Bud'me pripraveni na
pomoc bratnm
v Cechach!
Berlinsky socialne-demokraticky
list "Vorwaerts" pMnasi od sveho
dopisovatele. ktery prave dlel na
vylete v Cechach, kdyz doslo k
mobilizaci, pohnuty popis toho, co
mobilizace skuteeiie znamena pro
muze ve stafi kolom 37. roku, kte
fi nyni volani jsou do zbrane (a
die telegrafiekych zpniv povola
na jest do zbrane dokonce i doino
brana, to jest muzi nevfadeni do
fadoveho vojska pfi odvodu a star
si muzi. odbyvsi si jiz svou povin
uost vojenskou, az do 52. roku ve
ku.) Dopisovatel pise: '"Ku kaz
demu vlaku pfichazeji v nesfast
nych zastupech za lijavee muzi a
zeny a deti a nafikajici pfibuzni.
Marne huilba veteranskeho shorn
hraje nemeckou narodni hymnu
""Wacht am Rliem" (dopisovatel
byl ve znemcenem uzemi. marne
koktaji veterani sve 'lloch!' (Sla
va) v odpoved na fecnicke vyko
ny dustojnikii. Neni zadne ozveny,
jen slzy a vzlykot bidy. Nezapo
menutelny jek dusevniho bolu pro
jel vzduehem, kdyz naepany vlak
uveden byl v pohyb za blyskotu
bodaku eetnictva nad hlavami zen
Ani jedine osobe nenapadlo, aby
se spustila do zpevu s napevem,
hranym hudbou. A kdyz vlak zmi
zel v dali, opustene matky, dti,
zeny. nevesty a sestry odclmzely
v nafku. aby pfi nejblizsim odjez
du vlaku tyz vyjev se znovu opa
koval. Slysel.jsem o tuctech pfi
padu, kde deti, ztrativsi teprve
pfed nedcivnem matku nebo do
konce den, dva dny pfed tim, zba
veny byly nyni otce a stavaly se
uplne sirotky. Slysel jsem tez o
nescetnych jinych pfipadech, kde
matka zapasi se smrti v nemocnici,
ale manzel jeji musi pryc!"
Co je ve znemcenem iizemi, to
je i v ceske casti Cech, a liceni to
pfielmzi prave v cas, abychom
pamatovali na svou povinnost !
At vse dopadne jakkoli, Cechy
jsou na torn nejlmfe! Nejpoplat
nejsi tato zeme rakouska zaplati
pfimo a jeste vice nepfimo stejne
vitezstvi i prohru. Kdyby Rakou
sko zvitezilo, bude to znamenati
sesileni protislovanskeho rezimu v
Rakousku, zeme ceska bude hos
podarsky znicena, ale vlada ji na
jeji rany neda nic, leda nejaky
zebracky drobecek. Kdyz Rakou--sko
prohraje, budou hospodafske
rany prime jeste vetsi.
Jiz pfed dvema roky ceskv prii
mysl, zvlaste silne rozvitvene ces
ke textilnictvi, hojne pfed tim vy
vazejiei na Balkan, utrpel velke
rany. Sotva se z uich zaeal troehu
zotavovati, pfiehazi nyni rana
mnoheni horsi, odvolani muzu. z
tyaren a od pluhu pravc- v dobe
vzni, zarazeni objednavek prumy
slovyeh a obehodinch, hrouceni vol
keho loctu prumyslovych zavodu
a obchodu, vyhlidka nejhorsilio u
tazeni danoveho sroubu, nouze v
nescetnych rodinach !
A tak, kdyz nasc ceskoameric
ka dobrocinnost ma se vzepnouti,
prvni myslenka budiz na nase
bratry v Cechach! Nouzi trpiei ro
diny a nase obranne Jednoty, Ma
tice Skolska a ostatni jednoty,
jimz hrozi za teto bidy nejhorsi
katastrofa, musi byti prvnim na.
sim pomyslenim, musime byti f i
praveni, abychom skutecne o
mohli, jakmile dojdou prvni 'ykfi
ky o pomoc. Srbum hmotne poma
hati muze ten, kdo na statcich
hmotnych je pozehnan tak, ze mu
ze vykonati bez velke lijmy nejen
ceskou prvni povinnost, ale i dal
si slovanskou (niame ovsem dosti
zamoznych krajanu v ceske Ame
rice, ktefi by neschudli ani obou
stranne pomoci). Ale pomoci do
C'ech bude potfebi pfedevsim a
nejvice ! Voj.
