennilio chleba tyce.
Xepretrzita dodavka potravnich
z.'isob jest vaznym, paklize neni
nejdfilezitejsim problemem, s niniz
musi Anglie zapoliti. U Anglie ne-
ill jakost otazkou, nybrz nmozstvi.
Cena potravin, jez minuleho roku
byly do Anglie dovezeny, dosahla
ohromne sumy $1,362,000,000, z
kterez 2: 000 000 vvnlnponn hv.
1q y&
y Rakousko.rhel,sku ml meG
, , , . , ...
iko zasobarnu mnohem pnstupnej-
, , v , , , . , .
I si. ale za to mene produktivm. A
, , , . , ,
; Xemecko ,est skorem prave tak
,...,- , , ,
izavi.le ve smvslu potravnich za-
j.Miu, jiiKu anglie. .eiuecKO uav
I 0 -1 i"Ozpoznalo tuto slabost svou
!;1 cliopilo se heroickych prostred-
i, , 4 . . , . .
I ku. aby v torn ohledu zjednalo od-
'
pomoc.Rres to vsak nemecka schop
. 1 1 . -
"Osr produkovati jiotravmy jest
. K , . . ,
vehce mala u porovnam s jeho o-
i , , , r , , ono
b vatelstvein. Majic rozlohu 208,-
tt- "1 (j mensi nez stat Te-
xas,. Xemecko mnsi ziviti 70 DDD -
nnn , , 00
; - , i i 0 c ,
ist sedmin akru pudy na kazdeho
obyvatele sveho; Xemecko pouze
' i i i i
tlevet desetm akru.
t-,.xt i. i i '
Iul-liil blulm JL1IU luziuuy musi
pfispivati na vvdrzovani lidu.
)I iSJi (HI
Vsechny mozne zdroje plytvani a
i neuziteenosri isou nfekonanv a
, , c? n .
otlstranenv. btromv nodel cest
a silnic nesou nvnee a kefe tak
, , ,i,i - ,
lak mo nou b t sazenv. nesou iano-
, - A
dv a line Teste nrerimetv. Ovoeft
Jak dflle2it potravni problem
w 1.nlvrnnelfx ,l5vf1v flK7Q.
ly nedavne depese. Zaznamenava
se v nich. ze v Xemec.kn a v iistveb
' '
;,t, U1,.,,;
i v.'tv ..11( UL1UT11I OV.
, i.
..uujiwauuin v luuuiut pi n.iuei;u i
emecko, Francie a line narody .
.'nln x mVtnlv wvif,H nntavinv !
I -'r-'-w I J -v- J T T lVlvl. JU I I
President Wilson va
ruje obcanstvo Sp. St.
President AVilson vydal prokla
maci k lidu americkemu, jez nni v
podstate nasledujici zneni :
"Moji krajane! Mam za to,
ze kazdy mvsiici flovek v Americe !
bellem nncledinch nnlnmtvfli .1 t
nil nolozil si otiizhn. iak-v vliv v.
nesini byt sbirano jindy, nez v ' D"vavc sayadnich se dela jejich gvgt musi
ease k tonm urcenein a od licen. vytecne osvedcila. rancouzi jiz kg ey
snvai.vr.il rwnl, hivot. ntwhv c "0(l dob XapoleOllOVVeh kiadH M' i ,,v.
M'ilinlv it IaciVIi vnctnnro ic:r,i k sva (ie'fl velikou dulezitost. Prav-!
janou. v lesicn iostouei jsou sDi- f ve sporu. Xas rozpor je s nemee-
, , M1 c- ' c . htavi se za pahorek anebo iinam.
ropska valka muze miti na Spoi. L , v . . ,. ,
0..i , , , itak ze jsou nevuhtelna. a take
Staty a ja pouzivam sve svobody, I . . . . .
i, " "i i "i i i , jstrelci ne)ntele nevuh. Strili se v
abych am nekolika slow pouka- -. , , . . , . .
, . , , v . x obloucicli jen na zaklade vvpoctu.
zal, ze iiplne zalezi na nas samot-'-r , . , .
