OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZAB A VNY ;: TYDENN1K
Vychazi kazdou stfedu. Published Wednesda)
Vydavatele : : Publishers
ODVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
Pfedplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednodule :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Co jest nejvi'ce potre
ba k valce?
Kvalce je na prvem mist? za
potfebi penez, hodne penez a
co bude stati rozzehnuti valeene
pochodne temef nad eelou Evio-
pou, to vymyka se skoro vsemu
pojnm. Jedine mobilizaee francouz by nutne musily skonciti valkou:
ske armady odhadovana je na ne- ee o torn zminime se obsirneji pfi
jakych sto millionu dollaru a kdy jine pfilezitosti. Dues elieeme pou
"by se mela valka protahnouti cely kazati jedine na prime nasledky,
rok, vzrostlo by tim francouzske ktere propuknuti valky v Evrope.
repubjiee vydani v obnosu okrou- melo na nase pomery.
hie asi $1,200,000,000. Nemeeke ! x:1slo se dosti posetileu, ktefi se
vojenske autority odhaduji. ze kdy jdommvali. ze valka tato bude miti
"by kampan s pouhyini 3 milliony ! za nasledek netuseny rozmaeh ob
vojaku v poli mela trvati rok, sta-, eh0du a prfunyslu ve Spojenycb
lo by to nejakyeh $1.750,000,000. 1 stateeh : ze zahalejici paze evrop
To jsou cisliee pfimo zavratne a'skveh delniku musi byti nahraze-
pfi torn nesiiii byti pousteno s-1
zfetele, ze tolik by stalo jenom vy
drzovihri vojska a ze nenu'iie hroz
iie ztraty finaneiii budou privode
ny panikami ochabnutim obehodu,
nicenim majetku a temef uplnym
zastavenim dovozu a privozu. a to
jsou vypoety, tykajici se pouze
dvou zemi, kdezto dues stoji ve
zbrani praktieky cela Evropa. Val
ka prusko-francouzska, jez trvala
pouhyeh devet mesicu. stala Prus
ko na nejakyeb $3S7.000.0()0, ale
vzdor tomu Prusaci nepoeliodili
pfi ni finanene spatne. Ziskali KI -
sas-Lotrinsko, jehoz eena odhado -
vana byla na $320,000,000 a nii -
mo toho diktovali si valecnou na -
hradu v obnosu peti miliard na -
rek, cili okrouhle $1,065,000,000,
takze po striince ciste penezni vy-
delali temef billionu dollaru. O
tolik ozebracena byla valkou Fran
cie. Dues jsou vsak valky nepomth -
ne nakladnejsimi, nezli byly pfed
40 roky, at' iiz jsou vedehy na vo -
de nebo na sousi a vysledky dues-
nflio konfliktu po cele Evrope
-jjiTOJidajiciho budou pfiserne zdr-
cujicimi v kazdem ohledu. Neje -
nom na peneich, ale i na zivoteeh
Jak hrozne vydatnymi jsou moder -
ni zbrane, ukazalo se na pfiklad
pfi oblehani Lutyelm a mozna, ze
jiz behem nekolika dnu, az dojde
k srazkain hlavnieh armad, bude-
me cisti o tak pfisernem krvepro-
liti, ze neco podobneho nebylo vu-
bec nikdy zaznamenano v deji-
nach lidstva. Ale i to nejvetsi ne-
stesti miva svoji svetlou stranku
a kdoz vi. neni-li tento sopeeny vy-1
buch, jenz pf ipravovan byl po ce-'
la desetileti, vlastne jakousi pfed-
zvesti lepsi budouenosti evrop-
i ' i ii ' '
SKyea narouu, Kiere primo siena- ciiocliti tak dalciio. iloprava v ev
ji pod nesnesitelnym bferaenem ropskyeh stateeh jest vyhrazena
miJUarismu a sileneho zbrojeni. I viplne sluzbe valeene. a krome to-Bude-li
valka vybojovana az do ho vseehna vyroba jest zastavena
konce, az jedna nebo druha ze su- a vyvoz potravin a plodin zaksi
castnenych stran bude uplne po-' zan. Vyvoz uranovych rud, jejichz
kofena, vyzada si jiste takovyeh ' jedina loziska nalezaji se v Xemec
neslychanych obeti. ze se z nieh E- ku a Rakousku, byl zastaven. a o
vropa nevzpamatuje ani za ceia'ceiarny zastavuji vyrobu. Jedine
desetileti a ozebraeenym narodum jocelarna v Bethlehem odlozila 35
bude zcela poehopitelne pf edleha-. 000 delniku, a jine die vseho bu-
ti jma povinnost, nezli odva
deti krvave dane k vojenskym u
celum. To bude nejlepsi zaiuikou
mini na hodne dlouhy eas. ani
kd'by k jinym zmenam nedoslo
ale kdoz muze dues pfedvidat,
k jakym pfevratum muze dnesni
krveproliti vesti a kolik trunu ne
bude jim otfeseno v zakladech ?