Z dejin Srbska.
Probirame-li dejiny srbske od
pocatku stoleti minuleho, shleda
vame, ze bylo velmi malo panovni
ku, ktefi klidne zasedali na trune
srbskem a trim tento, ze neni ni
cim pfijemnym pro vladafe. Sa
mostatnost nynejsiho Srbska trva
necele stoleti. Na samera pocatku
minuleho stoleti byl jeste cely po
loostrov Balkansky pod jafmem
tureekyin. Prvni, kteri se ehopili
zbrane, byli Srbove roku 1304 ve
deni Jirim Petrovicem, jeiiz zvau
byl Karad'ordevie". t. j. "Cerny
Jiri". Turci vsak povstjini potla
eili a zemi hrozne poplenili. Te
nrve mirem bukurest'skym roku
1S11, car rusky Alexander I. za-
jistil Srbum samospn'ivu, kdyz po-
I latnost uznali a prijali turecke
posadky do svych pevnosti. Poko
je vsak trvaleho docileno nebylo ;
za novymi utisky nasledovala no
va povstani. Cerny Jiri musil se
uteei do Rakouska, v celo pak po
vstani postavil se Milos Obreno
vic a vynutil na sultanovi nove
uznani vuitri samospravy srbske
roku 181."). Cerny Jiri vratil se opet
do Srbska a hledel Miloso ziskati
k novemu boji proti Turkum, byl
vsak od nelio zrazen, Turkum vy
dan a roku 1S17. ukladne z;ivraz
(Ihii. Iilos Obrenovic pak skupsri
nou zvolen zemskym spr;'ivcem a
konecne roku 1827. knizetem, jako
.Milos Obrenovic I. od roku 1827
do roku 1839. Vlada jeho vsak
hyla neoblibena, ziskuchtiva a pro
to roku 1839. pfinucen oyl zriei
se vlady ve prospech syna sveho :
"Milana Obrenovice II. roku 1839.,
ktery vsak jeste tehoz roku zemrel
a na knizeci stolec povolaii Diladsi
jeho bratr Michal Obrenovic III,
jenz vladl od roku 1840 do roku
1 842. Nez i tento hour i lidu pfinu
cen byl vzdati se vlady a knizetem
zvolen syn Cerneho Jifiho Alexan
der Korad'ordevic, jenz vladl od
roku 1842 do roku 1S5S a pozvnesl
Srbsko v ohledu hmotnem i dusev-
nim. Kdyz za krymske valky zu
stal neutralnim a jal se hoveti stra
nictvi a absolutismu, byl svrzen s
trunu a uprchl do Rakouska, kde
roku ISS5 v Temesvaru zemfel..
Skupstinou na to povolan byl po
druhe na trim osmdesatilety jiz
Ivlilos Obrenovic I., jeiiz vladl od
roku 1859 do roku 1S60 a po neni
rovnez po druhe povolan na trim
Michal Obrenovic III., od roku I8
60 do roku 186S, za nehoz nastal
novy rozkvet Srbska a vojsko sor
ganisovimo IMoravanem Frantis
kem Zachem. Proti knizeti vsak
sosnovano bylo spiknuti, nejspise
navodem Alexandra Karad'orde
vice, a roku 1868 byl ukladne za
vrazden. Skupstinou povolan byl
na triin vnuk bratra Iilose Obre
novice Milan Obrenovic IV., v ne
hoz, velike nadeje byly skhidany a
jenz vladl od roku 1868 do roku
1S89. Za neho vedena byla valka
s Turky, po niz roku 1S82 prohla-
sil se knize Milan kralem. Po ne-
st'astne valce s Bulharskem roku
1885 ubyvalo mu stale vlivu, az
roku 1SS9 due 6. bfezna vzdal se
vlady ve prospech syna sveho Alex
andra II. (18991903, kterv za
'spuknuti i s manzelkou svoji Dra
gon due 11. cervna 1903 ukladne
bvl zavrazden a kralem zvolen zet'
Mikulase cernohorskeho Petr I.
Karad'ordevic.
Stravovani vojska ve
valce.