- , . , , , , , .1 IJustojnik vvstoupi na nnsto zvv-
liycli, jakeueinkv tv budou a bven1. . 1,11,-, ,
, t . , isene, dalekohledem odmeri vzda-
am velmi dutkhve na srdce vlo-l, . , .
v., . , , c , , , ,-lenost nepritele a pozoruje. kam
zil. jakym zpusobem reci 1 jednam , . ,
, , . . istrelv patlaji. Die toho se pak 1111-
nejlepe nas narod nouze 1 nepn-1 , ,
, , , rem upravuje. Po vvpalem iirvni
jemnosti uchramme. , . . , ', , ,
V,- , , , v . rany. jak ziiamo. delo se zpatkv
iviA!i, ivuu aivuit-ijiie .-iueriivii
miluje, bude mluviti i jednati v
ducliu prave neutrality, jez zna
mein'i nest ran nost a jifatelstvi pro
vsechny sucastnene. Duch naroda
v teto kriticke zalezitosti velkou
merou urfovan je tim. co jedno
tlivci i spolefnost a ufastnici na
vefejnych schuzich cini a mluvi,
co casopisy a magaziny pfinaseji,
co nasi duchovni s kazatelem hla
saji a co lide na ulici jako sve nii
neni jn-ojevuji.
Lid Spoj. Statu sklada se z
mnoha mirodti a zejmena z naro
du, ktere nyni valku vedou.
Jest )roto pfirozeno, ze jevi se ve
lika ruznost sympatii i pfani mezi
mm, jiokud se tyce otazek i okol
nosti boje se tykajicich. A tu by
lo by mozno snadno vasne vzbudi
ti a tezko je uklidniti.
Ti, ktefi zodiioyedni jsou za
vzbuzeni vasni, befou na sebe tez
kou zodpoveduost,
zodpovednost za nic mensiho nez
li za to, ze lid Spoj. Statu, jehoz
laska k jeho zemi a jeho oddanost
k vlade ma jej spojovati jako A
mericany, ktefi cti i snahami svy
mi vazani jsou pfedevsim na tuto
zemi a jeji zajmy pamatovati, mo
ld by byti roztristen v protivne
tabory, proti sobe jiopuzej! a sku
tecne zapleten do valky, ne-li pfi
mym jednanim. tedy svymi ptidy
a nazory.
Takoveto roztristeni mohlo by
byti osudnym ro nase piVitele a
mohlo by vazne stati v ceste vy
plneni nasi povinnosti jako veli
keho, mirumilovneho naroda. kte
ry projevil ochotu hrati roli ne
st ranneho sprostredkovatele.
Dovoluji si tudiz. moji krajane,
promluviti k vam slova varovna
proti onomu nejhlubsinm a nejpodul zni: "Konec prusaetvi."
statn?jsiinu poruseni neutrality, ja 1 "Wells jest presvedctn. ze Xe-
, ke vzniknouti by mohlo z vasnive-
ho strannictvi. Sp. Stcity musi ne-
'jen die jmena, ale i ve skutecnosti
zustati neutralnimi. Musime byti
nestrannymi jak ve smysleni, tak i
v jednam. A z toho duvodu varuji
as, krajane, pfed onym vaznym
porusenim neutrality, jake ze
strannictvi te ci one valcici stra
ne vzniknouti by mohlo.
Mji m na mysli pouze Aineriku.
A jsem jist, ze vyslovuji nejupfim
nejsi pfani kazdeho rozv.izneho A -
merieana, aby tato nase velika
: vlast v teto dobe zvlastm zkousky
ukazala narod, kterv prede vsemi
, , , . . , .
'ostatnimi jest zpusobilv pronesti
t 1
nestranny rozsudek
a prokazati
' -. m
'dustojnost sebeopanovam a ucm-
, , v - . , . , . , , ... ,
nost vasne prosteho jednam, na-,tuhv odpor. to je jisto a take sila
, , , - , , .. , . ' " . v' v ,
rod, ktery nechce nad jmynn soud'ruska ie pfecenovana,ale to na cele
konati, ktery vsak ehce zachovati , veei nic nem?ni, pouze ii prodlou-
se selinTHivin a vnliniliivin alu- mr
. '
- .
pravde svetovemu mini slouzin
mohlo.
i
UUUN: s
"
fliz davno pfed valkou bylo zm'i-
lno, ze francouzska armada ma nej
lepsi dela v Evrope. V ohledu
strojnickem a meehani kem jsou !
