ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
.Rocink - Volume II.
Clarkson. Nebraska, ve stredu, 12. srpiia (August) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 3
OZUENA
4,500,000
Rakousko spojilo se s Nemec
Ivem proti Francii.
40.000 Rakouskeho voiska jest
pfinraveno vpadnouti do Fraucie.
Rakousko trhano Srby a Cerno- vu. ze rakouske vojensk.' u'ady
horci. Pravi se, ze Bosna bude v!.v postfileti mnoho eeskCvh vo
jich rukou v nejkratsim case. jj"1" 11 zalozniku od o.ieho a de-
Z Lisabonu se oznamuje, ze Por
tugalsko jest pfipraveno pomoci
.Anglii.
Z New Yorku se oznamuje, 3
JSeinecka led' Kron Prinz Wihlem
vezouci mnoko penez, ukli a boje
cktivych muzu z Ameriky, padla
do zajeti Anglie.
Kejposlednejsi zpravy pravi, ze
-se naleza nyni na valecneni poli
a r-rr nnn y
,dvu.uuu muzu.
Francie odrazi Nemecko a sta-jcyna, mns se jim tedy vefiii. Vi
tecne jde do pf edu. Ma jiz nekolik ; denskv kat. Frantisek Josef, vy
memeckych posadek v rukou. j kva si vztek na Cesich, kdyz se
Kim. Rakouske kfizniky bom-jnemohl pomstiti na Srbeeh. Neni
bardovaly eernohorske mesto Bar . pochybnosti 0 torn, ze se ceske voj
a znicilv tamneisi bezdartnou sta- Lsko boufi. ale bojiste zastfeno jest
nici. neproniknutelnou zaclonou nfedni
NiS Nemeeky vyslanec v Srb- eensury. a nikdo nevi, co se tarn
sku opustil Xis, kdyz svefil chra- deje. Snad se to dovime po val
neni nemeckych zajmfi v Srbsku --e budc nam stydnouti krev.
americkemu vvslanci Karlu J. f
Sofie. General Radko Dimi
trijev, bulharsky vyslanec v Pe
aolirade. podal resignaci. a by m
hi slouziti jako dobrovolnik v rus
"ke armade. Dimitrijev byl vrch-
mm veiitelem bulharske armady
ve valee s Tureekem.
Eafiz. Rakousko posle svuj
15. armadm sbor na nemecko-fran-touzske
hranice, ponevadz jeho
pluky skladaji se hlavne ze Slo
vanu, na nez nebylo by lze se spo
lehnouti ve valce s Ruskem. Veli
telstvi 15. sboru jest ve Sarajeve.
Petrohrad. Ruska araiada vni
kla' udolim feky Stryje do Rakou
ska, zahnavsi rakouske sbory na
ustup.
Londyn. Obsazeni Lutichu ne
meekym vojskem potvrzuje se de
pesi, ktera sem bba zaslana z Bru
selu v nedeli rano. Okolni tvrze
jsou dosud v rukou Belgu, ktefi
sesilili sve posice.
Cisaf v cele svych pluku. . .
1,900,000 Nemcu proti Francii.
Londyn. Cisaf Vilem osobne
pfevzal veleni nad vojskem a s"e
mecko povolava do zbrane dalsi
million muzu k vpadu do Francie.
Pf edcasna zprava 0 padu Lutichu.
Belgicke vojsko odrazi dosud
statecne utoky Nemcu, ktefi tr
pi nedostatkem potravy.
Brusel. V officielnim sdeleni
belgiekeho minislra valky se ozra
muje, ze nedoslo k zadnemu oprav
dovemu obsazni mesta Lutichu
Nemci, kterym se sice podafilo
vniknouti do nekterych casti mes-
ta, ale okolni tvrze, ktere tvori i
hlavni strategickou silu teto po
sice, jsou dosud v rukou belgicke-
ho vojska, ktere statecne odoava
navalu, nepfatelskych hord, jak
dlouho vsak vydrzeji se nevi.
Prvni poraika Rakusanu Rusy.
Petrohrad, pfes Londyn. Mi
nistr valky Suchomlinov oznamil,
ze Rusove porazili velky sbor ra
kouskeho vojska, kdyz pronikli do
Halice udolim feky Styru.
Srbove a Cernohorci v Bosne.
Bosna se boufi.
