DRAS&R
Napsala
Tereza Novakova.
0
"To by la take moje jedina za
chrana, a nebyl byeh je dostal,
kdybych nebyl mel same vyborne
tfidy. U Padevitii, duehodnieh,
jsem se alespon jednou za tyden.
v nedeli, mel slusne, z tech o
statnieh dvou kondie mnolio neby
lo." "Yidis, Michle, mest'aimv syn,
a jeste kondice, kazdy by s tebou
menil!" vycital Stiehl. "Mas
vzdy slusny odev, stfibrne hodin
ky mas I Molil's pofidit si vse z
pfebytku, kdyz se ti rodice o zi
vobyti starali."
"Ani ve snu jim to nepfipadlo,"
fekl Micbl prudce a polo trpky,
polo opovrzlivy iismev kmitl se
mu kolem pekne vykrouzenyeh
rtii. "Myslili, abych jeste jim puj
cil nebo vypomobl ! 0 kazdem krej
caru jsem tatinkovi napsal, jak
jsem jej vynalozil, a on pfece
nevefil, ze nemam ani findy, roz
myslel se, ma-li mi poslat pytel
bramboru nebo bochnik chleba . . '!
"Vsak jsi hladeni neumfel,'' u
pokojoval Kopecky roztrpceneho
pfitele. "To mas tak ty stare lide :
domnivaji se, ze mladez neumi hos
ba. kdyz vzdelany clovek tu fee,
ktera ve sprostem lidu jiz zvolna
vymira, zase z hrobu vytahuje!"
"Ne, Tusle, nase ceska fee neni
mrtva ! Mnobo vzacnych spisu br
io v ni za starych casii napsano, a
ted", v poslednieh leteeb zase hor
live se v ni pise. Mohl bych ti uka-z-ati,
jak mnoho novych spisu pan
professor Jungmann ve sve Ilisto-
rii zaznamenal. Maine my Cesi jiz nmecke normalni skolv?"
Pfi teto dlouhe feci Michlove,
pronesene ryehle a opet s jakousi
rozzafenou vrouenosti, hledeli na
sebe kollegove jeho polo udivene,
polo posmesne. Tusl ziizi pine sve
rty a nenapadne piskal, toce pfi
torn hulkou ve vzduchu, Stiehl hie
del na Miehla siroce rozevfenyma
oeima a pak potfasl svou hrana
ton hlavou. Nejdfive se ozval Ko
pecky: "Myslim si, Drasare, ze n
eernyeh professorii je asi posledni
misto. kde se ti podafi tvoje podi
vuhodne plany. Jakzivo nebylo sly
set, a by piariststi professofi ueili
po cesku, to tak, po latinsku,
po nemceku ! K eeimi by pak byly
dva spolky, ktere knihy vydavaji,
Matici Ceskou a Dedictvi Svato
janske,' horlil Micbl, a jeho fee
drive utocna, nabyvala jakesi slad
ke vronenosti.
"My Cesi," smal se urn Tusl.
"Za ty knizky videl jsem je n
tebe meli byste se, vy Cesi, st'y
det! Je to hruby, pijavy papir, a
obsali bude asi die tolio."'
"Tys surovee, Tusle, smejes-li
se tomu, co jinemu je svalo ! Ano,
paterovi Kralovi jsou ty knizky
tebou zavrhovane nejmilejsi veci
na svete! A on nine tomu naucil,
abych si jich take tak vazil. Uka
zal mi, jak jest nasi povinnosti je
zvelebovati. Vypravoval mi take,
ze Pan Frantisek Palacky, chvalne
podafiti, ze vsecko rozhazi, chteji znamy ucenec, rodem z Moravy, se
o vsem vedet, i do celio jim nie
neni
" Ja. vim, Frantisku, ze je to beh
sveta, ze deti musi poslouehat a se
podrobit, ale pfece je mi to lito
Pamatujes se, Hlediku, na Por
ciunkuli loni koncm cervence. Ty
a Burgl a ja cekali jsme rodice na
slavnost, zvlaste jsme je k ni po
zvali. Tvoje maminka a Burglova
pfijely, a kdyz jsem stale ke kfi
zi vychazel a tatinka vyhlizel, te
prve mi fekly, ze nepfijde. Nepfi
sel jiste, abych na nem nezadal
penez "
Kollegove neodpovidali na Mich
lovo zalovani; Hledik a Kopecky
prohlasil, kdyz mu ceskou fee tu
pili : "Kdybych z cikanskeho rodu
posledni byl, jeste bych se snazil
svuj narod povznesti." Ty, Tusle,
ani Stiehl tomu nerozumite, jste
rodem Nemci, ale ze Hledik a
Kopecky tejje mlcky poslouchaji,
tomu se divim ! Coz jsi jiz, Frantis
ku, zapomnel, ze jsme za detstvi
spolu jen po cesku mluvili,
ze jsme se v teto feci eisti ua
za detstvi spolu jen po sesku mlu
vili, ze jsme se v teto feci eisti na
ueili, a ze u mis v Poliece vlastne
jinak se nemluvi?"