TJhneteny lid snesl odjakziva mno
ho, ale kdyz mu dosla trpelivost,
dovedl se zvednouti k dejinnym
pfevratum. A narodove evropsti
maji se svymi potentaty
mnoho k suetovani.
Jak citime valku v
Soustati.
Kdyz cela Evropa zachvaeena
byla valecnym besnenim, na rteeh
kazdeh'o tanula pfirozene otazka,
Jaky vliv bude miti na situaci ve
"Spbjenych Stateeh? Ze nase zeme
v tomto kataklysmu zustane tiplne
stranou, a ze zachoya pfisniu neu
tralitu, o torn" da. se malo kdo po
chybovati, a pfece toto optimistic
ke pfesvedeeni jest prave tak malo
opravneiio. jako by byla dfivera
chalupmka, jenz pfihlizi s klidem,
jak staveni jeho souseda za po
tokem zaehvaeeno jest pozarem, a
bezpecn.vm
jedine z toho duvodu, ze niezi mm
a sousedem jest lizky prouzek vo
dy. Die fakta, vyhlidky na zacho
vani neutrality Spojenyeh Statu
nejsou ani zdaleka 'ak pfiz
nive. jak se kazdy dommva : ne
bot jiz nyni cini se pokusy k vy
uzitkovani bidy evropske takovym
zpusobem. ie drive ei pozdeji inn
sili byehom byti zavleceni do val
ky. Jsou to pokusy, zfiditi amerie
ke obchodni lotl'stvo. Jest zjevno.
ze v torn pfipade zapletly by se
Spojene Staty zahy do afer, ktere
ny jinymi silami. a kde jinde byla
by k tomu lepsi prilezitost, nezli
ve Spojenycb Stateeh, teto zemi ne
pfehlednyeh lanu orne pudy a gi
crantickveh tovaren? Duvod tento
na prvni pohled zdal se dosti vero-
.hodny : a easopisy slouzici zajmfim
velkyeh kapitalistu neopomely vy
uzitkovati jej do krajnosti. Ale
zapomina se, ze elovek, jehoi paze
I zahaleji. musi trpeti. aby zahalel
take jeho zaludek: malokdo si
pripomene. ze elovek, jelioz stave-
. u shorelo mu nad havou s celym
:jth0 majetkem. neiii pfipraven. a-
: by sel a nakoupil zasob novyeh a
"dal si zbudovati novy pfibytek. a
co plati o jedinei, plati i o narodu.
jzeme, vyssata valkou. s priimys-
em zastavenym a obehodem roz-
vraeenym, jest spatnym zakazni-
, k0m i pro nejnutnejsi zivotni po-
tfeby, nemluve ani o luxusecb.
1 Valka evropska nejen ze nenie-
ja a stezi bude miti, vyjma snad
! chvilkove a to pouze v nekterem
oboru Industrie za nasledek ro
mach prumysloveho ruehu, nybrz
'prave naopak, cinnosti -tak dost
'ehabe zasazena byla nova rana.
Xejdfive pociteny byly nasledky
1 valky mezi pfi'stavnimi nakladaci,
jak jest snadno pochopitelno ; a
' (lnes na sto tisic pf istavnich del-
nikii zahali v New Yorku, Filadel-
fii; Bostonu, Baltimore a jinyeh
jmesteeh napobfezi Atlantickeho o-
eeanu. Paroplavba byla zastave-
na : i0di nepfatelstkveh velmoci
j neouvazuji se vice vyjizdeti z do-
m;'ieieh neb neutralnich pfistavii,
aby nepadly za kofist nepf atel-
skym kf iznikum : a ty, ktere unik-
n0u uspesne honbe sedivych netvo-
rfi, nepfivazeli. Ale nemusime ani
. .. . . , , , .