Praeovni vykonnost cloveka be-
ze sporu zavazne jest podminena
zpusobem, jak sily jeho nahrazuji
a podporuji se vyzivou. Veci teto
z vlastni zkusenosti jest si dobfe
vedom kazdy jednotlivec, a proto
die rozsahu a vyse namahy si za-
fizuje v ruznych dobach take zpu
sob stravovani cili vyzivy. Tezko
bude vsak si asi pfedstaviti mini
namahy, jakou celou bytosti svou,
jak telem, tak duchem, denne pod
nikati musi vojak za dob krva
vych hruz yalecnych . . A tu pf ed
stavme si lined valku moderni se
spoustami pokrokove zafizenych
vrazdidel jakeho napjeti a jak
pracneho lisili se vyzaduje tu na
armade, jejiz siky, jak jest pove
domo, tvofi muzstvo poctem pfi
nejmensim do statisicu !. . . . Zdaz
tu pronikave nehlasi se veledulezi
ta otazka, jak stravovati tak o
hromne zastupy. aby patficne se
udrzela v silo schopnost jejich vy
komn'r? Moilerni staty pochopily
take, jak nalezi, ozehavost teto
ot.izky, a proto i v cas mini pilne
patraji a zkouseji, jak nejpfipad
neji armadu v boji stravovat i po
traviny za ni dovazet. Mocnou po
bidkou k takovym zlepsovacim po
kusum bylo boje v Cine, jizni Af
rice a hlavne hrozi valka rusko-
japonska.
V rakouske-uherske armade nej
vice se hledi posledni cas k tomu, j
aby fadne byly vojsku opatfeny
jizdni polni pece chlebove. Jiz za
j)fedlonskych podzinmich manev
ru pfideleno bylo jedne pesi divisi
16 takovych peci. Pokus osvedcil
se znamenite, nebof za 24 hodin
vyrobily pece tyto 53.000 porci
cerstveho chleba. Dobry tento vy
sledek, jehoz docilno bylo k tomu
jeste za pomeru. jak jen pomysli
ti mozno, svizelovych, byl pfici
nou, ze pece zmmene eisafskym
narizenim zavedeny byly pro ves-
kerou armadu. Take se jiz staly
na manevrech pokusy s tak zva
nou jizdni polni kucliyni, ve ktere
mozno na pochodu nebo v pfe
stavkach boju ci cviceni za kratic
kou dobu upraviti teple obcerst
veni pro vojsko. Vysledky ozna
cuji se sict- rovnez jako velmi pfiz
nive, obecnejsiho zavedeni ve voj
sku vsak dosud nepfivodily.
V Xemecku venovana rovnez
pfedni starost vyrobe chleba a o
patfeni pokrmu masitych. Zvlast
ni dulezitost pfiklada se u nemec
kych pluku cetam. ktere opatfuji
muzstvo na poehodech i v cas bo
je zdravou pitnou vodou. Pokusy
s jizdni polni kuchyni ucineny po
nejprv na manevrovych cvicenich
r. 1905. Celkem ma se pro zasobo
vani a stravovani vojska organiso
vati z deviti praporku vozatajstva
16 vzlastnich shorn zasobovacich.
Jakeho nakladu vyzaduje toto za
f izeni a s jak pracnymi jest obtize
mi spojeno, zracite vysvitne jiz z
te okolnosti jedine, ze se k zaso-
beni jedineho armadniho sboru
vypraviti musi 629 povozu.
Ve Francii zamestnava vfidci
kruhy vojenske nejvice otazka,
jak opatfiti vojsku chutneho a
vyzivneho chleba. Dosud dostavali
vojaci suehary a tak zvane "plac
ky arabske", drub peciva bez kva
su, ktere vsak nechutna valne a
pusobi take zazivaci obtize. Su
ehary pak z pravidla jsou tak
tvrde, ze naprosto jich nelze li
dem pozivat, vojaci je proto cas
to k uleheeni zavazadel zaha
zuji. Setnik Pillon vynasel konec
ne po dlouhych pokusech zvlast
ni testo, skladajici se ze smesi
moucne a lucebnycli prasku. Vo
jak nese si je v torbe a v cas po
tfeby nasype proste do hrnku, v
nemz na praobycejnem polnim
ohni za 40 minut upece se mu na
velmi chutny a vyzivny chleb. Ta
ke s jizdnou polni kucln-ni se daly
jiz u francouzskeho vojska poku
sy. Co se masa tvce, nejradeji by
francouzske ministerstvo vojenstvi
zasobovalo armadu masem uplne
ferstvym. A' tak zvane konservy
masite ztraceji pomalu ve Francii
vseeku duveru. Ukazalo se totiz,
ze maloktera konserva vydrzi de
le nezli pul druheho roku. Jak ale
dovazet vojsku maso cerstve? Zfi
zeny k tomu zvlastni vozy masove.