Hezka tvaf Kopeckeho do ruda
se zardela : "Je to pravda, ze
vedeli az pfilis dobfe, ze vseeky jsme po cesku mluvivali," pravil
ty slechy zakladaji se na pravde. 'po dlouhe chvili rozpakii. "Ale
Sli mlcky dale, minuli opet lavic-1 ehteli-li jsme na studie, tu jsme
kn, kde nyni zbyla jen pani Zum
berska se svou domaci ; i ty zdvi
haly se zvolna za pfibyvajici tmy
a ubiraly se dovnitf domu.
"Zvali mne nasi o kazdych svat
eich, abych nezap'omnel pfijiti,"
fekl zase Michl, jako by pokraco
val hlasite ve svych myslenkach.
"A kdyz jsem domu pfisel pfes ty
hrozne kopce, casto za nepohody,
ceho jsem doma uzil? Jen sameho
zalovani na zle easy, na nemoci.
0 vanoeich jsem tolik zkusil, ze
jsem se o ostateich ani nevydal a o
velikonocieh sel do Holomouce k
auditorovi Seliauerovi, svemu pfi
buznemu." "A o prazdniiiach, kdyz jsn? se
iny studenti chyst li hrati v Poli
ce divadlo, sei's do Bran'ne k slryc
kovi farafi!" podotkl Kopecky.
"Meli jsme tenkrate na tebe veli
kou zlost."
"Tomu se nedivte!" smal se
Tusl. "Vzdyf je tarn jeho laska!
On ma lasku v kleriee!"
Smal se Hledik a Kopecky, u
smal se i skliceny Stiehl, a mensi
studenti, jiz s "pany filosofy''
tahli, jako z povinnosti smali se
take, ac narazee Tuslove nerozu
meli. "Ty se, Tusle, panu paterovi
Kralovi stale vysmivas, ale vef,
neznam snazivejsiho a sleehetnej
siho muze, nez je on," obratil se
Michl prudce k spoluzakovi.
"A vetsiho blazna," pokyvoval
Tusl hlavou.
"Nevim, proc by byl blazen,"
hadal se Michl dale a zustal upro
stfed podsine stati. "Mudfec je,
nikoli blazen! Do poli bez knihy
nevyjde, jest mu ted' ctyficet let
a stale se uci novym jazykum, umi
jiz rusky, polsky; po krajine jez
di, stare hrady prozkoumava, o
nich zpravy sepisuje "
"Vzdyf fikam, blazen," posmi
val se Tusl tvrdosijne.
"Jiny by mel na torn dos,ti, ze
je na slusne fafe kaplanem, ze se
snad faraf em stane, a uzival by
klidne zivota. A to nefeknes, jake
knihy si do poli nosi! Kdyby to
byl alespon Schiller, Kleist, nebo
tfeba Clauren, Van der Velde,
ale ceske knizky ! Vzdyf je to ban
pfece jen nemecky v hlavni skole
uciti se musili ! Dnes v Poliece mlu
vi po cesku jen celadka a venkov
sky lid; jmenuj mi jedineho vzde
lanejsiho cloveka, ktery z vlastui
vule a rad v Poliece po cesku ho
vofi!" Podival se na druha vitezo
slavne, zcela jiz svych rozpaku se
zhostiv. -i '
"A coz pan pater Hajek, kaplan
nas?" odvetil Michl ryehle, za
blysknuv oeima. "Pater Hajek, ta
ke spolurodak, jenz nejen vsude
po cesku mluvi, cesky zpovida
ale i knihy kupuje a vim to jis
te potajmu dejepravu naseho
mesta spisuje?5
"Ale co ma smichu a mrzutos
ti,"' odbyval Kopecky kollegu. "I
obzalovat jej chteli "
"Te historie Policky by mohl
take zanechati," ozval se nyni Stic
hi. "Sepisuje ji po nemecku pan
krajsky fysikus, doktor Eiselr,
vsude po krajine zpravy sbira, ta
ke meho otee se vyptaval na o
vesti o Jedlove a o Zlate Studance.