Sim. Zpravy z Bosn3r pro Ra
kousko jsou velmi smutne. Bosen
sti Srbove, ktefi tvof i vetsinu cby
vatelstva se na vseeh stranach bou
ri a ozbrojenou moci napadaji ra
kouske vojsko, jez je jiz v Bosne
same tisneno padem Srbu a Cer
nohorcu. (Bosna a Hercego.vina
maji asi 1,600,000 obyvatel, z tech
je 850,000 Srbu pravosla-vn.ych..a
asi 400,000 mohamedanskych. )--statek'tvofi
Chorvate a ruzhf pfi
stehovalcf rakoustL
muzu v boii.
Cechcve umiraji za sve
pfesvedeeiii.
Pan.. Fram-ouzsk-' miniht i -
f '41 - '
Ivateho arniaumho sboru. liezli se
. vojsko vydalo na cestu k ruskym
hranicim. Jest znamo. ze feske
1 pinky byly napred poslauy do Bos
ny. a by se jieh mohlo i.potfcbiri
v.Ii
proti Srbum lined na poearki. val-
kv. .rotom vsak ovio w-seeko
1 T-k 1 11
voj
do sko transportovano na sever
Ilalice proti Rusku.
! -Ie to jiz ctvrty nebo paly tele-
gram srejneno znem. rouuune
Iznravv doslv i z Berlina a z Lon
Nezapleteme se do valky.
"Washinirton. 1). C. Soustati i
neni do valky zaj)leteno a takt' ne-
cuce u 11. ivn i;. m iiumuu laivia
zavrit doma. bylo by to snadne se
ji vyb.nouti. Ale ono jde o udrzo
ni, ano rozsireni obehodu. bude
hledet si oi)aTfit obehodm lodi. a
udrzenim sveho zahranicmho ob
ehodu poleze obchodinkiun jinyeh,
to jest valcicich nai'odu do zita. z
cehoz inuze povstat nedorozumeni
a valka dosti snadno. Udrzeni mi
ni za takovychto okolnosti, jake
iiyni panuji bude velnu tezkou ve
ci. Administrate nase neini vsech
no mozne. aby se do valky neza
pletla. Co nas zaplete do valky9
Zaplete-li neco tuto zemi do val
ky evropske, bude to prave tento
zamorsky obchod. Amerieane se
sice odvolavaji na haagskou mi- j
rovou smlouviu ale sami budou ne
pochybne prvni, jako obycejne,
ktefi ji pfekroei, neb si budou
smysl jeji vykladati docela jinak,
nezli vsechnv ostatni narodv. Ne
jake zakroceni se spacha take na
jine strane a tak valeene oharky
evropske mohou take tady zapa
lit. Proc se Srbsko pustilo do valky.
Kdvz doslo do Belehradu uraz
live ultimatum rakouske vlady,
jak se proslycha z kruhu dobfe
zpravenycb, prohlasil v minister
ske fade ministr valky, ze arma
da nepfijme v zadnem pfipade o
ny pozadavky, ktere se vztahuji
na zatceni a potrestani dustojniku
srbske armady a ze je v nebezpe
ci, ze se armada proti dynastii
vzboufi, kdyby takove pry potup
ne podminky byly pfijaty. Minis
tr valky dal prohlaseni tato ve
forme memoranda, ktere mu by
lo pfedano, jeste vecer belehrad
skym sborem dustojniku. Take z
venkovskych posadek dosly minis
tra valky podobne telegraficke
protesty se strany dustojniku. Sou
casne se sdeluje, ze ministerska
rada pfi svem usnaseni mela jiz v
rukou petrohradske prohlaseni,
ktere na usneseni vladv melo vliv.
Co bude valka stati
Co bude ynejsi valka evropska
stati, nikdo ovsem nevi, ale pfed
stavu o torn mozno si udelati z to
ho, na fisskem snemu nemeckem
podala vlada pfedlohu, aby bylo
poyoleno pet milliard dollaru, ciii
dvacet milliard marek, mniofadr.
neho vydani. To jes.,pratl
tolik, co dostali Nemci. v,rpje.3.8
(Krancouzu. Kdyz" jiia tenkrate
jmuseli Francouzi zaphititi valec
jnou nahradu peti milliard f'ranku,
icili jednu miljiardu dollaru, pova
jzovalo se to za sumu neslyehanou.
, krvavou.
Ff edni muzi Francie ve zbrani.