Prazdny vazi kazdy 20001iber a da
se v neni umistit az 1000 porci ma
sa, bud 'to v celych' kusech, nebo
rozsekanych na drobno. Krome to
ll o vezou se na kazdem voze nastro
je a vsecko pfislusenstvi k pora
zeni dobytka. Pokusy, ktere saca
ly es ve Francii pfed nekolika le
ty konati s dovozem zmrzleho ma
sa, osvedcily pry se dobfe, nejsou
u nich vsak jeste prozkoumany a
vyzkouseny vsecky jednotlivosti.
V Rusku ukazala se stravovaci
ojiatfeni v armade na pocatku ru-sko-japonske
valky nedostateony
mi az uboze. Teprve dodatecne za
silky polnich peci znamenaji po
krok slusnejsi. Take velky pocet
vozu kuchynskyeh opatfen posle
ze pro armadu. Kuchyne takova
pozustava ze ctyfkoloveho voziku,
na nemz upevnena je ctyfhranna
bedna s troubou a 2 kotliky, na
nich pevne posazen je poklap. V
jednom kotliku se vafi krupiciui a
ve druhem zelna polevka s librou
masa. Obsah kazdeho kotliku ur
cen je k nasyeeni dvou muzu. Nez
li se da vojsko na poehod, napl
ni se oba kotliky vodou, do niz se
vhodi zelenina a maso, nacez asi
2 hodiny pfed skoncenim pochodu
pod nimz se zatopi. Vojtici, jakmi
le se zastavi, maji okamzite teple
jidlo. Zavedeni kuchynskj'ch va
gonu na zeleznicich je v Rusku
novotou, o niz vyhradne ma zaslu
hu jen vrclmi vojenska sprava.
Dosud slouzi v ruske armade 41
takovych vagonti s kuchyni. Kaz
dy vuz takovy obsahuje krome
vlastni kuchyne, v niz mozuo vafi
ti pro 700 muzu, jeste chladirnu
na maso, mistnost k uschovani nn
cini a obydli pro kuchafe.
Velmi pejclive je stravovani
vojska v armade japonske. Kazdy
vojak ma sve vlastni nadobi, ve
kterem si tfikrat za deu jidlo uva
fi, Sklada se pfistoj ten z vetsi
casti spodni na vafeni ryze a z
mensi casti hofejsi, v niz se vafiva
zelenina a maso. V polni lahvi
muze se vafiti voda. Krome toho
opatfen je kazdy prapor, kazda
skadrona a baterie 2 nebo 4 kot
liky a pfislusnymi pfenoMiymi oh
nisky. Kuchynsk vozy v armade
japonske do.sud zavedeny nrjsou.
Civiiisace - Sidskostl
Co krasnych pojednani a nad
sen.vch basni bylo napsano o vy
sokem stupni civiiisace. jakeho lid
stvo dospelo. a vsechny shodovaly
se v torn, ze civilisaci take lidkost.
humanita, porozumeni pro prava
bliznich a respektovani jich. za
pustily hluboke kofeny a nesou o
voce stale radostnejsi. A nahle ta
nase velebna civiiisace pfinasi
nam nejvetsi valku. jakou kdy
svet videl, a pfi zdokonalenych
zbranich. pfi tech nescetnych vy
nalezech, smefujicich k rychlemu.
liromadnemu vrazdeni a niceni,
pfinese lidstvu ty nejvetsi hruzy
a nejdesnejsi zkazu.
Lidskost zaslapana bude v prach.