jJestli ji pan krajsky fysikus do-
konci bude ji alespon nokdo cist
"Jsi sain tolik utlacovan, Stie
hle, chudobou i lidmi, a jeste se
stavis proti utlacovanym," vzpla-
"Jdi, Drasare. radeji na prav
nictvi,' pravil Hledik dobromysl
ne. "Tarn budes svym panem a
provedes svoje limysly vsecky. Sta
nes se tfeba v Poliece purkmis
trem, jako pan Hnevkovsky, ten
take sklada ceske knizky."
"Vidis, Frantisku, na pana
Hnevkovskeho jsme zapomneli, 6,
nalezli bychom i u nas v Poliece a
zde v Litomysli dosti vzdelanych
lidi, ktefi za ceskou fee se nesty-
di," horlil Michl. "Ale," zarazil
se nahle smutne, "pnivnictvi by
mne jako studenta neuzivilo,
a kde bych v Praze kondice se
hnal? Hledik a Kopecky jsou na
torn lepe, na ne rodice nelituji
nakladu.'' Sklopil hlavu a sloziv
si nice dozadu, kracel, tizi mysle
nek jakoby pfihrben, mlcky vedle
kollegu.
Frantiskovi Kopeekemu se pfi
tele nahle zzelelo. "Vzdyf' mas
strejeka, Drasare, pana farafe v
Branne ! Jiste ze by tebe podporo
val i dale ve fysice a pak, az bys
do Prahy na prava sel. A ten ka
plan, pater Krai, ma-li te tak rad,
snad take ti pomuze."
Michl zavrtel hlavou. "Bransky
strycek je star, dlouho-li, a pujde
do pense. Nejsem z pfibuzenstva
jedinyjenz za pomoc k nemu se
obraci. Co jen psani jsem mu na
psal za Kameneckou kmotficku,
aby v jejim vdovstvi nad ni se sli
toval!" "Poradit bys se s nim mohl,"
radii Tusl, jenz na svuj pesmeeh
jako by jiz zapomnel. Stejne tarn
o prazdniiiach pojedes."
Musil bych se poradit drive,
vsiml.
Stiehl marne se ohlizel po Kar
likove, a vida, ze Hledik a Kopec
ky pfidali se k divkam serbuso
vym a mensi studenty vzali si do
vlcku, uklouzl jim a jimi neviden
bral se velikymi kroky napfie na
mesti k uzke fortne, vedouci na
valy mestske. Odtud pfesel po
lavce n.ilion i polovysehlou Loue-
nou a po pfikryeh, vydrolenyeh
schodeeh bezel k Osickeinu udoli,
aby zde vyekal, zdali jeho mladie
ke lasce podafilo se z dozoru rodi
cu ujiti.
Anince Stursove se dues zdalo.
ze je bratranek jaksi zmenen ; ze
ptal se sice, jak se dafi rodicum,
zdali doslo psani od pana "maj
stra" Frantiska, ktery v Ilradci
na kneze studoval, ale po jejich
odpovedich, nepfilis obsirnych,
se rozpravka vzdy pfetrhla. Osme
lila se pak sama navazati: "Pfe
cetla jsem, bratranku, uz ty kniz
ky, co mas od pana patera Krale a
cos mi pucil, skladani ty jeptisky
je to tuze krasny, k placi !''
"MjTrhovy venecek" nebo "Se
rafku?" zeptal se Michl, vytrh
nuv se z hlubokych myslenek.