Pariz. Xejslavnejsi muzi Fran
cie zavodi mezi eiou v odji'zdt'ju
do !itv!U ear;, a by molili se su
.'astniti olirany zeme oti gevman
-.kym zohhikum. jlarcel Prevost,
hivii) spisovatel. lasiuk. elen A
kademie a mil;''i.-k obceenstva, o
debral se na hranie- kdez ujme
se veleni nad battrii delostrelec
tva. Pierre Loti. jenz svymi romii
ny a divadlinmi hrami znam jest
o eelem svete. pripojil se k va
leenemu lod'stvu. kdez zaujima
liodnost kapitana. a doufa sucast
niti se rozhodnveh bite v. ke kte
rym jiste dojde. Alexandre Iil
lerand. byvaly ministr valley, za
ujal byvale nnsto nadporueika v
armade. Santos DumonT, jeden z
nejproslulejsieh aviatikft na svete..
pripojil se jiz ke vzdune i'lotile
sve zeme. Vsude jevi se nejvetsi
nadseni.
Jaky dojem vyvolala valka v
v Rakousku.
Zpivivy. ktere se podafilo do ci
ziny proj aovati. zni zo.ela jinak
nez ony. ktere prosly rakouskou
censurou. Die nich ve vetsine ra-
kouskveh zemi vvvolalo vvhlaseni
valky dojem nejvyssiho stisneni.
Je to nejhroznej.si rana pro rodiny
ktere maji nab ojisti syny a iro
zeny a deri, jimz odchazeji z do-
mova zivitele. e ulni uspora-
dano bylo nekolik vlasteneekych
demonstraci. Na demonstraee pro
ti valce nedoslo, nebof pofadate
16 jejich byli ihned policii poza
tykani. Pod stannym pravem se
kazdy projev proti valce tresta
dlouhym vezenim. Zpravy tu nej
sou takrka zadne. lide nic nevi,
nez co sdeli uredni noviny. Novi
ny se zabavuji pro kazdou sebe
niensi zpravu. ktera se ufadum ne
libi. Ve Vidni a v jinyeh velko
mestech nastala hrozna drahota,
ktera potrva tak dlouho pokud bu
de miti vojsko v rukou zeleznice.
Potraviny se skoro do mest nepfi
vazeji. Nektere ceny se az ztrojna
sobily. Na trzistieh doslo k veli
kym vytrznostem, a co bude dale,
nikdo nevi.
Pfedpovida brzky pad Neiaecka.
"Jsem uplne pfesvedcen, ze za
osm mesicii bude Nemecko fisi mi
nulosti. Cisaf Vilem si jiz iiyni
pise svuj nahrobni napis : ' ' Ilium
fuit" coz volne pfelozeno znaci:
"Byval jsem." Takto se v St.
Louis vyslovil jisty dust, pan
Phelan. Neni pochyby, ze Bavor
sko, Sasko a Prusko se od velefi
se nemecke odtrhnou a prohlasi
svoji neodvislost, coz uspisi md
Hohenzollernu.
Nemecku jiz zvoni hrany.
Francie opet nabude uzemi, je
hoz roku 1S70 pozbyla. Roku 18
70 byla valka rozhodnuta v osmi
mesicich, nyni to vsak asi nebude
vrzadovat tak dlouheho casu. Sto
jit' dnes proti Nemecku cely svet,
takze jeho casny pad je neodvrat
ny. Italie se spoji s Ruskem a An-
glii.
Rusko je v pravu. Po dlouha le
ta passivne snaselo vsemozna pfi
kofi nyni se vsek konecne ve
svem mocnem hnevu ozvalo a ude
filo Nemecko a to tak padne, ze a
si toto ze sveho padu jiz vice nepo
vstane. S Rakouskem to pry jest
asi stejne.
Anglicky kral setfi.
Anglicky kral a kralovna nafi
dili, aby jim po celou dobu valky
byla-t na still pf edkladana jenom
straya nejjednodussi; Chteji da
vaji, priklad svym, pqddanym,kte-
re oiekava . ta blflha. vyhlidka, "ze
za nekolik mesicu,- az vystoipi ne-
1
ostatek potravin do-zavraim'- vy-
Ze, jak v Anglii. tak v cele F.vro
pe, budou trpeti hlad. Poslanei v
larlamentu zfekli se nadhernyeh
obedu a objednavaji si jon ji Ua
silingova. Majitele automobilii u
kladaji sve povozy do garazi. aby
se usetfilo srasolinu.