Francouzi lepe opatfeni nez kdo-
koh jiny z ucascii'k:! valky. Jiz v'
bylo jejich delostreleetvo zaned -
bano stejne jako armada celii, a
, v-iw iin.li Cll UHClll V-KllUli-U ICUai,
i .
Ucl Te cioD vsak se stal POkrok 0-
1 ' -T' i
iiiviiiii. yiiii 1KUUUU I- IieiUUIIU 1 I
Jich v torn tak snadno nasledova-
.
' " j.nuu .cj-
Inosti. Znama Drevfusova afera
;preu pauiacii letv vzniivia mezi n-'
! , . , ''
nym take proto, ze bvlv obavv, ze ,
f -J r "11 . ..
bv o taiemstvi vwn iv ilol Vn.
v
cum prozrazeno, eoz vsak se nesta-:
t r, . . . .
lo. r rancie je sice spojencein Rus-
, : J ' 1 J
ka, ale mkdv mu neprozradila
' 1
svych tajemstvi a poskvtla mu nei
' 1 J
vyse delove modelv starsi. Fran -
. v, 1 mi
eouzi uzivan tak zvane stfelbv ne-1
v -Ji'w iiv
HHt
kterou po nieh
zavadeji 1
1 011.11111 IHII UUU l UrMlcllIIi. leiil DO-'
" l u i
odrazi, zabofi se lafetta do zeme a
delo je tim spusobem upevneno.
Vypiili ftyfieet ran za minutu. coz
jest nejvetsi dosazitelna rychlost" u
del polnich. X'ezli se n:'iboj ze zadif
do dela nasadi, ukazuji jiz "mus
ky'" a jine inifici pfistroje na okra
ji skutefnou vzdalenost" nepritele.
Pfistroju takovych jest ninoho, a
prave ony fini dela tak dokonaly
mi. Jakse tvrdi. jsou dela tak do
konala. ze nepfitel. jejz jedni du
stojnici spatfi na vzdalenost' od
jedne do peti mil. neniuze ujiti
zniceni. Vystfelena kule nedopad
ne na zeni, ale roztrhne se nad hla
vami nepritele ve vysi od cyficeti
do padesati stop nad zemi a spusti
na zem dest" kuli, ktere leti dolu.
Kdyby nejifitel utikal sebe rych
leji, palba jest jeste rychlejsi. tak
ze nikdo ncunikne. Dela maji raz
75 milimetru, to jest 3 palcu. men-
si nezli dela nemecka. Jine opatfe
ni u nich jest, ze pfi rychle palbe
pohybuje se delo samocinnf na
pravo nebo na levo, tak ze strili do
nepfatelske fronty na delku asi
ctvrt mile.
Jak bude vypadati ma
pa Evropy po valce?
V chicagske "Tribune'' otisku
je v posledni dob? zajimave clan-
j ky o vseevropske valce o jejich na
jsiedcich geniaini anglicky roma
;nopisec II. G. Wells, autor slav-
nyeh romanu 'Valka ve vzduchu'.
"Boj obru" a j.. jez jsou znamy z
''eskyeli pfekladu ceskemu ctenar
stvu. Xedavny jeho clanek ma nazev:
"Zmena evropske mapy a jeji roz-
, liraniceni die narodnosti". Podti-
meeko musi podlehnouti. a s mm
eely ten prusackv duch, jak se v
'tlieorii i v nraksi v fisi n?meeke
irojevuje. Je to prohnily system a
, proto odsouzeny k porazce.
: 'Konecny vysledek," pravi
.Wells, "jest pro nine tak jisty, ja
ko zitfejsi vychod slunce. Xrevim,
kolik krve bude v Evrope prolito,
jne si Xemecko uvedomi, ze bylo
sileiistvim vedeno a silenstvim o-
traveno. Xevim, jak dlouho bude
, moci zvanivy prusky dustojnik
hnnti sve hoiVieiiH muzstvn na no-
jrazki
nez se" proti nemu vzl)Oufi,
iievim take, zda se nafoukana je-
sitnost berlinska pfipravila na o-
jbranu v pnpade porazky.