dou nasledovati, ponevadz ruda u
ranova poskytuje pfisadu, nezbyt
nou k nejdiilezitejsimu druhu oce
li. Ale nemusime ani choditi tak
daleko, jet' znamo, ze MeCormicko
va tov.arna na vyrobu bospodaf-
jskych stroju pocina zastavovati
vyrobu, jezto vyvoz do Ruska a ji
nyeh evropskych zemi jest zasta
ven. Zdali valka v Evrope mela
nejaky vzpruzujiei ucinek na ne
kterou industrii, neni dosud zna
mo, ale muzeme pfijmouti za jis
te, ze tomu tak neni, jinak by to
bylo znamymi pfivrzenci milita
rismu jiz davno do sveta vytrubo
vano. Ani v uhelne industrii, od
ktere dal by se nejspise ocekava
ti .nejaky rozmaeh, nasledkem vel
ke poptjivky z evropskych zemi,
nejevi se zadna zivejsi cinnost:
nebof neni lodi, ktere by odvaze
ly nesmirne zasoby, jez v atlantic
kych pfistavech se hromadi.
Za to jest jeden nasledek valky,
jenz byl okamzite pociten i v te
nejposlednejsi domacnosti : zdraze-
ni zivotnych potfeb. Ceny masa
stoupaji merou neslychanou ; ne
snad ze by byl nejaky nahly nedo
statek dobytcat, ale z toho dfivo
du. ze masni baroni zadrzuji maso
v nakladarnach a zpracovavaji je
na konservy, jejiehz eena ve valci
cich stateeh evropskych stoupa do
takove vyse, ze slibuje obrovsky
profit. Ani fezmci. ani farmafi ne
ziskaji nieebo z tohoto tezkeho
hfemene, jez uvaleno jest na bed-
ra drobnyeb konsumentu, prave
jako neziskali farmafi niceho z ne
.mirneho zdi-azeni pseniee, jeho
jsme v )Osledni dobe byli svedky.
Nebof v dobe propuknuti valky te
mef vseeka pseniee byla jiz v ru
kou spekulantu. ktefi pak na plodi
novi' luirse shrabovali neseetne mi
liony v. mozolu farmafu a zemedel
skyeh delniku. A nejen maso stou
pa v cent" hrozivou jnerou :
eeny eukru, mou-
lrr. petroleje. zkratka vseeh zi
votnieh nezbytnosti, dostavaji za
ehvaty nad nimiz dues hospodyne
true hruzou. Vlada Spojenyeh Sta
tu rovnez poeifuje "blahodarne'
nasledky evropske valky, a aby
nahradila sehodek v pnjmeeh z
celnic. nasledek to skoro uplneho
zastaveni dovozu, ehysta se vypsa
ti zvlastni dane, prave jako kdy
liy Spojene StUy byly ve valce:
dane z eukru, tabaku, piva, vina a
jinyeh produktu. Ze tiho takovyeh
dani spoeine vzdycky na bedrech
nejdrobnejsieh konsumentu, jest
di'ivno znamo.
Takove jsou nasledky evropske
valky, od niz mnozi slibovali si mo
dre s nebe. Ctihodne amerieke zur
naly trapi se ovsem nadmiru malo
nad ohrozeinni rozpoetu v domae-
nosti delnikove; jim pusobi vetsi
starosti ta hrozna vec, ze zasoly
Roeliefortskeho, svyearskeho,
parmskeho a jinebo syra vydrzi
nanejvys nekolik nedel ; ze kaviar
zmizi s jidelnich listku : ze Bismarc
kovy slede nebudou vice drazditi
iatra gourmandu k novym pozit-
kum ; ze eena sampanskeho ve
uve Cliquot ovsem stoupa hro
zivou merou : a last but not least,
ze na nedohlednou dobu odzvone
no jest importu h;enskeho! To
jsou ovsem veei. pro ktere my pa-
riove nebudeme prolevati zadnyc
siz, jestlize naopak nezpusobi nam
jakousi utechu, ze i "na pany ne
kdy trhne". Celkem vzato. ani je
diny optimisticky nazor o ucineich
valky nedosel dosud SDlneni, a ste
zi dojde: a budeme se jeste pokla
dati za sfastne. nevyplni-li se o!)a
vy tech nejvetsich pessimistu, ne
hot' ucinky valky tak straslive, ja
ka se vede dues v Evrope, nedaj
se ani nejbujnejsi fantasii odhad
nouti. ponevadz v dejinaeh lidstva
dosud nikdy nebyl vden konflik
tak giganticky.