I '
Placi jako Slovane s Rakouskcm
proti Slovanum.
"Uvrakov. I lain". Zprava o pre
rseiii diploma tiekych styku Ka-kouska-Fherska
se Srbskem a o
prohlaseni valky vyvolala v Ha
lici velke vzruseni. Vseehen pol
sky tisk bez rozdilu stran a smy
sl'eni omlouva jednani rakouske
vlady v ohledu Srbsku zaslane no
ty. Tuto nazyva sice pfisnou. os
trou a bezohlednou. ale zaroveu ji
oznaeuje jako Rakouska dustoi
lipu. Na vseeh stranach v Ilaliei je
j se velike protiruske citeni a ji
tr.eni. Polsko dice se s Ruskem vv
rovnati. Zvlaste velike nadseni pro
ylku se Srby bylo patrnym ve
Lrove. Daw na ulicich iokfiko-
valy: '-pi-ve se Srbskem! Prve s
Ruskem !v Pfed redakeenii mist
nicli easopisu tisnily se obrovske
davy lidu a policie mel-i co delati
udrzenim pofadku.
se
chn
v u-
lice a ziibavni mista byly pfepl-
neny a hudebni kapely n.-a!y '"Za
chovej nam. Ilospodine" a 4i. Teste
Polska nezhynula" za nesmirneho
jj'otu celeho shromazdeni. Stejne
veiike nadseni pro valku proti Sr-
l Nemci proti celemu svetu.
Pfitomna valka je pozoruhod
nou se. stanoviska toho, ze bojnji
Nemei takrka proti celemu sveta.
Namitnouti se muze, ze na pri-
klad-v. nemecke arnmde je mnoho
Pblakfi a zejihena v rakousko-
uherske ze je vice jinyeh narod
nosti. take slovanske. nezli Nem
cu. Komando vsak je nemecke tu
jako tain.
Tyto dve lu'inecky mluvici ar
mady casto proti sobe bojovaly.
Muzeme fici, ze hlavni valky ve-
dli nynejsi dva spojenei proti sob
be. a ted" se to konecne zmenilo.
Nemci se spojili a bojuji proti ce
lemu svetu, proti fisi Ruske, proti
Francii, Belgii, Anglii a dale po-
mahaji proti malym jihoslovan-
skym statum.
I za dob Bedfichovyeh bojovali
Nemci proti celemu svetu, jenze
Bedfich drtil jednoho nepfitele po
druhem kdezto nyni se bojuje
proti vsem soucasne. Pravda jest.
ze Bedfich mel'tenknite proti sobe
take Rakousko, nynejsiho sveho
spojence, jaivoz i nektere jme ne
mecke zeme, nebot byl pouze kra-
em pruskym, ale za to mel na sve
strane Anglii.
Nyni ma kaiser na sve strane
Rakousko-Fhersko, ale za to jest
take Anglie proti nemu, coz cini
jeho vyhlidky praspatnymi. Byt'
i zvitezil proti Francii a Rusku,
coz neni nikterak jiste, toz nesta
va hrube nadeje, ze by na mofi
sve lod'stvo uhajil od zahuby. A
byt" i je dal "zaspuntovat" do ne
ktereho pfistavu, utrpi strasne fi
naneni skody na obehodu zamof
skem, ktervz se zastavi a znici.
Nemecka fise a jeji spojenec se
nalezaji v nebezpeci, jake jim do
sud hrozilo.
Otazkou jest, jake nadeje muze
si z konecne porazky Nemcu ciniti
slovanska celistvost.
Cisaf Vilem musi byti sileny.
Pa Hz. Casopis Matin prayi v
jedne sve redakeni uvaze o valce:
"Nemeeky cisaf musil nahle sesi
leti, nebo by byl beze vsi pochyby
jednal jinak. Nejsa spokojen s na
padenim Francie a porusenim neu
trality Lucemburska, pokusil se
zastrasiti stnou malou Bolgii.
Jest to vicenez infamie, vice nez
zlocin proti civilasaei a lidskym
pravum. Jest to silenstvi. Vilpm
jest sileny."
IVanzelka presidentO- 1 piVdlohu. tykajici se ulevy wash
va yorrsrlja ingtonske chudine. Po 1- hodine
v w mmm m m
Smrt dostavila se po pet mesicu
trvajici nemoci.