Vzdor tern hymnam, ktere na ni
byly peny, humanita jeste jest da
leko vzdalena idealu, ktery jsme
si o ni vytvofili. Mocni utlacuji.
pronasleduji a vykofist'uji slabe
na vsech stranaeh. Kapital dela
to delnikum a delaji to narodove
velci inu'odum malym. To, co pro
vadeli doposud Nemci v Rakousku
proti t'echum a Slovanum vubec.
to, co snaseti musi Polaci v Nemec
ku a Rusku, co pacha ji Mad'ari
na Slovacich, Rusinech, Srbech a
Rumunech, to vsech bylo a je du
kazem, ze daleko jsme toho, aby
lidstvo bylo jedinou rodinou, aby
skutecna lidkost vladala a urcova
la vztahy mezi narody. A tento ne
do statek prave lidskosti byl klet
bou nasi civiiisace a pfivodil ny
nejsi svetovou valku.
Zpupne Rakousko se domyslelo,
ze beztrestne muze uciniti male
Srbsko svym vasalem, ze muze je
oloupiti o jeho samostatnost, o o
voce tech hrdinnych zapasu a nej
vetsich obeti, jimiz Srbove si samo
statnost vydobyli a zaslouzili. Za-
konv mezinarodni, zakony huma
nity nebyly mu nicim. Zahajilo
valku nespravedlivou, zlocinnou a
liodilo tak pochodeii do nahroma
deneho prachu po cele Evrope, vy-
volalo valku, ktera jiz znchvatila
Rusko, Nemecko, Francii, Anglii
a Belgii a mozno, ze i co nejdfive
jine zeme evropske. Cela slara Kv-
ropa se chveje nad tim. co se de
je. ehveje se bazni pfed tim. jake
budou toho nasledky.
Ze bude mnoho nasledku zlych,
hroznych, kazdy s urcitosti oceka
vsi, ano. bezpecne vi. Nektefi dou
fa ji, ze budou i nasledky dobre.
Jedni koji se nadeji, ze tim konec
ne bude z Evropy odstranen mili
tarismus, ze bude ucinen konec
stalemu, stupnovanemu zbrojeni a
ze narodove, az hodne vykrva
ceji a na zebrotu se pfivedou, uz
naji, ze jsou jine, rozumnejsi ces
ty k urovnavani vzajemnych ne
shod nez jen hromadne vrazdeni.
Jini doufaji, ze ruzne staty evrop
ske, kde jeste lid dava se ovladati
cisafi, krali a jinymi pomazanymi
ci korunovanymi hlavami, dosaze
nymi mu "z milosti bozi?' a bez
jeho vide, opatfi si potom vladu
rozumnejsi, svobodnejsi svoji vlast
ni. Nektefi jsou pfesvedceni, ze
teto pfilezitosti na kcnee vyuzit
kuji tfidy lidu nejvice utlacova
ne a vykofist'ovane ke svemu csvo
bozeni. Ale tezko lze pi'-edpovidati.
pokud a jak takove nadeje se s)l
ni. Ale jedno yst jist-'1 . Civiiisace
velikou ton valkou, aspoii pro
prvni dobu, dosan3 tezkou rami,
ze Ktere, aby se vzpamatovala u
pjne, dlouho a asilovne musi po
t:;ui pracovati, a lidkost pak upl
ne bude zaslapan-i noliama nepfe
hlednych zastupii vojenskfch, ko-
pyty koni, dorazena koly tezkych : kanske staty, kde procento poro
del a pumami, vrhanymi z balonii'du jest nejvyssi, jakoz i Rakou
a aeroplanu, na dno more potope- sko-Uhersko, mohly by vykazova-
ua divadnoughyty a torpedy.
A kdo vseho toho je' vinnikem 0
- lutk'msko. Xeobvinuj -ici-- ci-
sare rrant. -Josera, neoot ten ni-
kdy nevynikal vlastni vuli, vzdye
kv se daval ovladati dvorni ka-
marilou a jinymi vlivy a nyni ve j tern porodu, ktere uz klesfi, jako
vysokem veku jest pouhym dite-Lspise snizenym proeentem umrti,
tem. Vinniky jsou ti arc'vi'vodove jez svedci o lepsieh pomerech
a sleclitici, ktefi si ze starce na tru Izdravotnich i hospodafskych.