Neviditelne cssarstvi.
Az do posleilni chvile se vefilo
ze vseobeene valce v Evrope bude
zabn'meno. Xikoliv snad proto, ze
se doufalo, ze rakousti a nemecti
nepfateleSlovanstva dostanou ro
zum a ze se zaleknou moznvch na-
sledku svych kroku, ale proto, ze
se proti valce postavi "neviditel
ne eisafstvi", totiz kapitaliste, kte
fi jsou vefiteli evropskych moc
nosti. Vefilo se, ze stale jeste, ci
jeste vice nez kdy pfed tim, je k
vedeni valky tfeba penez a zase pe
nez a jeste penez, a pochybovalo
se, ze maiiteie teento nenez ouciou
ochotni je poskytnouti a ze do
jmsti. aby bezcetne miliard byly
zniceny, aniz bv kdv necim mohlv
byti nahrazeny, nejvetsi valkou,
jakou svet videl.
Ale nadeje ty sklamaly. ''XTevi-
ditelne eisafstvi'' bud' se ukazalo
slabym proti cisaf um a kralum vi-
ditelnym, nebo dalo svuj souhlas
v nadeji, ze hroznou valkou jeste
vice si podmani zubozene narody
evropske.
Xeni tomu davno, co profesor
David Starr Jordan vydal knihu
pod nazvem "Xeviditelne eisaf
stvi", ktera vzbudila pozornost
po celem svete, jezto obsahovala
fakta a data, z nichz se dalo sou
diti, ze velke bankovni rodiny v
Evrope jsou mocnejsi nez ministfi
a radcove vseeh korunovanych
kralu.
Ackoliv ocek.ivani a pfedpove-
di, ktere profesor Jordan ve sye
knize vyslovil, ze totiz ''neviclitel-
ne eisafstvi" nedovoli, aby vzpla-
nula vseobecna. valka. se nesplni-
ly, prece kniha jest dosti zajima-
vou a v nynejsi dobe pou"'nou. tak
ze eheeme s hiavmm j'ji obsahem
sve ctenare seznamiti.
Pravi se tam krome jinebo :
"Kralove a eisarove mluvi boje
elitive. Ale budou miti rozhodujici
slovo? Prumerny pozorovatel by
myslil. ze ano. Ale kdyz pul tuetu
potentatu pfipravuje tento hrozny
kvas krveproliti a bidy, tu exis-
tuje jeste '"Neviditelne eisafstvi'
moenost tak velika a tak diile.ita,
ze eisafstvi vladeove ojiroti ni jsou
'bezivyznamnymi, a ta rozhodne,
ma-li ei nema, jiti do boje 34.000.-
000 vojaku.
Valeena masina evropska jest
dokonala ale kde se najde topivo, zich vzdycky bylo rozumu malo, a!vfjsich valk.'ich.
aby uvedena byla do ehodu, aby v rozsifilo se potom i)firozcnyin na- j Tak na pf. u Krai. Hradce v ro
neni byla udrzovaua. az kazdyin "sledkcm i na Xemecko. ktere. kdy , ce 1S66 citala pruska armada 220
dnem bude potfebovati hroinadu by bylo dbalo rozumu, velmi snad ,000 muzu : z techto zustalo na bo
millionu, ktere nikdy nicim nebu- no moblo zachovati mir tim. ze by jjisti celkem 9172 muzu a sice bud
don nahrazeny? Kakousku bylo odepfelo pomoei. ! zranenycb aneb mrtvych, z nichz
Dvakn'ite Rothschildove zachni Boj byl vyvolan, aby German- bylo 300 dustojniku. Obnasely te
nili anglickou banku pfed upad-jstvo mohlo se dale narodnostm" i jdy ztraty v pruske armade ne ce
kem. Xa peneznieh pytHch Foul- jhospodafsky rozsifovati na xitraty l.vch pet procent. Znacne vetsi ztra
dovych a nikoliv s pomoei bodaku j Slovanu, a kdyz jiz vzplanul, pfi-' ty meli a sice nasledkem lepsiho
svych dostal se Louis Xapoleou ipojily se k nemu Francouzove, vyzbrojeni jich protivnici, totizRa
(cisaf Xapoleou III.) na trfih, z ktefi meli vyrovnavati sve stare kusani, ktefi z armady, eitajici a-
nehoz dlouho se netesil.