Xemecko v obran? bude klasti
X'il-,1--, .m..,,", r.?;
11 ' 1
pfi nrvniin utoku na onevnem Lu-
tvsska
' '
Za?ina se nove obdobi v deji-
I '
nach lidstva. lJo teto valce nikdv
y? ,
jiz Xemecko nebude pochodovati
die povelu pruskeho feldvebla a
, nebude si hrati na pana sv?ta.
Bublina pruske legendy praskla.
Berlinska tvrdost nebude jiz sti
niti velkou mirumilovnou civilisa-
l - ,' ,
sieiiivuii.
Je pravdepodobno, ze odpor, na
1 , ' tv -1 T J. 1
IrtrtiM Vomri nmMivi n I .nrvfl nil
, , Qx5i.i, a-iai1ai1a vnvnt,,
i.uvuiiiviii iuuuuii.no null
, l ' , -i i -n I
.0- ,r.- - - ! -
j o u. .Lozna, ze AeiiiecKo neiiia
druhy plan, kdyz prvni jeho plan
f sritil a yo tin nrv?ii noraxep vnz-
! I I
, ,
padne se na kus.
. it v - i
bylo hrichem, kdyby nemeeky mlu- zdravv rozum a na spravedlnost,
- - i ,11 -1 hi-" n-
vici a citici obvvatelstvo melo se kdvz spravedhvi a rozumni muzo-
1 - 1 ' - n t- - 1 i , - --i'
dostati pod cizi jho. Mv Anghca- ve nebudou dosti energicti a
- ' 1 -i-
ne musime si to uiasniti. At se'svorm.
. ' ' r
vrati ztraeena uzemi Franeii, Po-
1, - , ta' i t. t- i t
lakum. Dansku a Italu, ale 1113'sli-
- - -tt
.... -ic-jm Tula 1 h Vl'mm
1111. , ii- (oiin iuv.11 y i-i 1 vi
- i t q ti.,, ,inQt nvntn
1 , il'll'l
inrliriMie ahv na trnskaen starenn
utlaku povstal novy.
Xemci zijici v Xemecku a Rakou
sku jsou jediiim narodem. Pfi 110
vem rozdeleni Evropy musi Xem
cum ponechana byti narodnostni
svoboda.
Ale to znameini, ze mapa musi
byt zmenena tak, aby vsem naro
dum se dostalo spravedlnosti a
prava, ktere jim patfi. Xeni to nic
neniozneho. Existuji jiz na svete
hraniee. 0 ktere se narodove neha
daji. Xa pfiklad hraniee Kanady.
Take v Evrope jsou hraniee, ktere
nikdo nechce meniti, 11a pf. hrani
ee mezi Belgii a Ilollandskem, me
zi Franeii a span?lskem a Portu
galskem. Coz by neslo po nynejsi
valce stanoviti takove hraniee me-
zi vsemi staty evropskymi? XTyni
je k tomu nejlepsi pfilezitost. A je
to take povinnosti kazdeho anglic
keho obcana. aby za nynejsi valky
studoval tento problem na mape
Evropy. tak abyehom mohli ko
necne navzdy ufiniti pfitrz teto
hanbe utlafovani, tajnych smlouv
a spiknuti. ktere znieily vsechny
statky civilisace (a zalozily stesti'vili se proti nemu a pfinutili jej
rodiny Kruppovy') za poslednich
30 let.
Bojujeme-li za neco. tedy bojuje
me za novou majm Evropy. Dove
du si ji dobfe pfedstaviti. tuto no
vou mapu, jak bude vypadati. az
vitezni spojenci zazenou Xemce na
uzemi, ktere jim patfi. V prvnf
fad? musi Francie dostati Lotrin
sko, a Lucemburk musi se spojiti
v pevnejsi unii s Belgii. Elsasku,
die meho nahledu, mela bv bvt da
na svobodna volba : bud' se pfipo
jit k Franeii nebo k svycarske kon
federaci. Dansko at' dostane ty
provincie, ktere mu Xemecko ur
valo. Terst a Trident, po pfipade
i Pola at' pfipadnou Italii. Tim se
spoji roztfist?ne casti narodu v
jeden pfirozeny celek.