"Nejdfiv jsem si pfecetla "Myr
rhovy venecek", to vis, jde mi
to este ztezka. Ale tolik se mi to
Iibilo, ze jsem nemela pokoje, az
jbem i "Serafku" pferikala. Ma
mieka az se hnevala, shasla mi ka
hanek, ale j. si z rana pfivsta
la." Zasmah ?e tichym smicheni
a upfimne se u.i zaelimufeneho fi
josofa podival a.
"Dej, Aninko, na knizky pozor,
pan pater Krai si jich veliee va
zi, musim mu je vratit, az na feri
je pojedu. Ale koupim ti je, az
budu moci, abys si je mohla cist
casto.''
"Tan pater Krai zna tu jep
tisku." ptala se diveinka.
"Pise si s Marii Antonii, cili
Dobrovlastkou,, jak ona si take f i-
ka, a pise si s mnohymi vlastenci, "
pravil Michl vice k sobe nezli k
divce. "Budes-li miti zalibeni v
ceskych knizkach, opatfim ti jich,
Aninko, vicej a take te naueim
jim rozumet a ceske psanicko po
stavit. Vsak jsi z ceskeho rodu "
"Nas Frantisek ma knihy jen
Tnemeek', latinsky a ffancouzsky,
' ja vim, ze cesky skladani nedo-
Ij Zasilatelum dobytka j
i i T i
I Pro spotehlive a poctive obslouzeni i !
II zasi'lejte vss dobytek firme -i?
:
j! INTER STATE LIVE STOCK
:: COIV9IVIISSIPN (Incorporated) CO. ji
ij v SOUTH OMAHA, NEBR. jj
II Jsme zafadeni mezi ziskatele neivys- if
l sich cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! I
? ?
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka
JIM DONOHUE, Typomocni prodavac
GEO. ASHBURN, Typomocni prodavac
PANI J. DONAHUE,
CHAS. F. COX, ridilel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ova
ED. O'BANION, vypomoeni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
v uradovne.
Vuradovne jsme vzdy brzo i pozde.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
t i
?
J 1
f T
T
J 1
T
2 i
T
?
? i
i m
t
:
? i
i ?
t
t
? f
:
i
i
1
pan pater Stasek zada si od nas.kaze! Az budu umet, vysmeju se
mu!"
Svitofeni mladieke sestfeniee na
plnilo Miclila napolo utrpnosti, na
polo zalibenim, clitel ji odpovede
ti, aby se zvracenosti bratr6vou
nedala masti, kdyz tu k nim pfi
dali se kollegove se Skfivankovy
mi, deveatj to kyprych tvaru a oh
nivyeh oei. ''Drasare,' volal Hle
dik, "panny Skfi-vankovi nas
zvou, abycliom sli k nim, ze nauci
ly se novym pisniekam a ze je dues
vecer budou zpivat. Kopecky je
srozumen, jeste Tuslovi fekneme.
Pojd' radeji jiz domu"
''Tot', pane Miebl," zasveliolila
Nanynka Skfivankova, jez studen
tika Kersnera s Iielilem u nich
bydliciho drzela za ruku. "Pojd'
te, naveeefite se, a potomej bude
me zpivat. Umime jednu, ta je moe
hezka, koupily jsme si ji na jar-
odpoved' v prvnieli dnecli cerven
ce. Dopisi stryekovi a .ateru Kra
10 vi
"Ale, feknou-li abys k Piaris
tum sel. Drasare," zvolal Kopecky
'a trhl Miehlovvm ramonem, "ne-
chod tarn, nejak se rotluces,
a ty, Stielile, take !"
"Hosi." pravil nahle Hledik ti
se, "ani jste si nevsimli, ze devea
ta stale )fed nami a za nami cho
di, po nas se ohlizeji a nasloucha
ji, o cem hovofime. Jsou tu Skri
vankovy vsecky tfi a s Aninkou
stursovou vede se Mina Jandliko
va, Tuslova laska."
Tusl obratil se na podpatku a
rozhlednuy se troehu po jjodsini,
bezel za divkou v kloboucku, jez
isla nekolik kroku za nim s tmavo-
vlasou mladinkou Stursovou. An
na, dcera hospodafe z Dolni uli
ce, mela sve lipravne zapletene
vlasy pokryty pouze tenkym bi
lvm vvsivanvm sateckem, kdezto
Mina, dite maleho iifednika za
meckeho, odena byla zcela "po
pansku".