Washiiiuton. !). ('. Pi. AVood
row W i 1 s o n o v a, chot' resi
deiita ipoj. Statu, zemrela v li
iem dome ve ctvrtek. due 6. srpna
v ) hodin vecer. na komplikaci eho
rol. Zprava o torn sdelffna byla
soukromemu sekretafi presidento-
i Tumultymu. jenz sdelil zpravo
dajum : Panove. pi. Wilsonova
zemrela dnes odpoletlne v 5 ho
din." O minutu pozdeji dodal Tu
multy: '"President jest zdrcen."
Y snirtelneho loze dleli v dobe po-
.U muz. president Wilson, manzele
rrancis bowes Sayreovi, dr. Cary
T. Gravson a nekolik osetfovate-
lek. Smrt nastala klidne. Telesn.i
sila nemocne klesala zvolna -po ce
ly den. vzdor pod.ivani kysilku le
kafem. Pravi se. ze pi. Wilsonova
zemrela. aniz by zvedela, ze se
nat pfijal pfedlohu, majici za licel
sanaci ctvrti chudiny ve AVashing
tone. kteremuzhnuti pi. VTilsono
va venovala zna'cne casu.
Pani AVilsono-
va poehazela ze stareho novoan
glickeho rodu. jehoz clenove za po
catku dejin Spojenych Statu vy
stehovali se na jib. C'tyfi genera
ce jejiho rodu usazeny byly v Prin
cetonu. N. J., a byly pocitany me
zi pfedni rodiny mesta. Pi. Vilso
nova narodila se y Savannah, v
Georgii. jez jest rovnez rodnym
statem presidenta Vilsona. Za
sveho divciho veku' povazevana
byla za jedini z pfednich krjisek v
Savannah. Zahy z mladi jevila vlo
hy k umeni, arozlfSdla se veno-
-vati musvffzivot. Qdebrala se na
sever, abv studova-.a um"ni, ale
okolnosti daly draze jejiho zivota
jiny smer. Mlady. ne prave slicny
pravnik. znamy teluly to "Tommy
Wilson'", pocal zahy po graduaci
z Princeton ko'tiej'1 nuvstevovati
piktoreskni, staiy df;m v Savan
nah, kdez byla vladkyni pi. Ellen
Louise Axsonowi. "Wilson byl teh
dy prostym venkovskyni prAvni
kem. Tommy AVoodrow "Wilson
a sleena Axsonova oddani byli v
roce 1885. "Wilson vzdal se prav
nicke prakse a odebral se na se
ver, aby pfijal ucitehke mi;j;o v
kolleji Bryn Mawr.
Manzelum Wilsonovym narodi-
ly se tfi dcery, Margaret, nyni 2S
let stara, Jessie, 271eta, a Eleanor,
24 rokv stara. Dve mlads: jsou
provdany. Eleanor za pravnika
Sayera, Jessie za sekretafe pokia
du McAdooa. Obe provdaly se jiz
za vifadovani "Wilsonova v P.il.m
dome. Pi. "Wilsonova byla zname-
nitou malifkou, a jeji krajinky te-
sily se uznani znaleu. V lednu to
hoto roku pi. "Wilsonova utrpela
vnitfni zraneni, jez patrne uspisilo
jeji skon. Uklouzla na koberci a
padla tezce na zem, jakkoli se
zdalo, ze se uplne pozdravila, v
bfeznu musila se podrobiti opera-
ci. Zdalo se, ze jeji zdravi opetne
se navratilo, ale ve stfedu minule
ho tydne jeji stav vyvolal obavy.
Pi. "Wilsonova musila ulehnoiiti a-
by jiz vice nepovstala.
Ze vseeh koutu Spojenych St.a-
tu hrnoii se do Bileho domu sou-
strastne depese a dopisy, projevu-
jici presidentu Wilsonovi a tfem
jeho dceram nejvfelejsi ueast na
zarmutku, ktery rozdira jim srd
ce pro iimrti vzorne manzelky a
milujici matky, pani "Woodrow
"Wilsonove.