UA'edeme nektere z uejnovej
sieh mezinarodinch financinku, kte
fi maji ve svych rukou dluiiy nej
vetsich, valecnou horeekou zacbva
cenych narodu: Jsou to Rothschil
dove a Ilirschove v Rakousku, ba
ron Horace Gunzberg v Rusku,
Camondove v Tureelcu, Goldschmi
dove a Sternove v Londyne a ban
kovni dum Pereiruv ve Francii.
Xarodove evropsti nejsou jiz po
drobeni svym evroiskym vk'id-ni).
pfesli pod panstvi jine, stali se
poddanymi jine mocnosti, moenos
ti, ktere nelze videti, kterou vsak
pocit'uji tak dobfe v )alacich ja
ko v ehatrcieh, v Rusku jako ve
Spanelsku. pod jejiz zezlem stoji
kazdy otee a kazde dite, kazdy
mocnaf a kazdy delnik. Z;'tdny na
rod na evropske pevnine nema ne
odyislosti nez pouze die jmena.
Bude vas hleder. Hd anglicky
pfesvedeiti. ze je svobodnym': Vel
k.i Britanie jest dluzna tfi milliar
dy, osm set millionu dolh"ru a
Ujjsto svym dluhem jest Viizaua po
vseehny easy az na vecnost, a jest
pouhou provincii '"XTeviditelii('ho
eisafstvi."'
Francouzsky narod jest spout-in
na rukou i noliou fetezy sveho ne
smirnelio dluhu sesti milliard a
dvou set osmdesati sesti millionu
dollaru a penezni lordove drzi kli
ce od jeho okovu.
Xemecke eisafstvi vzdor fadam
svych valecnyeh lodi a spouste ar
mad neodvazi se k zadnemu dfile
zitemu kroku, prave jako ktery
koliv jiny evropsky mirod. aby si
drive newmohlo dovoleni od skry
tyeh mocnosti peneznieh, ktere pa
nu'ji a vhiiinou od piscitych ostro
vu frieslandskycli az do ehatrci u
hliru, palicich milife dfveneho
uhli v lesieh sumavskych.
Finaneiii zalezitosti evropske, a
mezi nimi jsou vseehny otazky mi
ru a valky, pfesly pod kontrolu
pujcovatelu penez. Xa stesti je to
v zajmu "vysokeho financnictvi "
aby Fram-ie a Xemecko zily v mi
ru. a tak nosledni veei. ktere si
financnici pfeji. ,J-est evropska val
ka. Bankefi samozfejme se nelio
di, aby kapital byl znieen.
JJluliy ostatnicn mocnosti evrop
skyeh obnaseji: Rakousko-Tlier-
sko $3,612,398,000: Nemecka $1,
224,168.000: Italic $2,614,183,000 a
Rusko $4,507,071,000. V dalsim jes
te )rofesor Jordan dokazuje a vy-
vozuje ze peneznici musi vesti 'dol-
larovou diplomacii', ze musi hle
det, aby finaneiii jich podniky ne-
sly uzitek a tak ze zarucuji mir
tim, ze narodove finanene na nich
jsou zavislymi.
Ale najednou vseehny tyto the-
orie byly vyvraceny. Valka zaca-
a, zachvatila jiz vseehny mocnos
ti evropske az na jedmou Italii a
est skoro jistym, ze i ta do ni
bude strzena, at" se tomu brani jak
oliv. Dalo" neviditelne eisafstvi"
sve svoleni k rozpoutani valky, kte
ra mu pfinese tak nesmirne skody,
ci nikoliv ? Otazku tu dues nedove-
e zodpovidati nikdo.