ne udelali loutku pro s e clioutky, J Pokud jde o pomerny pocet u
a lilavni vinu vladni system, jaky j mrti. evropske staty az na nekte
v Rakousku je zaveden. Stat ten re vyjimky vykazuji temef stejne
pozbyl sve opravnenosti na existen 1 pofadi jako v pfirustku obyva
ei. Narody. ktefi v nem 'edle sebe , tel : to jest, staty, ktere maji nej
bydli, postval proti sobe, a na vetsi procento poroduv a nejvet
konec pak svoji ulohu spatfoval vi pfirustek obyvatel. maji take
torn, ze, ackoliv obyvatelstvo jelin nejvice umrti. Na prvnim miste
z vetsiny je slovanske, razil cestu jest opet Rusko, kde do roka na
Nemeetvu na jih a na vychod. Ta- kazdych deset tisic obyvatel pfi
kova politika nezdrava. iiespraved pada 289 umrti, a za nim nasledu
liva musila vesti ke koncum tak ji staty balkanske: Rumusko 256,
smutnvm.
Nemecko, jez pouzivalo Rakou- lined za nimi jde Rakousko-Uher-ska
jako'sveho nastroje. pro ktere sko. coz je povazlivo, ponevadz vy
vlastne konano bylo to, co pro-(soka umrtnost neni tu vyvazena
v.idelo Rakousko doma svoji poli-; pomerne vysokym proeentem po-
tikou protisrbksou a protiruskou,
musilo zakrociti, kdyz tento jeholske umira 230 lidi z kazdych dese-
ochotny nastro j dostal se v nebez
pecenstvi. A tak nyni zahajen byl
tento boj mezi svetem slovanskym
a germanskym.
K nemu pak pfistoupil jeste boj
odvetny se strany Francie a boj
0 obchod svetovy se strany Anglie.
Tak nekolik velikych zajmu si
podalo nice ke spolecne, hrozne
praci.
Jak tato valka zaslepuje rozum
1 srdee. spatfujeme ku pfikladu na
zdejsich Nemcich. I zde daleko od j jest jeste nepfiznivejsi. nezli za
vlastniho dejiste, schvaluji, omlou ( posledni dve leta. Lpni narodilo
va ji to. co provedlo Rakousko a co j se tarn 745,539 zivySi deti cili o
v zapeti ueinilo Nemecko. A nej- ( 5,112 mene nezli pfedlonem. Na
sou to jenom tak zvani vlastenci opak zase loni zemfelo tarn 703,
nemecti soeialiste v americe. Je- j 638 osob cili o 10,89S vice nezli
jich organ. 'Arbeiter Zeitung" v pfedlonem. Pfirustek obyvatel
Chicagu vydavany, pfinesl pfedstva roku 1912 cinil jeste 57,911
nekolika dny ck'uiek, v nemz od- dusi, ale roku 1913 jen 41,901.
suzoval jednani socialistu, demon- Vlada francouzska pfijala loni
strujicich v Berime, ve Stutggar-( tlva zakony, kterymi se snazi co
tu a jinde po Nemecku proti vj'ilce. , niozmi zastaviti libytek porodu:
Dokazoval, ze soeialiste nemecti jeden zjikon ehrani delnice v do
svoji oposici niceho nezmohou. ze t be tehotenstvi, a druhy udili pod
na odfeknuti poslusnosti pomy- porn rodinam, ktere majitfi deti
sleti nemohou. jezto jejich pfislus- nebo vice a nemaji dostatecnyeh
nici tvofi jen asi 25 proeent anna-1 prostf edkii. Jak se tyto zakony o
dy, a pochvaloval si, ze na konee ' svedci, ukaze teprve budoucnost.
valka pfinese revoluci v Rusku a Ale zda se, ze pokrok civilasace
odstraneni carismu: Ale v Rusku skorem vzdy znamena ubytek po-
revolucni zivel jest neste slabsi nez
v Nemecku. Proc cekati od rus-
kych radikalu revoluci a miti ne
mecke radikaly. znacne silnejsi, k
tomu, aby sli pekne s ostatnimi
bojovat? Nemec zvitezil v Arbei-J
ter-Zeitungu nad socialistou, cha
nismus nad lidkosti.
Podobne pfiklady vidime i na
jinych stranaeh. Vasne zaslepuji
rozum, odhazuji zasady a zakony
a pousti se mezi sebou v sileny,"
vrazedny rej. Jak z toho ze v'seho
vyjde civilasace, jak lidskost?
Jak evropske staty
rostou.