Pfed svym iimrtim, nachylila se
pi. wilsonova k teiesnemu lekari
presidentovu, dr. Graysonovi, kte
ry i ji osetfoval, a septala mu, ze
vi, ze se louci naposledy a proto
ze ho zada, aby ji slibil, ze po jeji
smrti bude mozne nejpeeliveji dba
ti o zdravi jejiho muze. Potom jes
te projevila pf ani, by senat nepro-
tivil se pfani jejimu a schvalil
stav jeji se pojednou zhorsil, ne
moena upadla v 'nezvedomi a dr.
. P. Davis z Philadelphia ktery
!yl spohi s jinymi en fmi lekafi
pfibran na konsultaci. odvedl pre
sidenta stranou a fekl mu e vsl
moznou setrnosti. ze umrti choti
jest otazkou jen nekolika pou
hyeji liodin. President sice zbledl
a zachvel se. ale proto pfece vy
slechl zdreujiei zvest muzne. Sam
potom zavolal si sve deery a upo
zornii jc na blizky koiwe f.ny a
matky. Vsichni se poton odebrali
k jejimu lozi. poklekli a serrvali
tak az do skonu nemocne. Ve
manM(Him ve sv
Zprava o smrti jeji rozsifila se
po AVashingtone ryehlosti blesku
a odtud telegraficky rozletela se
po celych Spojenych Statech. Cle
nove kabinetu a zastupei eizich
mocnosti, nejvyssi ufedniei a hod
nostafi vojensti hrnuli se do bile
ho domu s projevy soustrasti a ne
chavali sekretafi sve navstivenk-.
Skoro veskere ufadovin bvlv na
znameni smutku uzavfeny, vlajka
na Bilem dome byla spustena do
poloviny stozaru. vseehny vcltody
byly uzavfeny a v Bilem tlonie na
sralo nezvykle mrtve tieho. Na
vseeh, s nimiz se presidentova
chot stykala. byl a je patrnym
hluboky vnitfni zarmutek.
Dum zastupcu a senat hned o
obdrzeni smutne zpravy odrocily
)0 pfijeti soustrasine resoluee a
adresy dalsi jednani a ueineny
pfipravy k pohfbu. Pfedaci obou
domu a clenove kabinetu dostavi
li se do Bileho domu a uabidii pre
sidentovi sve sluzbj'. President
sam vyHdil jen riejpotf ebitejsiflTe?
na nem patrnou velika unava a bo
lest. ;
Do Bileho domu byli pfibrani
zvlastni telegrafni zfizenci, ktefi
nedelaji nic jineho.nez jen iTa"ijima
ji doehazejiei spousty soustrast
nyeh depesi. President projeviL
pfani. by senat s domem zastup
cu v jednani prokraeoval, pone
vadz obema domum pfedleha ce
(i fada nalehavych pfedloh k vy
fizeni. Ve vladnieh ufadovinich
nepracovalo se pouze v den pohf
bu. Telesne jeji pozustatky byly od
vezeny v pondeli z Bileho domu a
pohfbeny v utery v Rome, Geor
gia, kdez byla pochovinia podle
svych rodicu. Pohfbu siicastnili se
pouze nejblizsi pfatele. Z pohfeb
nicli obfadu byla hudba uplne vy-
neehana.
Co si dovoluji Nemci v Americe.
Ve Spojenych Statech maji Nem
ci dve bezdnitove telegrafni sta-
nice, ktere slouzi k tomu, aby zasi
laly na more zpravy nemeckym
valecnym lodim. Jedna jest v Say
ville na Long Islandu a druha v
Tuekertonu na pobfezi New Jer
sey. Prostfednictvim stanice v
Sayville objednavaji si Nemci ve
Spojenych Statech uhli a bylo od
tud zachyceno jiz nekolik pode-
zfelych depesi. Nyni ministerstvo
valky ve "Washingtone zahajilo vy
setfovani, mohou-li byti stanice ty
trpeny.
cesi dobrymi Slovany.
New York. Slov. Amer. Kor-
resp. Die telegram. ri na srbsky
konsulat zdejsi doslych, jest nyni
nepochybno, ze pfi siazkadi mezi
obema armadami C'eehove proka
zali, ze jsou dobrymi Slovany. By
lo zjisteno, ze pfi nejblizsi, jim da
ne pfilezitosti, chovaji se tak, jak
jim kaze jejich cit a svedomi. O
kolnost tato jest v srbske annade
jiz vseobecne znama,- a plne se
respektuje.
Pfedplatte na tento 6asopxr
vasim pfatclum y 6chach.