A jake vyhody muze miti vidi-
telne eisafstvi ztoho, ze zahajilo
seobecne vrazdeni, . jalo se silene
nieiti vseehno, eo usilovna dlouha
prace mi'ru vytvorila? Vzdyt" vy-
dava se v nebezpeeenstvi, ze lid
na jatkv vedenv a ozebraeenv ko-
neene se obrati proti nemu. ro
ti tern, kteri jsou puvodei te hroz-
ne bidy a utrpeni, jez jsou jistym aby nejen oni zabrali cast nebo do
nasledkem teto valky. a ze ve spra konce i cele uzemi nemeeke, ny
vedlivem svem hnevu je znici! I brz aby i Belgie byla nejakym
Xelze jinak si vznik nynejsi vail- Isoustem odskodnena za skody, kter
ky vysvetliti.nez ze vsechen rozum, re ji Xemecko svym vypadem,
vseehno klidne uvazovani o torn, ,hodnym divochu, zpusobilo.
co muze nasledovati, bylo znemoz
neno vzplanutim vasni, ze silen-
stvi se zmoenilo kruhu rozhodu-
jk-u-b. at jiz to bylo eisafstvi vi-
ditelne. ci neviditelne, a ze zone
oboji do zahuby.
i silcnstvi to zaclivatilo nejdfive
ttakousko. kde ve vladnicii kru-
licty, a Anglicane, ktefi chteji o- si 200.000 muzu zustavili na bojis
chraniti svuj obchod a osady. A.ti 10.000 mrtvych a zranenyeh, te
nyni kazdy evropsky narod budedy bez'mala 10 procent z cele ar
do toho vtazen, nebot kazdy ma
nejaky zajem v torn, jak titanske
to zapoleni dopadne.
silena politika, kterou Rakou
sko i Mad'afi provadeli proti slo
vanskym mirodiiostem doma a jez
se rozsifila i na Slovanv balkan-
ske, vyvolala silenou valku nynej-
si, ktere ani "neviditelne cisaf-
stvi," tak opatrne a finaiuuiich
svych prospechu dbale, nemohlo
ibraniti.
Osady evropskych
rnocEiostf v Africe.
Xynejsi valkou budou asi dot-
eenv take osadv mocnosti evrop -
skyeh a tu poukazujeme pn-dem J muzu. tedy 30 procent z celkoveho
na osady africke, kde Xemei maji poctu. Uvedene zde cisliee poctu.
velkou cast svych osad. Fvedene zde cisliee vysvethvji nej-
Dnes jest rozdeleni Afriky me-ilepe primo strasne ucinky zlepse
zi mocnosti temef uplne Pfed nOineho vyzbrojeni, jez zvlaste po r.
kolika je-i desetilet'i.ii byla fri- 1870 bylo provedeno temef ve
ka ;:; na nektere ca?ti majetkem vseeh modernich stateeh.
divokych kmeiiu africkyeh, ale j Stouply tedy ztraty od jedne
dues neni mozno o nich mluviti, ' valky ke druhe tez v pomeru k poe
pnive tak jako o nekdejsich ma- tu siicasnenych bojujieich primo
jitelieh Ameriky Severni. do zavratne vyse. Ponevadz pak
Xejvetsi moc rozvinula v Afri- poeet valcicich jest na pfiklad v
ce Fran cie. jez zaujala tam uzemi nynejsi vseevropske valce znacne
vetsi nez 5.315.576 ctverec. kilo-, vetsi nez ve vseeh od r. 1870 vede
metrfi, skoro se 30 miliony obyva- nyeh valkach dohromady, budou
telu. O malo mensi jest tam uzemi ,
Anglie, ktere mefi 5,219.891 ctv. '
km. jest ale imstt-ji obydlene. ne-1
bof ma pfes 38 mil obyvatelu a '
kdyby se k tomu pfipocetl i E- (
gypt. ktery die jmena ovhida Tu-;
i ccko, zvcisiio se u
zemi v Africe skorem o milion
etver. km s 10 mil. obyvateli. Die
toho jest Anglie v Africe prvni.
Xemecko zakotvilo se v Africe
tenrve nedavno, ale uzemi jeho
zaujiiua dues 2,2552,945 km, se 12
mil. obyvateli. V pameti je dosud,
jakymi surovymi prostfedky Xe
mecko si nadvh'ulu nad divochy
ziskalo.