Student ihned vymluvne se roz-
nul Michl, zardev se nevcli. "Mluv hovoril, a divky odpovidaly mu jed
te si, hosi, jak chcete, lietu k poei
nani patera Krale a ka)lana nase
ho Hajka u mne nevyhladite !Knez
muze a za mnoho ciniti k zusleeh
teni spoluobeanu, ma olevfena
srdee lidu prosteho. A je-li Cechem
ma zuslecht'ovat ceske lidi a zvele
bovat ceskou vec. Pfiznam se
miizete se mi za to tfeba vy
smat! ze to mne hlavne tahne
do fadu piaristskeho. Uz v Tfe
bove jsem se rad knizkami oMral,
feeem se ucil, pfijmou-li mne, bu
du moci studovat po libsti, nebu
de kondie a starosti o zivobyti.
Naueim se nekterym slovanskym
jazykum, rad bych k polstine jes
te umel rusky, a take po franeouz
stine daTio touzim ! Budu jako du
chovni pusobit mezi lidem, jako
professor budu po cesku ucit mla
dez, snad se mi i podafi nejakou.
knizku v ceskem jazyku sepsat a
k jeho zvelebeni pfispet.'
noslabicne upejpave: kdezto vsak
Tuslovi nemecka fee plynula suad
no, Mina mluvila 'ponekud aesme
le, a Stursova Aninka jiz dokonce
kazdou chvili v ceske osloveni za
padala. Byla tudiz rada, kdyz pfi
dal se k nim bratranek Michl; on
s ni mluvil vzdy po cesku, pouco
val ji, leccos s ni sdelil noveho,
pfed nim se nikdy neostychala.
Tusl, vida. ze ma Aninka take
pruvodce, oddelil se od ni, a pose
ptal Mine, jak po ni dues touzil,
jak po cely vecer jen na ni my
slil, a dockati se nemohl az, na
podsini se objevi. Divka cupitala
koketne vedle neho, rdela se, ka
defe zpod kloboucku se derouei si
opravovala prstiky, odenymi v si
t'ovane rukavicky a ve svem bla
zenem smatku ani nenamitla, ze
jest tu na podsini jiz dlouho, ae
si ji pan Tusl, jsa zabran do prud
keho hovoru s kollegy, ani nepo-
marce majovym: "Na blizku za
mestem tarn spatfis hrob" ta
se vain bude libit!"
Jakmile Nanynka na Miehla
promluvila, zardel se filosof a
sklopil oei. Anna Stursova nepo
kojne sebou pohnula a na serba
sovu holku se zamracila, studenti
se usmivali, vidouce Michlovy roz
paky, a jen druha Skfivankova,
Kacenka, opakovala : "Je moe o
moe hezka, a smutna, vo samCm
nest'astnym milovani."
"Je od Hnevkovskeho," pozna
menal Michl, . ale zustaval neroz
hodne stati.
"Od naseho purkmistra," skad
lil Kopecky. "Tu musime vysleeh
nout, prokazat mu poctu!"
"Mne se zda, ze se Drasarovi
dues nechce ani do poslouchani
pisnicek, ani mezi panenky," skad
lil zase Hledik. "Uz ma toho knez
stvi a professorstvi plnou hlavu,
uz jako by studentem nebyl!"
Divky divaly se na mluvciho ii
divene, a vsem tkvela dyehtiva o
tazka na rtech; filosof si take i-
hned povsiml a pokracoval se smi
cheni: "Vy jeste nevite, ze Drasar
chce jit k Piaristum, byt professo
rem a knezem ? My mu ten ounrysl
zrazujeme, ale on si asi fiei ne
da, a jiz zacina byti vaznym, jiz
mezi zenske nechce!"
"Ty ehees bejt taky panem pa
terem, bratranku?" ptala se A
ninka Stursova litostive. "To bu
dou v nasom rode sami knezi
"To ubude zenichu, ze panno
Aninko?" smal se Hledik. "Ale za
to bude vice kuchafek a hospodyn
na farach !"
" Jdete, pane Hledik, vy ste ska
redej," zamracila se Nanynka
Skfivankova.