Ulierska statisticka kancelaf u
vefejnila tyto dny zajimave lida
je o pohybu obyvatclstva v jed
notlivych statecii evropskych v
desetileti 1902 az 1911. Z toto
statistiky vychazi na jevo, ze oby
vatelstva nejrychleji pfibyva ve
statech slovanskych, na druhem
miste jsou zeme germanske, a na
poslednim romanske. V cele vsech
zemi ovsem jest Rusko. ktere v
uvedenem desetileti pouhym pfe
bytkem porodu nad umrti ziskalo
1S.S1 na kazde sto obyvatel. Po
nem nasleduji staty Balkanske,
ktere vykazuji tato proc.enta
vzrustu: Srbsko 15.83. Rumusko
14.38 a Bulharsko 14.12. V tomto
vypoctu ovsem nejsou zahrnuty
dusledky pfevratu, ktery na Bal
kane proti Turecku a pozdejsi
valka srbsko-fecka s Bulharskem.
Ostatni evropske staty nasle
duji v tomto pofadi: Nemecko
13.46 proeent, Holandsko 12.79,
Svycary 11.65. Mene nez deset
proeent vzrustu vykazuji: Dansko
9.52, Belgie 8.61, Anglie 8.30, Ra-kousko-Uhersko
7.78, Svedsko G.
99. Norsko 6.69 Italie 6.05, Por
tugalsko 5.90, Spanelsko 4.74, a
konecne Franice pouze 1.42 pro
centa. Jestzajimavo, ze Rusko a bal-
ti daleko vetsi pfirustek obyvatel
stva, kdyby tarn vefejne zdravot
nictvi bylo lepe vyvinuto, aby to
lik deti neumiralo. Nemecko a ne
ktere jine staty dosaliuji sveho
vzrustu ne tak vysokym procen-
Srbsko 236 a Bulharsko 231. Ale
rodu. V monarchii rakousko-uher-
ti tisic do roka. Vysokou umrtnost
224 vykazuje take Spanelsko, a za
nim Italic 215. Francie vykazu
je sice pouze 193 umrti na deset
tisic obyvatel, ale za to ma take
nizke procento porodu.: v neterych
departmentech francouzskych oby
vatelstva dokonce ubyva. V
mecku umrtnost cini 184, vAn
glii 152. ve Skandinavskych ze
mich toliko 140.
Ve Francii vvkaz za rok 1913
; rodu.
V jakem stafi jest zena
nejkrasnejsi?
Otazku tuto pfedlozil zastupce
New Yorskeho jednoho listu, mes
kajici tarn prave krasne tanecnici
Oterove. Tato se dlouho nerozpa
kovala a pravila, ze zena v 40. ro
ku stafi jest hezci nez v kterem
koli jinem stafi. Na otazku: "Jak
jste stara. milostiva," odpovedela
krasna Spanelka bez valumi: 'Cty
ficet jeden rok.7?
Po uvefejneni tohoto rozhovoru
obdrzel casopis ten mnozstvi do
)isu od svych ctenafu, jichz mi
leni se u teto veci velice rozcluize
lo. Jest ale pfi torn zajimavo to,
ze vseobecne jsou damy naklone
nv nahled pi. Oterove vziti za
svuj. Muzeme tomu. aniz snad
bychom jim tim cinili pfedhuzky,
dobfe rozumet: neb kazda pan!
pfiblizi se jednou ku teto stanici
zivota a jest to pfec potesitelne si
myslet, ze leta misto aby jim na
krase, ubraly, tuto spise zvj'suji,
Muzi naopak jsou temef veskrze
toho mineni, ze zena, aby vabila,
musi byti mnoliem mladsi; pouze
jediny jest mezi nimi, ktery pravi,
ze nejlepsi stafi pro pani jest po
padesatem roce manzelka jeho
jest totiz padesat tfi leta stara.
Ostatne zavlada mezi muzi jednot
ne mineni o torn, ze v mladi jest
zena nejkrasnejsi; pouze v torn li
si se nahledy, v kterych letech jest
to. Nektefi mini, ze musi byti me
y' 17 a 20, jini pravi, ze 251et.i nej
vyse a opet jini davaji pfednost
301(:tym, ale nikdo nich neni pro
401etou. Jak jeden z nich pise, vi
ctyficetileta jiz pfilis mnoho, jest
vypocitava a nema zadnych illusi,
na proti tomu 17 neblSleta divka
jest plna vasne, nekonecne duve
ry a rozkosue bezdomyslivosti.
Nedluzite na tento casopis?