Portugalsko ma v Africe drzavy
ve vymefe 2,216,945 km. etver., s
8 miliony oby. Iale pomerne ma
zde drzavy Spanelsko, totiz 223,523
etver. km, se 400,000 obyv. Turee
ke drzavy notne zmensila Italic,
ac dosud neni mozno spravne fi
ci, ze panein jich jest. Italie vubec
velke stesti v Africe nema, nebot'
jest jeste v pameti prohrana val
ka proti Habesi. Erythera a So-
malsko, jez Italie ovlada, mefi
428.593 ctv. km s pul milionem o-
byvatelu. Belgie vladne nad sta
tem konzskym, jenz ma rozmeru
2,252,7S0 km, se 14 mil. obyv.
Samostatnost svou zachovavaji
si dosud domorode stat' Marok-
ko (439,240 km a 8 mil. ob.), Ha-
bes (540 tisic tcv. km se 14 mil. o-
bvv.) a republika Liberia s S00
is. obyv. imi 85,300 etver. km
uzemi.
Rozmery udane nejsou ovsem
presne. neoot (to vnitra nejaou
iranice dosud pfesne a pak kaz
dou chvili nekde vzplane odboj a
boj za vlastni byti plemene doma-
cilio.
O kolonie , nemeeke. bude s.e asi
ednati, prohraje-li emecko ny-
nejis svuj boj, ktery ve svem je
lioin Nemcum vlastnim velikilsstvi
vyvolalo. S koloniemi jeho hranici
Portugalsko, Anglie, Belgie a Fran
eie. V pfipade vitezstvi jiste ze
bude Angie s Francii dbati toho,
VaSecne ztraty.
0 ztriitach lidskych zivotti, jez
bude miti za nasledek pfitomna ev
ropska valka ucini si kazdy jiz ny
ni pfibliznou pfedstavu, kdyz po-
rovna ztraty valcicich stran v dfi-
mady.
!Mnohem vetsi ztratv bvlv ve
vilce nemeeko-franzouske a zvlas
te v bitve u Gavelotte. Xemecka
armada citala v bitve 210.000 mu
zu a ztratila 20.159, z nichz bvlo
S99 dustojniku, tedy skoro plnyeh
deset procent. Francouzove, ktefi
j c-itali celkem 130.000 muzu, v cemz
zapoeitaiio je 595 dicistojniku, tedy
temef dvanaet procent francouz-
I ske armadv.
j
j V porovnani s temito cislicemi
bylv primo ohromne ztratv ve
valce rusko-japonske v bitve u
lukdenu. Obe armadv, z nichz
( kazda citala asi 400.000 muzu, ztra
; tilv v teto bitve 130.000 a 140.000
tez ztraty v torn pomeru daleko
vetsi.
Upozornem Rakou
skym zaloznfkum.
Iezi krajany mnoho se mluvi,
mohou-li byti rakousko-uhersti
zalozni vojini ve Spojenycb Sta
teeh nyni zijici, donuceni, aby se
u rakousko-uherskeho konsulatu
pfihhisili k vojenske sluzbe a aby
byli poslani do Rakouska k arma
de. Sdelujeme vsem takovym ta
zatelum, ze zadny rakousko-uher-sky
vojensky zaloznik zijici ve
Spojenyeh Stateeh nemusi se n
konsula hlasiti a nemuze byti ani
Rakouskem, tim mene lifady Spo
jenyeh Statu donucen, by el do
Rakouska do valky. Kdo dice o
betovat svuj zivot pio Rakousko
dobrovolne, muze jiti, ale donu
cen nemuze byti nikdo. Ostatne i
ti "velici rakousko-uhersti vla
stenci,'' ktefi chteji bojovat pro
tyranskou monarchii, nedostanou
se do Rakousko-Uherska i kdyby
sebevice po "valeene slave" a krvi
nevinnyeh Srbu a Rusu, donuce
nych jiti do valky, touzili a zizni
li, neni lodi, ktere by je tam do
pravily. Anglicke, franeouzske,
ruske a belgicke Aalecne lode ci
haji na mofi na kazdou nemeekou
a rakouskou lod', aby ji zajaly.
A tak, i kdyby se rakousti zaloz-
niei dostali se na nekterou lod'
coz jest temef nemozno mohou
byti jisti, ze se dostanou ne do
Rakousko-Uherska, nybrz do an
glickeho, franeouzskeho, ruskeho
nebo belgickeho zajeti. Rozumny
clovek do valky nejde, kdyz k to
mu neni moci donucen.
V Rusku naleza se 17,356 ruz
nych tovaren, ktere zamestnavaji
2151;191 delniku. .