"Ale sla byste k Drasaimn za
kuehafku, kdrby chtel, panno Na
nynko," oplaeel ji Hledik.
"Ze to pravda nejni, pane Mi
chl?" obratila se ted' divka k'fi
losofovi a upfela na neho svoje
zafici oei. "Ze se k panum Piaris
tum nedate?''
"Nejsem jeste rozhodnut,
rozmyslim si to, poradim se
koktal Michl, jehoz matly planou
ei, jakoby v slzach plovouei oei
Nanvncinv. Kdvz se od divky od-
,-ratil, setkal se se smutnym pohle-
dem Anincinym ; divenka nefika-
la niceho, jen pfistoupila k bra
trankovi blize, jako by sobe pfa-
la znovu s nim se prochazeti a s
nim hovofiti.
Kopecky ji spbieni touhy te u-
plne pf ekazil : "Nestujme tu a
pojd'me ke Skfivankum, jest o-
pravdu pozde. Maine take jeste
troehu uceni na zitfek, to aby
cliom pak do rana bdeli." Obratil
se smerem ke kratke ulicce, jez
naproti radnicni vezi vedla na
namesticko spitalske; Hledik dal
se za nim, i maly Kopecky, Pepic
ka Kersnerova odvedly divky Skfi
vankovy. Tekla, ve veku s Anin
kou Stursovou skorem stejna, pfi
krocila k ni: "Pojd'te take k na
sim, bude se vam to libit."
Anna se vypjala: "Nee, dekuju,
musim s Minou Jandikovou."
"Vona rejsi s panem Tuslem,"
odpovedela Teklicka ponekud zlo-
myslne a ukazovala na mlady par,
ktery ve velmi duvernem hovoru
k sobe se klone, kolem nich kra
cel. "At'si, teda pudu sama domu,"
rozhnevala se Aninka, a jiz od
trhla se od ostatnich a padila po
podsini k stare poste a kolem ni
na Dolni uliei. Hledik sice vvzval
Tusl a, aby sel take poslouehat
zpev, ale ten se vymlouval, ze
vyprovodi Minu do zamku.
Pisnicka 'Na blizku za mestem'
cili "Vnislav a Bela" libila se o
pravdu a byla, jsouc ke kytafe
zpivana, nescislnekrate z vece?-o
pakovana, tfeba ze byla tak" nekb
necne dloulm. Lee NanjTika Skfi
vankova s litosti pozorovala, ze
"jejich" pan Michl je nepozoren
a smuten a ze ji vubee dnes jaksi
zanedbava. Uminila si, ze si ho ta
ke vsimat nebude, alespon na den,
dva a tak jej potresta.
Aninka Stursova, ktera bez de
chu pfibehla domu, vypravovala
pak sve matee, jak ty serbusovy
holky jsou doterny, ze i ji k nim
zliikati chtely. A vypravovala da
le, ze bratranek Josef dice take
byti knezem a dati se k cernym
panum professorum. Pani Sturso
va nepochybovala, ze tak ueini; a
byla pfesvedcena, ze jeji zly sva
gr Antonin Petr Michl, Policsky,
svou trdosti a lakotou syna sveho
k tomuto kroku donutil.
j EAiBICHTERKo.1 hi
NEWYORKyf ? W
Pain Expeller
odstrani boleste pfi revmatismu,
pfi lamani v iideeh, pfi strzenem
kfizi, pfi neuralgii v boku a ne
uralgic Eyehle odstrani vse
ehnu bolest a stuhlost v kloubech
a ve svalech. Jest to znameni
ty prostfedek pro vyvracenini,
ehromost a pohmozdenini. Jest
rychly na vyleceni nastuzeni,
chfipky a bolaveho krku. Za
branuje oehrnuti, zapalu plie a bo
lestem na prsou. Yyleci boleni
hlav- a zubu.
4 neb 5 kapek do sklenice vody
ueini znamenity prostfedek na vy
plaehoArani v usteeh.
Na vnitfni uzivani (4 kapky do
sklenice vod') jest to vytecny
lek proti zaludecnim kfecim a
spatnemu traveni.
Ten pravy pfichazi v baliekach
jak jest zde vyobrazen. Varujte
se pfed necennymi padelky. 25 a
50 centu lahev u lekarniku.
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington St., NEW YORK.