Ale to jsou vlastne velmi nepa
trne zm?ny u jiorovnani s velikymi
pfevraty. jez nutno v Evrope pro
vesti, jakmile hrozini tato valka
bude skoneena a nastane mfr. Roz
klad raouskeho mocnafstvi se o
cekava v Evrope jiz 40 let. Pficin
me se. aby se rozpadlo a aby s iiini
byl jiokoj. Co se ma stati s Nemec-
kym uzemi Rakouska? Co se ma
stati na polske hranici Ruska?Xej
dfive bych navrhoval. aby tfi dih
Polska byly spojeny v jeden a aby
rusky car byl korunovan za krjile
polskeho. To abyehom si meli vy
tknouti a svou narodni povinnost.
a v tomto smeru pusobiti na Rus
ko, k cemuz nam nynejsi valka da
va nejlepsi pfilezitost.
Po druhe necht' se Rakousti Ru
muni pfipoji k Rumunsku, a vsech
ny srbske jirovincie v Rakousku
necht" se sjednoti v konfederaci
svycarskeho typu. Cenu, kterou
Srbsko zaplati za sve jednocenir.
budiz vydani tech casti srbskeho
uzemi, kde ziji Bulhafi, Bulhar
sku. Xeehf zachrani Cernohorci
Skadar pfed okupaei, ktera se vy
znacuje fezanim nosii.a pokusnie
se vytvofiti dalsi svycarskou fede
raci z Cechu a Slovaku v Uhrach.
Jsem pfesvedcen, ze pfisla doba,
kdy spolecenske staty po vzorn
svysarskem nahradi diskreditna.
cisafstvi a kralovsti, jez znepoko-r
jovala Evropu po tak dlouhy cas."
V dalsi casti sveho cl.nnku po
rn ion va se Wells za Alba nee, ktefi
n jsou zrali pro monarchickon
vlad'i, ale molila b, snad byt spo
kojena tim, kdyby se Dromenila v
konfederaci malych kantonfi. Roz
hodne protestuje proti tomu, aby
Albanii uchvatila Italic, nebot' by
l. v.-l.o k novym konfliktuiu.
Wells koncisvuj clanek temito-
o teto myslence a fekneme celemu
svetu, co zamyslime. Vlada nasitfr
I T.-r-i s
'cvmcmn o r,nAtT -in ir Tr tt.-X nin
'cnn rnA .nc.i. ; i-.
iJVlia. tlll 11 USAdllU Ul V J I Cll
, . -
zaravv rozum, vereine mmem,
spravedlnost, mezinarodni duve
i-n a clmIa ;i -nliS Tin Inn llii n
1 .iiv.v.Vi I Villi. UIIV.IVU 11V11L1 U
sudy lidstva.
Ale udalosti nebudou cekati na
Vernym cechum!
" Vzali mi muze a vzali mi sy
na. Vzali nam dobytek. . . . Kam
koliv se obratim. vsude plac a
nafik.'ini. . . . 1110 je oci uz jsou
rude Jen tebe mi nechali,
malou Mafenku! Holubicko mo
ji'. uvidis jeste sveho tatinka?
Budes zase volat sveho b'ratra
ku stolu?.... Zda se mi, ze z
mufive pustoty jedinym vycho
distem pro nas siroty je tarn ten
tmavy rybnik. . . .
Z dopisu z Ceclu
Vyhlasi Italie valku?
Pafiz. S Italii stala se V po
slednich hodinach velika zmena,
i jest mozno. ze v nekolika dnech
octne se ve valefnem viru take.
Italie jest pfesvedcena, ze Raku
sane provozuji falesnou hru v Al
banii a na Balkan?. Povedeli jsme
jiz, ze rakouse vojsko bylo vysa
zeno v Albanii a domorodci stvii
ni proti Srbum. Italska vlada po
dala proti tomu do Vidne protest,
ale nedostala uspokojivou odpo
ved'. Pravi se, ze knil jediny
bn'mil se dosud zakroceni a byl
bvrad videl. abv se zeme valce vv-
bnula. Ale vsichni ministfi posta-
ku svoleni. aby byla vyhlasena vse
obecna mobilisace, coz se stane be
hem nekolik dni.
Jakmile jsme pocitili hnev pri
sporu. neluidame se jiz 0 pravdu,
nybrz 0 sebe. Carlvla.
I